Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, náměstí Svobody 809, Vsetín. Informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva

Transkript

1 Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, náměstí Svobody 809, Vsetín Informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva Absolventská práce (PRŮZKUMNO - VÝZKUMNÁ PRÁCE) Zpracovala: Eva Pščolková studentka denního studia oboru diplomovaná všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Soňa Stiborová Vsetín, Březen 2013

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu literatury. Ve Vsetíně 19. března 2013 Podpis autorky

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji PhDr. Soni Stiborové za odborné vedení, poskytnutí informací, velkou ochotu a trpělivost při zpracování mé absolventské práce. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním absolventské práce ke studijním účelům. Ve Vsetíně 19. března 2013.

4 Obsah 1 Úvod Cíl práce a pracovní hypotéza Cíl práce Pracovní hypotéza Charakteristika problému Anatomie tlustého střeva ( intestinum crassum ) Funkce tlustého střeva Nádorová onemocnění Kolorektální karcinom Příčiny vzniku rakoviny tlustého střeva Věk Genetické dispozice Polypy ve střevě Životní styl Crohnova choroba a ulcerózní kolitida Příznaky rakoviny tlustého střeva Místní příznaky Celkové příznaky Vyšetření Screening Orientační test na přítomnost krve ve stolici Moderní metoda testu okultního krvácení do stolice (TOKS) Digitální vyšetření tlustého střeva nad konečníkem Kolonoskopie Průběh onemocnění Léčba Chirurgická léčba Chemoterapie Radioterapie Cílená biologická léčba Stomie Prevence... 19

5 Primární prevence Sekundární prevence Terciální Výživa při nádorovém onemocnění Metodika Metodika dotazníku Výsledky výzkumu Zjištěné výsledky Analýza zjištěných výsledků Návrh na řešení zjištěných nedostatků Závěr Resume v českém jazyce Resume in deutscher Sprache Seznam použité literatury Seznam příloh... 61

6 1 1 Úvod Velmi aktuálním tématem v České republice jsou nádorová onemocnění. Především zhoubné onemocnění tlustého střeva drží prvenství v celosvětovém měřítku. Každý rok se v naší zemi objeví kolem nových případů a o závažnosti tohoto onemocnění svědčí i to, že více než polovina nemocných tomuto onemocnění podlehne. Muži drží smutné prvenství a ženy jsou na 9. místě v celosvětovém žebříčku. Přitom je toto onemocnění dobře léčitelné, pokud se zachytí včas. Bohužel pacienti většinou přicházejí až v pokročilých stádiích onemocnění, kdy je šance na vyléčení velice malá. Proto jsem se rozhodla zjistit jak je laická veřejnost informována o problematice rakoviny tlustého střeva a zda-li lékaři dostatečně informují své pacienty o tomto onemocnění. Výzkum je prováděn formou dotazníků, které byly určeny pro osoby starší 30 let, rozděleny podle místa bydliště ( vesnice x město) a pohlaví. Výstupem mé práce bude edukační letáček na téma Prevence proti rakovině tlustého střeva, který bude přiložen na zadní straně této práce.

7 2 2 Cíl práce a pracovní hypotéza 2.1 Cíl práce Hlavním cílem mé práce je zjistit informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva a dále zjistit, zda-li lékaři své pacienty dostatečně informují o vyšetření stolice na okultní krvácení. 2.2 Pracovní hypotéza Předpokládám, že více než 50% dotazovaných je nedostatečně informováno o rakovině tlustého střeva. Předpokládám, že více než 40% dotazovaných nebylo dostatečně informováno svým lékařem o vyšetření stolice na okultní krvácení.

8 3 3 Charakteristika problému 3.1 Anatomie tlustého střeva ( intestinum crassum ) Tlusté střevo je dlouhé asi 1,7 metru, v průměru má 5-7 cm a skládá se ze 3. oddílů : a) Slepé střevo (intestinum ceacum) = nachází se v pravé jámě kyčelní a jeho součástí je červovitý výběžek (appendix vermiformis). Je široké asi 6 8 cm a je asi stejně tak dlouhé. Má nepravidelný tvar. b) Tračník (colon) = hlavní část tlustého střeva, jehož součástí je tračník vzestupný (colon ascendens), který je dlouhý zhruba cm a je poměrně užší než slepé střevo, dále je to tračník příčný (colon transversum), jeho délka dosahuje cm a je prohnut a volně zavěšen směrem dolů, pak se zde nachází tračník sestupný (colon descendens), který je dlouhý 20 až 30 cm a je poměrně užší než předchozí úseky tlustého střeva a v neposlední řadě se nachází esovitá klička (colon sigmoideum), je dlouhý 30 až 40 cm a je nejužší součástí tlustého střeva. c) Konečník (rektum) = poslední úsek tlustého střeva, který vyúsťuje řitním otvorem (anus). Jeho délka dosahuje cm. U konečníku rozšiřujeme dva hlavní úseky. A to: - Ampulla recti: je dlouhá cm, je velmi prostorný, neboť se zde hromadí stolice. - Anální kanál: dlouhý 2,5 až 4 cm a má úzký oddíl. d) Stěna tlustého střeva Stěna tlustého střeva se skládá ze 4. Částí: - sliznice je krytá jednovrstevným cylindrickým epitelem; - podslizniční vazivo je řídké a vyživuje cévní a nervové pleteně; - svalovina tlustého střeva tvoří ji vnitřní cirkulární a zevní longitudinální vrstva; - seróza tlustého střeva má peritoneální povlak; (RIGUTTI, 2006)

9 4 3.2 Funkce tlustého střeva Tlusté střevo plní funkci skladovací střevního obsahu. Za den naše tělo příjme asi 1,5 l vody a další množství vody asi okolo 6 l je vyprodukováno ve formě slin, žluči, žaludečních šťáv, pankreatických šťáv a střevních šťáv. Zdravý člověk vyloučí denně stolicí okolo 45 až 135 ml vody. V tlustém střevě je intenzivní bakteriální činnost, a to zejména kvašení a hnilobné procesy. Bakterie jsou z větší části anaerobní a podílí se na štěpení sacharidů, pepsinu a na rozkladu bílkovin a tím se podílejí na úpravě stolice. Obsah stolice také závisí na složení. Pokud je ve stolici zastoupena ve větším množství vláknina, zůstává obsah stolice v tlustém střevě okolo 35 hodin. Jinak obsah v tlustém střevě zůstává 72 hodin. Při vyprázdnění stolice (defekaci), dochází k podráždění receptorů v konečníku tlakem nahromaděné stolice. Obsah střeva je posunován peristaltickými vlnami, které posunují obsah do análního kanálu. Při relaxaci zevního svěrače, který můžeme ovládat vůlí a využitím tlaku břišního lisu je předpoklad k vytlačení obsahu stolice ven. Reflexní centra pro defekaci se nacházejí v oblasti sakrální míchy a jim nadřazená jsou vyšší centra v prodloužené míše. (RIGUTTI, 2006)

