VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacientů s colitis ulcerosa

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Kvalita života pacientů s colitis ulcerosa Bakalářská práce Autor: Tereza Plachá Vedoucí práce: Prof., MUDr. Jozef Novotný, CSc. Jihlava 2014

Anotace: Bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů s onemocněním ulcerózní kolitida. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá kvalitou života a ulcerózní kolitidou, jejími příznaky, průběhem, diagnostikou, komplikacemi a léčbou. V praktické části je zahrnut vlastní výzkum, kterého se účastnili respondenti na gastroenterologických odděleních v nemocnicích Olomouc a Prostějov. Zjištěné výsledky jsou zpracovány v programu Microsoft Office Excel a zaznamenané v grafech. Klíčová slova: Kvalita života, ulcerózní kolitida, dotazník SF-36 Annotation: The bachelor thesis deals with the quality of life of patients with ulcerative colitis disease. The work consists of theoretical and practical part. The theoretical part is focused on quality of life and ulcerative colitis, symptoms, course of the disease, diagnosis, complications and treatment. The practical part includes own research, which was attended by respondents on gastroenterology ward in hospitals Prostějov and Olomouc. The results are processed in Microsoft Office Excel and arranged into diagrams. Key words: Ulcerative colitis, quality of life, questionnaire SF-36

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Prof., MUDr. Jozefu Novotnému, CSc. za trpělivost, ochotu a cenné rady při vedení mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala nemocnici Prostějov a nemocnici Olomouc za možnost dotazníkového šetření a zároveň také děkuji všem respondentům, kteří si našli čas k vyplnění dotazníku. Nakonec bych chtěla poděkovat všem, kteří mě při psaní bakalářské práce podporovali.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah 1 ÚVOD... 8 1.1 Cíl práce... 10 1.2 Pracovní hypotézy... 10 2 TEORETICKÁ ČÁST... 11 2.1 Současné poznatky o zdraví a kvalitě života... 11 2.1.1 Historie kvality života... 11 2.1.2 Definice kvality života... 11 2.1.3 Rozsah pojetí kvality života... 12 2.1.4 Dimenze kvality života... 12 2.1.5 Měření kvality života... 12 2.2 Současné poznatky o colitis ulcerosa... 13 2.2.1 Tlusté střevo anatomie a fyziologie... 13 2.2.2 Definice ulcerózní kolitidy... 15 2.2.3 Historie ulcerózní kolitidy... 15 2.2.4 Příčina ulcerózní kolitidy... 16 2.2.5 Průběh onemocnění... 16 2.2.6 Příznaky ulcerózní kolitidy... 17 2.2.7 Klasifikace ulcerózní kolitidy dle anatomické lokalizace... 17 2.2.8 Diagnostika ulcerózní kolitidy... 18 2.2.9 Komplikace onemocnění... 20 2.2.10 Léčba ulcerózní kolitidy... 21 2.2.11 Prognóza onemocnění... 28 2.2.12 Těhotenství a plodnost... 28 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 29 3.1 Metodika výzkumu... 29

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 29 3.3 Průběh, popis a zhodnocení výzkumu... 30 3.4 Výsledky výzkumu... 31 3.5 Diskuze... 70 3.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 75 4 ZÁVĚR... 76 SEZNAMY... 77 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 77 SEZNAM ZKRATEK... 80 SEZNAM GRAFŮ... 81 SEZNAM PŘÍLOH... 83

1 Úvod Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno Indické přísloví Tento citát mne velmi zaujal, protože alespoň částečně uvádí do problematiky ulcerózní kolitidy. Ulcerózní kolitida je chronický zánět tlustého střeva a konečníku. Toto onemocnění se řadí k nespecifickým střevním zánětům, stejně jako Crohnova choroba. Colitis ulcerosa je rovněž řazena mezi autoimunní onemocnění, protože přesná příčina onemocnění nebyla dodnes stanovena. Nemoc může vzniknout na základě několika rizikových faktorů, ke kterým může patřit zejména nadměrná konzumace uzenin a masa, nedostatek vlákniny v potravě, nedostatek pohybu a stres, který se v dnešní uspěchané době vyskytuje stále častěji. Onemocnění postihuje muže i ženy a vyskytuje se po celém světě. Může se objevit v dětství, ale stejně tak i v dospělosti. Podle mých vlastních zkušeností není o tomto onemocnění mezi veřejností velká informovanost a přitom se v naší populaci vyskytuje stále častěji. Důvodem vysokého výskytu bude zřejmě špatný životní styl a dnešní hektická doba. Tato nemoc se může vyskytnout prakticky u každého, proto si myslím, že informovanost o této chorobě by se měla zvýšit. To byl jeden z důvodu, proč jsem si zvolila téma bakalářské práce Kvalita života pacientů s colitis ulcerosa. Ráda bych všem přiblížila tuto problematiku a zároveň bych ráda ukázala, jak tato nemoc ovlivňuje kvalitu života nemocných. Dalším důvodem, proč jsem si zvolila toto téma, je mé osobní onemocnění touto nemocí. Ráda bych věděla, jak kvalitu života ovlivňuje tato nemoc i u ostatních nemocných a stejně nemocným bych ráda ukázala, jak je kvalita života ovlivněna u jiných. V práci jsem si zvolila hlavní cíl, kterým je zjistit kvalitu života nositele onemocnění colitis ulcerosa. Protože věřím, že kvalita života u nemocných s ulcerózní kolitidou je ovlivněna, ráda bych zjistila, v jakých oblastech je ovlivněna nejvíce. Ke zjištění použiji dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím, který mi pomůže objasnit, ve kterých oblastech je kvalita života ovlivněna nejvíce. Pokusím se také pomocí uvedené literatury a internetových zdrojů popsat a vysvětlit, co to vlastně je kvalita života a ulcerózní kolitida. Budu se zabývat definicí, historií, příznaky, průběhem, diagnostikou a komplikacemi a také shrnu nejdůležitější poznatky o léčbě. Tímto způsobem se pokusím ostatním přiblížit problematiku nejen ulcerózní kolitidy, ale také problematiku 8

kvality života. Přála bych si, aby tato práce pomohla neinformované veřejnosti pochopit tuto nemoc a problémy s ní spojené a zároveň, aby nemocní mohli zjistit, jak nemoc ovlivňuje ostatní s ulcerózní kolitidou, protože jak již bylo zmíněno Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno 9

1.1 Cíl práce Hlavním cílem je zjistit kvalitu života nositele onemocnění colitis ulcerosa. Vedlejším cílem je zjistit zda a jakým stylem ovlivňuje colitis ulcerosa pracovní zátěž a jiné životní aktivity. 1.2 Pracovní hypotézy Předpokládám, že colitis ulcerosa omezuje fyzické funkce nemocného. Předpokládám, že colitis ulcerosa ovlivňuje pracovní zátěž jak fyzicky, tak emocionálně. Předpokládám, že bolest ovlivňuje kvalitu života nositele onemocnění Předpokládám, že colitis ulcerosa ovlivňuje vitalitu a všeobecné duševní zdraví. Domnívám se, že colitis ulcerosa zhoršuje pohled na vnímání vlastního zdraví nemocného. 10

2 Teoretická část 2.1 Současné poznatky o zdraví a kvalitě života 2.1.1 Historie kvality života Kvalita života byla poprvé zmíněna v práci Pigoua v roce 1920, ve které se zabýval ekonomií a sociálním zabezpečením. V Evropě se pojem kvalita života objevil v programu Římského klubu. Jednou z hlavních aktivit tohoto klubu bylo programové zvyšování životní úrovně lidí a jejich kvality života. První faktory, které ovlivňují kvalitu života, byly vymezeny W. Forresterem a patřily k nim finance zabezpečující životní standard, zabezpečení potravinami, stav znečištění životního prostředí a hodnota růstu počtu obyvatel. Tyto faktory byly rozšířeny a doplněny v roce 1961 OSN, která přijala 12 faktorů a označila je jako podmínky života. V roce 1974 evropská komise OSN systematizovala sociální indikátory do 8 skupin. V současné době je kvalita života nedílnou součástí všech vědních oborů. Jak uvádí Vaďurová a Mühlpachr (2005), zejména v lékařství, je kvalita života jedním z nejdůležitějších ukazatelů při volbě a hodnocení celkové úspěšnosti léčby. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005) 2.1.2 Definice kvality života Existuje celá řada definic kvality života, ani jedna z nich však nebyla v průběhu třiceti let všeobecně akceptována. Nejlépe pojem kvalita života vysvětluje definice, která popisuje kvalitu života chápanou jako důsledek interakce mnoha různých faktorů. K nim patří sociální, zdravotní, ekonomické a environmentální podmínky, které kumulativně a velmi často neznámým způsobem interagují a ovlivňují tak lidský rozvoj na úrovni jednotlivců i celých společností. (Payne, 2005) Pro medicínu a zdravotnictví má rozhodující význam definice, která se opírá o pojetí zdraví WHO. Definice zdraví podle WHO zní: Zdraví není chápáno pouze jako nepřítomnost nemoci, ale jako stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody. Podle WHO je tedy kvalita života to, jak jedinec vnímá své postavení ve světě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije a to ve vztahu k jeho osobním cílům, očekáváním, zájmům a životnímu stylu. (Payne, 2005) 11

