Numismatika a KAPITOLY Z DĚJIN PENĚZ U3V ZLÍN, 6.5.2014 Mgr. Marek Tomaštík, Ph.D. FLKŘ UTB
Numismatika (numizmatika) - (z lat. nummus = peníz, mince) - historická věda, která se zabývá platebními prostředky (mincemi, bankovkami, státovkami, směnkami, šeky, cennými papíry, nouzovými platidly, poukázkami, žetony a předmincovními typy platidel) a jejich historickou úlohou. V užším slova smyslu je to historická věda, která se zabývá kovovými penězi, mincemi, v souvislosti s hospodářskými a sociálními jevy, osvětluje dějinný vývoj a dějinný úkol peněz.
Numismatika Podobory: Notafilie (bankovky) Medaile Odznaky Řády a vyznamenání Nouzová platidla
- geografické dělení podle kontinentů a územně politických celků, - chronologické dělení na předmincovní platidla, starověká, středověká, novověká a moderní platidla, - měnové dělení podle měnových systémů a platidel tvořících měnovou soustavu určitého státu či územního celku.
Statéry Denáry Brakteáty
Groše Tolary Krejcary Koruny
Numismatika jejím předmětem a současně hlavním pramenem jsou platební prostředky cílem je zkoumání funkce těchto prostředků v procesu společenské směny od nejdávnější minulosti až po současnost platební prostředky předmincovní platidla, mince a další kreditní platidla a početní peníze (žetony)
Platidla předmincovní platidla mincovní platidla pomincovní
Numismatika - terminologie peníze prostředek směny různých druhů zboží, měna systém, druh celé existující peněžní soustavy, mince - kus kovu určitého tvaru za jehož stříž a zrno ručí stát nebo vydavatel mince obrazem a opisem
Nálezy mincí
Numismatika - terminologie monomentalismus měna určitého státu je založena na oběhu jediného kovu (zlata nebo stříbra bimetalismus jestliže souběžně obíhají zlaté a stříbrné mince v jednom státu střížek kus kovu, zpravidla okrouhlého tvaru, který je opatřen na líci i rubu ražbou; líc je vyznačen obrazem a písmem vydavatel mince ražba mince výrobní proces uskutečňovaný v mincovně fabrika mince kvalita provedení ražby aversu a reversu mince
Numismatika - terminologie obraz na minci motivy jsou zpravidla symbolické(figurální, architektonické, heraldické, rostlinné, zvířecí aj.) text legenda se objevuje vesměs v opisu, někdy jako nápis v mincovním poli, popřípadě i na hraně mince stříž hrubá váha mince jakost vyjadřuje poměr drahých kovů k tzv. náčistu (zpravidla mědi) v každé minci legování proces směšování drahého kovu a kovu obecného, jakost se určuje v tisícinách drahého kovu
Numismatika - terminologie zrno také jádro mince (ryzí váha) je množství drahého kovu v každém střížku hodnota mince pojem technickoekonomický spočívá v druhu mincovního kovu a ve váze mince: vnitřní hodnota mince skutečná hodnota ryzího kovu v minci nominální hodnota mince zákonem stanovená kupní síla vyznačovaná na minci kursovní hodnota cena mince na mezinárodním měnovém trhu papírová platidla jsou kreditními penězi, které uvádí do oběhu stát jako platidla s nuceným oběhem (státovky) nebo emisní banka jako bezúročné poukazy (bankovky)
Numismatika Dějiny
Numismatika z řeckeho NOMOS (peniz) a latinskeho NUMUS velice starý vědní obor, první mince 7. stol. př. Kr. v období renesance největší poptávka po antických mincích, šlechtici si vytváří tzv. mincovní kabinety první knihy byly vydány v Evropě již v 15. století.