10 5 3.3 Nádorová onemocnění Naše tělo je tvořeno více než miliardou buněk. Jejich životnost není omezená, ale může se stát, že buňka po nějakém čase zanikne, a proto je hned zastoupena novou buňkou. Během našeho života jsou tyto buňky vystaveny mnohým škodlivým vlivům, a proto buňka nezemře, nýbrž dojde k narušení našich genů, což může vést k nekontrolovatelnému dělení buněk a ke vzniku rakoviny. Pokud se však buňky začnou množit nadměrným způsobem, tak poté vznikne nádorová tkáň, která může být buď to benigní, nebo maligní. Benigní nádory jsou nezhoubné, neprorůstají do okolních tkání, bývají většinou dobře ohraničené a dají se dobře odstranit. Maligní nádory jsou zhoubného původu, prorůstají do okolních tkání, šíří se rychlým způsobem a metastázují do okolních orgánů. (SKALA, 2004) Kolorektální karcinom Nádory bývají u % nemocných lokalizovány v dolních oddílech tlustého střeva a to z 20% v esovité kličce (sigmoideu) a v rektu. Nejméně často se vyskytují v ostatních oddílech tlustého střeva, jako je colon transversum (tračník příčný) a colon descendens (tračník sestupný). Nejčastěji se jedná o adenokarcinomy. Nejprve se nádor šíří lymfatickou cestou a v pozdějších stádiích krevní cestou do jater a plic. Vzácněji to bývá i do jiných orgánů. (SKALA, 2004)

11 6 3.4 Příčiny vzniku rakoviny tlustého střeva Rakovina tlustého střeva je nejčastější onkologické onemocnění. Přesné příčiny vzniku jsou však neznámé. Lékaři však alespoň přišli na určité rizikové faktory, které přispívají ke vzniku tohoto onemocnění. Každým rokem se u nás objevují přes více nových případů. Mezi tyto faktory se řadí zejména: Věk Onemocnění se začíná vyskytovat u lidí nad 50 let věku, ale výjimkou dnes nejsou ani mladí lidé. Důvodem jsou špatné stravovací návyky, především stravování v rychlých občerstveních, celková konzumace nezdravých jídel a také nedostatečný pohyb. (viz lit. č. 57,16) Genetické dispozice Jsou velmi významné při vzniku kolorektálního karcinomu. Největším rizikem jsou výskyty v pokrevním příbuzenstvu, jako zejména u rodičů a sourozenců.v tomto případě jde například o familiérní adenomatózní polypózu, kde se jedná zejména o vznik mnoha stovek polypů v tlustém střevě a konečníku. Mezi další dědičná onemocnění se řadí hereditární nepolypózní kolorektální karcinom, který se nejčastěji projevuje mezi Rokem života a je charakteristický tím, že se vyskytují maligní nádory i v jiných oblastech těla jako je žaludek, slinivka břišní, vaječník, dělohaa v prsu. (viz lit. č. 57,16) Polypy ve střevě Jsou to malé výrůstky, které jsou zachyceny na stěně střeva. Z těchto mnoha polypů se může vytvořit karcinom, a proto je nutné všechny polypy ze střeva odstranit a vyšetřit, zda se náhodou nejedná o karcinom. Polypy se ale i po odstranění ze střeva mohou nadále tvořit, a proto je nutné chodit na opakované odstranění polypů. (viz lit. č. 57,16)

12 Životní styl Důležitý faktor, který může velice ovlivnit toto onemocnění je složení stravy. Na prvním místě je negativní a nadměrný přísun červeného masa, živočišných tuků, uzenin a také se zvyšuje častým upravováním masa jako je pečení a smažení. Dalším faktorem je nadbytečný přísun tuků v potravě, který přispívá k rozvoji obezity, často doprovázený cukrovkou. Proto je nutné tuto stravu vyvážit zeleninou ale i potravou bohatou na vlákninu. Ke vzniku tohoto onemocnění přispívá také i nadměrný přísun alkoholu, sedavý styl života a v neposlední řadě kouření, které zvyšuje riziko vzniku rakoviny, protože kouření přispívá k růstu polypů ve střevě. (viz lit. č. 57,16) Crohnova choroba a ulcerózní kolitida Tyto dvě onemocnění se řadí mezi chronická zánětlivá onemocnění. Pokud pacient v minulosti trpěl a nadále trpí ulcerózní kolitidou, tak je u něj větší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Také ovšem Crohnova choroba přispívá k rozvoji tohoto onemocnění, ale riziko malignity je pravděpodobně menší než u ulcerózní kolitidy. (viz lit. č. 57,16)

13 8 3.5 Příznaky rakoviny tlustého střeva Rakovina tlustého střeva může růst na počátku svého vzniku nepozorovaně a nemusí jevit žádné vedlejší projevy. A proto se na toto onemocnění přichází většinou až v pokročilém stádiu. Později se však začne projevovat svými místními i celkovými příznaky. (SKALA, 2004) Místní příznaky Nejdůležitějším a nejzávažnějším varovným symptomem je krev ve stolici. Krve však nemusí být mnoho. Krev se objeví, když nádory začnou krvácet. Pokud je nádor lokalizován na konci tlustého střeva nebo v konečníku, tak by měla být krev velice rozpoznatelná. Pokud se ale nádor nachází v horních úsecích tlustého střeva, příměs krve je tak malá, že ji můžeme prozkoumat chemicky, a to testem na okultní krvácení, nebo v nejhorším případě uschne dřív, než se dostane z těla ven a bude potom neviditelná. Dalšími varovnými symptomy jsou zvraceni a střídání průjmu a zácpy. Pokud se nádor nachází na konci tlustého střeva nebo v konečníku, může být velice obtížné dostat stolici z těla ven. To může způsobit zácpu, tím bude břicho vzedmuté, nebo velmi tenkou stolici tužkovitého vzhledu. Nádor také může někdy zablokovat i celé tlusté střevo a tak způsobí překážku. To vede k tomu, že střevem nic neprojde a proto to může vést k vážným bolestivým křečím. V tomto případě se jedná o velmi vážný stav, a proto si to vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. (SKALA, 2004) Celkové příznaky Celkové příznaky nebývají zcela charakteristické a mohou se vyskytovat i u jiných druhů nádorů. Nemocní obvykle pociťují slabosti, nechutenství, mají většinou zvýšenou teplotu, trpí zvýšenou únavou a úbytkem tělesné hmotnosti. Jedním z celkových příznaků je i patrný úbytek na váze, což může znamenat, že je chyba uvnitř metabolismu. Nádor začne produkovat chemikálie, které začnou urychlovat metabolismus. Jak už bylo uvedeno v místních příznacích, nádory krvácejí, a proto to může vézt k poklesu železa v krvi a k anémii což vede k nedostatku kyslíku v krvi. U těchto příznaků nemusí jít vždy o karcinom tlustého střeva, ale je nutné věnovat jim pozornost a nic nepodceňovat. Přesto by se měl člověk vždy poradit se svým lékařem, který

