Školní vzdělávací program pro obor vzdělání 66-51-E/01
Identifikační údaje: Název a adresa školy: Ředitel: Zřizovatel: Název ŠVP: Kód a název oboru: Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace, Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Mgr. Bc. Jiří Bejček Ústecký kraj 66-51-E/01 střední vzdělání s výučním listem 3 roky, denní studium Platnost ŠVP od: 1. září 2013 Zpracován dle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání 66 51 E/01, vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ředitel školy: Mgr. Bc. Jiří Bejček Kontakty pro komunikaci se školou Telefonní číslo: 415 237 710 Fax: 415 214 475 E-mailová adresa: skola@gsos-podborany.cz Adresa webu: www.gsos-podborany.cz.. Mgr. Bc. Jiří Bejček 2
Obsah Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace 1. Profil absolventa... 4 1. 1 Uplatnění absolventa v praxi... 4 1.2.2 Odborné kompetence... 8 1.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání... 9 2. Charakteristika školního vzdělávacího programu... 10 2.1 Popis celkového pojetí vzdělávání... 10 2.2 Organizace výuky a realizace praktického vyučování... 12 2.3 Rozvoj klíčových kompetencí ve výuce... 12 2.4 Realizace průřezových témat... 13 2.5 Způsob hodnocení žáků... 14 2.6 Podmínky přijetí ke vzdělávání... 16 2.7 Zdravotní způsobilost... 16 2.8 Obsah a forma závěrečných zkoušek... 17 2.9 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných... 18 2.10 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence... 19 3. Učební plán... 20 3.1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP... 22 UČEBNÍ OSNOVY... 23 Český jazyk a literatura... 23 Občanská nauka... 30 Matematika... 40 Tělesná výchova... 44 Informační a komunikační technologie... 53 Zbožíznalství... 58 Administrativa prodeje... 67 Obchodní provoz... 71 Propagace... 77 Psychologie prodeje... 81 Obchodní počty... 87 Řeč a komunikace... 91 ODBORNÝ VÝCVIK... 94 4. Personální podmínky... 100 5. Materiální podmínky... 100 6.Charakteristika spolupráce se sociálními partnery... 100 3
1. Profil absolventa Název a adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 66-51-E/01 3 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem závěrečná zkouška střední vzdělání s výučním listem 1. 1 Uplatnění absolventa v praxi Absolvent se uplatní jako pracovník provádějící pomocné, přípravné, obslužné a manipulační práce při prodeji zboží. Například doplňovat zboží v prodejnách, prodávat vybraný sortiment zboží, skladovat a ošetřovat zboží, manipulovat s obaly, vykonávat činnosti spojené s výkupem lahví. Bude chopen běžně komunikovat se zákazníkem v českém jazyce. Absolvent je připraven pro práci v pozici zaměstnance střední i velké firmy. Zejména v pracovních pozicích, kdy vykonává stejnorodé práce s rámcovým zadáním a přesně vymezenými výstupy pod vedením zkušeného pracovníka. Absolvent je schopen po příslušné praxi vykonávat i náročnější prodavačské práce. 1.2.1 Klíčové kompetence a) Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, (Prvořadým předpokladem učení je čtenářská gramotnost, ovládání psaní a početních úkonů) tzn. že absolventi by měli: mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.); pořizovat si poznámky; využívat ke svému učení různě informační zdroje včetně zkušeností svých a jiných lidí; sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. 4
b) Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že absolventi by měli: porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). c) Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že absolventi by měli: vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat; formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat běžné administrativní písemnosti a pracovní dokumenty; snažit se dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů, popř. projevů jiných lidí; vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce; dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní pracovní uplatnění podle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět základní odborné terminologii a základním pracovním pokynům v písemné i ústní formě); pochopit výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností. d) Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolventi by měli: posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; 5
reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých; přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. e) Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že absolventi by měli: jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje; uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn. že absolventi by měli: mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; 6
mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi. g) Matematické kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích, tzn. že absolventi by měli: správně používat a převádět běžné jednotky; používat pojmy kvantifikujícího charakteru; číst různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je popsat a využít pro dané řešení; aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných situacích. h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky Informační a komunikační technologie a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn. absolventi by měli: pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; učit se používat nové aplikace; komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace; získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; 7
pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. 1.2.2 Odborné kompetence a) Manipulovat se zbožím a s obaly v obchodně-provozní jednotce, tzn. aby absolventi: pomáhali při odběru a přejímce zboží, při jeho kontrole včetně ověření záruční doby, doby použitelnosti, minimální trvanlivosti; skladovali, ošetřovali a manipulovali se zbožím a s obaly v souladu s hygienickými a bezpečnostními předpisy; bezpečně pracovali s přístroji, strojovým a jiným zařízením prodejny v souladu s jejich určením; upravovali a připravovali vybrané skupiny zboží k prodeji; prodávali vybrané skupiny zboží, při prodeji zboží dodržovali zásady obchodní činnosti; prováděli základní aranžérské činnosti spojené s vystavováním a prodejem zboží. b) Provádět úklidové práce v obchodně-provozní jednotce, tzn. aby absolventi: prováděli úklid obchodně-provozní jednotky za pomoci běžných nástrojů, pomůcek, strojů a zařízení k tomu určených; pečovali o technická zařízení určená k úklidovým pracím v obchodně-provozní jednotce; nakládali s úklidovými a čistícími prostředky v souladu s předpisy z oblasti ochrany životního prostředí a hygieny; likvidovali obaly úklidových a čistících prostředků v souladu s předpisy z oblasti ochrany životního prostředí a hygieny. c) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků); znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví; znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a snažili se poskytnout první pomoc. d) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi: 8
chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana). e) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodařili s finančními prostředky; nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 1.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání Vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Dosažený stupeň vzdělání jestřední vzdělání s výučním listem. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se vždy řídí platnými předpisy. 9
2. Charakteristika školního vzdělávacího programu Název a adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 66-51-E/01 3 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem závěrečná zkouška střední vzdělání s výučním listem 2.1 Popis celkového pojetí vzdělávání Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit absolventa, který se dobře uplatní jako pomocný pracovník provádějící přípravné, obslužné a manipulační práce při prodeji zboží, případně bude schopen reagovat na měnící se podmínky trhu práce. Učební obor je náročný na manuální a intelektové dovednosti žáků. Vyučující vedou žáky k trpělivé a soustavné práci a usilují o to, aby si žáci vytvořili kladný vztah ke zvolenému oboru a získali správné pracovní návyky. Vzdělávací program umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektových dovedností potřebných k vykonávání povolání. Při sestavování a naplňování ŠVP je respektovaná snaha o vybavení absolventa takovými znalostmi, dovednostmi a postoji, které mu umožní dobré uplatnění na trhu práce. Při sestavování obsahu vzdělávání jsou respektovány požadavky RVP a sociálních partnerů z oblasti obchodu. Učivo odborných předmětů je vybráno s ohledem na možnosti pracovního uplatnění absolventa v různých typech provozních jednotek v regionu. Všeobecně vzdělávací předměty rozšiřují a prohlubují všeobecné znalosti a dovednosti žáka a vytvářejí předpoklady pro odborné vzdělávání. Odborné předměty jsou zaměřeny na získání přehledu o zboží, jeho vlastnostech, způsobu skladování a ošetřování. Osvojení obchodních operací v prodejně. Praktická příprava je zaměřena na připravení zboží k prodeji, vystavování zboží, doplňování zboží, skladování a ošetřování zboží, manipulaci s obaly, činnosti spojené s výkupem lahví. Obsah odborných předmětů je předmětně koordinován s odborným výcvikem. Cílem odborného výcviku je praktické osvojení dovedností a aplikace všeobecných a odborných dovedností. V teorii i praxi jsou žáci vedeni k hospodárnému zacházení se zbožím a k ekologickému chování, ke slušnému chování a k dodržování hygienických předpisů a předpisů bezpečnosti práce. 10
