INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

OBSAH A INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE... 5 A.1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU 5 A.1. VEDLEJŠÍ CÍLE PROGRAMU 6 B VÝCHOZÍ SITUACE OBRAZ EMISNÍ SITUACE... 7 B.1.1 SWOT ANALÝZA 7 B.1. MAKROEMISNÍ ANALÝZA 8 B.1.3 MIKROEMISNÍ ÁST 37 B.1.4 STÁVAJÍCÍ ZVLÁŠT VELKÉ SPALOVACÍ ZDROJE 51 B.1.5 EMISE Z DOPRAVY 5 C VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ESKÉ REPUBLIKY... 55 D VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI... 56 E VZTAH K DALŠÍM KONCEPNÍM DOKUMENTM... 57 F VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJ... 58 G VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ... 59 H OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU... 6 I VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A EMISÍ... 61 I.1.1 VÝVOJ EMISNÍ SITUACE 61 I.1. VÝVOJ IMISNÍ SITUACE 61 I.1.3 MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A ZJIŠOVÁNÍ EMISÍ 64 J POŽADAVKY ÚMLUVY EHKOSN A PROTOKOLU... 65 K HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROP STANOVENÝCH KRAJI K ROKU 1... 66 K.1 EMISNÍ VÝHLED 66 K. HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROP 73 L ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNNÍ EMISNÍCH LIMIT A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DALŠÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJ ZNEIŠOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ KRAJE... 74 M PODPRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE... 75 N ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ... 77 N.1 PEHLED NÁSTROJ PROGRAMU 77 N.1.1 NORMATIVNÍ NÁSTROJE 78 N.1. EKONOMICKÉ NÁSTROJE 84 N.1.3 ORGANIZANÍ NÁSTROJE 87 N.1.4 INSTITUCIONÁLNÍ NÁSTROJE 9 N.1.5 INFORMANÍ NÁSTROJE 91 N.1.6 DOBROVOLNÉ NÁSTROJE 93 N. PRIORITNÍ NÁSTROJE PROGRAMU 94 N..1 PRIORITNÍ ZÁKLADNÍ NÁSTROJE A OPATENÍ PROGRAMU 94 N.3 OEKÁVANÉ NÁSTROJE OMEZOVÁNÍ EMISÍ (LEGISLATIVNÍ VÝHLED). 98 N.4 ZÁSADY APLIKACE NÁSTROJ PROGRAMU 1 strana 3

O FINANNÍ ZAJIŠTNÍ PROGRAMU... 11 P MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VETN PÍHRANINÍ... 1 Q SOUHRN STANOVENÝCH POŽADAVK A LHT K DOSAŽENÍ CÍL PROGRAMU... 13 R TERMÍNY A ZPSOB KONTROL PRBŽNÉHO PLNNÍ PROGRAMU... 17 S ZPSOB PROVÁDNÍ OPATENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLANÝCH NA ZÁKLAD ZÁVR KONTROL A PRBŽNÉHO PLNNÍ TOHOTO PROGRAMU... 18 T NÁZVY A SÍDLA ORGÁN OCHRANY OVZDUŠÍ A DALŠÍCH SPRÁVNÍCH ORGÁN... 19 U JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB ODPOVDNÝCH ZA PLNNÍ PROGRAMU... 113 strana 4

A Integrovaný krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Souhrn (v závazné struktue dle pílohy. zákona.86/ Sb., o ochran ovzduší) Poznámka: Integrovaný krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje bude v dalším textu nazýván Program. A.1.1 Základní cíle a souvislosti Programu Primárním cílem Programu je dosáhnout k roku 1 doporuených hodnot krajských emisních strop pro oxid siiitý (SO ), oxidy dusíku (NO x ), t kavé organické látky (VOC) a amoniak (NH 3 ) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Doporuené hodnoty krajských emisních strop jsou pro Moravskoslezský kraj stanoveny naízením vlády.351/ Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro n které látky zneišující ovzduší a zpsob pípravy a provád ní emisních inventur a emisních projekcí, ve zn ní naízení vlády.417/3 Sb. Stanovené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka. 1: Doporuené emisní stropy pro SO, NO x, VOC a NH 3 pro Moravskoslezský kraj Rok SO NO X VOC NH 3 1 9,7 kt / rok 33,9 kt / rok,7 kt / rok 6, kt / rok Základním cílem Programu je dále omezování emisí t ch zneišujících látek (i jejich prekurzor), u kterých bylo zjišt no nedodržování imisních limit a stabilizace emisí t ch zneišujících látek, u kterých k nedodržování imisních limit nedochází. V období 1 až 7 bylo na území Moravskoslezského kraje zjišt no nedodržování imisních limit stanovených pro ochranu zdraví obyvatel pro suspendované ástice velikostní frakce PM 1, oxid dusiitý a benzen a cílových imisních limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádené jako benzo(a)pyren, nikl, arsen a troposférický ozón. Pro oxid siiitý, oxid uhelnatý a olovo nebylo b hem sledovaného období na území Moravskoslezského kraje nedodržování imisních limit zjišt no. Rovn ž nedocházelo v letech 1 7 k pekraování cílového imisního limitu pro kadmium. strana 5

A.1. Vedlejší cíle Programu Vedlejší cíle Programu jsou: pisp t k omezování emisí skleníkových plyn, zejména oxidu uhliitého a metanu (cestou preference nástroj a opatení omezujících souasn jak emise zneišujících látek, tak emise skleníkových plyn) pisp t k šetrnému nakládání s energiemi a pírodními zdroji pisp t k omezování vzniku odpad Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na (Integrovaný) Národní program snižování emisí eské republiky a na Národní program snižování emisí ze stávajících zvlášt velkých spalovacích zdroj (je zam en na snížení emisí tuhých zneišujících látek, oxidu siiitého a oxid dusíku). Krom toho jsou významné vazby zejména na následující koncepní materiály, pipravené na národní úrovni: Státní politika životního prostedí R Státní energetická koncepce Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdroj Národní program na zmírn ní dopad zm ny klimatu v eské republice Státní dopravní politika a navazující dokumenty Operaní program Životní prostedí Operaní program Doprava Strategie regionálního rozvoje eské republiky Na horizontální úrovni je významná vazba na Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje, Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, Plán odpadového hospodáství Moravskoslezského kraje a v širších souvislostech na Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje a Regionální operaní program Moravskoslezsko. strana 6

B Výchozí situace obraz emisní situace B.1.1 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Rizika Píležitosti Emisní problematika Rozhodující podíl emisí oxidu siiitého - SO, oxidu uhelnatého - CO, oxidu dusíku - NO x a tuhých zneišujících látek - TZL je emitován zvlášt velkými zdroji (IPPC). Kraj emituje nejvtší množství CO, druhé nejvtší množství SO, TZL, a tkavé organické látky - VOC a tetí nejvtší množství NO X. V rámci integrovaného povolování se nepodaí dostaten snížit emise zneišujících látek. V rámci integrovaného povolování a plán snížení emisí u zdroje se podaí snížit emise zneišujících látek. Podíl mobilních zdroj na emisích hlavních zneišujících látek je výrazn pod republikovým prmrem. Nehrozí pekroení krajského emisního stropu pro VOC a amoniaku - NH 3. Emise SO a NO x se pohybují v tsném okolí hodnoty krajského emisního stropu. Emisní strop pro SO a NO x nebude dodržen. Snížení emisí TZL u významných prmyslových zdroj. Snížení emisí oxid dusíku úsporami energie. Imisní problematika Nedochází k pekraování imisních limit pro ochranu zdraví pro oxid siiitý, oxid uhelnatý a olovo a cílových imisních limit pro kadmium a nikl. Plošné a dlouhodobé pekraování imisních limit pro ochranu zdraví pro suspendované ástice frakce PM 1 a cílových imisních limit pro benzo(a)pyren BaP a troposférický ozón. Hrozí nedodržení plánovaného imisního limitu pro PM,5 a v pípad ozónu, BaP a arsenu riziko nedodržení cílových imisních limit k roku 1 (1). Do roku 1 lze oekávat stabilizaci až další mírné snižování podlimitní imisní zátže oxidem uhelnatým, oxidem dusiitým, Cd, Ni, olovem a rtutí. Zlepšením kvality ovzduší se podaí snížit environmentální a zdravotní rizika. Nedochází k pekraování imisních limit pro ochranu ekosystém a vegetace pro oxid siiitý a oxidy dusíku. Lokální pekraování imisních limit pro oxid dusiitý, benzen a cílových imisních limit pro arsen. Zvýšená míra zdravotních a environmentálních rizik. V oblastech vyhlášených za oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší žije více než 9% obyvatel kraje. Pozastavení (ukonení) z ekonomických dvod imisního monitoringu na nkterých lokalitách Moravskoslezského kraje. Do roku 1 lze oekávat pokles až eliminaci výmry oblastí s nedodrženými imisními limity pro oxidy dusíku a benzen a do urité míry také pro suspendované ástice PM 1. Zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. strana 7

