Městská památková rezervace a její regenerace Kroměříž postoje návštěvníků a turistů.

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu Městská památková rezervace a její regenerace Kroměříž postoje návštěvníků a turistů. Markéta Blažková Jihlava 2009

Městská památková rezervace a její regenerace Kroměříž postoje návštěvníků a turistů.

Poděkování Děkuji paní Mgr. Stanislavě Pachrové za vedení mé bakalářské práce a za čas, který jí věnovala, panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za cenné rady a připomínky. Dále děkuji slečně Bc. Petře Kunstové za poskytnutí velmi užitečných informací a za příjemnou spolupráci a vstřícnost při zodpovídání mých dotazů. Především bych chtěla poděkovat svým rodičům za podporu a trpělivost, kterou mi při mém studiu věnovali.

Městská památková rezervace a její regenerace Kroměříž postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Markéta Blažková Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava: 2009.

Copyright 2009 Markéta Blažková.

ABSTRAKT BLAŽKOVÁ, Markéta: Městská památková rezervace a její regenerace Kroměříž postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2008. 72 stran. Tato bakalářská práce pojednává o městské památkové rezervaci v Kroměříži. V teoretické části mé práce je představeno historické i současné město s jeho významnými atraktivitami. V praktické části se zabývám informacemi, které jsou vhodné pro turisty a představuji jednotlivé statistiky návštěvnosti. Stěžejním bodem mé práce je dotazníkový průzkum, který obsahuje názory turistů na toto město. Jejich jednotlivé postoje jsou zobrazeny pomocí grafů a tabulek a doplněny komentářem. Město Kroměříž je poté zhodnoceno SWOT analýzou. Bakalářská práce. Památková péče. Městská památková rezervace. Kroměříž. Arcibiskupský zámek. Dotazníkový výzkum. Grafické zpracování dat. SWOT analýza. ABSTRACT This bachelor work dissertates about the urban conservation area of Kroměříž. In the theoretical part of my work the historic and present town with its significant arrangements is introduced. I deal with pieces of information which are suitable for tourists and I introduce statistics of visit rates in the practical part of the work. A fundamental part of my work is a questionnaire survey, which contains the opinions of tourists about this city. Their particular postures are displayed by the help of graphs and tablets and complemented by commentaries. After it the city of Kroměříž is reviewed by a SWOT analysis. Bachelor Work. Monument Preservation. Urban Conservation Area. Kroměříž. Archiepiscopal Chateau. Questionnaire Survey. Graphic Elaboration of Data. SWOT Analysis. 5

PŘEDMLUVA Městská památková rezervace a její regenerace Kroměříž postoje návštěvníků a turistů je bakalářskou prací, která slouží k poznání historie a současnosti města a těch nejpřitažlivějších památek, které se nachází na území městské památkové rezervace v Kroměříži. Dále zahrnuje informace o státní památkové péči v České republice, přehled o infrastruktuře cestovního ruchu a údaje o statistikách návštěvnosti jednotlivých atraktivit města a regionu. Hlavní částí mé práce je dotazníkový průzkum a rozbor silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pomocí SWOT analýzy. Proč jsem si toto téma vybrala? Důvodem je především moje velká záliba v cestování a v poznávání historických měst České republiky. Protože mám také ráda přírodu a zejména zahradní architekturu a krajinné úpravy, byla pro mě Kroměříž ideálním místem. I když je Kroměříž od mého bydliště vzdálená více než sto dvacet kilometrů, rozhodla jsem se ji poznat blíže a napsat o ní svoji bakalářskou práci. Výsledky mojí práce budou poskytnuty k využití Odboru rozvoje města a Odboru kultury, cestovního ruchu a státní památkové péče v Kroměříži. 6

OBSAH 1 ÚVOD... 11 2 TEORETICKÁ ČÁST... 12 2.1 Památková rezervace... 12 2.1.1 Městská památková rezervace Kroměříž... 12 2.2 Město Kroměříž... 13 2.2.1 Název a městský znak... 13 2.3 Historie... 13 2.4 Současnost města... 16 2.4.1 Město a jeho obyvatelé... 16 2.4.2 Podnikání a průmysl... 16 2.4.3 Školství... 17 2.4.4 Kultura... 18 2.4.5 Kulturní akce... 18 2.5 Turistické atraktivity městské památkové rezervace v Kroměříži... 19 2.5.1 Arcibiskupský zámek... 19 2.5.2 Podzámecká zahrada... 21 2.5.3 Květná zahrada... 22 2.5.4 Sněmovní náměstí... 24 2.5.5 Velké náměstí... 25 2.5.6 Stojanovo náměstí... 27 2.5.7 Masarykovo náměstí... 28 2.5.8 Milíčovo náměstí... 29 2.5.9 Riegrovo náměstí... 29 2.5.10 Vodní ulice... 30 2.5.11 Jánská ulice... 30 2.5.12 Pilařova ulice... 30 2.5.13 Kovářská ulice... 31 2.5.14 Prusinovského ulice... 31 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 32 3.1 Infrastruktura cestovního ruchu ve městě... 32 3.1.1 Ubytování... 32 3.1.2 Stravování... 35 7

3.1.3 Doprava... 37 3.1.4 Informační centrum... 39 3.1.5 Ostatní služby... 39 3.2 Statistiky návštěvnosti jednotlivých atraktivit MPR Kroměříž... 41 3.2.1 Současnost Arcibiskupského zámku... 41 3.2.2 Současnost Biskupské mincovny... 43 3.2.3 Současnost Květné zahrady... 44 3.2.4 Muzeum Kroměřížska... 45 3.3 Statistiky návštěvnosti pro daný region... 46 3.3.1 Zlínský kraj... 46 3.3.2 Výsledky návštěvnosti Zlínského kraje za rok 2006 a 2007... 47 3.4 Podpora rozvoje cestovního ruchu v Kroměříži... 48 3.4.1 Cíle projektu... 48 3.4.2 Stručný obsah projektu... 48 3.4.3 Partneři projektu:... 48 3.5 Dotazníkový průzkum... 49 3.5.1 Použité metody... 49 3.5.2 Výsledky dotazníkového šetření... 50 3.5.3 Shrnutí výsledků... 60 3.6 SWOT analýza cestovního ruchu v Kroměříži... 61 3.6.1 Silné stránky... 62 3.6.2 Slabé stránky... 62 3.6.3 Příležitosti... 62 3.6.4 Hrozby... 63 3.6.5 Navržená opatření... 63 4 ZÁVĚR... 65 5 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ... 67 6 PŘÍLOHY... 72 8

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Obrázek 1: Erb města... 13 Obrázek 2: Arcibiskupský zámek... 19 Obrázek 3: Květná zahrada... 23 Obrázek 4: Domy na Velkém náměstí... 25 Obrázek 5: Kostel sv. Jana Křtitele... 28 Obrázek 6: Mapa MHD Kroměříž... 38 Graf 1: Vývoj návštěvnosti Historických sálů Arcibiskupského zámku... 42 Graf 2: Vývoj návštěvnosti Zámecké obrazárny... 42 Graf 3: Vývoj návštěvnosti Květné zahrady... 44 Graf 4: Návštěvnost Arcibiskupského zámku a Květné zahrady... 45 Graf 5: Vývoj návštěvnosti jednotlivých objektů Muzea Kroměřížska... 46 Graf 6: Věková kategorie... 50 Graf 7: Vzdělání respondentů... 51 Graf 8: Hlavní důvody návštěvnosti města Kroměříž... 52 Graf 9: Návštěvnost města Kroměříž... 52 Graf 10: Návštěvnost v jednotlivých ročních obdobích roku 2008... 53 Graf 11: Navštívené atraktivity města... 54 Graf 12: Místo ubytování turistů... 55 Graf 13: Typ ubytovacího zařízení... 55 Graf 14: Priority při výběru Kroměříže... 56 Graf 15: Způsob cestování do Kroměříže... 56 Graf 16: Způsob dopravy do Kroměříže... 57 Graf 17: Vzdálenost místa bydliště turistů od Kroměříže... 58 Graf 18: Výdaje za stravování... 59 9