14 9 nás pošle na potřebná vyšetření. A tak nám včasné zachycení onemocnění zvyšuje pravděpodobnost úplného uzdravení. (SKALA, 2004)

15 Vyšetření Pokud má lékař podezření, že by se mohlo jednat o nádor, tak nejprve zjistí od pacienta rodinnou a osobní anamnézu. Lékař zjišťuje, zda-li se toto onemocnění v jeho rodině vyskytlo, jak dlouho a jestli trpí vážnými potížemi. Dále se ptá, zda trpí bolestmi břicha, jestli se objevila krev ve stolici a zda netrpí zácpou nebo naopak průjmem. Potom přejde k vlastnímu vyšetření břicha pohmatem. Důležitým vyšetřením je i vyšetření konečníku prstem. Tímto vyšetřením lze nahmatat nádor konečníku, ale také může zjistit nádor nebo nezhoubné zvětšení prostaty. Ohledně diagnostiky rakoviny tlustého střeva se používá celá řada vyšetřovacích metod, ale pouze lékař rozhoduje o vhodné kombinaci vyšetření a stavu pacienta. (viz lit. č. 57,10) Screening Největší šanci na uzdravení má člověk v případě, že se karcinom v časném stádiu včas zachytil, i když nemocný nemusí mít ještě žádné vedlejší potíže. Tento včas zachycený karcinom může velice slabě krvácet do stolice, ale zrakem nemusí být nijak nápadný. Ale i malé množství krve stačí k tomu, aby stolice prošla testem na skryté okultní krvácení. Test na okultní krvácení se provádí v rámci screeningového vyšetření a to u zdravých osob od 50 let věku ve dvouletém intervalu. Test na okultní krvácení může provádět lékař a řadí se mezi nenáročné vyšetření. Mezi příčiny nepatrného krvácení do stolice se mohou řadit i hemeroidy, zánětlivá onemocnění střeva nebo také praskliny řiti. Krvácení do stolice mohou také způsobit drobné polypy, ze kterých se může nádor vyvinout. Pokud je v takovém případě test na okultní krvácení pozitivní, pak musí lékař doporučit podrobnější kolonoskopické vyšetření. Testem na okultní krvácení se zachytí nádor v 17% a při kolonoskopickém vyšetření se zachytí nádor na 100%. (viz lit. č. 57,10) Orientační test na přítomnost krve ve stolici Jedná se o jednoduchý test, který je u nás známý jako Hemokult test. Vyšetření probíhá obálkovou formou, které pacient dostane od lékaře, a do nichž se doma odebírají malé vzorky stolice papírovými špachtlemi po dobu 3. Dnů. Poté se obálky uzavřou a předají se k vyšetření. Vyšetření krve ve stolici se prokáže chemicky, stolice totiž změní svou barvu.

16 11 Tři dny před testem se doporučuje jíst tepelně upravenou zeleninu, potraviny bohaté na vlákninu, a to především celozrnný chleba. Dále je nutné se vyvarovat jídlům obsahujících maso, játra, krevní výrobky, a ovocné šťávy obsahující vitamín C. Pokud pacient trpí zrovna průjmy nebo menstruací, tak by se test neměl provádět. Pokud jsou pacienti pozitivní, tak jsou posláni k vyšetření za odborníkem gastroenterologem. Ten pak po domluvě s pacientem provede kolonoskopické vyšetření. (viz lit. č. 58,23) Moderní metoda testu okultního krvácení do stolice (TOKS) Při testování existuje moderní metoda, která je velice jednoduchá a bezbolestná. U těchto testů není třeba dodržovat žádnou dietu, protože tyto moderní testy nejsou ovlivnitelné konzumací určitých potravin. Test spočívá v tom, že si člověk odebere štětičkou malý vzorek stolice velikosti kuličky pepře, vloží jej do nádoby s tekutinou, kterou poté odnese svému lékaři. Již pouhým okem lze však zjistit přítomnost krve ve stolici. Pokud se objeví krvácení do stolice, neměl by se člověk ihned znepokojovat. Nemusí jít totiž o rakovinu tlustého střeva. Jsou-li výsledky pozitivní, mohou značit pouze to, že se může jednat například o přítomnost polypů ve střevě, nebo o Crohnovu chorobu. Pokud ale chce mít pacient jistotu, je dobré se objednat na screeningovou kolonoskopii. (viz lit. č. 58,24) Digitální vyšetření tlustého střeva nad konečníkem Dalším důležitým fyzikálním vyšetřením je vyšetření prstem přes konečník, kdy si lékař nasadí rukavici a se znecitlivujícím lubrikantem zavede svůj prst do konečníku pacienta. Poté úsek prohmatá, a tím zjistí přítomnost zvláštních útvarů, které by mohly mít zvrat k malignímu bujení. Tímto způsobem se může prokázat až 10% nádorů tlustého střeva. (viz lit. č. 57,10) Kolonoskopie Jde o endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku kamerou. Přes konečník se do střeva zavede ohebná sonda, která je na svém konci zakončena kamerou. Celé vyšetření tak lékař pozoruje na svém monitoru. Vyšetření trvá přibližně asi půl hodiny, ale záleží také na tom, jakou má střevo délku a zda je v dobrém tvaru.

17 12 Pokud má lékař podezření nebo chce mít jistotu, že je vše v pořádku, odebere vzorek ze sliznice tlustého střeva bioptickými kleštěmi, které se zavedou do sondy. Poté se vzorky odesílají na mikroskopické vyšetření, kde následně potvrdí, zda-li se jedná o nádor, v jakém je rozsahu nebo zda je vše v pořádku. Týden před vyšetřením by měli pacienti dodržovat bezezbytkovou stravu a vyvarovat se tak potravinám, které obsahují ostré koření, mák, kmín, tučná masa, smažené pokrmy, chléb, uzeniny, některé ovoce a zeleninu obsahující zrníčka a dále čokoládu, alkohol, džusy a černou káva s logrem. Poslední den před vyšetřením musí pacient dodržet tekutou stravu jako je čaj, čiré tekutiny popřípadě čistý bujón. K večeru je pak nutno vypít 4 litry přípravku Fortrans, kdy se jeden sáček rozpustí v jednom litru vody. Doporučuje se zdržovat v blízkosti toalety. Po vypití celého přípravku se nesmí jíst, ale pouze pít celý den čiré tekutiny. V den vyšetření nesmí pacienti nic jíst, ale smějí jen pít. Pokud pacienti užívají nějaké léky, tak je ráno mohou běžně užít a pokud je člověk diabetik, tak dávku inzulínu popřípadě tablet určí lékař v den vyšetření. Další informace a poučení o vyšetření se dozvědí pacienti přímo v ordinaci. Pokud z jakéhokoliv důvodu nelze provést kolonoskopické vyšetření, je zde k dispozici i rentgenové vyšetření, ultrazvukové vyšetření či počítačová tomografie. Jejich výsledky mohou být však nepřesné, a na nádor se tak nemusí přijít včas. (viz lit. č. 57,15)

