Lada Josef Josef Lada (17. prosince 1887, Hrusice 14. prosince 1957, Praha) byl český malíř, ilustrátor a spisovatel. Tento přední český malíř, kreslíř a ilustrátor se narodil 17. prosince roku 1887 v Hrusicích u Senohrab, v tehdy malé vesničce o 68 číslech se 425 obyvateli. Hrusice byla už tehdy starobylá obec, roku 1205 se připomíná mezi ostatky Ostrovského kláštera a fara je zmíněna již ve 14. století. Dodnes tam stojí kostel sv. Václava, původně zasvěcený sv. Vojtěchovi, který se často objevuje na Ladových kresbách a ilustracích. Již ve věku několika měsíců se v Josefově životě odehrála první tragédie. Pádem si poranil pravé oko, na které posléze oslepl. Lada to tajil, i ve své autobiografii nazvané Kronika mého života (1942) se o tomto neštěstí zmiňuje jen, když mimochodem uvádí, že byl zproštěn vojenské služby pro oční defekt. Tato kniha nám, současným lidem, pomáhá vžít se do jeho doby, jeho života. Umělcův otec, vyučený švec, se narodil roku 1847, matka Alžběta byla o 3 roky starší. Josef Lada byl ze čtyř dětí. První z nich, skoro o 17 let starší František, velmi ovlivňoval Josefovu fantazii. Rád zpíval lidové písně, zvlášť v doprovodu sestry Marie. Druhorozenou byla o 10 let starší sestra Antonie, která musela díky sociálním poměrům už v raném mládí odejít z domu a živit se ve městě jako služka. Druhá sestra, již zmiňovaná Marie, se narodila 6 let před Josefem a měla neobyčejně živou a veselou povahu. Také její silueta se častokrát objevuje mezi dětskými postavami na Ladových pozdějších kresbách, jimiž vzpomínal na dětství. Od 6 let chodil Lada do hrusické školy, ale učení ho nebavilo. Jen při kreslení a přírodopisu chlapec pookříval. Jeho první učitel v oboru výtvarnictví byl hrusický farář P. Růžička, vášnivý amatérský kreslíř. Brzy ho však z Hrusic přeložili jinam a Lada svého učitele ztratil. Přestože byl umělcův otec na svého nadaného syna pyšný, nebylo ani pomyšlení na nějakou výtvarnou školu. Po různých úvahách dali rodiče roku 1902 Josefa učit do Prahy na malíře pokojů. Učednická dřina však chlapce příliš vyčerpávala, a tak pokus po roce ztroskotal. Josef se pak učil knihařství. Jeho mistr byl mladý a podnikavý, nevadilo mu, když si Josef po večerech četl knihy donesené domů ke svázání nebo si kreslil. V roce 1904 týdeník Máj přijal a uveřejnil dvě Ladovy kresbičky. Od října tohoto roku navštěvoval Josef kreslířské kursy profesora Jakesche při Uměleckoprůmyslové škole. Po dalším roce, kdy dostal výuční list, se rozhodl postavit se na volnou nohu. V roce 1905 ho konečně na třetí pokus přijali k řádnému studiu na Uměleckoprůmyslové škole. Žáci však nesměli publikovat, a tak Lada kreslil pod řadou pseudonymů, např. L. Horký, K. Gregor, V. Konečný nebo L. Rozner. Brzy však pochopil, že tato škola je ztrátou času. Přednášky o dějinách umění ho nebavily, deskriptivní geometrie byla pro absolventa hrusické a učňovské školy učiněná hrůza. Po půlroce Lada ze školy odešel. Začal ilustrovat knížky pro děti, dostával zakázky a těch přibývalo. Pracoval v mnoha listech a týdenících. Roku 1922 vytváří Lada slavnou obálku Haškova Švejka. V průběhu 20. a 30. let se Josef Lada stal plně uznávaným umělcem. Léta, která následují až do Ladovy smrti, se už odvíjejí ve znamení existenční jistoty, i když založené na tvrdé, nikdy nepolevující výtvarnické dřině. Roku 1926 pořádá první z dlouhé řady svých výstav. Jako umělec proráží i do zahraničí a vystavuje v mnoha cizích zemích. Josef Lada zemřel 14. prosince 1957. Josef Lada v datech: 1/6 www.rodon.cz