Tabulka 1: Ceník pokojů hotelu Bouček... 32 Tabulka 2: Ceník hotelového taxi... 34 Tabulka 3: Provozní doba IC v Kroměříži... 39 Tabulka 4: Návštěvnost zámecké věže... 43 Tabulka 5: Návštěvnost Biskupské mincovny... 44 Tabulka 6: Počet přenocování zahraničních turistů... 47 Tabulka 7: Financování projektu pro podporu CR... 48 Tabulka 8: Stát s místem trvalého bydliště... 51 Tabulka 9: Náklady za ubytování... 59 Tabulka 10: Vedlejší výdaje turistů... 59 10

1 ÚVOD Česká republika je místo, kde se nachází nesčetné množství kulturních památek. Tím jsou myšlené nejen hrady, zámky a tvrze ale také historická jádra měst. Některá z nich jsou tak významná, že tvoří městské památkové rezervace. Turisté v České republice mohou poznávat také přírodní krásy a zúčastnit se řady folklórních a kulturních akcí. Kroměříž je takovým místem, které turistům dokáže nabídnout vše. Je to město historických památek, škol, umění a kultury. Je také dějištěm každoročních hudebních festivalů. Lákadlem pro turisty jsou výstavní historické domy, reprezentativní zámek s ohromující obrazárnou, Biskupská mincovna, Arcibiskupské vinné sklepy a dvě nádherné zahrady Podzámecká a Květná. Historické jádro města je společně s těmito zahradami vyhlášeno městskou památkovou rezervací, což má význam pro naši republiku. Celosvětový význam tohoto místa je dán tím, že se může od roku 1998 pyšnit zápisem na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Být zapsán na této listině je pro každou jednotlivou památku velká čest, jelikož se jí dostane mezinárodního uznání. Cílem mé práce je zmapovat postoje a názory návštěvníků a turistů ve vztahu k památkám a cestovnímu ruchu v Kroměříži. Stěžejním bodem práce je dotazníkový průzkum. V něm jsou položené různé typy otázek. Během dotazníkového šetření byly mimo jiné zjištěny důvody návštěvy města, četnost příjezdu turistů, vzdálenost místa bydliště a způsob dopravy návštěvníků do Kroměříže nebo jejich výdaje při pobytu v tomto městě. V praktické části práce jsou poté tyto otázky vyhodnoceny. Jednou z cest, která může vést k rozvoji Kroměříže je cestovní ruch, proto je potenciál rozvoje cestovního ruchu v Kroměříži rozebrán pomocí silných stránek a příležitostí. Negativní dopady pro město pomocí slabých stránek a hrozeb. Jsou města, kterými projíždíte, aniž by vám výrazně utkvěla v paměti a jsou jiná jako právě Kroměříž, která vás přitahují zvláštní až magickou silou. Troufnu si říci, že každý kdo ji navštíví, prožije zvláštní neobyčejný zážitek. Je přenesen z dnešního uspěchaného světa do poklidu a harmonie minulých let. Každému návštěvníkovi Kroměříže bych poradila, ať zkusí toto město poznat nejen rozumem ale i srdcem. Nebude toho litovat. 11

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Památková rezervace Prohlášení území za památkovou rezervaci se řídí podle 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. [13] Památková rezervace je podle 5 odstavce 1 výše uvedeného zákona územím, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, jež může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Podle 5 odstavce 2 zákona č. 20/1987 Sb. může vláda České republiky nařízením stanovit obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích. [13] Památková rezervace je řešena tak, aby chránila skupinu nemovitých kulturních památek ve své původní historické podobě. Památková rezervace představuje také jeden z nástrojů pro ochranu architektonického a archeologického dědictví, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala na mezinárodní úrovni Úmluva o ochraně architektonického dědictví, tzv. Granadská konvence a Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, tzv. Maltská konvence. Prohlášení území za památkovou rezervaci se děje nařízením vlády ČR. Vláda ČR je také zmocněna stanovit podmínky pro zabezpečení ochrany památkové rezervace. [13] V České republice se nachází 40 městských památkových rezervací např. Praha, Brno, Olomouc, Telč, Jihlava, Český Krumlov, České Budějovice, Mikulov, Kroměříž atd., 10 archeologických památkových rezervací, 61 vesnických památkových rezervací a 2 ostatní památkové rezervace. [52] 2.1.1 Městská památková rezervace Kroměříž Historické jádro města Kroměříže bylo prohlášeno za památkovou rezervaci výnosem Ministerstva kultury č. j. 15869/78/VI/1 dne 8. 9. 1978. [27] K nejvýznamnějším památkám kroměřížské památkové rezervace patří Arcibiskupský 12

zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou, historické domy na Velkém náměstí a v přilehlých uličkách a řada církevních staveb v čele s chrámem sv. Mořice. Výkon státní správy v Kroměříži na úseku státní památkové péče dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v jeho platném znění zajišťuje Odbor kultury, cestovního ruchu a státní památkové péče s vedoucím Mgr. Petrem Pálkou. Dále se zde nachází Komise pro architekturu města, regeneraci a rozvoj MPR v čele s předsedou Ing. Janem Slatinou. [19] 2.2 Město Kroměříž 2.2.1 Název a městský znak Název města je slovanského původu. Vytvářel se postupně od nejstaršího Cromesir, což je název zmíněný v latinských textech již roku 1135, přes Cremsirium, Cremsier, z něhož vzniklo německé pojmenování Kremsier, dále Kroměžír. [4] Ve 12. století byl dokonce na mapě arabského kupce Obrázek 1: Erb města Idrísího zaznamenán název Aggra, který v arabštině souhlasí s keltským názvem Crome sir (proslulý). Český název Kroměříž je doložen od roku 1383. [8] Městský znak tvoří červený štít se šesti stříbrnými špičkami. Čtyři z nich jsou v horní polovině a dvě v polovině dolní. Na počátku 17. století nechal kardinál František z Dietrichsteina městský znak Zdroj [3] vylepšit tím, že do něj vložil svůj rodový erb štít s horním polem zlatým a dolním červeným. V jeho středu jsou umístěny dva stříbrné vinařské nože se zlatými rukojeťmi. Takto upravený erb se používá od roku 1629. [3] 2.3 Historie Kroměříž je jedno z nejkrásnějších měst na Moravě a je také významným historickým centrem moravské kultury. Patří k menším hanáckým městům, které leží v Hornomoravském úvalu na řece Moravě. V tomto záplavovém území vzniklo nejprve velkomoravské hradiště a při něm tržní obec. Roku 1107 koupil tuto tržní obec 13