18 Průběh onemocnění Toto onemocnění probíhá dlouhou dobu bezpříznakově, a proto se na něj přichází většinou velice pozdě. Nádor je už v tak pokročilém stádiu, že dochází k metastázování lymfatickou cestou a dále poté krevní cestou do jater a plic. Onemocnění je v takovém případě pak těžko léčitelné. Již u 20 25% nemocných jsou diagnostikovány jaterní metastázy. Proto je nutno odstranit tyto zhoubná ložiska od zdravé jaterní tkáně. Tak mají nemocní šanci na vyléčení ve spojení s chemoterapií až v 60%. Záleží však také velice na včasném zahájení léčby. Pokud pacienti na sobě pozorují příznaky více jak půl roku, pravděpodobnost na vyléčení klesá na 25%, a tak pokročilé nádory už nemusejí být léčitelné. Metastázy se pak šíří do mozku, kostí, plic a jater. Poté se projeví celkové příznaky jako je hubnutí, únava a chudokrevnost. Nakonec přichází komplikace, kdy nádor může uzavřít střevo, a tak dojde k neprůchodnosti. Ten pokud se za včasného zákroku neodstraní, je pro pacienta smrtící. (SKALA, 2004)

19 Léčba Při onemocnění rakovinou tlustého střeva se uplatňuje zejména léčba chirurgická, chemoterapie, léčba ozařováním a cílená biologická léčba. Velmi často se však užívá kombinace těchto léčiv. Před tím, než se však přistoupí k léčbě tohoto onemocnění, je nutná informovanost o rozsahu nádoru, proto je nutné podstoupit potřebná vyšetření. Před následující léčbou musí být pacient řádně informován a seznámen s léčebným plánem, dále o možných vedlejších účincích, případných rizicích a o dalších léčebných možnostech. (viz lit. č. 58,31) Chirurgická léčba Chirurgický výkon je základní lékařskou metodou v léčbě rakoviny tlustého střeva. Tento výkon se u většiny pacientů provádí jako první. Některé malé nádory v tlustém střevě, které mají podobu polypu lze odstranit i při kolonoskopii. Ale ve většině případů se provádí resekce části střeva nebo i konečníku, které jsou nádorem postiženy. Přistoupí-li se k radikální resekci nádoru ve střevě, a pokud nebude nádor v pokročilém stádiu, může to vést k úplnému vyléčení. V případě, že se ve střevě nacházejí větší nádory, musí se odstranit nádor i část zdravého střeva s okolními lymfatickými uzlinami. Poté je možné spojit k sobě zbylé části střeva nebo i konečníku anastomózou. Pokud ovšem nastane situace, že střevo není možné sešít, tak se přistupuje ke kolostomii. Kolostomie je vyústění střeva břišní stěnou na povrch těla. Tato stomie, však nemusí být trvalá. Většinou se provádí proto, aby se operována část střeva nebo konečníku dobře zhojila. Poté se malým chirurgickým výkonem odstraní. Jestli-že hrozí trvalá kolostomie, tak jedině proto, že je odstraněn nádor z konečníku, který je uložený velmi blízko řitnímu otvoru. Některá pokročilá onemocnění mohou svým růstem úplně ucpat celé střevo. Tento nádor pak jde odstranit jedině tehdy, nedošlo-li ještě ke vzdáleným metastázím. Pokud již došlo k metastazování, není vhodné tento nádor odstranit. Přistupuje se proto opět ke kolostomií, aby došlo k průchodnosti střeva. V ojedinělých případech se spíše přistupuje k zavedení stentu, což je jakoby rourka, která je zavedena do střeva skrz nádor, kde se vytvoří úzký tunel, kterým pak může normálně střevní obsah procházet a odcházet z těla ven. V těchto případech se pak nemusí provádět kolostomie. (viz lit. č. 58,31)

20 Chemoterapie Chemoterapie je léčba, která má schopnost zničit nádorové buňky a používá se k léčbě nádoru. Chemoterapie jsou léčiva, kterým se jinak také říká cytostatika. Cytostatika jsou podávána ve formě tablet, ale nejčastěji jsou podávána ve formě infuzí, které se dále aplikují nemocnému do žíly a ty se pak dostávají krevní cestou do celého těla, kde ničí nádorové buňky. Pokud se vyskytují metastázy pouze v játrech, podávají se cytostatika přímo do jater speciálním katétrem, který se zavede do jaterní tepny, která zásobuje játra. Tento katétr se může zavést při operaci nebo v anestezii při rentgenové kontrole. Chemoterapii lze rozdělit do čtyř následujících skupin: a) adjuvantní chemoterapie je podávána po radioterapii nebo po radikální operaci, kterou se podpoří účinek léčby a podpoří se výskyt recidiv a zvýší se přežití nemocných b) neoadjuvantní chemoterapie je podávána před radioterapií a operací, kde se klade za cíl zmenšit nádorovou masu c) kurativní chemoterapie podávají se velice vysoké dávky s cílem vyléčit pacienta. Proto se také musí počítat s vyššími riziky nežádoucích účinků d) paliativní chemoterapie podává se pro zamezení jeho růstu, pro zlepšení stavu, ale nedokáže definitivně zlikvidovat nádor Formy podávání chemoterapie: Většina cytostatik je podávána formou nitrožilních infúzí. Ovšem při dlouhodobé léčbě většinou dochází k zánětům povrchových žil, proto se tyto situace řeší zavedením katétru do podklíčkové žíly, která je pod klíční kostí, a kterou se pak také podávají cytostatika. V dalším případě bývá pro pacienta lepší implantovat port, který se zavede do podkoží. Jde o malou komůrku, ze které vyúsťuje cévka do velké žíly. Pacientovi tento port zůstává většinou na celý život, který ovšem nijak pacienta neomezuje v jeho každodenním životě. Když je potřeba dát pacientovi léčebnou látku, propíchne se kůže malou jehlou do komůrky a lék se tak dostává malou cévkou do žíly. V neposlední řadě se také aplikují cytostatika pomocí infuzní pumpy, která umožňuje pomalé dávkování léků prostřednictvím navoleného režimu. A nakonec je možné podávat cytostatika ve formě tablet. Přehled cytostatik při léčbě rakoviny tlustého střeva jsou uvedeny v příloze. (viz příloha č. 1)

