Politická opatření zaváděná za účelem dosažení úspor energie u konečných zákazníků v ČR

Odbor elektroenergetiky Prosinec 2013 Politická opatření zaváděná za účelem dosažení úspor energie u konečných zákazníků v ČR Dle čl. 7 odst. 9 a čl. 20 odst. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti

Obsah 1. CÍL ÚSPOR... 2 2. VOLBA ZPŮSOBU IMPLEMENTACE ČL. 7... 6 3. NASTAVENÍ DÍLČÍCH OBDOBÍ... 8 4. PROVÁDĚCÍ VEŘEJNÉ ORGÁNY A POVĚŘENÉ STRANY... 9 5. CÍLOVÁ ODVĚTVÍ NAPLŇOVÁNÍ ČL. 7 SMĚRNICE... 11 6. ZPŮSOBILÁ OPATŘENÍ... 13 7. METODIKA VÝPOČTU ÚSPOR... 18 8. ŽIVOTNÍ CYKLUS OPATŘENÍ... 21 9. SYSTÉM KONTROLY, VČETNĚ NEZÁVISLÉHO OVĚŘENÍ STATISTICKY VÝZNAMNÉ ČÁSTI OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI... 23 10. PŘÍSTUP PŘIJATÝ ZA ÚČELEM ŘEŠENÍ KLIMATICKÝCH ROZDÍLŮ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ... 23 11. NORMY KVALITY... 23 12. PROTOKOLY PRO SLEDOVÁNÍ, OVĚŘOVÁNÍ DOSAŽENÝCH ÚSPOR A ZPŮSOBU, JAKÝM JE ZAJIŠTĚNA JEJICH NEZÁVISLOST U POVINNÝCH, ZÚČASTNĚNÝCH NEBO POVĚŘENÝCH STRAN... 23 13. PROTOKOLY O AUDITU... 23 Shrnutí hlavních funkčních principů alternativního schématu... 25 Příloha Postup výpočtu uvažovaných úspor...26 1

1. CÍL ÚSPOR A) Celkový cíl úspor V článku 7 stanovuje směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen směrnice) závazný cíl v oblasti dosažení úspory na konečné spotřebě energie do roku 2020, odpovídající dosahovaným novým úsporám ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. Při výpočtu závazného cíle dle článku 7 se vycházelo z konečné spotřeby energie stanovené dle metodiky a výkazů, které zasílá každoročně Česká republika Mezinárodní energetické agentuře a Eurostatu. V době přípravy tohoto dokumentu nebyla k dispozici energetická bilance ČR za rok 2012, tudíž statistická data konečné spotřeby energie byla použita za roky 2009, 2010 a 2011. Jakmile budou k dispozici data za rok 2012, bude ČR cíl dle článku 7 směrnice aktualizovat. Metodika výpočtu Od konečné spotřeby energie daného roku (2009, 2010, 2011) bylo odečteno neenergetické užití paliv a spotřeba v dopravě (kapalná, plynná paliva; elektřina spotřebovaná na trakci; uhlí do parních lokomotiv). Touto operací získáme bázi, od které je dále odečítána vlastní konečná spotřeba energie. Mezi vlastní spotřebu je zařazena: Spotřeba vlastní biomasy především v domácnostech (zahrada, les) Vlastní dřevní odpad na pilách, vlastní celulózové výluhy apod. jako vsázka pro vlastní výrobu elektřiny a tepla Energie ze solárních kolektorů Energie prostředí z tepelných čerpadel Bioplyn pro výrobu energie pro vlastní spotřebu (zemědělské podniky, čističky odpadních vod) Odpady pro výrobu energie pro vlastní spotřebu Koks, koksárenský, vysokopecní a konvertorový plyn vyrobený a spotřebovaný ve vlastním podniku Uhlí vytěžené ve vlastním ložisku a spotřebované pro výrobu energie pro vlastní spotřebu Ostatní výše nejmenovaná paliva a energie analogicky využité Takto jsme získaly očištěnou konečnou spotřebu prodaných paliv a energií v letech 2009 až 2011. Z této očištěné konečné spotřeby byl dále vypočítán tříletý průměr. Z tohoto průměru byla vypočítána úspora ve výši 1,5 % ročně. 2

