Elektrárny Skupiny ČEZ

Elektrárny Skupiny ČEZ v České republice prof. Úsporný

2 Největší výrobce provozuje nejvíce elektráren patří mezi největší české firmy a řadí se do první desítky největších energetických firem v Evropě. V České republice provozovala ke konci roku 2011 celkem 101 elektráren, jež do sítě dodaly více než 63 tisíc GWh elektřiny. Přes 51 procent jí dodávají uhelné elektrárny, kterých je ve Skupině ČEZ celkem deset; téměř 45 procent jediné dvě české jaderné elektrárny; necelá tři procenta sedm velkých a 25 malých vodních elektráren a o zbytek tedy méně než jedno procento se dělí ostatní způsoby výroby elektřiny. Přestože v posledních letech zahájila provoz celá řada tzv. lokálních výroben včetně fotovoltaických, bioplynových či větrných, základ spolehlivých a bezpečných dodávek elektřiny zajišťují největší zdroje, které jsou snadno predikovatelné a starají se o stálou a kvalitní výrobu. Nicméně decentralizovaná výroba v malých elektrárnách má budoucnost a dobře doplní distribuční síť. Aby se tento rozvoj využívající mnohdy i obnovitelné zdroje, a nezatěžující tedy životní prostředí tolik jako některé konvenční způsoby výroby elektřiny, mohl nadále rozvíjet a bylo možné naplno využít jeho potenciál, je třeba na to celou distribuční síť připravit. Právě proto vznikl projekt Futur/e/motion, v rámci kterého ČEZ ve vybrané oblasti Smart regionu ve Vrchlabí a okolí testuje využití nejmodernějších technologií umožňujících mimo

3 jiné i řízení spotřeby elektřiny až na úroveň domácností a do budoucna možná i jednotlivých spotřebičů. Součástí je jak zapojení lokálních zdrojů zejména fotovoltaických elektráren a kogeneračních jednotek, tak i elektromobilů. Důležité jsou také moderní způsoby online měření spotřeby přinášející také možnost úpravy cen elektřiny podle aktuální lokální situace. 2 Výroba elektřiny podle zdroje energie (GWh) Česká republika 2010 2011 Jádro 27 998 28 283 Uhlí 32 575 32 573 Voda 2 328 1 868 Biomasa Podíl výroby elektřiny v ČR 337 podle paliva 428 Fotovoltaika 16 130 Vítr 9 9 Zemní plyn 1 30 Celkem 63 264 63 321 6 1 3 4 5 7 1 Jádro 2 Uhlí 3 Voda 4 Biomasa 5 Fotovoltaika 6 Vítr 7 Zemní plyn

4 Počty elektráren Skupiny ČEZ v České republice Jaderné elektrárny 2 Uhelné elektrárny 10 Teplárny 37 Vodní elektrárny 7 Malé vodní elektrárny 25 Přečerpávací vodní elektrárny 3 Fotovoltaické elektrárny 13 Větrné elektrárny 3 Bioplynové stanice 1 Celkem 101 Nejzajímavější elektrárny Skupiny ČEZ vám na následujících stránkách stručně představíme.

5 Jaderné elektrárny Mírové využití jaderné energie se stalo přirozenou součástí energetického mixu řady vyspělých států naší planety. V celosvětovém kontextu zatím neexistuje lepší energetický zdroj, který by současně pokryl rostoucí nároky na energii a přitom nepřispíval ke zhoršování životního prostředí.

6 JE Temelín Jaderná elektrárna Temelín leží přibližně 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Elektřinu vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Od jara 2003 je temelínská elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky. Technologie elektrárny vyhovuje moderním světovým parametrům. Od konstrukce kontejnmentu až po optimalizaci využití paliva. JE Dukovany Jaderná elektrárna Dukovany se nachází 30 km jihovýchodně od Třebíče. V elektrárně jsou ve dvou dvojblocích instalovány celkem čtyři tlakovodní reaktory. Každý z bloků má výkon 510 MW. Jde o první jadernou elektrárnu v České republice a patří mezi velké, vysoce spolehlivé a ekonomicky výhodné energetické zdroje Skupiny ČEZ. Roční výroba elektrické energie se pohybuje okolo 14 TWh. V roce 2012 uběhlo 27 let od přifázování první turbíny prvního bloku Jaderné elektrárny Dukovany k síti (jednotlivé bloky byly uvedeny do provozu v letech 1985 88). Dosažitelný výkon elektrárny se díky modernizacím turbín postupně zvyšuje v roce 2012 přesáhl výkon elektrárny 2 GW.