2.1.1 Charakteristika obsahu vzdělávání všeobecně vzdělávací složka Obsah vzdělávání učebního oboru je stanoven tak, aby odpovídal výstupní úrovni vzdělání v souladu s příslušným RVP a charakteristikou oboru. Struktura obsahu vzdělávání je vyjádřena Učebním plánem učebního oboru, kde jsou podrobně vypracovány charakteristiky jednotlivých předmětů. Jazykové a estetické vzdělání Jazykové vzdělání přispívá k rozvoji základních jazykových znalostí, které jsou přizpůsobeny, tak aby odpovídali požadavkům daného oboru a současného trhu práce. Učivo těchto předmětů odpovídá všeobecným společenským nárokům na úroveň jazykových znalostí, které umožňují rozvoj komunikačních schopností žáků ve všech oblastech. Rozvíjí především schopnost vyjadřovat se samostatně a souvisle, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor. Výuka je realizována především v předmětu Český jazyk a literatura. Občanský vzdělávací základ Občanský vzdělávací základ se realizuje v předmětu Občanská nauka. Jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich osobní i občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a mohli se zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit i své soukromé problémy. Matematické vzdělávání Matematické vzdělání se podílí na rozvíjení samostatného a logického myšlení. Žák se naučí využívat vědomosti a jednoduché matematické dovednosti získané na základní škole při řešení různých situací v pracovním i osobním životě. Vzdělání se uskutečňuje především v předmětu Matematika. Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání pro zdraví je realizováno především v předmětu Tělesná výchova. Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na rozvíjení fyzických dispozic žáků a na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Žáci se učí pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií. Znalosti, které zde získají žákům umožní používat operační systém a kancelářský software na uživatelské úrovní. Učivo rozvíjí schopnosti žáků v oblasti získání, posouzení a využití informací v praxi. Vzdělání se realizuje především v předmětu Informační a komunikační technologie. 11
2.1.2 Charakteristika obsahu odborného vzdělávání Obsah odborného vzdělávání je vymezen a uspořádán tak, aby žákům poskytl ucelený soubor nejnutnějších vědomostí a s ohledem na vzdělatelnou žáků především odborných kompetencí a návyků potřebných pro jejich budoucí pracovní zařazení. Velká pozornost je proto věnována účelnému propojení a návaznosti odborných předmětů a odborného výcviku. Odborný výcvik je zajišťován tak, aby žáci poznali celý technologický proces. Obchodně provozní činnost Učivo je zaměřeno na rozšíření odborných znalostí z oblasti prodeje a distribuce zboží. Vede žáky ke zvýšení povědomí o obsahu vzdělání, které se týká jejich odborného zaměření. Žáci získají vědomosti a dovednosti z oblasti zbožíznalství. V praxi pak umí žáci získané vědomosti využít. Obsah učiva je zaměřen především na rozšíření všeobecných znalostí a jejich schopnosti aplikovat je v praxi. V průběhu výuky žáci získají také vědomosti z oblasti psychologie prodeje a administrativy. Žáci umí tyto získané informace účelně aplikovat v jejich praxi. Obsah učiva vede žáky k precizní práci a pomáhá formovat jejich orientaci v oboru. Cílem je také rozvíjet schopnosti aplikovat vědomosti v konkrétních situacích. V průběhu výuky žáci získají dovednosti z oblasti zbožíznalství, administrativy prodeje, obchodního provozu, propagace, psychologie prodeje, obchodních počtů, řeči a komunikace a odborného výcviku. V praxi pak žáci umí získané vědomosti použít. 2.2 Organizace výuky a realizace praktického vyučování Teoretická výuka se s praktickou výukou střídají v pravidelných týdenních cyklech. Organizace výuky probíhá v souladu s platnou legislativou, školním a organizačním řádem školy. Odborný výcvik probíhá na pracovištích odborného výcviku a na smluvních pracovištích pod vedením učitelů odborného výcviku a instruktorů odborného výcviku. Žáci jsou děleni do skupin v souladu s platnou legislativou při zohlednění potřeb žáků a možností školy. Teoretické vyučování je realizováno v běžných i odborných učebnách školy. Výuka je organizována dle rozvrhu, který odpovídá specifikům jednotlivých předmětů a je přizpůsoben žákům, tak aby výuka probíhala co nejefektivněji. Žáci se mohou dle možností účastnit soutěží odborných dovedností, firemních předváděcích akcí, exkurzí a odborných výstav, na kterých se mohou seznámit s novými trendy a technologiemi v oboru. Významným zdrojem získávání informací je i využití internetu při výuce i mimo ni. 2.3 Rozvoj klíčových kompetencí ve výuce 12
Žák je učitelem motivován k vlastní aktivitě a kreativitě, je mu umožněno bezprostředně aplikovat teoretické poznatky i praktické dovednosti v komplexně projektovaných praktických úkolech, co nejvíce podobných reálným pracovním úkonům. Kompetence a jejich rozvoj budou směřovat k propojení teorie a praxe tak, aby žák nebyl pouze pasivním příjemcem, ale aby aktivně rozvíjel získané poznatky. Dále je kladen důraz na dílčí odborné úkoly a získávání pracovních zkušeností směřujících k samostatnosti a uplatnitelnosti ve světě práce. Vyučovací proces ve školním vzdělávacím programu směřuje ve všech svých fázích k osvojení, rozvoji a upevnění klíčových kompetencí: - komunikativních kompetencí; - kompetencí k pracovnímu uplatnění; - personálních kompetencí k učení a k práci; - sociálních kompetencí k práci a spolupráci s ostatními; - kompetencí k řešení problémů; - kompetencí k využívání IT technologií; - kompetencí k aplikaci základních matematických postupů při řešení praktických úloh. Tyto klíčové kompetence se jako základní postoje, návyky a dovednosti žáků průběžně rozvíjejí: - v procesu teoretického vyučování; - v procesu odborného vyučování; - při mimovyučovacích a dobrovolných aktivitách; - při uplatnění mezipředmětových vztahů a vazeb; - při realizaci mezipředmětových týmových projektů; - při všech formách implementace školního vzdělávacího programu do praxe. Celkový způsob života školy, všechny procesy, činnosti a aktivity školy, přístupy týmu vyučujících i ostatních pracovníků školy jsou založeny na principech demokratické občanské společnosti, na zásadách a principech trvale udržitelného rozvoje, na pravidlech pro profesní uplatnění v rámci moderního dynamického trhu práce i na strategii všestranné aplikace informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech práce školy. 