Doprava nebyla do výpočtu cíle zahrnuta, jelikož Česká republika neplánuje tento sektor ve větší míře zahrnout mezi sektory, v nichž se budou realizovat úsporná opatření k naplnění cíle čl. 7, vzhledem k potenciálu úspor v dopravě a vzhledem k povinnostem zvyšovat efektivitu, které pro dopravu vyplývají ze stávající či připravované legislativy. Z kumulativní úspory energie (1,5 % v letech 2014 2020) za použití hodnot uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. a) směrnice a po odečtení úspor dosažených díky programu Zelená úsporám (čl. 7 odst. 2 písm. d) byl vypočten pro Českou republiku závazný cíl úspor v objemu 47,84 PJ v roce 2020 (tj. kumulativní úspora v roce 2020). Tab. 1: Výpočet tříletého průměru jako základu pro výpočet cíle 2009 2010 2011 PJ PJ PJ Konečná spotřeba 1081,28 1132,82 1080,11 Doprava 260,49 247,97 255,48 Neenergetické užití 104,30 112,80 98,53 Konečná spotřeba energie, která nebyla prodaná, Vlastní spotřeba Očištěná konečná spotřeba prodaných paliv a energií 124,32 129,52 138,27 592,17 642,54 587,83 Tříletý průměr 607,51 3

Tab. 2: Výpočet závazného cíle úspor Rok Tříletý průměr Závazné procento úspor Kumulativní objem úspor 2014 607,51 1% 6,08 2015 1% 12,15 2016 1,25% 19,74 2017 1,25% 27,34 2018 1,5% 36,45 2019 1,5% 45,56 2020 1,5% 54,68 Úspory dosažené programem Zelená úsporám 6,84 PJ Cíl úspor 47,84 PJ (54,68 6,84) Česká republika si zvolila rovnoměrný náběh úspor do roku 2020, což znamená, že při rovnoměrném rozložení úspor mezi lety 2014 a 2020 a cíli 47,84 PJ dosáhne celkových úspor 191,36 PJ a každý rok 6,83 PJ nových úspor. Graf 1: Výpočet úspor do roku 2020 Nové úspory každý rok 6,83 PJ Celkové úspory 191,36 PJ Kumulovaná úspora energie v roce 2020 47,84 PJ 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 4

B) Využití výjimek Směrnice umožňuje snížení závazku úspor až o 25% výše původního cíle čtyřmi způsoby. Česká republika využila možnosti stanovené ve směrnici v čl. 7 odst. 2 písm. a) a d), tj. pro výpočet závazku bylo použito daných procent (1 % v letech 2014 a 2015; 1,25 % v letech 2016 a 2017; 1,5 % v letech 2018, 2019 a 2020) a z jeho výše byly odečteny úspory energie dosažené díky programu Zelená úsporám v objemu 6,84 PJ. Tento program byl vyhlášen v dubnu 2009 a splňuje tedy požadavek směrnice, že individuální opatření musí být nově zavedená od 31. prosince 2008. (pozn.: v případě Programu Zelená úsporám bylo rozhodné datum pro podporu realizace energeticky úsporných opatření od 1. 4. 2009). V rámci programu byl zaveden systém monitorování, zpracovávání a zasílání zpráv a jeho výsledky byly pravidelně hodnoceny. Dosažené úspory jsou tedy díky jednotlivým opatřením měřené, vykazované a lze je ověřit. Vzhledem k zaměření programu na dlouhodobé úspory, kdy program podporoval instalace zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie a investice do energetických úspor při rekonstrukcích a v novostavbách, lze konstatovat, že jejich dopad bude pokračovat i po roce 2020. Výsledkem využití těchto výjimek je celkové snížení cíle o 15,95 PJ, které splňuje požadavek směrnice, že využití těchto úlev nesmí vést ke snížení cíle o více než 25 %. Tab. 3: Kalkulace využití výjimek Výjimka čl. 7 odst. 2 písm. a) Pomalejší zavádění úspor čl. 7 odst. 2 písm. b) Vyjmutí spotřeby energie zákazníků spadajících pod EU ETS čl. 7 odst. 2 písm. c) Započtení úspor dosažených v odvětví přeměny, distribuce a přenosu energie čl. 7 odst. 2 písm. d) Započtení úspory z programu Zelená úsporám Celkem Potenciál snížení cíle Potenciál snížení 9,19 PJ Neaplikováno Neaplikováno Potenciál snížení 6,84 PJ Cca 15,95 PJ 5