1887 17. prosince narozen v Hrusicích v rodině ševce Josefa Lady (1847 1904). Matka Alžběta roz. Janovská (1843 1912). Byl nejmladší ze čtyř sourozenců bratr František *1870, sestry Antonie *1877 a Marie *1881. 1893 začíná chodit v Hrusicích do školy (ukončil 30. 4. 1901). 1901 odchod do Prahy, kde se měsíc učí malířem pokojů a divadelních dekorací u pana Petránka na Král.Vinohradech. 1902 7. července vstupuje do učení na knihaře-zlatiče u p.karáska na rohu Ječné ulice a Karlova náměstí. Seznamuje se při práci s díly Mikoláše Alše, s díly Kašparovými, Preisslerovými, Boettingrovými a Špilarovými, s plakáty Maxe Švabinského, V. H. Brunnera, Kysely a Bendy. Po Vánocích dostal první objednávku namalovat dva portréty do jevištního pokoje ochotnického představení Na valdštýnské šachtě. To bylo také první skutečné divadlo, které viděl do té doby zhlédl pouze divadlo loutkové. 1903 seznamuje se s pražským Podskalím ještě idylickým a venkovským. Poprvé navštívil Národní divadlo Mlynáře a jeho dítě s Jindřichem Mošnou v hlavní roli. 1904 uchází se o přijetí na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze; zveřejnění prvních kreseb v časopise Máj dvou podle skutečnosti (vyšehradský Slavín a kaplička sv. Martina) a dvou volných kompozic (záhlaví fejetonu a mlýna). První honorář činil 20 Kč. 1905 večerní kurzy kreslení na Uměleckoprůmyslové škole; počátek spolupráce s časopisem Švanda dudák. Na jaře navštívil Ignáta Herrmanna v jeho bytě a ukázal mu čtyři kresby, které Herrmann přijal pro Švandu dudáka a honoroval 10 zlatými. Od konce září bydlí Josef Lada v bytě U šálků u krejčího Bureše. 1906 krátce se stává studentem Uměleckoprůmyslové školy; pravidelně kreslí pro Rokytovy časopisy; první knižní ilustrace (Pohádka o Honzíčkoví a zlatovlasé Isole J. Havlíčka); seznamuje se s J. Mahenem a magistrátním úředníkem a spisovatelem Romanem Haškem, záhy i s Jaroslavem Haškem a navazuje kontakty s anarchistickým proletářským hnutím. Stěhuje se do Dittrichovy ulice a nakonec do Vyšehradské 42. 1907 počátek spolupráce s Knihtiskárnou národně sociálního dělnictva (pozdější Melantrich); seznamuje se se Z. M. Kudějem, počátek spolupráce s Humoristickými listy 1908 poprvé se stěhuje do vlastního bytu v Dittrichově 6, kde bydlel až do roku 1925. Jeho občasným podnájemníkem byl přítel Jaroslav Hašek. S četnými kolegy malíři a spisovateli navštěvuje kavárnu Tůmovka. 1909 počátek spolupráce s Karikaturami, časopisem, jehož se stává odpovědným redakorem, zároveň do něj kreslí obrázky, texty přispívá i Jaroslav Hašek. 1910 ilustrace k Potměšilým historiím R. Haška a Fatalis K. Viky. 1911 1. vyd. knížky Moje abeceda, kde Ladovi jako podklad posloužila národní říkadla jednalo se asi o první barevnou dětskou knížku tohoto druhu. Lada k ní obrázky třikrát překresloval. V již barevně vypravovaných Karikaturách vycházejí tři pokračování Dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška. 1912 počátek spolupráce s Kopřivami 1913 1. vyd. knížky Kalamajka, autorem textu je J. Hašek. 