olomoucký biskup Jan II. od moravského markraběte Oty a od té doby se Kroměříž stala součástí majetku olomouckého biskupství i rezidencí dvora olomouckých biskupů. [3] První osobností, která významně zasáhla do dějin města, byl biskup Bruno ze Schauenburku (1245 1281). [7] Ten povýšil Kroměříž na město, nechal je obehnat hradbami a na místě dnešního zámku vybudoval raně gotický hrad. Plochou Velkého náměstí a hradbami s městskými bránami vytvořil město v hranicích dnešní památkové rezervace. Jeho nástupcem byl biskup Dětřich z Hradce, za jehož působení získala Kroměříž řadu privilegií, které posílily rozvoj města. Dal městu brněnské právo s povolením svobodně si volit rychtáře, dva jarmarky do týdne, právo mílové, pivovárečné a mýtní. Roku 1411 král Vladislav IV. potvrdil městu všechny jeho výsady a rozmnožil je. [3] To se však stalo před husitským revolučním hnutím. Husitská doba zasáhla Kroměříž těžce. Roku 1423 obsadili město Pražané, ale biskup Jan XII. zvaný Železný ho dobyl zpět. V roce 1432 bylo opět obsazeno moravskými husity. Do Kroměříže se vrátil blahobyt a klid až kolem roku 1500, kdy se město dostalo opět do rukou olomouckých biskupů. O obnovu hospodářství a rekatolizaci se starali humanističtí biskupové Stanislav Thurzo (1497 1540), Jan Dubravius (1542 1553) a Vilém Prusinovský z Víckova (1564 1572). Za vlády Stanislava Thurza došlo k přestavbě gotického hradu na renesanční zámek, jednu z prvních památek tohoto stylu na Moravě. Vilém Prusinovský z Víckova je považován za zakladatele zámecké zahrady. Kroměříž se opět stává centrem biskupského hospodářství a správy, než české země zasáhne Třicetiletá válka. Město bylo vydrancováno v letech 1643 a 1645. Roku 1647 zasáhla Kroměříž morová epidemie. Za války byla většina domů ve městě vydrancována a vypálena, bylo zde napočítáno pouze 69 obydlených domů z původních 214. Zničen byl i zámek, který vyhořel. [3, 7] Úpadek města zastavila až vláda biskupa Karla Lichtensteina z Kastelkornu (1664 1695), který se rozhodl udělat z Kroměříže výstavné rezidenční město olomouckých biskupů [7]. Je považován za obnovitele města. Zadal přestavbu zámku v raně barokním stylu architektům italského původu Luchesemu a Tencallovi. Luchese vyprojektoval dvě velké zahrady. Biskup zároveň obohatil zámek o vzácné 14

sbírky obrazů, knih, hudebnin a mincí. Nechal vystavět biskupskou mincovnu. Lichtensteinova doba patří k nejsvětlejším stránkám kulturních dějin Kroměříže. [5] Roku 1752 vypukl v Kroměříži požár, který zničil mnoho domů a částečně i zámek. Město bylo poté nově opraveno v barokním stylu. Roku 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno a Kroměříž se stala sídlem arcibiskupa. [3] V listopadu roku 1848 bylo do Kroměříže přeneseno z Vídně zasedání Ústavodárného říšského směnu, které zde působilo až do svého rozehnání v březnu roku 1849. [7] Sněmu se zúčastnila řada významných představitelů českého národního obrození (Fr. Palacký, J. K. Tyl, K. Havlíček Borovský, Fr. L. Rieger a další) a stalo se podnětem pro rozmach českého národního sebeuvědomování v Kroměříži i okolí. V druhé polovině 19. století zaznamenala Kroměříž rozvoj drobného průmyslového podnikání. Roku 1887 byl zvolen první starosta Vojtěch Kulp. Česká radnice v Kroměříži byla jednou z prvních na Moravě. Rychle se rozvíjel veřejný a kulturní život města a začaly se budovat nové školní instituce. Prestižní záležitostí se stala stavba českého gymnázia. V této době se městu začalo říkat Hanácké Athény. [3, 18] Po 1. světové válce a vzniku samostatné ČSR v roce 1918 se Kroměříž stala významným kulturním a společenským centrem Moravy. Do života občanů těžce zasáhla až 2. světová válka. Došlo k téměř kompletní likvidaci židovské komunity a při závěrečných bojích na Moravě 4. května 1945 k zapálení zámecké věže, která musela být o několik let později zcela restaurována. V držení olomouckého arcibiskupství byl zámek až do roku 1949, od té doby ho spravuje stát. Tři roky po válce se v Kroměříži konala velkolepá výstava 100 let českého národního života. [3, 7] Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou rezervaci roku 1978. [7] Po roce 1990 začíná obnova historického centra. V roce 1995 byl komplex zahrad a zámku v Kroměříži vyhlášen národní kulturní památkou České republiky a Kroměříž se stala také nejkrásnějším historickým městem v České republice za rok 1997. Pro svoji neocenitelnou kulturní a historickou cenu byly zahrady a zámek v Kroměříži zapsány v roce 1998 na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. [18] 15

2.4 Současnost města Kroměříž je městem historických památek, škol, umění a kultury, které je každoročně vyhledáváno návštěvníky zejména pro velké množství památek. Město je také dějištěm každoročních hudebních festivalů, výstav, odborných konferencí a kongresů. 2.4.1 Město a jeho obyvatelé Kroměříž je okresní město ve Zlínském kraji. Obsahuje plochu 5 560 hektarů, z toho město samotné je vystavěno na 1 770 hektarech a ostatní plochu tvoří předměstské části jako jsou Sladovny ulice a uličky kolem hospodářských objektů biskupství. V této části předměstí je také známé sportovní středisko Bajda, dále Štěchovice, Novosady předměstí vystavené po roce 1990, nachází se zde secesní domy na Havlíčkově ulici a Psychiatrická léčebna Kroměříž, která byla vystavěna v letech 1903 1909 ve slohu vídeňské secese. Na začátku 20. století byla nejvýznamnější stavbou moderní architektury na Moravě. Další předměstské části tvoří sídliště Oskol, Bělidla, Slovan sídliště vybudované pro 2. světové válce a Zachar nové sídliště z 80. let se základní školou, obchodním střediskem a budovou Okresního archívu. Místní části Kroměříže tvoří dřívější okolní zemědělské vsi Bílany, Drahlov, Hradisko, Kotojedy, Miňůvky, Postoupky, Těšnovice, Trávník, Vážany a Zlámanka. V Kroměříži je 4 100 domů, asi 11 000 bytů a z toho přes 3 600 bytů v rodinných domech. Zastavěná plocha samotného města představuje 11 procent, výrazný podíl připadá městské zeleni, která dává Kroměříži ráz čistého a vyváženého životního prostředí. Ve městě a jeho okrajových částech žije asi 30 000 obyvatel. Počet žen mírně převařuje nad počtem mužů. Početně nejslabší je generace do 14 let s počtem obyvatel 5 100, nejsilnější skupinou je generace od 15 do 59 let s 19 500 obyvateli a věková skupina osob v důchodovém věku je 5 300. [3, 20] 2.4.2 Podnikání a průmysl Hlavním odvětvím v Kroměříži není průmyslová výroba. Odklon projektu hlavní železnice kolem roku 1840 znamenal malý zájem o průmyslovou výstavbu, narozdíl od řady jiných měst. Pro město je charakteristický rozvoj živnostenského podnikání. Převažuje drobné podnikání v obchodu a službách. Ve městě je asi 4 990 živností. 16