Numismatika v českých zemích 18.stol. první numismatické bádání, Mikulaš Foit 1771 prvni spis Josef Smolík Pražské groše a jejich díly I.-IV. Emil Fiala soupis sbírky denárů prof. Nohejlová-Prátová soupis nálezů mincí v ČR
Numismatika v českých zemích Narodní muzeum v Praze a MZM v Brně numismatické pracoviště NM Praha základ sbírky 6 tis. mincí ze sbírky České královské společnosti + dar hraběte Šternberka před r. 1945 za Gustava Skalského 130 tis. minci dnes má sbírka přes milion mincí
Dějiny peněz
Dějiny peněz dějiny vývoje směny vývoje směny jako důsledku společenské dělby práce, výměnný obchod, předmincovní prostředky v E někde přetrvávají až do 10.-12.stol., skot, koně, tkaniny, Afrika a Oceánie až do 19.-20.stol., postupně ustálení na užití drahého kovu 2.tisíciletí, Babylonie,
Paleolit Surovina na výrobu kamenné industrie, radiolit, jantar, obsidián, šňůry s navlečenými kostěnými perlami, zvířecími zuby, lasturami Světový unikát, hrob šamana z Brna Francouzské ulice, s předměty kulturního významu
Neolit chov dobytka a výroba keramiky = nové produkty ke směně textilní tkaniny, zemědělské produkty poprvé sekerky z hlíny
Eneolit lasturové terčíky platidlo ze vzdálených oblastí, k nám importovány, jantar, psí zuby v hrobě významné ženy v Bučovicích
Doba bronzová platební funkce přechází na kovy, upřednostňování před ostatními materiály, např. měděná žebra, únětické hřivny, sekerky, náramky, srpy měděná žebra nejčastěji průměr 17 a 22 cm, zlatý drát v ml. době bronzové, stočený do osmičkovitých svitků (52-115g) bronzové kruhové peníze.
Předmincovní platidla
Doba železná funkci platidla přebírá železo, dvojité hřivny, bochníkovité a tyčinkovité tvary předmincovní platidlo bylo prostředkem směny a až postupným vývojem se stalo peněžním platidlem (do vynálezu peněz) ve starověkých státech jako platidlo vážený kov (stříbro) použití přesných závaží, např. v Mezopotámii závaží ve tvaru zvířat mince vznikají v 7. stol. př.n.l. v Lýdii (odsud do Řecka a později do Říma), vyrobeny z kovu 4:1 (4 díly zlata, 1 díl stříbra), ražené s reliéfem, měly jednotnou váhu
Nejstarší mince Statér z Lýdie, 640 př. n. l.,
Peníze v době historické přelom 7.-6. st. Př. Kr. první mince v okruhu evropské civilizace v Malé Asii, od 4. st. př. Kr. pak pronikala mince prostřednictvím Řeků do celé středomořské oblasti, antické mince měly vysoký reliéf vydávání peněz bylo velmi úzce navázáno na váhové jednotky Typy mincí: Drachma, Tetradrachma, hemidrachma, hemiobol, trihemiobol, as, stator, Vydávání mincí Znak moci státu, proto je tam vyobrazen panovník
Peníze v době historické Římské mincování: As, denár, quinar, sestertius, od r. 187 př. Kr. ražen stříbrný denárius před koncem letopočtu došlo i k ražbě mince zlaté Caesar, Pak úpadek, Reformy mincí Dioklecián, Konstatnin, Východ říše drachmy.
Peníze v době historické v centrální Evropě se stali tvůrci mincí Keltové, Na našem území razili mince již v 3. stol. př. Kr. na řece Moravě existovala jakási měnová hranice za ní na východě se razily stříbrné mince, na západě zlaté mince naše země většinou zlaté mince statery, naleziště Němčice stř. Morava první hlavní město Moravy, Duhovky, suberáty, První formy padělání, o keltské mince mizí s koncem Keltů u nás, kolem 25 př.kr.