2. VOLBA ZPŮSOBU IMPLEMENTACE ČL. 7 Pro naplnění článku 7 zvolila Česká republika implementaci souboru jiných politických opatření podle čl. 7 odst. 9 směrnice. Pro účely zavádění nazývá ČR tento způsob alternativní schéma. Z jiných politických opatření nabízených a popsaných směrnicí využije Česká republika systémy a nástroje financování, a odbornou přípravu a vzdělávání včetně programů v oblasti energetického poradenství, které vedou k uplatňování energeticky účinných technologií nebo metod a jejichž výsledkem je snížení spotřeby u konečného uživatele: Nástroje finančního inženýrství Investiční dotace Neinvestiční dotace (analýzy vhodnosti využití metody EPC, energetický management, osvěta: poradenská střediska, semináře, publikace) Tyto metody mají v ČR několikaletou tradici, jsou zde nastaveny vhodné procesy pro schvalování jednotlivých projektů a všechny zainteresované strany (orgány veřejné správy, pověřené strany i příjemci z řad fyzických osob, právnických osob - veřejné správy, podnikatelů, bytových družstev, sdružení vlastníků jednotek) s nimi mají zkušenost. Jedná se o metody, pro které lze nastavit transparentní vykazování dosažených úspor, včetně efektivity vynaložených prostředků. V případě, že finanční prostředky na výše vypsané formy podpory nebudou stačit k dosažení cíle úspor stanoveného směrnicí, zreviduje ČR parametrické úpravy a navrhne rozšíření portfolia finančních nástrojů. V rámci dalšího postupu může ČR zvážit doplnění alternativního schématu pro druhé období (od roku 2018) o jinou možnou variantou (např. národní fond) uvedenou ve směrnici. V souvislosti se stanovením cíle čl. 7 směrnice je třeba konstatovat, že vzhledem k probíhajícímu procesu implementace směrnice 2012/27/EU do české legislativy a hlavně k faktu, že došlo ke zpoždění při nastavování dalšího programovacího období a při vydání tzv. Pokynů Komise ke směrnici, nebylo alternativní schéma ČR prozatím předloženo ke schválení vládě ČR. 6

ČR nemá u všech mechanismů dostatečnou zkušenost s jejich administrací, efektivním využíváním a vyhodnocováním a jejich případné využití bude podléhat úspěšné realizaci pilotních projektů. V tuto chvíli ČR neplánuje nad rámec požadavků legislativy EU zavádět: Systém povinného zvyšování energetické účinnosti (EEO) Daně (energetické, CO2) Regulace Přísnější normy a standardy Labelling 7

3. NASTAVENÍ DÍLČÍCH OBDOBÍ ČR plánuje zavést dvě období a to: Období I: 4 roky (1.1.2014 31.12.2017) Období II: 3 roky (1.1.2018 31.12.2020) Uvedený způsob rozdělení umožňuje využít více času v Období I ke schválení podmínek alternativního schématu, jeho zavádění a plnění a zároveň poskytuje dostatek času v Období II pro případné úpravy podpůrných a stimulačních mechanismů, které povedou k plnění celkového cíle do roku 2020. 8

4. PROVÁDĚCÍ VEŘEJNÉ ORGÁNY A POVĚŘENÉ STRANY Volba alternativního schématu znamená, že realizaci budou provádět veřejné orgány či jimi pověřené subjekty, tudíž v tomto systému nebudou figurovat povinné strany. Nejsou tedy dále uvažovány. Jelikož se předpokládá primárně využití nástrojů finančního inženýrství a investičních dotací financovaných z veřejných prostředků, bude jejich administrace svěřena subjektům, které mají s danými mechanismy již zkušenost. V ČR to jsou v současné době tyto subjekty: Tab. 4: Subjekty spravující relevantní dotační tituly v ČR Řídící orgán Zprostředkující orgán Sektor intervencí (příjemci) Stávající programy podpory Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Agentura Czechinvest Ministerstvo průmyslu a obchodu Průmysl, služby (část komerční, veřejné) 1) právnické a fyzické osoby podnikající, 2) právnické osoby nepodnikající Operační program podnikání a inovace Státní program na podporu úspor energie a využití OZE - Program EFEKT Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Státní fond životního prostředí * ve spolupráci s kraji (Moravskoslezský, Ústecký, Středočeský) Služby (část veřejné), domácnosti 1) fyzické osoby nepodnikající 2) právnické osoby nepodnikající Operační program životní prostředí Program Zelená úsporám Program Nová zelená úsporám 2013 Program Nová zelená úsporám Společný program na podporu výměny kotlů* Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Státní fond rozvoje bydlení Holdingový fond Centrum regionálního rozvoje Domácnosti, veřejný sektor 1) právnická a fyzická osoba nepodnikající i podnikající Program Panel 2013 + Program JESSICA Integrovaný operační program 9

