Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a souvisejících aktivit na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a souvisejících aktivit na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Pracovní verze k připomínkování

OBSAH ÚVOD... 3 VIZE... 3 1. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 4 1.1 Úvod do komunitního plánování sociálních služeb... 4 1.2 Proces komunitního plánování... 5 1.2.1 Základní listina procesu Střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb pro správní obvod města Frenštát pod Radhoštěm... 5 1.2.2 Principy KPSS... 5 1.2.3 Organizační struktura SPRSS... 7 1.3 Komunitní plánování sociálních služeb ve Frenštátě pod Radhoštěm... 8 1.4 Deklarace závaznosti plánu, časová a územní dostupnost... 9 1.5 Soulad plánu s obecně závaznými právními předpisy a návaznost na strategické dokumenty... 10 2. POTŘEBNOST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 12 3. ZDROJE INFORMACÍ A PODKLADY PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ... 13 Základní popis území, kde plánování probíhá... 13 3.1 Vybraná demografická data... 16 4. FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 20 5. REALIZAČNÍ TÝM... 23 6. CÍLE A OPATŘENÍ JEDNOTLIVÝCH PRACOVNÍCH SKUP IN... 24 7. SPOLEČNÉ (PRŮŘEZOVÉ) CÍLE A OPATŘENÍ... 25 8. OPATŘENÍ JEDNOTLIVÝCH PRACOVNÍCH SKUPIN... 27 9. MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ 2. SPRSS..68

ÚVOD Tento Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a souvisejících aktivit na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm byl vytvořen pracovními skupinami a řídící skupinou komunitního plánování pro obce spadající do správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm. Do správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm patří: Bordovice Lichnov Veřovice Tichá Trojanovice Cílem Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a souvisejících aktivit na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm je efektivní zajištění všech potřebných služeb pro občany města a obcí zapojených do komunitního plánování. VIZE Vytvoření udržitelné sítě kvalitních sociálních služeb, které budou dostupné těm, kteří je potřebují. 3

1. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 1.1 Úvod do komunitního plánování sociálních služeb Komunitní plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) je otevřený a cyklický proces, který je charakteristický vysokým podílem účasti veřejnosti. Jedná se o zjišťování potřeb a hledání zdrojů v oblasti sociálních služeb prostřednictvím zapojování všech účastníků a vyjednávání, nikoliv rozhodování shora. Posláním komunitního plánování sociálních služeb je zajišťování optimální sítě sociálních služeb s ohledem na zjištěné potřeby občanů daného území a dostupné finanční zdroje poskytovatelů a zadavatelů služeb. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm, je prioritně zaměřen na zachování a rozvoj stávajících sociálních a návazných služeb, ale také na rozvoj nových sociálních služeb. Charakteristickým znakem komunitního plánování sociálních služeb je zapojování všech, kterých se daná oblast týká, dialog a vyjednávání a dále dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. Základní subjekty komunitního plánování ve Frenštátě pod Radhoštěm: zadavatel: město Frenštát pod Radhoštěm je garantem realizace komunitního plánování, jelikož podpora ze strany města a jeho politických reprezentantů je základní podmínkou pro uskutečňování procesu komunitního plánování, poskytovatelé služeb: uživatelé služeb: ti, kdo služby poskytují. Jsou odborníky pro jednotlivé cílové skupiny, znají stávající poptávku i předpokládaný vývoj v určité oblasti, ti, kteří služby využívají, případně zájemci o službu, lidé v nepříznivé, tíživé životní situaci, kterou nejsou schopni zvládat svými silami. Fáze komunitního plánování sociálních služeb Proces KPSS je rozdělen do čtyř základních fází, které na sebe navzájem plynule navazují. KPSS je v podstatě nekončící proces hledání potřeb v oblasti sociálních potřeb, stanovování priorit a následné porovnávání potřeb s dostupnými zdroji, ať už finančními, lidskými či materiálními. Přípravná fáze: je zaměřena na tvorbu organizační struktury, informování veřejnosti o zahájení procesu KPSS, tvorbu nebo aktualizaci základních dokumentů, které určují pravidla, práva a kompetence, ale i povinnosti jednotlivců v organizační struktuře a legalizují proces za předpokladu, že je podpořen politickou reprezentací města. Analyticko-popisná fáze: v rámci této fáze jsou zpracovány výzkumy, analýzy a další šetření jako podklad pro další fázi procesu. Plánovací fáze: navazuje na analyticko-popisnou fázi a ze zjištěných dat jsou stanoveny priority, cíle a vedoucí k naplňování cílů. Je vytvořena struktura a obsah plánu, jsou stanovena pravidla a způsob připomínkovacího řízení. Návrh plánu je veřejnosti předložen k připomínkování, kdy všechny připomínky jsou vypořádány dle nastavených pravidel. Následuje schvalovací proces a předložení dokumentu ke schválení politickou reprezentací. Implementační fáze: tato fáze je zaměřena na realizaci stanovených cílů a, které byly naplánovány a schváleny, probíhá průběžné monitorování a závěrečné zhodnocení plnění plánu. 4

1.2 Proces komunitního plánování 1.2.1 Základní listina procesu Střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb pro správní obvod města Frenštát pod Radhoštěm Základní listina procesu Střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb pro správní obvod města Frenštát pod Radhoštěm (dále jen SPRSS ) slouží k vymezení pravidel, kterými se řídí plánování sociálních služeb. Je zpracována jako veřejný dokument, ke kterému se hlásí všichni účastníci plánování. Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, díky které lze nacházet řešení problémů a následně uskutečnit, co je naplánováno. Jde o zapojení širokého okruhu lidí do tvořivé práce. Proces plánování sociálních služeb regulují jednotlivá dílčí pravidla a organizační struktura, které jsou součástí Základní listiny SPRSS, a které vycházejí z principů komunitního plánování sociálních služeb. Cílem střednědobého plánování sociálních služeb je předcházet rizikům sociálního vyloučení, pomáhat nejzranitelnějším, usnadnit lidem z ohrožených skupin přístup k právům, zdrojům, zboží a sociálním službám. Užitím metody komunitního plánování sociálních služeb lze umožnit dosažení cílů a tím je uvádět v život. 1.2.2 Principy KPSS Principy komunitního plánování vyjadřují hodnoty, které s sebou proces plánování sociálních služeb přináší, a které definují podstatu komunitního plánování. 1. Princip triády Komunitní plánování sociálních služeb je postaveno na spolupráci tří stran (triády), kterými jsou uživatelé, zadavatelé, poskytovatelé. 2. Princip rovnosti Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Každý má právo vyjádřit svůj názor. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován, je nutno dbát na rovnost ostavení a hlasu. Komunitní plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním samosprávy. Svobodné a rovné zapojení uživatelů do procesu komunitního plánování. 3. Princip skutečných potřeb Analýza skutečných potřeb stojí v popředí před normativy a domnělými potřebami všech zúčastněných stran. 4. Princip dohody Komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se tři strany (uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé) navzájem zavazují ke spolupráci a součinnosti. Dohoda je výsledkem svobodné rozpravy a demokratické spolupráce o záměrech, o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. 5