Členem Okresní hospodářské komory v Kroměříži je 94 podniků, z toho 73 jich má sídlo přímo v Kroměříži. Z tohoto počtu je to 1 strojírenská firma, 16 stavebních, 4 potravinářské, 3 nábytkářské, 3 elektrotechnické, 2 chemické a plastikářské a 4 podnikající školy. Ostatní podniky se zabývají různými výrobními, obchodními, poradenskými a dalšími obory. V Kroměříži působí 9 bank a spořitelen a také 9 pojišťoven. [20] 2.4.3 Školství Kroměříž se může pochlubit celou řadou škol a tvoří jakési centrum vzdělanosti Hané. Na tradice kroměřížského školství navazují všeobecné, odborné, pedagogické a umělecké školy. Nachází se zde 9 středních škol, kdy 3 z nich jsou zároveň vyšší odborné a 2 gymnázia. Od roku 2002 zde sídlí celostátní Justiční akademie, která navázala na tradici Justiční školy vzniklé v Kroměříži roku 1995. [20] Gymnázia - Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži je to katolické gymnázium se všeobecným zaměřením. Bylo založeno již v roce 1854 olomouckým arcibiskupem Bedřichem z Früstenberka. Z počátku bylo studium vyhrazeno pouze chlapcům a postupně se vypracovalo v elitní školu olomoucké arcidiecéze, která vzdělávala pouze budoucí kněze a katolickou inteligenci. V roce 1950 bylo gymnázium zrušeno a znovu obnoveno bylo až v roce 1991 a do školy byly přijímány i dívky. [66] - Gymnázium Kroměříž Střední a vyšší odborné školy - Vyšší odborná škola pedagogická a sociální a Střední pedagogická škola - Vyšší odborná škola potravinářská a Střední průmyslová škola mlékárenská - Střední podnikatelská škola a Vyšší podnikatelská škola, s. r. o. - Střední škola Centrum odborné přípravy technické - Obchodní akademie - Odborné učiliště a Praktická škola - Střední zdravotnická škola - Střední škola hotelová a služeb - Tauferova střední odborná škola veterinární 17

Konzervatoře - Konzervatoř P. J. Vejvanovského poskytuje střední a vyšší vzdělání v oborech hudba a zpěv. V Kroměříži ještě donedávna existovaly dvě konzervatoře, ale protože nabízely identické obory, byla Konzervatoř Evangelické akademie Kroměříž přestěhována a 1. září 2008 slavnostně otevřena v Olomouci. 2.4.4 Kultura Divadla a kina Památkově chráněná budova Klubu Starý pivovar se nachází v blízkosti radnice asi 50 m od kroměřížského Velkého náměstí. Krásný divadelní sál se 120 místy a dřevěným balkonem je určen k pořádání divadelních představení a koncertů pro menší soubory a orchestry. Divadelní sál je propojený s přísálím. V prostředí objektu se také pořádají kongresy, semináře, školení i pro soukromé oslavy. Kino Nadsklepí nacházející se na Milíčově náměstí má kapacitu 443 sedadel a nabízí běžnou filmovou distribuci. Dům kultury Dům kultury je příspěvkovou organizací, kterou zřídilo město Kroměříž za účelem zajišťování kulturní činnosti a udržení kulturních tradic. Pravidelně pořádá divadelní představení profesionálních i amatérských scén, koncerty, výstavy atd. Knihovna Kroměřížská knihovna vznikla na konci 19. století a je významnou kulturní institucí města. Od roku 1997 sídlí v rekonstruované budově s bezbariérovým vstupem do všech oddělení. [20] Knihovna nabízí klasické knihovnické služby, poradenské služby, nechybí zde ani počítače s přístupem na internet a pořádá také množství kulturních a vzdělávacích aktivit, které oceňují nejen obyvatelé města ale i okolí. 2.4.5 Kulturní akce Kroměříž je vyhlášená velkým množstvím kulturních akcí, které se zde každoročně konají. Mezi ty nejznámější patří Mezinárodní přehlídka vojenských hudeb v Kroměříži, která si získává stále větší ohlas v zahraničí. Letos se uskutečnil 18

již 15. ročník tohoto festivalu a zúčastnily se ho mimo domácích armádních muzikantů i dechové vojenské orchestry z Belgie, Litvy, Polska, Rakouska a Rumunska. [24] Další festivalem je Hudba v zahradách a zámku, jež má také dlouholetou tradici. Cílem tohoto festivalu je uvádění skladeb z bohatého zámeckého hudebního archívu. Nejcennější částí archívu je sbírka Karla Lichtensteina z Kastelkornu, která je označovaná za jednu z nejvýznamnějších sbírek ve střední Evropě. Festival je tradičně zahajován cyklem koncertů kroměřížských hudebních škol a pěveckých sborů v Podzámecké zahradě. Dále se koncerty konají v prostorách zámku a Květné zahrady. [22] K vrcholným hudebním zážitkům patří zářijový festival Kroměřížské hudební léto. Letos se uskutečnil již 40. ročník a je orientován na vážnou hudbu. Koncerty se konají ve Sněmovním sálu Arcibiskupského zámku a těší se i přízni zahraničního publika. [23] Významnou součástí kulturního života Kroměříže jsou koncerty konzervatorního orchestru, komorních souborů a studentů z Konzervatoře P. J. Vejvanovského. 2.5 Turistické atraktivity městské památkové rezervace v Kroměříži 2.5.1 Arcibiskupský zámek Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou městské památkové rezervace, národní kulturní památkou, kterou každoročně navštíví tisíce turistů. Ti mohou obdivovat bohaté interiéry zámku, krásnou Podzámeckou zahradu i světoznámou obrazovou galerii. Vznik a vývoj zámku je spojen s historií olomouckého biskupství Obrázek 2: Arcibiskupský zámek a arcibiskupství. Na místě dnešního zámku nebo v jeho bezprostřední blízkosti byl původně zeměpanský dvorec, který nechal přebudovat v raně gotický hrad biskup Bruno ze Schauenburku. Z této doby se zachovalo pouze několik sklepních prostor a jádro zámecké věže. Následující olomoučtí biskupové Zdroj: Vlastní fotografie si hrad postupně upravili na svoji 19