2.1.3 Rozsah pojetí kvality života Makro-rovina V této rovině se jedná o otázky kvality života velkých společenských celků, např.: dané země, kontinentu. Problematika kvality života se zde stává součástí základních politických úvah jako například boj s terorismem, hladomorem, epidemiemi apod. Mezi-rovina Tato rovina pojednává o měření kvality života v malých sociálních skupinách jako ve škole, nemocnici, pečovatelském domě nebo podniku. Patří sem také otázky vzájemných vztahů mezi lidmi, sdílení hodnot, uspokojování či neuspokojování základních potřeb člověka. Personální rovina Hlavní podstatou personální roviny je život jednotlivce. Patří sem hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, nadějí, ale také představy a očekávání. Rovina fyzické existence Ve čtvrté rovině se jedná o pozorovatelné chování druhých lidí, které je objektivně měřitelné a srovnatelné jako například chůze pacienta před a po ortopedické operaci. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005; Křivohlavý, 2002) 2.1.4 Dimenze kvality života Kvalitu života můžeme rozdělit na objektivní a subjektivní. Pod pojem subjektivní kvalita života patří lidská emocionalita a všeobecná spokojenost se životem. Výsledná spokojenost je závislá na osobních cílech, očekáváních a zájmech. Objektivní kvalita života znamená splnění požadavků, které se týkají sociálních a materiálních podmínek života, sociálního statusu a fyzického zdraví. (Payne, 2005) 2.1.5 Měření kvality života Metod, kterými můžeme měřit kvalitu života je mnoho. Dle Křivohlavého (2002) se dělí do třech skupin. 12

1. Metody měření kvality života, kde kvalitu života hodnotí druhá osoba objektivní. 2. Metody měření kvality života, kde hodnotitelem je sama daná osoba subjektivní. 3. Metody, které jsou smíšené a vznikly kombinací metod 1 a 2. (Křivohlavý, 2002) Z objektivních metod je v dnešní době jedním z nejrozšířenějších přístupů metoda APACHE II neboli Hodnotící systém akutního a chronicky změněného zdravotního stavu. Tato metoda se pokouší vystihnout celkový stav pacienta ryze fyziologickými a patofyziologickými kritérii. Základním předpokladem je, že vážnost onemocnění pacienta je možné posoudit podle toho, jak se kvantitativně odchyluje daný stav pacienta od normy. Z metod subjektivních je nejrozšířenější metoda SEIQoL neboli Systém individuálního hodnocení kvality života. Její autoři vyšli z metody Repertory Grid, jejímž výchozím bodem byla domněnka, že naše myšlenky a činy jsou důsledkem osobních představ, které máme o věcech, lidech apod. SEIQoL je způsob zjišťování kvality života, který neklade předem kritéria, která byla stanovena, ale vychází z osobních představ dotazovaného o tom, co on či ona považuje za důležité. Mezi metody smíšené patří metoda MANSA neboli Krátký způsob hodnocení kvality života, který byl vypracován na univerzitě v Manchesteru. Zaměřuje se na zjišťování spokojenosti v oblasti zdravotního stavu, sebepojetí, sociálních vztahů, rodinných vztahů, náboženství, zaměstnání, trávení volného času, finanční situace, životní prostředí aj. Cílem této metody je vytvoření přesného obrazu kvality života dané osoby v dané chvíli. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005; Křivohlavý, 2002) 2.2 Současné poznatky o colitis ulcerosa 2.2.1 Tlusté střevo anatomie a fyziologie Gastrointestinální systém je systém, který zajišťuje příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování, vstřebání živin a vyloučení nestrávených a nestravitelných zbytků potravy. Cílem trávící soustavy je získání živin z potravy, tedy trávení. Trávící soustava je dlouho téměř 8 metrů a skládá se z dutiny ústní, hltanu, jícnu, žaludku, tenkého střeva a poslední části, tlustého střeva intestinum crassum (Příloha F). To je dlouhé 1,2 až 1,5 metru a široké od 4 cm do cca 7,5 cm. Tlusté střevo se skládá ze 3 částí: 13

1) Caecum slepé střevo Caecum je nejširší část tlustého střeva uložená v pravé jámě kyčelní s ileocaekálním vyústěním na levém boku slepého střeva. Je dlouhé 6 8 cm a 6 7,5 cm široké. Appendix vermiformis červovitý výběžek je součástí slepého střeva a je připojen na slepě zakončený dolní konec caeka, je dlouhý 5 10 cm a tlustý asi jako tužka. 2) Colon tračník Colon je hlavní částí tlustého střeva a skládá se ze 3 úseku: colon ascendens (vzestupný tračník), který jde od slepého střeva po pravé straně vzhůru pod játra, colon trasnversum (příčný tračník), jde napříč zprava nalevo pod játry a žaludkem ke slezině, colon descendens (sestupný tračník) jde po levé straně břišní dutiny od sleziny dolů, k okraji malé pánve do levé jámy kyčelní a colon sigmoideum (esovitá klička) je úsek střeva, který je esovitě zakřivený a jde od konce sestupného tračníku do středu malé pánve, kde tračník pokračuje konečníkem. 3) Rectum konečník Je posledním úsekem střeva v malé pánvi, kde vyúsťuje navenek otvorem nazývaným anus řiť. Je dlouhý asi 12 16 cm a široký 4 cm. (Čihák, 2002) Tlusté střevo se od tenkého makroskopicky velmi odlišuje. Je charakteristické svým větším průsvitem, našedlou tmavší barvou, utvářením povrchu a charakterem sliznice. Sliznice střeva je bledá až šedá, žlutavá, nenese klky a je kryta jednovrstevným cylindrickým epitelem. Mezi buňkami epitelu sliznice jsou četné pohárkové buňky, které produkují velké množství hlenu. Podslizniční vazivo je poměrně silné, obsahuje cévní a nervovou pleteň a zasahují do něho shluky lymfocytů ze sliznice. Svalová vrstva střeva je poměrně slabá.(dylevský, 2009) Arteriální zásobení tlustého střeva zajišťuje a. mesenterica superior a a. mesenterica inferior. Rectum je zásobeno z a. rectalis superior. Mechanismus análního uzávěru je působen jednak svěrači (vnitřním a vnějším) a jednak svalovinou pánevního dna. M. sphincter ani internus (vnitřní svěrač) je zesílená hladká cirkulární svalovina análního kanálu ve tvaru prstence vysokého asi 2 cm. Tento vnitřní svěrač nelze ovládat vůlí. M. sphincter ani externus (zevní svěrač) je svěrač z příčně pruhované svaloviny, který lze ovládat vůlí. (Naňka, Elišková, Eliška, 2009) 14

Tlusté střevo přijímá z tenkého střeva kašovitý až tekutý obsah (chymus), z něhož byly v tenkém střevě vstřebány živiny. K hlavním funkcím tlustého střeva patří absorbce vody a elektrolytů, zahuštění střevního obsahu, pasáž zbytků s jejich konečným vyprázdněním a trávení vlákniny. Vstřebávání vody v tlustém střevě významně šetří tekutiny, odhaduje se, že zahuštěním střevního obsahu se absorbuje až 250 g vody. Tlusté střevo, zejména levý tračník, slouží jako rezervoár stolice. Trávení vlákniny se odehrává díky činnosti střevních bakterií. (Klener, 2011) Tlusté střevo je možné rozdělit na následující funkční jednotky: slepé střevo (kontrolní mechanismy plnění a vyprazdňování), pravá část tračníku (rytmická peristaltika), levá část tračníku (rytmická peristaltika), konečník (peristaltické kontrakce), anální kanál (převažující konstantní cirkulární kontrakce). Je možné rozlišit 3 hlavní typy pohybů tlustého střeva: antiperistaltika (caecum, colon descendens), tonické a rytmické kontrakce cirkulární svaloviny směřující aborálním směrem (střední část tlustého střeva), intenzivní peristaltické vlny několikrát za den výrazně posunují obsah směrem k esovité kličce. (Bureš, Horáček, 2003) 2.2.2 Definice ulcerózní kolitidy Ulcerózní kolitida, která je řazena do skupiny idiopatických střevních zánětů, je hemoragicko-katarální a chronický zánět tlustého střeva, kdy je tlusté střevo postiženo v různém rozsahu. Zpravidla bývá prvotně postižena sliznice konečníku a onemocnění se šíří dál do vyšších vrstev střeva. Onemocnění postihuje zejména sliznici a podslizniční části, ve výjimečných případech však může postihnout i hlubší vrstvy střeva. (Červenková, 2009) 2.2.3 Historie ulcerózní kolitidy Zřejmě první popis ulcerózní kolitidy pochází z roku 1774 z Irska. Ulcerózní kolitida byla od ostatních infekčních zánětů odlišena až na konci 19. století. Nejdříve byla za příčinu UC považována infekce bakteriemi, poté se prosazovaly imunologické koncepce. V roce 1948 vydal profesor Mařatka monografii Colitis ulcerosa, která byla prvním rozsáhlým dílem v naší literatuře o idiopatických střevních zánětech. (Lukáš M., 1998) 15

2.2.4 Příčina ulcerózní kolitidy Příčina onemocnění není známá i přesto, že je onemocnění známé více než 100 let. Hlavní postavení v etiopatogenezi má dnes otázka imunologická. Několik autorů řadí UC mezi autoimunní onemocnění. Je velmi pravděpodobné, že ke spuštění chronického zánětlivého střevního onemocnění je třeba dvou složek: vnitřní genetické dispozice a zevního faktoru střevní mikrobiální flóry. (Lata, Bureš, Vaňásek, 2010) K rizikovým faktorům, které mohou zřejmě vyvolat onemocnění, patří strava. Nemocní mají většinou nižší spotřebu ovoce a zeleniny a naopak vyšší spotřebu masa, mléka a vajec. Dalšími rizikovými faktory mohou být infekce, nepravidelná pracovní doba, stres, alergie apod. Kouření cigaret je uváděno jako ochranný faktor před vznikem ulcerózní kolitidy. (Lukáš K., 1999) 2.2.5 Průběh onemocnění V 90 % případů se zcela typicky střídají období vzplanutí zánětu, která se nazývají relapsy s bezpříznakovým obdobím klidu, které je nazýváno remise. Jednotlivá období se mohou střídat buď spontánně, nebo vlivem léčby. Podle některých gastroenterologů může za relapsy psychický stres, důležitou roli však hrají také širokospektrá antibiotika či virové respirační infekce. U žen může organismus přehnaně reagovat například na těhotenství nebo na hormonální antikoncepci. Je prokázáno, že na jaře a na podzim je výskyt relapsů výrazně vyšší. (Červenková, 2009) Podle průběhu rozeznáváme tyto typy: 1. Průběh intermitující (přibližně 40 % rektálních a levostranných tvarů) Nárazy nemoci jsou poměrně řidší, objevují se v intervalech jednoho nebo více let. V mezidobí se zánět sliznice upraví a obtíže vymizí. 2. Průběh remitující Zde jsou nárazy nemoci častější. Během mezidobí je zánět v mírnější formě, jeho intenzita kolísá. Endoskopické i histologické změny přetrvávají. 3. Průběh chronický 4. Průběh perakutní Perakutní průběh je charakterizován prudkým začátkem a rychlou progresí, často je fatální. (Mařatka, 1999) 16

