ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU ČESKÉHO ÚŘADU BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2000

ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU ČESKÉHO ÚŘADU BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2000 červen 2001

O B S A H Úvodní slovo 1 Struktura a personální obsazení 1 2 Údaje o počtu zaměstnanců v odvětvích podléhajících inspekci 6 3 Dozorčí činnost orgánů státního odborného dozoru 8 3.1 Statistické údaje o výkonech, vydaných rozhodnutích a uložených pokutách 9 3.2 Inspekční činnost v jednotlivých odvětvích 15 3.2.1 Stavebnictví 16 3.2.2 Doprava 18 3.2.3 Zemědělství 21 3.2.4 Lesnictví 21 3.2.5 Průmysl 22 3.2.6 Služby 23 3.3 Pracovní podmínky 25 3.4 Mimořádné události 26 3.4.1 Vyšetřování příčin pracovních úrazů 26 3.4.2 Vyšetřování příčin provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení 27 3.5 Projektové dokumentace staveb 28 3.6 Povolování a kolaudace staveb 28 3.7 Poradenství 28 3.8 Program Bezpečný podnik 29 3.9 Inspekční činnost v oblasti technických zařízení 31 3.9.1 Tlaková zařízení 31 3.9.2 Zdvihací zařízení 31 3.9.3 Elektrická zařízení 32 3.9.4 Plynová zařízení 33 3.9.5 Jaderná energetika 34 3.8.6 Svařování 34 3.8.7 Manipulace s materiálem a skladování 35 4 Dozorčí činnost Institutu technické inspekce Praha 37 4.1 Statistické údaje 37 4.2 Vydávání stanovisek k dokumentacím 38 4.3 Zkoušky vyhrazených technických zařízení 39 4.4 Prověřování odborné způsobilosti pro vydání oprávnění 40 4.5 Prověřování odborné způsobilosti pro vydání osvědčení 41

4.6 Jaderná energetika 42 4.7 Činnost autorizované osoby 42 5 Právní činnost 43 6 Vědecko-výzkumná činnost 44 6.1 Organizační zajištění 44 6.2 Činnost VÚBP 45 6.3 Odborná pomoc státním orgánům 50 6.4 Činnost v oblasti státního zkušebnictví 50 6.5 Osvětová a vzdělávací činnost 51 7 Informační činnost 51 8 Šetření stížností, oznámení a podnětů 52 9 Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému ČÚBP 54 9.1 Odborné semináře 55 9.2 Příprava inspektorů-čekatelů 55 9.3 Semináře k problematice vyhledávání rizik 55 9.4 Kurz ovlivňovacích a školících schopností inspektorů 56 10 Publicita 56 10.1 Plnění programu propagace a osvěty 56 10.2 Vydávání propagačních a osvětových materiálů 57 10.3 Účast na výstavách 57 10.4 Poskytování informací podle 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. 57 11 Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce 58 11.1 Spolupráce systému ČÚBP s dalšími orgány a organizacemi 58 11.2 Mezinárodní spolupráce orgánů SOD 58 11.3 Mezinárodní spolupráce ITI Praha 60 Závěr 61 Přílohy 1. Právní předpisy platné k 31.12.2000 mající význam pro činnost inspekce 2. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2000 3. Seznam zkratek

Úvodní slovo Zpráva podává přehled o činnosti Českého úřadu bezpečnosti práce, inspektorátů bezpečnosti práce, Institutu technické inspekce Praha a o činnostech vykonávaných ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce Praha a Institutem výchovy bezpečnosti práce Brno. Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení nad dodržováním stanovených pracovních podmínek. Svoji činnost zajišťují ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se základním cílem zvýšit účinnost ochrany zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce. Tento cíl byl stanoven Mezinárodní organizací práce přijatou Úmluvou č. 81 z roku 1947, která byla v roce 1969 doplněna a v roce 1995 rozšířena. Institut technické inspekce Praha je organizací státního odborného dozoru. Byl zřízen počátkem devadesátých let jednou z novel zákona č. 174/1968 Sb. Jeho úkolem v té době bylo zajišťovat stanovené úkoly ve vztahu k vyhrazeným technickým zařízením a doplnit mezeru vzniklou neexistencí požadovaných služeb v této oblasti v soukromé sféře. Činnost této instituce je postupně upravována tak, jak vznikají příslušné kompetentní orgány a organizace. Předkládané informace zahrnují především výsledky dozorčí činnosti orgánů státního odborného dozoru, dozorčí činnosti Institutu technické inspekce Praha, legislativní a právní činnost, dále výzkumnou, výchovnou a vzdělávací činnost, činnost na úseku informatiky a analýz a spolupráci s orgány a organizacemi. Přílohy obsahují právní předpisy mající význam pro činnost inspekce a informace o pracovní úrazovosti zpracované VÚBP. Obsah a rozsah informací je v souladu s Úmluvou o inspekci práce v průmyslu a obchodě č. 81 (článek 20 a 21), přijatou generální konferencí Mezinárodní organizace práce dne 11. 7. 1947 a Doporučení o inspekci práce č. 81, přijaté Generální konferencí MOP dne 22. 6. 1965. Předložení zprávy vyplývá z článku 11 písm. e) Úmluvy o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí č. 155 z roku 1981 (vyhlášky MZV č. 20/1989 Sb.), který stanoví příslušnému úřadu každoročně uveřejňovat informace o opatřeních učiněných v souvislosti s předcházením úrazům a újmám na zdraví, které vznikají v důsledku nebo v souvislosti s prací nebo během ní, o pracovních úrazech, nemocech z povolání a jiných postiženích na zdraví, k nimž došlo při práci nebo v souvislosti s ní. Úkolem zprávy je informovat čtenáře o činnosti systému ČÚBP a na druhé straně podat ucelený přehled o závažných problémech, mnohdy s možnými dalekosáhlými následky jak pro jednotlivé podnikající subjekty, tak i pro jejich zaměstnance. Každodenní činnost inspektorů bezpečnosti práce je provázena vědomím, že na celé zemi každý den umírá na následky pracovních úrazů a nemocí z povolání 3 000 lidí. Prosil bych čtenáře, aby i s tímto vědomím k následujícím stránkám přistupoval a zamyslel se nad dostatečností nebo nedostatečností našich činností a opatření. Případné podněty ke zlepšení činnosti uvítám. Ing. Jaromír Elbel předseda

ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ČÚBP předseda ČÚBP náměstek předsedy 1.10 odbor kancelář předsedy 1.20 odbor ekonomicko-správní 1.30 odbor právní 1.40 odbor inspekce I 1.50 odbor inspekce II 1.11 kancelář předsedy 1.12 vzdělávání, mezinárodní vztahy, styk s veřejností 1.13 kontrola, vyřizování stížností 1.21 oddělení rozpočtu a účetnictví 3.00 IBP pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze 4.00 IBP pro Středočeský kraj se sídlem v Praze 5.00 IBP pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích 6.00 IBP pro Západočeský kraj se sídlem v Plzni 7.00 IBP pro Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem 8.00 IBP pro Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové 9.00 IBP pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně 10.00 IBP pro Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě 1.22 oddělení hospodářské správy 1.31 harmonizace a integrace 12.00 ITI Praha 1.32 právní a správní činnosti 1.33 knihovna, normy pobočka pro Prahu s střední Čechy pobočka České Budějovice pobočka Plzeň pobočka Ústí nad Labem pobočka Hradec Králové pobočka Brno pobočka Ostrava pobočka jaderná energetika 1.51 výpočetní technika a analýzy kancelář Liberec kancelář Olomouc kancelář Dukovany kancelář Temelín