významnou rezidenci až další závažné změny uskutečnil na počátku 16. století biskup Stanislav Thurzo. Tyto úpravy byly zčásti pozdně gotické a zčásti již renesanční. Za švédského vpádu v letech 1643 a 1645 byl zámek zpustošen. [14] Současná podoba zámku je z let 1664 1695, kdy byl za biskupa Karla Lichtensteina z Kastelkornu přestavěn v honosný raně barokní palác podle projektu severoitalského architekta Filiberta Lucheseho. [5] Později projekt zpracoval jeho žák Giovanni Pietro Tencalla, který byl jedním z nevýznamnějších projektantů 2. poloviny 17. století v celé habsburské monarchii. Tito dva architekti se také podíleli na dalších stavbách obnovovaného města. Mobiliář a výzdoba interiérů pocházejí až z druhé poloviny 18. století. V roce 1752 zámek vyhořel a při obnově dostal nové zakončení, římsy a střechy. V letech 1848 49 zasedal v zámeckém sále Ústavodárný říšský sněm. [7] V roce 1885 se na zámku konala schůzka rakouského císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra II. V posledních dnech 2. světové války zde Němci založili požár, který těžce poškodil zámeckou věž. Opravena byla v roce 1948. Zámecká věž měřící 84 m je bezpochyby dominantou zámku. [2,3] Vysokou uměleckou hodnotu má výzdoba interiérů. Interiéry zámku sloužily ke třem hlavním funkcím hospodářské správě biskupství, reprezentačním účelům a prezentaci uměleckohistorických sbírek. Nachází se zde několik krásných sálů. K nejvýznamnějším patří Lovecký sál, Carský pokoj, Sněmovní sál, který patří k nejkrásnějším sálům zámku a Manský sál. Podrobný popis těchto zámeckých sálů je uveden v Příloze E. 2.5.1.1 Zámecká obrazárna Zámecké křídlo ve druhém poschodí slouží jako zámecká obrazárna s díly evropských malířů 15. 18. století. [14] Po pražské Národní galerii je to nejcennější soubor maleb u nás a jeden z předních v Evropě. V devíti sálech zámecké budovy je vystaveno na 100 obrazů a najdeme zde díla takových umělců, jakými byli např. Tiziano Vecelli zv. Tizian, Paolo Veronese, Jacopo Bassano, Hans von Aachen, Lucas Cranach, Jan Breughel a mnoho dalších. Obraz Apollon a Marsyás je považovaný odborníky za nejcennější dílo na území našeho státu. Obraz vzbudil také velkou pozornost na světových výstavách v Londýně, Benátkách, Washingtonu a Paříži. 20

V přízemí zahradního křídla zámku jsou umístěny další krásné prostory Sala terreny, které v minulosti tvořily vchod do Podzámecké zahrady. Sala terrena má pět místností navržených podle plánů G. P. Tencally. V hlavní místnosti je široké schodiště spojené se zámkem a další boční místnosti tvořily odpočinkové prostory. Ty byly v západní části ukončeny grottou se sochami faunů a vodními hříčkami. Na výzdobě saly terreny se podílel sochař B. Fontana a malby jsou dílem P. A. Paganiho. Ve východní části je vybudována ukázka rudných dolů, kde horníci dobývají primitivním způsobem rudu, kterou na povrch vynášejí psi a koník. 2.5.1.2 Arcibiskupské vinné sklepy Vinné sklepy založil roku 1266 biskup Bruno ze Schauenburku. V době vlády Karla IV. byly rozšířeny a v roce 1345 jim udělil tento král výsadu vyrábět mešní víno. Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku. Jsou v nich zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století. Umístěné jsou v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1030 m 2 a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9 C do 11 C. Výroba mešních vín má staletou tradici. Víno zde zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti. Nejstarší sud je z roku 1805. [28] 2.5.2 Podzámecká zahrada Součástí zámku v Kroměříži je rozsáhlá Podzámecká zahrada. Rozkládá se na rovině pod zámkem na pravém břehu Moravy v nadmořské výšce 190 m, má rozlohu asi 64 ha a roste v ní na stovky různých druhů stromů. [16] Součástí parku jsou tři rybníky a řada malebných zahradních staveb. Počátky Podzámecké zahrady sahají nejméně do pozdního středověku. První písemná zmínka o ní je z roku 1509, z doby Stanislava Thurza. [Fišer aj., s.31] Byla původně zelinářskou a květinovou zahradou. V 17. století byla přeměněna na barokní zahradu podle architektů F. Lucheseho a G. T. Tencally. [16] Jejich koncepce italské zahrady vydržela až do 20. let 18. století, kdy byla upravena v duchu francouzského zahradního slohu. K dalším změnám došlo na konci 18. století za arcibiskupa Colloreda-Waldsee. Při severní straně zámku nechal postavit kolonádu, ke které přiléhá malá stupňovitá zahrada giardino segréto, tj. soukromá zahrada. V tomto období byla zahrada dále rozšiřována, zahrnovala tzv. Dlouhý rybník, kanál a dobově sentimentální 21

stavby. Některé z nich se dochovaly dodnes chrám Přátelství a umělá zřícenina, ostatní známe jen z maleb J. Fischera. Park dostal ráz uměleckých zahrad ovlivněných estetikou osvícenství. Na počátku 19. století prodělala zámecká zahrada poslední změnu, kdy byla upravena na anglický park. [7] Autorem těchto úprav byl Antonín Arche, který v zahradě vystavěl stavby ve stylu pozdního klasicismu a neorenesance např. Rybářský domek, původně kasino u Dlouhého rybníka, Čínský pavilon na ostrůvku u Divokého rybníka. V roce 1846 přibyla ještě Pompejská kolonáda. Název získala podle toho, že v ní byly umístěny busty přivezené z Pompejí. Úpravy z novější doby se týkají slavného kroměřížského rodáka Maxe Švabinského např. mozaikový cyklus lunet z let 1951 52 v Colloredově kolonádě. [3] Podzámecká zahrada je unikátní parkem zejména po vegetační stránce, je zde asi 270 druhů stromů. [1] Početné druhy a odrůdy dřevin pocházejí z jižní Evropy, ze severní Ameriky a z východní Asie. Pro návštěvníka i obyvatele města je zahrada příjemným místem procházek a odpočinku. Je krásná ve všech ročních obdobích. 2.5.3 Květná zahrada Libosad zvaný Květná zahrada je vzácnou ukázkou zahradní architektury u nás s bohatou květinovou výzdobou a řadou vzácných dřevin. Byla vybudována na principech italské zahrady a její výjimečnost spočívá především ve skutečnosti, že si do dnešní doby zachovala svoji historickou podobu. Dějiny Květné zahrady jsou poměrně stručné. Byla vybudována v druhé polovině 17. století za Karla Lichtensteina z Kastelkornu za hradbami tehdejšího města na neplodné a bažinaté půdě. [15] Projekt vypracovali architekti F. Luchese a G. P. Tencalla. Květná zahrada je příkladem raně barokní zahrady s manýristickými prvky. Z velké části si uchovala svoji historickou podobu, což je možné zjistit podle grafických listů J. van der Nypoorta z roku 1691. [3] V 19. století se město rozrůstá a jednotlivé budovy dosahují až k zahradě. V letech 1840 1845 jsou zde významné úpravy, které prováděl architekt A. Arche. [15] Vyřešil přístup do zahrady z města vybudováním čestného dvora. K boční straně byly vsunuty dvě budovy tropického a studeného skleníku a budova obytná a správní. Čestný dvůr je vybaven zahradním nábytkem. Vázy s arcibiskupským znakem i lavice jsou ve stylu druhého rokoka a působí v zahradním prostředí elegantně a moderně. V období 22