2.2.6 Příznaky ulcerózní kolitidy Hlavním příznakem UC je průjem, který je většinou spojen s příměsí krve. Vyprazdňování stolice je časté, ale nebývá objemné. Dalším příznakem je bolestivé nucení na stolici, tzv. tenesmy, kdy může odcházet pouze nevelké množství krve nebo krvavého hlenu. Nemocný má obvykle časté ranní defekace. Přes den se stav může upravit, zhoršení přichází znovu večer. Při těžším průběhu se může vyskytnout i 20 vodnatých stolic denně. Z dalších symptomů bychom neměly vynechat zvýšenou teplotu a bolesti v břiše, které doprovází zejména perakutní průběh. Bolest břicha bývá tupá nebo ostrá, ohraničená v dolní polovině břicha. Křečovitá bolest se vyskytuje po jídle a po vyprázdnění většinou mizí. Zvracení se může vyskytovat u těžkého průběhu, stejně tak i úbytek na váze, který je tím větší, čím rozsáhlejší postižení střeva je. Anorexie bývá způsobená nauzeou, častými průjmy, časným pocitem sytosti a únavou. (Lukáš K., 1997) 2.2.7 Klasifikace ulcerózní kolitidy dle anatomické lokalizace Nejčastěji se ulcerózní kolitida rozděluje podle rozsahu zánětu: 1. Proktitida forma, kdy je postižen pouze konečník 2. Proktosigmoiditida postiženo rektum a sigmoideum 3. Levostranná forma postižení tračníku od konečníku po slezinné ohbí 4. Subtotální forma při této formě je postižen tračník od rekta po jaterní ohbí 5. Pankolitida je postižen celý tračník (Lukáš, 1997) V praxi je vyhovující dělení nemoci na (Příloha G): 1. Tvar lehký (rektální) postižení konečníku a esovité kličky, nejčastější forma, která postihuje 50 % pacientů 2. Tvar středně těžký (levostranná kolitida) postižení střeva včetně sestupného tračníku, postihuje asi 20 % pacientů 3. Tvar těžký (pankolitida) postižení tračníku příčného a vzestupného i s oblastí slepého střeva, postiženo asi 30 % pacientů (Kohout, Pavlíčková, 2006) 17

U proktitidy je hlavním symptomem tzv. rektální syndrom, kdy nemocní netrpí bolestmi břicha a kromě tenezmů jsou obvykle bez obtíží. Stolice bývá tvarovaná, nebo častěji tužší zácpovitá. Neobjevuje se horečka ani zvýšená teplota, nedochází k hmotnostnímu úbytku, ale později se může objevit anémie. (Lukáš, 1998) Při levostranném postižení se vedle tenezmů a rektálního syndromu objevuje také kolitický syndrom, který doprovází průjem, bolesti a střevní dyspepsie. Ve většině případu se objevuje hubnutí, nechutenství, únava a zvýšené teploty. (Lukáš, 1998) Časté vodnaté průjmy s větším obsahem krve, hlenu a hnisu, křečovité bolesti celého břicha, velká ztráta hmotnosti, zvýšené teploty až vysoké horečky a hluboká anémie jsou příznaky postižení celého tračníku. (Lukáš M., 1998) 2.2.8 Diagnostika ulcerózní kolitidy K diagnostice ulcerózní kolitidy je potřeba provést řadu vyšetření klinických, laboratorních, endoskopických, histologických a radiodiagnostických. Výsledky laboratorních vyšetření diagnózu potvrzují a jsou užitečné zejména při stanovení aktivity nemoci a sledování účinnosti léčby. (Lukáš K., 1997) Každé vyšetření pacienta by mělo začít důkladným anamnestickým a fyzikálním vyšetřením. Anamnézu lékař získá na základě vyslechnutí pacienta a sepsání všech jeho obtíží. K fyzikálnímu vyšetření použije lékař pohled, poslech, pohmat a poklep a vyšetří pacienta per rektum. Lékař může zaznamenat zvýšenou bolestivost břicha, různé infiltráty, pozitivní nález v konečníku aj. (Kohout, Pavlíčková, 2006) Z laboratorních ukazatelů obvykle postačí sledování krevního obrazu, CRP a sedimentace červených krvinek. Až u 70 % nemocných můžeme laboratorním vyšetřením zjistit anémii (chudokrevnost) různého stupně. Sedimentace erytrocytů je zvýšená v závislosti na aktivitě choroby a přítomnosti komplikujících infekcí. Množství bílých krvinek může být normální nebo zvýšené. U pacientů s těžším průběhem se může objevit přechodná leukemoidní reakce. U některých nemocných se může vyskytnout trombóza. Při těžkých průjmech a zvracení dochází k rozvratu vodního a minerálního hospodářství. (Lukáš K., 1997) Další důležité vyšetření je vyšetření stolice. Vzhled stolice je jedním z ukazatelů vážnosti nemoci. Při rektálním tvaru bývá stolice formovaná, často i bobkovitá 18

s příměsí krve a hnisu. Při tvaru levostranném a celkovém bývá stolice řídká, promísená s krví a hnisem a často má hnilobný zápach. Stolice se dále vyšetřuje na bakterie a parazity. Dalším vyšetřením, které se provádí, je test na okultní krvácení, kde zjišťujeme skryté krvácení, které nelze vidět pouhým okem. (Mařatka, 1999) K endoskopickým vyšetřením, která se provádějí při diagnostice UC patří hlavně rektoskopie a koloskopie. Rektoskopie je vůdčí diagnostickou metodou. Není nutná žádná příprava, je snadno dostupná a přináší velmi důležité informace, které mohou být rozhodující při vedení medikamentózní terapie. Při rektoskopickém vyšetření je možné odebrat bioptický vzorek sliznice a provést histologické vyšetření. Smyslem odebrání bioptických vzorků je histologicky stanovit změny v tkáních korelujících s diagnostikou UC, což je velmi důležité v diferenciální diagnostice proti Crohnově chorobě, dalším kolitidám, karcinomu nebo divertikulitidě. Zároveň umožňuje odhalit dysplastické změny. Rektoskopie je prvním instrumentálním vyšetřením, které se provádí při podezření na UC. (Lukáš M., 1998; Antoš, Kachlík, Šlauf, 2013) Koloskopie je jedním z nejdůležitějších vyšetření, které se v diagnostice i terapii idiopatických střevních zánětů využívá. Koloskopie může být indikována v případě, kdy má onemocnění těžší klinický průběh, nebo když choroba nereaguje na předtím účinnou terapii. Při vyšetření se zjistí rozsah onemocnění a stav sliznice. Nález na sliznici může být v klidové fázi UC téměř normální s dobře viditelnou cévní kresbou a světle růžovou barvou sliznice. U pacientů trpících UC dlouhodobě můžeme na sliznici pozorovat zvýšený lesk sliznice a drobné granulace, cévní kresba nemusí být patrna a sliznice má tmavě růžovou barvu (Příloha H). Při počínajícím relapsu UC se na sliznici objevuje otok, který se projeví červenou barvou s nápadným prosáknutím, není patrna cévní kresba a na sliznici můžeme pozorovat větší množství hlenu. (Lukáš M., 1998) Dalším vyšetřením je irigografie, což je vyšetření tlustého střeva rektální aplikací baryových suspenzí se současným zaváděním vzduchu. Toto vyšetření se nesmí provádět při hrozící perforaci a mělo by následovat až po rektoskopii. Známkou zánětu sliznice je vymizení reliéfu a známkou hlubšího zánětu je ztráta elasticity stěny. Při akutních stavech je provádění irigografie nevhodné a může jej částečně nahradit nativní snímek břicha, který má význam při podezření na toxické megacolon. (Lukáš K., 1997) Využití ultrasonografie při diagnostice UC je nevelké, protože rektum a sigmoideum jsou obtížně vyšetřitelné, navíc se jedná o změny na sliznici. Větší význam má v tomto 19

případě endosonografie rektální sondou, která dokáže zobrazit podslizniční vrstvy a okolí. Magnetická rezonance má význam zejména při zobrazování píštělí a abscesů. (Lukáš K., 1997) 2.2.9 Komplikace onemocnění Místní komplikace K častým místním komplikacím patří anorektální poruchy, mezi které můžeme zařadit hemoroidy, trhliny, výhřez anu a periproktální absces. Krvácení z rekta je typickým projevem UC. Obvykle je nevelké, ale trvalé a pochází ze zánětu sliznice. (Lukáš M., 1998) Další komplikací je perforace, kterou můžeme rozdělit na perforaci, při které dochází k proděravění stěny střeva s následnou volnou komunikací s peritoneální dutinou, a na perforaci krytou, kdy je porušena kontinuita střeva postupně. Volná perforace tlustého střeva do břišní dutiny je téměř vždy následkem toxického megacolon a má velmi vysokou mortalitu, která sahá až k 50 %. (Lukáš M., 1998) Striktury nebývají u UC časté, ale mohou se vyskytovat u pacientů s extenzivním postižením a kontinuálním průběhem. Projevují se zvýrazněním průjmu a inkontinencí stolice a nejčastěji se nacházejí v rektu a sigmatu. (Lukáš K., 1997) Toxické megacolon je jedna z nejobávanějších a často smrtících komplikací UC. Je to závažná ataka kolitidy, která se projeví při těžkém zánětu střeva a je provázená úplnou, nebo částečnou dilatací střeva. Při přestupu zánětu do hlubších vrstev střeva ztrácí tračník schopnost kontrakce, rozšiřuje se a vzniká paralytický ileus. Toxické megacolon nejčastěji postihne nemocné s pankolitidou a s vysokým stupněm aktivity nemoci. Výskyt toxického megacolon je u UC průměrně až 8 %. (Lukáš K., 1997) Riziko zhoubné přeměny v kolorektální karcinom je u nemocných s ulcerózní kolitidou vyšší než u zdravé populace, asi 3 5 %. Rozsah onemocnění a délka trvání nemoci jsou nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují vznik kolorektálního karcinomu. Riziko stoupá u nemocných s pankolitidou, naopak pacienti, kteří mají kolitidu ohraničenou na konečník a esovitou kličku, mají riziko vzniku karcinomu stejné, jako zdravá populace. Dalším faktorem pro zvýšené riziko zhoubné přeměny v karcinom je trvání nemoci více než 10 let a vznik choroby před 15. rokem života. (Lukáš M., 1998) 20

