kové politiky Euro Forum, 21. června 2004 Údaje s laskavým svolením m I n f o p h a r m

Transkript

1 Základní teze lékovl kové politiky Euro Forum, 21. června 2004 Ivo Žídek Údaje s laskavým svolením m I n f o p h a r m

2 Úvodem Léková politika je součást stí zdravotní politiky Obecně neexistuje optimáln lní model lékovl kové politiky Základním m principem by měla m být transparence a dodržov ování Směrnice 89/105/EHS. Snaha o stanovení lékové politiky je podmínkou dobrého fungování systému úhrad léčiv l z veřejných ejných prostředk edků.

3 Struktura výdajů veřejného zdravotního pojištění (1998) bez nemocenské, ZÚLP a ZÚM PZT (poukaz) 2,4% lázně a ozdravovny 2,6% doprava 1,6% ambulance 22,9% 1998 léky (Rp) 22,6% nemocnice 48,0% 100,7 mld. Kč

4 Struktura výdajů veřejného zdravotního pojištění (2002) bez nemocenské, ZÚLP a ZÚM lázně a ozdravovny 2,3% PZT (poukaz) 2,7% doprava 1,5% ambulance 22,6% 2002 léky (Rp) 21,6% nemocnice 49,3% 137,9 mld. Kč

5 Meziroční růst výdajů na veřejné zdravotní pojištění a nemocenské dávky 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% nárůst zdravotní pojištění nárůst nemocenské dávky 1999/ / / /2001

6 Vývoj počtu osob v pracovní neschopnosti a délky d jejího trvání počet dní 28,0 27,0 26,0 25,0 24,0 23,0 22, ,3% 6,2% 6,1% 6,0% 5,9% 5,8% 5,7% 5,6% 5,5% podíl osob v PN průměrná doba trvání pracovní neschopnosti průměrné procento obyvatel v PN

7 Struktura výdajů veřejného zdravotního pojištění a dávek v nemoci (1998) bez ZÚLP a ZÚM doprava 1,3% nemocenská 13,2% OČR 0,6% mateřství 1,7% 1998 lázně a ozdravovny 2,2% PZT (poukaz) 2,0% léky (Rp) 19,0% ambulance 19,3% nemocnice 40,5% 119,2 mld. Kč

8 Struktura výdajů veřejného zdravotního pojištění a dávek v nemoci (2002) bez ZÚLP a ZÚM doprava 1,2% lázně a ozdravovny 1,9% nemocenská 16,8% OČR 0,5% mateřství 2,1% ambulance 18,2% 2002 PZT (poukaz) 2,2% léky (Rp) 17,4% nemocnice 39,7% 167,5 mld. Kč

9 Meziroční růst (pokles) výdajů v jednotlivých segmentech zdravotní péče 20% 15% 10% 1999/ / / /2001 5% 0% ambulance nemocnice léky (Rp) PZT (poukaz) lázně a ozdravovny doprava -5%

10 Porovnání základních trendů vývoje v zahraničí a v ČR V roce 2001 činil meziroční nárůst světov tového trhu s léky ve srovnání s rokem ,6 % největší část připadala p na růst r objemu a strukturáln lní změny spotřebov ebovávaných vaných léčiv l (56,3 %), menší část připadala p na růst r cen (26,2 %) nejmenší část na nově registrované léky vstupující na trh (17,5 %) V České republice činil v roce 2001 meziroční nárůst 12,3 % objem a strukturáln lní změny spotřebov ebovávaných vaných léčiv l 63,4 % růst cen 20,3 % nově registrované léky vstupující na trh 16,3 %

11 Regulace cen léčiv l v zemích EU : pouze 5 zemí nereguluje D, L, SRN, S,VB regulace cen výrobce regulace přirážek za obchodní výkony cenové porovnání hrazené nehrazené generika hrazené nehrazené Belgie Ano ne 20% ano ano ne Dánsko Ne ne ne ano ne ne Finsko Ano ne ano ano ne ne Francie Ano ne 30% ano ne ne Holandsko Ano ne ano ano ne ano Irsko Ano ne ano ano ne ano Itálie Ano ne 20% ano ne ano Lucembursko Ne ne ne ano ne ne Portugalsko ano * ne ano ano ne ano Rakousko Ano ano ano ano ano ne Řecko Ano ano 20% ano ano ano SRN Ne ne ano ano ano ne Španělsko ano * ano ano ano ano ano Švédsko Ne ne ne ano ano ano Velká Británie Ne ne ne ano ne ne