V tabulce jsou uvedené sektory, příjemci podpory a programy, které dané subjekty v tuto chvíli spravují. Pro implementaci alternativního schématu se zaměření jednotlivých intervencí nastaví tak, aby byly naplněny principy synergie a komplementarity. Tzn., že intervence jednotlivých subjektů budou koordinovány a nebudou si konkurovat, naopak se budou doplňovat, tak aby byl systém efektivní. Podrobné rozdělení sektorů mezi jednotlivé prováděcí veřejné orgány či pověřené strany je popsáno dále. Pro implementaci se počítá: 1/ S úpravou pravidel současných programů dle požadavků na alternativní schéma vyplývající ze směrnice. 2/ Se zajištěním dostatečných finančních zdrojů jednotlivých programů tak, aby bylo zajištěno plnění cíle energetických úspor. 3/ S ustanovením centrálního útvaru na Ministerstvu průmyslu a obchodu (odpovědném za implementaci směrnice), který bude shromažďovat údaje zprávy příslušných fondů a ministerstev a na jejich základě bude připravovat pravidelné zprávy o plnění směrnice pro EK. 10

5. CÍLOVÁ ODVĚTVÍ NAPLŇOVÁNÍ ČL. 7 SMĚRNICE Struktura konečné spotřeby energie ČR determinuje zásadní oblasti, kam bude zacíleno naplňování směrnice. Jedná se v prvé řadě o sektor průmyslu, dále domácností a služeb. Sektor zemědělství zastává v plnění směrnice jen okrajovou roli. Opatření v dopravě budou zvažována až pro druhé období od roku 2018 v případě nedostatečného potenciálu úspor energie v hlavních sektorech. Tab. 5: Struktura konečné spotřeby energie v České republice dle sektorů v roce 2011 Sektor Roční konečná spotřeba energie Průmysl 325,2 PJ Domácnosti 246,4 PJ Služby 126,5 PJ Doprava 248,9 PJ Zemědělství 23,1 PJ CELKEM 1047,6 PJ Alternativní schéma bude směřovat podporu do sektorů: Průmyslu: o zvyšování energetické účinnosti technologií o snižování energetické náročnosti budov Služeb: o snižování energetické náročnosti budov o zvyšování energetické účinnosti technologií o úspory ve venkovním osvětlení Domácností: o snižování energetické náročnosti budov 11

Predikce cíle úspor pro jednotlivé sektory jsou navrženy s ohledem na potenciál úspor v daném sektoru, ale také vzhledem k nákladově efektivnímu přístupu plnění směrnice. Z toho vyplývá zaměření na podnikatelský sektor, především průmysl a také služby. Rozdělení nepovažujeme za závazné, ale za rámcové. Plnění cíle bude každoročně vyhodnocováno a predikce bude aktualizována. Tab. 6: Predikce podílu sektorů na plnění cíle Sektor Podíl úspor Cíl úspor Celkem 100 % 47,84 PJ Domácnosti 29 % 14,0 PJ Služby 27 % 13,0 PJ Průmysl 44 % 21,0 PJ 12

6. ZPŮSOBILÁ OPATŘENÍ A) Cíle Kategorie způsobilých opatření jsou definovaná nepřímo, tedy ne úplným výčtem konkrétních opatření, ale skrze tři základní parametry popsané v odstavci B). Účelem takto obecného vymezení je dosažení: maximálního využití potenciálu úspor co nejmenšího omezení z pohledu technologií a sektorů motivace subjektů dosahovat co nejvíce úspor transparentního a snadného počítání a vykazování úspor transparentní podpory daných opatření plného souladu se směrnicí B) Tři základní parametry K zajištění daných kritérií jsou navrženy následující parametry: 1. Tři druhy podpory a. Nástroje finančního inženýrství b. Investiční dotace c. Neinvestiční dotace (analýza vhodnosti využití metody EPC, energetický management, osvěta: poradenská střediska, semináře, publikace) 2. Tři způsoby určování adicionality a významnosti a. Motivace k max. úspoře/ dosažení minimální stanovené úspory energie b. Nejlepší dostupná technologie c. Návratnost delší než 10 (5) let 3. Každý prováděcí veřejný orgán či pověřená strana má vždy jasně definované pole působnosti (sektor, příjemce podpory a způsob podpory) 13