mezi 1. a 2. světovou válkou byla zahrada zčásti přebudována na užitkovou, až v 50. let začala rekonstrukce. [7] Květná zahrada má tvar pravidelného obdélníku o rozloze 485x300 m s kratšími stranami na západě a východě. Na západní straně se rozkládá mohutná 244 m dlouhá kolonáda s krásnou sochařskou Obrázek 3: Květná zahrada výzdobou. [1] Celá zahrada se dělí přibližně na dvě poloviny. Bližší část ke kolonádě tzv. květnice je tvořena symetricky řešenými plochami s barevnými květinovými ornamenty, stěnami stříhaných stromů a keřů, také je zde kruhové a obdélníkové bludiště, Lví fontána a kašna Tritonů. Zdroj: Vlastní fotografie Jsou dílem sochaře Michala Mandíka ze 70. let 17. století. [21] V druhé východnější části zahrady zvané štěpnice se zachovaly zbytky navršených jahodových kopečků. Jsou to umělé vyvýšeniny, ze kterých je možno přehlédnout celou zahradu. 2.5.3.1 Kolonáda Je uvnitř galerie. Původně sloužila jako vstup do zahrady. Je dlouhá 244 m [1], 14 m široká a téměř 10,5 vysoká. [3] V nikách kolonády je umístěno 44 soch v nadživotní velikosti, které reprezentují antický svět a nad pilíři arkád je zdobena 46 bustami. [15] Při obou bočních výklencích byly kdysi dvě kašny Venušina a Neptunova. Bočním šnekovým schodištěm je možno vystoupit na střešní terasu a vychutnat si krásu zahrady shora. 2.5.3.2 Rotunda Je další pozoruhodnou stavbou v Květné zahradě. Podobně jako kolonáda je projektována G. P. Tencallou a byla vystavěna v letech 1667 1668. [3] Je to osmiboká budova, kterou prochází osa zahrady od původního hlavního vchodu uprostřed kolonády. Malby uvnitř rotundy znázorňují mytologické scény. Jsou zde také sochy satyrů a alegorie ročních období. Zajímavostí rotundy je Foucaultovo 20 kg těžké 23

kyvadlo, které je zavěšené na 25 m dlouhou strunu a demonstruje otáčení Země. Kyvadlo sem počátkem 20. století zavěsil prof. Fr. Nábělek. [21] Fotografie Kolonády a Rotundy jsou umístěny v Příloze D. Dle mého názoru je největším lákadlem pro turisty Arcibiskupský zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou. V Kroměříži je ale řada ostatních památek zahrnutých do památkové rezervace, které stojí za povšimnutí a návštěvu. Ve své práci bych chtěla vyzdvihnout ty nejdůležitější. Pro lepší představu a orientaci je součástí práce Příloha C: Mapa města Kroměříže. 2.5.4 Sněmovní náměstí Na Sněmovním náměstí se nachází komplex zmíněného Arcibiskupského zámku a k němu přiléhající Podzámecké zahrady. Svým názvem připomíná jednání poslanců Ústavodárného říšského sněmu. Odtud lze projít poslední dochovanou městskou branou k biskupské mincovně. 2.5.4.1 Mlýnská brána Mlýnská brána bývala součástí hradebního opevnění města. Je poslední, jež se dochovala. Další dvě brány Vodní a Kovářská, byly zbořeny v letech 1855 až 1857. [7] Byla soukromou branou biskupství a vedla k vrchnostenským stavbám za hradbami města, především k mincovně, mlýnu a pivovaru. Svoji nynější podobu získala v roce 1830, kdy byla upravena Antonínem Archem. Vedle brány bylo v letech 1856 1858 postaveno Arcibiskupské gymnázium. [3] 2.5.4.2 Biskupská mincovna Budovu mincovny na Sladovnách nechal postavit Karel Lichtenstein z Kastelkornu roku 1665, v létě roku 1666 zde byly raženy první mince. V roce 1669 byla vyražena první zlatá medaile. V Kroměříži probíhala ražba mincí i medailí díky kvalitním pracovníkům. Takovým byl i Kryštof Hoffman, který vytvořil portrétní medaili zakladatele mincovny. Díky dobré výtvarné úrovni a poctivé řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k významným dobovým platidlům a později k sběratelsky hledaným numismatickým akvisicím. Právo ražby vlastních mincí měli olomoučtí biskupové od středověku až do poloviny 18. století, kdy byla z příkazu Marie 24

Terezie činnost mincovny ukončena. Od roku 1998 patří budova mincovny k památkového fondu městské památkové rezervace v Kroměříži. V interiérech mincovny je vybudovaná stálá expozice, kde jsou ukázány mimo jiné mincovní stroje a nástroje ze 17. století, předmincovní platidla, české mince a medaile. [3, 30] 2.5.5 Velké náměstí Je nejvýznamnější kroměřížským náměstím, srdcem historické části města a jedním z nejhezčích náměstí na Moravě. Založil ho biskup Bruno ze Schauenburku kolem roku 1260, má podobu přibližně Obrázek 4: Domy na Velkém náměstí obdélného pravoúhelníka. [3] Ze starší doby se dochovaly pouze sklepy některých domů. Dispozice většiny domů na náměstí pochází z renesance. Původně bylo kolem celého náměstí vedeno podloubí, jež však bylo v průběhu 3. čtvrtiny 19. století měněno ve skladiště a kupecké Zdroj [3] krámky. Postupně je však opět obnovováno a náměstí si tak získává svůj typický ráz. [Fišer aj., s.39] V minulosti bylo Velké náměstí centrem společenského života a domy zde patřily k nejvýstavnějším ve městě. Dominantou náměstí je mariánský sloup, který byl postaven po morové epidemii v roce 1680. Jsou na něm umístěné sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Rocha a sv. Mořice pocházející z raného baroka. Zajímavá je také kašna stojící uprostřed náměstí. Byla postavena v roce 1655 jako součást vodovodního systému města, znovu postavena byla roku 1811 a poté několikrát opravována. V severozápadní části náměstí je drobný památník Jana Milíče z Kroměříže vybudovaný u příležitosti 600. výročí jeho smrti. [3] 25

2.5.5.1 Historické domy na Velkém náměstí Na Velkém náměstí je řada krásných historických měšťanských domů patřících do památkové rezervace. Mají většinou typickou renesanční dispozici s raně barokní fasádou. Radnice Radnice je nejvýznamnější budovou na náměstí. Byla postavena v letech 1550 1611. Za svou podobu vděčí kardinálovi Františku z Dietrichsteina, o čemž svědčí i pamětní deska z roku 1611. Radnice byla původně jednopatrová s věží. O druhé patro byla zvýšena teprve roku 1850. [3] Součástí radnice je také balkon zbudovaný v průčelí 40 metrů vysoké věže, dvouramenné schodiště a erbovní deska Karla Lichtensteina z Kastelkornu, která je zasazena do zdi v přízemí. Radnice je dnes sídlem městského úřadu. Dům č. 20 Tento měšťanský dům byl původně nazývaný U zlatého kohouta, protože bývával hostincem. Na domě je pamětní deska připomínající, že zde žil dějepisec F. V. Peřinka a erb kardinála Fr. Dietrichsteina umístěný v nároží. Dům č. 33 tzv. obecní dům V 17. a 18. století byl dům majetkem úřednické rodiny Finsterwalderů. Roku 1764 ho koupilo město a v polovině 19. století zde sídlily obecní úřady (odtud jeho název). Na domě se nachází kartuš s městským erbem a datem 1600. [3] Dům je dnes sídlem řady společenských organizací. Dům č. 35 Na domu se starším jádrem secesní fasáda podle projektu Ing. Ladislava Mesenského z let 1910 13. Mesenský postavil řadu kroměřížských domů, v nichž užil secesního či modernistického tvarosloví. [Fišer aj., s.45] Dům č. 38 Muzeum Kroměřížska Původně nejvýstavnější dům ve městě s renesančními klenbami a portálem. V roce 1609 je zbudoval Fr. z Dietrichsteina v přechodném protobarokním slohu. 26