12 Porovnání cen léčiv l v ČR R (SR) a zemích EU Navzdory regulaci ceny léčiv trvale rostou. Přesto však celková průměrná cenová hladina se pohybuje kolem okolo 60 % průměrné ceny zemí EU. Nejvýraznější rozdíl je u průměrných cen generických léčiv, kde průměrná cena v ČR je přibližně 32% průměrné ceny v zemích EU. Ceny léčiv v ČR jsou nižší než na Slovensku! průměr EU ČR SR Celkem 100,0% 58,8% 74,2% Inovativní 100,0% 62,9% 80,3% Generika 100,0% 31,8% 34,6% OTC 100,0% 55,6% 54,7% Tabulka 3 Shrnutí rozdílů průměrných cen v zemích EU (vždy 100 %), v ČR a v SR v roce 2002 (leden) Zdroj dat: Infopharm (2003)

13 Rezervy regulace cen MF: odlišná regulace cen léčiv l tuzemských a zahraničních není porovnávána na cena v zemi výrobce nebo v jiných zemích regulace cen generických léčivých l přípravkp pravků - mohou žádat o shodnou cenu jako výrobce origináln lního léčivého přípravku, p pravku, občasn asné paušá šální změny cen léčiv l dle vývoje kurzu měny přihlašování cen v zahraniční měně

14 Regulace cen léčiv l - navrhovaná řešení u origináln lních léčivl využívat vat metod mezinárodn rodního srovnávání, průměr r nejlevnější ších zemí (Francie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Polsko, Maďarsko) arsko) u generických (domácíchch či i zahraničních) léčiv l stanovit ceny nižší než u origináln lních léčivých l přípravkp pravků o %

15 Regulace cen léčiv l - navrhovaná řešení oddělit přirp irážky za obchodní výkony farmaceutického velkoobchodu a lékárenl degresivní přirážky nebo jednotný poplatek za distribuci - výdej balení léčiva

16 Souvislosti mezi regulací cen a regulací úhrad cena je regulována MF u více v než 8 tisíc kodů léčivých přípravků,, z toho je přiblip ibližně 90 % hrazených z nich je přes p 2,5 tisíce plně hrazeno přes 1,5 tisíce s tzv. dohodnutou nejvyšší cenou mezi výrobcem a Všeobecnou V zdravotní pojišťovnou ovnou ČR R (DNC). přibližně 900 má sice stanovenou cenu, ale není předepisováno

17 Souvislosti mezi regulací cen a regulací úhrad V podmínk nkách ČR R je plně hrazeno velké množstv ství léčiv s nedostatečnými nými důkazy d účinnosti a na druhou stranu léčival s velmi dobrými důkazy d účinnosti jsou hrazena nedostatečně s poukazem na jejich vysokou cenu, aniž by byly provedeny odpovídaj dající farmakoekonomické analýzy.

18 Regulace úhrad léčiv l - navrhovaná řešení každoro doroční revize počtu ATC skupin hrazených léčivých látek: 521 skupin t.č.. novela 300 skupin Rozdělen lení hrazených skupin do kategorií dle priorit tím definovat lékovou l politiku s vymezením m prioritních lékových kategorií

19 Regulace úhrad léčiv l - navrhovaná řešení Změna statutu Kategorizační komise z poradního orgánu MZ na nezávislý správn vní úřad mimo MZ T.č. členové nejsou zaměstnanci MZ, ale různých r subjektů: : MZ, MF, pojišťoven, oven, nemocnic, lékal kařských a pacientských svazů,, průmyslu atd., nenesou odpovědnost dnost Úřad Kategorizace léčivl (zdravot. prostředk edků,, techniky) by rozhodoval profesionáln lně,, veřejn ejně,, transparentně a nesl by za výsledek odpovědnost dnost přímo státu. tu. Možnost odvolání.

20 Shrnutí Přesunout správu nemocenského pojištění do kompetence MZ jednotná koncepce řízení zdravotního a nemocenského pojištění v kompetenci MF ČR u origináln lních léčivl využívat vat metod mezinárodn rodního srovnávání, průměr r nejlevnější ších zemí u generických léčiv stanovit nižší ceny degresivní přirážky nebo jednotný poplatek za distribuci nebo výdej balení změnit statut Kategorizační komise z poradního orgánu MZ na nezávislý správn vní úřad každoro doročně revidovat počet ATC skupin hrazených léčivých látekl rozdělit hrazené skupiny do kategorií dle priorit - tím definovat lékovou politiku s vymezením m prioritních lékových l kategorií

21 Děkuji za pozornost.