B.1. Makroemisní analýza V letech 5 až 7 byl eským hydrometeorologickým ústavem proveden rozsáhlý pepoet emisí zneišujících látek pro celé asové období od roku. Podn tem k úprav emisních bilancí byly jednak úprava metodiky výpotu emisí zneišujících látek z vytáp ní domácností (kategorie REZZO 3), jednak aktualizované údaje o spotebách pohonných hmot a jejich distribuci mezi jednotlivými skupinami silniních a nesilniních vozidel (kategorie REZZO 4). Pro toto období byla rovn ž sjednocena metodika vykazování emisí amoniaku z chov hospodáských zvíat. Zm ny byly zp tn promítnuty proto, aby nedocházelo ke zkreslování trend emisí zneišujících látek v letech až 6. Výchozím rokem pro makroemisní analýzu je rok 6, pro který jsou k dispozici definitivní emisní data (pro rok 7 byla v dob zpracování tohoto Programu pouze pedb žná data). B.1..1 Emisní situace v Moravskoslezském kraji V dob zpracování aktualizace Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje byla k dispozici emisní data do roku 6. V následující tabulce se uvádí vývoj emisí základních zneišujících látek v letech 6 a jejich srovnání s doporuenými hodnotami krajských emisních strop, které by m ly být v roce 1 spln ny s tím, že pro ilustraci jsou uvedena pedb žná data za rok 7. Tabulka. 1: Vývoj emisí základních zneišujících látek v Moravskoslezském kraji (kt/rok) Látka 1 3 4 5 6 7* Strop 1 TZL 8,4 8, 8, 8,6 8,4 7,6 7,8 9,1 - Oxid siiitý 7, 8,3 8,8 9,6 9,1 9,6 9,6 3,6 9,7 Oxidy dusíku 36, 35, 33, 33,8 33, 34,1 3, 3,1 33,9 Oxid uhelnatý 16,7 158,4 15,6 164, 167,4 15,7 156, 18,7 - VOC*,4 1,7 1,1,4 18,8 18,6 18,7 18,5,7 Amoniak 4,6 4,5 3, 4,4 4, 3,9 3,7 3,3 6, Zdroj: HMÚ Poznámka: *emise uhlovodík (C x H y ) byly v roce nahrazeny vykazováním emisí tkavých organických látek (VOC). Hodnoty za rok 7 jsou pedbžné a mohou doznat zmn. Z údaj uvedených v tabulce vyplývá, že v letech až 6 došlo na území Moravskoslezského kraje k poklesu emisí oxidu uhelnatého (celkový pokles inil 6,7 kt), oxid dusíku (3,9 kt), t kavých organických látek (3,6 kt), amoniaku (,9 kt) a tuhých zneišujících látek (,6 kt). Naopak nárst emisí byl zaznamenáván u oxidu siiitého (pibližn o,5 kt). strana 8

Vývoj emisí základních zneišujících látek v letech až 6 v Moravskoslezském kraji znázoruje graf. 1: Graf. 1: Vývoj emisí základních zneišujících látek v Moravskoslezském kraji v letech až 6 4, 35, 3, 5, Emise v kt.rok-1, 15, 1, 5, 4 6 4 6 4 6 4 6 4 6 4 6, TZL SO NOx CO VOC NH3 Zdroj: HMÚ Poznámka: Emise oxidu uhelnatého jsou uvedeny v desítkách kilotun. Z výše uvedeného grafu je patrné, že v prb hu hodnoceného období vykazují emise oxid dusíku, t kavých organických látek a amoniaku klesající trend. Emise TZL a oxidu uhelnatého mají klesající až stabilní prb h s jistými odchylkami v letech 3, 4. Naopak rostoucí tendenci v letech až 6 lze zaznamenat u emisí oxidu siiitého. Nárst je zpsoben zejména rostoucími emisemi ze zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší. Podíl jednotlivých kategorií zdroj zneišování ovzduší na celkových emisích základních zneišujících látek na území Moravskoslezského kraje je v období až 6 následující: strana 9

Tabulka. : Vývoj zdrojové struktury emisí základních zneišujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje v letech - 6 Látka Rok REZZO 1 REZZO REZZO 3 R 1+R +R 3 REZZO 4 TZL Oxid siiitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý VOC Amoniak Zdroj: HMÚ 53% 1% 1% 76% 4% 1 5% 8% 15% 74% 6% 5% 6% 17% 75% 5% 3 58% 5% 14% 77% 3% 4 57% 6% 14% 77% 3% 5 51% 7% 16% 74% 6% 6 5% 8% 15% 73% 7% 9% 3% 4% 99% 1% 1 9% 3% 4% 99% 1% 93% % 5% 99% 1% 3 93% % 5% 99% 1% 4 9% % 5% 99% 1% 5 9% % 6% 1% % 6 93% % 5% 1% % 65% 1% % 68% 3% 1 65% 1% % 68% 3% 66% 1% 3% 7% 3% 3 68% 1% % 71% 9% 4 69% 1% % 7% 8% 5 69% 1% 3% 73% 7% 6 7% 1% % 74% 6% 78% 1% 3% 8% 18% 1 79% 1% 3% 83% 17% 8% 1% 4% 85% 15% 3 8% 1% 3% 86% 14% 4 85% % 3% 88% 1% 5 83% % 4% 88% 1% 6 84% % 3% 88% 1% 6% 5% 63% 74% 6% 1 8% % 65% 75% 5% 14% % 6% 78% % 3 15% % 61% 78% % 4 1% % 66% 79% 1% 5 14% % 65% 8% % 6 14% % 61% 77% 3% 15% 8% 53% 97% 3% 1 19% 3% 54% 96% 4% 1% 19% 63% 94% 6% 3 3% % 44% 95% 5% 4 9% 3% 43% 95% 5% 5 3% 3% 4% 95% 5% 6 3% 5% 4% 95% 5% strana 1

Porovnáním podíl jednotlivých kategorií zdroj zneišování ovzduší na celkových emisích Moravskoslezského kraje lze dojít k následujícím záv rm: - podíl zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší (REZZO1) na celkových emisích kraje je rozhodující v pípad oxidu siiitého (93 %), oxidu uhelnatého (84 %), oxid dusíku (7 %), významný v pípad tuhých zneišujících látek (5 %), amoniaku (3 %) a ásten významný v pípad t kavých organických látek (14 %); - podíl stedních zdroj zneišování ovzduší (REZZO) na celkových emisích kraje je významný v pípad amoniaku (5 %), ásten významný v pípad emisí tuhých zneišujících látek (8 %) a marginální v pípad emisí oxidu uhelnatého, oxid dusíku, oxidu siiitého a VOC; - podíl malých zdroj zneišování ovzduší (REZZO3) na celkových emisích kraje je rozhodující v pípad emisí VOC (61 %), významný v pípad emisí amoniaku (4 %), ásten významný v pípad emisí TZL (14 %), a zanedbatelný v pípad emisí oxidu siiitého, oxid dusíku a oxidu uhelnatého; - podíl mobilních zdroj zneišování ovzduší (REZZO4) na celkových emisích kraje je významný v pípad tuhých zneišujících látek (7 %), oxid dusíku (6 %) a VOC (3 %), ásten významný u oxidu uhelnatého (1 %) a zanedbatelný v pípad amoniaku a oxidu siiitého. strana 11