Vzdálené (mimostřevní) komplikace K těmto komplikacím patří zejména nedostatek vitamínů, bílkovin a solí, které jsou způsobeny nedostatečným příjmem, zvýšenou ztrátou a sníženou schopností vstřebávat tyto látky. Játra jsou u těžkých proktokolitid postižena téměř vždy. Primární sklerotizující cholangitida, nejzávažnější vzdálená komplikace, je velmi těžké, nevyléčitelné onemocnění, které se vyskytuje hlavně u mladších mužů. U většiny pacientů může vést až k obstrukci žlučových cest a ke vzniku biliární cirhózy. Mohou se objevovat projevy kožní, jako psoriasis vulgaris, která postihuje až 6 % pacientů a pyoderma gangraenosum, což je vzácná a nejtěžší kožní komplikace všech ISZ (idiopatických střevních zánětů). Mezi další vzácné vzdálené komplikace patří postižení plic a srdce. Z metabolických komplikací je nejčastější osteoporóza. (Mařatka, 1999; Lukáš M., 1998) 2.2.10 Léčba ulcerózní kolitidy Standardní léčbou rozumíme zejména léčbu medikamentózní, kam řadíme nejčastěji podávanou skupinu léčiv, aminosalicyláty. V ČR jsou z této skupiny léčiv dostupné pouze mesalazin a sulfasalazin. Při nedostatečné účinnosti těchto léků nebo při vysoké aktivitě nemoci se podávají topické či systémové kortikosteroidy, imunosupresiva a moderním trendem se stala léčba biologická. (Občanské sdružení pacientů s idiopatickými střevními záněty, 2011) K volbě správné léčby musíme stanovit přesnou diagnózu, rozsah a komplikace nemoci a stejně tak aktivitu zánětu. Úspěšná léčba závisí na rychlém rozpoznání choroby, včasné chirurgické konzultaci a antibakteriální a protizánětlivé léčbě. Při těžkém průběhu zahrnuje léčba nitrožilní podávání tekutin, plazmy, krve, zavedení nasogastrické sondy, antibiotika a intravenózní podávání kortikosteroidů. (Lengyel, Féher, 2000) 1) Medikamentozní léčba Léčba idiopatických střevních zánětů je zaměřena na léčbu aktivního onemocnění a předcházení relapsu, když je nemoc v období remise. V medikamentózní léčbě jsou používány: aminosalicyláty, kortikosteroidy, imunosupresiva, antibiotika a protiprůjmové léky. Tyto léky jsou nejčastěji vyráběny ve formě tablet, kapslí nebo jako granulát tyto formy léků jsou určeny k užívání per os. Další variantou je podávání 21

léků ve formě čípků, pěny nebo léčebných nálevů, klyzmat. Některé druhy léků jsou určeny k nitrožilnímu podání nebo se aplikují jako podkožní injekce. (Lukáš K., Šatrová, 2004) Aminosalicyláty Od roku 1942 jsou aminosalicyláty základem léčby. V dnešní době se pro nevýhodu možných nežádoucích účinků užívá původní sulfasalazopyridin (sulfasalazin) jen minimálně a byl nahrazen mesalazinem. (Souček, 2011) Jak již bylo zmíněno, nyní využíváme preparátů kyseliny 5-aminosalicylové (5-ASA), která může být podávána per os, lokálně v klyzmatech nebo v čípcích. Léky, které obsahují kyselinu 5-aminosalicylovou (5-ASA = mesalazin), ovlivňují zánětlivou odpověď v zánětem postižené sliznici střeva. Tyto léky se užívají při léčbě lehkých až středně těžkých forem UC. Jejich hlavní indikací je nejen léčba udržovací, ale i indukční při akutním vzplanutí nemoci. (Kohout, Pavlíčková, 2006) Podle rozsahu postižení se volí různé preparáty. Při postižení rekta a sigmoidea dáváme přednost čípkům a klysmatům, pro zbylou část tlustého střeva jsou vhodnější tablety, i když sestupný tračník můžeme ještě ovlivnit klysmaty. Při postižení celého tlustého střeva volíme tablety Pentasa, Asacol a Colazide. (Kohout, Pavlíčková, 2006) Kortikosteroidy V léčbě nespecifických střevních zánětů se kortikosteroidy objevily asi o deset let později než aminosalicyláty. I po desítkách let zůstávají spolu s aminosalicyláty základem léčby, protože jejich role je i dnes stále nezastupitelná. (Zbořil, 2001) Kortikosteroidy se široce používají k tlumení zánětlivých a imunitních reakcí organismu. Abychom je mohli zařadit do léčebného plánu, je velmi důležitá volba preparátu, dávkování a další léčebné strategie. (Zbořil, 2001) Důležitými faktory pro volbu správného léku a dávkování jsou: lokalizace zánětlivého postižení, aktivita nemoci, tíže nemoci, přítomnost či nepřítomnost komplikací a přítomnost či nepřítomnost mimostřevních příznaků. Při proktitidě jsou doporučovány čípky a pěny, ale jejich nevýhodou je omezení lokálního efektu na rektum. Při levostranném tvaru ještě účinkují léčebná klyzmata, nicméně jsou doporučována spolu s orální terapií. Při extenzivním tvaru kolitidy je doporučována léčba orální nebo 22

parenterální. Mezi nejčastěji užívané kortikosteroidy se řadí: hydrokortizon + ACTH, prednizon, prednizolon, metylprednizolon, dexametazon a topické steroidy. (Zbořil, 2001) Imunosupresiva Imunosupresiva jsou léky blokující činnost imunitního systému, který je zodpovědný za obranu organismu proti cizorodým látkám. Při autoimunním onemocnění vytváří imunitní systém protilátky proti vlastním tkáním a vystupňovaná zánětlivá odpověď zhoršuje příznaky choroby. (Kohout, Pavlíčková, 2006) Pro zvládnutí akutního stádia UC se nejčastěji podávají glukokortikosteroidy a cyklosporin, který je vhodný i pro léčbu komplikací UC, zejména při toxickém megacolon. Azathioprin a 6-merkaptopurin se užívá jako náhrada vysoké dávky kortikoidů a jsou vzhledem k nástupu účinku za 8 až 12 týdnů vhodné k terapii chronicky aktivní UC a také pro udržení remise. Metotrexát není používán při navozování remise pro jeho velmi pozdní nástup účinku, ale je využíván při těžkých stavech, kde jiná léčba selhala a také jako poslední možnost před chirurgickým zákrokem. (Zbořil, 2007) Antibiotika Užití antimikrobiální terapie předchází vyšetření stolice na bakteriologické a parazitologické vyšetření, protože bakteriální i parazitární infekce může být spouštěcím faktorem relapsu proktokolitidy. Antibiotická terapie je nutná u těžkých forem nemocí, které doprovází sepse, tak jak tomu bývá při těžce probíhající UC. Při fulminantním průběhu UC jsou antibiotika podávána parenterálně, nejčastěji cefalosporinová antibiotika. Pro prevenci recidivy UC se neukázalo prospěšné žádné antibiotikum. Při léčbě UC nejsou antibiotika lékem první volby. (Lukáš M., 1998) Probiotika Jak uvádí Kohout, et al. (2004), probiotika jsou živé fyziologické mikroorganismy trávicího traktu, které jsou prospěšné pro zdraví hostitelského makroorganismu. Nepatogenní E. coli má profylaktické účinky v klidové fázi UC, které jsou srovnatelné s mesalazinem. Skupina laktobacilů a bifidobakterií je ve vyšších koncentracích indikována při léčbě UC u intolerance aminosalicylátů. (Kohout, et al., 2004) 23

Protiprůjmové léky Tyto léky mohou být účinné v symptomatické léčbě u lehké až středně těžké kolitidy, protože snižují frekvenci vyprazdňování. Do této skupiny patří difenoxylát, loperamid (Imodium), codein, dioctahedral smectite (Smecta). Léky se nesmí podávat u těžkých kolitid pro riziko vzniku toxického megacolon. (Lukáš K., 1997) 2) Biologická léčba Biologická léčba je hitem současné medicíny v léčbě idiopatických střevních zánětů. Je určena pacientům, u kterých selhala předchozí léčba kortikosteroidy a imunosupresivy. (Červenková, 2009) Podstatou biologické léčby je cílený zásah do biologických procesů probíhajících v poškozeném nebo nemocném organismu. Podle FDA (Food and Drug Administration Office) patří do skupiny biologické léčby terapeutická séra, toxiny, antitoxiny, produkty virů, bakterií a kvasinek nebo jiných usmrcených či živých mikroorganismů. (Zbořil, et al., 2012) Biologická léčba pomáhá dosáhnout kompletní remise, slizničního hojení, snížení až vysazení kortikosteroidů, snížení hospitalizací a nutností operací. Léčebná odpověď dosahuje až 69 % a je obvykle spojena se zlepšením slizničních změn. Kompletních remisí je však necelých 40 %. (Zbořil, et al., 2012) Do léčby ulcerózní kolitidy vstoupila biologická terapie mnohem později než u Crohnovy choroby. Dlouhou dobu byl biologickým preparátem pro léčbu ulcerózní kolitidy pouze infliximab. Nyní však probíhají jednání o schválení adalimumabu v České republice. (Zbořil, et al., 2012) Infliximab Infliximab je monoklonální protilátka proti TNF-alfa (tumor nekrotický faktor) třídy IgG, která obsahuje ze 75 % lidskou a ze 25 % myší bílkovinu. Podává se ve formě intravenózních infuzí v dávce 5mg/kg váhy. (Zbořil, et al., 2012) Adalimumab Adalimubab je rekombinantní humánní monoklonální protilátka proti TNF-alfa třídy IgG. Je podáván ve formě subkutánní injekce. (Zbořil, et al., 2012) 24