1 Struktura a personální obsazení Český úřad bezpečnosti práce je orgánem státní správy a je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí. Řídí činnost inspektorátů bezpečnosti práce a organizací státního odborného dozoru, podílí se na výzkumu na úseku bezpečnosti práce a technických zařízení, rozhoduje o odvoláních proti opatřením inspektorátů bezpečnosti práce a plní úkoly státního odborného dozoru v případech, v nichž si to ze zvlášť důležitých celospolečenských důvodů vyhradí. V čele ČÚBP je předseda, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. K 1. 7. 2000 došlo ve funkci předsedy ČÚBP k personální změně. Inspektoráty bezpečnosti práce jsou státní orgány, které vykonávají státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek a plní další úkoly v této oblasti ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. V čele IBP jsou vedoucí inspektoři bezpečnosti práce, které jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Institut technické inspekce Praha je organizací státního odborného dozoru. Provádí dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Podává odborná a závazná stanoviska, provádí prohlídky, řídí a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených technických zařízení, prověřuje odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob a vydává jim oprávnění, prověřuje odbornou způsobilost fyzických osob a vydává jim osvědčení a provádí další odborné činnosti u vyhrazených technických zařízení v rozsahu uvedeného zákona. V čele ITI Praha je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí.

Sídlo, vedoucí zaměstnanci a garanti Českého úřadu bezpečnosti práce (upraveno ke dni vydání) Český úřad bezpečnosti práce Ve Smečkách 29, pošt. přihr. 527 113 52 Praha 1 tel.: 02/21 92 42 00 fax: 02/22 21 14 98 02/22 21 21 02 E-mail: cubp@cubp.cz Vedoucí zaměstnanci: Předseda ČÚBP Náměstek předsedy Ředitelka kanceláře předsedy Ředitelka odboru ekonomicko-správního Ředitel odboru právního Ředitel odboru inspekce I Ředitel odboru inspekce II Ing. Jaromír Elbel zatím neobsazeno Ing. Magdalena Slavíková Ing. Květoslava Vaculíková JUDr. Jan Augusta Ing. Michal Ronin Ing. Jaroslav Melen Odborní garanti: mezinárodní vztahy vzdělávání, výchova, styk s veřejností programy činnosti, zprávy o činnosti, kontrola, vyřizování stížností harmonizace a integrace právní a správní činnost knihovna, normy Ing. Magdalena Slavíková Ing. Milan Tomeček Ing. Jiří Voldřich Ing. Josef Mach JUDr. Petr John JUDr. Eva Hereinová Mgr. Alena Horáčková hutnictví, strojírenství, průmysl textilu, skla, polygrafie, papírenství, kožedělný průmysl chemický průmysl stavebnictví zemědělství, potravinářství lesnictví a dřevozpracující průmysl doprava, opravárenství manipulace s materiálem a skladování pracovní podmínky, OOPP plynová zařízení a svařování jaderná energetika zdvihací zařízení tlaková zařízení elektrická zařízení výpočetní technika, analýzy Ing. Josef Ježdík Ing. Alois Losman Ing. Marie Pečená Ing. Marie Licková Ing. Pavel Šalamon Ing. Miroslava Šmídová Ing. Antonín Dušátko Ing. Magdalena Bayerová Ing. Ladislav Hamáček Ing. Josef Jílek Ing. Pavel Krejcar Ing. Miroslav Koščo Ing. Vladimír Turnovec Ing. Vojen Šafránek Ing. Ivana Douchová 3

Sídla inspektorátů bezpečnosti práce Inspektorát bezpečnosti práce Kladenská 103/105 tel.: 02/35 36 40 06 pro hl. město Prahu 160 00 Praha 6 fax: 02/35 36 20 07 se sídlem v Praze e-mail: praha@ibp3.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Vilém Čada tel.: 02/35 36 00 02 Inspektorát bezpečnosti práce Průhonická 55 tel.: 02/72 76 76 43 pro Středočeský kraj 106 00 Praha 10 fax: 02/72 76 91 37 se sídlem v Praze e-mail: stredni.cechy@ibp4.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Pavel Škvor tel.: 02/72 76 66 23 Inspektorát bezpečnosti práce Vodní 21 tel.: 038/742 42 71 pro Jihočeský kraj 370 06 České Budějovice fax: 038/742 87 64 se sídlem v Čes. Budějovicích e-mail: budejovice@ibp5.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Pavel Vaniš tel.: 038/742 87 64 Inspektorát bezpečnosti práce Schwarzova 27 tel.: 019/742 30 66 pro Západočeský kraj 320 16 Plzeň fax: 019/27 29 26 se sídlem v Plzni e-mail: plzen@ibp6.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Karel Tichý tel.: 019/742 27 44 Inspektorát bezpečnosti práce SNP 2720/21 tel.: 047/277 28 42 pro Severočeský kraj pošt. přihr. 9 fax: 047/277 25 89 se sídlem v Ústí nad Labem 400 11 Ústí nad Labem e-mail: usti@ibp7.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Jaromír Jaroš tel.: 047/277 25 89 Inspektorát bezpečnosti práce Říční 1195 tel.: 049/563 50 12 pro Východočeský kraj pošt. přihr. 53, pošta 2 fax: 049/563 50 70 se sídlem v Hradci Králové 501 01 Hradec Králové e-mail: hradec@ibp8.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Miloslav Kočí tel.: 049/563 03 18 Inspektorát bezpečnosti práce Milady Horákové 3 tel.: 05/45 32 12 85 pro Jihomoravský kraj pošt. přihr. 260 fax: 05/45 21 13 03 se sídlem v Brně 658 60 Brno e-mail: brno@ibp9.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Miloslav Křešťák tel.:05/45 21 03 84 Inspektorát bezpečnosti práce Živičná 2 tel.: 069/611 01 62 pro Severomoravský kraj 702 69 Ostrava fax: 069/611 01 64 se sídlem v Ostravě e-mail: ostrava@ibp10.cz Vedoucí inspektor BP: Ing. Ladislav Baron tel.: 069/611 01 69 4