Možnost zúčastnit se dohody mají rovněž zástupci všech obcí patřící do správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm, kteří přistoupili ke spolupráci na tvorbě Střednědobého plánu sociálních služeb. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí před hlasováním. 5. Princip Vše je veřejné Plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné. Město Frenštát pod Radhoštěm informuje občany o procesu plánování sociálních služeb prostřednictvím svých webových stránek a ve Frenštátském zpravodaji. Informace o dění a výstupech plánování jsou předávány starostům obcí, které náleží do správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm a které přistoupily k procesu plánování sociálních služeb. Starostové těchto obcí informují svoje občany dle svých možností a potřeb. Během procesu střednědobého plánování sociálních služeb se uskutečňují setkání s veřejností o procesu a výstupech komunitního plánování. Setkání s veřejností probíhají ve Frenštátě pod Radhoštěm a na území obcí ve správním obvodu města Frenštát pod Radhoštěm, které přistoupily k procesu plánování sociálních služeb. 6. Princip dosažitelnosti řešení Plánování sociálních služeb se může zaměřit na jeden i více problémů, ale musí zohlednit místní společenství podmínky, přání lidí a lidské a materiální zdroje. V procesu plánování a za účelem dosažitelnosti řešení je nutné hledat nové lidské a finanční zdroje, přitom zohlednit již vytvořené a osvědčené. Získávání finančních prostředků není možné bez konkrétního plánu. Řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů. 7. Princip cyklického opakování Plánování sociálních služeb není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni. 8. Princip kompetence účastníků V procesu plánování musí být zapojena profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Spolupráci napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení, dovednost budovat týmy a plánovat, stejně jako využití znalostí, zkušeností a dovedností. 6

9. Princip přímé úměry Kvalita výstupů střednědobého plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu. Kvalitně probíhající proces plánování sociálních služeb ve správním obvodu města Frenštát pod Radhoštěm je pro jeho obce stejně přínosný jako Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. 1.2.3 Organizační struktura SPRSS Od počátku realizace SPRSS v roce 2008 byly ustanoveny čtyři pracovní skupiny a jedna řídící skupina. Pracovní skupiny jsou složeny ze zástupců zadavatele, poskytovatelů sociálních a návazných služeb a uživatelů sociálních služeb. V čele každé skupiny stojí vedoucí a je zodpovědný za zpracované výstupy. Pracovní skupiny pro cílové skupiny uživatelů: - Senioři - Děti, mládež a rodina - Osoby se zdravotním postižením - Osoby v krizi a sociálně vyloučeni Řídící skupina SPRSS: Jejím úkolem je metodicky vést proces SPRSS, definovat a schvalovat postup prací, řešit operativní problémy, projednat podobu plánu a sledovat jeho naplňování. Koordinační skupina má 13 členů, kterými jsou starostka města Frenštát pod Radhoštěm, starostové okolních obcí, koordinátor KPSS, zástupci poskytovatelů sociálních a navazujících služeb, vedoucí pracovních skupin a také zástupce uživatelů sociálních služeb: - Mgr. Zdeňka Leščišinová, starostka města, - Ing. Petr Kubenka, tajemník městského úřadu, - Ing. Anna Hrachovcová, vedoucí odboru sociálních věcí, - Ladislav Matúš, starosta obce Bodrovice, - Ing. Aleš Mičulka, starosta obce Lichnov, - Luboš Žabka, starosta obce Tichá, - Mgr. Jiří Novotný, starosta obce Trojanovice, - Ing. Břetislav Piterák, starosta obce Veřovice, - Bc. Kristýna Ambrožová, vedoucí PS I. Senioři, - Mgr. Kateřina Geryková, vedoucí PS II. Děti, mládež a rodina, - Mgr. Lenka Klepáčová, vedoucí PS III. Osoby se zdravotním postižením, - Milada Pustková, DiS., vedoucí PS IV. Osoby v krizi a sociálně vyloučeni, - Bronislava Papáková, koordinátor KPSS. 7

Zastupitelstvo města Rada města Řídící skupina Komise SPOD PS I senioři PS II děti, mládež a rodina PS III osoby se zdravotním postižením PS IV osoby v krizi a sociálně vyloučeni 1.3 Komunitní plánování sociálních služeb ve Frenštátě pod Radhoštěm Komunitní plánování ve městě Frenštát pod Radhoštěm má již dlouholetou tradici. Zastupitelstvo města Frenštát pod Radhoštěm usnesením č. 179/25m) ze dne 20. 10. 2005 schválilo první zahájení procesu vypracování plánu sociálních služeb ve městě Frenštát pod Radhoštěm, a to metodou komunitního plánování. Zastupitelstvo města Frenštát pod Radhoštěm usnesením č. 116/9b) ze dne 13. 12. 2007 schválilo rozšířit zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování pro správní obvod města Frenštát pod Radhoštěm a přizvat obce Veřovice, Lichnov, Bordovice, Tichá a Trojanovice. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období let 2010-2014 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm byl schválen Zastupitelstvem města na 21. jednání dne 10. 9. 2009 usnesením č. 312/21. První SPRSS je platný do roku 2015. Tento SPRSS na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm obsahuje 27 priorit včetně následných navržených k realizaci v období let 2010-2014. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období let 2010-2014 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm byl komplexně vyhodnocen v roce 2014. Materiál o plnění priorit a byl zpracováván z podkladů pracovních skupin komunitního plánování. (viz materiál Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období let 2010-2014 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm, který lze nalézt na webových stránkách města). Přestože se ve městě v případě I. SPRSS jedná o první ucelený koncepční materiál v celé sociální oblasti, podařilo se postupně prostřednictvím realizace jednotlivých alespoň částečně naplňovat některé cíle (priority) tohoto plánu. Pro některé ze zamýšlených cílů plánu, které se nepodařilo realizovat (ať z důvodu nedostatku financí, vhodných poskytovatelů, v některých případech pak například z důvodu změny legislativy v sociální oblasti), je potřebné hledat jiné formy řešení odpovídající aktuální situaci, k čemuž by měl napomoci i nový plán - II. SPRSS. Stěžejní roli v naplňování I. SPRSS hrála aktivita jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb. 8

