G Zdravotnictví vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi Poznámky: Referenční období: Sledovaná zdravotnická zařízení:



Podobné dokumenty
Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Veřejné konzultace o rychlosti a kvalitě internetového připojení po roce 2020

Definice, metody měření a výpočtu

VYUŽÍVÁNÍ KOMUNITNÍ SÍTĚ FACEBOOK

Metodické pokyny Obsah

Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

Kód publikace: Č.J.: 00249/ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na: ictvi

TÉMATA. Rozdělení křesel v Evropském parlamentu pro období Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut

Obsah Celex č. Ustanovení 32013L0055

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi

Kování pro posuvné dveře s horním nosným profilem TopLine L

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

PODÍL MĚSTSKÉHO OBYVATELSTVA NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ. Populace a oblast testování Žáci 4. ročníku Čtenářská gramotnost Žáci 4. ročníku Žáci 8. ročníku Cyklus Pětiletý Čtyřletý

Jak zadat zahraniční platbu

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1

F Vzdělávání a digitální dovednosti

ZA6284. Flash Eurobarometer 413 (Companies Engaged in Online Activities) Country Questionnaire Czech Republic

Příloha I. Seznam názvů, lékové formy, sil léčivých přípravků, cesty podání a žadatele v členských státech

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2014

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

MANIFEST PROGRAMU ERASMUS

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů

Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ITA, SMART Notebook, Version :35:24 Jul

Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ

PRVNÍ EVROPSKÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY BtoB

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Postavení českého trhu práce v rámci EU

PŘEDBĚŽNÁ ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Obsah... 2 Úvod... 3 Nezaměstnanost v ekonomické teorii... 3 Zaměstnanost, nezaměstnanost a statistiky Slovníček pojmů:... 5

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Návrh ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

PŘEDBĚŽNÁ ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

International Myeloma Foundation

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/16

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

kové politiky Euro Forum, 21. června 2004 Údaje s laskavým svolením m I n f o p h a r m

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Zpráva Komise o ozařování potravin za rok 2007 (2009/C 242/02)

B. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20


ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Vysvětlivky: D - smlouva České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Cycles Safety requirements for bicycles Part 2: Requirements for city and trekking, young adult, mountain and racing bicycles

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 22. listopadu 2012 (23.11) (OR. en) 16633/12 MAR 135 TRANS 419

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

CENÍK TARIFŮ A SLUŽEB PRO TARIFNÍ A TWIST ZÁKAZNÍKY T-MOBILE PLATNÝ K

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ZA6585. Flash Eurobarometer 421 (Internationalisation of Small and Medium-Sized Enterprises) Country Questionnaire Czech Republic

Průmyslová produkce a její struktura. Emise. prekurzorů ozonu. Emise. skleníkových plynů. Hluková zátěž. Využití území a suburbanizace

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

EVROPA OPAKOVÁNÍ. 1. Hospodářsky nejsilnější stát v Evropě je. a) Švédsko b) Ukrajina c) Německo

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

E Veřejná správa.

Informační společnost z pohledu statistiky

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

Základní charakteristiky demografie a zdravotního stavu

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SPECIALIZACE LÉKAŘSKÉHO KNIHOVNÍKA Helena Bouzková

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Výběrové šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti

Transkript:

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího ročního šetření o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících E (MZ) 4-01. Součástí tohoto šetření jsou i otázky o účelu použití počítače a především internetu v samostatných ordinacích lékaře prostřednictvím speciálního oddílu: Využívání počítače a internetu. Poznámky: Referenční období: stav k 31. 12. sledovaného roku u vybavenosti a rok u použití internetu k jednotlivým aktivitám. Sledovaná zdravotnická zařízení: v této publikaci jsou uvedeny údaje za všechny samostatné ordinace lékaře a lékárny, které vyplnily výkaz. V roce 2009 bylo obesláno 19 823 ordinací lékaře, přičemž výkaz vyplnilo 17 565 z nich (89 návratnost) a dále 2 320 lékáren od nichž se vrátilo 2277 výkazů (98 návratnost). Informace o využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví jednotlivci pochází z pravidelného ročního statistického zjišťování ČSÚ: Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jejich využití jednotlivci. Mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010, kód 9701-10, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. Jako doplňkový zdroj informací slouží průzkum webových stránek nemocnic, který sleduje zpřístupnění informací a služeb na webových stránkách nemocnic. Jedná se o pravidelné šetření uskutečňované vždy v období červen červenec sledovaného roku. Základní soubor tohoto průzkumu tvoří 157 nemocnic v ČR. Vysvětlivky: Blind friendly přístupnost stránek pro těžce zrakově postižené uživatele. Jednotlivec používající internet (uživatel internetu) za uživatele internetu je považován jednotlivec, který použil internet za jakýmkoliv účelem z jakéhokoliv místa v posledních 3 měsících. Lékař alergolog, kožní lékař, oční lékař, urolog apod. Student jednotlivec, který studuje a zároveň je ekonomicky neaktivní, tj. nemůže být klasifikován ani jako zaměstnaný, ani jako nezaměstnaný. Starobní důchodce jednotlivec v řádném starobním důchodu Vyhledávání informací o zdraví hledání informací o nemocech, léčbě, diagnostice, prevenci, zdravé výživě atd. na internetu. Vysokorychlostní internet připojení umožňující vyšší přenosovou rychlost dat - alespoň 256 kb/s (xdsl, připojení přes kabelovou televizi, bezdrátové připojení, WI-FI, vysokorychlostní mobilní připojení - CDMA). Více o informačních technologiích ve zdravotnictví naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_zdr avotnictvi