Sídla Institutu technické inspekce Praha a jeho poboček Institut technické inspekce Ve Smečkách 29 tel.: 02/22 21 15 01 Praha 110 00 Praha 1 fax :02/22 21 04 71 Ředitel: Ing. Jan Dubský E-mail: info@iti.cz Pobočka ITI pro Prahu Victora Huga 4 tel.: 02/57 32 44 87 a střední Čechy 150 00 Praha 5 fax: 02/57 32 24 92 Vedoucí inspektor: Vladimír Hulena E-mail: praha@iti.cz Pobočka ITI Rudolfovská 34 tel.: 038/635 04 96 České Budějovice 370 67 České Budějovice fax: 038/635 05 11 Vedoucí inspektor: Ing. Pavel Hrubec E-mail: cb@iti.cz Pobočka ITI U Borského parku 3 tel.: 019/742 15 80 Plzeň 320 04 Plzeň Bory fax: 019/27 05 40 Vedoucí inspektor: Ing. Miroslav Burian E-mail: plzen@iti.cz Pobočka ITI SNP 2720/21 tel.: 047/277 78 10 Ústí nad Labem 400 11 Ústí nad Labem fax: 047/277 78 10 Vedoucí inspektor: Ing. Petr Wiesner E-mail: usti@iti.cz Kancelář ITI Orlí 261/8 tel.: 048/510 78 12 Liberec 460 05 Liberec fax: 048/510 76 14 E-mail: liberec@iti.cz Pobočka ITI Riegrovo nám. 1493 tel.: 049/552 33 48 Hradec Králové 500 02 Hradec Králové fax: 049/552 37 25 Vedoucí inspektor: Ing. Josef Rejchrt E-mail: hradec@iti.cz Pobočka ITI Jílová 14 tel.: 069/662 32 81 Ostrava 702 00 Ostrava 1 fax: 069/662 32 83 Vedoucí inspektor: Ing. Jindřich Witos E-mail: ostrava@iti.cz Kancelář ITI Kosmonautů 9 tel.: 068/523 16 04 Olomouc 772 54 Olomouc fax: 068/523 16 04 Pobočka ITI Praha U Balabenky 1908/6 tel.: 02/66 31 46 73 jaderná energetika 180 00 Praha 8 fax: 02/84 81 71 56 Vedoucí inspektor: Ing. Pavel Pánek E-mail: nuclear@iti.cz Kancelář elektrárny 675 50 Dukovany tel.: 0618/81 35 08 Dukovany fax: 0618/81 30 06 E-mail: dukovany@iti.cz Kancelář elektrárny 373 05 Temelín tel.: 0334/78 24 77 Temelín fax: 0334/78 24 77 E-mail: temelin@iti.cz Pobočka ITI Milady Horákové 3 tel.: 05/45 21 43 34 Brno 658 60 Brno fax: 05/45 21 03 83 Vedoucí inspektor: Ing. František Fireš E-mail: brno@iti.cz 5

2 Údaje o počtu zaměstnanců v odvětvích podléhajících inspekci Skupina odvětví Zaměstnanci Zemědělství, myslivost a související služby 134 534 Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby 30 064 Rybolov, podniky pro chov ryb, služby 1 697 Dobývání uhlí a rašeliny 45 822 Dobývání ropy a zemního plynu 3 572 Dobývání uranových a thoriových rud 7 525 Výroba potravin a nápojů + zpracování tabáku 118 085 Textilní průmysl 62 899 Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin 39 011 Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi 18 862 Průmysl dřevařský a korkařský kromě výroby nábytku 29 934 Výroba papíru, vlákniny a lepenky 19 105 Vydavatelství a tisk 23 011 Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin 3 597 Výroba chemických výrobků 40 027 Výroba pryžových a plastických produktů 45 563 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 65 697 Výroba kovů, hutní zpracování 74 350 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 101 864 Výroba strojů a zařízení 129 110 Výroba kancelářských strojů a počítačů 2 706 Výroba elektrických strojů a přístrojů 76 565 Výroba radiových, televizních a spojových zařízení 27 726 Výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů 20 993 Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů 73 988 Výroba ostatních dopravních zařízení 21 448 Výroba nábytku; ostatní průmysl 60 060 Zpracování druhotných surovin 3 292 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody 48 772 Výroba a rozvod vody 22 024 Stavebnictví 172 289 6

Prodej, údržba a oprava vozidel, prodej pohonných hmot 27 818 Velkoobchod a zprostředkování obchodu, kromě motorových vozidel 99 042 Maloobchod, kromě motorových vozidel; opravy spotřebního zboží 129 672 Pohostinství a ubytování 40 668 Pozemní doprava; potrubní přeprava 160 751 Vodní doprava 1 492 Letecká a kosmická doprava 4 963 Vedlejší a pomocná činnost v dopravě 26 548 Činnost poštovní, telekomunikační 78 883 Peněžnictví 55 085 Pojišťovnictví, kromě povinného sociálního zabezpečení 17 883 Činnost s úvěry, pojišťovnictví 1 869 Činnost v oblasti nemovitostí 33 745 Pronájem strojů a přístrojů 3 125 Zpracování dat a související činnosti 16 107 Výzkum a vývoj 20 145 Služby převážně pro podniky 133 457 Veřejná správa. Obrana 307 150 Školství 200 027 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 221 091 Odstraňování odpadu, čištění města 22 910 Činnosti společenských organizací 13 212 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 49 588 Ostatní služby 6 621 Nezjištěno 1 321 493 Celkem všechny skupiny 4 517 546 Poznámka: Zpracováno podle údajů ČSÚ Zaměstnanci = celkový průměrný počet zaměstnanců daného odvětví nemocensky pojištěných Odvětví psaná kurzívou podléhají z větší části dozoru ČBÚ nebo jiných resortních orgánů. 7

3 Dozorčí činnost orgánů státního odborného dozoru Dozorčí činnost ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, představuje kontrolu dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ( 273 zákoníku práce) a předpisů stanovících pracovní podmínky. Tento způsob dozoru představuje již překonanou metodu. Novelizovaný zákoník práce od roku 2001 svým pojetím již umožňuje přistupovat k dozoru mnohem pružněji a ve způsobech kontroly postupně přecházet od dozoru k inspekci práce, tak jak je to obvyklé ve vyspělých zemích. Zaměření dozorčí činnosti v roce 2000 vycházelo zejména z hledisek - prevence rizik, - ukazatelů pracovní úrazovosti, - opakování pracovních úrazů ze stejných zdrojů a příčin. Prověrky byly zaměřeny především na kontrolu plnění povinností zaměstnavatelů vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímání opatření k jejich eliminaci. K zabezpečení prověrek podle stanovených kritérií zapracoval ČÚBP do oblasti dozoru v Programu činnosti ČÚBP na rok 2000 celorepublikové dozorčí úkoly. V návaznosti na tento program zpracovaly své programy činnosti i inspektoráty bezpečnosti práce, které si zařadily další vlastní dozorčí úkoly. Celorepublikové dozorčí úkoly, které plnily všechny IBP: - Bezpečnost práce ve stavebnictví, - Bezpečnost práce v zemědělství při chovu skotu, - Bezpečnost práce při svozu komunálního odpadu, - Silniční kontroly provedené ve spolupráci s orgány Policie ČR, dopravními úřady a odbory životního prostředí okresních úřadů, - Bezpečnost práce u dodavatelů plynu a u subjektů, které realizují výstavbu, provoz, opravy a údržbu plynovodů, - Bezpečnost práce při činnostech na elektrickém zařízení vysokého napětí a při jiných činnostech prováděných v jeho blízkosti, - Dodržování stanovených pracovních podmínek u zaměstnavatelů s celotýdenním provozem, - Program Bezpečný podnik. Při dozoru prováděném podle stanovených úkolů programu činnosti byla vždy jeho součástí - kontrola plnění ustanovení 133 odst. 1 až 6 zákoníku práce, - kontrola uplatňování vyhlášky č. 204/1994 Sb., ve znění vyhlášky č. 279/1998 Sb. (OOPP), - kontrola plnění povinností při evidenci a registraci pracovních úrazů podle vyhlášky č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb., - následná kontrola plnění opatření z předchozích dozorů. Pro zpracování a analýzy dat zjištěných při výkonu dozoru a při vyšetřování pracovních úrazů a havárií sloužil subsystém IS SOD (informační systém státního odborného dozoru), ve kterém jsou evidovány jednotlivé výkony, vydaná rozhodnutí, zjištěné závady, porušení právních předpisů, uložené sankce aj. Z každé celorepublikové prověrky byly zpracovány závěrečné zprávy, jejichž součástí byly i návrhy na opatření. 8