Přínosem plánování sociálních služeb je, že ve městě a jeho správním obvodu jsou dosažitelné takové služby, které lidé opravdu potřebují. Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám, je schopen reagovat na změny a finanční prostředky jsou vynakládány efektivněji. V průběhu procesu plánování sociálních služeb se určité úkoly a témata pravidelně opakují. Mezi cyklická témata patří: popisování sociální situace v daném regionu, zjišťování potřeb obyvatel, prověřování stanovených priorit, hodnocení plnění úkolů a monitorování dosahovaných výstupů aj. Smyslem komunitního plánování je vybudovat systém řízení a rozhodování o sociálních službách založený na spolupráci uživatelů, zadavatelů a poskytovatelů a postupně i široké veřejnosti. Druhý SPRSS a souvisejících aktivit na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm je výsledkem společného procesu plánování sítě služeb ve městě Frenštát pod Radhoštěm a spádových obcí. 1.4 Deklarace závaznosti plánu, časová a územní dostupnost Zpracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm bylo schváleno Zastupitelstvem města na 26. jednání dne 19. 9. 2013 usnesením č. 355/26b). Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm byl schválen Zastupitelstvem města na 26. jednání dne 19. 9. 2013 usnesením č. 355/26b). Stanovení systému změn, které mohou být uskutečněny v průběhu realizace SPRSS Realizaci změn v dokumentu mohou vyvolat jak vnitřní, tak vnější vlivy. Mezi vnitřní vlivy mohou patřit např. častá obměna členů jednotlivých pracovních skupin, nezájem o práci v pracovních skupinách ze strany organizací nebo uživatelů, nezájem o práci na pozici vedoucího pracovní skupiny. Mezi vnější vlivy může patřit nedostatečné množství finančních prostředků na realizaci cílů a ze strany donátorů organizací, politický nezájem aj. Je nezbytné, aby rizika realizace druhého SPRSS byla v co nejširší míře ošetřena. O změnách při realizaci dokumentu může být rozhodováno na úrovni: - pracovních skupin - řídící skupiny - Rady a Zastupitelstva města Na úrovni pracovní skupiny bude rozhodováno: - Rozhodnutím pracovní skupiny hlasováním členů (upraveno v Základní listině SPRSS). Stanovisko pracovní skupiny k problematice, která se týká cílové skupiny uživatelů, návrh změn v jednotlivých ch PS a v prioritách (vždy řádně odůvodněno zejména potřebami uživatelů). Na úrovni řídící skupiny bude rozhodováno: - o změnách v rámci jednotlivých cílů a PS - o změnách v akčním plánu a formě monitorování - o návrhu změn organizační struktury SPRSS - o návrhu změn cílů a dokumentu SPRSS včetně změn ve financování, který bude dále předkládán orgánům města k rozhodnutí - o schválení akčního plánu druhého SPRSS 9

Na úrovni orgánů města (RM a ZM) bude rozhodováno: - o změnách cílů a dokumentu druhého SPRSS včetně změn financování SPRSS je konsensuální materiál, který je možné využít jako: - koncepční podklad pro rozvoj v celé sociální oblasti ve městě a spádových obcí v návaznosti na zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a) návod pro město a spádové obce, jakým směrem (a pokud možno jak) je potřebné zaměřit rozvoj konkrétních služeb a jaké služby podporovat b) návod pro poskytovatele, jakým směrem (a pokud možno jak) je potřebné zaměřit rozvoj konkrétních služeb, aby odpovídaly skutečným potřebám - podklad pro grantová řízení města v sociální oblasti (jaké služby mohou být a je záhodno podporovat) - podklad pro město (podobně jako strategický plán) i poskytovatele k získávání externích finančních prostředků (dotace, granty) pro rozvoj potřebných služeb ve městě a spádových obcí v návaznosti na krajské a národní koncepce, evropské fondy apod. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm se vztahuje na území města Frenštát pod Radhoštěm. Město Frenštát pod Radhoštěm je obcí s rozšířenou působností, do jehož obvodu spadají obce Bordovice, Lichnov, Veřovice, Tichá a Trojanovice. 1.5 Soulad plánu s obecně závaznými právními předpisy a návaznost na strategické dokumenty Soulad s obecně závaznými právními předpisy: Ústava ČR Listina práv a svobod Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Návaznost na strategické dokumenty: na celostátní úrovni Národní strategie protidrogové politiky ČR 2010-2018 Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010-2014 Strategie boje proti sociálním vyloučení 2011-2015 Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013-2017 Národní strategie ochrany práv dětí Bílá kniha v sociálních službách Metodiky pro plánování sociálních služeb na krajské úrovni Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015-2020 Strategie protidrogové politiky v Moravskoslezském kraji na léta 2010-2014 10

Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta 2014-2020 na obecní úrovni Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm 2008-2015 Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015 11

2. POTŘEBNOST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální služby jsou tu proto, aby uspokojovaly rozmanité a reálné potřeby osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, kterou nejsou schopni řešit vlastními silami a prostřednictvím běžných zdrojů pomoci. Jsou poskytovány jak organizacemi veřejnoprávními, soukromými neziskovými i ziskovými, také neformálně, a to rodinou, přáteli či neplacenými dobrovolníky. Nezbytné či žádoucí sociální služby jsou tedy takové, které vznikly na základě reálně zjištěných potřeb výše uvedených osob a závisí na situaci, ve které se člověk zrovna nachází. Uspokojování potřeb lidí a vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče je nelehkou úlohou obce v samostatné působnosti, která je vymezena zákonem o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších přepisů. Rovněž zákon o sociálních službách obcím ukládá, mimo jiné, zjišťovat potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, spolupracovat s dalšími obcemi, kraji a poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, spolupracovat s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Obce by měly především dbát na to, aby poskytované sociální služby byly pro občany dostupné, efektivní, návazné a kvalitní. Úroveň kvality sociálních služeb je posuzována dle standardů kvality sociálních služeb, které jsou ukotveny v prováděcí vyhlášce. 2.1 Zpracování SPRSS a souvisejících aktivit na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Při plánování sociálních služeb a získávání potřebných podkladů pro SPRSS a souvisejících aktivit na období let 2015-2018 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm jsme se opírali o následující zdroje: - Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů - Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV - Vyhodnocení procesu SPRSS na období let 2010-2014 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm V rámci analytické fáze procesu došlo ke zpracování následujících analýz, které jsou zpracovány v souladu s metodikou Krajského úřadu Ostravského kraje a MPSV. Tyto analýzy jsou hlavním podkladem pro zpracování SPRSS: - Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb - Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb - SWOT analýzy dle cílových skupin uživatelů sociálních služeb - Sociodemografická analýza města a obcí v jeho správním obvodu 12