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2009 PC Internet Vysokorychl. internet samostatné ordinace lékaře celkem 97,0 76,4 46,6 lékař 97,4 78,9 48,7 94,2 77,9 46,7 zubní lékař 97,0 72,7 40,7 gynekolog 97,7 83,2 58,2 lékař 97,5 76,0 47,9 lékárny 99,8 98,6 75,7 podíl z celkového počtu zdravotnických zařízení daného druhu Graf G1 Zdravotnická zařízení s připojením k internetu samostatné ordinace lékaře lékárny 60 91 6 96 7 9 76 9 2006 2007 2008 2009 Graf G2 Samostatné ordinace lékaře s připojením k internetu 6 7 6 7 5 73 66 83 6 76 lékař podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Graf G3 Samostatné ordinace lékaře s vysokorychlostním internetem v krajích ČR (); 2009 podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře v daném kraji Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tab. G2 Lékaři samostatných ordinací v ČR používající internet k vybraným činnostem 2007 2008 2009 k získávání informací o : praktické medicíně 61,1 62,5 64,9 teoretické medicíně 55,4 57,8 59,9 farmacii 53,7 57,0 60,1 pro komunikaci s : obchodními partnery 42,5 45,8 49,6 zdravotními pojišťovnami 41,7 48,2 55,8 zdravotnickými zařízeními 34,2 37,9 42,5 pacienty 24,8 28,3 33,4 lékárnami 9,4 11,3 13,8 k vedení zdravotnické dokumentace 9,5 8,1 8,3 * zahrnuje používání internetu z domova i z ordinace podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře Graf G4 Lékaři samostatných ordinací používající e-mail ke komunikaci s pacienty 33 20 3 1 2 2 4 26 lékař Graf G5 Lékaři samostatných ordinací vedoucí zdravotnickou dokumentaci na počítači 7 7 60 6 70 80 7 83 7 81 lékař Graf G6 Lékaři samostatných ordinací vedoucí zdravotnickou dokumentaci na internetu 1 1 1 3 1 lékař podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tab. G3 Zdravotnická zařízení v ČR s webovými stránkami 2007 2008 2009 samostatné ordinace lékaře celkem 11,2 13,1 16,7 lékař 8,1 9,0 12,8 14,5 16,9 22,4 zubní lékař 5,8 6,7 8,0 gynekolog 15,3 19,6 24,2 lékař 15,9 18,5 23,1 lékárny 26,6 31,6 36,9 podíl z celkového počtu zdravotnických zařízení daného druhu Graf G7 Zdravotnická zařízení s webovými stránkami samostatné ordinace lékaře lékárny 11 2 3 1 2006 2007 2008 2009 Graf G8 Samostatné ordinace lékaře s webovými stránkami 1 2 2 1 lékař zubní lékař gynekolog Graf G9 Samostatné ordinace lékaře s webovými stránkami v krajích ČR (); 2009 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tab. G4 Lékaři samostatných ordinací v ČR používající webové stránky k vybraným činnostem; 2009 on-line objednávky k lékaři on-line konzultace s lékařem samostatné ordinace lékaře celkem 5,2 6,1 lékař 4,6 3,8 7,1 9,1 zubní lékař 2,0 2,0 gynekolog 6,3 11,9 lékař 7,6 8,9 podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného typu Graf G10 Lékaři samostatných ordinací umožňující on-line objednání prostřednictvím svých webových stránek 1 6 lékař Graf G11 Lékaři samostatných ordinací umožňující on-line konzultaci prostřednictvím svých webových stránek 6 1 lékař podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Graf G12 Služby poskytované na webových stránkách nemocnic formuláře/ žádanky ke stažení on-line kontaktní formulář 5 on-line objednání se na vyšetření blind friendly stránky 6 1 1 2009 2010 podíl z celkového počtu nemocnic Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tab. G5 Jednotlivci v ČR používající internet k vyhledávání informací o zdraví 2008 2009 2010 Celkem 16+ 13,1 18,7 19,2 Celkem 16 74 14,2 20,1 20,5 podle pohlaví muži 16+ 8,1 11,6 12,6 ženy 16+ 17,9 25,4 25,5 podle věkových skupin 16 24 let 8,3 15,9 13,1 25 34 let 19,0 25,9 25,0 35 44 let 20,3 27,7 29,3 45 54 let 16,4 21,5 23,4 55 64 let 10,7 16,4 16,3 65 74 let 4,4 5,4 9,7 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 2,6 2,0 4,1 střední bez maturity 7,4 11,8 12,3 střední s maturitou 20,8 27,3 27,8 vysokoškolské 29,6 37,3 37,7 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 7,4 16,0 13,2 starobní důchodci 3,5 5,6 8,2 podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let Graf G13 Vyhledávání informací o zdraví jednotlivci; 2010 jednotlivců celkem jednotlivců používajících internet celkem 16+ muži ženy 4 16 24 let 25 34 let 35 44 let 45 54 let 55 64 let 65 74 let 1 2 36 51 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 1 2 2 2 3 3 Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

Graf G14 Jednotlivci používající internet k vyhledávání informací o zdraví 2010 2005 Lucembursko Finsko 41 5 5 Dánsko 2 5 Nizozemsko 41 50 Německo* 4 Slovinsko Maďarsko 1 41 Švédsko 40 Rakousko Belgie Francie* Slovensko Estonsko EU27 Malta Španělsko Lotyšsko 36 3 3 3 Spojené království 3 Litva Portugalsko Irsko Polsko Itálie Řecko Kypr Česká republika Rumunsko* Bulharsko* 3 2 2 21 21 podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi * místo roku 2005 rok 2006 Zdroj: Eurostat, 2011

Graf G15 Jednotlivci používající internet k vyhledávání informací o zdraví podle pohlaví; 2010 ženy muži Finsko 51 6 Lucembursko 5 5 Dánsko Nizozemsko Německo Slovinsko Švédsko 4 4 33 5 5 5 4 4 Estonsko 4 Maďarsko 3 Lotyšsko 20 Francie Slovensko Belgie Rakousko EU27 41 41 3 Litva Spojené království Španělsko Malta Irsko Portugalsko Polsko 2 3 3 21 3 36 36 36 Česká republika Kypr Itálie 1 2 2 2 Řecko 2 Rumunsko 1 20 Bulharsko 1 podíl z celkového počtu mužů/žen ve věku 16 až 74 let v dané zemi * místo roku 2005 rok 2006 Zdroj: Eurostat, 2011