1916 počátek pravidelné spolupráce s Večerníkem Práva lidu; seriál Válka v kostce. 1917 počátek spolupráce s Národními listy a Bassovými Letáky; 1. vyd. Veselého přírodopisu v Ústředním dělnickém knihkupectví a nakladatelství A. Svěceného. 1918 stává se kmenovým autorem Šibeniček; knižní vyd. Války v kostce; ilustrace ke knížce J. R. Hradeckého Rodina špačka Perčivy a pro Dvanáct pohádek J. Mahena; první série pohlednic; vychází třídílná Nůše pohádek (1918 1920) 1919 ilustrace k Vlkově svatbě K. J. Erbena; 1. vyd. Světa zvířat 1920 ilustrace k Národním říkadlům K. J. Erbena; členem SČGU Hollar; obesílá výstavu Kreslíři Šibeniček a vystavuje na ní 50 prací. 1921 počátek spolupráce s Lidovými novinami a Českým slovem; ilustrace pro Dvanáct pohádek z onoho světa V. Říhy; obálka k sešitovému vydání Osudů dobrého vojáka Švejka; spolupráce s 2/6 www.rodon.cz
časopisy Rarach, Venkov ad. 1922 na kámen nakreslil velký plakát pro film Venouš Dolejš a Stázička, na dovolené se sbližuje s malířem Jaroslavem Panuškou. 1923 18. června na pražské radnici sňatek s Hanou Budějickou; členem SVU Mánes; ilustrace ke Křtu svatého Vladimíra K. Havlíčka Borovského pro České slovo; 1. vyd. knížky Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše 1923 1925 540 obrázků k Osudům dobrého vojáka Švejka pro České slovo. 1924 knižní vyd. Ilustrované frazeologie; spolupráce s časopisem Trn; ilustrace pro Zázračnou hodinku M. Majerové. Od tohoto roku jezdí na pracovní dovolenou již jen do rodných Hrusic. 1925 1. prosince se Ladovi nastěhovali do bytu V Ohradách 1 v Praze 2 (dnes Ladova); 29. prosince se jim narodila dcera Alena; v Melantrichu vychází 1. sv. Ladových veselých učebnic: Savci; začínají vycházet Sebrané spisy J. Haška s Ladovými ilustracemi; redaktorem Kvítka z čertovy zahrádky. 1926 první samostatná výstava (SVU Mánes, Praha); ilustrace k Národním pohádkám B. Němcové; v rámci Haškových Sebraných spisů vycházejí Osudy dobrého vojáka Švejka. 1927 ilustrace k Pohádkám pro dospělejší mládež J. Š. Kubína a Pohádkovému věnečku K. Jenneho. 1928 18. prosince se narodila dcera Eva; samostatná výstava v Berlíně; 1. vyd. Říkadel našeho Kadla; členem Svazu novinářů. 1929 1. vyd. knížek Veselý krok přes celý rok a Dobrodružství Tondy Čutala; obraz Tancovačka; vydává sérii vánočních pohlednic. 1930 souborná výstava v Praze (Umělecká beseda), zastoupen na mezinárodní výstavě dětských ilustrací v Ženevě; scénická výprava ke Strakonickému dudáku J. K. Tyla (ND v Praze); 1. vyd. dětských knížek: Ihá! Zvířátek plná kniha, Mňoukačky naší kočky, Štěkadla našeho pudla, Raf! Raf! Raf! tady je zvířecí biograf, Ratata! Pokrok, sport a zvířata. V Hrusicích kupuje od manželů Svobodových kus pole a zakládá zahradu a malý lesík. 1931 ilustrace k Ezopským bajkám pro SVU Mánes; vychází 2. sv. Ladových veselých učebnic: Ptáci. 1930 1952 autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám uváděným Národním divadlem: Strakonický dudák, V studni, Prodaná nevěsta, Čert a Káča, také v divadle Vlasty Buriana Ukradený dědeček. Rovněž v Městském divadle k vlastní hře O kocouru Mikešovi podobně jako ve Státním divadle v Brně ke hře Bubáci a Hastrmani. 1932 vychází 3. sv. Ladových veselých učebnic: Brouci a hmyz (4. sv. Vodní živočišstvo v této řadě nevydán); 1. vyd. knížky Halekačky naší Kačky. 1934 1. vyd. knížky O Mikešovi (1. díl, další 1935 36); vystavuje na Biennale v Benátkách a na Výstavě humoru a satiry v Praze. 1935 triptych Česká krajina; kalendář pro České slovo; přestává redigovat Kvítko. 1936 doplňuje ilustrace k Osudům dobrého vojáka Švejka; výprava k Prodané nevěstě B. Smetany (ND v Praze). 1937 čtyřdílný soubor obrazů s tématem dětských her; 1. vyd. knížek Vzpomínky z dětství a O chytré kmotře lišce. 1938 1. vyd. knížek Pohádky naruby a Bubáci a hastrmani. 1940 odchází z redakce Českého slova; 1. vyd. knížky Straky na vrbě; ilustrace k Českému Honzovi J. Horáka; kalendář pro časopis Venkov; výpravy k Mikešovi (Městská divadla pražská) a k Bubákům a hastrmanům (Zemské divadlo v Brně). 1941 samostatné výstavy v Praze (SVU Mánes) a Táboře; K. Novotný publikuje studii o Josefu Ladovi ve Volných směrech. 1942 1. vyd. Kroniky mého života. Od 29. října na příkaz protektorátního cenzora zákaz publikace a vyloučení ze Svazu novinářů, pročež pak Lada léta prodává jen soukromým sběratelům. 1945 zahynula dcera Eva; kreslí záhlaví pro Mateřídoušku. 1946 samostatné výstavy v Praze (SVU Mánes, katalog s textem E. Filly) a ve Zlíně (Dům umění); 3/6 www.rodon.cz
ilustrace Mahenovy knížky Co mi liška vyprávěla; 1. vyd. Nezbedných pohádek; doplnění ilustrací k Osudům dobrého vojáka Švejka; knižní vyd. Křtu svatého Vladimíra s Ladovými ilustracemi 1947 jmenován národním umělcem; vycházejí Tyrolské elegie a Král Lávra K. H. Borovského s Ladovými iiustracemi; zastoupen na putovní výstavě čsl. výtvarného umění pro zahraničí; v edici Prameny vydává SVU Mánes Ladovu monografii od K. Novotného. 1948 samostatná výstava v Praze (Evropský literární klub); barevné ilustrace knížky O chytré kmotře lišce; ilustrace Pohádek severoamerických Indiánů J. Štembery; kreslený film Říkadla (na téma J. Lady, s hudbou L. Janáčka) 1949 samostatná výstava v Č. Budějovicích; vycházejí Epigramy K. H. Borovského s Ladovými ilustracemi; vychází knížka Veselé kresby Josefa Lady. 1950 stává se kmenovým autorem SNDK (později Albatros); nová verze Ladova veselého přírodopisu s verši F. Hrubína. 1951 umírá manželka Hana. 1952 vychází knížka Josef Lada dětem; Národní umělec Josef Lada (dokumentární film). 1953 ilustrace k Pohádkám K. J. Erbena; poslední verze knížky Moje abeceda; barevné ilustrace k Bubákům a hastrmanům. 1955 zastoupen na výstavě čsl. výtvarného umění v Praze; vychází monografie J. Pečírky Národní umělec Josef Lada; vydání Osudů dobrého vojáka Švejka s Ladovými barevnými ilustracemi; spolupráce na filmu Hrátky s čertem (scéna a kostýmy). 1956 1. vyd. sbírky J. Seiferta Chlapec a hvězdy (inspirována Ladovými obrázky) s Ladovou obálkou. 1957 zastoupen na výstavě ilustrací v Paříži; ilustruje České pohádky J. Drdy; maluje svůj poslední obraz Hastrman v zimě; vychází kniha J. A. Novotného Ladova ilustrace; 14. prosince Josef Lada zemřel. 1957 1958 27. prosince 1957 v Praze vernisáž retrospektivní výstavy k 70. narozeninám Josefa Lady, repríza: Brno, Bratislava, Zlín, Ostrava. 