3. ZDROJE INFORMACÍ A PODKLADY PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ Základní popis území, kde plánování probíhá Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Frenštát pod Radhoštěm představuje jeden z 22 správních obvodů Moravskoslezského kraje. Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je součástí vymezené specifické oblasti republikového významu SOB2 Beskydy. Největší obcí z hlediska rozlohy jsou Trojanovice (přes 36 území), nejmenší naopak Bordovice (6,4 území). Řešené území se nachází v jižní části kraje v okrese Nový Jičín a se svou rozlohou 9 863 ha patří k menším SO ORP. Je tvořen 6 obcemi, z nichž pouze Frenštát pod Radhoštěm má statut města. Obrázek č. 1: Administrativní členění správního obvodu 13

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM Frenštát pod Radhoštěm leží v malebné kotlině Moravskoslezských Beskyd. Dnešní město tvoří zejména náměstí s novorenesanční radnicí a částečně zachovalým podloubím. Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí je místem, kde žili, tvořili nebo je jen navštěvovali mnozí významní výtvarníci, sochaři a spisovatelé. Samotné město i s okolím nabízí spoustu možností pro pěší turistiku, cykloturistiku, jízdu na horských kolech, lyžování či paragliding. Je zde nejen nádherná příroda, ale místní lidé jsou zde pohostinní a přátelští. TROJANOVICE Trojanovice jsou horskou obcí v Beskydech rozprostírající se pod masívy Noříčí hory 1047 m.n.m., Radhoště 1129 m.n.m. a Velkého Javorníku 918 m.n.m. Byly původně pasekářskou obcí, kterou založil v roce 1748 olomoucký biskup a kardinál Ferdinand Julius Troyer (1698-1758). Obec má rozlohu 3583 ha, dvě třetiny plochy obce pokrývají lesy. Vzhledem ke značné rozloze je obec rozdělena na čtyři hlavní části: Bystré, Lomná, Pod Radhoštěm a Pod Javorníkem. VEŘOVICE Obec Veřovice se rozkládá podél říčky Jičínka v dolině mezi Veřovickými vrchy, které tvoří Velký Javorník, Dlouhá, Krátká, Hundorf, Huštýn a Trojačka. Mezi Velkým Javorníkem a Dlouhou je údolí, které se nazývá Padolí. Kdysi tudy vedla důležitá obchodní stezka ze Štramberka do Rožnova pod Radhoštěm. V katastru obce Veřovice se nachází v horních břidlicových vrstvách zvaných Veřovické železná ruda ocelek a také je zde mnoho skal, kde se lámal kámen na stavbu domů. 14

BORDOVICE Obec Bordovice se nachází podél břehu Lichnovského potoka. Údolí je sevřeno vysokými svahy, které dosahují na severozápadě 608 m n.v. vrcholem Na Peklech, na jihovýchodě Velkým Javorníkem 918 m n.v. Část obce patří do CHKO Beskydy, část do přírodního parku Podbeskydská pahorkatina. Jedná se o území kopcovité až hornaté krajiny, která je předělena údolím Frenštátské brázdy. TICHÁ Tichá je obec nacházející se nedaleko hradu Hukvaldy v podhůří Beskyd. Na jihu je lemována mohutnou hradbou Moravskoslezských Beskyd, jimž vévodí památný, pověstmi opředený Radhošť (1129 m). Od něj na západ se hory svažují až k Valašskému Meziříčí, směrem na východ se pak zvedají vyšší vrcholy Beskyd (Kněhyně, Stolová, Smrk). Pohledu na Lysou horu jako nejvyšší vrchol (1324 m) však brání masív Ondřejníka (924 m), který tvoří východní rámec kotliny. LICHNOV Obec Lichnov, obklopená věncem kopců a strání, se rozprostírá v malebném údolí Lichnovského potoka (někdy také zvaného Javornička podle jeho prameniště na svazích Velkého Javorníka), který se vlévá na severním okraji obce do řeky Lubiny. Katastr obce sousedí na severu s Kopřivnicí a Vlčovicemi, na východě s Tichou a Frenštátem pod Radhoštěm, na jihu s Bordovicemi a na západě s Veřovicemi, Ženklavou a Štramberkem. 15

3.1 Vybraná demografická data ORP Frenštát pod Radhoštěm se skládá z pěti obcí a jednoho města. Celková rozloha tohoto území je 9 862 tisíc ha. Výměra zemědělské půdy od roku 2005 do roku 2006 mírně vzrostla. Od roku 2006 v průběhu let sledujeme mírný pokles rozlohy zemědělské půdy. Pokles je nepatrný, neboť podíl na celkové výměře v průběhu let zůstává stále stejný a to 45,5 %. Výměra lesů od roku 2005 do roku 2011 mírně klesá. Pokles výměry lesních pozemků je také nepatrný. V celkovém výsledku tvoří za všechna sledovaná léta 43,3 z celkové výměry. Zastavěné plochy naopak mírně narůstají. Nárůst také není procentuálně významný, neboť za všechny roky tvoří 1,9 z celkové výměry. Při součtu jednotlivých výměr nedostaneme číslo celkové výměry. Z tabulky číslo 2. lze vyčíst demografický vývoj obyvatel. Počet obyvatel do roku 2010 narůstá po tomto roce sledujeme mírný pokles a následně opět nárůst. Počet žen je ve všech letech vyšší než počet mužů. Nejpočetnější věkovou skupinou je skupina od 15 do 64 let věku, tato skupina tvoří 70 obyvatel. Nejmladší věková skupina, děti do 14 let, je v populaci zastoupena 15 14. Poslední nejstarší věková skupina, 65+, je zastoupena 14 až 16. U nejmladší věkové skupiny sledujeme procentuální pokles zatímco u nejstarší věkové skupiny sledujeme procentuální nárůst. Tabulka č. 1: Charakteristika území ORP OBCE 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet obcí 6 6 6 6 6 6 6 Počet částí obcí 6 6 6 6 6 6 6 Počet katastrálních území 6 6 6 6 6 6 6 Počet obcí se statutem města 1 1 1 1 1 1 1 Počet obcí se statutem městyse 0 0 0 0 0 0 0 Výměra v tis. ha 9 862 9 862 9 862 9 862 9 862 9 862 9 862 Zemědělská půda 4 509,1 4 508,5 4 506,90 4 505,6 4 505,20 4 515,6 4 515,2 Lesní pozemky 4 275,6 4 275,4 4 275,1 4 274,8 4 274,70 4 275,5 4 169,5 zastavěné plochy 194,6 195,1 196,1 196,66 196,7 193,4 195,7 Hustota zalidnění (osoby/km2) 193 194 194 193 193 194 194 Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu. Tabulka č. 2: Demografický vývoj obyvatel v území ORP Vývoj počtu obyvatel 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet obyvatel celkem 18 957 19 102 19 106 19 157 19 079 19 120 19 135 v tom: muži 9 245 9 343 9 337 9 341 9 336 9 375 9 408 ženy 9 712 9 759 9 769 9 816 9 743 9 745 9 727 Věkové skupiny v tom ve věku: 0-14 2 770 2 728 2 744 2 773 2 804 2 825 2 854 16