Kontraindikací biologické léčby je těžká alergická reakce, sepse, přítomnost abscesu, infekce virovou hepatitidou B a C, náhlá příhoda břišní a toxické megacolon. (Zbořil, et al., 2012) 3) Chirurgická léčba Při ulcerózní kolitidě se chirurgický zákrok provádí nejčastěji ve třech situacích kdy: 1. Medikamentózní léčba nevede ke zklidnění zánětu. 2. Prudký průběh zánětu nereaguje na intenzivní léčbu. Zde hrozí vážné komplikace jako masivní krvácení z konečníku či perforace střeva. 3. Vznik předrakovinových ložisek na sliznici tlustého střeva. Chirurgická léčba je nejčastěji indikována jako urgentní (ileostomie, kolektomie) nebo elektivní, při chronickém průběhu s komplikacemi. (Souček, 2011) Při chirurgické léčbě ulcerózní kolitidy je na výběr ze čtyř variant: 1. Totální proktokolektomie (Příloha I) Totální kolektomie s ileostomií byla do léčby UC zavedena v roce 1931. Její zavedení do léčby však ve srovnání s prostou ileostomií naráželo na velkou morbiditu a mortalitu. V současné době je riziko pooperačních komplikací výrazně nižší a výkon lze provést bez speciální techniky i jednodobě. Jedinou nevýhodou je trvalá ileostomie, která vyžaduje speciální péči. Při chirurgickém výkonu je odstraněn konečník a celé tlusté střevo a je vytvořena terminální ileostomie. Proktokolektomie je nejčastěji indikována u starších nemocných, u nemocných s vyšším operačním rizikem, u nemocných po výkonech na rektu, popř. po amputaci rekta, resekcích na tenkém střevě a malignizaci v rektu. (Lukáš M., 1998) 2. Ileorektální anastomóza se subtotální kolektomií (Příloha J) Kolektomie s ileorektální anastomózou je známá od počátku minulého století. Při tomto chirurgickém výkonu se odstraní celé tlusté střevo, ale na rozdíl od proktokolektomie je ponechán konečník, na který je napojeno tenké střevo. Je to výkon kontroverzní, protože je mu vytýkáno pokračování zánětu v pahýlu konečníku, který musí být trvale kontrolován a léčen, proto je v dnešní době tento výkon prováděn výjimečně. K jeho výhodám patří menší náročnost pro pacienta i operatéra a nižší výskyt chirurgických komplikací. (Lukáš M., 1998) 25

3. Kontinentní ileostomie (Příloha K) Principem kontinentní ileostomie je vytvoření rezervoáru a chlopně, která zaručuje hromadění obsahu tenkého střeva po určitou dobu v takto uměle vytvořeném zásobníku z terminálního ilea. Nemocný má sice uměle vytvořené stoma, ale není zatěžován trvalým odtokem řídkého obsahu tenkého střeva. Výkon má však řadu komplikací. V prvních měsících po výkonu je nejčastější komplikací selhání chlopně, které vyžaduje chirurgické řešení. Dalšími častými komplikacemi, které vyžadují chirurgický zákrok, jsou prolaps stomatu, prolaps chlopně stomatem a píštěle v okolí ileostomie. Méně často se vyskytují stenózy, krvácení, ischemie a nekrózy rezervoáru nebo chlopně. (Lukáš M., 1998) 4. Proktokolektomie a ileo-pouch-analní anastomóza (Příloha L a M) Relativně úplné řešení UC představuje proktokolektomie s tzv. ileo-pouch-anální anastomózou. Tento chirurgický výkon se stal během posledních deseti let velmi rozšířeným, zejména proto, že na rozdíl od ileostomie, zůstává po tomto výkonu zachována kontinence. Výkon spočívá v odstranění celého tlustého střeva i konečníku, z něhož se ponechá jen řitní kanál. Z několika kliček tenkého střeva se vytvoří vak (pouch), obvykle ve tvaru písmene J a na jeho bříško se našije horní konec řitního kanálu. Zůstává tak zachována kontinence a zároveň je vytvořen rezervoár nahrazující funkci rekta (kapacitně asi z 50 %). Pacienti s IPPA mají obvykle 6 8 stolic denně, popisují však lepší kvalitu života než při ileostomii. U 5 10 % pacientů však dojde k selhání ileo-pouch-anální anastomózy a musí být proveden přechod na trvalou ileostomii. Ileo-pouch-anální anastomóza je sice pro pacienty s UC příjemnější metodou volby, než ileostomie, může však přinést řadu komplikací, ke kterým patří zejména zánět sliznice ve vytvořeném vaku (pouchitida). (Kasper, Harrison, 2005) Pouchitida, nejčastější komplikace po IPPA, je zjišťována asi u 10 30 % nemocných po operaci pro idiopatickou proktokolitidu. Důvod, proč zánět vzniká, není znám. Zánět se může projevovat bolestmi břicha, vodnatým a krvavým průjmem, tenesmy, inkontinencí, únavou, teplotami a úbytkem na váze. 90 % pacientů dobře reaguje na podávání metronidazolu, antibiotik, sulfasalazinu, mesalazinu a steroidů. (Mařatka, 1999) 26

4) Dieta Dieta je důležitou součástí léčebného režimu. Ve většině případů se ponechává normální perorální přívod stravy, ten je přerušen pouze u nemocných s toxickým megacolon nebo u velmi těžkého relapsu. (Kohout, et al., 2004) U aktivního onemocnění je nutná bezezbytková dieta bez mléka s nízkým obsahem cukru. U vysoce aktivního onemocnění je podávána výživa parenterální nebo enterální. Při křečovitých bolestech břicha, v období průjmu a při zúžení střeva je velmi důležité omezení vlákniny a většího množství kofeinu. (Lukáš, Šatrová, 2004) Bezezbytková dieta je lehce stravitelná a nenadýmavá, obsahuje snížený obsah tuků a zvýšený obsah bílkovin. K přípravě pokrmů by se mělo využívat pouze vaření, dušení a pečení bez tuku. K potravinám doporučeným patří: Maso Přílohy Zelenina a ovoce Nápoje Mléčné výrobky Libové, telecí, kuřecí, králičí, krůtí, libové ryby, drůbeží šunka Brambory, bramborová kaše, rýže, těstoviny Zelenina vařená nebo dušená, ovoce měkké a bez zrníček Neperlivé minerální vody, čaj, slabé ovocné šťávy, voda S nízkým obsahem tuku, nízkotučný sýr a tvaroh Rostlinné tuky, olej, margaríny, pečivo bílé a starší K zakázaným potravinám patří zejména: Maso Přílohy Zelenina Nápoje Tučné, smažené, grilované, kořeněné, uzené, vnitřnosti, uzeniny Kynutý knedlík, smažené hranolky, krokety Syrová, nakládaná, mražená Minerálky, alkohol, černá káva s kofeinem Tmavé pečivo, houby, luštěniny, tučné mléčné výrobky, pikantní potraviny (Lukáš, Starnovská, 1998; http://www.fitnesstv.cz/bezezbytkova-dieta) 27

5) Psychoterapie Každá diagnostika chronického onemocnění znamená pro člověka obrovskou psychickou zátěž. Každý člověk je jiný a tak se i každý s touto skutečností vyrovnává jinak. Stres, napětí a úzkost jsou faktory, které mohou průběh střevního onemocnění ovlivnit. (http://www.strevnizanety.cz/psychika-a-ibd) Stres může ovlivnit míru imunitní reakce, může vyvolat akutní vzplanutí nemoci a může také způsobit hlubokou imunosupresi. Pokud je však psychoterapie prováděna vhodně, může nemoc zklidnit. U některých pacientů jsou ke zlepšení psychického stavu předepisována sedativa. (Kohout, Pavlíčková, 2006) 2.2.11 Prognóza onemocnění Prognóza nemoci je ovlivněna několika faktory a to: odpovědí na konzervativní léčbu, frekvencemi spontánních remisí, jejich délkou a udržením, nutností chirurgického zákroku, komplikacemi a mimostřevními projevy, rizikem vzniku neoplazií, možnou extenzí kolitidy apod. (Lukáš K., 1997) Fulminantní průběh UC často vyžaduje chirurgický zákrok. Akutní kolitida přechází ve více než 90 % do remise. Dlouhodobá prognóza je závislá na rozsahu, aktivitě a trvání nemoci. Pokroky v konzervativní a chirurgické léčbě výrazně zlepšily prognózu a kvalitu života nemocných. Podle různých studií, asi 25 70 % nemocných vede normální život. (Lukáš K., 1997) 2.2.12 Těhotenství a plodnost Plodnost u žen s UC je normální nebo jen minimálně narušena. Porucha plodnosti se může objevit při těžké aktivitě nemoci a při přestupu zánětu na vejcovody nebo vaječníky. U mužů se může porucha plodnosti objevit při užívání sulfasalazinu, ale po vysazení léku se do několika měsíců vrací k normálu. Většina těhotenství u žen s UC končí porodem zdravého novorozence. Pouze výskyt spontánních potratů je u žen s UC lehce zvýšený než u žen bez tohoto onemocnění. (Lukáš K., 1999) 28