21 16 Nežádoucí účinky při léčbě cytostatik: Cytostatika nedokážou rozeznat zdravé buňky od buněk nádorových, která se rychle dělí a rostou a tak je většinou zničí. Proto dochází k nežádoucím účinkům. Záleží však na volbě podané látky, na délce trvání a na tom, jak pacienti látku přijmou. Mezi nežádoucí účinky se řadí: - nevolnost a zvracení kdy může dojít ke ztrátě chuti k jídlu. Proto jsou obvykle k chemoterapii podávány léky proti zvracení. - poškození krvetvorby dochází k poškození krvetvorných buněk v kostní dřeni a tím dochází k úbytku krvinek. Pokud nastane úbytek bílých krvinek, dochází poté k infekcím a k teplotám, zahájí se okamžitá léčba antibiotiky. Když poklesnou krevní destičky, hrozí nebezpečí krvácivosti, vznik modřin a objeví se krev v moči. Pokud je ale krevních destiček opravdu málo, podá se speciální transfúze k doplnění krevních destiček. A nakonec dojde-li ke snížení červených krvinek, vznikne anémie - chudokrevnost, která se projeví dušností a slabostí. V takovém případě se podá krevní transfúze. Abychom alespoň trochu zamezili těmto nežádoucím účinkům, je potřeba podpořit červené a bílé krvinky takzvanými růstovými faktory. Tyto léky se podávají formou injekcí a ty působí na krvetvorbu v kostní dřeni. - ztráta vlasů po chemoterapii po chemoterapii se může stát, že pacientům začnou vypadávat vlasy. Ovšem po ukončení léčby vlasy opět začnou růst a jsou mnohem zdravější. - poškození sliznice v trávicím traktu sliznice v ústech po chemoterapii může být poškozena a mohou se tvořit afty, a pokud je poškozena sliznice střev, mohou se u pacienta vyskytnout průjmy. Tyto stavy pak lze léčit některými léky a dietou. (viz lit. č. 57,10) Radioterapie Radioterapie je léčba ozářením, které ničí nádorové buňky v místě ozářené oblasti. Tato terapie je především používána k léčbě nádoru konečníku. Radioterapie může být podána buď to předoperačně, kde se klade za cíl zmenšit nádor, nebo po operaci, a ta slouží ke zničení zbylých nádorových buněk. Tato léčba se velice často kombinuje s chemoterapií. Nežádoucí účinky po radioterapii: Mezi nežádoucí účinky po radioterapii se řadí průjem, slabost, nevolnost, zarudnutí a suchost kůže v ozářené oblasti. Tyto stavy po skončení této léčby ustoupí, ale mohou i dlouhou dobu přetrvávat. (viz lit. č. 58,31)

22 Cílená biologická léčba Nově je v léčbě zařazena cílená biologická léčba tzv. monoklonálními protilátkami, které léčí kolorektální karcinom. Tyto protilátky mají schopnost vyhledat v lidském těle nádorové buňky, zastavit je v růstu a zničit je. Tato léčba se kombinuje s chemoterapií a je určena pacientům, kteří jsou postiženi tímto nádorem. Přehled léčiv při biologické léčbě: Bevacizumab tato protilátka brání cévám v nádoru, aby zásobovaly nádor živinami a kyslíkem. Tím brání tomu, aby nádor rostl. Tento lék je určen jako první lék v léčbě metastatického onemocnění s kombinací s cytostatiky. Cetuximab tato látka brání dělení nádoru a vyvolává jeho zánik. Panitumumab tato látka se prokázala jako účinná v léčbě metastáz nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto látky jsou podávány ve formě infúzí. (viz lit. č. 58,21)

23 Stomie Jedná se o trvalé nebo o dočasné vyústění střeva na povrch těla. Nejčastěji se jedná o vývod tlustého střeva a málokdy jde o tenké střevo a močové cesty. Tento zákrok se provádí chirurgicky při operaci pacienta, nebo když je poškozený trávicí nebo vylučovací orgán. Dochází zde k neovladatelnému vylučování střevního obsahu stolice nebo dokonce moči. Pacienti mají strach, obavy a tak dochází i ke zhoršení kvality života. Rozdělujeme tři druhy stomií: a) Kolostomie kdy je o vývod tlustého střeva; b) Ileostomie jedná se o vývod z tenkého střeva; c) Urostomie jde o vývod z močovodu; Stomie může být buď to: - dočasná - když onemocnění nebo neprůchodnost ustoupí tak stomie může být zrušena - trvalá a ta je bohužel nevratná. Je chirurgicky zakládána, když jde o vážné onemocnění nebo když je poškozený svěrač. Se stomií pak pacient celý život žije. Další informace (viz příloha č. 2) (viz lit. č. 57,10)

24 Prevence Rakovina tlustého střeva a konečníku se řadí mezi nejhrozivější onemocnění této doby. V České republice každým rokem na tuto chorobu onemocní až 8000 lidí. Z toho na rakovinu tlustého střeva onemocní kolem 5500 pacientů a na rakovinu konečníku onemocní přes 2000 pacientů. V současné době žije u nás tedy až lidí s tímto onemocněním. Zarážející je, že se na víc jak polovinu nádorů přichází až v pokročilém stádiu. Léčba je pak tedy o mnoho složitější a naděje na uzdravení jsou velmi malé. Ohroženou skupinou jsou hlavně lidé, kteří mají nad 50let věku, ale přibývá i mladších jedinců. Za toto onemocnění si však můžeme z větší části sami. Prevenci můžeme rozdělit na tři části, a to na primární, sekundární a terciální prevenci. (SKALA, 2004) Primární prevence Primární prevence je zaměřena především na zdravé osoby, u nichž je vyšší riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Do primární prevence řadíme především správnou životosprávu a zdravou výživu. Životospráva Správnou životosprávou lze eliminovat některé faktory rakovinotvorného bujení. Měli bychom dodržovat dávku pravidelného pohybu ať už cvičení, nebo zdravotní procházky. Je zjištěno, že lidé s vyšší fyzickou aktivitou jsou v riziku vzniku kolorektálního karcinomu vystavováni méně než lidé, jejichž energetický příjem je vysoký a fyzická aktivita malá - lidé s obezitou. Při správné životosprávě bychom však také neměli zapomínat na pravidelnou dávku odpočinku a třeba také posezení s přáteli, které nás dostane do psychické pohody. Vyhýbat by se měl člověk především kouření, nadměrné konzumaci alkoholu a jiným drogám. Výživa Neexistuje speciální jídelníček nebo dieta, která by zaručovala zamezení či dokonce vyléčení kolorektálního karcinomu. Lze však dodržovat správné vyvážení a pestrost stravy, které nám napomohou ke zdravému životnímu stylu a zdravému organizmu.