15-64 13 353 13 466 13 381 13 324 13 138 13 066 12 983 65 + 2 843 2 908 2 981 3 060 3 137 3 229 4 174 Průměrný věk (celkem) 40,2 40,4 40,6 40,7 41 41,2 41,1 Index stáří (65+ / 0-14 v %) 102,3 106,6 108,6 110,3 111,9 114,3 146,3 Muži v tom ve věku: 0-14 1 439 1 422 1 424 1 432 1 446 1 472 1 372 15-64 6 714 6 806 6 752 6 705 6 658 6 627 6 592 65 + 1 092 1 115 1 161 1 204 1 232 1 276 1 315 Průměrný věk 38,4 38,6 38,9 39 39,3 39,5 39,6 Index stáří (65+ / 0-14 v %) 75,9 78,4 81,5 84,1 85,2 86,7 95,8 Ženy v tom ve věku: 0-14 1 331 1 306 1 320 1 341 1 358 1 353 1 353 15-64 6 639 6 660 6 629 6 619 6 480 6 439 6 391 65 + 1 742 1 793 1 820 1 856 1 905 1 953 1 983 Průměrný věk 41,9 42,1 42,2 42,3 42,6 42,9 42,4 Index stáří (65+ / 0-14 v %) 130,9 137,3 137,9 138,4 140,3 144,3 146,6 Migrace (přírůstek na 1000 obyv.) celková 129 145 4 51-3 41 15 přirozená 3-2 -9 4 3-12 -13 stěhováním (mechanická) 126 147 13 47-6 53 28 Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu. Ekonomická situace území, struktura ekonomiky území a trh práce Ekonomická aktivita obyvatel je popsána v tabulce č. 3. Podíl nezaměstnaných je 8,8 % (z toho 5 žen a 3,8 mužů). Tato hodnota mírně převyšuje hodnotu v ČR, která je 8,17 %, ale je pod hodnotou nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje (10,47%). Podrobnější popis nezaměstnanosti je uveden v tabulce č. 5. Ekonomická aktivita obyvatel. Počet ekonomicky aktivních obyvatel je 9 060. Osoby pracující na vlastní účet tvoří 10 z ekonomicky aktivních obyvatel z toho 7,1 mužů a 3 žen. Pracující důchodci tvoří 3,4 z ekonomicky aktivních obyvatel z toho 1,2 muži a 2,2 ženy. Skupina ekonomicky neaktivních mírně převyšuje skupinu ekonomicky aktivních a to 66 % obyvatel. Skupinu ekonomicky neaktivních tvoří žáci, studenti a důchodci. Procentuální zastoupení žáků a studentů je 31,7 a procentuální zastoupení důchodů je 48,1, u zbytku obyvatel nebyla zjištěna ekonomická aktivita. Tabulka č. 3: Ekonomická aktivita obyvatel území ORP Celkem muži ženy Ekonomicky aktivní celkem 9 060 4 949 4 111 zaměstnaní 8 265 4 496 3 769 zaměstnanci 6 647 3 465 3 178 v tom: z toho podle zaměstnavatelé 268 194 74 postavení v zaměstnání pracující na vlastní účet 915 647 268 17

pracující důchodci 306 105 156 ze zaměstnaných ženy na mateřské dovolené 154 154 nezaměstnaní 795 453 342 Ekonomicky neaktivní celkem 9 126 3 855 5 271 z toho nepracující důchodci 4 353 1 643 2 710 žáci, studenti, učni 2 895 1 440 1 455 Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 637 349 288 Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu (2012). Tabulka č. 4: Charakteristika domácností Hospodařící domácnosti podle typu Hospodařící domácnosti Hospodařící domácnosti celkem 7 635 tvořené 1 rodinou 4 993 bez závislých 2 233 dětí úplné se závislými 1 752 dětmi v tom bez závislých v tom: 496 dětí neúplné se závislými 512 dětmi tvořené 2 a více rodinami 112 domácnosti jednotlivců 2 283 vícečlenné nerodinné domácnosti 247 Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu (2012). Tabulka č. 5: Charakteristika nezaměstnanosti v území ORP NEZAMĚSTNANOST 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Evidovaní uchazeči o zaměstnání 807 662 484 517 1 156 932 1132 1038 z toho (%): občané se zdravotním postižením z toho (%): 111 102 96 92 100 113 107 absolventi 57 32 28 48 68 46 51 z toho (%): 18

osoby s délkou evidence nad 12 měsíců 281 254 153 123 203 310 262 Volná pracovní místa 95 168 227 47 19 25 138 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 8,5 3,9 2,1 11 60,9 37,3 5,8 Míra nezaměstnanosti (%) za ORP 8,03 6,74 4,66 5,31 12,39 9,97 8,53 7,13 7,83 Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu (2012). Prázdná pole jsou ponechána z důvodu nezjištěných informací. Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Údaje počínaje měsícem říjnem 2012 jsou zveřejněny podle stávající i nové metodiky paralelně, od ledna 2013 pouze podle nového výpočtu. Důvody pro změnu ukazatele registrované nezaměstnanosti: ukazatel míry registrované nezaměstnanosti srovnává dosažitelné uchazeče o zaměstnání s pracovní sílou tvořenou kombinací údajů z více zdrojů - dosažitelní uchazeči o zaměstnání z evidence ÚP, zaměstnané osoby z dat Výběrových šetření (VŠPS) ČSÚ, údaje o zaměstnanosti z VŠPS na úrovni okresů nejsou dostatečně reprezentativní, detailní výsledky trpí vyšší chybovostí, pro nižší územní celky zcela chybí (v souvislosti s úspornými mi ve státní a veřejné správě další rozšiřování VŠPS tak, aby poskytovalo podrobnější údaje, nepřichází v úvahu, VŠPS bude naopak omezeno pouze na zabezpečení požadavků vyplývajících z mezinárodních dohod), nezanedbatelným důvodem je také srovnávání nebo záměna míry nezaměstnanosti MPSV a VŠPS ČSÚ a jejich nesprávná interpretace. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný. Pro sledování vývoje nového ukazatele je na adrese http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady k dispozici časová řada do úrovně okresů od roku 2005. 19

4. FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Financování sociálních služeb je založeno na systému vícezdrojového financování, které je upraveno zákonem o sociálních službách a vyhláškou MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen prováděcí vyhláška ). Úzce souvisí s plánováním sociálních služeb a s odpovědností za její síť. Současný model financování sociálních služeb se liší podle jednotlivých služeb a právních forem organizací. Nejčastějšími zdroji financování sociálních služeb jsou dotace MPSV a územních rozpočtů, příspěvky od uživatelů a zřizovatelů, dotace a granty strukturálních fondů, úhrady ze zdravotních pojišťoven (u služeb se zdravotní péči), dary, příjmy z vlastní činnosti. Předpokladem poskytnutí dotace ze státního rozpočtu je podle zákona o sociálních službách zapsání poskytovatele v registru poskytovatelů sociálních služeb. Dotace je poskytována na provozní výdaje prostřednictvím krajského úřadu za předpokladu, že potřebnost služby je deklarována prostřednictvím střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Zákon o sociálních službách definuje služby, které se poskytují osobám bez úhrad y nákladů nebo za částečnou nebo úplnou úhradu nákladů. Výše úhrady se sjednává ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby a je zajištěna z finančních prostředků, které jsou uživatelům poskytnuty formou příspěvku na péči. Prováděcí vyhláška zákona o sociá lních službách reguluje výši úhrad od poskytovatelů. Institut příspěvku na péči dle zákona o sociálních službách, je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Tímto příspěvkem je zaveden systém nakupování sociálních služeb, tzn. že si tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat například osoba blízká nebo registrovaný poskytovatel sociálních služeb. Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb je stanoven v části druhé prováděcí vyhlášky. Tabulka č 6. : Výše příspěvku na péči Stupně závislosti do 18 let věku nad 18 let věku I. stupeň (lehká závislost) 3 000 Kč měsíčně 800 Kč měsíčně II. stupeň (středně těžká závislost) 6 000 Kč měsíčně 4 000 Kč měsíčně III. stupeň (těžká závislost) 9 000 Kč měsíčně 8 000 Kč měsíčně IV. stupeň (úplná závislost) 12 000Kč měsíčně 12 000 Kč měsíčně 20

Graf č. 1 : Příjemci příspěvku v rámci České republiky Dotace ze státního rozpočtu se poskytují k financování běžných výdajů, které související s poskytováním základních činností sociálních služeb a zároveň jsou v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje. MPSV pravidelně vyhlašuje dotační řízení k poskytnutí dotace ze státního rozpočtu pro právnické a fyzické osoby, které poskytují sociální služby. Dotační řízení MPSV se vyhlašuje v návaznosti na zákon o sociálních službách a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Dotace rozděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR dle doporučení krajů. Od roku 2015 by mělo dojít k přechodu financování sociálních služeb ze státu na kraje. Ze státního rozpočtu jsou také hrazeny účelové dotace, např. z rozpočtu Úřadu vlády ČR podpora terénní práce v sociálně vyloučených lokalitách, Úřadu práce ČR a jiných ministerstev. Moravskoslezský kraj rovněž vyhlašuje dotační programy, které jsou zaměřeny například na podporu rozvoje sociálních služeb vycházejících z potřeb obcí Moravskoslezského kraje, dále na zvýšení kvality sociálních služeb, podporu komunitní práce a zmírňování následků sociálního vyloučení v sociálně vyloučených lokalitách MSK, podporu neinvestičních aktivit z oblasti prevence kriminality aj. Podpora rozvoje nových sociálních služeb vycházejících z potřeb obcí je podmíněna mírou finanční spoluúčasti obce, a to ve stanovené výši: odborné sociální poradenství minimálně 30 z oprávněné provozní ztráty, pobytové sociální služby minimálně 30 % z oprávněné provozní ztráty, ambulantní služby minimálně 25 % z oprávněné provozní ztráty, terénní služby minimálně 20 % z oprávněné provozní ztráty. Dotace obce Obec může poskytnout ze svého rozpočtu registrovaným poskytovatelům sociálních služeb účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb ( 105 zákona o sociálních službách). 21

Dalšími zdroji financování mohou být zdroje ze Strukturálních fondů Evropských společenství a dalších programů Evropských společenství. Finanční hospodaření města se řídí podle rozpočtu města na příslušný rok a rozpočtovým výhledem. Město Frenštát pod Radhoštěm podporuje rozvoj a udržitelnost sociálních služeb prostřednictvím dotace z rozpočtu města (rozpočet dotace a dary). V sociální oblasti jsou podporovány služby sociální péče, služby sociální prevence a sociální poradenství. Dotace mohou být tak poskytnuty na projekty týkající se podpory souvisejících aktivit: podpora dobrovolnictví na území města Frenštát pod Radhoštěm volnočasové, vzdělávací a aktivizační činnosti pro rodiny s dětmi ohrožené sociálním vyloučením, seniory a osoby se zdravotním postižením podpora celoroční činnosti svépomocných organizací Město poskytuje dotace na projekty a činnost žadatelů rovněž ve sportovní, kulturní, školské oblasti, také v oblasti partnerských vztahů, bezpečnosti v silničním provozu, bezpečnosti a ochrany zdraví, prevence kriminality a protidrogové prevence zejména na: podporu prevence kriminality a protidrogové prevence rizikové skupiny občanů a občany ohrožené sociálně patologickými jevy společensky nepřizpůsobivé občany a obecně na snižování kriminality ve městě Tyto dotace se řídí PRA-2014-04 Pravidla pro poskytování dotací a finančních darů jež stanovilo Zastupitelstvo města svým usnesením. Podmínky financování sociálních služeb v letech 2015-2018 při vstupu do stanovené sociální sítě: Prioritou pro léta 2015-2018 je udržení optimální sítě a její dlouhodobě udržitelný rozvoj při zachování stávajících zdrojů jejího financování. K rozvoji bude docházet pouze v případě služeb plánovaných. Podmínky financování: 1. deklarace potřebnosti dané služby 2. minimální míra spoluúčasti na financování sociální služby ze strany obcí Zákon o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 101a stanoví způsob financování sociálních služeb, kdy kraj bude od 1. 1. 2015 rozhodovat o poskytnutí finančních prostředků z dotace, která bude na základě žádost kraji poskytnuta ze státního rozpočtu k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb. 22