7 Uhelné elektrárny a teplárny provozuje na území Čech a Moravy 19 uhelných elektráren a tepláren. Většina z nich spaluje severočeské hnědé uhlí a je z praktických důvodů situována do bezprostřední blízkosti těchto dolů v severních a v severozápadních Čechách. Elektrárna Dětmarovice a Energetika Vítkovice spalují uhlí černé. V řadě uhelných elektráren Skupiny ČEZ se spolu s uhlím spaluje biomasa, nejdéle se spaluje v Elektrárně Hodonín. Všechny elektrárny Skupiny ČEZ jsou provozovány v souladu s pravidly ochrany životního prostředí. Technologie a parametry pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které se používají v ČR, odpovídají úrovni nejlepších dostupných technik doporučovaných Evropskou unií a umožňují plnit požadavky nových právních předpisů pro ochranu ovzduší.

8 Dětmarovice Elektrárna Dětmarovice (EDĚ) byla postavena v letech 1972 76 a svým výkonem 800 MW je největší klasickou elektrárnou na území Moravsko slezského kraje i v rámci celé Moravy. Hodonín Patří mezi nejstarší provozované elektrárny v České republice. Byla postavena ve dvou etapách v letech 1951 57. Výběr lokality pro její výstavbu vycházel z místních podmínek, blízkosti lignitového dolu a řeky Moravy. + biomasa Chvaletice Elektrárna postavená v letech 1973 79 se nachází v Polabí, asi dvacet kilometrů na západ od Pardubic. Její celkový instalovaný výkon je 800 MW. S výstavbou elektrárny souviselo dobudování Labské vodní cesty, protože severočeské hnědé uhlí, které se ve Chvaleticích spaluje, sem bylo do poloviny roku 1996 dopravováno po vodě. Díky svému 300metrovému komínu je dominantou východních Čech. Ledvice Elektrárna Ledvice leží na úpatí východní části Krušných hor, mezi lázeňskými městy Teplice a Bílina. Postavena byla v letech 1966 69 a má celkový výkon 640 MW. Mělník Elektrárna Mělník je ze všech výroben ČEZ nejblíže Praze leží přibližně třináct kilometrů pod soutokem Labe a Vltavy. Skládala se původně ze tří technologických celků vybudovaných postupně v rozmezí konců šedesátých a sedmdesátých let jako komplex kondenzačních elektráren spalujících hnědé uhlí dopravované vlaky. Počerady Elektrárna Počerady leží v severozápadní části České republiky, přibližně uprostřed trojúhelníku měst Louny, Žatec, Most. Původní instalovaný výkon elektrárny byl 6 200 MW. Výstavba probíhala ve dvou fázích a elektrárna byla uvedena do provozu v letech 1970 77. Poříčí Organizační jednotka Elektrárny Poříčí sestává ze dvou provozů, a to z Elektrárny Poříčí II a Teplárny Dvůr Králové. Teplárna Dvůr Králové byla vybudována jako centrální zdroj tepla pro Dvůr Králové nad Labem a nahradila tak nevyhovující lokální zdroje. První dodávky páry pro průmyslové podniky byly zahájeny koncem roku 1955. + biomasa

9 Prunéřov Elektrárny Prunéřov jsou největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice. Leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve v blízkosti Chomutova. Starší část byla uvedena do provozu v letech 1967 68, novější pak 1981 82. Tisová Elektrárna Tisová leží v západní části Sokolovské pánve mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem. Patří k nejstarším hnědouhelným elektrárnám. Starší část byla spuštěna v roce 1955, novější v letech 1960 62. Tušimice Počátek výroby elektřiny v lokalitě Tušimice se datuje do let 1963 64, kdy zde byla uvedena do provozu Elektrárna Tušimice I. Její mladší sestra Elektrárna Tušimice II, se čtyřmi 200MW bloky, byla uvedena do provozu v letech 1973 74. Vítkovice Historie teplárny je úzce spjata s Vítkovickými železárnami a sahá až do roku 1912, kdy si prudký rozvoj válcoven a oceláren vyžádal velké množství všech druhů energií. + biomasa

10 Vodní elektrárny Přestože nejsou v ČR přírodní poměry pro budování velkých vodních energetických děl ideální, hrají v rámci obnovitelných zdrojů vodní elektrárny prim. Podle metodiky EU se přečerpávací vodní elektrárny a malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW mezi zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů nepočítají, nicméně z hlediska jejich významu pro elektroenergetiku ČR a především pro svůj přínos k zachování životního prostředí jsou i ony předmětem zájmu Skupiny ČEZ. V rámci Skupiny ČEZ je od roku 2006 mimo potenciál vodních elektráren mateřské organizace v rozsahu téměř 1900 MW k dispozici navíc přibližně 63 MW.