2.4 Realizace průřezových témat Průřezová témata jsou nedílnou součástí koncepce školy a jejich zásady, principy a hodnoty si žáci osvojují a průběžně je aktivně uplatňují při vědomí nutnosti stálých inovací: - při zapojení do konkrétních školních aktivit a projektů; - v běžném každodenním životě školy; - průběžně ve výuce jednotlivým předmětům; - při vlastních i mezipředmětových projektech a prezentacích. Z realizace průřezových témat vyplývá i osvojení základních kompetencí absolventa: - kompetence občana v demokratické společnosti; - kompetence k environmentálnímu, občanskému i profesnímu jednání v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje; - kompetence k pracovnímu uplatnění; - kompetence k práci s informacemi v oblasti komunikačních technologií. 13
Začleňování průřezových témat Zařazení průřezových témat do výuky je zaměřeno tak, aby si žák uvědomil vzájemnou použitelnost a souvislost znalostí a dovedností z různých vzdělávacích oblastí. Průřezová témata výrazně formují charakter žáků a jejich postoje. Průřezová témata jsou zařazována do všech ročníků vždy podle vhodné vazby na učivo. Téma Občan v demokratické společnosti napomáhá rozvoji sociálních kompetencí žáků. Zejména jsou zařazena témata k pochopení postavení člověka ve společnosti, formování postojů žáků, aby byli schopni vytvořit dobrý třídní kolektiv, dovedli se navzájem respektovat a pomáhat si - besedy o historii města a regionu v rámci předmětu Občanská nauka, hry zaměřené na vzájemné poznávání a stmelování kolektivu. Další oblastí je formování názorů mladých lidí a orientace na správné hodnoty života - besedy a přednášky o nebezpečí návykových látek, nebezpečí šikany, o pěstování zdravého životního stylu. Velký význam má jednotný přístup všech pedagogů k chování žáků. Žáci i pedagogové jsou si vědomi, že všichni vytváří image školy zvláště ve vztahu k veřejnosti. Do této oblasti spadá i vyhledávání problémových žáků, kteří narušují kolektiv a řešení těchto situací ve spolupráci s výchovným poradcem. Téma Člověk a životní prostředí vede k pochopení významu přírody a správného chování člověka v přírodě. Toto téma je začleněno do odborného učiva jak v Odborném výcviku, tak v odborných předmětech, zvláště pak v předmětu Občanská nauka, kde se klade důraz na pochopení závislosti člověka na přírodních surovinách, správném hospodaření s výrobky, na odpovědnosti člověka za zachování udržitelného rozvoje společnosti. Formou rozhovorů, besed a exkurzí si žáci uvědomují souvislost různých činností člověka s životním prostředím. Téma Člověk a svět práce je vhodně realizováno v motivačních metodách, kdy je v žácích formován dobrý vztah ke zvolenému oboru. Seznamují se s náročností oboru, učitelé pěstují v žácích touhu po uplatnění a odborném růstu, učí je řešit problémové situace. Během studia jsou zařazeny exkurze na úřad práce a jsou procvičovány dovednosti, které mohou žákům pomoci při hledání zaměstnání sepsání žádosti o místo, sepsání životopisu, vyhledávání nabídek, nácvik rozhovorů a další. Realizace tématu Informační a komunikační technologie spočívá ve zdokonalování schopností žáků pracovat s různými prostředky informačních a komunikačních technologií. Výuka předmětu Informační a komunikační technologie je rozložena do tří ročníků. Nejdříve je zařazeno ovládání základního softwaru a osvojení si dovedností při práci s internetem. V dalších ročnících jsou tyto dovednosti dále rozvíjeny a propojovány s dalšími předměty. V hodinách Informačních a komunikačních technologií tak mohou žáci v rámci aplikací plnit úkoly zadané učiteli jiných předmětů. Podle kapacitních možností mohou odbornou učebnu využívat i učitelé jiných předmětů. 2.5 Způsob hodnocení žáků Při hodnocení žáků se používá slovní hodnocení a numerické hodnocení.hodnocení žáků vyplývá z dílčí klasifikace žáka během pololetí. Příslušný vyučující učitel předmětu využívá k hodnocení znalosti žáka různé druhy zkoušek písemné práce vypracované jednotlivci i výsledky skupinové práce, praktické práce nebo ústní zkoušení, prezentace projektů aj., sleduje průběžně výkon žáka, jeho aktivity při vyučování a připravenost na vyučování. 14
