Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi"

Bohumil Neduchal
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č l o v ě k.

2 Proč se lidé začali oblékat? aby jim nebylo zima, chránili se před větrem, sluncem, pískem a deštěm?. ale první civilizace vznikly v mírných pásmech a jejich obyvatelé se oblékali dávno předtím, než lidé z " Ohnivé země " v Jižní Americe, kde je značná zima. Primitivní člověk se tedy neschovával před zimou do oděvu, ale do jeskyně. Také poznal, že ve stínu stromu je lépe než na slunci, utrhnul si tedy větev a vzal si stín s sebou.

Ohnivé země " v Jižní Americe, kde je značná zima.

3 Proč se lidé začali oblékat? stud? tak je psáno v bibli - a tomu věřili křesťané téměř dvě tisíciletí - že příčinou pro nošení oděvu je stud. Když Eva svedla svého rajského partnera Adama, aby snědl jablko ze stromu poznání, zjistili tito první lidé s hrůzou, že jsou nazí!! Zastyděli se a oblékli se do fíkových listů....

4 Proč se lidé začali oblékat? nadřadit se nad zvířecí svět? mezi první uměleckou činnost a tvořivost člověka patří zdobení malováním. Je to také jeden z jeho prvních pokusů nadřadit se nad zvířecí svět a předchází oblékání, stejně jako oblékání předchází stavbu obydlí. Obyvatelé různých částí světa, teplých i studených krajů, si malovali tělo a obličej dříve, než začali uvažovat o ochraně před přírodou a jejími živly.

Je to také jeden z jeho prvních pokusů nadřadit se nad zvířecí svět a předchází oblékání, stejně jako

6 Proč se lidé začali oblékat? chránit se před nadpřirozenou mocí?...dříve, než lidé začali nosit odznaky moci pozemské, chránili se před mocí, kterou si nedovedli vysvětlit. Nezačali s klobouky, plášti ani s botami, tedy s oděvními součástmi, které by je chránily před přírodou,ale s " něčím " kolem pasu. Bederní pásy nosili nejdříve muži. Zdá se, že proto, aby si na ně zavěsili různé předměty, které by jim mohly bránit v lovu. Pás sloužil také jako amulet - primitivní člověk věřil, že amulet ho chrání před zlými démony, duchy a kouzly. Z tohoto pásu se postupně vyvinula zástěra bederní zástěra (rouška), která se postupně zvětšovala a obohacovala - tak vznikly další druhy oděvu s čím dál nákladnějším zdobením...

Zdá se, že proto, aby si na ně zavěsili různé předměty, které by jim mohly bránit v lovu.

7 Proč se lidé začali oblékat? Dalším prvkem zdobení byl také popruh kolem hlavy primitivních loveckých národů, z kterého se později vyvinul jeden ze znaků moci - na konci tohoto vývoje je královská koruna, či papežská tiára. Již na počátku prvobytně pospolné společnosti bylo často stanoveno, kdo smí takový popruh nosit. Prosté zapíchnutí pera do vlasů mělo také svůj význam - příslušník kmene si musel právo na jeho nošení vybojovat. Dokazují to rozdíly mezi čelenkami indiánských náčelníků a jedním pérem ve vlasech prostých bojovníků. Časem se však situace změnila - to, co si dříve každý musel vybojovat, se stalo symbolem dědičného společenského postavení.

královská koruna, či papežská tiára. Již na počátku prvobytně pospolné společnosti bylo často stanoveno, kdo smí takový popruh nosit.

8 Proč se lidé začali oblékat? Člověk začal hledat vysvětlení pro tajemné, neznámé a hrůzné jevy přírody, objevil duchy, strašidla a nakonec bohy, kteří se mu ve snech zjevovali jako bytosti silnější než on. Dal jim nadpřirozené vlastnosti, ale chtěl se jim přiblížit. Když vynalezl oděv, kryl ty části těla, které ho upozorňovaly na příslušnost k zvířecímu světu - přestal se cítit příslušníkem světa zvířat a začal se cítit příslušníkem světa bohů.... Většina moderních psychologů, etnografů a archeologů potvrzuje, jak úzký je vztah mezi oblékáním na straně jedné a vírou v nadpřirozené bytosti a rozdělením lidstva na vládnoucí a ovládané na straně druhé.

silnější než on. Dal jim nadpřirozené vlastnosti, ale chtěl se jim přiblížit.

