Impresionismus. Adam Pelouch

Impresionismus Adam Pelouch

Impresionismus = umělecký směr Vznik konec 19.století Reakcí na ateliérovou malbu Cílem je malba v přírodě a zachycení atmosféry okamžiku Společné prvky s realismem

Pojem impresionismus je odvozen od obrazu Clauda Moneta Impression, soleil levant (Imprese, východ slunce) 1874 Paříž. Poprvé tento pojem použil kritik Louis Leroy, neboť obraz považoval za nedokončený. Prosazení impresionismu ukončilo tradiční akademické umění a nastal rozvoj moderního umění. Impression, soleil levant

Impresionisté nerespektovali mnohá platná pravidla výtvarného umění. Odmítli hledat ideální krásu Snaha o zachycení přírozené krásy v daném okamžiku Podstatou byla malba v přírodě Snaha zachytit hru stínů a slunečního světla.

Typické impresionistické obrazy jsou tvořeny krátkými tahy štětcem, s nemíchanou barvou (zářivé a jasné barvy) Kompozice díla bývá zjednodušená Důraz spíše na celkový efekt než na detaily. Celek díla je možno vnímat až s určitým odstupem.

Hlavním tématem impresionistických obrazů je krajina a příroda zobrazována za různých světelných podmínek. Dalším velmi častým námětem se stalo moderní město a společenský život, prostředí tanečních zábav, kaváren, divadel, koncertů a dalších kulturních akcí. U malířek se objevují téma domácího života a každodenních intimních rituálů, tehdejší společenské poměry neumožňovaly ženám stejnou svobodu tvorby jako mužům. Vliv mělo i vědecké bádání v oblasti optiky a barvy, vynález barvy v tubě, fotografie a inspirace japonskými dřevoryty.

Barbizonská škola Ve třicátých letech 19. století se ve měste Barbizon usadila skupina krajinářů, inspirovali se anglickou a holandskou krajinomalbou; jejich hlavním tématem byl les a lesní zátiší. Začínali malovat či kreslit přímo v plenéru a časem došli k tomu, že celou malbu v přírodě i dokončili. V zacházení se světlem usilovali o přirozené světelné relace. Snažili se vytvořit portrét krajiny zachycením přirozeného výseku krajiny v různých denních dobách. Barbizonská škola je v Oblastní galerii představená obrazy umělců jako např. Charles-Francoise Daubigny, Narcisso Virgilio Díaz de la Peńa a Théodore Rousseau. Soubor sedmnácti obrazů Eugèna Boudina

Salon odmítnutých Salon Odmítnutých se konal v roce 1863 potom, co porota odmítla více než tři pětiny z 5000 obrazů od 3000 umělců Veřejnost byla nespokojená a protesty donesly až k císaři, který zamítnuté obrazy sám prohlédl a zřídil jejich výstavu v Palais de l'industrie. Výstava byla pojmenována Salon Odmítnutých

Svetoví malíři Eugene Boudin Marie Cassatt Gustave Caillebotte Camille Corot Edgar Degas Henri de Fantin-Latour Henri de Toulouse- Lautrec Laura Muntzová Lyall Édouard Manet Claude Monet Berthe Morisot Camille Pissarro Pierre-Auguste Renoir Alfred Sisley Paul Gauguin Vincent van Gogh Paul Cézanne

Český impresionismus Antonín Slavíček Antonín Hudeček Václav Radimský Soběslav Pinkas Karel Purkyně Antonín Chittussi František Kaván František Kupka

Claude Monet Claude Oskar Monet (1840-1926) Francouzský impresionistický malíř a grafik Pracoval se světlem, snažil se o zachycení barev v různou denní nebo roční dobu snažil zachytit světlo v jeho nejlepší a nejzářivější podobě

Soleil Levant (východ slunce)

Na obraze je moře a nad ním východ slunce, které se odráží na vodní hladině. V pozadí jsou vidět stěžně od velkých lodí. Loďka v popředí je vytvořena jen několika málo tahy štětcem. Jeden kritik kdysi řekl, že Monet tímto znázorňuje jen jakési IMPRESE (dojmy) a nazval tyto malíře impresionisty, oni to přijali.

Kupky sena

Všechny postavy mají společenské oděvy. Ubrus leží přímo na zemi a na něm je občerstvení. Kolem ubrusu posedávají lidé - Monetovi přátelé. Obraz je bez plynulého přechodu barev - věnuje se především světlu. Jsou vidět paprsky slunce.

Katedrála v Rouen: Portál ve slunci Monet si v letech 1892 až 1893 pronajímal pokoj přímo naproti západní fasády katedrály, kde měl několik pláten, na kterých maloval postupně, jak se pohybovalo světlo.