3.1 Statistické údaje o výkonech, vydaných rozhodnutích a uložených pokutách V roce 2000 se celkový počet prověrek organizací a podnikajících fyzických osob a šetření příčin mimořádných událostí (pracovních úrazů, provozních nehod havárií, poruch technických zařízení a technických příčin průmyslových otrav a nemocí z povolání) snížil o 7 % oproti roku 1999. Celkem bylo dozorováno 7547 organizací a 2644 podnikajících fyzických osob. Počty prověrek stanovených ČÚBP, plánovaných prověrek IBP, ostatních operativně zařazených prověrek a šetření za poslední tři roky ukazuje graf č. 1. Graf č. 1 9000 8000 7000 6000 5000 4000 1998 1999 2000 3000 2000 1000 0 Úkoly ČÚBP Úkoly IBP plánované Úkoly IBP ostatní Šetření K značnému nárůstu počtu vyjádření k projektovým dokumentacím staveb docházelo v letech 1991 až 1995, v letech 1997 a 1998 se jejich počet snižoval a v roce 1999 zůstal téměř nezměněn. V roce 2000 klesl jejich počet o 1 % oproti roku 1999. (Podrobnější údaje jsou uvedeny v kapitole 3.5). Výrazný nárůst počtu účastí při povolování a kolaudacích staveb v posledních letech se v roce 1995 prakticky zastavil a v roce 1996 došlo poprvé k jejich značnému poklesu. V roce 2000 vzrostl oproti roku 1999 jejich počet o 2,8 %. Vývoj v posledních deseti letech ukazuje graf č. 2: (Podrobnější údaje jsou uvedeny v kapitole 3.6). 9

Graf č. 2 Vývoj počtu účastí při povolování a kolaudacích staveb 7000 6000 6422 6549 počet 5000 4000 3000 3352 4694 5048 4623 4073 4086 4201 2000 1000 1370 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 roky Přehled počtu provedených výkonů v roce 1999 a 2000 udává tabulka č. 1a a 1b. Tabulka č. 1a Počet provedených výkonů inspektoráty bezpečnosti práce V ý k o n y (prověrky a šetření) 1999 2000 Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob 5 654 3 653 úkoly ČÚBP Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob 6 445 7 836 úkoly IBP plánované Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob 610 405 úkoly IBP ostatní Šetření příčin smrtelných úrazů 152 133 Šetření příčin těžkých úrazů 350 273 Šetření příčin hromadných úrazů 16 10 Šetření příčin ostatních úrazů 60 36 Šetření příčin provozních nehod (havárií) 21 29 Šetření příčin poruch technických zařízení 3 3 Prověrky a šetření celkem 13 311 12 378 10

Tabulka č. 1b O s t a t n í v ý k o n y 1999 2000 Návrhy potřebných technických a jiných opatření 2 034 1 960 Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb 5 042 4 990 Účast při povolování a kolaudacích staveb 4 086 4 201 Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ 2 0 Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ 0 0 Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ 187 153 Uskutečněné případy poradenství 4 508 5 479 Při dozorčí činnosti byla využívána oprávnění daná zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se zejména o rozhodnutí k odstranění závad, vyřazování strojů a zařízení z provozu, o zákaz užívání prostorů, technologií a činností, ohrožují-li život nebo zdraví zaměstnanců, zákaz práce vykonávané v rozporu s předpisy stanovícími pracovní podmínky a uložení pokut. Vývoj počtu zjištěných závad z prověrek, představujících porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky, ukazuje následující tabulkový přehled. Rok 1996 1997 1998 1999 2000 Počet závad 122 452 122 952 135 269 116 351 119 537 Porovnání počtu zaznamenaných závad z úkolů roku 1999 a 2000 u 10 skupin, které v roce 2000 představovaly téměř 64 % všech zaznamenaných závad, ukazuje graf č. 3. 11

Graf č. 3 Skupiny s nejvyšším počtem zjištěných závad 25000 20000 počty závad 15000 10000 počty závad 1999 počty závad 2000 5000 0 301 10 308 200 173 215 232 427 168 146 skupiny zjištěných závad 301 Řízení bezpečnosti práce v organizacích 215 Jeřáby a jiná zdvihadla 010 Výrobní a provozní budovy 232 Sklady a skladování 308 Osobní ochranné pracovní prostředky 427 Rozvodná zařízení 200 Nářadí 168 Kotelny 173 Tlakové nádoby stabilní 146 Staveniště Oproti roku 1999 došlo k důraznější kontrole plnění povinností zaměstnavatele v oblasti prevence rizik, a vzrostl tak počet závad v oblasti vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění (skupina 301 Řízení bezpečnosti práce v organizacích). S tím souvisí i přesun skupiny závad Osobní ochranné pracovní prostředky, která se přesunula ze 7. místa v roce 1999 na 3. místo. Počet vyřazených strojů a vydaných zákazů v roce 1999 a 2000 udává tabulka č. 2. 12

Tabulka č. 2 Počet vyřazených strojů a vydaných zákazů inspektoráty bezpečnosti práce Z á k a z y 1999 2000 Vyřazené stroje a zařízení z provozu 431 412 Zakázané užívání výrobních a provozních prostorů 50 49 Zakázané technologie 60 45 Zakázané činnosti 511 130 Zákazy práce přesčas (kromě mladistvých) 280 253 Zákazy práce přesčas mladistvých 9 6 Zákazy noční práce mladistvých 1 0 Zákazy práce žen při ruční manipulaci a přenášení břemen 1 0 Zákazy práce mladistvých při ruční manipulaci a přenášení břemen 0 0 Zákazy ostatních prací ženám a mladistvým 4 18 V informačním systému IS SOD se zaznamenává i počet porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky. Přehled počtu nejčastěji porušených předpisů udává graf č. 4. Graf č. 4 Přehled nejčastěji porušených předpisů 60000 50000 počet porušení 40000 30000 20000 10000 0 Zák. práce Vyhl. 48/82 Vyhl. 204/94 Vyhl. 324/90 Vyhl. 213/91 Vyhl. 91/93 Vyhl. 85/78 Vyhl. 12/95 porušené předpisy Poznámka 1: z důvodu prostorového řešení grafu nejsou názvy předpisů uvedeny v plném znění Poznámka 2 : pro potřeby analýz umožňuje IS SOD i podrobnější členění v rámci jednotlivých předpisů 13

Přehled o výši uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám od roku 1989 do roku 2000 udává následující graf: Graf č. 5 Výše pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám (v mil. Kč) v letech 1989-2000 30 25 26,4 20 16,8 18 17,1 mil. Kč 15 10 13,6 8 8,2 11,9 10,2 13 12,3 12,4 5 0 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 roky Celkový přehled o výši a počtu uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám, dále pokut zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob a blokových pokut v roce 1999 a 2000 udává tabulka č. 3. 14