B.1.. Emisní situace v eské republice Vývoj národních emisí základních zneišujících látek v období let až 6 je uveden v následující tabulce s tím, že pro ilustraci jsou uvedeny také pedb žné hodnoty emisí za rok 7 (pro srovnání jsou v tabulce rovn ž uvedeny hodnoty národních emisních strop): Tabulka. 3: Vývoj emisí základních zneišujících látek v eské republice (kt/rok) Látka 1 3 4 5 6 7 Strop 1 Tuhé zn. látky 6,7 6,9 61,8 64,1 6,7 6,3 63, 64,9 - Oxid siiitý 4,4 7,1 8,,4 19, 17,4 1,8 16,4 65, Oxidy dusíku 9,8 31,9 88, 9,3 88,7 91, 8,1 81,3 86, Oxid uhelnatý 539,4 538,7 516,7 58,8 59, 491, 481,3 496,6 - VOC* 5, 1,5 19,1 187,1 177,5 175,1 178,8 179,1, Amoniak 77,8 77,9 76, 76,8 69,8 66, 63,4 6,9 8, Zdroj: HMÚ Poznámka: *emise uhlovodík (C x H y ) byly v roce nahrazeny vykazováním emisí tkavých organických látek (VOC). Vývoj emisí základních zneišujících látek v letech až 6 v eské republice znázoruje graf..: Graf. : Vývoj emisí základních zneišujících látek v eské republice v letech až 6 6, 5, 4, Emise v kt.rok-1 3,, 1,, 4 6 4 6 4 6 TZL SO NOx CO VOC NH3 4 6 4 6 4 6 Zdroj: HMÚ strana 1

Z údaj uvedených v tabulce a znázorn ných na obrázku je patrné, že emise oxidu uhelnatého, oxidu siiitého, t kavých organických látek, amoniaku a oxid dusíku vykazují klesající trend. Naopak rostoucí tendenci, zpsobenou zejména mobilními zdroji zneišování ovzduší, mají emise tuhých zneišujících látek. Podíl jednotlivých kategorií zdroj zneišování ovzduší na celkových emisích základních zneišujících látek na území eské republiky je v období až 6 následující: Tabulka. 4: Vývoj zdrojové struktury emisí základních zneišujících látek eské republiky v letech - 6 Látka Rok REZZO 1 REZZO REZZO 3 R 1+R +R 3 REZZO 4 TZL Oxid siiitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý VOC 1 % 17 % 6 % 64 % 36 % 1 3 % 13 % 6 % 61 % 39 % 3 % 1 % 9 % 61 % 39 % 3 % 9 % 31 % 61 % 39 % 4 % 8 % 7 % 57 % 43 % 5 % 8 % 6 % 54 % 46 % 6 19 % 9 % 5 % 53 % 47 % 85 % 3 % 1 % 99 % 1 % 1 85 % 3 % 11 % 99 % 1 % 84 % 3 % 1 % 99 % 1 % 3 84 % 3 % 13 % 99 % 1 % 4 84 % % 1 % 99 % 1 % 5 85 % % 13 % 1 % % 6 86 % % 1 % 1 % % 48 % % 3 % 5 % 48 % 1 48 % % 3 % 53 % 47 % 5 % % 4 % 55 % 45 % 3 49 % % 4 % 55 % 45 % 4 5 % % 4 % 55 % 45 % 5 48 % 1 % 4 % 53 % 47 % 6 5 % 1 % 4 % 55 % 45 % 8 % % 14 % 45 % 55 % 1 8 % % 15 % 45 % 55 % 9 % % 17 % 48 % 5 % 3 3 % % 16 % 49 % 51 % 4 33 % 1 % 16 % 5 % 5 % 5 31 % 1 % 17 % 49 % 51 % 6 33 % 1 % 16 % 5 % 5 % 8 % 3 % 6 % 71 % 9 % 1 9 % % 6 % 71 % 9 % 1 % % 6 % 7 % 8 % 3 1 % % 59 % 7 % 8 % 4 11 % % 59 % 7 % 8 % 5 11 % % 59 % 7 % 8 % 6 11 % % 57 % 7 % 3 % strana 13

Látka Rok REZZO 1 REZZO REZZO 3 R 1+R +R 3 REZZO 4 Amoniak Zdroj: HMÚ 5 % 5 % 68 % 98 % % 1 5 % 5 % 68 % 98 % % 18 % % 57 % 97 % 3 % 3 % % 54 % 97 % 3 % 4 3 % % 53 % 97 % 3 % 5 4 % % 5 % 96 % 4 % 6 4 % 5 % 48 % 96 % 4 % Z republikové zdrojové struktury emisí vyplývá, že: - podíl zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší (REZZO1) na celkových národních emisích je rozhodující v pípad oxidu siiitého (86 %) a oxid dusíku (5 %), významný u oxidu uhelnatého (33 %), amoniaku (4 %) a ásten významný v pípad tuhých zneišujících látek (19 %) a t kavých organických látek (11 %); - podíl stedních zdroj zneišování ovzduší (REZZO) na celkových národních emisích je významný v pípad amoniaku (5 %), ásten významný v pípad emisí tuhých zneišujících látek (9 %) a marginální v pípad emisí oxidu uhelnatého, oxid dusíku, oxidu siiitého a VOC; - podíl malých zdroj zneišování ovzduší (REZZO3) na celkových národních emisích je rozhodující v pípad emisí VOC (57 %), významný v pípad emisí amoniaku (48 %) a TZL (5 %), ásten významný v pípad emisí oxidu siiitého a oxidu uhelnatého, zanedbatelný v pípad emisí oxid dusíku; - podíl mobilních zdroj zneišování ovzduší (REZZO4) na celkových národních emisích je rozhodující v pípad oxidu uhelnatého (5 %), významný v pípad tuhých zneišujících látek (47 %), oxid dusíku (45 %) a VOC (3 %) a zanedbatelný v pípad amoniaku a oxidu siiitého. strana 14

Z ekonomického hlediska patí Moravskoslezský kraj k hospodásky nejvýznamn jším krajm eské republiky. Hrubý domácí produkt vytvoený v Moravskoslezském kraji v roce 6 tvoil 1,5 % celkového HDP R (337, 9 mld. K), což adí kraj na druhé místo po Praze v rámci eské republiky. Ve struktue ekonomiky kraje dominuje prmysl, ve kterém jsou zastoupena tém všechna odv tví (dominantní podíl však má hutnický a energetický prmysl a t žba nerostných surovin). Porovnání emisí základních zneišujících látek mezi jednotlivými kraji a jejich HDP je uvedeno v následující tabulce (emise za rok 6 v kt / rok): Tabulka. 5: Regionální distribuce emisí základních zneišujících látek v eské republice, 6 Kraj HDP TZL SO NO x CO VOC NH 3 (mln. K) [kt/rok] [kt/rok] [kt/rok] [kt/rok] [kt/rok] [kt/rok] Hl. m sto Praha 784 49,4,3 9,5,4 15,1,4 Stedoeský kraj 331 99 1,8 3,3 4,5 64,7 5,9 8,5 Jihoeský kraj 178 4 5, 1, 13,8 7,7 1,3 7,6 Plzeský kraj 16 89 4,7 11, 14,7 5, 1,5 5,6 Karlovarský kraj 73 1,3 17, 1, 1,1 5,3,7 Ústecký kraj 9 41 5,5 71,6 7,4 7,7 15,8,7 Liberecký kraj 114 565, 3,5 5,1 1,7 6,8 1,1 Královéhradecký kraj 15 7 3,4 8, 9,5,1 9,9 5,1 Pardubický kraj 13 95 3,4 14, 18,5 18,5 8,7 4,8 Kraj Vysoina 135 618 5, 3, 14,4 6,1 11, 8,6 Jihomoravský kraj 33 553 4,9 4, 19,1 34,4 18,1 7,4 Olomoucký kraj 149 436 3,5 6, 1,1 1, 1, 4,1 Zlínský kraj 15 1,3 7, 8,3 15, 1,7 3,1 Moravskoslezský kraj 337 96 7,8 9,6 3, 156, 18,7 3,7 Celkem 3 31 576 63, 1,8 8,1 481,3 178,8 63,4 Zdroj: SÚ, HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti kraje s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. Tabulka. 6: Podíl kraj na celkovém HDP a na celkových emisích ( % podílu, REZZO 1-4) Kraj HDP TZL SO NO x CO VOC NH 3 % % % % % % % Hl. m sto Praha 4,3 3,7 1,1 3,4 4,7 8,4,6 Stedoeský kraj 1,3 17,1 11,1 14,5 13,4 14,5 13,5 Jihoeský kraj 5,5 8, 4,8 4,9 5,7 6,9 1, Plzeský kraj 5, 7,4 5, 5,3 5, 5,9 8,8 Karlovarský kraj,3 3,7 8, 4,3,1,9 1,1 Ústecký kraj 6,5 8,7 34, 5,1 5,8 8,8 4,3 Liberecký kraj 3,5 3, 1,6 1,8,6 3,8 1,8 Královéhradecký kraj 4,6 5,4 3,9 3,4 4, 5,5 8, Pardubický kraj 4, 5,3 6,7 6,6 3,8 4,8 7,6 Kraj Vysoina 4, 8, 1,4 5,1 5,4 6,1 13,6 strana 15