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Cílem výzkumu této bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života nositele onemocnění colitis ulcerosa. Jako výzkumnou metodu jsem použila kvantitativní výzkum a jako výzkumný nástroj dotazníkové šetření, ke kterému jsem použila standardizovaný dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím (Příloha B). Ke každému dotazníku jsem přiložila popis toho, k jakému účelu je určen a informovala jsem o anonymním a dobrovolném vyplnění (Příloha A). Dotazník SF-36 (36-Item Short-Form Health Survey) je sebeposuzující nástroj hodnotící zdraví vnímané pacientem. Je to krátká forma generického dotazníku k hodnocení zdravotního stavu v obecné populaci. Byl vytvořen pro samovyplňování osobami staršími 14 let. Dotazník byl navržen k použití v klinické praxi screeningu jednotlivých pacientů, výzkumu a monitorování kvality života specifických a obecných populací. Dotazník je použitelný ke zjištění kvality života u širokého spektra onemocnění. Obsahuje celkem 36 otázek, které jsou rozděleny do 8 zdravotních oblastí: fyzické zdraví, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, všeobecné duševní zdraví, vitalita a všeobecné vnímání vlastního zdraví. V úvodu dotazníku jsou informativní údaje o věku, pohlaví a dosaženém vzdělání. Následující otázky jsou věnovány hodnocení zdraví. Otázky 1, 2 a 11 se týkají všeobecného vnímání vlastního zdraví, otázka 3 se týká fysických funkcí, otázka 4 se vztahuje k fyzickému omezení rolí, otázka 5 k emočnímu omezení rolí, otázky 6 a 10 se vztahují k fyzickému a emočnímu omezení sociálních funkcí, otázky 7 a 8 se týkají bolesti, otázky 9b, 9c, 9d, 9f a 9h se týkají všeobecného duševního zdraví a otázky 9a, 9e, 9g a 9i se vztahují k vitalitě. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky jsem po souhlasech vedení nemocnic (Příloha C, D a E) rozdala na gastroenterologických odděleních ve Fakultní nemocnici Olomouc a v nemocnici Prostějov, kde byly nabízeny pacientům, kteří trpí ulcerózní kolitidou. Kvůli nízkému počtu vyplněných dotazníků z nemocnic jsem dotazník přepracovala do elektronické 29

podoby. Ten jsem poté prostřednictvím sociálních sítí nabízela lidem trpícím ulcerózní kolitidou. 3.3 Průběh, popis a zhodnocení výzkumu Výzkum probíhal od 2.7.2013 do 15.2.2014. Celkem jsem rozdala 130 (100%) dotazníků a vrátilo se mi 102. 2 dotazníky byly neúplně vyplněny, proto jsem je vyřadila. Návratnost tedy byla 79 %. Získaná data jsem vyhodnotila a zpracovala v programu Microsoft Office Excel, kde jsem ze získaných údajů vypracovala grafy pro znázornění dat. Vyhodnotila jsem odpovědi všech 36 otázek a zároveň jsem vyhodnotila i údaje o věku, pohlaví a dosaženém vzdělání respondentů. Bakalářská práce tedy obsahuje celkem 39 grafů. 30

Absolutní četnost 3.4 Výsledky výzkumu Věk respondentů 40 35 30 25 20 15 10 5 0 4 31 36 18 4 6 10-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 1 70-80 Věk Graf 1 Věk respondentů Graf 1 zobrazuje věk respondentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentů. Uvedené údaje jsem rozdělila do věkových kategorií po 10 letech. 36 respondentů (36 %) bylo ve věku 30 39 let, 31 respondentů (31 %) bylo ve věku 20 29 let, 6 respondentů (6 %) bylo ve věku 60 69 let, 4 respondenti (4 %) byli ve věku 10 19 let a stejný počet respondentů (4) byli ve věku 50 59 let. Pouze 1 respondent (1%) měl věk mezi 70 80 lety. 31

Absolutní četnost Pohlaví respondentů 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Muž 29 Žena 71 Pohlaví Graf 2 Pohlaví respondentů Graf 2 znázorňuje pohlaví respondentů. Z celkového počtu respondentů se průzkumu zúčastnilo celkem 71 žen (71 %) a 29 mužů (29 %). 32

Absolutní četnost Dosažené vzdělání 60 59 50 40 30 30 20 10 0 11 Základní Střední Vzdělání Vysokoškolské Graf 3 Nejvyšší dosažení vzdělání Graf 3 zobrazuje, jaké nejvyšší vzdělání respondenti dosáhli. 59 respondentů (59 %) uvedlo, že mají středoškolské vzdělání. 30 respondentů (30 %) mělo vysokoškolské vzdělání a 11 respondentů (11 %) dosáhlo základního vzdělání. 33

Absolutní četnost Následující grafy 4 a 5 se vztahují k otázkám 1 a 2 a náleží k doméně všeobecné vnímání vlastního zdraví. Celkové zdraví 45 45 40 35 30 25 20 15 16 16 21 10 5 2 0 Výborné Velmi dobré Dobré Dosti dobré Špatné Celkové zdraví Graf 4 Celkové zdraví respondentů Graf 4 zobrazuje pohled respondentů na jejich celkové zdraví. 45 respondentů (45 %) uvedlo, že své zdraví vnímají jako dobré. 21 respondentů (21 %) vnímá se zdraví jako špatné, 16 respondentů (16 %) uvedlo, že své zdraví vnímá jak velmi dobré. Stejný počet respondentů (16) odpověděl, že své zdraví vnímají jako dosti dobré a pouze 2 respondenti (2 %) vnímají své zdraví jako výborné. 34

Absolutní četnost Zdraví dnes ve srovnání před rokem 35 30 25 20 15 10 5 0 15 Mnohem lepší než před rokem 34 Poněkud lepší než před rokem 33 Přibližně stejné jako před rokem 13 Poněkud horší než před rokem Srovnání zdraví dnes a před rokem 5 Mnohem horší než před rokem Graf 5 Posouzení stavu zdraví dnes a před rokem Graf 5 ukazuje, jak respondenti hodnotí své zdraví teď ve srovnání před rokem. 34 respondentů (34 %) uvádí, že je jejich zdravotní stav poněkud lepší, než před rokem. 33 respondentů (33 %) hodnotí své zdraví přibližně stejné jako před rokem. 15 respondentů (15 %) vnímá své zdraví jako mnohem lepší, než před rokem. 13 respondentů (13 %) uvádí své zdraví jako poněkud horší, než před rokem a 5 respondentů (5 %) vnímá své zdraví jako mnohem horší, než před rokem. 35

Absolutní četnost Grafy 6 až 15 se vztahují k otázce 3, která obsahuje 10 podotázek. Ty jsou řazeny k doméně fyzické funkce. Otázky se týkají činností, které respondenti vykonávají během svého typického dne. Respondenti vyjádřili, zda a do jaké míry omezuje jejich zdraví vykonávání následujících činnosti. Omezení aktivit 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 38 Ano, omezuje hodně 44 Ano, omezuje trochu Omezení aktivit 18 Ne, vůbec neomezuje Graf 6 Omezení aktivit V Grafu 6 jsou shrnuty odpovědi respondentů, kteří odpovídali, jestli je jejich zdraví omezuje v usilovných činnostech jako je běh, zvedání těžkých předmětů a provozování náročných sportů. 44 respondentů (44 %) uvedlo, že je zdraví v těchto činnostech omezuje trochu. 38 respondentů (38 %) uvedlo, že jejich zdraví omezuje tyto činnosti hodně a 18 respondentů (18%) zdraví neomezuje vůbec. 36

Absolutní četnost Omezení pracovní činnosti 60 50 52 40 36 30 20 12 10 0 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Omezení pracovní činnosti Ne, vůbec neomezuje Graf 7 Omezení pracovní činnosti Graf 7 znázorňuje odpovědi respondentů na to, do jaké míry je omezuje jejich zdraví ve středně namáhavých činnostech jako je posunování stolu, luxování, hraní kuželek a jízda na kole. 52 respondentů (52 %) uvedlo, že je jejich zdraví neomezuje vůbec ve vykonávání těchto činností. 36 respondentů (36 %) jejich zdraví omezuje trochu a 12 respondentů (12 %) omezuje hodně. 37

Absolutní četnost Omezení těžké pracovní činnosti 70 60 61 50 40 30 30 20 10 9 0 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Omezení těžké pracovní činnosti Graf 8 Omezení těžké pracovní činnosti Graf 8 znázorňuje, jak jsou respondenti omezeni svým zdravím při zvedání nebo nesení těžkého nákupu. 61 respondentů (61 %) nejsou svým zdravím vůbec omezeni. 30 respondentů (30 %) uvedlo, že je jejich zdraví omezuje trochu a 9 respondentů (9 %) vnímá, že je zdraví omezuje hodně. 38

Absolutní četnost Výrazné omezení pohybové aktivity 60 57 50 40 30 33 20 10 0 10 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Výrazné omezení pohybové aktivity Graf 9 Výrazné omezení pohybové aktivity Z Grafu 9 je zřejmé, jak respondenty omezuje zdraví při vycházení schodů několik pater. 57 respondentů (57 %) uvedlo, že je zdraví při vycházení schodů několik pater neomezuje vůbec. 33 respondentů (33%) omezuje jejich zdraví trochu a 10 respondentů (10 %) omezuje hodně. 39

Absolutní četnost Mírné omezení pohybové aktivity 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 3 15 82 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Mírné omezení pohybové aktivity Graf 10 Mírné omezení pohybové aktivity V grafu 10 je vyjádřeno, jak respondenty omezuje zdraví při chůzi do schodů do jednoho patra. 82 respondentů (82 %) jejich zdraví neomezuje vůbec, 15 respondentů (15 %) uvedlo, že je jejich zdraví při vyjití jednoho patra omezuje trochu a 3 respondenti (3 %) uvedli, že je zdraví omezuje hodně. 40

Absolutní četnost Omezení aktivity při změnách polohy 70 60 50 40 30 20 10 0 7 Ano, omezuje hodně 29 Ano, omezuje trochu 64 Ne, vůbec neomezuje Omezení aktivity při změnách polohy Graf 11 Omezení aktivity při změnách polohy Z Grafu 11 můžeme vyčíst, do jaké míry omezuje zdraví respondenty při předklonu, shýbání a pokleku. 64 respondentů (64 %) uvedlo, že je zdraví při těchto činnostech vůbec neomezuje. 29 respondentů (29 %) omezuje zdraví trochu a 7 respondentů (7 %) uvádí, že jsou omezování hodně. 41