Pokuty uložené inspektoráty bezpečnosti práce Tabulka č. 3 P o k u t y 1999 2000 Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám počet 755 583 Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - výše v Kč 12 330 500 12 378 500 z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách počet 534 379 z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách - výše v Kč 5 399 500 4 432 500 z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti 221 204 s pracovním úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolánípočet z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti 6 931 000 7 946 000 s pracovním úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolánívýše v Kč Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob - 29 37 počet Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob - 150 500 241 200 výše v Kč Blokové pokuty počet 306 319 Blokové pokuty výše v Kč 148 200 153 100 Nejvyšší pokuta uložená organizaci v roce 2000 činila 500 000 Kč, což je nejvyšší částka, kterou umožňuje 6 odst. 2) písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky. Nejvyšší pokuta uložená podnikající fyzické osobě činila 50 000 Kč. Celková výše pokut uložená podnikajícím fyzickým osobám v roce 2000 činila 1 675 500 Kč. Pokles zaznamenával od roku 1989 počet uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám. V roce 2000 se snížil na 583. Průměrná výše 1 pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám v posledních letech narůstala, v roce 1999 došlo k poklesu z 20 101 na 16 332 a v roce 2000 průměrná výše vzrostla na 21 232 Kč. 3.2 Inspekční činnost v jednotlivých odvětvích Státní odborný dozor nad bezpečností práce zaměřil svoji činnost především na ty obory ekonomických činností, u kterých je nepříznivý vývoj a stav ukazatelů pracovní úrazovosti. Z celkového počtu provedených kontrol bylo 16,70 % ve stavebnictví, 9,67 % v zemědělství a 6,85 % ve výrobě kovových konstrukcí. Dále byly provedeny specificky cílené kontroly na dodržování pracovních podmínek na směnných pracovištích ve službách (obchodě, pohos- 15

tinství, čerpacích stanicích apod.) a dodržování pracovních podmínek a bezpečnosti práce u řidičů přímo za provozu na pozemních komunikacích. Kontrola řidičů byla provedena ve spolupráci s jinými orgány státní správy, a to Policií ČR, dopravními úřady a referáty životního prostředí okresních úřadů. Další specifickou kontrolou byla kontrola organizace a řízení prací při údržbě a opravách rozvoden elektřiny. Vedle těchto celostátních úkolů byla inspektoráty provedena kontrola vyplývající z potřeb jednotlivých regionů. Dozor v roce 2000 byl vykonáván v subjektech všech velikostí, ale zaměřen byl především na malé a střední podniky. Nejvíce byla zastoupena kategorie s 11 až 24 pojištěnci (12,75 %) a kategorie s 25 až 49 pojištěnci (11, 80 %). V žádném případě však nešlo o záměr kontrolovat malé a střední podniky na úkor velkých, protože počet velkých podniků je malý. Zjištěné nedostatky se v souhrnu vyskytovaly v následujícím rozsahu: 50 % kontrolovaných subjektů má nedostatky v péči o bezpečný stav výrobních a provozních budov; 48 % kontrolovaných subjektů má základní nedostatky v organizaci a řízení bezpečnosti práce; 29 % kontrolovaných subjektů má nedostatky při poskytování a používání osobních ochranných pracovních prostředků; 20 % kontrolovaných subjektů má nedostatky při skladování materiálů a výrobků. Zanedbatelné není ani zjištění, že většina kontrolovaných subjektů vykazuje závažné nedostatky v péči o provozované stroje a zařízení (jedná se zejména o špatný technický stav a neprovádění předepsaných kontrol a revizí používaných technických zařízení, chybí předepsaná dokumentace, zejména návody pro obsluhu a údržbu). Tento nepříznivý stav je zapříčiněn především: malým právním vědomím vedoucích zaměstnanců; nesystémovým přístupem k zajišťování bezpečnosti práce a nedostatečnou organizací práce; nedostatečnou kontrolou plnění opatření k minimalizaci rizik na pracovištích; formálností prováděných školení a zácviku zaměstnanců k výkonu práce. V některých případech ovlivňuje stav na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v daném podniku i nedostatek finančních prostředků, potřebných k zavedení bezpečnější výroby, k vybavení pro řádnou opravu a údržbu používaných strojů a zařízení včetně prostředků potřebných na opravu a údržbu budov. Nepříznivou finanční situaci některých podnikatelských subjektů ale nelze považovat za dostatečný důvod k provozování nebezpečných strojů a zařízení včetně práce v objektech, které svým stavem ohrožují bezpečnost zaměstnanců, nehledě na náklady, které pro společnost každoročně představuje pracovní úrazovost, k níž právě v takovýchto výrobních objektech často dochází. 3.2.1 Stavebnictví I když jde o obor ekonomické činnosti s malým počtem pojištěnců, dlouhodobě zaznamenávané ukazatele pracovní úrazovosti dokladují výrazný podíl stavebnictví na celkové pracovní úrazovosti v ČR (viz tabulka 3.2 přílohy). Vzhledem k dlouhodobě nepříznivému trendu v pracovní úrazovosti byla kontrola subjektů podnikajících ve stavebnictví zaměřena zejména na následující činnosti představující zvýšenou míru rizika. 16

Práce ve výškách a nad volnou hloubkou Kontrolou byly zjištěny: chybějící nebo nedostatečné zajištění proti pádu osob na volných okrajích staveb, u schodišť a otvorů v podlahách, nedostatky v zajišťování pracovníků proti pádu při pracích na střechách budov, případy používání dílcových lešení bez jejich úplného dokončení, nedostatečně úhlopříčně ztužená lešení, chybějící bezpečnostní výstupy do jednotlivých pater lešení, nedostatky v předání a převzetí lešení. Jak vyplývá z výsledků kontrol, jsou rizika práce ve výškách a nad volnou hloubkou jak ze strany podnikatelských subjektů, tak jejich zaměstnanců, trvale podceňovány. Zaměstnavatelé více uplatňují osobní zajištění před kolektivním. To je také příčinou, proč při práci na střechách je kolektivní zajištění (ochrannou konstrukcí) používáno převážně jen v případech, kdy se jedná o souběh s pracemi na vnější fasádě nebo opláštění stavby, které se realizují z konstrukce lešení. Avšak ani při používání osobních ochranných pracovních prostředků není situace dobrá. Kontrolami je opakovaně zjišťováno, že pracovníci OOPP, kterými jsou vybaveni, nepoužívají. Příčinou tohoto stavu je nedostatečná kontrola používání OOPP vedoucími zaměstnanci, kteří často jejich používání ani nevyžadují. V dodavatelské dokumentaci a technologických postupech prací na střechách nejsou určeny vhodné prostředky osobního zajištění a kotvicí body jejich upevnění. S bezpečností práce ve výškách a nad volnou hloubkou úzce souvisí zajištění prostorů pod těmito pracovišti. Nedostatečnost tohoto zajištění spočívá v tom, že ohrazení nejsou stabilní a velikost ohrazeného prostoru s ohledem na výšku objektu je malá. Byly zjištěny rovněž případy, kdy zajištění prostoru pod pracovištěm z hlediska bezpečnosti práce nebylo vůbec řešeno. Rekonstrukční a bourací práce Rekonstrukční a bourací práce se řadí mezi velmi závažné stavební činnosti vzhledem k tomu, že často dochází k zásahům do statické únosnosti jednotlivých částí objektu i objektu jako celku. Pracovníkům provádějícím tyto činnosti tak v kterékoli části stavby hrozí zvýšené nebezpečí. Nejčastěji zjišťované závady u jednotlivých činností, které souvisejí s rekonstrukčními a bouracími pracemi: není prováděn potřebný průzkum objektu, nejsou v potřebném rozsahu vypracovány technologické postupy, řízení a provádění těchto prací je realizováno bez náležitého dozoru a nesystematicky, o způsobu bourání a zabezpečení konstrukcí částí objektu často rozhodují samotní zaměstnanci, kteří tyto práce provádějí živelně, mnohdy i bez zkušeností a dostatečné kvalifikace, s cílem provést bourání co nejrychleji bez ohledu na bezpečnost práce. Příčinou toho, že zhotovitelé nevěnují bouracím a rekonstrukčním pracím dostatečnou pozornost, je podceňování nebezpečí a snaha provést práce co nejrychleji a nejlevněji. 17