9 Proč se lidé začali oblékat? Známe tedy odpověď na tuto otázku? Ano, byly to v prvé řadě potřeby biologické a materiální - příjemnější a bezpečnější život, ale stejně silně se uplatňovaly i momenty specificky lidské a společenské i estetické - potřeba symbolického vyjádření, uplatnění výtvarného názoru, ale i důkaz nadřazenosti vládnoucích tříd. Když studujeme dějiny módy, zjistíme, že nejsou dějinami skromnosti a praktického významu oblečení, ale dějinami výrazu sebevědomí, moci a pojetí krásy. Lidské tělo se za tisíciletí příliš nezměnilo lišil se však a liší: použitý materiál, technika, střih, ale také vkus.

společenské i estetické - potřeba symbolického vyjádření, uplatnění výtvarného názoru, ale i důkaz nadřazenosti vládnoucích tříd.

10 Počátky oděvní kultury PRAVĚK 3 mil.př.n.l. Lidská kultura, vývoj jedince a celé společnosti závislý na druhu přírodního prostředí a na stupni lidského myšlení PALEOLIT STARŠÍ DOBA KAMENNÁ I. NEJSTARŠÍ A STARŠÍ PALEOLIT: let př.n.l. (Afrika, Evropa, Asie Homo habilis, později Homo erectus) II. III. STŘEDNÍ PALEOLIT: let př.n.l. (v dobách ledových se lidé stahují do oblastí jižní Evropy, Homo sapiens) MLADŠÍ PALEOLIT: let př.n.l. (rozvíjí se středomořská oblast, nejvýznamněji Přední východ, nálezy - u nás věstonická venuše) Věstonická Venuše, asi př. Kr.,

11 POZDNÍ PALEOLIT A MEZOLIT střední doba kamenná př.n.l. - neolitická revoluce přechod k zemědělství a chovu dobytka, rozvíjí se technické dovednosti Muži krátké bederní roušky, pásy, pláštěnky, čepice Ženy obnažená hruď, dlouhé zvonovité suknice, špičaté čepice, barvení těla a kůží NEOLIT mladší doba kamenná př.n.l. - Nejrychlejší vývoj Přední Asie východní pobřeží Středozemního moře a Mezopotámie, také Egypt, Indie, Čína, rozvíjení řemesla, využití vlny, konopí, lnu Muži krátké kalhoty, pláště, opasky se sponami Ženy košilové šaty, pláštěnky

12 ENEOLIT pozdní doba kamenná př.n.l. - Také doba měděná: eneos=kov, měď jako surovina pro nástroje, šperky a zbraně. Rozvoj řemesel. Muži krátké kalhoty, těžké pláště, opasky se sponami Ženy košilové šaty s pásky a jehlicemi, šperky v podobě náramků, jehlic, spon, nánožních kruhů DOBA BRONZOVÁ př.n.l. - Přední Asie a Egypt rozvinuté státní útvary - Výroba nástrojů, zbraní a šperků z bronzu Muži základní typ středoevropského oděvu rourovitou suknici uchycenou ramínkem, plášť, zástěru položenou na ramena, vlněné nohavice, bronzové doplňky, puklice, štíty a pancíře Ženy sukně je na rozdíl odmužských bohatší v záhybech, přes ní rovná halena s rukávy zdobená výšivkou, šperky v podobě náramků, jehlic, náušnice, spon ze zlata a bronzu