11 Brno Kníničky Vodní elektrárna Kníničky pod brněnskou přehradou v Brně- -Bystrci byla koncipována jako špičkový zdroj, určený k vykrývání zvýšené spotřeby elektrické energie v čase ranních a večerních energetických špiček. Uvedena do provozu byla v roce 1941. Brno Komín Vodní elektrárna Komín na řece Svratce slouží v současné době jako vyrovnávací elektrárna pro MVE Kníničky pod brněnskou přehradní nádrží, i když byla postavena před výstavbou brněnské přehrady jako elektrárna průtočná. Do provozu byla uvedena v roce 1923. Bukovec Malá vodní elektrárna Bukovec stojí na konci obnoveného derivačního kanálu řeky Berounky a provoz zahájila v roce 2007. Čeňkova pila Na místě, odkud se dříve plavilo dřevo převážně do Dlouhé Vsi, zřídil v polovině 19. století významný pražský podnikatel Čeněk Bubeníček vodní pilu a sklad dřeva. V roce 1912 začala také dodávat elektřinu do města Kašperské Hory. Černé jezero Největší jezero České republiky Černé jezero na Šumavě se stalo první přečerpávací vodní elektrárnou v tehdejším Československu. Do provozu byla uvedena v roce 1930. Dalešice Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v souvislosti s výstavbou blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Jeho součástí je nádrž v Dalešicích, vyrovnávací nádrž Mohelno, přečerpávací elektrárna Dalešice a průtočná vodní elektrárna Mohelno. Dlouhé Stráně Leží na Moravě, v katastru obce Loučná nad Desnou, v okrese Šumperk. Přečerpávací elektrárna spuštěná v roce 1996 má tři nej : největší reverzní vodní turbínu v Evropě (325 MW), elektrárnu s největším spádem v České republice (510,7 m) a největší instalovaný výkon v ČR (2 325 MW). Hněvkovice Vodní elektrárna Hněvkovice je součástí vltavské kaskády a byla spuštěna v roce 1992 v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín. Hradec Králové Vodní elektrárna je umístěna na Labi, těsně před soutokem řeky s Orlicí. Tři soustrojí elektrárny využívají maximální spád 4,2 m. Původní technologické zařízení vybudované v roce 1911 bylo v roce 1925 rekonstruováno. Hracholusky Součástí přehradní hráze Hracholusky je vodní elektrárna. Sypaná přehradní hráz se začala stavět v roce 1959, dokončena a uvedena do provozu byla v roce 1964.

12 Kamýk Další součástí vltavské kaskády je vodní elektrárna Kamýk. Její nádrž o délce 10 km navazuje na vývar elektrárny Orlík a slouží především pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Provoz je dálkově řízen tak, aby umožňoval operativní najíždění a provoz elektrárny Orlík, která se podílí na regulaci výkonu celostátní elektrizační soustavy. Kamýk byl vybudován současně s vodním dílem Orlík v letech 1957 62. Kořensko Vodní elektrárna Kořensko, postavená současně s vodní elektrárnou Hněvkovice, leží na konci Orlické zdrže. Její hlavní funkcí je udržovat stálou hladinu a tím odstranit hygienické a estetické závady v městské aglomeraci Týna nad Vltavou, způsobené kolísáním hladiny Orlíka. Les Království V průběhu 1. světové války byla na řece Labi postavena přehrada Les Království, ke které byla dostavěna a v roce 1923 uvedena do provozu vodní elektrárna. Lipno Vodní elektrárna Lipno I je součástí vltavské kaskády. Její nádrž s rozlohou téměř 50 km 2 představuje svou plochou naše největší umělé jezero. Vodní dílo Lipno vznikalo v letech 1953 58. Obříství Vodní elektrárna Obříství byla postavena u labského jezu 4 km před soutokem Labe s Vltavou a uvedena do provozu v roce 1995. Stala se první, skutečně moderní nízkospádovou elektrárnou na českém území. Orlík Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Přehrada zadržující 720 mil. m 3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Vodní dílo se budovalo v letech 1954 61. Pardubice Pardubická vodní elektrárna byla první elektrárnou s velkým horizontálním turbosoustrojím, která byla na území tehdejší ČSSR navržena, postavena a v roce 1978 uvedena do provozu.

