PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY V LETECH 2008 až 2011

1 PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY V LETECH 2008 až 2011 Město PELHŘIMOV

2 Obsah: strana Úvod: Město Pelhřimov v programu,, Prevence kriminality v letech 2008 2011 1 I. Analytická část 2 I.1 Všeobecná charakteristika města 2 I.2 Analýza kriminality 5 I.3 Sociálně demografická analýza 11 II. Stav dosavadních aktivit v oblasti prevence kriminality 34 II.1 Situační prevence 34 II.1.1 Obvodní oddělení Policie ČR Pelhřimov 34 II.2 Sociální prevence 35 II.3 Primární prevence ve městě, informování občanů 38 II.3.1 Spolupráce s místními a regionálními médii 38 II.3.2 Individuální informování důchodců a dalších ohrožených skupin 38 II.3.3 Spolupráce se školami 39 II.3.4 Volnočasové aktivity 41 II.3.5 Projekt Zdravé město a MA 21 Pelhřimov 46 II.3.6 Činnost komisí města 48 III. Program,, Prevence kriminality v letech 2008 2011 " v Pelhřimově 54 III.1 Pracovní skupina 54 III.2 Situační prevence 55 III.2.1 Podprojekt: kamerový systém města MKDS 55 III.3 Sociální prevence 55

3 III.3.1 Opatření: Rozšíření aktivit centra primární protidrogové prevence 55 III.3.2 Opatření: Další služby 55 III.3.3 Opatření: Problematika bezdomovců 55 III.3.4 Opatření: Rozvoj drobných tradičních aktivit sociální prevence 56 III.4 Prevence cestou zvýšení informovanosti občanů 57 III.4.1 Opatření: Spolupráce s místními a regionálními médii 57 III.4.2 Opatření: Individuální informování občanů 57 III.4.3 Opatření: Spolupráce se školami a přednášková činnost 58 Podprojekt: Příloha A 60 Rozšíření kamerového systému města Technicko ekonomická studie 67

4 Úvod : Město Pelhřimov v programu,, Prevence kriminality v letech 2008 2011 Strategie Cíle a priority prevence kriminality na léta 2008 2011 vycházejí ze strategie, která byla přijata usnesením vlády ze dne 15. října 2007 č. 1150.Základní materiál pro rozvoj preventivní politiky vlády definuje priority, principy a okruhy prevence kriminality a finanční toky. Představuje doporučený rámec pro tvorbu a uskutečňování strategií prevence kriminality všech článků veřejné správy na úrovni ústředních správních úřadů, krajů a obcí. Program umožňuje praktickou realizaci na místní úrovni při zapojení veřejné správy, škol, zařízení pro mládež, nestátních neziskových organizací, sportovních oddílů, Policie ČR a dalších. Program Prevence kriminality v letech 2008 2011 " má město Pelhřimov též zapracován ve Strategickém plánu rozvoje města Pelhřimova. Aktivity, které jsou zaměřeny na prevenci kriminality, je třeba uskutečňovat s větším důrazem na vzájemnou provázanost, čímž dojde ke zvýšení jejich účinnosti. Objevila se také potřeba, aby spolu více komunikovaly organizace a instituce, které nejrůznějšími způsoby v prevenci kriminality a negativních společenských jevů mají svou roli. Spolupráce všech těchto subjektů na bázi partnerství, která navíc počítá se zlepšením komunikace a zapojením občanů do preventivních programů, může městu pomoci a učinit je bezpečnějším a příjemnějším místem pro život. Tato aktivita je zároveň v souladu se zásadami projektu Zdravé město, ke kterému se Pelhřimov přihlásil v součinnosti s krajem Vysočina. Podpora programu je přínosná pro rozvoj rozhodovacích technik v komunitním plánování, které umožňují co největšímu množství občanů zapojit se do rozhodování ve městě na principu triády zadavatel, poskytovatel a příjemce. Dalším přínosem je zapojení MěÚ Pelhřimov do programu CAF COMMON ASSESSMENT FRAMEWORK, který má organizacím veřejného sektoru usnadnit jejich první kroky na cestě za kvalitou. Jeho základem je sebehodnocení, které pomáhá organizacím identifikovat jejich silné stránky a příležitosti ke zlepšování. Program je založen na sebehodnocení podmínek a parametrů vlastní činnosti a dosažení výsledků. Tímto způsobem má tak město Pelhřimov možnost přiblížit se evropským standardům v oblasti rozvoje občanské společnosti. Projekty mohou být jak z oblasti situační prevence (specifická opatření, která znesnadňují páchání trestné činnosti, případně zvyšují pravděpodobnost odhalení pachatele apod.), tak z oblasti sociální prevence (vytváření aktivit zaměřených na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek prostředí, které produkuje pachatele trestné činnosti; v praxi to znamená především vytváření podmínek pro vznik konkrétních projektů cílených především do oblastí zahrnujících specializovanou péči o mládež a další rizikové skupiny, dále pomoc při vzdělávání a rekvalifikaci, rozšiřování nabídky volnočasových aktivit). Další skupinou projektů je informování občanů o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností (prostřednictvím médií, přednášek, besed, letáků a poradenských služeb). Při vytváření dílčích projektů a stanovování strategie působení na jednotlivé cílové skupiny rozlišujeme preventivní aktivity na primární, sekundární či terciární úrovni: primární prevence se zaměřuje na všechny občany (osvěta, informace, volnočasové aktivity), sekundární prevence na rizikové skupiny osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče), na sociálně patologické jevy (např. drogové a

5 alkoholové závislosti, záškoláctví, povalečství, vandalismus, rasové konflikty, dlouhodobá nezaměstnanost) a na příčiny kriminogenních situací, terciární prevence se pak soustřeďuje na kriminálně narušené jedince a na nefunkční sociální prostředí. Cílem rozšíření městského kamerového dohlížecího systému (MKDS) je jeho preventivní funkce, tj. vytváření bezpečných zón v lokalitách, které jsou exponovány jak z hlediska páchání trestné činnosti, tak z hlediska pohybu velkého množství obyvatel. MKDS slouží k dohledu na dodržování veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a v neposlední řadě k předcházení trestné činnosti respektive k odhalování a zjišťování pachatelů. Kamerový systém zvyšuje pocit bezpečí občanů v monitorovaných lokalitách, zároveň je využitelný pro koordinaci postupu bezpečnostních složek při zásazích proti pachatelům trestné činnosti, slouží k vyhodnocování postupu policie z hlediska taktiky zásahu i z hlediska možných stížností občanů na jednání policie. Může být využit v případě živelných katastrof, při ohrožení života a dále plní celou řadu dalších pomocných funkcí pro zajištění bezpečnosti města. I. ANALYTICKÁ ČÁST I.1. Všeobecná charakteristika města. I.1.1. Historický vývoj města Pelhřimova V prvním období historie města přispěla příznivě k jeho rozvoji těžba stříbra v okolí vrchu Křemešník, díky tomu se tak ve městě rozvinula celá řada řemesel (soukenictví, tkalcovství, pivovarnictví apod.). Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské, díky tomu došlo i k velkému stavebnímu rozmachu města. Z hlediska novodobého vývoje města mělo význam 19. století, a to díky rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského a škrobárenského. Svůj podíl na tom mělo také otevření železniční trati v roce 1888. Vývoj populace města Pelhřimova a celého pelhřimovského okresu v době moderního sčítání obyvatel zachycuje graf. K nejdynamičtějšímu vývoji v počtu obyvatel města došlo ve druhé polovině dvacátého století, přesněji od šedesátých do osmdesátých let. Tento prudký vzestup populace města byl dán především socialistickou industrializací a systémem střediskového osídlení (preference střediskových sídel).