Zemní práce I v případě zemních prací se opakují obdobná zjištění jako v minulých letech. Jedná se zejména o následující nedostatky: nedostatečné a nespolehlivé zajištění svislých stěn výkopů, stavebních rýh a jam proti sesutí, neodborné a nesouvisle provedené pažení, v zastavěném území obcí chybějící nebo nedostatečně vymezené nebo ohrazené pracoviště zábranou, popř. konstrukcí ochranného zábradlí, vylučující pád osob přes hranu výkopu, nedostatečný počet a malá šíře přechodových můstků bez ochranného zábradlí, nedostatečné osvětlení výkopů za snížené viditelnosti, nezajištění stěn u strojově hloubených výkopů, do nichž vstupují zaměstnanci, proti sesutí. Kladný přístup k zajišťování bezpečnosti práce při provádění zemních prací prokázaly kontroly zejména u větších organizací a u organizací specializovaných na inženýrské a vodohospodářské stavby, které většinou zabezpečování stěn výkopů věnují dostatečnou pozornost. Tyto firmy jsou zpravidla vybaveny i potřebnou mechanizací a technickým zázemím (pažící systémy) a pro svahování výkopů mají dostatečně zkušené obsluhy stavebních strojů. Provoz a údržba stavebních strojů a zařízení V této oblasti byly kontrolovány provozní doklady stavebních strojů včetně prohlídek, zkoušek, revizí a údržby. Z nedostatků, přetrvávajících často z předchozích kontrol, se jednalo zejména o následující: provoz stavebních strojů, k jejichž obsluze je vyžadován strojnický průkaz, není ve většině případů zabezpečen zaměstnanci s předepsanou kvalifikací, školení ostatních obsluh je na velmi nízké úrovni, není vedena předepsaná provozní dokumentace (provozní deníky), nejsou k dispozici návody na obsluhu a údržbu, zejména u strojů starší výroby, nejsou prováděny předepsané revize a kontroly v pravidelných intervalech. Rozsah zjišťovaných nedostatků však dokladuje, že se technický stav používaných strojů a zařízení jako celek začíná zlepšovat. 3.2.2 Doprava Silniční doprava V roce 2000 bylo ve spolupráci s Policií ČR, dopravními úřady a referáty životního prostředí okresních úřadů provedeno 50 kontrol v silničním provozu, při kterých bylo zkontrolováno 81 osobních vozidel, 813 nákladních vozidel, 65 autobusů a 129 vozidel přepravujících nebezpečné věci. Dále byla provedena kontrola u 99 autodopravců. Při kontrolách bylo ověřováno, zda řidiči vedou záznamy o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, zda je dodržován minimální odpočinek před vlastním řízením a zda je dodržována celková denní, týdenní a čtrnáctidenní doba řízení. Současně byla prováděna kontrola plnění podmínek stanovených pro přepravu zvláště těžkých a rozměrných nákladů (povolení, stanovený počet řidičů a technologie přepravy), u stavebních mechanismů pak kontrola kvalifikace stanovená vyhláškou č. 77/1965 Sb. Při přepravě nebezpečných věcí 18

bylo ověřováno, zda řidiči mají požadovanou kvalifikaci pro prováděnou přepravu, zda je přeprava vybavena požadovanou dokumentací včetně pokynů pro případ nehody a zda jsou vozidla pro tyto přepravy označena a vybavena stanoveným příslušenstvím. Ústními dotazy byly ověřovány znalosti řidičů s ohledem na předepsaná školení a jejich zdravotní způsobilost k řízení vozidel. Současně byla provedena i kontrola vhodnosti používané obuvi. Nejčastěji se vyskytující závady zjištěné nejen IBP, ale i ostatními kontrolními orgány: nevedení předepsaných záznamů o provozu vozidla, nevedení předepsaných záznamů o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, nedodržení stanovených dob přepravního výkonu, používání nevyplněných záznamových listů (bez data, jména řidiče, počátečního stavu kilometrů, SPZ vozidla apod.), používání nefunkčních tachografů, nevyhovující technický stav vozidel (zejména nadměrně sjeté pneumatiky, rozbitá čelní skla, popraskané rámy podvozku i nástavby, nefunkční osvětlení, unikání pohonných hmot, přetížení náprav nadměrnou hmotností nákladu, nedostatečné zajištění nákladu), chybějící doklady o podnikání, kopie koncesní listiny dopravce, případně dokladu, z kterého je zřejmé, o jaký typ dopravy se jedná (pro vlastní nebo cizí potřebu), chybějící (nebo neúplné) označení vozidla obchodním jménem dopravce, nedostatečné vybavení vozidel (chybějící příruční hydraulické zvedáky, podložky pod zvedáky, zakládací klíny, neúplný stav lékárniček), neprovedení prohlídky ve stanicích měření emisí a STK, přeprava nebezpečných věcí bez dostatečného označení vozidel, bez pokynů pro případ nehody i bez povinné výbavy. IBP pro Severomoravský kraj navíc provedl prověrku v městské a příměstské hromadné dopravě, při které zjistil nedostatky v odborné způsobilosti pro výkon práce, v dodržování předpisů při provozu strojů, ve stavu budov, ve vedení předepsané dokumentace a evidence a v neposlední řadě ve vyhledávání a vyhodnocování rizik při pracovních činnostech řidičů mimo vlastní řízení vozidel. Dále se IBP při výkonu dozoru systematicky věnoval kontrolám zajištění vozidel na odstavných plochách, zajištění zdvižených částí vozidel při opravách a údržbě a problematice související s vlastními opravami vozidel. Ojediněle zjištěné závady byly ze strany zaměstnavatelů okamžitě odstraněny. Železniční doprava U železniční dopravy nebyla v r. 2000 uskutečněna žádná celorepubliková prověrka. Dozor v železniční dopravě byl prováděn v rámci úkolů jednotlivých IBP. IBP pro Severočeský kraj se zaměřil na problematiku zajištění odstavených železničních vagónů, zajištění volného schůdného a průjezdného průřezu a řízení posunu včetně zpracování základní dopravní dokumentace pro tuto činnost. V mnoha železničních stanicích byl v rozporu s dopravními předpisy zjištěn všeobecně a neomezeně povolený posun nedoprovázených hnacích vozidel. V těchto případech IBP doporučil zapracovat do staničních řádů povolení takovýchto jízd za předem stanovených podmínek, za kterých je možné posun takto provádět. IBP též navrhl technické řešení přejímky dřevní hmoty u jedné společnosti, spočívající ve vymezení jedné koleje pro přejímku a vybudování speciální lávky, čímž by se vyloučil vstup zaměstnance na plně naložené vozidlo a nutnost jeho pohybu po nákladu samotném. 19