Kraj HDP TZL SO NO x CO VOC NH 3 % % % % % % % Jihomoravský kraj 1, 7,8, 6,8 7, 1,1 11,7 Olomoucký kraj 4,6 5,5,8 4,3 4,4 5,7 6,5 Zlínský kraj 4,6 3,6 3,3 3, 3,1 6, 4,8 Moravskoslezský kraj 1,5 1,3 14,1 11,4 3,4 1,5 5,8 Celkem 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, Zdroj: SÚ, HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti kraje s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. Z uvedených údaj vyplývá, že zdroje zneišování ovzduší na území Moravskoslezského kraje emitují v porovnání s ostatními kraji: nejv tší množství oxidu uhelnatého (3 % národních emisí); druhé nejvyšší množství emisí oxidu siiitého (14 % národních emisí), tuhých zneišujících látek (1 % národních emisí) a t kavých organických látek (1 % národních emisí); tetí nejv tší množství oxid dusíku (11 % národních emisí). Graf. 3: Podíl emisí základních zneišujících látek Moravskoslezského kraje na celkových emisích eské republiky v roce 6 strana 16

Z celkového vyhodnocení makroemisní situace v Moravskoslezském kraji a v eské republice vyplývá, že emise TZL, SO, NO x CO a VOC se pohybují vysoce nad republikovým pr mrem (tj. výše, než odpovídá podílu kraje na tvorb HDP). Rozhodující podíl emisí SO, CO, NO x a TZL je emitován zvlášt velkými a velkými zdroji zneišování ovzduší (REZZO 1), podíl malých zdroj zneišování ovzduší je rozhodující v pípad emisí VOC a významný v pípad emisí amoniaku. strana 17

B.1..3 Analýza souasné emisní situace v eské republice a v Moravskoslezském kraji s ohledem na emisní stropy Tabulka. 7: Porovnání aktuálních emisí SO, NO x, VOC a NH 3 v eské republice a v Moravskoslezském kraji s hodnotami emisních strop, rok 6 eská republika Moravskoslezský kraj Zneiš. Emisní Plnní Emisní Plnní Emise, Emise, látka Rezerva, Rezerva, strop, stropu, strop, stropu, kt kt kt kt % kt kt % SO 65, 1,8 79,6 54, 9,7 9,6 99,7,8 NO x 86, 8,1 97,9 5,9 33,9 3,3 94,5 1,87 VOC, 178,8 81,3 41,,7 18,74 8,6 3,96 NH 3 8, 63,4 79,3 16,6 6, 3,68 61,3,3 Graf. 4: Plnní národních emisních strop v roce 6 Z emisní analýzy vyplývá, že hlavní cíl, který je stanoven Národním programem snižování emisí eské republiky, tj. pln ní národních emisních strop od roku 1, bude dosažen u SO, VOC a NH 3. V souasné dob stále existuje vysoká míra nejistoty pln ní emisního stropu pro oxidy dusíku, kde eská republika má rezervu pouze %. strana 18

Graf. 5: Plnní doporuených krajských emisních strop v roce 6 Z porovnání emisí základních zneišujících látek v Moravskoslezském kraji a v eské republice za rok 6 s hodnotami emisních strop vyplývají následující záv ry: hodnoty doporuených emisních strop pro všechny pedm tné zneišující látky byly v roce 6 spln ny jak na úrovni kraje, tak i na úrovní republiky; emisní strop pro oxid siiitý byl na území kraje v roce 6 spln n s rezervou cca,1 kt respektive,3 %, zatímco z celorepublikového hlediska problém s pln ním národního emisního stropu není tak významný. eská republika plní emisní strop pro oxid siiitý s rezervou více než %; na území Moravskoslezského kraje byl v roce 6 emisní strop pro oxidy dusíku pln n s rezervou 5,5 % (tém 1,9 kt), zatímco hodnoty celorepublikových emisí se pohybovaly t sn pod hranicí národního emisního stropu s rezervou pouze,1 % (5,9 kt); v pípad emisí t kavých organických látek (VOC) byla emisní situace v Moravskoslezském kraji obdobná situaci na národní úrovní, z eho vyplývá pln ní emisních strop s rezervou víc než 17 %; emisní strop pro amoniak bude jak na národní (rezerva pln ní emisního stropu více než %), tak i na krajské úrovní (rezerva pln ní tém 38 %) spln n s dostatenou rezervou. strana 19

Z provedené analýzy vyplývá, že za stávajících podmínek a pi zachování stanovených emisních strop do roku 1 by mohl Moravskoslezský kraj splnit hodnoty emisních strop pro sledované zneišující látky. Avšak stále existuje nezanedbateln vysoké riziko nesplnní emisního stropu u oxidu siiitého a oxid dusíku, proto zvláštní pozornost by mla být vnována zejména množství emisí tchto polutant. strana

B.1..4 Vývoj emisí základních zneišujících látek a struktura zdroj zneišování ovzduší Tuhé zneišující látky Z analýzy struktury zdroj emisí tuhých zneišujících látek v Moravskoslezském kraji a v eské republice vyplývá, že na krajských emisích se nejvíce podílejí zvlášt velké a velké zdroje (5 % celkových emisí TZL), které jsou následovány mobilními (7 %) a malými zdroji zneišování ovzduší (15 % emisí TZL). Podíl stedních zdroj je jen ásten významný a pedstavuje 8 % krajských emisí TZL. V republikové struktue zdroj emisí se na první místo adí mobilní zdroje, jejichž podíl pedstavuje 4 % celkových emisí TZL, potom následují malé (5 %), zvlášt velké a velké zdroje zneišování ovzduší (19 %). Podíl stedních zdroj je srovnatelný s podílem této kategorie zdroj na krajské úrovní (9 % národních emisí TZL). V mezironím srovnání je patrný trvající pokles emisí tuhých zneišujících látek ze zvlášt velkých a velkých zdroj. V níže uvedené tabulce je prezentován vývoj emisí tuhých zneišujících látek v letech až 6 podle jednotlivých kategorií zdroj Moravskoslezského kraje. Tabulka. 8: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise tuhých zneišujících látek [kt] 1 3 4 5 6 REZZO 1 4,5 4, 4, 5, 4,8 3,9 3,8 REZZO,9,6,5,4,5,5,7 REZZO 3 1, 1, 1,3 1, 1, 1, 1, REZZO 4,,1,, 1,9,,1 Zdroj: HMÚ strana 1

Graf. 6: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 6, 5, 4, Emise v kt.rok-1 3,, 1,, 4 6 4 6 4 6 4 6 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 7: Zdrojová struktura emisí TZL v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana

Oxid siiitý Struktura zdroj emisí oxidu siiitého je v Moravskoslezském kraji odlišná od struktury zdroj v eské republice. Emise oxidu siiitého pocházejí pevážn z velkých a zvlášt velkých zdroj zneišování ovzduší (zejména ze spalovacích zdroj, které spadají do sektor veejné a prmyslové energetiky). Zdroje kategorie REZZO 1 se na emisích oxidu siiitého v Moravskoslezském kraji podílejí tém z 93 % což je o 7 % více než pi celorepublikovém porovnání. Z porovnání údaj mezi roky až 6 je patrný rostoucí trend emisí SO ze zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší (viz graf. 7). V období od roku do 6 došlo k nárstu emisí SO u t chto zdroj o,3 kt, což je víc než 9 % emisí roku. Na druhou stranu je podíl malých zdroj zneišování ovzduší v Moravskoslezském kraji o 7 % nižší než u stejné kategorie zdroj na národní úrovni. Jejich emisní význam se však z pohledu lokální kvality ovzduší mže projevovat daleko významn ji (zejména v zimním období) než vliv velkých a zvlášt velkých zdroj, protože malé zdroje emitují zneišující látky do pízemní ( dýchací ) vrstvy atmosféry. Emitované zneišující látky tak mohou pímo ovlivovat kvalitu života obyvatel v sídlech. Podíl stedních zdroj zneišování ovzduší na celkových emisích oxidu siiitého má v Moravskoslezském kraji marginální charakter (pibližn %) a je obdobný podílu stedních zdroj na národní úrovni. Zcela zanedbatelný je pak podíl mobilních zdroj na emisích SO (cca, %). Klesající trend emisí SO, který lze sledovat u mobilních zdroj je v pevážné míe zdvodn n jednak poklesem obsahu síry v pohonných hmotách, jednak zm nou metodiky vypotu emisí. V níže uvedené tabulce je prezentován vývoj emisí oxidu siiitého podle jednotlivých kategorií zdroj Moravskoslezského kraje v letech až 6. Tabulka. 9: Vývoj emisí oxidu siiitého dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise oxidu siiitého [kt] 1 3 4 5 6 REZZO 1 5,1 6,1 6,7 7,4 6,8 7,3 7,4 REZZO,8,8,5,6,6,6,6 REZZO 3 1,1 1, 1,4 1,4 1,4 1,7 1,5 REZZO 4,,,,,,, Zdroj: HMÚ strana 3

Graf. 8: Vývoj emisí SO dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 3, 5,, Emise v kt.rok-1 15, 1, 5,, 4 6 4 6 4 6 4 6 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 9: Zdrojová struktura emisí SO v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 4

Oxidy dusíku Z analýzy krajské a národní struktury zdroj emisí oxid dusíku vyplývá, že na emisích oxid dusíku se rozhodujícím zpsobem v obou pípadech podílejí zvlášt velké a velké zdroje zneišování ovzduší. Podíl zdroj kategorie REZZO 1 v Moravskoslezském kraji v roce 6 inil 71 %, což je o 1 % více než na národní úrovni. Celkové množství emisí z t chto zdroj pokleslo oproti roku tém o 1 kt, respektive o 4 %. Dalším významným zdrojem emisí oxid dusíku jsou mobilní zdroje, které se na krajských emisích podílí 7 % a na celorepublikových 46 %. B hem sledovaného období došlo k výraznému poklesu emisí ze zdroj kategorie REZZO 4 a následn ke snížení podílu t chto zdroj na krajských emisích NO x (viz graf. 1). Redukce emisí pedstavuje tém 3 kt, což je více než % emisí roku. Podíl stedních a malých zdroj zneišování ovzduší je jak na krajské, tak i na národní úrovní tém marginálním a pedstavuje 1 až 3 % celkových emisí NO x Tabulka. 1: Vývoj emisí oxid dusíku dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise oxid dusíku [kt] 1 3 4 5 6 REZZO 1 3,3,7 1,9,8,6 3,6,4 REZZO,4,5,4,4,4,4,4 REZZO 3,7,7,9,8,8,9,8 REZZO 4 11,5 11,3 9,9 9,7 9, 9, 8,5 Zdroj: HMÚ strana 5

Graf. 1: Vývoj emisí oxid dusíku dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 5,, 15, Emise v kt.rok-1 1, 5,, 4 6 4 6 4 6 4 6 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 11: Zdrojová struktura emisí NO x v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 6

Oxid uhelnatý V krajské struktue emisí oxidu uhelnatého mají nejv tší podíl zdroje kategorie REZZO 1. V porovnání s údaji za eskou republiku jsou emise CO ze zdroj REZZO 1 v Moravskoslezském kraji víc než dvojnásobn vyšší. Emise zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší tvoí 33 % národních emisí oxidu uhelnatého, naproti tomu podíl zdroj REZZO 1 v Moravskoslezském kraji pedstavuje pibližn 85 % krajských emisí. Naproti tomu mobilní zdroje zneišování ovzduší mají ve zdrojové struktue emisí CO Moravskoslezského kraje významn nižší podíl (1 %) než zdroje obdobné kategorie na národní úrovni (5 %). Podíl stedních a malých zdroj zneišování ovzduší je zanedbatelný. V republikové zdrojové struktue emisí oxidu uhelnatého se na první místo adí mobilní zdroje (5 % celkových emisí), potom následují zvlášt velké a velké zdroje (33 %), malé (16 %) a stední zdroje ( %). Tabulka. 11: Vývoj emisí oxidu uhelnatého dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise oxidu uhelnatého [kt] 1 3 4 5 6 REZZO 1 17,4 14,7 1,3 135,1 141,6 15,8 131,7 REZZO 1,9 1,3,8,9,8,7,5 REZZO 3 4,6 5,1 6, 5,5 5,3 5,9 5,3 REZZO 4 8,7 7,3 3,6,6 19,8 18,4 18,5 Zdroj: HMÚ strana 7

Graf. 1: Vývoj emisí oxidu uhelnatého dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 16, 14, 1, 1, Emise v kt.rok-1 8, 6, 4,,, 4 6 4 6 4 6 4 6 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 13: Zdrojová struktura emisí CO v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 8

Tkavé organické látky (VOC) T kavé organické látky jsou schopné vytváet fotochemické oxidanty reakcí s NO x v pítomnosti sluneního záení. Nejvýznamn jším antropogenním zdrojem emisí VOC je sektor užívání rozpoušt del. Významné jsou rovn ž emise související s dopravou (výfukové plyny, benzínové páry ze skladování a distribuce benzínu). Podle míry psobení na zdraví lidí, zvíat a životní prostedí se t kavé organické látky d lí na 4 kategorie. Jedná se o následující kategorie: a) látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jsou oznaeny R-v tou R45, R46, R49, R6 a R61; b) halogenované organické látky klasifikované R-v tou R4; c) t kavé organické látky, které nespadají pod písmena a) a b); d) benzin. Krajská struktura zdroj emisí VOC je obdobná národní struktue. Významná ást emisí VOC pochází z malých zdroj zneišování ovzduší (61 %), které nepodléhají centrální evidenci (lakovny atp.). Emise VOC z použití organických rozpoušt del a nát rových hmot, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO jsou od roku dopoítávaný jako souást emisí VOC z malých zdroj. Potom na základ odborného odhadu se tyto emise rozpoítávají do jednotlivých kraj. Republiková zdrojová struktura emisí VOC je následující: - zvlášt velké a velké zdroje se na národních emisích podílí pibližn 11 %; - podíl stedních zdroj má okrajový charakter a pohybuje se na úrovni %; - podíl malých zdroj na emisích VOC je rozhodujícím a pedstavuje více než 57 %; - významný je také podíl mobilních zdroj, jejichž emise tvoí cca 3 % národních emisí VOC. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o podílu jednotlivých kategorií zdroj na území Moravskoslezského kraje z emisní bilance vedené HMÚ: Tabulka. 1: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise tkavých organických látek [kt] 1 3 4 5 6 REZZO 1 1,4 1,7 3, 3,1,,5,6 REZZO 1,1,4,3,3,4,4,3 REZZO 3 14,1 14,1 13, 1,5 1,3 1,1 11,5 REZZO 4 5,8 5,4 4,6 4,4 3,9 3,6 4,3 Zdroj: HMÚ strana 9