13 DOBA ŽELEZNÁ př.n.l. - Objev a zpracování železa, sociálně se rozvrstvuje společnost, rozpadávají se rody, vznikají knížecí hradiště, postupně se profilují evropské národy. - V Řecku se rozvíjí archaická kultura, v Itálii Etruskové dospěli k vrcholu kulturního vývoje Oblast Rumunska, Ukrajiny SKYTOVÉ a TRAKOVÉ Muži přiléhavé kalhoty do polovysokých kožených bot s řemínky, pláště se šálovými límci a dlouhými rukávy Ženy dlouhé tunikové šaty dole s volány, nařasený plášť s bohatými lemy, honosný účes, kožené boty, kovové šperky Kmeny KELTŮ (Římany nazýváni galli) pohrdají antickou kulturou, nosí tzv. bracae - kalhoty DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ 400 let n.l Konec nadvlády Říma, kdy římské impérium rozvrátí příval barbarů a v teritoriu politicky nově se konstituujícího evropského kontinentu se zrodí kultura středověku. Vývoj v odívání odráží zvláštní vztah vítězů a poražených.

řemínky, pláště se šálovými límci a dlouhými rukávy Ženy dlouhé tunikové šaty dole s volány, nařasený plášť s bohatými lemy, honosný účes, kožené boty, kovové šperky Kmeny KELTŮ (Římany nazýváni

14 Kdy vznikla první textilie? Prvním oděvem byly kůže nebo i kožešiny ulovených zvířat, ale postupným vývojem a změnou způsobu života i obživy (vedle lovců - pastevci a zemědělci ), bylo nutné najít i jiné řešení. Jedním z nich pravděpodobně bylo i opětovné primitivní stříhání srsti zvířat, kdy takto získaná surovina - vlna - byla jednoduchým způsobem zpracována na jistý druh kožešinové imitace - vlněnou přikrývku či jiný druh textilie. Časově nelze přesně vznik určit, ale předpokládá se, že primitivní způsob její výroby znali již v mladší době kamenné.

zemědělci ), bylo nutné najít i jiné řešení.

16 Dívčí oděv, sukně ze šňůrek zakončených uzlíčky. Egtved, Dánsko. Konec 2. tisíciletí př. Kr Ženský oděv, doba železná, Dánsko, Huldremose

17 Vývoj zařízení pro ruční tkaní

18 Tradice a vývoj textilií Typy, druhy a tvary předmětů a prostředků, důležité k existenci člověka, tedy i jeho oděv, oděvní doplňky - oděvní textilie, obydlí a zařizovací prvky obydlí - bytové textilie, se postupně vyvíjely po celá tisíciletí. Jejich vznik a vývoj byl vždy ovlivňován mnoha činiteli - způsobem života a obživy, stupněm výroby a dostupností surovin, klimatickými podmínkami, rázem krajiny, ale také hierarchií těchto předmětů a prostředků, vývojem lidské společnosti, jejím charakterem a strukturou sociálních vztahů. Vlněný koberec. Pazyryk, Sibiř 5. století př. Kr. Délka celého koberce 350 cm.

Jejich vznik a vývoj byl vždy ovlivňován mnoha činiteli - způsobem života a obživy, stupněm výroby a dostupností surovin, klimatickými podmínkami, rázem

19 Tradice a vývoj textilií Základem výroby textilií byla tedy odpradávna biologická a materiální potřeba člověka, který z dostupných surovin vyráběl podomácku první textilní výrobky určené pro svoji ochranu a později i pro ozdobu svého příbytku. Postupným historickým vývojem se užitná funkce textilních výrobků rozšířila i na funkci dekorativní. Hlavními odběrateli těchto výrobků pak byly vládnoucí a bohaté vrstvy společnosti - náčelníci, církev, královský dvůr a šlechta, později pak buržoasie. A co nás čeká? Jednotlivé etapy vývoje oděvu, textilií i textilních technik a technologií, od pravěku až do současnosti, a to se zřetelem na tvar, barvu a materiál.

Postupným historickým vývojem se užitná funkce textilních výrobků rozšířila i na funkci dekorativní.

Podobné dokumenty

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová ) Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,