Při klasifikaci je hodnocena ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti, samostatnost při řešení teoretických a praktických úkolů, schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti i poznatky získané při praktických činnostech, samostatnost a tvořivost. V předmětech praktického zaměření se hodnotí také vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení si praktických dovedností a návyků, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa. Součástí hodnocení žáků je i hodnocení chování a vystupování žáků a prezentování školy, výsledky skupinových projektů, výsledky žáků při soutěžích apod. Při hodnocení výsledků vzdělávání se uplatňují zejména následující principy: - princip spoluzodpovědnosti žáků za vlastní vzdělávání; - princip autodidaktického učení; - princip aktivního přístupu žáků; - princip propojení vzdělávacího programu s praxí; - princip sebehodnocení žáků. Žáci se na počátku vzdělávání daného předmětu seznámí s programem vzdělávání a očekávanými výsledky, aby sami mohli sledovat, plánovat, popř. zaznamenávat rozvoj svého osobního portfolia a svůj pokrok v osvojování dílčích kompetencí. Základ pro hodnocení chování a prospěchu ve výuce tvoří platná legislativa a klasifikační řád, který je součástí školního řádu a sjednocuje požadavky teoretického i praktického vyučování. Různé formy hodnocení písemné, ústní, testy s uzavřenými nebo otevřený úlohami, sebehodnocení spolu s různým způsobem hodnocení známkování, slovní hodnocení, bodový systém směřuje k posouzení zvládnutí základních kompetencí. Způsoby hodnocení teoretického vyučování Hodnocení ve všeobecně vzdělávacích předmětech a v teoretické výuce odborných předmětů se provádí formou ústní a písemnou. Písemné hodnocení je formou otevřených úloh nebo testu. Kromě faktických znalostí se hodnotí i forma vyjadřování a vystupování. U písemných prací se zohledňuje i grafická stránka. Dále se hodnotí samostatné domácí práce a referáty i aktivita žáků při vyučování. Způsoby hodnocení učební a odborné praxe K hodnocení kvality jednotlivých pracovních úkolů se používá bodový systém obdobný tomu, který se používá pro hodnocení odborných soutěží a závěrečných zkoušek. V rámci praktického vyučování se při hodnocení odborné praxe, uplatňuje sebeevaluace žáků prostřednictvím deníků praxe, v nichž popisují pracoviště a prováděné pracovní činnosti, shrnují a hodnotí získané zkušenosti, rozvoj odborných i osobnostních kompetencí a celkový přínos praxe pro rozvoj svého profesního profilu. Způsoby hodnocení klíčových kompetencí Hodnocení klíčových kompetencí se provádí v jednotlivých vyučovacích předmětech. Jedná se o komplexnější posouzení a hodnocení toho, jak žák komunikuje, jak je schopen spolupracovat interaktivně v kolektivu, jak využívá výpočetní techniku a numerické znalostí a jak je schopen své znalosti a dovednosti prezentovat. Společné zásady při hodnocení 15
Hlavní funkce hodnocení je informační a diagnostická; důležité je, aby nehodnotil jen sám učitel má vést žáka k sebehodnocení a kolektivnímu hodnocení; hodnocení musí dát perspektivu všem žákům zvláště těm slabým a žákům s SPU; základem pro hodnocení je partnerský, komunikativní přístup k žákům; respektování práva žáka na individuální rozvoj; učitel není jen ten, kdo stále určuje a hodnotí, ale vede na cestě poznání, inspiruje a pomáhá; chyba již není pokládána za nežádoucí jev, ale za přirozený, průvodní znak poznávání. 2.6 Podmínky přijetí ke vzdělávání Obsah a organizace přijímacího řízení se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění a ustanovením vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, v platném znění. Vlastní průběh přijímacího řízení se řídí interním předpisem školy (rozhodnutí, resp. směrnice ředitele školy), který upravuje jmenování přijímací komise, kritéria přijímacího řízení komisí a termíny přijímacího řízení. Přijetí ke studiu je podmíněno zdravotní způsobilostí uchazeče s přihlédnutím k příslušnému oboru vzdělání. Interní předpis k obsahu a organizaci přijímacího řízení se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a internetových stránkách školy. Žáci jsou přijímáni na základě přijímacího hovoru podle níže uvedených kritérií. Kritéria přijetí ke vzdělávání: 1. absolvování povinné školní docházky 2. průměrný prospěch z obou pololetí předposledního ročníku a prvního pololetí posledního ročníku ZŠ; tyto průměry se přepočítají na body tak, že uchazeč může získat při průměru 1,00 celkem 100 bodů, (při průměru 5,00 pak 0 bodů); body se sečtou, přednost mají uchazeči s vyšším počtem bodů 3. snížená pracovní schopnost (potvrzená lékařským osvědčením) přednostní přijetí v případě rovnosti bodů 4. přednost budou mít uchazeči, kteří ukončili základní školu devátou třídou. 5. uchazeči ze základních škol mají přednost před žáky ze základních speciálních škol 2.7 Zdravotní způsobilost Nezbytnou součástí přihlášky ke vzdělání je lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti v učebním oboru, kterou posoudí a potvrdí praktický lékař. Zdravotní omezení vždy souvisí se specifickými požadavky daného oboru, s rozsahem výuky a předpokládaným uplatněním absolventa oboru. 16