Graf. 14: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 16, 14, 1, 1, Emise v kt.rok-1 8, 6, 4,,, 4 6 4 6 4 6 4 6 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 15: Zdrojová struktura emisí VOC v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 3

Amoniak Krajská struktura zdroj emisí amoniaku je obdobná národní struktue. V porovnání s eskou republikou jsou na území Moravskoslezského kraje významn jší skupinou zdroje spadající do kategorie velkých a zvlášt velkých zdroj zneišování ovzduší. Emise amoniaku, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO jsou od roku dopoítávány jako souást emisí NH 3 z malých zdroj. Potom na základ odborného odhadu se tyto emise rozpoítávají do jednotlivých kraj. Z analýzy struktury zdroj emisí amoniaku v Moravskoslezském kraji vyplývá, že na krajských emisích se nejvíce podílejí malé zdroje (4 % celkových emisí NH 3 ), které jsou následovány zvlášt velkými a velkými zdroji (3 %) a stedními zdroji zneišování ovzduší (5 %). Podíl mobilních zdroj je zanedbatelný a pedstavuje 5 % krajských emisí amoniaku. Tabulka. 13: Vývoj emisí amoniaku dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise amoniaku [kt] 1 3 4 5 6 REZZO 1,7,8,4 1,3 1, 1, 1,1 REZZO 1,3 1,,6,9,9,9,9 REZZO 3,4,4, 1,9 1,7 1,6 1,5 REZZO 4,,,,,,, Zdroj: HMÚ strana 31

Graf. 16: Vývoj emisí amoniaku dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 3,,5, Emise v kt.rok-1 1,5 1,,5, 4 6 4 6 4 6 4 6 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 17: Zdrojová struktura emisí NH 3 v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 3

B.1..5 Distribuce emisí základních zneišujících látek ze stacionárních zdroj mezi jednotlivými ORP Moravskoslezského kraje Distribuce emisí základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO 1 mezi jednotlivými ORP Moravskoslezského kraje v roce 6 je uvedena v následující tabulce: Tabulka. 14: Emise základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO 1 po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 6, (t/rok) ORP TZL, t/rok Podíl, % SO, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Podíl, % NH 3, t/rok Podíl, % Bílovec 1,5 6,9 17,8 4,8 8,5 64,8 4 Bohumín 73, 613,5 31, 1 165,7 1 35, 1 43,5 4 Bruntál 4, 199, 1 64,,6, 1,5 eský T šín,3, 1,9,, 1, Frenštát pod Radhošt m 34, 1 5,8 3,7 4,1 8,9 3, Frýdek-Místek 55,3 1 158,4 5 14,1 5 37,9 154,5 6 14,9 11 Frýdlant nad Ostravicí 1,8 47, 3,6 19,8 4, 14,6 1 Havíov,,,4,1,6, Hluín, 1,3 1,7 1,7 3, 1, Jablunkov - - - - - - - - - - - - Karviná 4,3 6 465,8 17 561,3 5 419,1, 8 3,4 3 Kopivnice 51,1 1 458, 369,8 97,3 14,7 6 11,3 1 Kravae,,,,, 16, 1 Krnov 5,4 1 445,4 19,8 1 56,9 9,3 1 41,3 4 Nový Jiín 4,1 9,9 33,6 14, 96, 4 14, 9 Odry,4, 1,7,4 7,7 1 9,5 3 Opava 15,6 154, 1 17, 149,6 659,5 6 198,5 18 Orlová 1,6 1 86,1 41,1 31, 4,3 35,1 3 Ostrava 168,1 56 169,7 58 185, 55 66969,9 51 774,6 3 14,7 11 Rýmaov 31,4 1 7,4 43,4 1, 161,8 6 6,3 1 Tinec 11,8 9 343,5 13 9,9 9 59864, 45 78,3 3, Vítkov,1,,,5 1, 7, 45,6 4 Celkem 3844,1 1 748,1 1 358, 1 131659 1 577, 1 1111,1 1 Zdroj: HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti ORP s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. Na základ analýzy emisí základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO 1 na úrovní jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že: podíl ORP Ostrava je rozhodujícím v pípad emisí SO (58 %), TZL (56 %), NO x (55 %) a CO (51 %) a významný v pípad emisí VOC (3 %); podíl ORP Tinec je významný v pípad emisí CO (45 %) a TZL (9 %), ásten významný v pípad emisí SO (13 %) a NO x (9 %); strana 33

podíl ORP Karviná je významný v pípad emisí NO x (5 %) a ásten významný v pípad emisí SO (17 %), VOC (8 %) a TZL (6 %). podíl ORP Opava je významný v pípad emisí VOC (6 %); na emisích NH 3 je podíl nejvýznamn jších ORP následující: ORP Bílovec (4 %), ORP Opava (18 %) a ORP Frýdek-Místek (11 %). Distribuce emisí základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO mezi jednotlivými ORP Moravskoslezského kraje v roce 6 je uvedena v následující tabulce: Tabulka. 15: Emise základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 6, (t/rok) ORP TZL, t/rok Podíl, % SO, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Podíl, % NH 3, t/rok Podíl, % Bílovec 3, 1 1,9 7,9 9,6 13, 4 1,9 Bohumín 1,,8 33,3 7 18,5 3 3,7 1, Bruntál 55,1 8 8,6 1 38,8 8 75,1 13 3, 8 17,3 eský T šín 1,4 8,9 1 18, 4 5, 1 6,3, Frenštát pod Radhošt m,1,3 7,6 7, 1 3,9 1 15, Frýdek-Místek 6,3 9 5,5 8 3,8 7 3,9 5,7 8 59,9 7 Frýdlant nad Ostravicí 6,4 1 6,7 1 7,3 19,5 3 14,9 5 7, 1 Havíov 5,4 1,4 4,6 1 3, 1 6,,9 Hluín 1, 3, 1 7,4 1,6 4,6 7,8 1 Jablunkov 5, 1 3,8 1 7,5 1,1 3,8 1 4,1 1 Karviná 4, 1 1,7 1,8 11,3,4 1, Kopivnice 4,8 1 5,8 1,7 5 16, 3 19,4 6 47, 5 Kravae 1,8 3, 1 1,9 3,4 1 1,1 3 5,9 3 Krnov 7,1 4 6,8 4 15,6 3 47,5 8,7 8 56,3 6 Nový Jiín 8, 1 13,3, 4 13,6 1,1 3 156,9 17 Odry 157,8 4, 3 9,7 15,3 3 6,5 3,3 4 Opava 44,9 7 85,4 44 1,8 11, 19 5,8 17 191,5 1 Orlová,5 3,6 1 4,8 1 4,9 1 6,8 4, Ostrava 9,8 1,6 3 58,9 13 67, 1 37, 1 86,8 1 Rýmaov 45,1 7 43,3 7 16,4 4 31, 5 11,1 4 47,4 5 Tinec 1,4 1,8 17,6 4 4,1 7 13, 4 1,4 1 Vítkov 6,5 31 39,1 6 17, 4 19,5 3 8,5 3 118,9 13 Celkem (SPEZZO) 664, 1 648,5 1 459,5 1 571,5 1 3,9 1 911,4 1 Celkem (web HMÚ) 65,8 641,6 439,1 534,7 33, 91,1 Zdroj: HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti ORP s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. strana 34