Keltské mince Duhovky Čechy, Bójové, Statér BIATEC hlava/ konec 1. stol. př. Kr
Peníze v době historické Ranný středověk úpadek mincovnictví, reforma Karla Velikého karolínská libra používána od 9. až poč. 11. st. rozvíjející se severoevropský obchod dal vzniknout za pomoci Vikingů nové mincovní jednotce hmotnosti tzv. severské marce (hřivna:216 g) ražba denáru podle diferencované markové normy trvala až do 13.st. kdy si rozvíjející dálkový obchod vynutil zavádění zlatých mincí
Peníze v době historické rozšiřování zlaté mince ve 13. a 14. st. měla povahu i funkci obchodních peněz přelom 14. a 15. st. mizí v Evropě z oběhu hrubá mince, kterou vystřídaly drobné nominály plnící funkci regionální měny koncem 13. st. znovuoživení zlaté mince v podobě benátského dukátu a florénu 14. a 15. st. ražba různých druhů zlatých mincí
Peníze na Velké Moravě Neobíhaly zde žádné vlastní mince, Naturalní směna, předmincovní platidla Pomocí cizích platidel (byzantská říše), Předmincovní platidlo Velkomoravská hřivna sekerkovitý tvar, Šátečky,
První ražby českého knížectví od 10. st. přemyslovští panovníci měli ve svých rukou mincovní regál tzn. výhradní právo ražby mince v českých zemích emisí stříbrné mince denáru soustředění výroby mince do Kutné Hory na základě reformy Václava II. z r. 1300 první mincovny byly v Praze na Vyšehradě, v Malíně a na Libici, v Olomouci, Jihlavě a Znojmě
Výroba mince
Přípravné práce přepalování stříbra souběžně bylo prováděno zrnění mědi v huti následovala pak výroba slitiny Ag + Cu, dochází k lití cánů do látkových ve vodě ponořených pytlíků
Dílo mincířské cány přijímali mincíři a zpracovávali je ve šmitnách hrubou minci stříhali mincíři pomocí mincířských nůžek přímo z cánů v podobě tenkých válečků v 15. st. bylo pro střížky užíváno průbojníků odstřižené střížky byly potom kvečovány tj. vyrovnávány kladivem
Bělení střížky byly vloženy do roztoku kuchyňské soli a vinného kamene a zahřívali se v měděných kotlích potom byly osušovány a připraveny k ražbě
Dílo pregéřské vlastní ražba aversu a reversu probíhala v tzv. preghauzu pomocí štoku do kterého byl zapuštěn spodní kolek a úderem kladiva do svrchního kolku byla provedena ražba mince
Výroba papírových platidel Od 18. stol. nejstarší byly zhotovovány metodou knihtisku a měditisku na počátku 19. st. ocelotisk s od konce 19. st. ofset a hlubotisk ochrana před paděláním kombinace různých tiskových technik, zvláštního druhu i následně chemické ochrany kresby papírové peníze jsou výsledkem tzv. bankovkové grafiky bankovkový papír je chráněn ochrannými barevným vlákny, bankovkovým ochranným proužkem
Vývoj měny rozeznáváme měnu: denárovou a brakteátovou grošovou, tolarovou, konvenční, zlatkovou korunovou
Denárová měna 900 1300 ražba dvoustranných mincí, spojená s Boleslavem I. vedle Boleslavských mincí se setkáváme i s mincemi knížete Soběslava nebo Vojtěcha v 11. st. počátek panovnického mincovního regálu první denáry měly rozměr 15 20 mm polovina denárů tzv. oboly reforma první poloviny nová mincovní jednotka tzv. hřivna (marka) první české denáry jsou typově uniformní
Denárová měna 900 1300 Boleslav II., 967-999 Břetislav I., 1037-1055 Břetislav II., 1092-1100 Cheb městská ražba fenik (1220-1300)
Denárová měna 900 1300 Brakteáty 1210 mince, které byly raženy jako jednostranné mince bez opisu byly raženy také střední a malé brakteáty variabilní figurální motivy
Brakteráty Přemysl Otakar I., 1192-1193, 1197-1230 velký brakteát Přemysl Otakar II., 1253-1278 střední brakteát český
Grošová měna (1300 1547) od r. 1300 byly zaraženy první pražské groše a jejich díly, tzv. parvi denarii nebo krátce parvy, skutečná měnová soustava a přechod od brakteátů ke grošům byl stanoven v poměru 6 brakteátů = 1 groš početní jednotka kopa grošů = 60 grošů nebo 720 parvů (= haléřů), r. 1384 zavedeny dva druhy černých čtyřhranných drobných mincí: 1 groš = 7 penízů = 14 haléřů = 28 obolů ve 14. st. byla v oběhu paralelně zlatá mince emise českých florénů tlustý groš ražený Ladislavem Pohrobkem a Jagellonci mincovnictví intenzivnější ražba tlustého groše,
Grošová měna (1300 1547) Václav II., 1283-1305 pražský groš Václav II., 1283-1305 parvus
Grošová měna (1300 1547) Jan Lucemburský, 1310-1346 florén Karel IV., 1346-1378 Dukát (před rokem 1355)
Tolarová měna r. 1573 návrat k tolarové měně nutnost vydání mince která by spojovala těžký tolar s bílým malým penízem v jednotnou měnovou soustavu byla zahájena ražba tzv. dlouhé mince projevila se v soustavném zlehčování ražených mincí 1623 státní úpadek obnova financí Ferdinanda II. od r. 1624, stabilita měnové soustavy pro další léta 17. a první poloviny 18. st.