C) Systematizace principů Aby se úsporné opatření mohlo počítat pro účely plnění směrnice: musí být uskutečněno prokazatelně v důsledku státní politiky/podpory nesmí se jednat o opatření, které je běžné na současném trhu (obecně akceptovaná návratnost investice) nesmí se jednat o opatření/technologii vyžadovanou jinou evropskou legislativou (např. náhrada starých žárovek, apod.) Proto je třeba stanovit kritéria adicionality, jejichž splnění bude kvalifikovat investici pro státní podporu a tím pro vykázání v rámci plnění směrnice. Ke každému kritériu adicionality by pak měl být přiřazen způsob podpory. Návrh systematizace adicionality a typu podpory pro české alternativní schéma je následující: Tab. 7: Adicionalita Adicionalita Druh podpory Možná flexibilita Motivace k maximální úspoře/ minimální objem úspor energie Nejlepší dostupná technologie (BAT) Návratnost delší než 10 (5) let Nástroj finančního inženýrství Investiční dotace Investiční dotace Čím vyšší úspora, tím vyšší sleva, např. každých 10 % úspory = 1 % slevy na úroku. / Variabilita nastavení minimální požadované úspory - - Aby bylo vyhověno požadavku směrnice zamezit dvojitému započítání úspor ze stejného opatření, bude implementace alternativního schématu jednotlivých intervencí nastavena tak, aby byly naplněny principy synergie a komplementarity. Tzn., že intervence jednotlivých subjektů budou koordinovány a nebudou si konkurovat, naopak se budou doplňovat. Systém tak bude nejen transparentní, ale také komfortnější pro žadatele. Každý žadatel o podporu bude moci žádat pouze u jednoho prováděcího veřejného orgánu či pověřené strany. Výběr orgánu či strany a typu podpory bude záležet na právní subjektivitě žadatele a na výhodnosti podpory pro zamýšlené opatření. 14

Tab. 8: Rozdělení cíle mezi orgány veřejné správy či pověřené strany v ČR Orgán veřejné správy Zprostředkující subjekt Sektor Adicionalita Druh podpory Predikovaný podíl na cíli úspor MPO Českomoravs ká záruční a rozvojová banka Holdingový fond Agentura Czechinvest Průmysl Služby Motivace k maximální úspoře/ dosažení minimální stanovené úspory energie Návratnost > 5 let Nástroje finančního inženýrství Investiční dotace Neinvestiční dotace 60% BAT MŽP Státní fond životního prostředí Domácnosti Služby Motivace k maximální úspoře/ dosažení minimální stanovené úspory energie Investiční dotace 29% MMR Státní fond rozvoje bydlení Centrum pro regionální rozvoj Domácnosti Motivace k maximální úspoře/dosažení minimální stanovené úspory energie Návratnost > 10 let BAT Nástroje finančního inženýrství Investiční dotace 11% Smyslem daného rozdělení je zajištění jednoduchosti a maximální možné flexibility. V oblasti podnikatelského sektoru se předpokládá především využití nástrojů finančního inženýrství a přechodně či doplňkově investiční dotace. V oblasti veřejného sektoru se nadále počítá s investičními dotacemi, které však budou, tam kde to je možné, doplňovány využitím metody EPC pro maximalizaci dosažených úspor a pro vysokou validitu vykazování úspor energie. Oblast bydlení je rozdělena na část, kde budou využívány finanční nástroje a investiční dotace. Rozdělení plnění cíle mezi jednotlivé veřejné orgány je navrženo s ohledem na sektor, ve kterém daný veřejný orgán (resort) intervenuje a navazuje na predikce podílů uvedené v tabulce č. 6. MPO intervenuje v podnikatelském sektoru, který zahrnuje průmysl a komerční služby. MŽP v sektoru 15