1958 1. vyd. Českých pohádek J. Drdy s Ladovými ilustracemi; na výstavě EXPO 58 získávají Bubáci a hastrmani v souboru knih ze SNDK (Albatros) Velkou cenu; Ladovi furianti (dokumentární film). 1963 1. vyd knížky A. Ladové Můj táta Josef Lada. 1964 výstavy: Západočeská galerie v Plzni, Oblastní galerie v Ústí n. Orlicí, Galerie moderního umění v Hradci Králové. 1965 výstavy: Východočeská galerie v Pardubicích, Schwerin v Berlíně. 1966 výstava: Státní galerie v Chebu. 1970 výstava: Galerie Benedikta Rejta v Lounech. 1970 1977 Kocour Mikeš a jeho přátelé (animovaný film, 26 dílů, podle Ladovy knížky, s komentářem J. Bruknera). 1971 výstavy: Galerie V. Špály v Praze, Galerie výtvarného umění v Litoměřicích. 1972 výstavy: Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Albatros v Praze; 1. vyd. knížky J. Vrány Vyprávění o Josefu Ladovi. 1977 1978 výstava: Národní galerie v Praze (Belveder) k 90. výročí narození Josefa Lady, katalog s textem J. Kota. 1979 výstava: Krajská galeríe v Hradci Králové, katalog s textem J. Brabcové. 1981 1. vyd. monografie V. Formánka Josef Lada; Kaňka do pohádky (hraný film, výtvarné řešení podle Josefa Lady). 1982 výstava: Státní zámek Jemniště, katalog s textem J. Kotalíka. 1983 výstava: Státní zámek Jemniště. 1986 1. vyd. monografie L. Hlaváčka Josef Lada. 1987 1988 výstava: Národní galerie v Praze (Valdštejnská jízdárna) Josef Lada dětem, katalog s textem J. Kotalíka. 1997 výstava: Ambit Praha, repríza České Budějovice, Jihlava; 1. vyd. monografie V. Tetivy 4/6 www.rodon.cz
Pohádkový svět Josefa Lady. 1998 1999 souborná výstava Josef Lada, 2. září 1998 leden 1999, Jízdárna Pražského hradu. Z literární tvorby Josefa Lady: Moje abeceda (1910), ilustrovaná knížka pro začínající školáky, vydává se dodnes. Kalamajka (1913), vydal spolu s Jaroslavem Haškem. Ladův veselý přírodopis (1917) Vlkova svatba (1919) Říkadla našeho Kadla (1928) Ezopské bajky (1931), převyprávění Ezopových bajek Halekačky naší Kačky (1932), lidová poezie O kocourku Mikešovi -O Mikešovi, Příhody kocourka, kterýž mluvil (1934) -Do světa (1935) -Cirkus Mikeš & Kludský (1936) -Zlatý domov (1936) O chytré kmotře lišce (1937) Bubáci a hastrmani (1939) Pohádky naruby (1939) Straky na vrbě (1940) Ku! Ku! Je po mně vztáhněte ruku! (1941) O Klikotoči, Koloběhu a Koloději (1941) Nezbedné pohádky (1946) Veselé kresby Josefa Lady (1949) Josef Lada dětem (1952) Říkadla (1955), lidová poezie Mikeš (1958) Můj přítel Švejk (1969) O statečném králíčkovi (1969) Ladovy pohádky (1971) Autobiografie: Vzpomínky z dětství (1937) Kronika mého života (1942 ) Nejznámější obrazy: Bubnování Česká krajina, triptych (1935) Český betlém (1920) Hastrman v zimě (1957), poslední malířův obraz Rodná chalupa Rvačka v hospodě (1943) Slouha vytrubuje (1952) Sváteční hospoda (1932) Tancovačka (1929) U ohníčku (1955) Vodník (1942) Zabíjačka (1935) Zimní krajina (1944) 5/6 www.rodon.cz
Zima na splavu (1943) Zdroj: s využitím matariálů hrusice.pragmatic.cz Díla autora Betlém (1942) Rvačka v hospodě (1943) Tichá noc (1951) Zabíjačka (1935) Jaro na vsi Hrusice Rodná chalupa Štědrý den Nebeská vrata 6/6 www.rodon.cz