Vliv teploty na růst



Podobné dokumenty
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

Sezónní peridicita planktonu. PEG model


Realizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Seminář projektu Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

Základy limnologie pro vzorkaře

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ

Mikrokosmy&mezokosmy. BM pro MU

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

PT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

FYTOPLANKTON. Sedimentace Parazitismus

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

I. Blok - fluorescenční metody

CZ.1.07/2.2.00/

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta

Botanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Eutrofizace Acidifikace

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Potravní řetězec a potravní nároky


Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H ADP + 16P i

Učební osnovy předmětu Biologie

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova

Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatickému

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

REVIZE ČSN KVALITA VOD BIOLOGICKÝ ROZBOR STANOVENÍ BIOSESTONU

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Chomoutovské jezero u Olomouce. revitalizace versus samovolný vývoj

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta

Kinetika chemických reakcí


Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

APLIKOVANÁ HYDROBIOLOGIE III - EUTROFIZACE

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

1) Pojem biotechnologický proces a jeho fázování 2) Suroviny pro fermentaci 3) Procesy sterilizace 4) Bioreaktory a fermentory 5) Procesy kultivace,

05 Biogeochemické cykly

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

Organismus a prostředí I. Základní podmínky prostředí

Transkript:

Vliv teploty na růst Zdroje živin, limitující prvky. Modely příjmu živin (Monod, Droop). Kompetice, kompetiční vyloučení, koexistence (Tilmanův model). Mixotrofie.

Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová rychlost S... sedimentace G....predace Pa...parazitismus D...odumírání z jiných příčin záření teplota živiny

Růstová rychlost a teplota Teplotní spektrum stenotermní teplotní rozmezí ne větší než 5 C eurytermní v teplotách s rozmezím > 15 C psychrotrofní psychrofilní termofilní mezofilní většina druhů optimum 25-35 C

Růstová rychlost a teplota

Růstová rychlost a teplota

Živiny

Živiny Pearsall (1930) sledování jezer v severozápadní Anglii změny v chemickém složení vody důležité pro regulaci abundance, druhového složení a periodicitu fytoplanktonu rozvoj rozsivek při dostatku křemíku, Dinobryon při vysokém poměru N/P, atd. první uplatnění chemického přístupu k ekologii fytoplanktonu fosfor, dusík a pro rozsivky křemík jsou v přírodních podmínkách nejčastěji limitujícími prvky

Redfieldův poměr Živiny C : N : P 106 : 15 : 1 atomární poměr odchylka limitace idealizovaný poměr, různý pro různá společenstva, slouží jako první odhad, který z prvků je limitující Gibson (1971) - faktor není limitující, pokud jeho vzestup nezpůsobí signifikantní stimulaci růstu

Živiny Liebigův zákon minima růst je limitován živinou, která je v minimu růstová rychlost je nezávislá na koncentraci živin, do doby než nějaká začne být limitující

Živiny Monodova rovnice V S = V Smax *S/(K S + S) μ = μ max *S/(K S + S)

Živiny Droop (1973) - zahrnuje živiny aktuálně dostupné pro buňky μ = μ max *(q-q 0 )/(K S + (q-q 0 )) q... cell quota množství limitující živiny dostupné pro buňku q 0... množství limitující živiny když μ=0, tedy absolutní minimum dané živiny

Fosfor zdroj zvětrávání substrátu, hlavní zásoby v sedimentech, o uvolňování ze sedimentu rozhoduje koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vrstvě nade dnem DP (SRP), PP při nedostatku SRP produkce fosfatáz, rozklad forem P přímo nedostupných pro buňku luxury uptake i když koncentrace substrátu v prostředí klesne, růstová rychlost se snížit nemusí K S mezidruhové rozdíly ovlivnění složení a dynamiky společenstev Tilman Asterionella formosa X Cyclotella meneghiniana

Sakamoto (1966) - japonská jezera

Ceratium hirundinella Fragilaria Ankyra Cryptomonas

min. 3 5 % sušiny buněk Dusík DN (NO 3-, NO 2-, NH 4+ ), PN, TN limitující když poměr N/P nízký energeticky nejvýhodnější NH 4+, ostatní formy se musí v buňce redukovat NH 4+ preferován, v hypereutrofních podmínkách některé druhy ostatní formy vůbec nevyužívají (Chlamydomonas reinhardii, Euglena gracilis) K S vyšší hodnoty pro druhy eutrofních vod luxury uptake ve srovnání s P méně významný

