Život na venkově - obnova nebo rozvoj? Mgr.Vít Hrdoušek
Na venkově je život cenný, protože člověk je více nucen žít ve vztahu. Žít na rodné hroudě v blízkém sepětí s přírodou, půdou a svou komunitou. Naši předci nám zanechali kulturní krajinu, kterou pracně vytvářely stovky let a stovky let je živila. Od 50.let 20. století byly u nás vztahy ke krajině i kultuře venkova násilně přerušeny.
Zažili jsme období, kdy systém moci silně potlačil náš vztah k venkovu, k zemědělství, k práci, k hodnotám (jak ukazuje genderově vyvážený obrázek). Proto dnes mnozí z nás ani nevidí problémy s půdou, krajinou i kulturou na rozdíl od venkovanů v Rakousku, Německu i Polsku. Od 90. let 20 století začal pracovat Spolek obnovy venkova, aby napomohl obnovit komunismem zničené vazby člověka ke své kultuře i krajině.
Venkov je stále nevykradená pokladnice hmotného i nehmotného kulturního dědictví - tradičních postupů a vztahů, které měly lidský rozměr, a proto člověk krajině rozuměl: do detailů stavby domu, štěpování stromů, zúrodňování půdy, užívání zdrojů vody atp. V kontrastu dnes působí krajiny, které ztratily přirozený lidský rozměr a přizpůsobují se rozměru strojů - aut, traktorů. Spolek obnovy venkova a soutěž Vesnice roku - již 20 let motivují obce, spolky a podnikatele k rozvoji venkova v duchu obnovy tradice vazeb nejen mezi lidmi, ale také vazeb ke krajině a přírodě. Na venkově nemůžeme žít jako ve městě! (platí i obráceně :)
Venkov je stále otevřená galerie starého i současného umění lidí ve stylu bydlení a způsobu života. Jinak se žije na Kopanicách, jinak na Horňákoch, a jinak žijí Dolňáci na Moravě. To je dědictví, které zasluhuje obnovu i rozvoj, který obohacuje tradici. Každý počin na venkově by měl mít i dnes snahu být vlastenecky jedinečný, spoluvytvářen místními lidmi. Komunitní rozměr obnovy a rozvoje si uvědomují i členové a partneři Spolku obnovy venkova. Mnohé obce, což soutěž Vesnice roku krásně ukazuje, se za 20 let již naučily vytvářet prostředí živé komunity či veřejných prostranství. ZPĚT
Prostorem obnovy je i krajina. Mapy, zápisy i fotografie, jsou významný nástroj pro obnovu území ve smyslu udržitelného rozvoje. Tradiční parcelace dodnes místy vytváří krajinu mozaikovou, prostupnou a ekologicky stabilní. Moderní hospodaření často tuto živou mozaiku stírá a vytváří krajinu nestabilní. Velké plochy orné půdy s monokulturami modifikovaných rostlin jsou nejen zdrojem silné eroze půdy a vysušování Strážnicko - Bílé Karpaty krajiny, ale také místem, kde už člověk nevkročí a netvoří.
Je holou pravdou, že krajiny bez půdy a zeleně se stávají pouští. To nejsou jen pouště odkud k nám dnes proudí migranti. To jsou i krajiny soustředěné zástavby velkoměst, odkud proudí výletníci na náš snad stále ještě zdravý a díky přírodě a kultuře žádaný venkov. Soulad kultury a krajiny by měl být hledán v územním plánu, v pozemkových úpravách a programu rozvoje každé obce!
S dnešními technologiemi a možnostmi jde rozvoj trochu snáze a jinak. Proto dnes nemusíme jen udržovat staré postupy, můžeme rozvinout škálu nových, ale pro krajinu a místní lidi udržitelných projektů, v užití hlíny, dřeva dalších přírodních materiálů nejlépe z blízkého okolí: na stavby a izolace domů, na energie, na úpravu veřejných prostranství i pro moderní stavby a umění provázející člověka krajinou.
Dřín obecný (Cornus mas) Slíva Durancie Mišpule (Mespilus germanica L.) Staré odrůdy hrušní Moruše bílá (Morus alba) Každá krajina má své přírodní, či hospodářské jedinečnosti: přírodniny, rostliny, živočichy - co dříve člověk užíval a najít pro ně staro-nové využití. Nemusí to být hned skanzeny a folklorní slavnosti, stačí výletiště na konci třešňové aleje, stezka k obnovenému rybníku, dožínky s pečením buchet.
Úkolem Spolku i dalších organizací jako jsou mikroregiony či MASky by mělo být pomoci obnovit či vytvořit vztah lidí ke krajině, přírodě a půdě. Vždyť veřejná prostranství, školní zahrady i krajina v blízkém okolí obce mohou být prostorem pro vzdělávání, turistiku i odpočinek a také cenný zdroj přírodnin pro zpracování a obnovu krátkých spotřebních řetězců.
V zájmu každé obce by mělo být vlastnictví půdy, kterou mnozí spoluobčané prodávají. A to nejen pro vytváření funkčních ploch ekologické stability v krajině, ale i pro pronájem místním malozemědělcům, kteří nemohou být velkým agropodnikům konkurencí.
Projekty záchrany a obnovy ovocných stromů na Strážnicku 2000-2008 V sociálních projektech lze přivést k půdě i dnes tzv ohrožené cílové skupiny obyvatel, ale i třeba školáky, a spoluvytvářet drobné výrobky a služby např. výsadby a údržby zeleně, maloprodukci sezónního ovoce, bylin, medu, marmelád, čajů, kosmetiky, ale i drobných zařízení laviček, košů, stojanů atp.
Venkov a krajina je prostor pro nové zážitky, mladé lidi a dobrovolnictví
Malozemědělci, školáci i dobrovolníci za podpory MAS v péči o krajinu a zeleň pomohli obci Tvarožná Lhota získat ocenění European Entente florale 2008, druhé místo Vesnice roku ČR 2012 i Evropskou cenu pro krajinu 2015.
. Pěstování a ošetřování ovocného stromoví odjímá příležitost k zahálce a vyplývajícím z ní nepravostem, ožralství, chlípnosti, krádeže.to jest v jiném ohledu také znamenitý prostředek k ušlechtění a zdokonalení lidského ducha a srdce. František Pixa 1848 Přidejte se k nám a saďme stromy V rámci programu: Milion ovocných stromů pro krajinu Čech, Moravy a Slezska. V každé obci, každém katastru jsou zajímavé zapomenuté druhy a odrůdy stromů, které lze využít v tvorbě užitkové zeleně proti suchu, erozi a hlouposti.
Děkuji za pozornost Mgr. Vít Hrdoušek ZPĚT MAS Strážnicko, z.s. tel.: 724 162 265 email: hrdousek.v@straznicko.cz www. straznicko.cz