5. REALIZAČNÍ TÝM Po celou dobu tvorby tohoto plánu pracovala na jeho přípravě celá řada osob. Na práci se podíleli pracovníci odboru sociálních věcí, spolupracovali se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a zástupci uživatelů služeb. Jednání pracovních skupin byla otevřena všem zájemcům o proces komunitního plánování. V čele celého procesu stála řídící skupina, která řešila klíčové otázky celého procesu. Řídící skupina: V řídící skupině jsou rovnoměrně zastoupeni zástupci žadatele, poskytovatelů i uživatelů. Skupina na svých jednáních posuzovala výstupy z pracovních skupin, konzultovala a schvalovala postup prací. Pracovní skupiny: Pracovní skupiny jsou v období zpracování plánu zodpovědné za vytváření profilu dané cílové skupiny, definice problémových oblastí, formulace strategických plánů, cílů, priorit a k jejich naplnění. V období realizace plánu jsou zodpovědné za jeho postupné naplňování včetně monitorování a vyhodnocování dosažených výsledků. Koordinátor procesu: Koordinátorem procesu komunitního plánování sociálních služeb je osoba, která zodpovídá za koordinaci jednotlivých činností, dodržení časového harmonogramu, za činnost Řídící skupiny. Rada a zastupitelstvo města: Orgány města, příslušné v konečné fázi ke schválení dokumentu. 23

6. CÍLE A OPATŘENÍ JEDNOTLIVÝCH PRACOVNÍCH SKUPIN Sociální služby dle zákona č. 128/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Jsou službami zajišťujícími pomoc a podporu lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a jsou poskytovány za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby mohou být občanům poskytovány v jejich domácím prostředí jako tzn. Terénní služby (služba je doručována až k uživateli domů například služby osobní asistence, pečovatelská služba apod.), ambulantně (uživatel dochází do zařízení například denní centra, denní stacionáře apod.) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Definice souvisejících aktivit Související aktivity zahrnují nabídku činností, které nejsou sociální službou dle zákona, ale síť sociálních služeb vhodně doplňují. Bez těchto aktivit by pomoc a podpora osobám v nepříznivé sociální situaci byla neúplná. Struktura cílů a Pro řazení jednotlivých cílů je stanovena strategická struktura. Znamená to, že pro každou pracovní skupinu bude zachována stanovená struktura jednotlivých cílů i s daným názvem cíle. Následně budou stanovována jednotlivá pro naplňování cíle. Tato struktura bude v době realizace SPRSS umožňovat kvalitnější a přehlednější tvorbu akčních plánů a následně přispěje k hodnotné evaluaci. Cíl 1 Zachování a rozvoj stávajících sociálních služeb - Jedná se o cíl, který vyjadřuje nutnost udržení sociálních služeb, které se již na území města Frenštát pod Radhoštěm a jeho správním obvodu nacházejí a jejich existence je vyjádřena zjištěnými potřebami občanů. Cíl 2 Vznik nových sociálních služeb - Jedná se o vznik nové sociální služby, která nebyla na území města Frenštát pod Radhoštěm a jeho správním obvodu pro danou cílovou skupinu poskytována a její vznik je podložen neuspokojenými potřebami žadatelů o službu. Cíl 3 Rozšíření stávající kapacity sociálních služeb - Jedná se o potřebu rozšíření již existujících sociálních služeb, kdy rozšíření služby je podloženo neuspokojenými potřebami uživatelů o službu (nezávazně na poskytovateli). Cíl 4 Podpora a rozvoj souvisejících aktivit - Jedná se o aktivity, které s poskytováním sociálních služeb úzce souvisí a nezbytně je doplňují. Cíle 1 3 naplňují jednotlivá, která jsou řazena dle druhů sociálních služeb uvedených v zákoně. Cíl 4 naplňují související aktivity. 24

7. SPOLEČNÉ (PRŮŘEZOVÉ) CÍLE A OPATŘENÍ Cíl č.1 Opatření č. 1.1 Opatření č. 1.2 Cíl č. 2 Opatření č. 2.1 Opatření č. 2.2 Cíl č. 3 Opatření č. 3.1 Cíl č. 4 Opatření č. 4.1 Cíl č.1 Opatření č. 1.1 Popis : Opatření č. 1.2 Popis : Podpora procesu komunitního plánování sociálních služeb na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zachování funkční organizační struktury a procesu komunitního plánování Zpracování ročních akčních plánů druhého SPRSS Financování sociálních služeb Podpora efektivního financování sociálních služeb z rozpočtu města a obcí v jeho správním obvodu Mapování situace v sociální oblasti - pravidelné vykazování dat o poskytovaných sociálních službách včetně jejich financování Podpora zvyšování informovanosti o procesu komunitního plánování sociálních služeb, sociálních a souvisejících aktivit Zajištění propagace a nabídky služeb mezi veřejností Podpora sociálního bydlení Úprava podmínek přidělování městských bytů Podpora procesu komunitního plánování sociálních služeb ve městě Frenštát pod Radhoštěm a na území jeho správního obvodu Zachování funkční organizační struktury a procesu komunitního plánování Proces komunitního plánování je nekončící proces. Mění se podmínky, mění se poskytovatelé, mění se legislativa. Mění se počet potřebných klientů, potřeby i charakter služeb. Je proto nezbytné zajistit podporu komunitního plánování na další období, aby soustavně docházelo k zajištění poskytování sociálních služeb podle potřeb občanů města Frenštát pod Radhoštěm a obcí na území jeho správního obvodu, a tak k rozvoji sociální oblasti. Udržení efektivního fungování vytvořené organizační struktury SPRSS ve městě a jeho správním obvodu. Prohloubení systému komunikace a spolupráce mezi jednotlivými subjekty komunitního plánování sociálních služeb. Posílení vzájemné informovanosti členů KPSS prostřednictvím vzájemných setkávání a provázání organizační struktury SPRSS na další subjekty (komise OSPOD, OISOM, ÚP ČR,..) - společný postup a vzájemná spolupráce při řešení problematických oblastí, - realizace cílů a opatřené v SPRSS, - informovanost a komunikace města, obcí, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb a souvisejících aktivit. Zpracování ročních akčních plánů druhého SPRSS Akční plán je nástrojem pro zprůhlednění a zvýšení pružnosti sociálních služeb a souvisejících aktivit. Reflektuje nové skutečnosti, projekty či služby, které se pro rozhodné období vyskytnou, stejně tak může navrhnout zrušení některých aktivit či služeb, které se ukázaly neefektivní nebo zbytečné. Pomoci akčního plánu lze taktéž reagovat na potřebné změny, které se objevily v průběhu realizace druhého SPRSS. 25