V letech 1636 1643 byl sídlem jezuitské koleje a po odchodu jezuitů z Kroměříže se opět dostal pod majetek biskupství. [3] Dnes je sídlem Muzea Kroměřížska, příspěvkové organizace Zlínského kraje. V jeho prostorách jsou umístěny dvě velké stálé expozice Památník Maxe Švabinského a expozice Příroda a člověk. Mezi další objekty muzea patří zámek Chropyně, soubor lidových staveb v Rymicích u Holešova a větrný mlýn ve Velkých Těšanech. [29] Dům č. 39 tzv. regentský dům a dům č. 40 tzv. hejtmanský dům Dům č. 39 je regentským domem nazývaný od roku 1649 podle Jana Mikuláše Reitra z Hornberka, který byl vrchním regentem všech biskupských panství. [7] Vznikl spojením původně dvou renesančních domů s jednotnou raněbarokní fasádou. Na severnějším domě byla roku 1950 odkryta původní sgrafita z konce 16. století, které nám umožňují představit si Kroměříž v její renesanční podobě. [3] Figurální sgrafita mají tři témata soud nad povětrnými ženami, medvědář a herec. Je na něm erbovní deska Karla Lichtensteina z Kastelkornu, za něhož zřejmě došlo k přestavbě domu. Hejtmanský dům vznikl také spojením dvou renesančních domů. Spojení obou domů provedl také Karel Lichtenstein, který je převedl do biskupského majetku a jehož vlastnictví dokazuje také erbovní deska. Dům č. 41 Biskupský vrchnostenský dům je jeden z nejstarších dochovaných domů ve městě. V 18. století v něm sídlila biskupská účtárna. Nacházejí se na něm raně renesanční ostění oken z počátku 16. století a manýristický dochovaný portál od G. P. Tencally. [3] Dům č. 112 tzv. Vejvanovského dům Dům se starším jádrem a pozdější barokně klasicistní fasádou. Byl majetkem biskupského dvorního kapelníka Pavla Josefa Vejvanovského. Na domě je jeho pamětní deska. 2.5.6 Stojanovo náměstí Je pojmenované podle olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana a situované v jedné z nejstarších částí města. Bezpochyby nevýznamnější stavbou je zde 27

chrám sv. Mořice, který založil kolem roku 1260 biskup Bruno ze Schauenburku. Za husitských válek byl chrám značně poškozen a k obnově došlo až roku 1516 za biskupa Stanislava Thurza. [3] Tuto rozsáhlou renovaci dokončil Stanislav Pavlovský, který je v pramenech nazýván druhým zakladatelem kostela. Jeho dílem bylo také vybavení interiéru, kde se nachází krásné renesanční památky. V další době chrám neušel barokním úpravám Karla Lichtensteina a kardinála Schrattenbacha. Po ničivém požáru byla chrámová stavba obnovována v letech 1836 1848. [3] O pseudogotickou úpravu se postaral Ant. Arche. Budova farního úřadu přiléhající k městským hradbám se nachází v těsné blízkosti chrámu sv. Mořice. Ve svém jádru je renesanční. Byla renovována biskupem Karlem Lichtensteinem, což nám ukazuje jeho erb s nápisem. Autorem stavby byl stavitel z okruhu architekta Filiberta Lucheseho. Toto malé náměstíčko doplňují pozdně barokní domy kanovníků a vikářů. Budova proboštství se zahradou a s výhledem na chrám sv. Jana Křititele patří mezi příjemná kroměřížská zastavení. 2.5.7 Masarykovo náměstí Patří k nejvýstavnějším částem města. Dominantou náměstí je kostel sv. Jana Obrázek 5: Kostel sv. Jana Křtitele Zdroj [55] 18. století na Moravě. [3] Křtitele. Byl postaven na místě johanitského kostelíka z 12. století. Původní podoba kostela je známá z plánků z konce 17. století, kdy povolal biskup Karel Lichtenstein do Kroměříže řád piaristů, věnoval jim tento tehdy zvaný špitální kostel. Piaristé k němu později přistavěli svou kolej a využívali ho až do roku 1737, kdy se zde začal stavět nový chrám. [56] Stavba vznikala za podpory olomouckých biskupů a města Kroměříže, byla provedena podle projektu architekta Ignáce Cyraniho z Bolleshausu. Byl dokončen i vysvěcen roku 1768. [56] Díky své jednotné výzdobě patří kroměřížský kostel sv. Jana Křtitele k významným památkám 28

V těsné blízkosti chrámu je budova Justiční akademie, před kterou stojí socha T. G. Masaryka. Pokud se vydáme z Masarykova náměstí směrem ke Květné zahradě narazíme na budovu Vrchnostenské sýpky z roku 1714. [3] Byla postavena za biskupa kardinála W. Schrattenbacha, což dokazuje erb a nápisová deska s chronogramem na bočním štítu. 2.5.8 Milíčovo náměstí Na tomto náměstí upoutá pozornost především budova Nadsklepí postavená roku 1886. Nadsklepí s divadelním sálem bylo kulturním centrem města ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století. [3] 2.5.9 Riegrovo náměstí Je nejstarším náměstím v Kroměříži, dříve Koňský nebo Zelný trh. Je pojmenováno podle politika Fr. L. Riegra, který zde bydlel v době zasedání říšského sněmu. Dominantou náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel je raně středověkého založení, které je doloženo pouze v jádru věže. Za autora dnešní stavby z let 1724 1736 je považován Ignác Cyrani von Bolleshaus. [58] Zařízení je vesměs barokní. Vedle kostela se nachází Emeritní dům. Postavil ho kardinál Schrattenbach jako útulek pro zestárlé kněze, jeho autorem je také Ign. Cyrani a součástí domu je také kaple. Za pozornost na Riegrově náměstí stojí barokní kašna před kostelem ozdobená skulpturou s delfínem a především sloup N. Trojice (morový) z let 1724 1726. [59] Jeho autorem je olomoucký mistr Jan Strumer. Severně od farního chrámu leželo kdysi židovské ghetto, oddělené od města zdí. Vzniklo po roce 1454, kdy se sem Židé přestěhovali z Olomouce. Části zdí, které se zachovaly dodnes jsou z roku 1680. V ghettu byla i kroměřížská katovna. Nejvýznamnější památkou je zde dům č. 259 v Moravcově ulici bývalá židovská radnice. [3] K dalším památkám městské památkové rezervace Kroměříž patří některé objekty, které se nachází v ulicích historické části města. Součástí práce je Příloha C: Mapa Kroměříže, která obsahuje všechny zmíněné ulice města. 29