Nádraží Saint Lazare

Édouard Manet Maloval městký život protředí salonů a kaváren. 1863 Manet vystavoval Salonu odmítnutých Manet nechtěl být členem žádné umělecké skupiny, chtěl se odlišovat

Koncert v Tuileriích

Koncert vtuileriích Koncert v Tuileriích zobrazení slavného místa setkání elegantní Paříže. V té době se znázornění publika a společnosti považovalo za druhořadé a vhodné pouze jako ilustrace do časopisů a reportáží. Obraz velice popudil veřejnost. Je zde zachycen nový způsob malby neviditelný tah štětcem, odmítá dokonalou akademickou malbu, kde není důležité, zda koukáte na obraz zblízka nebo z dálky. Chtěl, aby lidé sledovali díla z dálky.

Piják absintu

Piják absintu první obraz, který představil porotě Salónu, když mu bylo sedmadvacet let. Byla na něm vidět originální technika i styl. Již samotný námět působil v té době neobvykle. Šlo o reálné zachycení pijáka a ne pouze o alegorické ztvárnění. Barvu nanášel v širokých plochách.

The Balcony

Snídaně v trávě The Garden at Bellevue

Snídaně v trávě Snídaně v trávě byla vystavena v Salónu odmítnutých. Sklidila velký výsměch publika a kritiky. Zachytil akt mladé krásné ženy u snídaně s dvěma pány v oblečení. Plocha obrazu není zamýšlena z pohledu perspektivy, ale jako kdyby se přibližovala k divákovi. Toto bude mít rozhodující vliv na Gauguina, Picassa, Cézanna a Matisse.

Pierre-Auguste Renoir Zachycoval světlo na lidském těle Zachycuje každodenní život v pařížských kavárnách a divadlech Byl jeden z mála impresionistů, maloval akty

Procházka

Akt v přírodě

Moulin de la Galette Na terase

Edgar Degas Hlavní iniciátor impresionistických výstav Maloval postavy ve všech pozicích hlavně tanečnice později i koňské dostihy, divadla a kavárny. nepoužíval techniky impresionistů

Four dancers

Rehearsal

Le tub

Carriage at the Races

Henri de Toulouse-Lautrec Náměty Lautrecových děl vycházely především ze života na pařížském Montmartru. Malíř často zachycoval návštěvníky kabaretů, tanečnice, prostitutky.

Salón v rue des Moulins

Krasojezdkyně v cirkuse Fernando,

Carmen Gaudinová v obraze Na ulici

Alfred Sisley Francouzský impresionistický malíř anglického původu. Věnoval se výlučně krajinomalbě, vybíraje si své motivy z povodí Seiny. Většinu jeho tvorby představují krajiny a sportovní výjevy. Tvořil především zimní krajiny.

Stanice v Sevres

Most ve Villeneuve-la-Garenne

Sníh v Louveciennes

Záplavy na Port-Marly

Camille Pissarro Pissarrovo umění charakterizují tiché krajiny a drobné tahy štětcem. Za svá témata si často volil velmi jednoduché předměty, které zachycoval co nejjemnější paletou barev.

Podzim,cesta lesem

Sad

Boulevard Montmartre: Noc Cafe au Lait

Stanice Lordship Lane

Eugene Boudin Boudin se proslavil jako malíř pláží,cestoval popobřeží Normandie. Byl jedním z prvních krajinářů, kteří začali malovat v plenéru. Maloval přírodu, dokázal také dokonale zachytit pocity a charakteristická gesta zobrazených postav V jeho obrazech hrálo důležitou roli nebe

Le Havre, Vnitřní přístav la Barre, 1869

Odliv, 1880

Zahrada a dům v Monsieur Jacquette v Fervaqes

The Sea at Douarnenez

Marie Cassatt Původně z USA, přestěhovala se do Francie Kritozovala zastaralost salonu,ktery znevýhodňoval ženy pří výběru obrazů na výstavy. působila jako poradkyně pro sběratele umění nejčastějším námětem byly scény z každodenního života žen, matky s dětmi a intimní atmosféra rodinného života.

The Long Gloves

The Child's Bath (1893)

Woman In Raspberry Costume Holding a Dog 1900

Výlet lodí

Marie Bracquemond

Malířčin syn a sestra v zahradě

Gustave Caillebotte Ve své malířské tvorbě se Caillebotte zaměřoval na Paříž a okolí a jejich atmosféru, často maloval také obrazy pracujících Pařížanů. Jeho obrazy byly více realistické než obrazy jeho kolegů. Jeho obrazy také nakonec nezískaly tolik uznání a jeho vlastní tvorba byla dlouhou dobu v zapomnění.

Pařížská ulice v dešti

Evropský most

The Argenteuil Bridge and the Seine

Parketáři nebo Hoblování podlahy

Camille Corot Jean-Baptiste Camille Corot Corot ve Francii zavedl novou techniku podle Barbizonské školy- malování v přírodě Corot nikdy krajinu neidealizoval, spíše jen realisticky ukazoval její krásy. Maloval hlavně krajiny Finančne podporoval ostatní umělce

Dance of the Nymphs

On the river shore

Volterra

Autoportrét u malířského stojanu

Berthe Morisot Malovala obrazy převážně z domácího prostředí, portréty svých přátel a členů rodiny, ženy při toaletě a další intimní scény z každodenního života mladých žen. Mimo toho, její díla zahrnují také krajiny, zahrady a scény na řece.