bydlení a veřejných služeb. MMR v oblasti domácností - bydlení. Plnění cíle mezi resorty je rozděleno na základě nákladové efektivnosti dosahování úspor energie, potenciálu úspor v jednotlivých sektorech a také dle známých předběžných finančních alokací jednotlivých resortů na finanční nástroje. D) Způsoby určování adicionality a významnosti a) Motivace k max. úspoře / dosažení min. stanovené úspory energie Kvalifikační kritéria Vzhledem k navrhovanému způsobu podpory (čím více úspor, tím vyšší míra podpory) mohou být podporována jakákoliv úsporná opatření. Stačí o podporu požádat a úsporu prokázat auditem certifikovaného energetického auditora. V případě velké ambicióznosti tohoto přístupu lze stanovit min. požadovanou úsporu (např. 20 %), pro kterou by bylo možno o podporu žádat. Určování výše úspory Výše úspory bude počítána ex-ante kvalifikovaných energetickým auditorem. Určování výše dotace Určení výše dotace bude stanoveno na základě podkladů v současné době podporovaných projektů a citlivosti trhu. Základní výše veřejné intervence bude odpovídat minimální povinné úrovně dosažené úspory energie, pokud bude dosaženo vyšší míry dosažené úspory energie, získá žadatel bonus. b) Nejlepší dostupná technologie (BAT) Kvalifikační kritéria Příslušné prováděcí veřejné orgány či pověřené strany zpracují seznamy standardních úsporných opatření v daném sektoru a k nim vhodné technologie a specifikují parametry nejlepších dostupných technologií. Jako nejlepší dostupné technologie jsou zvažovány: Obecné kategorie technologií s prokazatelně vyšší energetickou účinností než technologie dosud používané (např. technologie LED, mikro-kogenerační jednotky apod.) Již zavedené technologie, ovšem s nadstandartními parametry (např. kondenzační plynové kotle, tepelná čerpadla s vysokým topným faktorem apod.) 16

Určování výše úspory Výše úspory lze v této kategorii určit porovnáním energetické náročnosti pořizované nejlepší dostupné technologie: S energetickou náročností technologie, která by byla jinak pořízena (běžně dostupné parametry dnes) S energetickou náročností technologie, která je nahrazovaná, případně která je dnes nejvíce standardně využívaná (běžně dostupné parametry před 10 20 lety) Výše úspory bude spočítána transparentně, s uvedením všech relevantních předpokladů, postupů výpočtu a obecně dle principů uvedených v kapitole 5 výpočet úspor. Určování výše podpory Výše dotace bude stanovena jednotně pro každý sektor. Obecně bude nastavena v takové výši, aby zajistila srovnatelnou návratnost investice do nejlepší dostupné technologie s investicí do dnes běžných, ale méně úsporných technologií. c) Doba návratnosti >10 (5) let Kvalifikační kritéria Na základě zkušeností z předchozích programů (např. Zelená úsporám) sestaví orgán veřejné správy či pověřená strana seznam opatření, jejichž návratnost je prokazatelně delší než 10 let (případně 5 let pro podnikatelský sektor). Smyslem je podporovat opatření s dlouhou životností, která jsou však v porovnání s ostatními finančně náročná. Určování výše úspory Výše úspory bude počítána porovnáním energetických potřeb za současné situace a za situace po realizace úsporného opatření. Vzhledem k delší návratnosti není brán v potaz scénář realizace takového opatření bez podpory státu. Určování výše dotace Výše dotace bude stanovena na základně zkušeností z předchozích programů. Obecně by měla být v takové výši, aby snížila dobu návratnosti investice na dobu obecně akceptovatelnou v daném sektoru (např. u domácností pod 10 let, u průmyslu pod 5 let apod.) 17

7. METODIKA VÝPOČTU ÚSPOR Výpočet úspor má být: Nízkonákladový (především relativně k výši investice) Transparentní snadno pochopitelný Vícerozměrný obsahovat rozdíl ve spotřebě energií za rok a dobu životnosti investice, případně další údaje Použitelný pro rozhodnutí o výši dotace Směrnice nabízí čtyři základní možnosti výpočtu úspor: 1) Očekávané úspory (deemed savings) ex-ante spočítaný objem úspor pro vybraná opatření na základě předchozí zkušenosti 2) Měřené úspory (metered savings) ex-post výpočet úspor na základě porovnání stavu před a po realizací daného opatření. Vyžaduje započítávání postranních faktorů jako je počet obyvatel, změny teploty apod. 3) Poměrné úspory (scaled savings) použití technicko-inženýrských odhadů. Dle směrnice lze tento přístup použít pouze v případech, kdy je stanovení spolehlivých měřených údajů pro konkrétní zařízení obtížné nebo neúměrně drahé. Hodí se především pro průmysl. 4) Zkoumané úspory (surveyed savings) úspory vyplývající ze změn chování spotřebitelů v důsledku informačních kampaní, certifikačních programů nebo zavedení inteligentních elektroměrů. Tento přístup nelze použít u úspor v důsledku zavedení fyzických opatření. Každá z možností se hodí pro jiný typ podpůrného mechanismu, případně sektoru. ČR předpokládá, že v první fázi využije všech možností výpočtu úspor energie. 1) Očekávané úspory Počítání úspor V rámci přípravy dotačních programů budou vypracovány souhrny nejběžnějších úsporných opatření a k nim přiděleny odhady úspor založené na: Modelových výpočtech (porovnání energetické náročnosti technologií nových a dnes běžně používaných) Zkušenostech z předchozích programů, například programu Zelená úsporám 18