25 20 Pro správnou výživu a životosprávu je třeba také vybírat vhodné potraviny a to takové, které neobsahují zbytečně velkou kalorickou hodnotu. S určitostí lze říct, že člověk by se měl vyhýbat především sladkostem, tučným jídlům a také nejvíce alkoholu. Podle průzkumů bychom měli denně konzumovat všechny druhy živin ve vyváženém poměru, mít přísun vitamínů, minerálů a také vlákniny. V praxi to tak znamená konzumovat dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, která je na vlákninu obzvláště bohatá. Omezit bychom také měli přísun živočišných tuků (sádlo) a snížit tak jejich příjem. Z masitých pokrmů, které zajišťují přísun bílkovin, se doporučuje konzumovat pokrmy z ryb a kuřecího masa popřípadě sóji. Méně často bychom měli konzumovat zvěřinu a také velké porce hovězího masa. Konzumaci uzenin, by měl člověk snížit na minimum především díky vysokému obsahu soli, které uzeniny obsahují. Mimo soli uzeniny obsahují také dusičnany a dusitany, které jsou pro tělo nepřínosné a nevhodné. Ovšem při dodržování zdravého životního stylu a správné výživě je schopno tělo tyto látky likvidovat (detoxikovat). Vhodné pro tělo jsou i obilné výrobky a to především tmavé a celozrnné pečivo, popřípadě obilniny. Tím tělu zajistíme přísun potřebných minerálů, některých vitamínů a stopových prvků. Ovšem je třeba nezapomínat, že všeho moc škodí a člověk by tak neměl mít nadměrný přísun vlákniny, nebo vitamínů. Pro přípravu stravy se nedoporučuje smažení, nadměrné grilování a pečení. Vhodné je naopak využít dušení nebo vaření připravovaných pokrmů, které zajistí uchovaný obsah vitamínů a také chuti. Zapomínat bychom také neměli na tekutiny. Nejlepší a nejdoporučovanější je čistá neochucená a neperlivá voda. Vhodné jsou také přírodní bylinné a zelené čaje, které obsahují antioxidanty. Ovocné a zeleninové džusy se mohou v jídelníčku objevit a však je třeba myslet na to, že nenahrazují čerstvé ovoce ani zeleninu. Vyhýbat bychom se měli přeslazeným syceným nápojům, které obsahují obrovské množství cukru. Pokud člověk dodržuje správnou životosprávu a s tím spojenou i zdravou výživu, nemusí se bát, že občasné porušení zásad zdravé životosprávy něco změní - je však třeba dodržet rozumnou míru. Neměli bychom zapomínat na pravidelné lékařské preventivní prohlídky. (SKALA, 2004)

26 Sekundární prevence Sekundární prevence je zaměřena především na osoby s vyšším rizikem vzniku kolorektálního karcinomu. Zde řadíme osoby, u kterých bylo během kolonoskopického vyšetření nalezeno jeden či více adenomatózních polypů. Řadíme zde i osoby, u kterých byl v rodině zaznamenán dědičný nepolypózní kolorektální karcinom nebo adenomatózní polypóza. Tito lidé musí být pravidelně a trvale kontrolováni. Kontrola probíhá většinou celý život, jelikož riziko onemocněním je vysoké a může se objevit již v mladším věku. Neměli bychom také zapomínat na osoby, které trpí obezitou. U těch je riziko také vysoké, ovšem kontroly nemusí být tak časté. (SKALA, 2004) Terciální V terciální prevenci jde zejména o pacienty, kteří prodělali zhoubný nádor a ukončili ji poté protinádorovou léčbou, jedná se o operaci, chemoterapii či radioterapii. V 10% je zpravidla zřejmé, že u vyléčených pacientů přetrvává riziko návratu. Proto tyto osoby musí být v neustálém kontaktu s lékaři a musí být neustále sledovány, aby byly včas zachyceny změny, které by svědčily pro návrat rakoviny. Během probíhající protinádorové léčby by pacienti měli jíst velice lehká jídla, vyvarovat se těžkým a kořeněným jídlům a jíst spíše více malých jídel denně. Důležitý je také přísun ovoce a zeleniny, vlákniny a hlavně navodit si chuť k jídlu. Dále bychom měli dostatečně pít tekutiny, ale hlavně je především zakázáno pít jakýkoliv alkohol, a pokud člověk kouří, tak to omezit na minimum. Po skončení léčby se pacient stravuje pestrou stravou, která člověku dodá dostatečný přísun vitamínů a stopových prvků. Také se doporučuje cvičit v krátkých minutových intervalech. Důslednou prevencí se zachraňují lidské životy, proto by lidé měli myslet na to, jak zamezit jejím vznikům. (SKALA, 2004)

27 Výživa při nádorovém onemocnění Všeobecně během nemocí by měl člověk dbát na správné složení a pestrost potravin. Konzumace vyvážené a energeticky dostatečné stravy se správným složením základních nutričních látek (tuky, sacharidy, bílkoviny), je nezbytnou podmínkou pro optimální průběh léčby a přispívá k celkovému zlepšení zdravotního stavu onkologických pacientů. Vhodné je využít potravinové pyramidy, která doporučuje správnou skladbu výživy. Pyramida obsahuje 4 základní skupiny - první skupina obsahuje obilniny, těstoviny, ořechy a pečivo, druhou skupinou je zelenina a ovoce, do třetí řadíme mléko a mléčné výrobky a také vejce, ryby, drůbež, maso a masné výrobky. Poslední skupinou jsou tuky a sacharidy. Potravinová pyramida také doporučuje denní dávky potravy z každé skupiny avšak, neměli bychom zapomínat, že každá potravina má jinou energetickou hodnotu, a proto je třeba porce vyvážit. Pyramida do svého výpisu zpravidla nezahrnuje důležitou složku potravy a to tekutiny. Dostatečný příjem tekutin je nezbytnou součástí pro správnou funkci organismu. Doporučený denní příjem tekutin je 1,5-2l, ovšem při fyzické zátěži či horkých letních dnech, které způsobují ztrátu tekutin pocením, je doporučeno tuto dávku zvýšit až na 3litry. Vhodné jsou neperlivé vody, minerální vody nebo třeba ovocný, zelený či černý čaj. U onkologicky nemocných je doporučeno potravinovou pyramidu dodržovat, popřípadě doplnit do jídelníčku potraviny, které pyramida obsahuje. Onkologické onemocnění může být doprovázeno nežádoucími účinky a komplikacemi při příjmu potravin. Řadíme zde nevolnost, zvracení, nechutenství, průjmy, zácpu a také hubnutí pacienta a jeho sníženou imunitu. Při nevolnostech a zvracení je doporučeno jíst v malých dávkách a častěji (6-7x denně). Z jídel jsou vhodná spíše jídla suchého typu - suchary, krekry, popřípadě bílé pečivo. Nedoporučuje se konzumace kořeněných aromatických jídel, která jsou těžce stravitelná. Vyhýbat bychom se měli také celozrnnému pečivu a luštěninám, které způsobují nadýmání. Pacientům, kteří trpí nechutenstvím je doporučováno jíst malé porce, jíst pomalu a v klidu. Jíst je možno kdykoliv, není třeba dodržovat časový harmonogram. Vhodné je se vyhnout nízkoenergetickým výrobkům a výrobkům označených light. K hlavnímu jídlu si pacient může přidat kousek ovoce - dodá chuť k jídlu a je lehce stravitelné. Také si může dát skleničku piva, vína nebo destilátu, ovšem to až po konzultaci s lékařem, aby se vyhnul kombinaci s léky. Při těžším a déle trvajícím průjmu hrozí pacientovi ztráta tekutin, vitamínu a minerálních látek. Pacient je povinen na průjem upozornit svého lékaře, který zjistí příčinu, a rozhodne o další léčbě průjmu, popřípadě nasazení diety. Při nasazení diety se pacientům doporučuje vyhýbat se nadýmavé a špatně