IBP pro Jihočeský kraj se při dozoru zaměřil na železniční stanice a na kontrolu zajištění přejezdů při křížení pozemních komunikací s dráhou (vyhovující u silnic I. třídy, na velmi nízké úrovni na silnicích tříd nižších IBP inicioval jednání mezi ČD a správci jednotlivých komunikací pro zlepšení rozhledových poměrů na přejezdech). IBP se též věnoval kontrolám zajištění dostatečného průjezdného průřezu (doporučená technická opatření najdou uplatnění při zpracování dokumentace pro stavební řešení IV. železničního koridoru). IBP pro Východočeský kraj se soustředil na pracoviště oprav kolejových železničních vozidel a na depa kolejových vozidel, kde zjistil zejména následující závady: používání nevhodných či nevyhovujících lávek pro práce ve výškách při opravárenské činnosti (zejména jejich nedostatečné zajištění, např. zábradlím), nedostatečné zajištění prostor mezi opravovaným vozidlem a obslužnou lávkou, chybějící kryty u používaných strojů, nedostatečný volný průjezd kolejiště. V souvislosti se zjištěnými nedostatky IBP navrhl potřebná technická a jiná opatření (např. o přehodnocení způsobu svěšování vozidel nad kanály v dílnách, vhodnější umístění pevných zarážek tak, aby nebránily pohybu chodců atd.). IBP pro Severomoravský kraj se v rámci kontrol železniční dopravy věnoval činnostem v kolejišti, které zajišťují jednak výkonné jednotky Správy dopravních cest Ostrava ČD, jednak privatizované složky. V rámci tohoto úkolu bylo provedeno 8 kontrol. Nejvíce závad bylo zjištěno v nedodržování předpisů pro provoz strojů, při vyhledávání a vyhodnocování rizik při provozování strojů a zařízení používaných při údržbě a opravách kolejových svršků a kolejišť a při používání nebezpečných látek. IBP pro Středočeský kraj provedl dozor ve 29 výkonných jednotkách Českých drah. Vodní doprava Z důvodu vzniku několika závažných pracovních úrazů při nakládce, vykládce a obsluze plavidel, provedl IBP pro Severočeský kraj v tomto odvětví prověrku, v rámci které se uskutečnila jak následná kontrola organizací, u kterých byly v minulosti zjištěny závady, tak i kontrola nově vzniklých subjektů, podnikajících ve vodní dopravě. Prověrka byla zaměřena na vyhledávání, posuzování a vyhodnocení rizik možného ohrožení zaměstnanců, stanovení opatření k jejich eliminaci a seznámení zaměstnanců s nimi, vybavení zaměstnanců vhodnými OOPP, evidenci jejich výdeje a používání přidělených OOPP samotnými zaměstnanci, odbornou a zdravotní způsobilost zaměstnanců (včetně ověření jejich seznámení s požadavky vyhlášky ČÚBP č. 56/1981Sb., ve znění vyhlášky č. 379/1991 Sb.), dodržování stanovených bezpečnostních požadavků při proplouvání plavebními komorami, dodržování technologických postupů nakládky a vykládky v přístavech, dodržování stanovených pracovních podmínek, provoz zásobníků sypkých hmot, včetně vedení provozní dokumentace, plnění povinností stanovených na úseku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zjištěné závady se týkaly: ročních a týdenních limitů přesčasové práce, školení zaměstnanců (námořníků, svářečů, zaměstnanců posunu vlečky), 20

zdravotní způsobilosti řidičů motorových dopravních vozíků (nekonkrétnost provedených zdravotních prohlídek), používání ochranných přileb zaměstnanci při práci, zajištění železničních vozů proti ujetí, přístupových komunikací na plavidla (nedostatečné zábradlí, neprovedené požadované označení) a nevhodného povrchu účelových komunikací, provozovaných technických zařízení (kde se jednalo především o nevedení předepsané provozní dokumentace u zásobníků sypkých hmot, používání neupevněných nebo uvolněných pochůzných podlahových roštů, závadný stav přístupových ocelových žebříků) a stanovených kontrol a revizí zdvihacích zařízení (včetně závěsných prostředků). 3.2.3 Zemědělství V rámci celorepublikového úkolu kontroly dodržování bezpečnosti práce v chovu skotu byla provedena kontrola u 579 subjektů. V rámci tohoto úkolu bylo ověřováno: a) Zabezpečení pracovníků z hlediska rizika ohrožení jejich života a zdraví, opatření přijatá k odstranění těchto rizik a informování zaměstnanců o přijatých opatřeních a způsobu ochrany proti rizikům vyplývajícím z jimi vykonávané činnosti Z výsledků kontrol vyplývá, že vyhledávání rizik je v zemědělství na nízké úrovni. Většina kontrolovaných subjektů má totiž vyhledávání, posuzování a stanovení opatření k eliminaci rizik na pracovišti spojeno pouze s poskytováním osobních ochranných pracovních prostředků, ale často schází základní informace o jejich vlastnostech a používání. S ohledem na tuto skutečnost se IBP věnovaly kromě kontrolní činnosti také osvětě a poradenství. b) Odborná a zdravotní způsobilost Výrazně lepší stav je u větších subjektů, u nichž jsou zaškolení a zácvik prováděny na dobré úrovni. U těchto subjektů je na požadované úrovni zajišťována praktickými lékaři rovněž závodní preventivní péče. Na pracovní úrazovosti v zemědělství se významně podílí živočišná výroba a zejména chov skotu. Převažujícími zdroji pracovních úrazů jsou zde zvířata, pády osob na pracovištích a komunikacích a mechanizační prostředky v živočišné výrobě. Hlavní příčiny pracovních úrazů byly shledávány: v nedostatečném zaškolení a zacvičení zaměstnanců pro činnosti, které mají vykonávat, v absenci kontroly dodržování bezpečných pracovních postupů při pracovních činnostech, v nedostatečné péči o technický stav strojů, technických zařízení a budov. 3.2.4 Lesnictví V souvislosti s restitucemi státních lesů, kdy vznikly různé druhy vlastnictví (státní, soukromé, obecní lesy), a s privatizací činností souvisejících s obhospodařováním státních lesů jsou v tomto oboru ekonomické činnosti, na rozdíl od jiných, vykonávány tyto činnosti prostřednictvím subjektů, které zpravidla nemají vlastní zaměstnance. Zejména těžba, soustřeďování a odvoz dříví jsou vesměs prováděny prostřednictvím podnikajících fyzických osob, které většinou již nikoho nezaměstnávají, a to zpravidla na základě smlouvy o dílo. Tato skutečnost se následně negativně odráží na zajištění bezpečnosti práce na lesních pracovištích, kde tyto subjekty pracují. Nebezpečí vzniku úrazu se zde zvyšuje v případech, kdy není zajištěna koordinace práce podnikající fyzické osoby s ostatními osobami, pracujícími v její blízkosti, při 21