Vykazování úspor Vykazování úspor bude nastaveno ex-ante, bez potřeby energetických auditů či projektů. Úspory jsou vykazovány v on-line dotazníku a dokládány fakturami za pořízené technologie, práce, energie za minulá období apod. (pozn.: v případě podpory v rámci programu Nová zelená úsporám 2013 a programu Nová zelená úsporám u rodinných domů je nastaveno, že se přikládá energetický audit už při podání žádosti). Kontrola Kontroly správnosti dokumentace realizují prováděcí veřejné orgány u všech realizovaných projektů s tím, že fyzická kontrola na místě je prováděna u významného souboru podpořených projektů. 2) Měřené úspory Měřené úspory budou požadovány především: u sektorů, u kterých lze úspory měřit robustním způsobem za relativně nízkých nákladů vzhledem k celkové investici. u projektů, u kterých bude použit mechanismus EPC, kde měření úspor je nezbytnou součástí smluvního vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem opatření. Počítání úspor Úspory budou počítány vždy proti scénáři trvání současného stavu, samotné nastavení podpory motivující k maximální úspoře je chápáno jako dostatečný prvek adicionality. Základním kritériem bude okamžité snížení spotřeby, měřené po dobu jednoho roku, které bude muset být auditorem přepočítáno dle standardních statistických metod (s ohledem na pracovní dny, změnu poptávky, vlivy počasí, využití objektu apod.). Pomocí zde mohou být metody využívané v sektoru EPC. Výše úspory bude vždy počítána ex-post kvalifikovaným energetickým auditorem. Kvantifikování úspory může probíhat: jednou za rok (např. u EPC) po uplynutí předem stanovené doby (např. 5 let) po splacení celého úvěru nebo ukončení životnosti projektu Vykazování úspor Vykazování bude probíhat ex-post, po doložení dosažené úspory formou energetického auditu a jejím uznání pro účely udělení podpory. 19

Kontrola Kontroly správnosti dokumentace probíhají ve všech případech v centrále a posléze namátkově na místě. 3) Poměrné úspory Technicko-inženýrské odhady lze dle směrnice použít pouze v případech, kdy je stanovení spolehlivých měřených údajů pro konkrétní zařízení obtížné nebo neúměrně drahé. Metoda vyžaduje nastavení kritérií (benchmarků) a metodologií k výpočtu úspor a je u ní vždy třeba služby energetického auditora. Hodí se především pro průmysl, částečně také pro jiné komplexní celky a opatření. 4) Zkoumané úspory Zkoumané úspory budou použity u neinvestiční podpory zaměřené na informační kampaně. Metodika bude přiložena při vykazování jednotlivých akcí. 20

8. ŽIVOTNÍ CYKLUS OPATŘENÍ Cílem ČR je zajistit nediskriminační podporu pro co nejširší pole úsporných opatření. Nejvhodnější je tak použít metodu Discount s takovým faktorem, který zajistí, že celkový objem úspor zůstane podobný jako při použití jednoduché metody. Postup při hledání optimálního diskontního faktoru byl následující: 1. Rozvržení ročního cíle úspor mezi opatření s různou (minimální) délkou životnosti rozvržení odpovídá potenciálu úspor v jednotlivých sektorech 2. Ověření, že objem úspor v letech 2014 2020 odpovídá celkovému cíli úspor dle směrnice, případně přizpůsobení objemu úspor celkovému cíli dle směrnice 3. Hledání diskontního faktoru, který zajistí stejný či obdobný objem úspor bez nutnosti realizovat je v prvních letech po zavedení alternativního schématu Tab. 9: Straightforward metoda výpočtu životního cyklu opatření Životnost 3 5 7 10 15 Celkem Poměr/rok 0,72 1,8 1,8 1,8 1,08 7,2 PJ Rok opatření Dopad opatření do plnění celkového cíle [PJ] 2014 2,16 9 12,6 12,6 7,56 43,92 PJ 2015 2,16 9 10,8 10,8 6,48 39,24 PJ 2016 2,16 9 9 9 5,4 34,56 PJ 2017 2,16 7,2 7,2 7,2 4,32 28,08 PJ 2018 2,16 5,4 5,4 5,4 3,24 21,6 PJ 2019 1,44 3,6 3,6 3,6 2,16 14,4 PJ 2020 0,72 1,8 1,8 1,8 1,08 7,2 PJ Celkem - - - - - 189 PJ 21