28 23 stravitelné zelenině, omezit mléčné výrobky a také ovoce. Naopak doporučuje se zelenina vařená a dušená, bílé pečivo, rýže, rybí a kuřecí maso a také vývarové polévky - hovězí a kuřecí, z ovoce je vhodný banán nebo jablko. Pacient by neměl zapomínat na pravidelné doplňování tekutin, to zejména nesycených nápojů, slabých mírně slazených čajů, doporučuje se také obilná káva (Melta, Caro). Omezit je třeba nápoje s obsahem kofeinu, ať už silné kafe, silný černý čaj popřípadě čokoládu. Vhodné nejsou také sycené nápoje, nápoje s vysokým obsahem cukru a v neposlední řadě alkoholické nápoje. Na zácpě se může podílet celá řada faktorů - málo vlákniny ve stravě, málo tekutin, nervové napětí nebo například některé druhy léků (léky proti bolesti), nebo samonádorové onemocnění apod. U mnoha pacientů lze zvýšením příjmu tekutin a vlákniny v potravě dosáhnout lepšího výsledku při vyprazdňování. Doporučuje se pít alespoň 2,5 litrů vody, vhodné jsou také ovocné šťávy a bylinné či ovocné čaje. Vyhnout bychom se měli jídlům a nápojům, které vedou k plynatosti (luštěniny, květák, cibule či perlivé nápoje). V krajním případě lze sáhnout po přírodních projímadlech avšak to až po konzultaci s lékařem. S výše uvedenými nemocemi se může u pacienta projevit také hubnutí. To je spojené s nepřejímáním živin běžnou stravou nebo příjímání pouze malého množství potřebných živin. V takovém případě tělo využívá vlastní zásoby. Hubnutí pacienta vyčerpává a klesá tak jeho fyzická ale i psychická síla a projevuje se celková slabost a ospalost. Hubnutí může vést ke snížení obranyschopnosti organismu a dalším komplikacím. Tento problém je vhodné konzultovat s lékařem, který doporučí následnou léčbu. Pacienti, kteří jsou léčeni chemoterapií, jsou v období mezi jednotlivými dávkami méně odolní proti bakteriím, plísním a parazitům z důvodu snížení bílých krvinek v těle pacienta. Takový pacient může být ohrožen vznikem infekce právě i z příjmu potravy. Pacienti by měli zvýšeně dbát na hygienu a také na správné skladování potravin. Vyvarovat by se měli především plísňových sýrů, syrových popř. polosyrových mas, syrových mléčných výrobků, čerstvá mléka, která nebyla pasterizována, krájené pultové uzeniny (hrozí infekce ze špatné hygieny) a salámů, která byla vyráběna sušením, popř. plody moře, sušené ořechy a další potraviny, které mohou obsahovat plísně. V případě že pacient není schopen přijímat pevnou stravu, je vhodné sáhnout po klinické výživě. Klinická výživa je kompletní vyvážená strava, která se užívá jako nápoj. Přípravky pomůžou obnovit plnohodnotný příjem energie a živin v rozmanitém poměru. (STARNOVSKÁ, PAVLÍČKOVÁ, HRBKOVÁ, 2007)

29 24 4 Metodika Metodou výzkumu bude zvolen dotazník, který bude zcela anonymní. Dotazník je jeden z nejčastěji používaných metod výzkumu a je tedy snadné získat od respondentů jejich odpovědi. Dotazník bude rozdán 60 respondentům od 30 let věku mužům i ženám mezi moravskoslezský a zlínský kraj. Dotazníky budu rozdávat na pracoviště mých rodičů a přátel, kde budou předány pracovníkům jednotlivých firem. Mezi oblasti zaměření budou patřit strojírenské a průmyslové firmy, soukromé firmy se zaměřením na elektrotechniku a oblasti státní správy. Dotazníky budou na jednotlivých pracovištích měsíc a následně budou sesbírány rodiči nebo přáteli, kteří mi dotazníky po vyplnění předají. Data získána z dotazníků budou statisticky a graficky znázorněna. 4.1 Metodika dotazníku Pomocí těchto otázek se budu snažit zjistit, zda-li jsou respondenti informováni svým lékařem o rakovině tlustého střeva, zda-li rodina respondentů, nebo oni sami prodělali, nebo trpí rakovinou tlustého střeva, zda-li by dokázali vysvětlit tento pojem, jestli znají rizikové faktory a projevy tohoto onemocnění, jestli chodí na preventivní prohlídky ke svému lékaři, zda-li jsou sami dostatečně informováni o tomto onemocnění a jestli byl u respondentů proveden test na okultní krvácení. Dotazník obsahuje 16 otázek (viz příloha č.3), a každý výsledek bude zaznamenán v tabulce a grafu.

30 25 Sociodemografické otázky: 1. Pohlaví: Muž Žena Touto otázkou chci zjistit, kolik mužů a žen mi vyplnilo tento dotazník. 2. Věk: a) 30 až 49 let b) 50 let a více Touto otázkou chci zjistit, kolik je respondentovi let vzhledem k rozvoji tohoto onemocnění po 50. let věku. 3. Dosažené vzdělání: a) základní škola b) odborné učiliště c) střední škola d) vysoká škola e) jiné: Touto otázkou chci zjistit, jaké má respondent dosažené vzdělání, a s tím spojené jeho znalosti o tomto onemocnění. Otázky vztahující se k cíli práci: Otázka č.1. Žijete: ve městě na vesnici Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent žije ve městě nebo na vesnici. Otázka č.2. Prodělal/a jste v minulosti rakovinu tlustého střeva? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent prodělal v minulosti rakovinu tlustého střeva.

31 26 Otázka č.3. Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných rakovinu tlustého střeva? a) ne b) ano - jeden příbuzný c) ano - dva a více příbuzných Touto otázkou chci zjistit, zda-li příbuzný respondenta měl v minulosti rakovinu tlustého střeva, nebo zrovna trpí tímto onemocněním. Otázka č.4. Myslíte si, že máte alespoň základní informace o problematice týkající se rakoviny tlustého střeva? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li má respondent alespoň základní informace o problematice tohoto onemocnění. Otázka č.5. Dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva? a) ano, vysvětlete b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li je respondent schopen popsat co znamená pojem rakovina tlustého střeva. Otázka č.6. Stravujete se často v rychlých občerstveních? a) ano b) ne c) výjimečně Touto otázkou chci zjistit, jestli se respondenti často stravují v rychlých občerstveních a dávají tak přednost rychlým a smaženým jídlům. Otázka č.7. Znáte rizikové faktory, které přispívají k rozvoji tohoto onemocnění? a) ano, které b) ne Touto otázkou chci zjistit, jestli respondent zná některé rizikové faktory tohoto onemocnění.