Cíl č. 2 Opatření č. 2.1 Popis : Opatření č. 2.2 Financování sociálních služeb Podpora efektivního financování sociálních služeb z rozpočtu města a obcí v jeho správním obvodu Kvalitní, dostupná a efektivní síť sociálních služeb je závislá na systému financování, které bývá vícezdrojové. Opatření se týká především financování sociálních služeb z rozpočtu města, kdy určení dotací a její výše by mělo být v souladu se zpracovaným SPRSS, který je výsledkem aktuálně zjištěných potřeb občanů. Je nezbytné zajistit, aby financování sociálních služeb bylo v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb a tento fakt byl zahrnut do Pravidel pro poskytování dotací a finančních darů. Při udělování dotací a její výše jednotlivých sociálním službám by se mělo vycházet z jednotlivých cílů a, tzn. Hlavně podporovat již stávající sociální služby, rozvojové a nové sociální služby, které jsou uvedeny v SPRSS a také podporovat stávající aktivity cílových skupin. Je tedy nutné zajistit provázanost rozhodování o finančních prostředcích na zajištění sociálních služeb s procesy plánování. Mapování situace v sociální oblasti pravidelné vykazování dat o poskytovaných sociálních službách včetně jejich financování Popis : - analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb a souvisejících aktivit, - finanční analýza sociálních služeb, - aktualizace SPRSS Cíl č. 3 Opatření č. 3.1 Popis : Cíl č. 4 Opatření č. 4.1 Popis : Podpora zvyšování informovanosti o procesu komunitního plánování sociálních služeb, sociálních a souvisejících aktivit Zajištění propagace a nabídky služeb mezi veřejností Podpora informační kampaně Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, v sociálních a navazujících službách. Cílem je podpora informovanosti jak široké, tak i odborné veřejnosti. Budou pořádány ověřené, popřípadě nové akce pro veřejnost, které budou propagovány prostřednictvím zpravodaje a na webových stránkách města. Pořádání akcí poskytovatelů sociálních služeb. Zajištění propagace nabídky sociálních služeb prostřednictvím katalogu sociálních služeb (aktualizace). Propagace a medializace sociálních služeb prostřednictvím médií. Podpora sociálního bydlení Úprava podmínek přidělování městských bytů Úprava podmínek pro přidělování bytů ve vlastnictví města (popř. okolních obcí) do pronájmu, tak aby byly zpřístupněny osobám a rodinám s nízkými příjmy, které mají ztížený přístup k zajištění běžného komerčního bydlení, předejdeme tím ohrožení sociálním vyloučením u těchto osob. Důraz je potřeba klást také na nalezení efektivního řešení u osob, které se v důsledku finanční tísně dostávají do prodlení při placení nájemného. Důstojný domov je jednou ze základních lidských potřeb. Naplnění bytových potřeb je v mnohých případech nutným předpokladem pro řešení dalších sociálních potíží. 26

8. OPATŘENÍ JEDNOTLIVÝCH PRACOVNÍCH SKUPIN Na základě výstupů z vyhodnocení procesu SPRSS, naplnění Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Frenštát pod Radhoštěm na období let 2010-2014, a výstupů z analytické fáze členové pracovních skupin definovali cíle a zpracovali, která povedou k naplnění stanovených cílů a vizí systému sociálních služeb ve městě Frenštát pod Radhoštěm a jeho správním obvodu. Cíle a jsou členěny podle čtyř pracovních skupin - cílových skupin uživatelů služeb: - PS I: Senioři, - PS II: Děti, mládež a rodina, - PS III: Osoby se zdravotním postižením, - PS IV: Osoby v krizi a sociálně vyloučení. 8.1 pracovní skupina I: Senioři Vize: V rámci nastaveného procesu komunitního plánování stanovit pro cílovou skupinu senioři tak, aby sociální služby odpovídaly požadavkům standardů kvality, byly plně funkční a pokrývaly všechny oblasti, všechny zapojené služby (sociální i následné) působily preventivně proti sociálnímu vyloučení. SEZNAM ČLENŮ PRACOVNÍ SKUPINY Bc. Kristýna Ambrožová Bc. Jiří Absolón Bc. Pavlína Stašová Mgr. Bc. Jarmila Malůšková, DiS. Bc. Blanka Jandová, DiS. Ladislav Matúš Ing. Aleš Mičulka Oldřiška Špačková Luboš Žabka Mgr. Jiří Novotný Domov Hortenzie, Frenštát pod Radhoštěm vedoucí pracovní skupiny Domov Hortenzie, Frenštát pod Radhoštěm Domov Hortenzie, Frenštát pod Radhoštěm občan města Frenštát pod Radhoštěm město Frenštát pod Radhoštěm (OSSSS) obec Bordovice obec Lichnov občan Veřovic obec Tichá obec Trojanovice POPIS ČINNOSTI PRACOVNÍ SKUPINY V pracovní skupině Senioři pracuje 10 členů. Jejich skladbou bylo dodrženo pravidlo komunitního plánování, aby v rámci obsazení byli zastoupeni představitelé uživatelů, poskytovatelů i zadavatelů. Výstupem bylo především zpracování SWOT analýzy, analýzy potřeby poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb a především skladby k zachování, rozvoji a vzniku nových služeb v rámci procesu SPRSS. Členům pracovní skupiny patří poděkování za aktivní a profesionální přístup. CÍLE PRACOVNÍ SKUPINY - umožnit setrvání seniorů co nejdéle v jejich přirozeném sociálním prostředí kvalitní a dostupné terénní a ambulantní služby; - jestliže nebude možné setrvání v přirozením sociálním prostředí nabídnout kvalitní a dostupné pobytové služby; 27