Dáma při toaletě

V jídelně

Letní den

Marína (Záliv v Lorientu)

Na konci 19. století začíná upadat tvorba tzv. generace Národního divadla a přichází noví umělci, impresionisté Příležitost hledat nové podněty a rozvíjet krajinomalbu poskytla mladé generaci zejména Mařákova krajinářská škola na pražské Akademii V tomto období se postupně uplatnilo množství malířů různorodého zaměření a odlišného nadání - Antonín Slavíček, František Kaván, Alois Hudeček, Antonín Kalvoda, Bohuslav

Antonín slavíček Je považován za přední postavu českého impresionismu a krajinářství. Slavíček maloval krajiny na venkově zpočátku v Hostišově na Táborsku, později v Kameničkách u Hlinska zde pak vytvořil přes sedmdesát obrazů, které jsou považovány za jeho vrcholnou tvorbu. Svými krajinami chtěl zachytit atmosféru venkova, výhledy na malebnou českou krajinu i chalupy venkovanů. Jeho touhou tehdy bylo s úctou zobrazit těžký a tvrdý život lidí, který mu připadal mnohem opravdovější než život ve městě.

Červnový den

Sluneční paprsky v lese

Prochazka

Antonín Hudeček Po prvních pokusech o figurální malbu i akty se Hudeček plně věnoval malbě krajin, lesa a selských stavení. Jeho obrazy jsou však spíš realistické.

Lesní cesta.

Lesní krajina

Václav Radimský Slepé rameno Seiny Letní odpoledne

Slepé rameno Seiny

Letní odpoledne 1902

Antonín Chittussi Odjel do Paříže, kde se inspiroval učením barbizonských a také začal malovat ve volné krajině. V Paříži se Chittussi oprostil od žánrových námětů, které byly dříve základem a hlavním obsahem jeho obrazových kompozic. Chittussi se rovněž s úspěchem zúčastnil Salonu a zapojil se do pařížského uměleckého života.

Rybník Utopenec

Na dráze orleánské

Krajina s polem František Kaván

Krajina s polem

František Kupka Celé dílo Františka Kupky se do své konečné podoby utvářelo od realismu přes vlivy doznívajících malířských tendencí a směrů až ke konečnému vyústění do abstrakce. Samotná abstraktní tvorba Františka Kupky měla svůj specifický vývoj a zákonitosti. Šlo zde o zpracování tématu pohybu.

Prométheus

Dvě ženy a pes 1910

KONEC

Děkuji za pozornost Zdroje: www.artmuseum.cz http://cs.wikipedia.org Www.google.cz

Postimpresionismus 80. léta 19. st. Termín nevystihuje způsob malby, ale časovou posloupnost (tvorba přicházející po impresionismu) Tento termín poprvé užil v roce 1910 anglický umělec a umělecký kritik Roger Fry, který onoho roku uspořádal v Grafton Galleries v Londýně výstavu s titulem Manet and the Post-Impressionists. Vypracovali novou metodu - pointilismus Barva se nemíchala na paletě- výsledný

Vincent Van Gogh (1853-1890) Holandský malíř Jeden z nejosobitějších mistrů v dějinách malířství Byl pro něj typický housenkovitý tah štětcem Namaloval 1600 obrazů, z nichž

Kavárna v noci

Čtyři utržené slunečnice

Hvězdná noc nad Rhônou

Paul Gauguin Paul Gauguin vyšel z impresionismu, ale postupně si vytvořil vlastní osobitý styl. Svůj první obraz Lesík ve Viroflay vytvořil v roce 1876 Poté se stává žákem Camilla Pissarra Díky krátkému pobytu na Martiniku nalezl vlastní styl, což dokazuje obraz Žlutý Kristus. Po návratu do Francie získal obdiv a uznání. Jedním z jeho přívrženců je i Vincent van Gogh. Nějaký čas žil v Bretani, ale pořád musel myslet na exotické kraje, a proto odcestoval na Tahiti. Na obrazech Tahitské ženy a Arearea se snaží ukázat Tahiti jako ráj nezkažený civilizací. Mezi jeho vrcholná díla patří Už nikdy (1897) a Dívky s květy mangovníku (1899).

Lesík ve Viroflay

Ulice na Tahiti

Žlutý Kristus

Paul Cézanne Cézanne své obrazy maloval základními barvami jemnou fialovou, odstíny modré, žluté, zelené a šedé. Jeho krajiny byly zjednodušeny do základních geometrických tvarů a vybarveny nečekanými odstíny. Výsledkem jeho snažení pak nebyl obraz, který by věrně zachycoval přírodu, ale dílo, které probouzelo její tóny a objemy skrze hru světel a stínu.

Hráči karet

Koupající se ženy