6 Vývoj počtu obyvatel okresu a města Pelhřimova v období 1869 až 2001 Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 1991 a 2001, ČSÚ Praha I.1.2. Významnost města Pelhřimova Na obecné postavení města v systému osídlení lze nahlížet z několika pohledů, a to např. jak v rámci regionálního působení města, tak i z pohledu významnosti střediska v průmyslovém komplexu ČR. Významové hodnocení postavení města je založeno na dvou základních způsobech vyhodnocení jeho funkcí. Za prvé se jedná o stanovení úrovně koncentrace střediskových funkcí do měst, tj. obytné, pracovní a obslužné (nevýrobní sektor), a o navazující rozlišení významových kategorií měst. Agregátním vyjádřením této koncentrace je ukazatel komplexní funkční velikosti, jež je konstruovaná jako průměr města na celou ČR podle tří výše uvedených základních funkcí. Dle hodnocení KFV získalo město Pelhřimov hodnotu 21,7, což je nejnižší hodnota jaká byla u bývalých okresních měst kraje Vysočina vykázána. V rámci středisek ČR tak město obsadilo 51. místo. Nižší komplexní velikost střediska souvisí s historickým vývojem území, které bylo a je i doposud velmi řídce osídleno a vykazuje nízký stupeň hospodářského rozvoje. Na základě tohoto hodnocení se pak město Pelhřimov nachází na rozhraní mezi středními a malými středisky. A za druhé na základě regionálních procesů (tj. dojížďka za prací, migrace obyvatel apod.) lze definovat rozsah regionálního působení střediska. Na základě regionálního působení města Pelhřimova (tj. dostředivých procesů dojížďka za prací, do škol apod.) byl vymezen jeho region, který zahrnuje cca 47 tis. obyvatel (město Pelhřimov je dojížďkovým cílem přibližně pro 40 okolních obcí). Na základě této velikosti regionu je

7 pak město Pelhřimov zařazeno do kategorie středisek mikroregionální silná. V rámci kraje Vysočina jde již o průměrnou významnost střediska v rámci bývalých okresních měst, kdy nižší postavení má město Žďár nad Sázavou (což je však dáno bližší polohou konkurenčních středisek). Hierarchicky nadřazeným střediskem městu Pelhřimovu je hlavní město Praha. Naproti tomu město Pelhřimov představuje pro města Pacov a Humpolec hierarchicky nadřazené středisko. I.1.3. Administrativní význam města Pelhřimova V rámci historie systému administrativního členění území ČR má město Pelhřimov své významné postavení. V období let 1850 až 1949 bylo město postupně jak soudním, tak i později politickým okresem. Po následné administrativní reformě v roce 1949 bylo až do roku 1960 okresním městem. Toto postavení městu zůstalo i při další územně správní reformě v roce 1960, a tak město Pelhřimov zůstalo okresním městem až do roku 2002. Od roku 2003 se stalo obcí s rozšířenou působností. Křešín Martinice u Onšova Chyšná Chýstovice Onšov Košetice Arneštovice Křelovice HUMPOLEC PACOV Hořepník Rovná Bořetice Červená Řečice Svépravice Útěchovice Bácovice Dehtáře Útěchovičky Litohošť Čížkov Kojčice Krasíkovice PELHŘIMOV Velký Rybník Žirov Zachotín Leskovice Dubovice Pelhřimov Olešná Křeč Lidmaň Moraveč Nová Cerekev Ondřejov Vokov Střítež pod Křemešníkem Vyskytná Putimov Proseč pod Křemešníkem Pavlov Jankov Černovice Ústrašín Rynárec Hojovice Bořetín Těmice KAMENICE nad LIPOU Střítež Božejov Libkova Voda Čelistná Mezná Zajíčkov Dobrá Voda Nová Buková Černov Nový Rychnov Mnich Bohdalín Včelnička Veselá Kamenice nad Lipou Častrov Lhota-Vlasenice Bělá Rodinov POČÁTKY Polesí Horní Cerekev Horní Ves Žirovnice Počátky Stojčín

8 I.1.4. Poloha města Pelhřimova Město Pelhřimov leží v západní části kraje Vysočina, do roku 2001 bylo součástí Jihočeského kraje. Město je vzdáleno necelých 30 km západním směrem od současného krajského města Jihlavy. Mezi nejvýznamnější dopravní komunikace, jež prochází městem, patří silnice I. třídy č. 34 (Třeboň Pelhřimov Svitavy) a silnice č. I/19 (Pelhřimov Tábor Plzeň). Silnice I/34 je také spojnicí města Pelhřimova s dálnicí D1 (ve městě Humpolec), dálnice je od města vzdálena 15 km. Městem také prochází železniční trať č. 224.

9 I.2. Analýza kriminality I.2.1. Analýza z pohledu Policie ČR Analýza kriminality města Pelhřimova Bezpečnostní rizika Celkový nápad TČ Násilná TČ Majetková TČ TČ zatěžující město - kr. vloupáním kr.vl. RD+byty kr. vl. obchody kr. motorových voz. dvoustopých - kr. prosté kr. kapesní - poškozování cizí věci Celkový nápad přestupků Přestupky zatěžující město 22 doprava 47 veřejný pořádek 49 občanské soužití 50 proti majetku Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 271 285 335 9 10 7 154 170 220 50 58 95 15 11 20 9 7 5 23 21 20 82 99 101 14 13 7 16 9 20 1020 753 1192 887 620 1018 30 38 35 20 30 20 77 58 79

10 Struktura pachatelů TČ v roce 2007 v Pelhřimově vyjádřená v procentech a) k celkovému nápadu TČ Skupiny pachatelů Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 1 14 nezletilí 5 % 0 % 3 % 15-17 mladiství 6 % 2 % 6 % recidivisté 37 % 46 % 44 % prvopachatelé 52 % 52 % 47 % b) k nápadu majetkové TČ Skupiny pachatelů Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 1 14 nezletilí 14 % 0 % 3 % 15 17 mladiství 7 % 3 % 11 % Recidivisté 51 % 60 % 57 % Prvopachatelé 28 % 37 % 29 % Ze statistických údajů, které se vážou ke struktuře pachatelů ve městě Pelhřimově je vidět, že ve vztahu k celkovému nápadu trestné činnosti se jedná o polovinu pachatelů, kteří se v policejních statistikách objevují poprvé - tedy o nové pachatele. Je to zejména způsobeno tím, že v posledních letech narůstá hospodářská kriminalita, kde narůstají trestné činy jako úvěrový podvod, neoprávněné držení platební karty nebo zpronevěra. Naopak u složení pachatelů při majetkové trestné činnosti vidíme, že recidivisté jsou procentuálně zastoupeni v posledních třech letech mezi 51 60 procenty. Tedy, že v majetkové trestné činnosti jsou zastoupeni pachatelé recidivisté, kteří se v Pelhřimově k této kriminalitě vracejí.

11 Přehled uložených pokut za přestupky za rok 2007 ( dle z.č. 200/1990 Sb. o přestupcích) Přestupek Počet přestupků Částka v Kč Obvodní oddělení Pelhřimov Služba dopravní policie Pelhřimov 22 doprava 758 383.400,- Kč 30 na úseku ochrany 13 15.500,- Kč před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 47 proti veřejnému 55 30.400,- Kč pořádku 49 proti občanskému soužití 50 proti majetku 79 53.400,- Kč 22, 23 doprava 260 188.400,- Kč Celkem 1192 671.100,- Kč

12 Přestupky a trestné činy v roce 2007 zjištěné na základě využití městského kamerového systému v Pelhřimově Přestupky dle zákona č. 200/1990 Sb. O přestupcích 22 Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích celkem 274 přestupků ( mezi nejčastější přestupky patřilo nesprávné parkování, nedodržování pravidel pěší zóny, nezastavení na DZ STOP, používání mobilního telefonu za jízdy, jízda bez rozsvícených světel, jízda pod vlivem alkoholu) Z celkového počtu 274 přestupků dle 22 byly tři přestupky předány k projednání ke komisi při MěÚ v Pelhřimově 47 Přestupky proti veřejnému pořádku ( rušení nočního klidu, vzbuzení veřejného pohoršení) celkem 20 přestupků 49 Přestupky proti občanskému soužití (vyhrožování újma na zdraví, ublížení na zdraví) celkem 16 přestupků 50 Přestupky proti majetku celkem 15 přestupků Z přestupků dle 47, 49, 50, kterých celkem bylo 51, bylo 24 přestupků oznámeno k projednání na komisi při MěÚ v Pelhřimově. Trestné činy dle trestního zákona č. 140/1961 Sb. S využitím městského kamerového systému bylo zjištěno několik trestných činů - dle 201 tr.z. ohrožení pod vlivem návykové látky - dle 180d tr.z. řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění V roce 2007 byly doobjasněny 4 případy trestné činnosti spáchané v Pelhřimově. Jednalo se o rozbití výloh u obchodů v Palackého a Poděbradově ulici, kvalifikováno jako trestný čin poškozování cizí věci dle 257/1 tr.z. Vyhodnocení záznamů kamerového systému dále napomohlo i k dopadení čtyř pachatelů trestných činů výtržnictví dle 202 tr.zákona a poškozování cizí věci dle 257 tr. zákona. Městský kamerový systém byl v roce 2007 hojně využíván i skupinou dopravní policie při běžném výkonu služby, ale i při čtyřech dopravně bezpečnostních akcích v součinnosti se Střední policejní školou MV v Jihlavě.

13 Rozšiřující podmínky PREVENCE KRIMINALITY V LETECH 2008 až 2011 Policie ČR OŘ Pelhřimov předkládá vedení města vlastní hodnocení účinnosti MKDS včetně souhrnu přestupků a uložených pokut, zjištěné a odhalené trestné činnosti, zároveň provádí přehodnocení vhodnosti výběru jednotlivých sledovaných lokalit. I.2.2. Projednávání přestupků komisí města Pelhřimova Za rok 2007 došlo komisi k projednávání přestupků města Pelhřimova (KPP) celkem 713 přestupků. Většina byla řešena podle zákona č. 200/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Rok 2007 podle 22 288 přestupků podle 23-30 přestupků podle 28 odst. 1 písm. c) zákona č. 246/92 ve znění pozdějších předpisů - 2 přestupky podle 16 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů - 33 přestupků podle 30 8 přestupků podle 33-1 přestupek podle 42 odst. 1 písm. c) - 3 přestupky podle 46 odst. 1 20 přestupků podle 46 odst. 2 9 přestupků podle 47-40 přestupků podle 49 odst. 1 písm. a) 43 přestupků podle 49 odst. 1 písm. b) 2 přestupky podle 49 odst. 1 písm. c) - 157 přestupků podle 50 odst. 1 písm. a) 75 přestupků podle 50 odst. 1 písm. b) - 2 přestupky

14 I.3. Sociálně demografická analýza I.3.1. Demografické poměry města Pelhřimova Počet obyvatel města Pelhřimova odpovídá charakteru území, kdy je tato celá oblast velmi řídce osídlena a převažují hlavně velikostně menší sídla. Nízký stupeň industrializace nepřímo také ovlivnil velikost města Pelhřimov. Počet obyvatel města se od počátků sčítání obyvatel (tj. od roku 1869) neustále zvyšuje, samozřejmě ve vývoji počtu obyvatel města docházelo v jednotlivých obdobích k drobným výkyvům, které byly způsobeny hlavně válečnými událostmi. Za dobu statistického sledování vzrostl počet obyvatel města téměř dvojnásobně (přesněji o 83 %). Růst města byl dán probíhajícím procesem urbanizace, který byl umocňován rostoucím administrativním významem města. V první polovině dvacátého století docházelo ve městě k postupnému nárůstu počtu obyvatel, a to v souvislosti s růstem administrativního významu města a s rostoucím počtem pracovních příležitostí. Expanze města byla však zastavena druhou světovou válkou. Počet obyvatel v tomto období (tj. 1900 až 1930) vzrostl o necelých 13 %, takže v roce 1930 žilo na území města 10 850 obyvatel, což byl maximální počet obyvatel v tomto časovém období. Podíl města na celkovém počtu obyvatel okresu Pelhřimov se

15 pohyboval kolem hodnoty 10,5 % a v roce 1930 dosáhl již téměř hodnoty 12 %. Ve druhé polovině dvacátého století došlo ve vývoji obyvatelstva města k nejdynamičtějšímu růstu, v této době vzrostl počet obyvatel města o 73 %. Prudký nárůst počtu obyvatel města souvisí zejména se socialistickým plánováním rozvoje území ČR, kdy byla vymezena sídla, u kterých byl primárně podporován rozvoj (výstavba bytů apod.). Centrální plánování se promítlo i do hospodářských poměrů, kdy byly uměle zakládány výrobní závody. Tato skutečnost také přispěla k rozvoji města. K největšímu přírůstku počtu obyvatel města došlo mezi roky 1970 a 1980, kdy se zvýšil počet občanů o více jak 22 %. Maximální počet obyvatel za dobu existence sčítání mělo město v roce 2001, na jeho území žilo téměř 16,6 tis. osob. Od sedmdesátých let 20. století také stoupl výrazně podíl města na počtu obyvatel okresu, v této době se město podílelo 16 % na populaci okresu. V současné době je podíl ještě vyšší, a město má tak téměř 23 % zastoupení na populaci okresu Pelhřimov. Současný stav populace města Pelhřimova Na území města Pelhřimova k 1. 1. 2007 žilo 16 780 obyvatel, což je ve srovnání s údajem ze SLDB 2003, což je nárůst o 243 obyvatel. Z dlouhodobého pohledu jde o stabilizovanou situaci. Většina obyvatel žije v samotném vnitřním městě. Pohyb populace v letech 2005 až 2007 Odhlášení Přihlášení Celkem počet ob. 31.12.2005 304 332 16038 ČR 165925 s cizinci 31.12.2006 316 300 16059 ČR 16545 s cizinci 31.12.2007 225 191 16057 ČR 16780 s cizinci Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních složek, a to z přirozeného pohybu a z mechanického pohybu obyvatel. Přirozený pohyb obyvatel označovaný jako přirozený přírůstek, resp. úbytek obyvatel, charakterizuje přirozenou měnu populace. Skládá se ze dvou základních procesů, a to z celkového počtu narozených a zemřelých obyvatel. Věková struktura dle produktivity v jednotlivých obcích k 31.12.2005 Obec Celkem Věk 0-14 Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Pelhřimov 16038 7794 8244 2327 1181 1146 Celkem 16038 7794 8244 2327 1181 1146 Obec Věk 15-59 Věk 60 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Pelhřimov 10623 5301 5322 3088 1312 1776 Celkem 10632 5301 5332 3088 1312 1776

16 Věková struktura dle produktivity v jednotlivých obcích k 31.12.2006 Obec Celkem Věk 0-14 Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Pelhřimov 16060 7818 8242 2332 1189 1143 Celkem 16060 7818 8242 2332 1189 1143 Obec Věk 15-59 Věk 60 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Pelhřimov 10509 5624 5245 3219 1365 1854 Celkem 10509 5624 5245 3219 1365 1854 Věková struktura dle produktivity v jednotlivých obcích k 31.12.2007 Obec Celkem Věk 0-14 Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Pelhřimov 16057 7782 8275 2298 1148 1150 Celkem 16057 7782 8275 2298 1148 1150 Obec Věk 15-59 Věk 60 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Pelhřimov 10401 5201 5200 3358 1433 1925 Celkem 10401 5201 5200 3358 1433 1925 Počty dětí do 15-ti let v jednotlivých místních částech a v Pelhřimově k 31.12. 2005 Obec Celkem v evidenci Občané ČR z celk. počtu Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Pelhřimov 2392 1212 1180 2328 1181 1147 Počty dětí do 15-ti let v jednotlivých místních částech a v Pelhřimově k 31.12.2006 Obec Celkem v evidenci Občané ČR z celk. počtu Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Pelhřimov 2395 1218 1177 2333 1189 1144

17 I.3.2 Školská zařízení v Pelhřimově Město Pelhřimov zřizuje jako příspěvkové organizace tyto školy a školská zařízení (k 1. 1. 2008) Základní školy Základní škola Pelhřimov, Krásovy domky 989 Základní škola Pelhřimov, Komenského 1465 Základní škola Pelhřimov, Na Pražské 1543 Základní škola Pelhřimov, Osvobození 1881 Mateřské školy Mateřská škola Pelhřimov, sídlo: Pražská 767 Základní umělecká škola Základní umělecká škola Pelhřimov, Pod Kalvárií 850 Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Pelhřimov, Pražská 1542 Školní jídelny Školní jídelna Pelhřimov, Třída Legií 1421 Město Pelhřimov je zřizovatelem 8 škol a školských zařízení. Základní uměleckou školu a dům dětí a mládeže zřizuje od 1. 1. 2005. Název, adresa Základní školy (školní rok 2007/2008) Kapacita Počet žáků celkem Počet tříd Počet dojíždějících žáků Obsazenost Přepočtený počet zaměstnanců Základní škola Pelhřimov, Krásovy domky 989 535 508 18 87 95 % 39,50 Základní škola Pelhřimov, Komenského 1465 650 545 21 242 84 % 45,04 Základní škola Pelhřimov, Na Pražské 1543 640 393 18 87 61 % 44,65 Základní škola Pelhřimov, Osvobození 1881 500 382 18 60 76 % 46,16 Celkem 2 325 1 828 75 476 79 % 175,35 Město Pelhřimov je zřizovatelem čtyř úplných základních škol. V základních školách je celkem 75 tříd, které navštěvuje 1828 žáků, průměrně 24 žáků na jednu třídu. Kapacitně jsou školy obsazeny celkově na 79 %. Základní školy Na Pražské a Osvobození zajišťují provoz vlastní školní jídelny.

18 Mateřské školy (školní rok 2007/2008) Název, adresa Kapacita Počet Počet Z toho Obsa- Přepočtený žáků tříd počet zenost Počet celkem celkem spec. tříd zaměstnanců Mateřská škola Pelhřimov, příspěvková organizace místo poskytovaného vzdělávání Komenského 1108 227 161 6 0 71% 20,88 místo poskytovaného vzdělávání Pod Náspem 767 82 79 3 0 96% 8,83 místo poskytovaného vzdělávání Pražská 767 126 86 4 1 68% 11,50 místo poskytovaného vzdělávání Osvobození 1700 124 104 5 1 84% 12,63 místo poskytovaného vzdělávání U Stínadel 1665 120 107 4 0 89% 12,37 Celkem 679 537 22 2 79% 66,21 Město Pelhřimov je od 1. 1. 2008 zřizovatelem 1 mateřské školy, která má 5 odloučených pracovišť. V mateřské škole je 22 tříd, z toho jsou 2 třídy speciální. Mateřskou školu navštěvuje 537 dětí, průměrně 24 dětí na třídu. Kapacitně je mateřská škola obsazena na 79%. Základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže, Školní jídelna (školní rok 2007/2008) Název, adresa Kapacita Počet žáků Obsazenost Přepočtený počet celkem zaměstnanců Základní umělecká škola Pelhřimov, Pod Kalvárií 850 620 620 100% 21,63 Dům dětí a mládeže Pelhřimov, Pražská 1542 10 650 832 7,80 Celkem 11 270 1 452 29,43 Kapacita u DDM se uvádí jako počet potencionálních účastníků na všech pořádaných akcích, přepočítává se koeficientem určeným krajským úřadem. Počet žáků DDM celkem vyjadřuje počet dětí přihlášeních k pravidelné docházce do kroužků. Název, adresa Kapacita Počet Obsazenost Přepočtený počet strávníků zaměstnanců celkem Školní jídelna Pelhřimov, Třída Legií 1421 1 100 973 88% 8,22 Celkem 1 100 973 88% 8,22

19 Střední školy a učiliště (školní rok 2007/2008) Název, adresa Kapa- Počet Počet Obsa- Přepočtený cita žáků dojíždějících zenost počet celkem žáků zaměstnanců Gymnázium Pelhřimov, Jirsíkova 244 485 449 185 93% 46,00 Obchodní akademie Pelhřimov, Jirsíkova 875 360 337 162 94% 35,50 Střední škola Pelhřimov, Friedova 1469 1305 869 613 67% 113,36 Vyšší odborná škola a Střední škola hotelová SČMSD Pelhřimov, s.r.o. Slovanského bratrství 1664 470 345 272 73% 61,00 Celkem 2 620 2 000 1 232 76% 255,86 Zřizovatelem výše uvedených zařízení je Kraj Vysočina, s výjimkou VOŠ a Střední školy hotelové, kde je zřizovatelem SČMSD (Svaz českých a moravských spotřebních družstev). Obory na středních školách Název, adresa Název oboru Délka studia v letech Gymnázium Pelhřimov, Gymnázium - všeobecné 4 Jirsíkova 244 Gymnázium - všeobecné 8 Obchodní akademie Pelhřimov, Obchodní akademie - EUD 4 Jirsíkova 875 Obchodní akademie - počítače 4 Ekonomické lyceum 4 Střední škola Pelhřimov, Strojírenství 4 Friedova 1469 Silniční doprava 4 Informační technologie - aplikace osobních počítačů 4 Mechanik seřizovač - mechatronika 4 Mechanik elektronik 4 Operátor oděvní výroby 4 Operátor dřevařské a nábytkářské výroby 4 Zámečník 3 Nástrojař 3 Elektrikář 3 Krejčí 3 Truhlář 3 Prodavač - smíšené zboží 3 Prodavač - elektrotechnické zboží 3 Kadeřník 3 Podnikání 3 Podnikání 2 Vyšší odborná škola a Střední škola Hotelnictví a turismus 4 hotelová SČMSD Pelhřimov, s.r.o. Cukrář - výroba 3 Kuchař - číšník pro pohostinství 3 Podnikání v oborech 3 Podnikání v oborech 2 Management hotelového provozu 3

20 Ostatní školy a školská zařízení ve městě Název, adresa Zaměření Zřizovatel Základní škola Pelhřimov, Základní vzdělání žáků Kraj Vysočina Komenského 1326 Pedagogicko-psychologická poradna Výchovné poradenství Kraj Vysočina Pelhřimov, Pražská 127 I.3.3. Bytová koncepce města Pelhřimova Dokument Bytová koncepce města Pelhřimova má za cíl stanovit postup v bytové politice města Pelhřimova a navrhnout pro město Pelhřimov zásady řešení bytové problematiky na delší období. Tyto zásady se průběžně dále rozpracovávají do konkrétních, zdůvodněných řešení. Koncepce vychází ze zjištěných skutečností a předpokládaných potřeb občanů města Pelhřimova. Byla projednána v rámci bytové komise, radou města a schválena dne 9. září 2003 na 6. zasedání Zastupitelstva města Pelhřimova. Hlavní body koncepce lze vyjádřit takto: a) Město si je vědomo potřeby zachování minimálního počtu městských nájemních bytů a počtu budov ve svém vlastnictví za účelem zajištění určité sociální a bytové stability a za účelem zachování určitých činností a služeb pro občany obce. b) Město považuje stávající počet bytů ve svém vlastnictví za minimální pro možnost zajištění a plnění své bytové a sociální politiky. c) Město vytváří, v rámci svých možností, široký vějíř nabídky s cílem uspokojit všechny skupiny obyvatel z hlediska bytových potřeb (regulované nájemné, smluvní nájemné, podpora výstavby nových bytů, pozemky pro individuální výstavbu, fond rozvoje bydlení). d) Město bude dále dle finančních možností a zájmu občanů vytvářet podmínky a podporovat možnosti výstavby a rekonstrukce specifických bytů dle klasifikace MMR. e) Město je připraveno jednat o nové výstavbě s dalšími partnery ochotnými participovat na finančním zajištění výstavby nových bytů. V oblasti prevence kriminality lze dále konstatovat, že bytový fond města Pelhřimova počítá i nadále s uplatňováním regulovaného nájemného, a to speciálně u následujících bytů: a) Rozjezdové (startovací) byty dům čp. 1877, ul. Osvobození, 7 garsonier, 17 bytů 1+1, zejména pro mladé rodiny a absolventy škol, nájem maximálně na 5 let po uplynutí doby nájmu zajištění vlastního bydlení. b) Bytový dům (ubytovna) dům čp. 1318, ul. Pražská, obytné místnosti sloužící k trvalému bydlení především pro střednědobá řešení složitých sociálních problémů sociálně slabých (často neúplných) mladých rodin s dětmi (např. otec rodiny ve vězení). c) Bytový dům (vstupní byty) dům čp. 1318, ul. Pražská, od roku 2007 celkem tři byty sloužící k trvalému bydlení s občasnou asistencí pro občany v tíživých životních situacích (např. po návratu z výkonu trestu). d) Byty a ubytovna Balkův mlýn, Rynárecká 597 byty a obytné místnosti pro nepřizpůsobivé občany a neplatiče nájemného, výjimečně i pro řešení problematiky tzv. bezdomovců.

21 Domy s pečovatelskou službou (DPS) rok 2007 Adresa Provozovatel Počet bytů Kapacita (osob) Využití (počet osob) Na Obci 1767 Město Pelhřimov 10 10 3 U Rendlíku 1902 Město Pelhřimov 21 24 24 Dolnokubínská 1931 Město Pelhřimov 31 39 33 Celkem 62 73 60 I.3.4. Doprava a technická infrastruktura Silniční doprava Město Pelhřimov leží na křižovatce dvou silnic I. třídy: Silnici č. I/19 Plzeň Rožmitál pod Třemšínem Tábor Pelhřimov, která představuje významnou dopravní spojnici ve směru západ východ. Silnice dále plní funkci přivaděče na dálnici D1. Silnice č. I/34 České Budějovice J.Hradec Pelhřimov Humpolec Havlíčkův Brod Svitavy je součástí mezinárodní silniční sítě jako E 551 v úseku České Budějovice Humpolec. V roce 2003 proběhlo otevření I. etapy dopravního okruhu města, který v severní části města propojuje komunikaci I/19 (ve směru od Tábora) s komunikací I/34 (ve směru na Humpolec), čímž došlo významným způsobem k odklonu tranzitní dopravy z centra města. V závěru roku 2003 rozhodli zastupitelé města Pelhřimova o další (západní) podobě dopravního okruhu (přeložka komunikace I/34). Ten povede od stávajícího dopravního okruhu u Starého Pelhřimova za rybníkem Stráž, přičemž k napojení na silnici

22 vedoucí na Jindřichův Hradec dojde před Myslotínem. Mezi další významné dopravní akce patří také rekonstrukce komunikace I/34 v úseku Ondřejov Pelhřimov. Tato akce je zakomponována také do Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013. V obdobích prudkého deště jsou problematické zejména úseky silnice I/34 lokalita u viaduktu a křižovatka I/34 II/602 před hotelem Rekrea. Obě lokality jsou několikrát za rok neprůjezdné a doprava musí být poté na několik hodin odkloněna. Síť silnic I. třídy doplňují dvě komunikace II. třídy: Silnice č. II/602 Jihlava Pelhřimov (dříve I/19). Vzhledem k dopravnímu významu této komunikace je v rámci Programu rozvoje kraje Vysočina zakomponován požadavek na přeřazení komunikace (společně s pokračujícím úsekem II/353 až do Žďáru nad Sázavou) do kategorie komunikací I. třídy. Silnice č. II/112 Benešov Vlašim Červená Řečice Pelhřimov H. Cerekev Telč Želetava. Silniční síť dále doplňují následující silnice III. třídy: Silnice č. III/03414 Pelhřimov Vlásenice Proseč Obořiště Silnice č. III/11252 Pelhřimov Libkova Voda Častrov Silnice č. III/1333 Pelhřimov Skrýšov - Putimov Nový Rychnov Silnice č. III/01935 Pelhřimov Řemenov Silnice č. III/12925 křiž. se silnicí č. I/34 Hamr Krasíkovice Sedlice Silnice č. III/12926 křiž. se silnicí č. III/12925 Radětín Silnice č. III/11243 křiž. se silnicí č. II/112 Hodějovice Silnice č. III/11244 křiž. se silnicí č. II/112 Pavlov Nemojov Letny křiž. se silnicí č. II/112 Silnice č. III/11249 křiž. se silnicí č. II/112 Vokov Výše uvedené komunikace tvoří zároveň i uliční kostru města plnící sběrnou funkci. Síť sběrných komunikací doplňuje tah vedený ulicemi Třídy Legií Strachovskou U Stínadel a dále ulicí Nádražní Na Příkopech V. Petrů Karlovo náměstí Svatovítské náměstí ul. Pražská. V roce 2005 bylo provedeno celostátní sčítání dopravy organizované společností Ředitelství silnic a dálnic ČR (výstupy viz tabulka). Nejzatíženější místní komunikací, kde toto sčítání neprobíhá, je ulice Pražská (bývalá I/19). Intenzita dopravy na komunikacích ve městě Pelhřimově (nejvytíženější úseky) komunikace číslo sčítacího úseku místo sčítání celoroční průměrná intenzita

23 (počet hod) I/34 2-1093 Nádraží ČD 23 380 I/34 2-1081 Humpolecká 9 858 I/19 2-0929 Severní obchvat 6 375 I/34 2-1091 Myslotínská 6 041 II/602 2-0941 Slov. bratrství 4 814 II/112 2-2851 Rynárecká 3 150 III/1333 2-0943 Putimov - Skrýšov 1 385 III/03414 2-0944 Vlásenická 1 028 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy v roce 2005 vozidel/24 Na výše uvedené komunikace navazuje síť místních komunikací. V některých úsecích jsou místní komunikace v nevyhovujícím stavu, což se negativně projevuje na průjezdnosti a na bezpečnosti silničního provozu ve městě. Úpravy musí směřovat především ke zmírnění a odstranění nejzávažnějších dopravních závad, ke zkvalitnění povrchů a dodržování kategorijních šířek. Nejproblematičtějšími úseky jsou: Křižovatka ul. Pražská ul. Arch. Janáka Lešov-Hory komunikace mezi garážemi (ul. Pražská, Humpolecká, Pod Floriánem, U Alfatexu) stavebně nevyhovující, nutné komplexní řešení (tj. odvod povrchových vod, následné zpevnění ploch, případně doplnění veřejného osvětlení) příjezdové komunikace k turistické lokalitě Křemešník (účelová komunikace) rybník Vajglovník Pěší doprava Probíhá na samostatných vybudovaných chodnících a částečně v místech, kde to umožňuje nízká intenzita dopravy, i na vozovce. Uplatňují se nemotoristické komunikace funkční třídy D1: Obytná zóna a Pěší zóna. Mezi problematické lokality patří sídliště Výsluní. Parkovací a odstavné plochy Jak v sídlištní, tak v historické zástavbě města je výrazným problémem nedostatek parkovacích a odstavných ploch. Dle ÚPD města pokrývají řadové (cca 1 730) a vestavěné (cca 1 800) garáže cca 60 % evidovaných osobních automobilů ve městě Pelhřimově. Zhruba jedna třetina (tedy cca 1 800 automobilů) je odstavena na parkovištích. V rámci ÚPD města se nepočítá s budováním dalších řadových garáží. Dále dle ÚPD města by nové obytné domy neměly být povoleny, pokud nepokrývají svoji výhledovou garážovací potřebu beze zbytku na vlastním pozemku, a to již přímo jako součást stavby. Pro nově budované objekty podnikatelského charakteru je nezbytné, aby stavební úřad dbal toho, aby tato zařízení měla dostatečné dimenzované plochy pro osobní a

24 nákladní automobily, a to na vlastním pozemku jako součást stavby vlastního zařízení. Zcela schází parkovací a odstavné plochy pro nákladní vozidla a autobusy. Zpoplatněno je parkoviště umístěné na Tržním náměstí a parkoviště umístěné v ulici U Splavu. Cyklistická doprava Přírodní a kulturní atraktivity, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti města, a vhodné terénní podmínky tvoří dobrý potenciál pro rozvoj cykloturistické dopravy. Městem Pelhřimovem v současné době prochází pouze jediná značená cykloturistická trasa č. 5 129 Pelhřimov Křemešník Nový Rychnov Třešť (napojení na dálkovou cyklotrasu č. 16, tzv. Českomoravská stezka). Plánované jsou dále trasy Pelhřimov Smrdov a Pacov Nová Cerekev Pelhřimov. Vzhledem k velikosti a spádovosti města a vzhledem k množství místních částí města se jedním z vhodných kroků jeví zpracování generelu (studie) cyklistické dopravy ve městě Pelhřimově. Hlavním cílem této studie by mělo být vypracování návrhu řešení vnitroměstské cyklistiky a posouzení možnosti aplikace do dopravní infrastruktury města Pelhřimova. Obsahem studie budou návrhy možností, jak propojit jednotlivé části města cyklistickými trasami tak, aby to bylo pro cyklistu co nejvíce bezpečné. Dopravní vybavenost V zájmovém území se nachází celkem 6 čerpacích stanic, z čehož 2 čerpací stanice mimo klasických paliv dodávají také LPG. Jejich rozmístění je vyvážené a pokrývá hlavní komunikace města. Železniční doprava Městem prochází železniční trať s motorovou trakcí č. 224 Horní Cerekev Pelhřimov Tábor. Tato trať má z pohledu osobní dopravy spíše regionální význam. Z pohledu nákladní dopravy se jedná o trať spíše místního významu. Trať spojuje město Pelhřimov s významnějšími tratěmi s el. provozem č. 225 Jihlava Veselí n. Lužnicí a č. 220 České Budějovice Veselí nad Lužnicí Tábor Benešov u Prahy. I.3.5. Hospodářství města Pelhřimova Hospodářství je ovlivněno skutečností, že jde o městský prostor, což se projevuje v možnostech využití místa a prostoru (např. omezená možnost pro intenzivní zemědělskou činnost). Struktura hospodářství je pak do značné míry dána především administrativní funkcí sídla, kdy ve městě je lokalizována řada veřejnosprávních institucí. V současné době ČSÚ na území města Pelhřimova registruje téměř 3,2 tis. ekonomických subjektů. Avšak ve většině případů jde o malé podniky, kdy takřka 85 % ekonomických subjektů z celkového počtu je bez zaměstnance, jde tedy o podniky samostatně výdělečně činných osob. Přitom na odhadovaném počtu celkových pracovních míst lokalizovaných ve městě se tato kategorie podílí pouhými 21,8 %. Drtivá většina těchto malých hospodářských subjektů působí v sektoru služeb (jde o cca 72 % jednotek z této kategorie), většinou jde o činnosti spojené s obchodem a opravou spotřebního zboží. S rostoucím počtem zaměstnanců klesá i počet firem ve velikostní struktuře, jedinou výjimku představují pak podniky ve velikostní kategorii 50 až 99 zaměstnanců. Do této velikostní kategorie patří zejména progresivní firmy s růstovým potenciálem (jde

25 především o průmyslové podniky), který je navíc i podpořen ochotou bank financovat jejich další rozvoj. Většina ekonomických aktivit je soustředěna v samotném vnitřním městě Pelhřimově (více jak 91 % ekonomických subjektů). Vyšší koncentrace ekonomických subjektů ve vnitřním městě je dána atraktivitou tohoto prostoru, kdy jsou zde lokalizovány nejrůznější správní instituce. Mezi další místní části, kde je významně soustředěna podnikatelská aktivita, patří Starý Pelhřimov (1,4 % hospodářských subjektů), Skrýšov (1 %). Zemědělství Zemědělství a lesní hospodářství má v ekonomice města pouze okrajové postavení, působí zde necelých 5 % ekonomických subjektů z celkového počtu. V převážné většině případů jde o podniky bez zaměstnanců, v 85 % případů z celkového počtu zemědělských subjektů jde o podniky samostatně hospodařících rolníků. Oblast zemědělství a lesnictví se pak podílí přibližně pouhými 3 % na počtu pracovních míst ve městě Pelhřimově. Průmysl Oblast průmyslové výroby je druhým největším sektorem hospodářství města, co se týče počtu ekonomických subjektů. V průmyslové výrobě v současné době působí přibližně 13 % hospodářských jednotek z celkového počtu. Sektor průmyslu jako jediný vykazuje rovnoměrnější zastoupení podniků z pohledu velikostní struktury, přesto v 77 % případů z celkového počtu průmyslových podniků jde o podniky bez zaměstnanců. V kategoriích do dvaceti zaměstnanců pak již působí více jak 92 % průmyslových podniků. Podle odhadů pak průmyslové podniky vytvořily více jak 5,5 tis. pracovních příležitostí, což odpovídá 43 % podílu na celkovém počtu pracovních míst ve městě Pelhřimově, přesto je oblast průmyslu až druhým největším zaměstnavatelem občanů. Z pohledu struktury průmyslu podle počtu ekonomických subjektů patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví: kovodělný průmysl (21,4 %), dřevozpracující průmysl (19,7 %) a elektrotechnický průmysl (12,7 %). Významnost zmíněných odvětví ve struktuře dle počtu jednotek je především dána vyšším zastoupením menších podniků, což je ukázáno na struktuře sektoru průmyslu dle počtu pracovních míst. Zmíněná odvětví nejsou tolik náročná na počet pracovních míst při základní výrobě, jako např. oblast strojírenství. U zbylých odvětví je jejich podíl nižší než 10 % mez. Avšak úplně jiný obraz nastane při hodnocení průmyslové výroby dle počtu vytvořených pracovních míst (viz graf), podle tohoto hodnocení pak patří mezi nejvýznamnější odvětví: strojírenství (17,7 %), ostatní průmysl (16,5 %) a potravinářství (15,9 %). Desetiprocentní meze ještě dosáhlo odvětví textilního průmyslu. Hodnocení dle počtu pracovních míst ukazuje přesnější graf o skutečné struktuře a významnosti jednotlivých průmyslových oborů, což se pak projevuje i ve struktuře nejvýznamnějších zástupců průmyslu. Stavebnictví Sektor stavebnictví je třetím největším sektorem hospodářství města, stavebními činnostmi se zabývá více jak 10 % ekonomických subjektů z celkového počtu. Avšak v převážné většině (90 % případů) jde o podniky bez zaměstnanců, tedy o podniky fyzických osob. Sektor stavebnictví vytváří více jak 7 % pracovních míst z celkového počtu pracovních míst v hospodářství města. Služby

26 Služby jsou největším sektorem ekonomiky města Pelhřimova, a to jak z pohledu počtu subjektů, tak i z pohledu počtu vytvořených pracovních míst. Sektor služeb se v současné době podílí více jak 71 % na celkovém počtu ekonomických subjektů lokalizovaných ve městě. Také zde platí, že ve většině případů jde o malé podniky bez zaměstnanců, a to přímo v 84 % případů z celkového počtu firem působících v sektoru služeb. Z hlediska počtu vytvořených pracovních míst se pak sektor služeb podílí 46 % na celkovém počtu pracovních míst ve městě, nižší významnost na zaměstnanosti je dána již zmíněnou velikostní strukturou podniků v tomto sektoru. Struktura sektoru služeb dle počtu podnikatelských subjektů je pak následující (blíže viz graf), největším odvětvím je oblast obchodu a oprav spotřebního zboží a motorových vozidel, zde působí více jak 42 % hospodářských subjektů. V odvětví obchodu a oprav působí zejména malí podnikatelé, kdy téměř 85 % ekonomických subjektů podnikajících v odvětví obchodu nemá žádného zaměstnance. Mezi další významná odvětví pak patří oblast pronájmu nemovitostí, poradenských služeb (22 %) a oblast ostatních služeb (14 %). Struktura sektoru služeb dle počtu podnikatelských subjektů a dle počtu pracovních míst Zdroj: RES 2003, ČSÚ Jihlava; ÚP Pelhřimov; vlastní výpočty

27 Domy s pečovatelskou službou (DPS) rok 2007 Adresa Provozovatel Počet bytů Kapacita (osob) Využití (počet osob) Na Obci 1767 Město Pelhřimov 10 10 3 U Rendlíku 1902 Město Pelhřimov 21 24 24 Dolnokubínská 1931 Město Pelhřimov 31 39 33 Celkem 62 73 60 I.3.6. Zhodnocení sociálnědemografické analýzy Město Pelhřimov z hlediska sociálnědemografické analýzy nevykazuje oproti průměrným hodnotám kraje Vysočina výrazné změny. Struktura obyvatelstva, složení a vzdělanost odpovídají krajskému průměru. Tak jako u všech obcí s rozšířenou působností se zvyšuje rizikový faktor dojížděním dospívající mládeže do středních škol a středních odborných učilišť, z níž mnozí bydlí v domovech mládeže. Pochopitelně i s tím souvisí problematika závadového chování a jednání na kulturních akcích pořádaných pro mládež. Městem prochází budovaný přivaděč na dálnici D1 z Českých Budějovic na Humpolec, takže únik z města po spáchání trestné činnosti je snadný, a to stěžuje objasnění trestných činů a dopadení pachatelů. Nárůst kriminality ve městě je způsobován společenským vývojem, rozvojem turistického ruchu a pochopitelně i tím, že město je správním, hospodářským a kulturním centrem regionu. Snižování kriminality ve městě je celospolečenská nutnost, protože bezpečné město podstatně lépe umožňuje svůj rozvoj. V zájmu všech institucí a organizací musí být rozvoj prevence kriminality mezi prioritami.

28

29 Institucionální analýza II. Stav dosavadních aktivit v oblasti prevence kriminality II.1.1. Obvodní oddělení Policie ČR Pelhřimov Obvodní oddělení Policie ČR v Pelhřimově sídlí na adrese Karlovo náměstí čp. 201 tj. těsně vedle historického centra města Pelhřimova. Současný systemizovaný stav je 32 policistů,skutečný stav k 1.1. 2008 je 24 policistů.všichni policisté mají středoškolské vzdělání. Jistým negativem je významně nízký průměr věku policistů na tomto OOP spojený s nízkou délkou služby. Do územního teritoria OOP Pelhřimov vedle vlastního města Pelhřimova patří rozsáhlé území zhruba ohraničené katastrálními územími obcí Červená Řečice na severu, Vyskytná a Nový Rychnov na východě, Janovice na jihu a Nová Cerekev na západě. Do technického vybavení OOP Pelhřimov patří tři motorová vozidla v barevném provedení Policie ČR. Obvodní oddělení je vybaveno výkonnou lokální počítačovou sítí s kvalitním napojením na síť OŘ PČR Pelhřimov. Byla instalována nová telefonní ústředna s dílčí provolbou na jednotlivé policisty, bezdrátové spojení je zajišťováno systémem firmy Matra.Oddělení je napojeno v rámci Policie ČR nadprůměrně kvalitními datovými připojeními. Oddělení je vybaveno internetem a dalším obvyklým kancelářským vybavením. Vzhledem k rozsáhlému územnímu teritoriu, momentálně nepříznivé personální situaci a absenci městské policie patří OOP Pelhřimov k velmi zatíženým útvarům. V roce 2007 zasahovali policisté tohoto OOP u 1258 protokolárně evidovaných událostí od z bezpečnostního hlediska jednoduchých situací až po nejzávažnější trestné činy. K hlavním úkolům, ve kterých projekt MKDS bude významným pomocníkem je prevence a potírání porušování veřejného pořádku, projevů vandalismu a pouliční kriminality v historickém centru města. Dále jsou v těchto částech města soustředěny sídla institucí, které jsou potencionálním cílem dalších bezpečnostních rizik jako závažná kriminalita, popř. protiprávní jednání se znaky teroru, vydírání, šíření poplašných zpráv. Jedná se o oblasti, které jsou z důvodu urbanistického vývoje značně nepřehledné a kamerový systém je schopen na vyšší úrovni napomáhat dozoru bez neefektivního plýtvání lidskými zdroji. To umožní nasazovat tyto síly zejména do míst, kam zatím kamerový systém nedosáhne a z nichž případný zásah v monitorovaném prostoru je realizovatelný v krátkém časovém úseku. Všechny tyto skutečnosti vedle obecně známého faktu ukládání záznamů po určitou dobu jsou významným faktorem situační prevence, kterou by MKDS měl významně posílit.

30 II.2. Sociální prevence II.2.1. Aktivity v oblasti sociální prevence Oblastní charita Pelhřimov, Intervenční Centrum Jihlava, Probační a mediační služba a další aktivity v prevenci sociální exkluze ohrožených sociálních skupin: a) Oblastní charita Pelhřimov V Pelhřimově pracuje Oblastní charita, která je nestátní neziskovou organizací, zřízenou biskupstvím českobudějovickým, která se snaží svým působením pomáhat lidem bez rozdílu rasy, politického přesvědčení či náboženského vyznání podle zásad vycházejících z evangelia Listiny základních práv a svobod. Oblastní charita Pelhřimov se věnuje mnoha aktivitám, z nichž se k tomuto projektu vztahují zejména tyto: Poradenství Občanská poradna Kontaktní osoba: Bc. Litomiská Barbara Adresa poskytovatele: Oblastní charita Pelhřimov, Solní 1814, 393 01 Pelhřimov Hlavním cílem občanské poradny je snaha umožnit lidem v nepříznivé situaci, aby zůstali rovnocennými členy společnosti. Občanská poradna se snaží zrovnoprávnit uživatele služby vytvářením příznivého prostředí pro podporu jeho samostatnosti a zodpovědnosti při řešení jeho sociální situace a rovněž k kooperaci s AOP se snaží pozitivně ovlivnit vývoj sociální politiky a služeb tak, aby uživatelé služby měli k řešení své obtížné situace dostatek možností a nástrojů. Cílem je poskytnutí pomoci prostřednictvím nezávislého poradenství těm, kteří se dostali do složité životní situace a nejsou schopni v důsledku snížené soběstačnosti ji sami řešit. Cílem je nabídnout možnosti řešení a pomoc a tím aktivizovat klienta při řešení jeho situace a jeho začleňování zpět do společnosti tak, aby byl schopen vlastními silami vyřešit životní situaci nebo problém a běžným způsobem využívat ve společnosti zdroje systému služeb, jakými jsou vzdělání, služby zaměstnanosti, sociální péče, státní sociální podpora i neformální přirozené zdroje (rodina, přátelé aj.) Cílovou skupinou občanské poradny jsou lidé, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci a nejsou schopni ji řešit vlastními silami,ani s pomocí přirozených zdrojů ve svém okolí( rodina, přátelé ) Jedná se o osoby, které hledají informace a pomoc při prosazování svých oprávněných zájmů, osoby, které trpí neznalostí svých práv a povinností, osoby, které nejsou schopny účinně vyjádřit své potřeby. Jsou zde zahrnuty i všechny specifické skupiny osob, jako jsou zdravotně postižení, příslušníci etnických menšin, senioři, nezaměstnaní, osamělí rodiče, oběti domácího násilí apod. Na tuto službu navazuje jedna z dalších aktivit oblastní charity: Středisko vzájemné pomoci Kontaktní osoba: pracovnice Občanské poradny Adresa poskytovatele: Solní 1814, 393 01 Pelhřimov Služba je určena pro občany v obtížné situaci, kdy prostřednictvím této služby mají možnost získat bezplatně ošacení, v omezené míře i nábytek a příležitostně i elektrospotřebiče, které jsou bezplatně přijímány od dárců. Činnost střediska je zabezpečována dobrovolníky.

31 Cílovou skupinou jsou osoby v sociální krizi a nouzi, osoby společensky nepřizpůsobivé, nezaměstnaní, rodiny. Těchto služeb využívat přibližně 250 občanů ročně. Služeb Střediska vzájemné pomoci využívají rovněž pracovníci Městského úřadu Pelhřimov při řešení problémových situací nejrůznějších skupin klientů, pracovníci úřadu práce a Občanské poradny Oblastní charity Pelhřimov.. b) Probační a mediační služba, středisko Pelhřimov PMS na poli trestní spravedlnosti usiluje o dosažení integrace pachatele ( začlenění do života bez dalšího porušování zákonů) a participace poškozeného( řešení následků trestného činu) ochrany společnosti ( řešení konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením. Cílovou skupinou je osoba pachatele a jeho bezprostřední sociální okolí, poškození, oběti trestných činů, mladiství a děti mladší 15 let ve spojitosti s jejich protiprávními činy. Významnou aktivitou je realizace probačního programu Právo pro každý den ) kap. III.3.4.Rozvoj drobných tradičních aktivit sociální prevence. c) Psychocentrum Jihlava - Intervenční Centrum Novinkou na poli pomoci obětem domácího násilí jsou nově vzniklá intervenční centra. Novelou zák.č.108/2006 Sb., o sociálních službách byl do zákona o sociálních službách doplněn nový druh sociální služby, a to služba intervenčních center. V intervenčních centrech IC je na základě rozhodnutí o vykázání nebo zákazu vstupu nabídnuta pomoc osobám ohroženým domácím násilím nejpozději do 48 hodin od doručení opisu rozhodnutí o vykázání. Pomoc může být poskytnuta i na základě žádosti ohrožené osoby. V rámci této služby se schází pravidelně interdisciplinární tým, jehož členy jsou pracovnice odboru sociálních věcí, manažer prevence kriminality MěÚ, zástupci Policie ČR, zástupce PMS, zástupce přestupkové komise MěÚ, zástupce Oblastní charity Pelhřimov a koordinátora IC. Cílem těchto setkání je koordinace subjektů, které do systému pomoci ohroženým osobám vstupují. II. 3. Primární prevence ve městě, informování občanů II.3.1 Spolupráce s místními a regionálními médii Kulturní zařízení města Pelhřimova vydává od roku 1998 Pelhřimovské noviny. Vycházejí dvakrát měsíčně ve formátu A3, v rozsahu 4 6 stran a nákladu 6 450 kusů. Noviny používá ke zveřejňování svých zpráv městský úřad, jsou zde zveřejňována oznámení místních spolků, zájmových sdružení a organizací. Přispěvovatelé z řad občanů města zde mají možnost vyjádřit se k různým událostem ve městě. Jejich obsahem je rovněž kompletní nabídka kulturních a sportovních akcí ve městě, nabídka pro volný čas a inzerce. V těchto novinách má možnost zveřejňovat své příspěvky i Policie ČR. Občané mohou být informováni o zásazích proti pachatelům trestné činnosti, o zajímavých zásazích v případě přestupků. Policie rovněž na stránkách Pelhřimovského deníku informuje o svých preventivních aktivitách, zveřejňuje statistiky, zprávy o průběhu letní turistické sezóny, informuje o ztrátách a nálezech. Regionální tisk pravidelně informuje o aktualitách v sociální oblasti, běžné jsou informace zveřejňované v regionálních televizních a rozhlasových stanicích.