Na základ analýzy emisí základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO na úrovni jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že: podíl ORP Opava je významný v pípad emisí SO (44 %), NO x ( %) a NH 3 (1 %) a ásten významný v pípad emisí CO (19 %) a VOC (3 %); podíl ORP Ostrava je ásten významný v pípad emisí NO x (13 %) CO (1 %), VOC (1 %) a NH 3 (1 %); podíl ORP Bruntál je ásten významný v pípad emisí SO (1 %), CO (13 %), NO x (8 %) a VOC (8 %); podíl ORP Nový Jiín je ásten významný v pípad emisí NH 3 (17 %), podíl ORP Frýdek-Místek je ásten významný v pípad emisí SO (8 %); na emisích TZL je podíl nejvýznamn jších ORP následující: ORP Vítkov (31 %), ORP Odry (4 %) a ORP Frýdek-Místek (9 %). Tabulka. 16: Emise základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO 3 po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 6, (t/rok) ORP TZL, t/rok Podíl, % SO, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Bílovec 8,7 38,6 3,8 3 136,3 3 7,8 3 Bohumín 9,3 3 45,3 3 18,4 161,8 3 3,3 3 Bruntál 93,5 8 11, 7 45,3 6 341,1 7 7,5 7 eský T šín 14,4 1 1, 1 13,4 75,4 1 15, 1 Frenštát pod Radhošt m 18,6,3 1 15,4 7,3 1 14,9 1 Frýdek-Místek 119, 1 146,8 1 76,4 1 51,1 1 15,6 1 Frýdlant nad Ostravicí 54,7 5 6,9 4 8,4 4 15,8 4 45, 4 Havíov 36, 3 54,7 4 6,6 3 195,5 4 39, 4 Hluín 5, 3,8 3,4 4 118,5 4, Jablunkov 69, 6 96, 6 3,8 4 337, 6 68,4 6 Karviná 36, 3 55,4 4, 3 197,5 4 39,5 4 Kopivnice 16,9 1 19,9 1, 3 7,6 1 14,7 1 Kravae 1,9 1 13,6 1 18,3 49,6 1 1, 1 Krnov 87,9 7 89,8 6 48,8 6 3,7 6 65, 6 Nový Jiín 4,8 4 5,4 3 35,8 5 175,8 3 36,7 3 Odry 44,8 4 46,6 3 3,5 3 157,6 3 33,7 3 Opava 97,4 8 115,9 8 83, 11 44,1 8 84,1 8 Orlová 68,5 6 17,4 7 9,5 4 381,3 7 76,1 7 Ostrava 133,7 11 194,9 13 19,8 14 696,7 13 14,3 13 Rýmaov 4,1 4 46,5 3,3 3 157,7 3 33,3 3 Tinec 71,9 6 1,8 7 41, 5 363,4 7 73,4 7 Vítkov 41,6 4 46,5 3,1 3 157,9 3 33,3 3 Podíl, % strana 35

ORP TZL, t/rok Podíl, % SO, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Celkem 118,6 1 159,5 1 78, 1 577,1 1 185,7 1 Zdroj: HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti ORP s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. Emise VOC z použití organických rozpouštdel a nátrových hmot, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO jsou na základ odborného odhadu dopoítávaný jako souást emisí VOC z malých zdroj, proto údaje uvedené v tabulce se liší od celkových emisí VOC ze zdroj REZZO 3, kde se za rok 6 vykazuje 11,5 kt. Podíl, % Podle podílu na emisích TZL, SO, CO a VOC se na první místo adí ORP Ostrava (11-14 %), která je následována Frýdkem-Místkem (1 %) a Opavou (8 %). U emisí NO x se na druhé místo adí Opava (11) a pak Frýdek-Místek (1). Z posouzení emisní situace na úrovni jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že rozhodující množství emisí základních zneišujících látek ze stacionárních zdroj zneišování ovzduší je emitováno v ORP: Ostrava Tinec Karviná v pípad emisí VOC ORP Opava v pípad emisí NH 3 ORP Bílovec a ORP Opava strana 36

B.1.3 Mikroemisní ást Vyhodnocení podílu emisí základních zneišujících látek na úrovni jednotlivých zdroj bylo provedeno v širším spektru stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Podíl jednotlivých zdroj na emisích je vyjáden, jednak procentem z celkové emise píslušné kategorie zdroj, a jednak procentem celkové emise ze stacionárních zdroj. Výchozím rokem pro mikroemisní analýzu je rok 6, pro který jsou k dispozici definitivní emisní data (pro rok 7 byla v dob zpracování tohoto Programu pouze pedb žná data). Formulace seznamu klíových stacionárních zdroj emisí TZL zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší emituje tém 91 % emisí TZL ze zdroj kategorie REZZO 1, což pedstavuje 61 % celkových emisí TZL ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Piemž podíl 3 nejvýznamn jších zdroj: Vysoké Pece Ostrava, a.s., TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa a Mittal Steel Ostrava a.s. - závod 1 - koksovna pedstavuje víc než polovinu emisí TZL ze zdroj REZZO 1 (35 % emisí TZL ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje). Po roce 6 došlo jednak k pejmenování spolenosti Mittal Steel Ostrava a.s. na ArcelorMittal Ostrava a.s., jednak se spolenost Vysoké Pece Ostrava a.s. stala souástí spolenosti ArcelorMittal Ostrava a.s. (jako závod 1 vysoké pece). V tabulce.17 se uvádí výet zdroj kategorie REZZO 1 s nejvyššími emisemi TZL v Moravskoslezském kraji. Jedná se v pevážné míe o zdroje podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veejné sít nebo zaízení pro výrobu železa a oceli. Tabulka. 17: Výet nejvýznamnjších zdroj emisí TZL kategorie REZZO 1, 6 1 71471 7789561 3 71461 4 71441 IP NAZEV OBEC Vysoké Pece Ostrava, a.s.(nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.: Závod 1 Vysoké pece) TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.) - závod 1 koksovna Mittal Steel Ostrava, a.s. (nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.) - závod 4 energetika Emise TZL, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 % Podíl na emisích ze stac. zdroj % Ostrava 889,1 3,1 15,7 Tinec 673,5 17,5 11,9 Ostrava 43,6 1,5 7,1 Ostrava 177,6 4,6 3,1 5 65961 EZ, a.s., Elektrárna Dtmarovice Dtmarovice 174,5 4,5 3,1 6 7789571 7 7789551 8 715431 TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Dalkia eská republika, a.s. - Elektrárna Tebovice Tinec 169,5 4,4 3, Tinec 146,9 3,8,6 Ostrava 145,5 3,8,6 9 7138381 OKD, OKK a.s. Koksovna Jan Šverma Ostrava 9,1,4 1,6 1 7789461 11 71481 ENERGETIKA TINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Mital Steel Ostrava a.s. (nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.) - závod 13 ocelárna Tinec 83,6, 1,5 Ostrava 79,7,1 1,4 strana 37

IP NAZEV OBEC Emise TZL, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 % 1 714711 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava 78,3, 1,4 13 7137661 OKD, OKK a.s. Koksovna Svoboda Ostrava 75,7, 1,3 14 7147691 Vítkovické slévárny, spol. s r. o. Ostrava 69,7 1,8 1, 15 7147141 Energetika Vítkovice, a.s. Ostrava 65, 1,7 1,1 16 718171 Biocel Paskov a.s. Paskov 4,9 1,1,7 17 63471961 Siemens Automobilové systémy s.r.o. Frenštát pod Radhoštm Podíl na emisích ze stac. zdroj % 3,7,8,5 18 664111 Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Karviná Karviná 3,4,8,5 19 614991 AL INVEST Bidliná, a.s. Bidliná 8,,7,5 77311 ŽDB GROUP a. s., Bohumín - Topenáská technika Viadrus Bohumín 8,,7,5 Celkem 3483, 9,6 61,3 Mezi nejvýznamn jší zdroje kategorie REZZO patí dva zdroje zneišování ovzduší, jejichž provoz souvisí s t žební inností nerostných surovin. Jedná se o kamenolom, který je provozován spoleností Silnice Morava a lom, který provozuje spolenost Jakubovice s.r.o. Na emisích TZL ze stedních zdroj se oba zdroje podílejí více než 53 %, což pedstavuje 6 % celkových emisí této zneišující látky ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. V tabulce.18 se uvádí výet 1 zdroj kategorie REZZO s nejvyššími emisemi TZL v Moravskoslezském kraji. Tabulka. 18: Výet nejvýznamnjších zdroj emisí TZL kategorie REZZO IP NAZEV OBEC Emise TZL, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 814 SILNICE MORAVA - kamenolom Bezová,4 3, 3,5 8116 LOM Jakubovice s.r.o. - Jakubovice n.odrou, Vítkovská-kotel Jakubovice nad Odrou Podíl na emisích ze stac. zdroj 155,6 3,4,7 3 8164 OKD, a.s. - Staí - výdušná jáma Staí 43,7 6,6,8 4 811 LENAS, a.s. - istírna lnu Malá Štáhle 35,6 5,4,6 5 813168 Štrkovny spol. s r.o. - zpracování kamene Valšov 5,9 3,9,5 6 811488 JHF Hemanovice - kamenolom Hemanovice 18,5,8,3 7 81176 SELIKO Opava a.s. - kotelna Opava 14,8,,3 8 81178 THORSSEN s.r.o. - kamenolom Mladecko 1, 1,8, 9 813493 REVLAN s.r.o. - plynová kotelna Horní Benešov 11,3 1,7, 1 811 KATR a.s. - erpací stanice PHM Rýmaov 6,8 1,,1 Celkem 54,8 79, 9, strana 38