2.8 Obsah a forma závěrečných zkoušek Obsah a organizace závěrečné zkoušky tříletého učebního oboru se řídí vyhláškou č.47/2005 Sb., o ukončení vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělání v konzervatoři absolutoriem. Vzdělávání v tříletém učebním oboru je ukončeno závěrečnou zkouškou, po jejímž úspěšném vykonání žák získá střední vzdělání s výučním listem. Dokladem o dosažení tohoto typu vzdělání je výuční list a vysvědčení o závěrečné zkoušce. Závěrečná zkouška má tři části. Získání výučního listu je podmíněno úspěšným absolvováním všech tří částí závěrečné zkoušky. Termín a také doba trvání této zkoušky a jejích dílčích částí je žákům předem oznámena a je v souladu s platnou legislativou. Části závěrečné zkoušky: 1. Písemná zkouška 2. Praktická zkouška z odborného výcviku 3. Ústní zkouška Písemná zkouška Písemná část závěrečné zkoušky probíhá ve vybraných učebnách školy určených pro teoretickou výuku pod dozorem pedagogických pracovníků. Zkouška je zpravidla vykonávána v jednom dni. Obsah písemné části závěrečné zkoušky v tříletém učebním oboru odpovídá především obsahu 2 tematicky uzavřených celků. Tematické celky pro písemnou část závěrečné zkoušky: 1. Zbožíznalství 2.Administrativa Každý tematický celek je jednotlivě hodnocen známkou a celkové vyhodnocení písemné části závěrečné zkoušky je dáno průměrem těchto známek. Praktická zkouška z odborného výcviku Praktická část závěrečné zkoušky probíhá v areálu školy a na smluvním pracovišti ( ve vybrané prodejně) pod dozorem pedagogických pracovníků. Zkouška je zpravidla vykonávána ve 1-2 dnech v závislosti na počtu žáků, kteří skládají závěrečnou zkoušku. Organizace praktické části závěrečné zkoušky: 1. Na smluvním pracovišti žáci skládají závěrečnou zkoušku z aranžování, odběru a přejímky zboží, vlastního prodeje, doplňování zboží obměny zásob a potravinářského sortimentu. 2. V areálu školy žáci skládají závěrečnou zkoušku z prodeje a znalostí průmyslového sortimentu, práce na pokladně a balení zboží. 17
Každá část praktické zkoušky je jednotlivě hodnocena známkou a celkové vyhodnocení praktické části závěrečné zkoušky je dáno průměrem těchto známek. Ústní teoretická zkouška: Ústní teoretická část závěrečné zkoušky probíhá v areálu školy pod dozorem pedagogických pracovníků. Zkouška je zpravidla vykonávána v jeden den. Žáci absolvují ústní část závěrečné zkoušky ze 3.tematicky uzavřených celků. Tematické celky k ústní závěrečné zkoušce: 1. Svět práce 2. Zbožíznalství 3. Obchodní provoz Celkové hodnocení žáků Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Obsah jednotlivých předmětů, které se žáci učí během svého studia oboru, odpovídá všeobecným požadavkům, jak jednotných závěrečných zkoušek, tak závěrečným zkouškám, které si škola sama připravuje, proto je možné po schválení jednotných závěrečných zkoušek zařadit i tuto formu závěrečných zkoušek místo závěrečných zkoušek připravovaných školou. Pokud dojde ke změně, jsou žáci o této skutečnosti včas informováni podle platných právních norem o způsobu ukončení vzdělání na středních školách. Ke všem částem závěrečné zkoušky jsou žáci připravování během celého studia a na všechny části závěrečné zkoušky připravuje žáky škola a také odborný výcvik. 2.9 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání těchto žáků probíhá v souladu se školským zákonem č. 561/2004 Sb. a navazujícími předpisy vyhláška č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění vyhlášky č 116/ 2011 Sb.; vyhláška č. 73/2005 Sb.,o vzdělávání dětí, žáků a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí,žáků a žáků mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č.147/2011 Sb.; vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Ve škole se vzdělávají žáci se specifickými vývojovými poruchami učení, žáci se specifickými poruchami chování, žáci sociálně znevýhodněni a žáci ohroženi sociálně patologickými jevy. Metody práce s žáky se specifickou vývojovou poruchou učení, specifickou poruchou chování a žáky sociálně znevýhodněné Při práci s žáky s VSPU postupujeme podle vyhlášky č.147/2011 Sb., žáci jsou individuálně integrováni do běžné třídy. K žákům, kteří absolvovali speciální pedagogické vyšetření v poradenském zařízení (PPP, SPC), pak přistupujeme s ohledem na doporučení poradenského 18
zařízení o volbě vhodného výchovného postupu. Práce s žáky se sociálním znevýhodněním spočívá především v jejich motivaci ke studiu a ve volbě vhodného výchovného postupu. Tito žáci jsou dlouhodobě sledováni a vedeni třídními učiteli ve spolupráci s výchovným poradcem a eventuálně s vychovateli domova mládeže. Všichni vyučující jsou v potřebném rozsahu informováni o žácích s SVP, které učí. Poskytuje sociálně právní poradenství, podporuje metodickou činnost pro zákonné zástupce a pedagogy. Všestranně podporuje optimální psychomotorický a sociální vývoj žáků, zaměřuje se na tvorbu kariérového poradenství pro žáky se zdravotním postižením. Ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami klade škola důraz na jejich maximální integraci do běžného kolektivu třídy, s ohledem na charakter jejich speciálních potřeb. Pokud to zdravotní stav žáků vyžaduje je k němu přihlíženo i při organizaci jejich výuky tzn., že je například žákům upraven rozvrh tak, aby jejich výuka i praxe probíhala v učebnách s bezbariérovým přístupem. Škola prostřednictvím výchovné poradkyně spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními. Na základě jejich doporučení jsou dále určeny postupy jednotlivých pedagogických pracovníků při snaze o zvýšení přínosu výuky pro tyto žáky. Nejdůležitější oblastí je zde navázání kvalitní spolupráce s rodiči žáků, kteří mají možnost přispět ke zkvalitnění vzdělání žáka pomocí doporučené domácí přípravy, která je následně kontrolována ve výuce. Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se pedagogičtí pracovníci školy řídí doporučeními PPP. K informovanosti o jednotlivých potřebách žáků přispívá zapsání těchto údajů do karty žáka, ke které mají přístup všichni jejich vyučující, a proto mohou tato doporučení zohlednit při výuce svých předmětů. Jednotlivá doporučení jsou dále konzultována na poradách školy. Škola zohledňuje také sociálně znevýhodněné žáky, kterým jsou po dobu jejich studia mohou být zapůjčeny všechny potřebné učebnice. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení. Škola podporuje výchovu a vzdělávaní mimořádně nadaných žáků prostřednictvím jejich zapojení do nejrůznějších soutěží, projektů školy a mimoškolních aktivit. Žáci mimořádně nadaní se ve škole v současné době nevzdělávají. Pro rozvoj nejen nadaných žáků jsou učiteli organizovány kroužky, které jsou zaměřeny podle potřeb žáků. A slouží jako vhodný prostředek individuálního doplnění znalostí a u nejen nadaných žáků mohou přispět k prohloubení a rozvoji jejich znalostí a schopností. 2.10 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Žáci jsou prokazatelně seznamováni se zásadami bezpečnosti práce a ochrany zdraví, problematikou požární ochrany, šikany, zneužíváním návykových látek v teoretickém i praktickém vyučování v každém ročníku studia. Zásady bezpečné práce jsou zdůrazňovány i průběžně s ohledem na konkrétní rizika. S žáky je prováděn s roční periodou nácvik evakuace. V případě zjištění porušení zásad bezpečnosti je postupováno v souladu se školním řádem. 19
3. Učební plán Název a adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 66-51-E/01 3 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem závěrečná zkouška střední vzdělání s výučním listem ŠVP učební plán Počet vyučovacích Počet týdenních vyučovacích hodin hodin za celou dobu studia Povinné vyučovací předměty 1.r 2.r 3.r celkem celkem Český jazyk a literatura 1,5 1,5 0 3 96 Občanská nauka 1 1 1 3 96 Matematika 1,5 1,5 0 3 96 Tělesná výchova 1 1 1 3 96 Informační a komunikační technologie 1 1 1 3 96 Zbožíznalství 2 2 3 7 224 Administrativa prodeje 1,5 1 0 2,5 80 Obchodní provoz 1 2 1 4 128 Propagace 0 1 1 2 64 Psychologie prodeje 0,5 1 0 1,5 48 Obchodní počty 2,5 0 0 2,5 80 Řeč a komunikace 1 0 0 1 32 Odborný výcvik 15 17,5 28 60,5 1936 Nepovinné vyučovací předměty 1.r 2.r 3.r celkem celkem 0 0 0 0 0 0 Celkem 29,5 30,5 36 96 3072 20
Přehled využití vyučovacích týdnů ve školním roce: Činnosti Počet týdnů v ročníku 1. 2. 3. Vyučování dle rozpisu učiva 32 32 32 Časová rezerva, opakování učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce apod. 8 8 5 Závěrečná zkouška 0 0 3 Celkem 40 40 40 21
3.1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimum týdenních vyučovacích hodin 2 RVP Minimum celkových vyučovacích hodin Vyučovací předmět Počet týdenních vyuč.hodi n celkem ŠVP Využití disponibilních hodin Český jazyk 64 Český jazyk a Estetické vzdělávání 1 32 literatura 3 0 Občanský vzdělávací Občanská 3 96 základ nauka 3 0 Matematické vzdělávání 3 96 Matematika 3 0 Vzdělávání pro Tělesná 3 96 zdraví výchova 3 0 Vzdělávání v Informační a informačních a 3 96 komunikační komunikačních technologie technologiích 3 0 Zbožíznalství 7 Administrativ a prodejny 2,5 Obchodní provoz 4 Propagace 2 Obchodně provozní Psychologie 56 1792 činnosti prodeje 1,5 25 Obchodní počty 2,5 Řeč a komunikace 1 Odborný výcvik 60,5 Disponibilní hodiny 25 800 Disponibilní hodiny 25 25 Volitelné předměty 0 0 Volitelné předměty 0 0 Nepovinné předměty 0 0 Nepovinné předměty 0 0 Celkem 96 3072 Celkem 96 25 22
UČEBNÍ OSNOVY Český jazyk a literatura Obor vzdělání: 66-51-E/01 Délka a forma vzdělávání: 3 roky, denní forma Celkový počet hodin: 96 Platnost: od 1. 9. 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační dovednosti žáků, začlenit jazykové návyky do mimoškolních souvislostí a rozvíjet čtenářskou gramotnost. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Výuka by měla doplňovat dosavadní znalosti a měla by být zaměřena na využívání vědomostí a dovedností v praktickém životě. Charakteristika učiva Předmět Český jazyk a literatura integruje učivo vzdělávacích oblastí Vzdělávání a komunikace v českém jazyce a Estetické vzdělávání. Učivo předmětu Český jazyk a literatura navazuje na vědomosti žáků získané na základní škole. Skládá se z jazykového vzdělávání, komunikační a stylistické výchovy a literární (estetické) výchovy. Tyto tři složky se navzájem prolínají, doplňují a podporují. Učivo předmětu Český jazyk a literatura směruje žáky k dovednosti mluvit a jednat s lidmi v určitých společenských situacích, kultivovaně se vyjadřovat v ústní i písemné formě, používat spisovného jazyka, pracovat s odborným textem, jazykovými příručkami a jinými zdroji informací. Zároveň tento vyučovací předmět vychovává člověka, který má přehled o kulturním dění. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Vzdělávání v českém jazyce a literatuře směřuje k tomu, aby žáci: pochopili, že dorozumívání je základní potřebou lidského života a chápali rozdíl mezi vyjadřováním spisovným a nespisovným; rozvíjeli výstižně a jazykově správně své vyjadřování; tyto vědomosti a dovednosti dovedli prakticky využívat v písemném a ústním projevu; uvědomovali si vhodnost užití určitých jazykových prostředků v závislosti na komunikační situaci a dovedli slušně vystupovat; kriticky přistupovali k informacím získaným z různých zdrojů; měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení; zaujímali vlastní postoj, který vhodnými argumenty vysvětlí a obhájí; 23