Absolutní četnost Omezení aktivity při dlouhé chůzi 70 68 60 50 40 30 20 10 0 8 Ano, omezuje hodně 24 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Omezení aktivity při dlouhé chůzi Graf 12 Omezení aktivity při dlouhé chůzi Graf 12 znázorňuje, jak zdraví omezuje respondenty při chůzi dlouhé 1 km. 68 respondentů (68 %) uvedlo, že je zdraví neomezuje vůbec. 24 respondentů (24 %) omezuje trochu a 8 respondentů (8 %) omezuje hodně. 42

Absolutní četnost Omezení aktivity při chůzi 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 4 10 86 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Omezení aktivity při chůzi Ne, vůbec neomezuje Graf 13 Omezení aktivity při chůzi V Grafu 13 je vyjádřeno, do jaké míry jsou respondenti omezeni svým zdravím při chůzi několik set metrů. 86 respondentů (86 %) není svým zdravím při chůzi několik set metrů vůbec omezeno. 10 respondentů (10 %) je omezeno trochu a 4 respondenti (4 %) jsou omezeni hodně. 43

Absolutní četnost Omezení aktivity při krátké chůzi 100 92 80 60 40 20 0 Ano, omezuje hodně 2 6 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Omezení aktivity při krátké chůzi Graf 14 Omezení aktivity při krátké chůzi Graf 14 představuje zpracovanou odpověď na to, jak jsou respondenti omezeni svým zdravím při chůzi po ulici dlouhé 100 metrů. 92 respondentů (92 %) odpovědělo, že je jejich současné zdraví neomezuje. 6 respondentů (6 %) uvedlo, že se cítí trochu omezeni a jen 2 respondenti (2 %) odpověděli, že jsou omezováni hodně. 44

Absolutní četnost Omezení aktivity při běžné denní činnosti 100 93 80 60 40 20 0 Ano, omezuje hodně 1 6 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Omezení aktivity při běžné denní činosti Graf 15 Omezení aktivity při běžné denní činnosti Z Grafu 15 můžeme vyčíst, jak se respondenti cítí omezováni svým zdravím při koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby. 93 respondentů (93 %) uvádí, že při těchto činnostech nejsou vůbec omezováni. 6 respondentů (6 %) odpovědělo, že jsou omezováni trochu a pouze 1 respondent (1 %) je při těchto činnostech omezován hodně. 45

Absolutní četnost Grafy 16 až 19 se týkají otázky číslo 4, která obsahuje 4 podotázky. Náleží k doméně fyzické omezení rolí. Grafy znázorňují, zda se u respondentů vyskytly dále uvedené problémy při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím. Čas potřebný pro denní činnost 60 59 50 40 41 30 20 10 0 Ano Ne Čas potřebný pro denní činnost Graf 16 Čas potřebný pro denní činnost Graf 16 popisuje odpověď respondentů na otázku, zda se zkrátil čas, který věnovali práci nebo jiné činnosti. 59 respondentů (59 %) odpovědělo, že se jejich čas věnovaný práci nebo jiným činnostem zkrátil. 41 respondentů (41 %) uvedlo, že se jejich čas pro danou práci nebo činnost nezkrátil. 46

Absolutní četnost Pracovní výkonnost 70 67 60 50 40 30 20 10 0 Ano Ne 33 Pracovní výkonnost Graf 17 Pracovní výkonnost Graf 17 znázorňuje, zda respondenti udělali méně, než chtěli. 67 respondentů (67 %) uvedlo, že kvůli zdravotním potížím udělali méně, než chtěli. 33 respondentů (33 %) uvedlo odpověď ne, tedy že udělali to, co chtěli. 47

Absolutní četnost Omezení v pracovních činnostech 70 60 62 50 40 38 30 20 10 0 Ano Ne Omezení v pracovních činnostech Graf 18 Omezení v pracovních činnostech Z Grafu 18 můžeme vyčíst, zda respondenti byli omezeni v druhu práce nebo jiných činnostech. 62 respondentů (62 %) odpovědělo ano, tedy že se cítili v druhu práce nebo jiných činnostech omezeni. 38 respondentů (38 %) se omezeni necítili. 48

Absolutní četnost Omezení v pracovním výkonu 70 60 61 50 40 39 30 20 10 0 Ano Ne Omezení v pracovním výkonu Graf 19 Omezení v pracovním výkonu Graf 19 zobrazuje, zda měli respondenti nějaké potíže při práci nebo jiných činnostech a museli vynaložit zvláštní úsilí. 61 respondentů (61 %) uvedlo, že nějaké potíže měli a museli vynaložit zvláštní úsilí. Zbylých 39 respondentů (39 %) zhodnotilo, že žádné potíže neměli. 49

Absolutní četnost Grafy 20 až 22 se vztahují k 5. otázce a doméně emoční omezení rolí. Otázka 5 se skládá z 3 podotázek. Tyto grafy popisují, zda se u respondentů vyskytly dále uvedené problémy při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím, jako například kvůli depresi nebo úzkosti. Čas potřebný pro výkon práce 60 58 50 40 42 30 20 10 0 Ano Ne Čas potřebný pro výkon práce Graf 20 Čas potřebný pro výkon práce Graf 20 zobrazuje, jestli se v důsledku emocionálních potíží zkrátil čas respondentů, který věnovali práci nebo jiné činnosti. 58 respondentů (58 %) uvedlo, že se jejich čas zkrátil. 42 respondentů (42 %) uvedlo, že nezkrátil. 50

Absolutní četnost Snížení pracovního výkonu 60 57 50 40 43 30 20 10 0 Ano Ne Snížení pracovního výkonu Graf 21 Snížení pracovního výkonu V grafu 21 je popsáno, jestli respondenti udělali méně, než chtěli. 57 respondentů (57 %) odpovědělo ano, tedy udělali méně, než chtěli a 43 respondentů (43 %) odpovědělo ne, z čehož vyplývá, že udělali to, co chtěli. 51

Absolutní četnost Snížení pozornosti 51 51 50,5 50 49,5 49 49 48,5 48 Ano Snížení pozornosti Ne Graf 22 Snížení pozornosti Graf 22 znázorňuje pozornost respondentů. Ti odpovídali, zda byli při práci nebo jiných činnostech méně pozorní, než obvykle. 51 respondentů (51 %) uvedlo, že byli pozorní jako obvykle. 49 respondentů (49 %) uvedlo, že byli méně pozorní. 52

Aboslutní četnost Graf 23 se vztahuje k otázce 6 a doméně fyzické a emoční omezení sociálních funkcí. Omezení společenského života 30 30 25 20 19 22 25 15 10 5 4 0 Vůbec ne Trochu Mírně Poměrně dost Omezení společenského života Velmi silně Graf 23 Omezení společenského života V grafu 23 je vyjádřena odpověď respondentů týkající se jejich emocionálních nebo tělesných potíží. Respondenti odpovídali, zda jim tyto potíže bránily a do jaké míry jejich normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. 30 respondentů (30 %) uvedlo, že jim tyto potíže bránily trochu. 25 respondentů (25 %) uvedlo, že jim tělesné nebo emocionální potíže bránily v normálním společenském životě poměrně dost. 22 respondentů (22%) uvedlo, že jim bránily mírně. 19 respondentům (19 %) tyto potíže nebránily vůbec a pouze 4 respondenti (4 %) uvedli, že jim emocionální nebo tělesné potíže bránily velmi silně. 53

Absolutní četnost Graf 24 se vztahuje k otázce 7 a graf 25 k otázce 8. Obě otázky se řadí do domény bolest. Bolest 35 30 25 31 24 20 15 15 15 10 9 5 6 0 Žádné Velmi mírné Mírné Střední Bolest Silné Velmi silné Graf 24 Síla bolesti Graf 24 zobrazuje, jaké velké bolesti měli respondenti v posledních 4 týdnech. 31 respondentů (31 %) uvedlo, že měli bolesti mírné. 24 respondentů (24 %) mělo bolesti střední. 15 respondentů (15 %) uvedlo, že měli bolesti velmi mírné. Stejný počet respondentů, tedy 15 (15 %) odpovědělo, že bolesti neměli žádné. 9 respondentů (9 %) mělo bolesti silné a zbylých 6 respondentů (6 %) trpělo velmi silnými bolestmi. 54

Absoliutní četnost Snížení výkonu v důsledku bolesti 30 29 27 25 20 15 20 16 10 5 0 Vůbec ne Trochu Mírně Poměrně dost Snížení výkonu v důsledku bolesti 8 Velmi silně Graf 25 Snížení výkonu v důsledku bolesti V Grafu 25 můžeme vyčíst, do jaké míry bránily respondentům bolesti v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech. 29 respondentů (29 %) uvedlo, že jim bolest v práci vůbec nebránila. 27 respondentů (27 %) odpovědělo, že jim bolest bránila trochu, 20 respondentům (20 %) bránila bolest mírně, 16 respondentům (16 %) poměrně dost a 8 respondentům (8 %) bránila bolest v práci velmi silně. 55

Absolutní četnost Grafy 26 až 34 se vztahují k otázce 9, které obsahuje 9 podotázek. Grafy 26, 30, 32 a 34 se vztahují k doméně vitalita a grafy 27, 28, 29, 31 a 33 se vztahují k doméně všeobecné duševní zdraví. Následujících 9 grafů vyjadřuje pocity respondentů na to, jak se jim dařilo v předchozích 4 týdnech. Pracovní elán 35 30 25 31 29 20 15 17 14 10 5 0 3 6 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pracovní elán Graf 26 Pracovní elán Graf 26 znázorňuje, jak často se respondenti cítili plni elánu v předchozích 4 týdnech. 31 respondentů (31 %) uvedlo, že se jen občas cítili plni elánu. 29 respondentů (29%) se plni elánu cítili pouze málokdy. 17 respondentů (17 %) se tak cítilo většinou, 14 respondentů (14 %) dost často, 6 respondentů (6 %) se plni elánu necítili nikdy a pouze 3 respondenti (3 %) se tak cítili pořád. 56