Fixace dusíku sinice kompetitivní výhoda, fixace N z největší zásobárny atmosféry, fakultativní Dugdale, Dugdale, Ness et Goering (1959) Sanctuary Lake, Pensylvánie - Anabaena heterocyty nitrogenáza inhibována kyslíkem % heterocytů stoupá s klesající nabídkou N ve vodě (Anabaena, Anabaenopsis) u druhů bez heterocytů nutnost alternativně zajistit prostředí bez kyslíku (Plectonema, Gloeocapsa) u mnoha běžných rodů fixace N nezjištěna (Microcystis) ve sladkovodním prostředí může představovat až 50 % celkových zdrojů dusíku, v mořích relativně nevýznamné

Fixace dusíku regulace tvorby heterocytů geny pats a hetr

moře - Trichodesmium Fixace dusíku

Železo fertilizační experimenty A: IronEx I B: IronEx II D: SOIREE E: EisenEx G: SEEDS H: SOFeX J: Planktos K: SERIES až 40x nárůst koncentrace chlorofylu

Železo přírodní fertilizační experiment

Uhlík

Uhlík málokdy limitující ALE relativně vysoká polosaturační konstanta karboxylace RUBISCO citlivost k nízkým koncentracím DIC mnoho druhů CCM (carbon concentration mechanism) např. Chlamydomonas, Synechococcus, ale energeticky náročné

Křemík ekologicky významné pro rozsivky a druhy s křemičitými šupinami soluble reactive silicon SRS ortokřemičitan, hlinitokřemičitanové komplexy - pravděpodobně jediná dostupná forma pro fytoplankton koloidní (polymery), partikulovaný křemík zdrojem jsou horniny povodí, uvolňování ze sedimentů za anaerobních podmínek schránky rozsivek málo rozpustné ukládání do sedimentů

Křemík luxury uptake nevýznamný, což umožňuje lepší předpovědi růstu ve srovnání s P a N = rozsivky reagují bezprostředně na nedostatek Si kinetika příjmu blízká Liebigovu modelu, růstová rychlost nezávislá na koncentraci, až do určitého minima kritické hodnoty limitace křemíkem poměrně častá výsledkem je pokles biomasy

Křemík klasické studie Asterionella v jezerech v Anglii (Lund) Windermere Lough NeaghCrose MereBlelham

Tilman Asterionella formosa X Cyclotella meneghiniana

Tilman Asterionella formosa X Cyclotella meneghiniana

Mixotrofie

Mixotrofie kombinace auto- a heterotrofie, organismy využívají jako zdroj energie kromě světla také organické látky X auxotrofní výživa - vitamíny mezi mikroorganismy široce rozšířená strategie mixotrofní organismy často představují důležitou část potravních řetězců, kvantifikace obtížná široké spektrum strategií, různý poměr auto-/heterotrofní výživy

Jones (1997) Mixotrofie

Mixotrofie A Ochromonas spp. Poteriochromonas malhamensis heterotrofie primární způsob výživy řízen koncentrací kořisti pokud limituje růst, je využíván fototrofní způsob výživy

Mixotrofie B Chrysochromulina brevifilum Dinobryon divergens Ochromonas spp. Amphidinium cryophilum fototrofie primární způsob výživy řízen dostupností světla, při limitaci světlem nastupuje heterotrofie kořist využívána jako zdroj energie, při silné limitaci také jako zdroj základních živin

Mixotrofie C Uroglena americana Dinobryon sertularia Dinobryon cylindricum fototrofie primární ale heterotrofie obligátní, např. zdroj fosfolipidů růst spotřeby kořisti je proporcionální intenzitě světla a růstové rychlosti bez přítomnosti kořisti (bakterií) nerostou

Mixotrofie jezera v severním Švédsku s dominancí mixotrofů typ C, biomasa mixotrofů pozitivně koreluje s intenzitou světla a současně s biomasou baktérií organismy silně závislé jak na světle tak na koncentraci kořisti

Mixotrofie D Cryptomonas ovata Cryptomonas erosa Ulva lactuca Pyrenomonas salina fototrofie primární příjímají rozpuštěný organický uhlík za podmínek limitace světlem malý vliv na kořist z ekologického hlediska je možné považovat za čisté primární producenty

Vliv fagotrofie rodu Dinobryon na strukturu pelagických společenstev šumavských jezer

Vliv fagotrofie rodu Dinobryon na strukturu pelagických společenstev šumavských jezer