32 27 Otázka č.8. Znáte projevy onemocnění? a) ano, jaké b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent zná některé projevy tohoto onemocnění. Otázka č.9. Pijete často alkohol? a) ano b) příležitostně c) vůbec Touto otázkou chci zjistit, jestli respondent konzumuje více alkoholu než je běžné. Otázka č.10. Chodíte pěšky nebo vykonáváte jinou tělesnou aktivitu alespoň půl hodiny denně? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent vykonává denně vykonává tělesnou aktivitu. Otázka č.11. Jaká složka potravy má ochranný vliv proti rakovině tlustého střeva? a) tuky b) bílkoviny c) vláknina d) vitamín K Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent ví jaká složka potravy přispívá proti rakovině tlustého střeva. Otázka č.12. Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři? a) ano, jak často? b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent chodí pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři.

33 28 Otázka č.13. Informoval Vás praktický lékař o vyšetření stolice na okultní krvácení? a) ano informoval b) ne neinformoval Touto otázkou chci zjistit, zda praktický lékař informoval svého respondenta o vyšetření na okultní krvácení. Otázka č.14. Byl u Vás proveden test na okultní krvácení? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda byl u respondenta proveden test na okultní krvácení. Otázka č.15. Znáte pojem kolonoskopie? a) ano, vysvětlete b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent zná a dokáže vysvětlit pojem kolonoskopie. Otázka č.16. Uvítal/a byste informační leták týkající se problematiky rakoviny tlustého střeva? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li by respondent uvítal informační letáček o tomto onemocnění.

34 29 5 Výsledky výzkumu Tématem mé absolventské práce byla informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva. Pro zjištění informací jsem si zvolila formu dotazníku. Dotazníky jsem rozdala mezi moravskoslezský a zlínský kraj respondentům od 30. let věku. Každý dotazník obsahoval 16 otázek. Celkem tak bylo rozdáno 60 dotazníku a návratnost byla 100%. Dotazník byl zcela anonymní. 5.1 Zjištěné výsledky Ve své závěrečné absolventské práci jsem se zaměřila na informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva. Pro zjištění informací jsem si proto zvolila metodu dotazníku.

35 30 1. Pohlaví U této otázky jsem zjišťovala, kolik mužů a žen mi vyplnilo tento dotazník. Tento dotazník mi nakonec vyplnilo 60% žen a 40% mužů. Tabulka č.1 pohlaví Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost MUŽ 24 40% ŽENA 36 60% CELKEM % Graf č.1 pohlaví Relativní četnost 40% 60% MUŽ ŽENA

36 31 2. Věk U této otázky jsem zjišťovala kolik je respondentům let. Mezi let je 80% respondentů a 20% respondentům je 50 let a více. U 20% respondentů je tedy vyšší riziko vzniku tohoto onemocnění. Tabulka č.2 věk Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost 30 až 49 let 48 80% 50 let a více 12 20% CELKEM % Graf č.2 věk Relativní četnost 20% 30 až 49 let 50 let a více 80%

37 32 3. Dosažené vzdělání Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jak je na tom respondent s dosaženým vzděláním a tak i se znalostmi o tomto onemocnění. 52% respondentů odpovědělo, že má dosažené stření vzdělání. 26% respondentů odpovědělo, že má dosažené odborné učiliště, 20% respondentů má vysokoškolské vzdělání a 2% má základní vzdělání. Tímto jsem z dotazníku zjistila, že ne všichni respondenti s vysokoškolským a středoškolským vzděláním mají znalosti o tomto onemocnění. Tabulka č.3 dosažené vzdělání Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost Základní škola 1 2% Odborné učiliště 16 26% Střední škola 31 52% Vysoká škola 12 20% Jiné: 0 0% CELKEM % Graf č.3 dosažené vzdělání Relativní četnost 0% 2% 20% 26% Základní škola Odborné učiliště Střední škola Vysoká škola Jiné: 52%

38 33 4. Žijete: ve městě na vesnici 62% respondentů odpovědělo, že bydlí ve městě a 38% respondentů odpovědělo, že žije na vesnici. Z dotazníku mi tedy vyplynulo, že respondenti, kteří žijí ve městě, mají vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Tabulka č.4 žijete: ve městě na vesnici Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost Ve městě 37 62% Na vesnici 23 38% CELKEM % Graf č.4 žijete: ve městě na vesnici Relativní četnost 38% Ve městě Na vesnici 62%

39 34 5. Prodělal/a jste v minulosti rakovinu tlustého střeva? U této otázky jsem chtěla zjistit, zda-li respondent prodělal v minulosti rakovinu tlustého střeva. Z toho mi vyšlo, že celých 100% respondentů neprodělo v minulosti toto onemocnění. Tabulka č.5 Prodělal/a jste v minulosti rakovinu tlustého střeva? Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost Ano 0 0% Ne % CELKEM % Graf č.5 Prodělal/a jste v minulosti rakovinu tlustého střeva? Relativní četnost 0% Ano Ne 100%

40 35 6. Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných rakovinu tlustého střeva? 70% respondentů odpovědělo, že nikdo z příbuzných neprodělal a netrpí tímto onemocněním. 28% respondentů odpovědělo, že mají v rodině někoho, kdo trpí nebo trpěl tímto onemocněním a 2% odpovědělo, že má v rodině dva a více příbuzných, kdo trpí nebo trpěl rakovinou tlustého střeva. Tabulka č.6 Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných rakovinu tlustého střeva? Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost Ne 42 70% Ano jeden příbuzný 17 28% Ano dva a více příbuzných 1 2% CELKEM % Graf č.6 Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných rakovinu tlustého střeva? Relativní četnost 2% 28% Ne Ano - jeden příbuzný Ano - dva a více příbuzných 70%

41 36 7. Myslíte si, že máte alespoň základní informace o problematice týkající se rakoviny tlustého střeva? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda-li mají respondenti alespoň základní informace o tomto onemocnění. Překvapilo mě, že více jak polovina což je 55% respondentů není informována o tomto onemocnění. 45% respondentů má alespoň základní informace týkající se rakoviny tlustého střeva. Tabulka č.7 Myslíte si, že máte alespoň základní informace o problematice rakoviny tlustého střeva? Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost Ano 27 45% Ne 33 55% CELKEM % Graf č.7 Myslíte si, že máte alespoň základní informace o problematice rakoviny tlustého střeva? Relativní četnost 55% 45% Ano Ne

42 37 8. Dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda-li je respondent schopen vysvětlit tento pojem. 63% respondentů mi dokázalo vysvětlit, co je to rakovina tlustého střeva a 37% respondentů nedokázalo popsat co toto onemocnění znamená. Tabulka č.8 Dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva? Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost Ano, vysvětlete 38 63% Ne 22 37% CELKEM % Graf č.8 Dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva? Relativní četnost 37% 63% Ano, vysvětlete Ne

43 38 9. Stravujete se často v rychlých občerstveních? U této otázky jsem zjišťovala, jestli respondenti dávají přednost rychlému občerstvení. Celých 58% dotazovaných se nestravuje v těchto občerstveních a 42% respondentů se takto stravují výjimečně. Tabulka č.9 Stravujete se často v rychlých občerstveních? Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost Ano 0 0% Ne 35 58% Vyjímečně 25 42% CELKEM % Graf č.9 Stravujete se často v rychlých občerstveních? Relativní četnost 0% 42% Ano Ne 58% Vyjímečně