Mezi ásten významné z hlediska emisí TZL patí lokální topeništ, která jsou provozována na území m sta Ostravy. Jedná se o plošný zdroj, který produkuje tém 8 % emisí ze zdroj REZZO 3, což pedstavuje 1,6 % celkových emisí ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Seznam 1 zdroj kategorie REZZO 3 s nejvyššími emisemi TZL je uveden v následující tabulce: Tabulka. 19: Výet nejvýznamnjších zdroj emisí TZL kategorie REZZO 3 OBEC ORP Emise TZL, t/rok Podíl na emisích REZZO 3 Podíl na emisích ze stac. zdroj 1 Ostrava Ostrava 9,8 7,7 1,6 Tinec Tinec 36,8 3,1,6 3 Orlová Orlová 3,,7,6 4 Frýdek-Místek Frýdek-Místek 7,5,3,5 5 Petvald Orlová 4,,,4 6 Karviná Karviná 18,9 1,6,3 7 Opava Opava 18,6 1,6,3 8 Mosty u Jablunkova Jablunkov 16,8 1,4,3 9 Rychvald Bohumín 16,4 1,4,3 1 Krnov Krnov 14,6 1,,3 Celkem 97, 5,1 5, strana 39

Formulace seznamu klíových zdroj emisí SO zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší emitují tém 95 % emisí SO ze zdroj kategorie REZZO 1, což pedstavuje pibližn 88 % celkových emisí SO ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Jedná se v pevážné míe o zdroje podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veejné sít nebo zaízení pro výrobu železa a oceli. Podíl 3 nejvýznamn jších zdroj: Mittal Steel Ostrava, a.s. - závod 4 - energetika, Dalkia eská republika, a.s. - Elektrárna Tebovice a Vysoké Pece Ostrava, a.s. pedstavuje tém polovinu emisí SO ze zdroj REZZO 1 (44 % emisí SO ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje). Po roce 6 došlo jednak k pejmenování spolenosti Mittal Steel Ostrava a.s. na ArcelorMittal Ostrava a.s., jednak se spolenost Vysoké Pece Ostrava a.s. stala souástí spolenosti ArcelorMittal Ostrava a.s. (jako závod 1 Vysoké pece). Výet zdroj kategorie REZZO 1 s nejvyššími emisemi SO je uveden v následující tabulce: Tabulka. : Výet nejvýznamnjších zdroj emisí SO kategorie REZZO 1, 6 1 71441 715431 3 71471 IP NAZEV OBEC Mittal Steel Ostrava, a.s. (nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.)- závod 4 energetika Dalkia eská republika, a.s. - Elektrárna Tebovice Vysoké Pece Ostrava, a.s.(nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.: Závod 1 Vysoké pece) Emise SO, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 Podíl na emisích ze stac. zdroj Ostrava 5986,8 1,8, Ostrava 4775,6 17,4 16,1 Ostrava 355,7 8,6 8, 4 65961 EZ, a.s., Elektrárna Dtmarovice Dtmarovice 1991,5 7,3 6,7 5 7789461 ENERGETIKA TINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Tinec 1839, 6,7 6, 6 7147141 Energetika Vítkovice, a.s. Ostrava 1695,4 6, 5,7 7 664111 Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Karviná Karviná 1467,1 5,3 5, 8 7789561 9 6641371 TINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. - Výroba surového železa Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna sl.armády Tinec 14,9 5,1 4,7 Karviná 653,3,4, 1 718171 Biocel Paskov a.s. Paskov 577,4,1, 11 7556391 OKD, a.s - Dl SM, Teplárna Stonava 465,9 1,7 1,6 1 6747331 Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Krnov Krnov 443,6 1,6 1,5 13 66939551 Energetika Kopivnice, a.s. Kopivnice 411, 1,5 1,4 14 7137631 Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Pívoz Ostrava 39,8 1,4 1,3 15 7667151 16 773181 Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Frýdek- Místek ŽDB GROUP a. s., Bohumín - záv.služby - Teplárna Sviadnov 367,3 1,3 1, Bohumín 354,5 1,3 1, 17 7488781 ROCKWOOL, a.s., výrobní závod Bohumín Bohumín 15,5,8,7 18 63495791 VÁLCOVNY PLECHU, a. s. Frýdek-Místek 4,8,7,7 19 61316181 TEPLO BRUNTÁL a.s. - centrální výtopna Dolní Bruntál 189,8,7,6 7138381 OKD, OKK a.s. Koksovna Jan Šverma Ostrava 188,7,7,6 strana 4

IP NAZEV OBEC Emise SO, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 Podíl na emisích ze stac. zdroj Celkem 5977, 94,7 87,8 Mezi nejvýznamn jší zdroje zneišování ovzduší kategorie REZZO patí energetický zdroj, který provozuje spolenost SELIKO Opava a.s. Podíl tohoto zdroje na celkových emisích SO v kategorii REZZO pedstavuje 31 %. V tabulce.1 se uvádí výet 1 zdroj kategorie REZZO s nejvyššími emisemi SO v Moravskoslezském kraji. Sumární podíl uvedených zdroj na emisích SO iní 58 % emisí ze zdroj kategorie REZZO nebo 1,3 % celkové emise této zneišující látky ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Tabulka. 1: Výet nejvýznamnjších zdroj emisí SO kategorie REZZO IP NAZEV OBEC Emise SO, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 81176 SELIKO Opava a.s. - kotelna Opava 3,7 31,4,7 8117345 OPATHERM, a.s. - plynová kotelna Kylešovice - Hlavní 97 Podíl na emisích ze stac. zdroj Opava 47, 7,3, 3 8113 MOS s.r.o. - nízkotlaká kotelna Bidliná 5,9 4,,1 4 81651 SLETEX s.r.o. - Frýdek-Místek - kotelna Frýdek-Místek 3, 3,5,1 5 81318 SLADOVNA, spol. s r.o. - kotelna na tujá paliva Bruntál,8 3,,1 6 813 První Vítkovská - kotelna Lesní Vítkov 13,9,1, 7 816 Strojírna STELON Bidliná s.r.o. - lakovna Velká Štáhle 11,1 1,7, 8 811761 Školní statek, Opava, p.o. - kotelna okrasná zahrada Opava 1,9 1,7, 9 81149 MASSAG a.s. Bílovec - Gebaurovka Bílovec 9,9 1,5, 1 81645 DIEMA s.r.o. - Frýdek-Místek - kotelna Frýdek-Místek 9, 1,4, Celkem 375,3 57,9 1,3 Mezi ásten významné z hlediska emisí SO v kategorii REZZO 3 patí lokální topeništ, která jsou provozována na území m sta Ostravy. Jedná se o plošný zdroj, který produkuje tém 9 % emisí ze zdroj REZZO 3. Seznam 1 zdroj kategorie REZZO 3 s nejvyššími emisemi oxidu siiitého je uveden v následující tabulce: Tabulka. : Výet nejvýznamnjších zdroj emisí SO kategorie REZZO 3 OBEC ORP Emise SO, t/rok Podíl na emisích REZZO 3 Podíl na emisích ze stac. zdroj 1 Ostrava Ostrava 133, 8,8,5 Tinec Tinec 54,3 3,6, 3 Orlová Orlová 5,8 3,4, 4 Frýdek-Místek Frýdek-Místek 38,,5,1 strana 41