Absolutní četnost Nervozita v důsledku onemocnění 35 33 30 25 20 27 21 15 10 5 7 6 6 0 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Nervozita v důsledku oenmocnění Graf 27 Nervozita v důsledku onemocnění Graf 27 vyjadřuje, jak často byli respondenti nervózní. 33 respondentů (33 %) odpovědělo, že byli občas nervózní. 27 respondentů (27 %) bylo nervózních dost často. 21 respondentů (21 %) odpovědělo málokdy. 7 respondentů (7 %) bylo nervózních pořád a 6 respondentů (6 %) většinou. Stejný počet respondentů, tedy 6 (6 %) uvedlo, že nervózní nebyli nikdy. 57

Absolutní četnost Deprese v důsledku onemocnění 30 30 25 20 15 13 17 18 18 10 5 4 0 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Deprese v důsledku onemocnění Graf 28 Deprese v důsledku onemocnění Z grafu 28 je zřejmé, jak často respondenti pociťovali depresi tak silnou, že je nic nemohlo rozveselit. 30 respondentů (30 %) uvedlo, že takovou depresi neměli nikdy. 18 respondentů (18 %) uvedlo, že měli depresi málokdy a stejný počet respondentů, 18 (18 %), uvedlo odpověď občas. 17 respondentů (17 %) pociťovalo depresi dost často, 13 respondentů (13 %) většinou a 4 respondenti (4 %) pořád. 58

Absolutní četnost Klid a pohoda v důsledku nemoci 30 28 28 25 23 20 15 13 10 5 0 6 2 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Klid a pohoda v důsledku nemoci Graf 29 Klid a pohoda v důsledku nemoci Z grafu 29 můžeme vyčíst, jak často respondenti v předchozích 4 týdnech pociťovali klid a pohodu. 28 respondentů (28 %) odpověděli, že málokdy. Stejný počet respondentů, tedy 28 (28 %), pociťovalo klid a pohodu občas. 23 respondentů (23 %) uvedlo pocit klidu a pohody většinou. 13 respondentů (13 %) vnímalo klid a pohodu dost často. Pořád pociťovalo klid a pohodu 6 respondentů (6 %) a odpověď nikdy zvolili 2 respondenti (2 %). 59

Absolutní četnost Charakteristika dostatku energie 35 35 30 25 26 20 17 15 10 5 3 9 10 0 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Charakteristika dostatku energie Graf 30 Charakteristika dostatku energie Graf 30 popisuje, jak často byli respondenti plni energie. 35 respondentů (35 %) uvedlo, že plni energie byli málokdy. 26 respondentů (26 %) odpovědělo občas. Dost často odpovědělo 17 respondentů (17 %), odpověď nikdy zvolilo 10 respondentů (10 %), odpověď většinou vybralo 9 respondentů (9 %) a jen 3 respondenti (3 %) se plni energie cítili pořád. 60

Absolutní četnost Pesimismus a smutek v důsledku nemoci 30 25 25 27 20 20 15 10 7 11 10 5 0 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pesimismus a smutek v důsledku nemoci Graf 31 Pesimismus a smutek v důsledku nemoci Graf 31 ukazuje, jak často respondenti pociťovali pesimismus a smutek. 27 respondentů (27 %) uvedlo, že pesimismus a smutek pociťovali občas, 25 respondentů (25 %) dost často, 20 respondentů (20 %) málokdy, 11 respondentů (11 %) většinou, 10 respondentů (10 %) nikdy a 7 respondentů (7 %) odpovědělo, že pořád. 61

Absolutní četnost Zvýšená vyčerpanost v důsledku onemocnění 30 25 27 30 20 18 15 10 12 11 5 0 2 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Zvýšená vyčerpanost v důsledku onemocnění Graf 32 Zvýšená vyčerpanost v důsledku onemocnění Z grafu 32 je zřejmé, jak často se respondenti cítili vyčerpáni. 30 respondentů (30 %) odpovědělo občas. 27 respondentů (27 %) uvedlo, že dost často. 18 respondentů (18 %) uvedlo většinou. 12 respondentů (12 %) uvedlo odpověď pořád, odpověď málokdy zvolilo 12 respondentů (12 %) a 2 respondenti (2 %) uvedli, že se vyčerpáni necítili nikdy. 62

Absolutní četnost Pocit štěstí v důsledku nemoci 40 35 36 30 25 20 15 14 20 22 10 5 0 5 3 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Pocit štěstí v důsledku nemoci Graf 33 Pocit štěstí v důsledku nemoci Graf 33 znázorňuje, jak často byli respondenti šťastni. 36 respondentů (36 %) odpovědělo občas, 22 respondentů (22 %) málokdy, 20 respondentů (20 %) dost často, 14 respondentů (14 %) většinou, 5 respondentů (5 %) pořád a pouze 3 respondenti (3 %) uvedli odpověď nikdy. 63

Absolutní četnost Zvýšená únavnost v důsledku onemocnění 40 38 35 30 25 20 15 20 13 21 10 5 0 6 2 Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Zvýšená únavnost v důsledku onemocnění Graf 34 Zvýšená únavnost v důsledku onemocnění Graf 34 zobrazuje, jak často se respondenti cítili unaveni. 38 respondentů (38 %) uvedlo, že se cítili unaveni dost často. 21 respondentů (21 %) bylo unaveno občas. 20 respondentů (20 %) se cítilo unaveno pořád. 13 respondentů (13 %) uvedlo většinou. 6 respondentů (6 %) odpovědělo málokdy a 2 respondenti (2 %) uvedli, že nikdy. 64

Aboslutní četnost Graf 35 se vztahuje k otázce 10 a doméně fyzické a emoční omezení sociálních funkcí. Omezení ve společenském životě v důsledku emoci 30 30 28 25 23 20 15 16 10 5 0 3 Pořád Většinou Občas Málokdy Nikdy Omezení ve společenském životě v důsledku nemoci Graf 35 Omezení ve společenském životě v důsledku nemoci Graf 35 zobrazuje, jak často bránily respondentům jejich tělesné nebo emocionální obtíže ve společenském životě (návštěvy přátel, příbuzných apod.) v předchozích 4 týdnech. 30 respondentů (30 %) uvedlo, že jim obtíže bránily občas. 28 respondentů (28 %) uvedlo, že jim bránily málokdy. 23 respondentů (23 %) odpovědělo většinou. 16 respondentů (16 %) odpovědělo nikdy a 3 respondenti (3 %) uvedli odpověď pořád. 65

Aboslutní četnost Grafy 36 až 39 se vztahují k otázce 11, která obsahuje 4 podotázky. Náleží k doméně všeobecné vnímání vlastního zdraví. Následující 4 grafy tedy znázorňují odpovědi respondentů, kde vyjadřovali, do jaké míry pro ně platí jednotlivá tvrzení. Zvýšený pocit chorobnosti při základním onemocnění 35 30 25 20 32 25 22 15 10 5 0 11 10 Jistě ano Spíše ano Nejsem si jist Spíše ne Určitě ne Zvýšený pocit chorobnosti při základním onemocnění Graf 36 Zvýšený pocit chorobnosti při základním onemocnění V grafu 36 respondenti odpovídali, zda si myslí, že onemocní snadněji jakoukoli nemocí, než jiní lidé. 32 respondentů (32 %) uvedlo, že onemocní spíše, než jiní lidé. 25 respondentů (25 %) si není jisto. 22 respondentů (22 %) si myslí, že spíše ne. 11 respondentů (11 %) odpovědělo jistě ano a 10 respondentů (10 %) odpovědělo, že určitě ne. 66

Absolutní četnost Pocit zdraví ve srovnání se zdravými 40 35 37 30 25 20 15 14 19 27 10 5 3 0 Jistě ano Spíše ano Nejsem si jist Spíše ne Určitě ne Pocit zdraví ve srovnání se zdravými Graf 37 Pocit zdraví ve srovnání se zdravými Z grafu 37 lze vyčíst, zda si respondenti myslí, že jsou stejně zdrávi jako ostatní lidé. 37 respondentů (37 %) uvedlo, že spíše ne. 27 respondentů (27 %) odpovědělo určitě ne. 19 respondentů (19 %) si není jisto. 14 respondentů (14 %) odpovědělo spíše ano a pouze 3 respondenti (3 %) uvedli jistě ano. 67

Absolutní četnost Předpokládané zhoršení zdraví vzhledem k základnímu onemocnění 35 30 31 34 25 20 18 15 10 5 8 9 0 Jistě ano Spíše ano Nejsem si jist Spíše ne Určitě ne Předpokladané zhoršení zdraví vůči základní nemoci Graf 38 Předpokládané zhoršení zdraví vzhledem k základnímu onemocnění V grafu 38 můžeme vidět, kolik respondentů předpokládá, že se jejich zdraví zhorší. 34 respondentů (34 %) odpovědělo, že si nejsou jisti. 31 respondentů (31 %) odpovědělo spíše ano. 18 respondentů (18 %) odpovědělo spíše ne. 9 respondentů (9 %) se domnívá, že určitě ne a 8 respondentů (8 %) uvedlo jistě ano. 68

Absolutní četnost Pohled nositelů colitis ulcerosa na perfektní zdraví 45 43 40 35 30 25 20 21 23 15 10 5 0 3 10 Jistě ano Spíše ano Nejsem si jist Spíše ne Určitě ne Pohled nositelů colitis ulcerosa na perfektní zdraví Graf 39 Pohled nositelů colitis uclerosa na perfektní zdraví Graf 39 znázorňuje pohled respondentů na tvrzení, že jejich zdraví je perfektní. 43 respondentů (43 %) uvedlo, že jejich zdraví určitě není perfektní. 23 respondentů (23 %) uvedlo, že spíše není. 21 respondentů (21 %) si není jisto. 10 respondentů (10 %) odpovědělo spíše ano a zbylí 3 respondenti (3 %) uvedli jistě ano. 69