U Straightforward metody mají logicky největší dopad na plnění cíle první roky. Je tak nejvýhodnější směřovat co nejvíce dotací do prvních let schématu. Pro ČR se však jeví výhodnější jiná metoda, u které bude dopad do plnění cíle rovnoměrný v každém roce. Takovou metodou je metoda Discount. U metody Discount budoucích úspor je dopad do plnění cíle snižován o faktor každý rok až do konce životnosti opatření (i pokud životnost opatření přesahuje poslední rok platnosti směrnice rok 2020). Pro opatření s úsporou 1 GJ/rok, s životností 3 roky a diskontním faktorem 10 % je tak počítán dopad do plnění cíle jako: 1 + 1*0,9 + 1*0,9*0,9 = 2,71 GJ. Tento dopad je (na rozdíl od Straightforward metody) rovnocenný pro opatření uskutečněná v roce 2014 i v roce 2020. Je však nutné najít takový diskontní faktor, který dá při daném rozvržení opatření (kategorizace dle min. životnosti) stejný objem úspor. Pro dosažení celkového objemu úspor 191,36 PJ při zde navrženém rozvržení úspor (poměr/rok) je optimální diskontní faktor 21,5 %. Zásluhou jednotného faktoru je pak dopad do plnění celkového cíle každý rok stejný. Tab. 10: Diskontní metoda výpočtu životního cyklu opatření Životnost 3 5 7 10 15 Celkem Poměr/rok 0,72 1,8 1,8 1,8 1,08 7,2 PJ Rok opatření Dopad opatření do plnění celkového cíle [PJ] 2014 0,89 6,17 7,30 8,31 5,44 28,11 PJ 2015 0,89 6,17 7,30 8,31 5,44 28,11 PJ 2016 0,89 6,17 7,30 8,31 5,44 28,11 PJ 2017 0,89 6,17 7,30 8,31 5,44 28,11 PJ 2018 0,89 6,17 7,30 8,31 5,44 28,11 PJ 2019 0,89 6,17 7,30 8,31 5,44 28,11 PJ 2020 0,89 6,17 7,30 8,31 5,44 28,11 PJ Celkem - - - - - 188, 7 PJ 22

9. SYSTÉM KONTROLY, VČETNĚ NEZÁVISLÉHO OVĚŘENÍ STATISTICKY VÝZNAMNÉ ČÁSTI OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI Všechny prováděcí veřejné orgány v České republice provádějí následnou kontrolu administrativní a fyzickou. Fyzická kontrola je prováděna na statisticky významném vzorku realizovaných projektů. Následný dozor nad kvalitou prováděné administrace zajišťuje v České republice Nejvyšší kontrolní úřad. 10. PŘÍSTUP PŘIJATÝ ZA ÚČELEM ŘEŠENÍ KLIMATICKÝCH ROZDÍLŮ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ Klimatické podmínky jsou zohledňovány v rámci technických norem při výpočtech energetické náročnosti budovy. Nad rámec stávající praxe se nepředpokládá přijetí dalších opatření. 11. NORMY KVALITY Česká republika při podpoře přijímání opatření v zájmu energetické účinnosti zajistí zachování norem kvality pro výrobky, služby a zavádění opatření. Česká republika je připravena implementovat normy kvality, kterými v současné době nedisponuje tak, aby plně umožnila plnit cíle v oblasti energetické účinnosti. 12. PROTOKOLY PRO SLEDOVÁNÍ, OVĚŘOVÁNÍ DOSAŽENÝCH ÚSPOR A ZPŮSOBU, JAKÝM JE ZAJIŠTĚNA JEJICH NEZÁVISLOST U POVINNÝCH, ZÚČASTNĚNÝCH NEBO POVĚŘENÝCH STRAN V rámci českého právního řádu je ukotven tzv. energetický posudek. Vzor a rozsah energetického posudku je obsažen ve vyhlášce č. 480/2012 S., o energetickém auditu a posudku. Vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. 13. PROTOKOLY O AUDITU Náležitosti energetického auditu jsou obsaženy ve vyhlášce č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a posudku. Vyhláška je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. 23