zpracování kalamit, při osamocené práci apod., tj. vždy při zvýšené míře rizika prováděných prací. V souvislosti s kontrolou podnikajících fyzických osob je často zjišťován i nevyhovující technický stav používaných zařízení. Výsledky kontrol a šetření příčin vzniku pracovních úrazů dokladují, že ze strany těchto subjektů dochází často i k používání nebezpečných způsobů práce. Jedná se především o práci v ohroženém prostoru káceného nebo zavěšeného stromu, ponechání zavěšeného stromu v porostu po dobu i několika dnů, odstraňování zavěšených stromů zakázanými způsoby a provádění prací osamoceným pracovníkem. Z výše uvedeného je proto žádoucí, aby objednavatel práce do smlouvy nejen zapracoval požadavek na zajištění koordinace činností mezi zúčastněnými subjekty a zajištění provedení práce tak, aby nebyla prováděna osamoceným pracovníkem, ale také na jejich plnění dohlédl. Vzhledem k tomu, že možnost uplatnění stávajících předpisů stanovících požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je u podnikajících fyzických osob vykonávajících práce v lese značně omezena a orgány SOD nad bezpečností práce tak nemohou důrazněji ovlivňovat jejich chování, jeví se do budoucna jako nezbytné řešit tuto problematiku právním předpisem (na úrovni zákona, např. zákona o BOZP). Činnosti, které byly dlouhodobě považovány za typické pro lesnictví, jsou totiž dnes prováděny v různém rozsahu i v řadě jiných odvětví. Jsou to terénní úpravy ve stavebnictví spočívající v kácení stromů na pozemku určeném pro stavbu, údržba městské a obecní zeleně, kácení a úprava stromů v blízkosti komunikací a železnic, likvidace vývratů po větrných a sněhových kalamitách apod. Ve většině těchto případů jsou práce prováděny rovněž samostatně podnikajícími fyzickými osobami, nikoli zaměstnanci. 3.2.5 Průmysl Odvětví průmyslu zahrnuje řadu oborů ekonomických činností s velmi rozdílným stavem a vývojem pracovní úrazovosti. Také zastoupení jednotlivých oborů co do počtu pojištěnců a jejich územní rozmístění v jednotlivých krajích je velmi rozdílné. S ohledem na tyto skutečnosti byly kontroly v průmyslu prováděny v rámci úkolů jednotlivých IBP. Celorepubliková prověrka v roce 2000 prováděna nebyla. Při výběru organizací ke kontrole byl hodnocen stav a vývoj v daném oboru ekonomické činnosti a konkrétně zejména stav a vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti, upřednostnění těch subjektů, kde ještě nebyla IBP provedena kontrola nebo kde při předchozí kontrole byly zjištěny závažné nedostatky v oblasti BOZP, počet zaměstnanců. Na stav a vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti má kromě skutečností uvedených v úvodu části 3.2 také významný vliv nejistota podniku, zda nepůjde do konkurzu, časté střídání vlastníků, případně dlouho trvající spory mezi vlastníky. Vliv této příčiny na zhoršení ukazatelů pracovní úrazovosti lze doložit např. u výroby kovů a hutního zpracování, kde se úrazová četnost v roce 2000 oproti roku 1999 zvýšila ze 4,01 % na 4,46 %. V případě těchto subjektů nelze hovořit o systémovém přístupu k zajišťování BOZP, neboť podniky bez perspektivy považují bezpečnost práce za okrajovou záležitost. V chemickém průmyslu byly v roce 2000 prováděny kontroly v minimálním rozsahu. Důvodem k tomu bylo ponechat podnikům dostatečný prostor pro vyhodnocení rizik při práci s chemickými látkami podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů, a k realizaci zákona č. 353/1999 Sb. (zákona o prevenci závažných havárií). Integrovaný dozor v chemickém průmyslu, realizovaný ve spolupráci s ostatními dozorčími orgány, bude proveden v roce 2001. 22

Dřevozpracující průmysl patří dlouhodobě mezi ty obory činností, které svojí úrazovostí negativně ovlivňují úrazovost celkovou. Většina subjektů co do velikosti patří mezi malé nebo střední podniky, u kterých byly zjišťovány následující nedostatky: používání zastaralých strojů a technických zařízení, navíc v nevyhovujících objektech, preferování výrobních úkolů před zajišťováním BOZP, podceňování rizik u jednotlivých pracovních činností. Z toho vyplynuly i konkrétní závady: nevyhovující technický stav používaných strojů a zařízení, používání nesprávně nastavených (případně chybějících) ochranných krytů u kotoučových a pásových pil, provozování stabilních dřevoobráběcích strojů bez odsávacího zařízení odpadu, nezabezpečení zásobníků na piliny proti vstupu, nezajištění odpovídajících teplotních podmínek v pilnici (zejména v zimním období), provádění prací nevyškolenou obsluhou, chybějící návody pro obsluhu a údržbu provozovaných strojů a zařízení. Z výše uvedeného výčtu je patrné, že se jedná o nedostatky odstranitelné organizačními nebo technickými opatřeními. V případě používaní zastaralých, požadavkům současných předpisů nevyhovujících strojů a zařízení spočívá řešení v jejich vyřazení z provozu a nahrazení stroji neohrožujícími bezpečnost obsluhy. Realizace tohoto opatření si ale vyžádá delší dobu. V potravinářském průmyslu byl dozor v roce 2000 zaměřen na dodržování pracovních podmínek. Zjištěné závady spočívaly v překračování stanovených limitů přesčasové práce a nedodržování odpočinku mezi směnami 3.2.6 Služby V odvětví služeb byla realizována celorepubliková prověrka zaměřená na svoz komunálního odpadu, jeho třídění a likvidaci, včetně ukládání na skládky. I když se tento obor činnosti neřadí mezi obory s vysokou úrazovostí, jde o práce rizikové, které mohou být příčinou vzniku úrazů (sesmeknutí a pády na zledovatělých komunikacích, poražení závozníka couvajícím vozidlem, zranění padající popelnicí, úrazy rukou přimáčknutím do vyklápěcího zařízení) nebo nemocí z povolání (práce se zdraví škodlivým materiálem). Při výběru organizací k dozoru vycházely IBP se svých znalostí regionu a dále z podkladů poskytnutých inspekcí životního prostředí a referáty životního prostředí okresních úřadů. Kontrolovány byly jednak automobily pro svoz odpadu, jejich řidiči a závozníci, dále vybrané spalovny, třídírny odpadu, sběrné dvory a skládky. V rámci plnění této celorepublikové prověrky bylo IBP zkontrolováno 319 organizací zabývajících se svozem a likvidací odpadu, při kterých bylo zjištěno 2 348 závad. Systém vyhledávání rizik možného ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, informování zaměstnanců o nich a přijímání opatření k jejich odstranění nebo omezení je u zaměstnavatelů na různé úrovni; závisí především na odborné znalosti jak vedoucích zaměstnanců, tak stávajících bezpečnostních techniků, resp. i na znalosti externích subjektů poskytujících služby pro oblast BOZP. Dozorované podniky měly až na nepatrné výjimky vyhotoveny technologické postupy a odpovídající organizační zajištění skládek, nicméně nedostatky v nich zjištěné nesvědčí o pochopení smyslu, proč je předpisy vyžadováno jejich zpracování a proškolení z nich zaměstnanců, neboť byly často zpracovány formálně. Při kontrole řidičů bylo zjištěno, že absolvovali 23