13 Pastviny Pastvinská malá vodní elektrárna, uvedená do provozu v roce 1933, pracovala původně jako přečerpávací vodní elektrárna. Práčov Vodní elektrárna Práčov, ležící v srdci Železných hor, byla uvedena do provozu v roce 1953. Předměřice nad Labem Elektrárna byla postavena na řece Labi a uvedena do provozu v roce 1953. Technickým dvojčetem této elektrárny je vodní elektrárna Smiřice, stojící 7 km proti proudu řeky. Přelouč Malá vodní elektrárna Přelouč, uvedená do provozu v roce 1924, plní na 116. říčním kilometru řeky Labe funkci průtočné elektrárny. Slapy Vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po II. světové válce. Velká akumulační nádrž má nejen energetický význam, ale umožňuje i dlouhodobou regulaci vodního režimu na Vltavě. Spálov Vodní elektrárna Spálov byla postavena na řece Jizeře a uvedena do provozu v roce 1921. Voda je z vtokového objektu u jezu Bitouchov přiváděna 1,32 km dlouhou raženou štolou a 0,55 km dlouhým krytým úbočním kanálem do vodního vyrovnávacího objektu se strojně čištěnými česlemi. Spytihněv Elektrárna uvedená do provozu v roce 1951 měla výkon 1920 kw, v 90. letech ale testy prokázaly možnost využít osazené generátory prakticky bez úprav až na výkon 2600 kw. Střekov Elektrárna Střekov je součástí střekovského zdymadla, resp. střekovské přehrady vybudované v letech 1932 35. Samotná elektrárna zahájila provoz v roce 1936. Štěchovice Vodní elektrárna Štěchovice I byla původně vybudována jako druhý článek vltavské kaskády na konci druhé světové války dokončena 1944. Vrané Posledním stupněm vltavské kaskády je vodní elektrárna Vrané, která byla vybudována jako první velká vodní elektrárna na Vltavě již v roce 1936. Vydra Malá vodní elektrárna Vydra je situována poblíž soutoku řek Vydry a Křemelné. Elektrárna byla zprovozněna v roce 1939 jako průtočná a do úplného provozu byla uvedena teprve po dokončení akumulační nádrže v lednu 1942. Želina Do organizační jednotky Elektrárny Tušimice patří také malá vodní elektrárna Želina. V provozu byla v letech 1908 25, v roce 1994 byla uvedena do původního stavu jako pozoruhodná architektonická a technicko-historická památka.

14 Větrné elektrárny Janov V září 2010 přešla do režimu ostrého provozu dvojice moderních větrných elektráren u obce Janov poblíž Litomyšle. Stroje, které provozuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, by svou výrobou měly ročně pokrýt spotřebu více než dvou tisíc domácností. Lokalita se nachází mezi Litomyšlí a Svitavami v nadmořské výšce přesahující 400 metrů a disponuje příznivými větrnými podmínkami. Rychlost větru zde ve 100metrové výšce dosahuje v průměru 6 7 m/s. Věžnice Koncem roku 2009 zahájila provoz dvojice moderních větrných elektráren u obce Věžnice na území kraje Vysočina. Stroje, které provozuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, by svou roční produkcí měly pokrýt spotřebu téměř tří tisíc domácností. Lokalita se nachází mezi Polnou a Přibyslaví v nadmořské výšce přesahující 500 metrů a disponuje příznivými větrnými podmínkami. Rychlost větru zde ve 100metrové výšce dosahuje v průměru 6 7 m/s.

15 Fotovoltaické elektrárny Bežerovice Koncem roku 2009 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu v Bežerovicích u Tábora. Buštěhrad V druhé polovině roku 2010 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu v Buštěhradě. Čekanice Koncem roku 2009 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu v Čekanicích u Tábora. Dukovany Příkladem instalace fotovoltaických článků je první česká fotovoltaická elektrárna o výkonu 10 kw v areálu Jaderné elektrárny Dukovany. Hrušovany V listopadu 2009 zahájila provoz moderní fotovoltaická elektrárna v Hrušovanech nad Jevišovkou s instalovaným výkonem 3,73 MW. Chýnov Koncem roku 2009 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu v Chýnově u Tábora. Mimoň V druhé polovině roku 2010 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu v Mimoni. Pánov Koncem roku 2010 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu v Pánově u Hodonína. Přelouč Koncem roku 2009 zprovoznila společnost ČEZ Obnovitelné zdroje v rámci rekonstrukce střechy na malé vodní elektrárně Přelouč novou solární elektrárnu. Ralsko V druhé polovině roku 2010 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu v Ralsku. Ševětín V druhé polovině roku 2010 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu v Ševětíně. Vranovská Ves Koncem roku 2010 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu ve Vranovské Vsi. Žabčice Koncem roku 2009 zprovoznila moderní fotovoltaickou elektrárnu v Žabčicích u Brna.

Více informací najdete na: