Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II



Podobné dokumenty
Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II

Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II

NÁVRH ROZPOČTU ÚSTECKÉHO KRAJE NA ROK 2011

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2019

Úvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2018

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017

Z Á P I S ze dne

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

Strategický plán rozvoje města Třeboň

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Úvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok :36:13

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

II. Vlastní hlavní město Praha

SEZNAM STRATEGICKÝCH PROJEKTŮ

Hospodaření Ústeckého kraje v roce 2016

I. Hlavní město Praha jako celek

I. Hlavní město Praha jako celek

Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje

Střednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky

Dohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Strategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou

4 Zpráva pro 17. řádné jednání Zastupitelstva Pardubického kraje konané dne

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

Hospodaření Ústeckého kraje v roce 2017

Důvodová zpráva. Příjmová stránka střednědobého výhledu rozpočtu Pk je v jednotlivých letech tvořena:

I. Hlavní město Praha celkem

CzechInvest. Podnikatelské fórum v Ústeckém kraji. Mgr. Jiří Bureš

Rozpočtový výhled Olomouckého kraje na období

ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7

Upravená verze z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů

Běžné výdaje. Saldo (příjmy - výdaje) ~ ! -- --,

Návrh Zadání změny č.2

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

Hodnocení implementace

Páteřní cyklistické trasy v Ústeckém kraji

Ing. Václav Matyáš Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Strategie rozvoje obce Drozdov

Střednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období (dále jen výhled)

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

C. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

II. Vlastní hlavní město Praha

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

NÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let

Vývoj příjmů a výdajů

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, Praha 4 Autorizace ČKA

STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET

Průběh čerpání strukturálních fondů

Regionální operační program Jihozápad

Návrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec

Plnění rozpočtu výdajů za rok 2003 Příloha č. 1

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ veřejné projednání

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

ROZPOČET MĚSTA NEJDEK NA ROK 2009

5.1 Dokončit základní skelet cyklostezek 4, ,5 5.2 Zlepšovat kvalitu a vybavení cyklostezek 4, , ,5

V Praze dne 12. prosince PRO SCHŮZI VLÁDY

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Plán výzev ROP Moravskoslezsko na druhé pololetí roku 2011 a první pololetí roku 2012 Specifikace výzev

Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice

I. Hlavní město Praha jako celek

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize

Strategie lokalizace investic v regionech

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Společná CIDLINA PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP. Verze č. 2 (03/2018)

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Schválený rozpočet Olomouckého kraje na rok 2017

Společné setkání firem s vedením MSK kraje a města. Bílovec a Studénka

Porovnání výsledků dosažených v příjmové a výdajové části s rokem 2011 a 2012 je v následující tabulce:

Oblast intervence Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

PROGRAM ROZVOJE OBCE KRHOVÁ

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Plzně Doprava

1. Hlavní město Praha celkem

ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOVICE


Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje

Jak na peníze z Evropské unie?

Strategický rozvojový dokument Obce Bavorýne

Integrovaný plán rozvoje města

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Upravená verze z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů

Střednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období

PLÁN ROZVOJE SPORTU OBCE ÚSTÍ

Příjmy Výdaje saldo: příjmy výdaje

Co je koncept SMART CITY?

Celkové agregované vyhodnocení 58,99 87,51 82,10 57,91 56,06 24,11 67,55

USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA k 2. AKTUALIZACI SPRM

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Dřevčice změna č. 2

Návrh střednědobého výhledu rozpočtu

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec

Střednědobý výhled rozpočtu na roky

Transkript:

Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II schváleno Zastupitelstvem Města Děčín usnesením č. ZM 04 20 05 06 ze dne 21.10.2004 Magistrát města Děčín, odbor rozvoje Vyhodnocení a aktualizace k 31.12.2006 schváleno Zastupitelstvem Statutárního města Děčín usnesením č. ZM 07 02 05 01 ze dne 22.03.2007

OBSAH: strana ÚVOD 3 STRATEGICKÁ VIZE A GLOBÁLNÍ CÍLE 5 EKONOMICKÉ MOŽNOSTI MĚSTA 6 AKČNÍ PLÁNY 9 Podmínky pro podnikání 10 Doprava a technická infrastruktura 16 Kvalita života 27 Turistický průmysl 44 PŘÍLOHY: č. 1 Problematická místa v Děčíně č. 2 - Uvažované projekty k uplatnění žádostí o dotace z fondů EU Jako podklad pro tvorbu Strategického plánu rozvoje města Děčína byly zpracovány tyto dílčí dokumenty: -ANALÝZY SWOT -PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ -PROFIL MĚSTA DĚČÍNA 2

ÚVOD V červnu roku 2000 byl zahájen proces strategického plánování rozvoje města Děčína, který byl založen na hledání shody o budoucnosti města mezi představiteli mnoha různých institucí ve městě. K práci na strategickém plánu rozvoje města byli přizváni zástupci velkých podniků, místních podnikatelů, představitelé škol a státní správy, členové zastupitelstva a zástupci dalších institucí. Představitelé shora jmenovaných institucí pak tvořili Komisi pro strategický rozvoj města Děčína (dále jen Komise). Ing. Rudolf Vrabec, ředitel společnosti Kabelovna Děčín byl požádán, aby komisi předsedal. Při zpracování strategického plánu asistovala Komisi poradenská společnost Berman Group. V rámci první fáze projektu, která trvala přibližně dva měsíce a zabývala se analýzou místních podmínek, připravila Agentura pro regionální rozvoj Euroregionu Labe (ARREL) Profil města Děčína, který obsahuje informace o obyvatelstvu, o místní ekonomice a podnikatelském prostředí, o infrastruktuře, o stavu životního prostředí, o podmínkách pro bydlení, o školských, sportovních a kulturních zařízeních, atd. Profil Děčína shrnuje údaje o městě, jeho nejbližším okolí a o okresu Děčín a na jejich základě analyzuje postavení města Děčína i jeho vnitřní podmínky. Na zpracování Profilu města se podílelo mnoho místních institucí a úřadů, jako např. Okresní úřad, odbory úřadu města, Úřad práce, Školský úřad, ČSÚ. Profil města je přiložen k tomuto plánu jako Příloha C. Členové Komise se dále v rámci zpracování analýzy prostředí osobně zúčastnili rozhovorů s představiteli a zástupci největších zaměstnavatelských subjektů z průmyslového sektoru i sektoru obchodu a služeb v Děčíně, aby zjistili, jaký je jejich postoj k městu a jaké jsou jejich plány do budoucna. Analýza výsledků tohoto Průzkumu podnikatelského prostředí je obsažena v Příloze B. V září 2000 byla zahájena další fáze projektu. Komise na základě analýzy prostředí rozhodla o Kritických oblastech, jimiž se bude strategický plán rozvoje města Děčína zabývat. Tyto kritické oblasti jsou čtyři a jejich zaměření je následující: (1) Podmínky pro podnikání, (2) Doprava a technická infrastruktura, (3) Kvalita života a konečně (4) Turistický průmysl. Pro tyto kritické oblasti zpracovala Komise rozdělená do dvou subkomisí analýzy SWOT. Subkomise měly za úkol analyzovat silné a slabé stránky města z hlediska uvedených kritických oblastí a posoudit, v jaké konkurenční pozici se město nachází vůči ostatním městům České republiky. Konkurenceschopnost města byla rovněž zahrnuta do vnější analýzy, která se zabývala vnějšími hrozbami a příležitostmi pro město Děčín. Zprávy obou subkomisí pro analýzu SWOT jsou přiloženy k tomuto dokumentu jako Příloha A. Současně se zpracováním analýzy SWOT byla ustavena třetí subkomise, která se zabývala navržením Strategické vize. Strategickou vizi, která je představou dlouhodobé budoucnosti města, projednala a schválila Komise. Strategická vize je představou o žádoucí a současně možné budoucnosti Děčína a jednotlivé části strategického plánu směřují k jejímu naplnění. Komise se poté rozdělila do čtyř pracovních skupin, které odděleně pro každou kritickou oblast provedly analýzu současného stavu a dohodly se na tom, jaké kroky musí město, podniky, vzdělávací a ostatní instituce učinit, aby nastalo v těchto oblastech zlepšení. Pracovní skupiny se skládaly ze členů Komise, zástupců města, okresního i ostatních úřadů a dalších jednotlivců, kteří jako specialisté poskytli projektu svou kreativitu, zkušenosti i znalosti. Zastoupené organizace i jednotlivci ovšem představují také významné kompetence, finanční, materiální, organizační a lidské zdroje, které budou nezbytné pro úspěšnou realizaci tohoto plánu. Pracovní skupiny se sešly třikrát v průběhu října až prosince 2000, aby vytvořily Akční 3

plány sestávající ze záměrů, cílů a strategií, které řeší problematiku daných kritických oblastí. Pro každou kritickou oblast byl vypracován jeden akční plán a tyto akční plány ve svém souhrnu představují jádro strategického plánu rozvoje města Děčína. Strategický plán rozvoje města je velice ambiciózní, ale současně reálný a realistický a obsahuje vedle dlouhodobých záměrů i zcela konkrétní krátkodobé kroky, které povedou k jejich dosažení. Plán klade důraz na vytvoření trvalého partnerství mezi městem a podnikatelskou veřejností a na realizaci komplexního programu ekonomického rozvoje pro město. V průběhu realizace vznikne mnoho dílčích materiálů, databází, společných projektů a dalších aktivit vedoucích ke zlepšení podnikatelského prostředí a kvality života obyvatel Děčína. Z celého procesu plánování v Děčíně a z výsledného strategického plánu plyne několik důležitých závěrů. Za prvé, politická reprezentace města a místní podniky cítí zodpovědnost za budoucnost města a jsou ochotni věnovat svůj čas a jiné zdroje k tomu, aby společně realizovali změny, které povedou takovým směrem, který bude příznivý pro město a jeho obyvatele, a které zajistí městu další rozvoj. Za druhé, jak ve městě, tak mimo něj, existují zdroje, které mohou být při dobré organizaci využity tak, aby řešily nejzávažnější problémy města. K zajištění toho, aby byly záměry plánu skutečně naplněny, však bude zapotřebí spolupráce, vůle a zapojení všech občanů města. Za třetí, jednotlivá témata strategického plánu, tak jak jsou popsána v akčních plánech, jsou vzájemně těsně provázána a jednotlivé činnosti nemohou být realizovány izolovaně. Strategický plán je celek, který přinese výsledný očekávaný efekt pouze v případě, budou-li představitelé a instituce ve městě při jeho realizaci spolupracovat a svoje dílčí činnosti vzájemně podporovat. Plán byl přijat Komisí pro strategický rozvoj na její schůzi 10. ledna 2001. Realizace bude zahájena okamžitě po schválení volenými orgány města. Úspěch realizace bude záležet na neustávající zodpovědnosti těch, kteří se účastnili celého procesu jako členové Komise a pracovních skupin a ostatních, kteří budou mít příležitost se na realizaci této vize budoucnosti města podílet. Komise pro strategický rozvoj doporučila, aby řízením realizace byl pověřena Komise pro řízení realizace, složená z představitelů soukromého a veřejného sektoru, jehož úkolem bude sledovat plnění všech konkrétních projektů (cílů) plánu. V roce 2003-2004 byl tento Strategický plán rozvoje města Děčína za účasti všech odborů městského úřadu a Okresní hospodářské komory Děčín zaktualizován a jako dokument názvu Strategický plán rozvoje města Děčín II byl předložen dne 5.10.2004 ke schválení Radě Města Děčín. Po té byl projednán v Zastupitelstvu Města Děčín, které tento dokument usnesením č. ZM 04 20 05 06 ze dne 21.10.2004 schválilo jako základní rozvojový dokument města, který nahrazuje Strategický plán rozvoje města Děčína, schválený zastupitelstvem města dne 15. 2. 2001. Strategická vize: 4

Děčín bude významným severočeským městem, využívajícím svoji výhodnou polohu a přírodní podmínky, a rozvíjejícím tradici sepětí dopravy, průmyslu a cestovního ruchu. Děčín bude poskytovat svým obyvatelům a návštěvníkům kvalitní a lákavé prostředí a aktivní spolupráce s partnery na obou stranách hranice bude využívat pro posílení svého postavení v široce chápaném Česko-Saském pohraničním prostoru. Poloha Děčína je v rámci České republiky jedinečná, protože kombinuje hospodářsky výhodné podmínky, dané příhraničním významem dopravního uzlu, blízkostí a velice snadnou dostupností velkých center na obou stranách hranice, s přírodními krásami, které jsou svým rozsahem a charakterem ve střední Evropě neopakovatelné. Děčín tak představuje sepětí živé průmyslové tradice a zvlášť přitažlivého a relativně zachovalého přírodního prostředí v těsném zázemí zastavěného území města. Rozvoj města bude v dlouhodobém pohledu tyto základní charakteristiky respektovat a bude posilovat průmyslově-dopravní funkce i využívání přírodního potenciálu tak, aby se tyto dvě oblasti vzájemně doplňovaly. To znamená, že hospodářský růst se bude orientovat na vyspělé technologie a výrobní služby, které minimálně zatěžují životní prostředí a současně bude uvážlivě využívat a chránit jedinečné přírodní podmínky. Zvláštní charakter města ve spojení s jeho pohraniční polohou a blízkostí velkých regionálních center (Ústí nad Labem a Drážďany) představuje příležitost pro kvalitativní přeměnu a růst města a pro zvýšení jeho atraktivity jako střediska mezinárodní spolupráce regionální úrovně. Globální cíle: A. Podmínky pro podnikání: Město bude systematicky pracovat na revitalizaci starých průmyslových ploch a vytvářet podmínky pro přilákání nových investic v oblasti vyspělých technologií, výrob a služeb a bude usilovat o zvýšení podílu zaměstnanosti v terciéru. B. Doprava a technická infrastruktura: Děčín bude usilovat o udržení pozice významného multimediálního dopravního uzlu a zlepšovat podmínky pro rozvoj služeb v dopravě. Město bude dále zvyšovat svoji prostupnost pro vnitřní dopravu a trvale zlepšovat kvalitu technické infrastruktury na svém území. C. Kvalita života: Děčín je odhodlán stát se fungující komunitou vzdělaných lidí spjatých s městem, ve kterém žijí, stabilizovat svou populaci a vytvářet podmínky pro růst a zakořenění středního stavu. D. Turistický průmysl: Děčín významně zvýší podíl turistického průmyslu v místní ekonomice. Stane se cílem a zázemím turistů přicházejících na Děčínsko a hlavním poskytovatelem služeb cestovního ruchu s důrazem na jejich vysokou kvalitu. Město zlepší svoji image a bude aktivně spolupracovat se soukromým sektorem a institucemi. Ekonomické možnosti města při financování úkolů strategického plánu 5

Nezbytnou podmínkou pro zajištění realizace strategického plánu je posouzení výhledu ekonomických možností města. Výchozím materiálem pro posouzení reálnosti některých úkolů strategického plánu z hlediska finančních možností je Rozpočtový výhled města Děčín na rok 2004 2006. Tento materiál byl zpracován odborem ekonomickým a v zastupitelstvu města byl projednán dne 11. 9. 2003 a jeho aktualizace v měsíci červnu 2004. V současné době představují rozpočtové příjmy města cca 915 mil. Kč, rozpočtové výdaje cca 914 mil. Kč. Rozhodující pro posouzení výše zdrojů města v nejbližším období je výše daňových příjmů a výše dotací. Tyto dva ukazatele tvoří z celkových příjmů města 89 %. K plánování těchto příjmů je třeba znát systém jejich získávání do rozpočtu města. Struktura příjmů města (v tis. Kč) Struktura příjmů města 42% 10% 2% 46% daňové nedaňové kapitálové dotace Daňové příjmy jsou dle platné legislativy převáděny podle zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní. Rozpočtové určení daní je mechanismus, kterým se v České republice rozdělují výnosy některých daní mezi státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí. Je to mechanismus, který zásadním způsobem ovlivňuje příjmovou základnu obcí, avšak obce nemohou bezprostředně výnos těchto zdrojů ovlivnit. Jediným ovlivnitelným ukazatelem by mohl být počet obyvatel a od něho se odvíjející koeficient velikostní kategorie obcí. Město Děčín je v kategorii s počtem obyvatel 50 001-100 000 obyvatel. Tyto ukazatele jsou rozhodující při přerozdělování sdílených daní, které se označují jako vlastní příjmy, ale podstatou se blíží spíše neúčelovým dotacím se zvláštním režimem rozdělování. Proto pro posouzení prognózy těchto příjmů je rozhodující, zda se uvažuje se zásadní změnou tohoto mechanismu (dle dostupných informací ze zdrojů MF ČR se o tomto zatím neuvažuje). Objemově představují tyto příjmy v rozpočtu města cca 400 mil. Kč a jejich stabilita, resp. přiměřený růst dává záruku v rozpočtování na příslušný rozpočtový rok. Samostatnou součástí daňových příjmů jsou místní poplatky, které představují v rozpočtu města cca 44 mil. Kč. Tyto poplatky jsou získávány na základě rozhodnutí ZM o zavedení poplatku obecně závaznou vyhláškou. Z hlediska získávání dalších příjmů z těchto poplatků je nutné konstatovat, že jiné poplatky, než které jsou specifikovány v zákoně 6

o místních poplatcích, obec zavést nemůže a u zavedených poplatků město Děčín využívá v rozhodující míře již maximální hranice a proto nelze v této oblasti očekávat další příjmy. Dotace, které jsou do obcí poskytovány ze státního rozpočtu na základě schváleného zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok představují cca 386 mil. Kč. Tyto dotace zabezpečují obcím výplatu dávek sociálního zabezpečení, profinancování přímých nákladů ve školství (mzdy, učební a ochranné pomůcky), částečně zajišťují provoz ústavů sociální péče a domovů důchodců. Dále jsou to příspěvky na dofinancování provozních výdajů v základních a mateřských školách a příspěvek na výkon státní správy. Výše uvedené příjmy, tj. daňové příjmy a dotace, nemůže v zásadě obec ovlivnit. Pouze u místních poplatků, avšak jak již bylo konstatováno, není zde již významný prostor k jejich navýšení. Dalším okruhem příjmů města, je oblast nedaňových příjmů a kapitálových příjmů. V současné době mají tyto příjmy v rozpočtu města Děčína klesající tendenci. Kapitálové příjmy zahrnují prodej majetku, který byl již z velké části odprodán. V oblasti nedaňových příjmů se jedná o příjmy z nájemného a služeb s ním spojených a s ohledem na privatizaci majetku jsou již minimální. Ostatní příjmy v rámci nedaňových příjmů tvoří pokuty a různé příjmy nahodilého charakteru (vratky, pojistné plnění a další) a tyto představují rovněž nevýznamné objemy. Shrnutím struktury příjmů města lze konstatovat, že převážená část příjmů města je v současné době získávána na základě zákonů bez přímé motivace obcí. Jedná se o daňové příjmy a dotace a tyto dosahují výše cca 800 mil. Kč. V současné době však zajišťují tyto příjmy stabilní zdroje v rozpočtu města, které mají mírně vzrůstající trend. Přesto objem rozpočtu města v příjmové části se bude pohybovat v rozmezí 900 930 mil. Kč a v rámci těchto zdrojů lze plánovat, resp. zabezpečovat potřeby města. Z uvedených zdrojových možností města lze plánovat tudíž výdaje města. Tyto představují v současné době cca 914 mil. Kč, z toho provozní výdaje činí 845 mil. Kč a kapitálové výdaje 69 mil. Kč. V provozních výdajích byla od r. 2004 nastoupena cesta k jejich výraznému snižování. Cílem tohoto trendu je zajištění, resp. financování provozních výdajů provozními příjmy. Přesto může mít tento trend i negativní dopady do rozpočtu města, neboť snižování výdajů dopadá zejména na oblast údržby a oprav spravovaných činností města. V budoucnosti si pak může zanedbanost oprav a údržby vynutit nemalé prostředky na její odstranění. Řešení je proto v racionalizaci provozních potřeb, tj. např. snižování počtu příspěvkových organizací, úspor pracovníků či rušení některých činností doposud zajišťovaných z rozpočtu města, pokud nejsou zákonem stanoveny apod. Na financování kapitálových výdajů má kromě výše provozních výdajů vliv zadluženost města. V rozpočtovém výhledu je vyčíslena zadluženost města do r. 2006. Jedná se o splátku úvěru ve výši 120 mil. Kč s ročními splátkami 30 mil. Kč s doplacením až v r. 2006. Od r. 2006 bude zahájena první část splátky půjčky poskytnuté na modernizaci bytového fondu, která činí v r. 2006 9 mil. Kč a v r. 2007 7,2 mil. Kč. Významnými zdrojovými možnostmi pro zajištění kapitálových výdajů či rozvojových akcí je získávání dotací v rámci nabídky různých programů. Tyto však vždy přinášejí povinnost spolufinancování z rozpočtu města. V současném rozpočtu města se jeví zajišťování vlastních podílů velmi problematicky, neboť značná rozestavěnost města v současné době v oblasti zejména investičních akcí snižuje možnosti jejich zajištění. 7

Po posouzení ekonomických možností města při financování úkolů strategického plánu lze konstatovat, že v závislosti na zdrojích města je třeba velmi pečlivě vybírat úkoly vč. stanovení priorit strategického plánu a takto je i připravovat. Vyšší zdroje budou v neposlední řadě vždy závislé na zadluženosti města a případně na tzv. mimořádných příjmech zejména z privatizace majetku města. Proto je třeba každoročně v rámci disponibilních zdrojů se zabývat aktuálně možnostmi financování jednotlivých úkolů strategického plánu. Daňové 424 500 Nedaňové 16 255 Kapitálové 88 000 Dotace 385 946 Celkem 914 701 8

Akční plány pro kritické oblasti: PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA KVALITA ŽIVOTA TURISTICKÝ PRŮMYSL Úvod Strategický plán ekonomického rozvoje je záležitostí společné volby založené na dosažení konsensu nejvýznamnějších reprezentantů ekonomického života města. Plán je postaven na principu koncentrace úsilí do prioritních oblastí rozvoje a na výběru takových aktivit a projektů, které nejefektivněji přispějí k dalšímu rozvoji města. Akční plány byly zpracovávány v pracovních skupinách, sestavených ze členů Komise pro strategický rozvoj a doplněných místními specialisty a dalšími jednotlivci se zkušenostmi nebo kompetencemi v daných oblastech. Realizace jednotlivých akčních plánů povede ke zlepšení ve vybraných oblastech, které Komise pro strategický rozvoj vybrala jakožto nejdůležitější pro budoucnost města Děčína. Kritické oblasti jsou čtyři: Podmínky pro podnikání, Doprava a technická infrastruktura, Kvalita života a Turistický průmysl. Strategický plán rozvoje města Děčína složený z jednotlivých akčních plánů se soustřeďuje na tři oblasti dalšího ekonomického rozvoje na malé a střední podnikání, na získání dalších investic, ať už zahraničních nebo z místních podniků a na cestovní ruch a jeho přetvoření do životaschopného a dlouhodobě rostoucího odvětví místní ekonomiky. Vedle těchto základních stavebních kamenů dalšího růstu se plán zaměřuje na zlepšení podmínek, které budou růst umožňovat. Především se jedná o zlepšení životních podmínek obyvatel, aby bylo možné dosáhnout stabilizace stávající populace a aby se podpořil příliv vzdělané a kvalifikované pracovní síly z okolí. Pro rozvoj průmyslu je důležité také napojení města na dopravní tahy a stálé vylepšování dopravních podmínek na území Děčína. Nakonec, zejména s ohledem na umožnění dalších investic, se plán zaměřuje na posílení a zlepšení technické infrastruktury, v první řadě v průmyslových zónách a územích, ale v souvislostí se zlepšováním kvality života i v obytných částech města. Přestože je nosným tématem strategického plánu jako celku především rozvoj ekonomiky, je Děčíně nutné zdůraznit potřebu ohledů a respektování místních přírodních podmínek. Město Děčín je výjimečné tím, jak v jeho těsné blízkosti a mnohdy přímo na administrativním území města, se kombinují jinde neopakovatelné přírodní zajímavosti s kulturními památkami. Na území města se střetávají Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a České středohoří, v blízkosti města se nachází Národní pak České Švýcarsko. Tyto přírodní podmínky činí město Děčín jedinečným. Proto je základní podmínkou každého akčního plánu respektování místních zvláštností, přírodních a kulturních hodnot a důsledná ochrana všech výjimečných prvků krajiny. Přírodní a kulturní prostředí města Děčína a jeho okolí představuje cenný zdroj, jehož využití má smysl pouze tehdy pokud se tím nenaruší jeho používání dalšími generacemi. Kritický bod A/ Podmínky pro podnikání 9

Záměr A.I. Zlepšit informační a komunikační struktury a systém informační podpory pro podnikání v Děčíně. Cíl A.I.1 Komunikace s podnikateli OHK ve spolupráci s městem bude kvartálně organizovat setkávání představitelů města, malých a středních podniků a velkých firem s cílem vzájemně se informovat o záměrech, potřebách a problémech. 3 setkání podnikatelů a představitelů města ročně Okresní hospodářská komora Děčín ve spolupráci s městem Děčín průběžně - 3 x do roka Záměr je průběžně plněn. V roce 2006 se uskutečnily dvě mezinárodní konference za účasti podnikatelů a představitelů města, několikrát se zúčastnili zástupci města a pracovníci odboru rozvoje jednání představenstva Okresní hospodářské komory. Dne 11.12.2006 ve Společenském domě Střelnice se konalo setkání představitelů města se zástupci podnikatelské sféry. Odbor rozvoje Magistrátu města a úřad Okresní hospodářské komory jsou průběžně a dle potřeby v kontaktu, zejména v rámci projektu BROÚK ( Budoucí rozvoj Ústeckého kraje). Pracovník živnostenského úřadu se cca 4 x ročně účastní semináře, který je věnován začínajícím podnikatelům. Zájemci o podnikání dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákon) jsou seznámeni s problematikou živnostenského podnikání, s povinnostmi při zahájení a v průběhu podnikatelské činnosti. Rozsáhlou novelou živnostenského zákona, jakož i dalších zákonů (zákon č. 214/2006 Sb.) došlo k rozšíření pravomocí živnostenských úřadů jako centrálních registračních míst CRM. Podnikatelé mohou od 1.8.2006 oznámit zahájení podnikatelské činnosti, včetně změn a údajů pro všechny instituce, tj. registrace pro daňové účely, plnění oznamující povinnosti a dalších povinností vůči České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce a zdravotním pojišťovnám přímo na živnostenském úřadě. Smyslem CRM je přenesení některých povinností z podnikatele na úřad a možnost učinit na jednom místě více kroků spojených se vstupem do podnikání, ale i v průběhu podnikání. Cíl A.I.2. Instalace hospodářské výstavy 10

Vytypovat vhodné prostory pro instalaci stálé výstavy podnikatelských aktivit zvláště malých a středních podnikatelů. Hlavní garant : stálá výstava podnikatelských aktivit Okresní hospodářská komora Děčín, odbor místního hospodářství a majetku města rok - 2007 Bylo připraveno několik výstavních panelů, které jsou pořízeny z prostředků Okresní hospodářské komory Děčín. Dále bylo již kontaktováno několik subjektů, v jejichž prostorách by byla výstava dostatečně reprezentativní. Bohužel, dosud se nepodařilo vytypovat vhodný prostor. Prodloužení termínu na rok 2007. Cíl A.I.3 Vybudování školícího střediska pro manažery malého a středního podnikání (MSP) OHK vybuduje školící středisko pro manažery MSP. školící středisko pro manažery MSP Okresní hospodářská komora Děčín květen 2005 prosinec 2007 Úkol trvá, původní záměr vybudovat středisko v soukromém objektu v levobřežní části města musel být změněn pro ztrátu zájmu majitele nemovitosti. V současné době Hospodářská a sociální rada okresu Děčín, jejímiž členy je Okresní hospodářská komora i město Děčín, tento záměr podporují a k dotaci doporučují projekt tohoto střediska v soukromém objektu nedaleko Zámeckého rybníka. Již proběhla rekonstrukce objektu a je zpracovávána dokumentace k projektu střediska. Záměr A.II. Zpřístupnit průmyslové objekty a plochy pro nové investice velkých a malých firem, vytvořit nové průmyslové zóny. Cíl A.II.1 Registr pozemků a ploch Město vytvoří registr volných či potenciálně dostupných a nebo v současnosti nevyužívaných pozemků a ploch, zahájí přípravu a na základě potřeb místních podniků bude zprostředkovat jejich další využití. dokument v elektronické podobě, obsahující detailní technický popis pozemků a objektů. odbor rozvoje 11

průběžně Strategický plán rozvoje města Děčín II Databáze je průběžně doplňována. Na základě schváleného územního plánu byla zpracována databáze pozemků, na kterých jsou umístěny veřejně prospěšné stavby. Tyto pozemky získává město Děčín od Pozemkového fondu ČR bezúplatně. Cíl A.II.2 Nová průmyslová zóna Město zahájí přípravné práce a do roku 2010 vytvoří průmyslovou zónu buď na území Děčína či v jeho okolí, pro přilákání zahraničních investic a pro rozšíření místních podniků. technickými sítěmi zainvestovaná průmyslová zóna v rozsahu 2x5 ha. odbor rozvoje Dolní Oldřichov 2008 Křešice - 2010 Průmyslová zóna Dolní Oldřichov - Odbor místního hospodářství a majetku města eviduje několik žádostí o odkup části pozemku. Část pozemku je nájemní smlouvou pronajata TSD, část pozemku sloužila v roce 2006 jako deponie po dobu rekonstrukce Teplické ul. V prosinci 2006 rada města projednala informaci o pozemku p.č. 863/9, 862/2 a st.p.č. 607 vše v k.ú Horní Oldřichov. Je zpracovávaná studie možného napojení na dopravní síť města. Po dokončení studie dopravního napojení bude celý areál přerozdělen a následně předloží OMH návrh na prodej jednotlivých částí pozemků formou dohadovacího řízení. Průmyslová zóna Křešice byla projednána a schválena v zastupitelstvu města dne 16.5.2002. Zastupitelstvo města dne 15.9.2005 svým usnesením č. 05080420 schválilo prodej dvou pozemků společnosti SG Development, s.r.o. Praha 1, pro stavbu průmyslového areálu Loděnice dle projektu České loděnice a.s., Hudong Zhonghua Shipbuilding (Group) Co Ltd. a Vítkovice, a.s.. V současné době se zpracovává 3. změna Územního plánu města Děčín, která zahrnuje průmyslovou zónu v celém rozsahu (původně menší plocha), tak aby bylo území připraveno pro vstup investora. V současné době se pracuje na konceptu 3. změny Územního plánu a na vyhodnocení vlivu na životní prostředí (SEA). Cíl A.II.3 Revitalizace starých průmyslových ploch Město ve spolupráci s vlastníky a na základě průzkumu, který provede informační centrum OHK, vybere a bude iniciovat dokončení revitalizace dvou průmyslových ploch do roku 2010. revitalizace 2 ploch - A. Krokova ulice, B.Staré Město odbor rozvoje postupně - do r.2010 (zlepšení dopravního přístupu; revitalizační etapy zlepšení technické infrastruktury, příprava ploch a objektů pro další investory) Lokalita A: ul. Krokova I. etapa zlepšení dopravního přístupu je zrealizovaná. Lokalita B: St.Město Sempra, Wefa Bohemia, 12

Revitalizace starých průmyslových ploch a objektů v těchto lokalitách postupně probíhá. Byla vyhotovena PD na rekonstrukci ul. Březová, která má zlepšit dopravní přístupnost této lokality. V současné době je řešena výměna pozemků. Po vyřešení majetkoprávních vztahů bude zažádáno o stavební povolení. Záměr A.III. Zpřístupnit průmyslové objekty a plochy pro nové investice velkých a malých firem, vytvořit nové průmyslové zóny. Cíl A.III.1 Informace pro investory. OHK připraví propagační materiály pro investory, s důrazem na stávající objekty a plochy a ve spolupráci s vlastníky zahájí nabídku ploch zahraničním investorům. připravené a cíleně "umísťované" (např. i přímým rozesíláním) informační brožury, letáky, strukturovaná internetová stránka věnovaná investicím na Děčínsku, presentace města na CD Okresní hospodářská komora Děčín průběžně Úkol je plněn částečně, realizace samostatných internetových stránek,tištěného katalogu a letáků je podmíněna odpovídající finanční částkou. V uplynulém programovém období nebyly projekty žádající o dotaci schváleny. I nadále v programovacím období 2007-2013 budou hledány vhodné dotační tituly na tyto výdaje. Byl zrealizován Seminář pro malé a střední podnikatele na téma získávání dotací na investiční záměry z programu SROP. Dále byla vytvořena základní databáze do Zásobníku projektů vhodných pro čerpání podpor ze Strukturálních fondů EU v letech 2007 2013. Bylo registrováno a zodpovězeno cca 100 dotazů, týkajících se potenciálních podnikatelských záměrů. Průběžně je udržována sekce s nabídkou investičních příležitostí na www.ohkdecin.cz. Ve věci nabídky příležitostí pro investory spolupracuje OHK Děčín s regionálním pracovištěm agentury CzechInvest v Ústí nad Labem, na jejichž poptávky ze zahraničních firem je vždy reagováno a Děčín je tak nabídkou reprezentován. Cíl A.III.2 Marketing investičních příležitostí Město ve spolupráci s OHK a CzechInvestem připraví a začne realizovat marketingovou strategii pro získání zahraničních investic v návaznosti na vytvoření průmyslových ploch/zón či jejich revitalizaci. jednání s 30 investory ročně, získání jednoho investora ročně Okresní hospodářská komora Děčín průběžně 13

Úkol je průběžně plněn, jsou vedena ze strany OHK jednání s budoucími investory. Velkého investora se prozatím OHK nepodařilo získat. Nejvíce zájemců je ze strojírenského a zpracovatelského průmyslu. Na základě pomoci z dotačního titulu START Českomoravské záruční a rozvojové banky bylo realizováno 12 podnikatelských záměrů (maloobchod, pohostinství, služby) v regionu Děčín. z toho 9 ve městě Děčín (např. autoservis, výroba strunných nástrojů, úprava zahrad, výroba dřevěných briket, prodejny, bar, poskytování internetových služeb ). Se středními a velkými firmami je stále jednáno, jsou nabízeny prázdné areály, poskytovány informace o investičních příležitostech. Cíl A.III.3 Zprovoznění osobní vodní dopravy v Děčíně OHK ve spolupráci s Městem, s provozovateli osobní vodní dopravy a s podnikatelskou sférou připraví podmínky pro vznik osobní vodní dopravy v Děčíně. zprovozněná osobní vodní doprava v Děčíně od června 2005 Okresní hospodářská komora Děčín Od roku 2003 byla osobní lodní doprava v Děčíně zrušena. V roce 2002 zanechala podnikání v Děčíně Evropská vodní doprava. Vzhledem k tomu, že je o tuto turistickou atraktivitu velký zájem ze strany zahraničních i tuzemských návštěvníků, město Děčín i Okresní hospodářská komora podporují podnikatelkou aktivitu na znovuobnovení osobní lodní dopravy na Labi.Osobní lodní doprava byla obnovena v roce 2006. Zastupitelstvo města vybralo podnikatele pana Ivana Juláka, jako provozovatele osobní lodní dopravy v Děčíně a rozhodlo o uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace na provoz výletní lodi pro rok 2006. V sezóně roku 2006 bylo výletní lodí Děčín přepraveno téměř 1 400 pasažérů a uspořádány různé akce pro organizace. Záměr A.IV. Zajistit kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu pro nové investory i pro rozvoj stávajících firem. Cíl A.IV.1 Analýza kvalifikační struktury Úřad práce ve spolupráci s OHK a školským úřadem (jeho nástupcem) zajistí zpracování analýzy kvalifikační struktury pracovní síly a jejích změn v Děčíně a současně i potřeb zaměstnavatelů. podrobné informace o pracovní síle (z hlediska její profesní/oborové struktury) a potřeb podniků. Kombinované využití více zdrojů informací. Úřad práce Děčín prosinec 2007 14

má vazbu na výsledky Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Při neexistujícím zpracování údajů ČSÚ pro potřeby okresů a měst lze o kvalifikační struktuře hovořit pouze dle odvozených skutečností. Vývoj je obdobný v celém Ústeckém kraji. Počet lidí bez vzdělání stagnuje, počet vyučených klesá a zvyšuje se počet osob s maturitou. Znepokojující je fakt, že počet obyvatel bez vzdělání neklesá. Zde se projevuje nevhodná sociální politika v tom, že ve slabých sociálních rodinách se děti místo vyučení posílají do evidence ÚP. Stále trvá problém s počtem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, kde jsme silně pod republikovým průměrem (ČR 8,9 % obyvatel, okres Děčín 4,5 % obyvatel). V posledním roce se výrazně zlepšilo zaměstnávání absolventů, kterých je dokonce v některých měsících na trhu nedostatek. Rozborem hlášených volných míst a obsazováním těchto míst je zřejmé, že trvá stálý nedostatek vyučených osob v černých učebních oborech, jako jsou obráběč kovů, obsluha CNC strojů, zámečník atd. Další poptávané profese jsou především šičky, svářeči a sezónně i zedníci. Je také vyžadována profese řidiče kamionové dopravy, pro kterou ale není zajištěn odpovídající studijní obor. Vývoj počtu nezaměstnaných v Děčíně po měsících od ledna 2001 do prosince 2006 4500 4400 4300 4200 4100 4000 3900 3800 3700 3600 3500 3400 3300 3200 3100 3000 Podrobný rozbor nezaměstnanosti po obcích je možný od ledna roku 2001. Pro Děčín je tak možné sledovat cyklický vývoj nezaměstnanosti, kdy zpravidla na jaře a v létě počet nezaměstnaných mírně klesá, naopak přes zimu roste. Trvalý růst nezaměstnanosti je možné sledovat od roku 1990 až do roku 2004, kdy byl v únoru nejvyšší počet nezaměstnaných, a to 4307 osob. Koncem roku 2004 počty lidí v evidenci klesají, poměrně výrazný pokles je vysledován v roce 2006, kdy v listopadu bylo nezaměstnaných už jen 3186 osob, což bylo nejméně od počátku statisticky evidované nezaměstnanosti pro obce a města. Od roku 2004 umožňuje databáze OK-práce některé typy rozbojů a údajů pro jednotlivé obce. Vývoj nezaměstnanosti celkem 1 2 2a 33a 44a 5 5a v Děčíně 31.12. 2004 4018 14,59% 1529 38 834 21 878 22 1905 47 30.6. 2005 3729 13,54% 1534 41 711 19 937 25 1901 51 31.12. 2005 3913 14,20% 1497 38 848 22 951 24 1871 48 30.6. 2006 3729 13,54% 1534 41 711 19 937 25 1901 51 15

31.12. 2006 3268 11,86% 1550 47 530 16 883 27 1281 39 Vysvětlivky: Celkem počet nezaměstnaných k danému datu. amíra nezaměstnanosti bpočet nezaměstnaných se základním vzděláním - 2a) v % k celkovému počtu cnezaměstnaní do 25 let - 3a) v % k celkovému počtu dnezaměstnaní starší 50 let - 4a) v % k celkovému počtu enezaměstnaní v evidenci ÚP déle než rok - 5a) v % k celkovému počtu - Z rozboru statistických údajů pro město Děčín plyne, že hlavní skupinou nezaměstnaných jsou lidé se základním vzděláním, jejich počet absolutně i relativně roste. - Z pohledu věku roste podíl počtu nezaměstnaných starších 50 let - Současně klesá počet i podíl nezaměstnaných mladších 25 let. Kvalifikační struktura nezaměstnaných v Děčíně k 31.12.2005 a 2006 Kvalifikační stupeň Počet nezaměstnaných 2005 2006 Základní + praktické 1497 1281 Nižší střední 3 5 Nižší střední odborné 99 88 Střední odborné vyučen 1463 1259 Střední nebo střední odborné bez maturity 49 37 ÚSV 84 75 ÚSO z maturitou (vyučení) 89 84 ÚSO z maturitou (bez vyučení) 558 476 Vyšší odborné 11 10 Bakalářské 13 11 Vysokoškolské 45 32 Údaje vychází z databáze ÚP Děčín Kvalifikační struktura nezaměstnaných v Děčíně není výrazně ovlivněna poklesem počtu nezaměstnaných. Kritická oblast B. Doprava a technická infrastruktura Záměr B.I. Zlepšit napojení Děčína na evropskou silniční síť. Cíl B.I.1 Přeložka Děčín Knínice 16

Město bude prosazovat přeložku silnice I/13 Děčín - Knínice mezi obyvateli Děčína a povede další vyjednávání se správou CHKO České středohoří s cílem dosažení konsenzu. rozhodnutí o stavbě, vydané stavební povolení odbor rozvoje, odbor místního hospodářství a majetku města, odbor stavební úřad výhled 2010, termín kontroly průběžně 1 x ročně. Trasa přípojky silnice I/13 jako dálničního přivaděče z Děčína na dálnici D8 je v Územním plánu města Děčín vedena jako územní rezerva, která nebyla projednána a schválena. Toto řešení bylo součástí dopravního variantního řešení zpracovaného konceptu Územního plánu velkého územního celku, který byl v roce 2006 krajským úřadem sice projednán ale nebylo k němu schváleno souborné stanovisko. V současné době začíná Krajský úřad Ústeckého kraje zpracovávat dle nového stavebního zákona Zásady územního rozvoje, kde by i tato varianta měla být znovu projednávána. V případě kladného výsledku bude trasa formou změny územního plánu zapracována do územně plánovací dokumentace města Děčína. V současné době se zvažují i další varianty napojení města na dálniční síť. Cíl B.I.2 Děčín Březiny Město napomůže získání pozemků a zahájí přípravu přeložky silnice I/13 Děčín - Březiny a Ředitelství silnic a dálnic, správa Chomutov zahájí její realizaci v návaznosti na kroky města Děčína a vlastní přípravu projektu. výhled 2010 realizace 2 km silnice v uvedeném úseku odbor rozvoje, odbor místního hospodářství a majetku města Přeložka silnice I/13 Děčín - Březiny je v Územním plánu města Děčín navržena a byla i součástí variantního dopravního řešení zpracovaného konceptu Územního plánu velkého územního celku, který byl v roce 2006 krajským úřadem sice projednán ale nebylo k němu schváleno souborné stanovisko. V současné době je Ředitelstvím silnic a dálnic prověřována její reálnost v širší návaznosti dopravní spojení se Šluknovským výběžkem. Je zpracovávána studie proveditelnosti, která však dosud není dokončená ani projednaná s dotčenými orgány státní správy. Na výsledku bude záviset i budoucí realizace trasy Děčín - Březiny. Cíl B.I.3 Děčín Vilsnice Ředitelství silnic a dálnic, správa Chomutov v součinnosti s městem zahájí přípravu a realizaci propojení přeložek silnice I/13 přímo na území Děčína. stavební povolení a realizovaná silnice. 17

Strategický plán rozvoje města Děčín II odbor rozvoje, odbor správních činností a živnostenský úřad, odbor stavební úřad zahájení stavby v r.2008 Stavba je zařazena v návrhu plánu SFDI na rok 2007 k zahájení v tomto roce s kofinancováním z Operačního programu Doprava Strukturálních fondů Evropské unie (SF EU-OPD). Cíl B.I.4 Folknářská spojka Město ve spolupráci s místními podniky prosadí Folknářskou spojku do rozvojových záměrů kraje s cílem zpřístupnit nové rozvojové plochy města. vybudování komunikace odbor rozvoje, odbor místního hospodářství a majetku města, odbor stavební úřad prosazení spojky od r. 2004, realizace spojky - výhled 2010 Dopravní napojení trasy Folknáře Ludvíkovice ( vodojem ) na silnici I/13 ve směru na Českou Kamenici ( tzv. Folknářská spojka ) je navrženo v Územním plánu města Děčín, schváleném v březnu roku 2002. Reálnost tohoto návrhu je v současné době prověřována v rámci 2. změny Územního plánu města Děčín, u které bylo zpracováno, projednáno a zastupitelstvem města usnesením č. ZM 06 05 05 01 ze dne 18. 5. 2006 schváleno zadání. V souladu s novým stavebním zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007, se v současné době pracuje na návrhu řešení, který na základě veřejného projednání a stanovisek dotčených orgánů i vedení města definitivně rozhodne, jestli návrh Folknářské spojky zůstane v rámci 2. změny Územního plánu města Děčín zachován nebo bude z návrhu vyjmut. Záměr B.II. Cíl B.II.1 Zlepšit vzájemné propojení různých druhů dopravy, usnadnit přístup k dopravním a průmyslovým areálům a zlepšit splavnost Nábřežní Labe v zóny dolním toku. Cíl B.II.1. Nábřežní zóny Město definuje způsob využívání nábřeží z hlediska možných budoucích "rekreačních" či naopak "výrobních" funkcí. 18

studie na využití nábřeží odbor rozvoje, odbor místního hospodářství a majetku města, průběžně Pravobřežní zóna je připravena v řadě studií a projektů (LAPLO, cyklistická stezka, koupaliště). Soukromý investor připravuje výstavbu ADRENALIN PARK. Na ploše cca 5,4 ha by mělo vzniknout Sportovně kulturní centrum. Součástí areálu bude zastřešený SK 8 park, univerzální hřiště, velké lanové centrum, velké tématické dětské hřiště, mini dopravní hřiště, minigolf, Beach volejbalové hřiště, letní kino s hudební projekcí, parkoviště a celým areálem povede Inline stezka, dále budou realizované parkové úpravy a kvalitní sociální zázemí. Došlo ke změně využití Mariánské louky, město objednalo zhotovení krajinářské studie Mariánské louky a zámeckého areálu včetně úpravy labského nábřeží v úseku od železničního mostu po Tyršův most. Bylo požádáno o pozemky ČD (zatím platíme nájem). V roce 2005 byla podána žádost o finanční příspěvek na vybudování cyklostezky - úsek od Tyršova mostu na Staré Město pod názvem Stezka pro cyklisty a pěší soutok Labe a Ploučnice v Děčíně. Byla získána dotace ze Strukturálních fondů EU. Stavba probíhala v letech 2005 2006, nyní je dokončena. Levobřežní zóna se týká především úpravy v okolí restaurace U přístavu. V závěru roku 2005 byla podána žádost o dotaci na Nadaci Duhová energie o finanční příspěvek na vybudování parku s dětským hřištěm. Byla přidělena dotace ve výši 1 000 tis. Kč. Výstavba parku s dětským hřištěm byla za pomoci Nadace ČEZ v roce 2006 realizována. Vybudování odpočinkové zóny pro obyvatele i návštěvníky města a zajištění kvalitního prostoru pro odpočinek zatraktivnělo tyto prostory. Do majetku města byl získán pozemek p.č. 403/4 k.ú. Podmokly (bývalé parkoviště). V záměrech města je i výstavba Panoramatického výtahu na Pastýřskou stěnu Děčín IV, který zpřístupní lokalitu na Pastýřské stěně a rozšíří nabídku pro návštěvníky i obyvatele našeho města. Cíl B.II.2 Komunikace do Loubí Město společně s Českými přístavy zajistí rozšíření a zlepšení parametrů stávajících komunikací do terminálu v Loubí. studie technické proveditelnosti rozšíření silnice do Loubí, realizace úprav odbor rozvoje, odbor správních činností a živnostenský úřad vyhotovení studie napojení - prosinec 2004, realizace dle finančních možností města. Stavba nebyla zařazena GŘ ŘSD po dohodě se Státním fondem dopravní infrastruktury do Strukturálních fondů EU-OPD. Je hotova IV.etapa rekonstrukce silnice I/62 a v roce 2007 bude provedena V.etapa. V listopadu 2004 byla dokončena studie Silničního napojení přístavu Loubí. Byly zhodnoceny 4 varianty napojení přístavu. Jako nejpříznivější varianta napojení přístavu Loubí byla vyhodnocena varianta vybudování nového vjezdu v prostoru pod Společenským domem 19

Střelnice. Pro vybudování nového vjezdu v prostoru pod Společenským domem Střelnice se v současné době řeší majetkoprávní vztahy. V roce 2006 byla zpracována projektová dokumentace k územnímu řízení, probíhají práce pro podání žádosti o vydání územního rozhodnutí. Akce byla uplatněna i do výhledu pro realizaci v rámci projektu Budoucího rozvoje Ústeckého kraje (BROÚK) Projekt je zaměřen na zvýšení tzv. absorpční kapacity regionu při čerpání prostředků z EU na léta 2007 2013. Cíl B.II.3 Plavební podmínky na Labi Město se bude podílet na propagaci, prosazování a realizaci vodního stupně Prostřední Žleb. výstavba Vodního díla Prostřední Žleb primátor města úkol trvalý (svým charakterem a rozsahem stojí vodní dílo Prostřední Žleb mimo přímý vliv města, přesto město jako významný místní subjekt má možnost vyvíjet tlak na realizaci díla) Bylo vydáno negativní posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA; územní řízení bylo zahájeno, pro nesouhlas některých účastníků řízení bylo přerušeno. Dne 12.12.2003 Poslanecká sněmovna schválila výjimku ze zákona o ochraně životního prostředí, která by umožnila Ministerstvu dopravy ČR zahájit stavbu jezů u Malého Března a Prostředního Žlebu. Tento návrh po projednání v senátu ČR neprošel. Na základě rozhodnutí vlády ČR ze dne 23.3.2005, byla varianta splavnění Labe dvěma vodními díly Prostřední Žleb a Malé Březno nahrazena variantou jednoho vodního díla, a to Plavební stupeň Děčín. Ve schválené ÚPD pro město Děčín ( z roku 2002) je toto vodní dílo již zapracováno, nebylo však zařazeno do seznamu veřejně prospěšných staveb. Z důvodu upřesnění nového umístění vodního díla a požadavku jeho zařazení do veřejně prospěšných staveb je však třeba provést změnu schváleného Územního plánu města Děčín, která má v současné době schválené zadání a je 5. změnou ÚPN. Požadavek na zákres umístění plavebního stupně Děčín do grafické části územně plánovací dokumentace VÚC Ústeckého kraje byl uplatněn ve stanovisku města Děčín k projednání konceptu VÚC Ústeckého kraje, který však do roku 2006 nebyl vyhotoven a nebylo k němu schváleno souhrnné stanovisko. Na základě zjišťovacího řízení bude součástí řešení návrhu 5. změny také vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA. Dle požadavku SCHKO Labské pískovce je v rámci SEA rovněž posuzován vliv na Evropsky významnou lokalitu Labské údolí ( Natura 2000). SEA je v současné době zpracovávána, bude dokončena koncem února 2007. Není zabezpečována pořizovatelem, kterým je Magistrát města Děčín a nebude jím stejně jako celá 5. změna hrazena. Zlepšit splavnost Labe je úkol trvalý. Záměr B.III. Udržet a rozšiřovat rozsah dopravních služeb ve městě. Cíl B.III.1 Integrovaný dopravní systém Město bude spolupracovat s IDS Ústeckého kraje, a.s. na organizačním zabezpečení integrovaného dopravního systému. 20