Ferdinand I., 1521-1564 1/2 tolar, Jáchymov Tolarová měna Šlikova tolarová mince Ferdinand I., 1521-1564 10 Krejcar 1562
Tolarová měna Rudolf II., 1576-1612 tolar 1582, České Budějovice Fridrich Falcký, 1619-1620 48 krejcar 1620, Kutná Hora
Konvenční měna měnová reforma Marie Terezie r. 1750 vycházela z odlišné peněžní jednotky z kolínské marky raženo 10 tolarů, které představovaly současně 20 zlatníků tolar tvořil opět vedoucí minci 1759 prvně raženy drobné mince určené výhradně pro české země: měděné tzv. grešle zavedení kreditních měděných mincí bylo úvodem k rozšíření úvěrového systému i na minci hrubou v podobě emise papírových peněz
Konvenční měna 5 zlatých, 1796 5 zlatých, 1796
Konvenční měna Marie Terezie, 1740 - Marie Terezie, 1740-1780 tolar 1760 1780 dukát 1765, František II., 1792-1835 Kremnica dukát 1809, Salzburg
Zlatková měna1857 1892 v roce 1857 se zavádí vídeňská měna založená na zlatce, podepsání mincovní smlouvy s Německým celním spolkem peněžní jednotkou celní libra podle ní raženy rakouské zlaté (florint) = 100 krejcarů; souběžně zaveden zlatý standart x sněm však pro stříbrný monometalismus, zastavena ražba zlatého dukátu; klesající ažio stříbra (světový trh kryt zlatem, zásoby stříbra rostli) -- nejistota
Zlatková měna1857 1892 Rakouská a spolková měna, 1857-1892 2 zlatník 1867 František Josef I., 1848-1916 4 dukát 1869
Zlatková měna1857 1892 5 zlatých, 1881 5 zlatých, 1859
Korunová měna 1892 zavedena korunová měna ražbou zlatých a stříbrných mincí jakož i emisí bankovek vyšších nominálů, zaměnitelných za kov. úrovni britské libry, tj. na úrovni pravého zlatého standardu. Byla to tzv. funkční zlatá měna devizová. To je měna se zákonně stanoveným obsahem zlata v peněžní jednotce.
Korunová měna Korunová měna, 1892-1918 5 koruna 1900 Korunová měna, 1892-1918 10 haléř 1892 František Josef I., 1848-1916 4 dukát 1906 František Josef I., 1848-1916 100 koruna 1908
Korunová měna papírové peníze
Československé mince Korunová měna: 1919 měnová odluka A. Rašína a následným okolkováním veškerého vyššího korunového oběživa obecně označení koruna československá 1953 peněžní reforma papírová platidla a kovové mince výměna starých platidel se realizovala v několika krocích částka do 300 Kčs na osobu v poměru 1:5, částky nad tuto základní sumu pak 1:50
Československá měna Prvorepubliková mince o hodnotě 5 korun československých. Porovnání velikosti prvorepublikových mincí 5 Kč: zleva mince let 1925, 1928, 1938 Stokorun československých
Měna České republiky po zániku ČSFR rozpad měnové jednoty rychlá měnová odluka, v ČR okolkováním státovek v hodnotách 100 Kčs, 500 Kč, 1000Kčs Ty jsou v průběhu r. 1993 nahrazovány papírovými státovkami ČR a mincemi
Měna České republiky
Děkuji za pozornost