chápali umělecké dílo jako specifickou výpověď o skutečnosti; tolerovali estetické cítění, vkus a zájmy druhých lidí; vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je zachovat pro příští generace. Pojetí výuky Ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura žáci pracují se sešity a učebnicemi, s připravenými texty, jazykovými příručkami; v literární výchově se kromě čítanek využívají také nahrávky, obrazový materiál a filmové ukázky. Podle charakteru učiva se využívá internetu. Těžištěm jazykové a stylistické výchovy je rozvoj vyjadřovacích schopností a dovedností žáků. Vyučující kontroluje a opravuje práce žáků, dbá na správné vyjadřování. V literární výuce převažuje četba a interpretace konkrétních uměleckých děl, což je doplňováno poznatky potřebnými pro pochopení daného uměleckého díla. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení žáka v předmětu Český jazyk a literatura klademe důraz zvláště na: úroveň zvládnutí poznatků o českém pravopise a schopnosti jej aplikovat v konkrétních případech; dovednost kritické práce s texty; samostatnost úsudku žáka a dovednost výstižně formulovat své myšlenky, zvládnutí správné argumentace a diskuse; schopnost žáků nacházet v uměleckých dílech estetické hodnoty; zájem žáků o estetické a funkční normy. Žáci budou hodnoceni na základě ústního i písemného zkoušení, při pololetní klasifikaci bude zohledněn celkový přístup žáka k vyučovacímu procesu, k plnění studijních povinností a budou zohledňovány jejich schopnosti a předpoklady pro vzdělávání. Hodnocení bude v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Předmět Český jazyk a literatura se podílí především na rozvoji komunikativních klíčových kompetencí, svým obsahem, tématy a metodami výuky pomáhá rozvíjet také ostatní klíčové kompetence. V rámci tohoto vyučovacího předmětu se realizují též některá průřezová témata. Ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura se žáci učí ústně i písemně se prezentovat při vstupu na trh práce, formulovat svá očekávání a své priority, vyjadřovat se při úřední korespondenci, sestavit žádost, profesní životopis, podat inzerát a vytvořit na něj odpověď. Žáci jsou vedeni k tomu, aby efektivně pracovali s informacemi a komunikačními prostředky a aby se dovedli orientovat v masových médiích, využívali je a kriticky hodnotili, naučili se odolávat myšlenkové manipulaci. Zároveň se v tomto předmětu žáci učí jednat s lidmi, diskutovat, hledat kompromisy, učí se být tolerantními a zodpovědnými. Předmět Český jazyk a literatura také napomáhá tomu, aby si žáci vážili materiálních i duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. 24
Mezipředmětové vazby Výuka úzce souvisí zejména s dalšími všeobecně vzdělávacími předměty jako občanská nauka a s odbornými předměty. V těchto předmětech se prolíná problematika českého jazyka, která se týká především historických souvislostí a aplikací těchto poznatků v praxi. Aby se žák mohl uplatnit se svými jazykovými znalostmi na trhu práce, je nezbytné, aby zvládl předmět Český jazyk a literatura v celém jeho rozsahu. Součástí výuky českého jazyka aplikování jazyka v praxi zvládnutím písemného i mluveného projevu, jehož výstupem je kultivovaný projev žáka, který je nezbytný pro jeho vstup na pracovní trh. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání 1. ročník 48 hodin Výsledky vzdělávání Učivo Hod. Žák: ovládá pravidla českého pravopisu, umí v textu určit slovní druhy určí ve větě základní větné členy provede rozbor věty jednoduché a souvětí Opakování a upevňování základních vědomostí a dovedností z tvarosloví, větné stavby a pravopisu 4 orientuje se v textu ovládá základní techniky čtení užívá klíčových slov při vyhledávání pracuje s jazykovými příručkami a s internetem má přehled o knihovnách a jejich službách zjistí a podá potřebné informace z jemu dostupných zdrojů samostatně zpracovává informace poradí sobě i jiným, kde lze informace získat chápe jazyk jako systém rozliší spisovný a nespisovný jazyk, rozpozná nářečí vysvětlí, proč se učí českému jazyku sleduje změny ve slovní zásobě Práce s textem, získávání informací Orientace v textu Druhy a techniky čtení Práce s informacemi a příručkami Informatická výchova Knihovny a jejich služby Zpracování a zdroje informací Reprodukce textu Transformace textu do jiné podoby Národní jazyk a jeho útvary Čeština mateřský jazyk Spisovný a nespisovný jazyk Demokratizace jazyka Jazyková kultura 4 3 2 25