2.5.10 Vodní ulice Vodní ulice byla v dřívějších dobách nazývána Moravská. Byla zakončena městskou Moravskou branou. V ulici jsou pozoruhodné zejména raně secesní fasády některých domů. 2.5.11 Jánská ulice Jánská ulice vybíhá z Velkého náměstí od obecního domu až k Milíčově náměstí. Vznikla teprve na sklonku 17. století, kdy biskup Karel Lichtenstein z Kastelkornu nechal zbudovat velkorysý urbanistický celek tvořící domy při kapitule u sv. Mořice a piaristické gymnázium podle projektu G. P. Tencally. [7] Domy ve stylu manýrismu působí velmi honosně. Dům č. 27 seminář chlapců a zpěváků vznikl společně s piaristickým gymnáziem jako první ze zástavby v této ulici. Stavba byla zahájena roku 1693 Karlem Lichtensteinem z Kastelkornu. [3] Osobu zakladatele připomíná erb nad portálem. Dům patřil piaristům do konce 19. století, kdy byl postoupen městu s tou výhradou, že bude sloužit i nadále školním účelům. Kanovnické rezidence (domy č. 28 31) na Jánské ulici nechal vybudovat výše zmíněný biskup roku 1693 při kapitule u sv. Mořice. [3] V domě č. 15 se narodil malíř a grafik Max Švabinský. 2.5.12 Pilařova ulice Na rohu Jánské a Pilařovy ulice se nachází budova piaristického gymnázia. Původně se zde nacházely tři domy, které byly vykoupeny v letech 1688 1692, základní kámen ke stavbě gymnázia byl položen roku 1694. Dům byl původně jednopatrový a autorem projektu se stal G. P. Tencalla. Stavba druhého patra se uskutečnila až v roce 1851. Školní budova sloužila jako gymnázium s osmi třídami. Z významných osobností, kteří zde studovali stojí za připomenutí významní historici 18. století Gelasius Dobner, Adolf Pilař aj. Gymnázium se smlouvami z let 1879 a 1881 stalo majetkem města s tím, že bude sloužit školním účelům. Nějaký čas se stalo sídlem německého gymnázia a dnes jsou z něj bytové jednotky. V Pilařově ulici se nachází další významná budova památkové rezervace piaristická kolej. Piaristy uvedlo do Kroměříže biskup Karel Liechtenstein roku 1687 a přidělil jim bývalý středověký kostel johanitů. Ze stavbou koleje započali roku 1688 a také podle Tencallova projektu. Kolej byla umístěna vedle starého kostela při hradební zdi. 30

Uprostřed dvoupatrové budovy je čtvercový arkádový dvůr. Dnes je v ní Konzervatoř P. J. Vejvanovského. [3,7] 2.5.13 Kovářská ulice Kovářská ulice je nazývaná podle toho, že ústila do Kovářského předměstí. Bývala zakončená Kovářskou (Horní) branou, která však byla zbořena. Původně barokní domy jsou přestavěné v době klasicismu a secese. 2.5.14 Prusinovského ulice Na Prusinovského ulici se nachází dům č. 114 bývalý pivovar. Památkově chráněná budova Klubu Starý pivovar byla postavena koncem 16. století majiteli kroměřížských šenkovních domů, kteří zde vybudovali pivovar. Pivo se tu už dávno nevaří a od roku 1956 se stal střediskem kulturního dění v Kroměříži. [60] 31

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Infrastruktura cestovního ruchu ve městě 3.1.1 Ubytování Z ubytovacích zařízení v Kroměříži převládají především penziony. Cenově jsou dostupné pro ty, kteří preferují levnější formy ubytování. Turisté, kteří si při svém pobytu chtějí dopřát trochu luxusu, si však také vyberou. Ve městě se nachází celkem čtyři hotely. Dva hotely lze zařadit do kategorie čtyřhvězdičkových a zbylé dva mezi dvouhvězdičkové hotely. Jediné, co podle mého názoru v Kroměříži chybí, je moderně řešený hotel příměstského typu. V něm bych viděla, že bude nabízen veškerý komfort a komplex zaměřený na relaxaci (wellness centrum s bazénem, parní kabinou, finskou saunou, fitness centrem), zábava a volnočasové aktivity. 3.1.1.1 Hotely a penziony Hotel Bouček**** Je umístěn přímo na Velkém náměstí, proto je vhodný pro ubytování během pracovní cesty i pro příjemné strávení dovolené. Pro turisty, kteří chtějí být přímo v srdci památkové rezervace a v těsné blízkosti všech významných památek je tento hotel nejvhodnější. Nachází se zde 8 pokojů a 3 apartmány s výhledem na historické náměstí a zámek. Hotel Bouček nabízí všechny typické hotelové služby, například recepci otevřenou 24 hodin denně, směnárnu s celodenním provozem, hotelový trezor. [34] Tabulka 1: Ceník pokojů hotelu Bouček 1. patro pokoje standart 127,128,129 1 500 Kč (2 os/noc) 1 000 Kč (1 os/noc) apartma business 2 300 Kč (2 os/noc) 1 600 Kč (1 os/noc) apartma svatební 2 500 Kč (2 os/noc) 2. patro patro pokoje standart 226, 227 1 700 Kč (2 os/noc) 1 100 Kč (1 os/noc) apartma standart 2 200 Kč (2 os/noc) 1 600 Kč (1 os/noc) pokoje standart 229, 230, 231 1 500 Kč (2 os/noc) 1 000 Kč (1 os/noc) přistýlka 600 Kč se snídaní 500 Kč bez snídaně pes 200 Kč za pobyt Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [33] 32

Hotel Octárna**** Hotel Octárna je umístěn v prostorách bývalého františkánského kláštera v centru historické části Kroměříže. Nabízí ubytování s celkovou kapacitou 46 lůžek. [36] Všechny pokoje jsou stylově vybaveny s vlastním sociálním zařízením. Převážná část pokojů je dvoulůžkových. Pro rodiny jsou k dispozici pokoje, které mají ložnici zvlášť pro rodiče a zvlášť pro děti. Náročnější zákazníci se mohou ubytovat v apartmánu. V prostorách hotelu je možno využít venkovní vyhřívaný bazén s protiproudem, vířivou vanu a saunu, objednat si klasickou masáž či relaxační procedury. V areálu hotelu se nachází i významná kulturní památka lunety kroměřížského rodáka Maxe Švabinského. Ceny za ubytování jsou srovnatelné s cenami v Hotelu Bouček, a proto bych turistům, kteří se rozhodli strávit klidnou, relaxační a luxusní dovolenou v historické části Kroměříže, raději doporučila Hotel Octárna. Hotel Hvězda** Hotel Hvězda je situován v klidné okrajové části Kroměříže a nabízí ubytování v přijatelných cenových relacích. Má k dispozici 24 dvoulůžkových, 2 třílůžkové a 4 čtyřlůžkové pokoje. V hotelu jsou také jednací salónky s kapacitou do 50 a 60 osob pro firemní nebo soukromé akce a noční klub s diskotékou pro příjemné strávení pátečních a sobotních večerů. [35] Toto středisko není propojené s budovou hotelu, a proto neruší ubytované hosty. Dostupnost hotelu do centra města je buď městskou hromadnou dopravou (zastávka MHD přímo naproti hotelu) nebo taxi-službou (od hotelu do centra města za cca 50,-). Protože je hotel vybavený na dobré úrovni, je cenově dostupný (cena dvoulůžkového pokoje je 800 Kč, třílůžkového 900 Kč a čtyřlůžkového 1000 Kč). [38] Doporučila bych ho zejména rodinám s dětmi nebo mladým turistům, kteří přijeli nejen za poznáváním památek, ale i za zábavou. Hotel Oskol Tento hotel je stejný typ hotelu jako Hotel Hvězda, jen je menší. Nachází se zde 9 dvoulůžkových pokojů a 2 třílůžkové. I ceny za ubytování jsou zde téměř stejné. Rozdílem a samozřejmě také výhodou je vzdálenost 150 m od centra města. [37] V Kroměříži se turisté mohou ubytovat mimo těchto čtyř hotelů také v celé řadě penzionů, ubytoven, v privátních pokojů či domovech mládeže. Z mého pohledu nejvhodnější ubytování pro turisty uvedu v následující části mé práce. 33