MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní BAKALÁŘSKÁ PRÁCE UPLATŇOVÁNÍ DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY V ČR A PŘI ZAHRANIČNÍCH TRANSAKCÍCH Autor: Jana Opluštilová Vedoucí práce: Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D. BRNO 2007

ZADÁNÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Daň z přidané hodnoty v ČR a při zahraničních transakcích vypracovala samostatně za použití literárních pramenů a podkladů, které jsou v práci uvedeny. V Brně dne 10. prosince 2007............................... podpis

Poděkování Mé poděkování patří především vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D. za jeho odborné vedení a podněty, které mi poskytl při zpracovávání této práce.

Abstract OPLUŠTILOVÁ, J. Extercitation taxation from added values in ČR and at offshore transaction. Bachelor thesis. Brno, 2007. 71 s. With Czech Republic becoming part of the European Union (EU) the law about Value Added Tax (VAT) had to be completed replaced and with that accommodated to conditions of the EU. The objective of this bachelor thesis is clarification of exercise VAT in CR and also in term of business in EU. In this project I will address and resolve present tax problems in this area and tax administration in whole. Problems will be explained on specific examples. Keywords: Value Added Tax, European Union, tax payer Abstrakt OPLUŠTILOVÁ, J. Uplatňování daně z přidané hodnoty v ČR a při zahraničních transakcích. Bakalářská práce, Brno. 2007. 71 s. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie musel být zákon o dani z přidané hodnoty zcela nahrazen a tím přizpůsoben podmínkám EU. Cílem této bakalářské práce je objasnění problematiky uplatňování DPH v tuzemsku a v rámci obchodů EU. V práci budou řešeny aktuální daňové problémy v této oblasti a daňová správa. Problematika bude objasněna na konkrétních příkladech. Klíčová slova: daň z přidané hodnoty, Evropská unie, plátce daně

OBSAH: 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE... 8 2. METODIKA... 10 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE... 11 3.1 Daň z přidané hodnoty... 11 3.1.1 Základní pojmy... 11 3.1.2 Daňové subjekty... 13 3.2 Základ daně a výpočet... 15 3.3 Předmět daně... 16 3.4 Daňová povinnost... 17 3.5 Nárok na odpočet daně... 18 3.6 Daňové doklady... 22 3.7 Správa DPH... 23 3.7.1 Zdaňovací období... 24 3.7.2 Registrace... 24 3.7.3 Daňové přiznání... 26 4. VLASTNÍ PRÁCE... 28 4.1 Uplatňování DPH v tuzemsku... 28 4.1.1 Záloha - přijetí platby... 28 4.1.2 Uplatňování DPH ve výstavbě... 30 4.2 Pohyb zboží v EU... 32 4.2.1 Dodání zboží do EU... 32 4.2.2 Zasílání zboží... 35 4.2.3 Pořízení zboží z EU... 38 4.2.4 Třístranný obchod... 45 4.3 Poskytování služeb... 47 4.3.1 Služby vztahující se k nemovitostem... 48 4.3.2 Přeprava zboží mezi členskými státy... 50 4.3.3 Práce na movité věci... 54 4.3.4 Kulturní a umělecké služby... 57 4.3.5 Ostatní služby 10 odst. 6 a 7... 58 5. SOUVISLÝ PŘÍKLAD... 61 6

6. ZÁVĚR... 69 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 70 8. SEZNAM PŘÍLOH... 71 7

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Dnem 1.5.2004 se Česká republika stala součástí Evropského společenství. V souvislosti s tímto vstupem do Evropské unie musela Česká republika jako členský stát přizpůsobit svůj daňový systém principům stanoveným právní úpravou Evropských společenství. Jednou z oblastí, které se tato změna dotkla, je režim daně z přidané hodnoty uplatňovaný u obchodů uskutečňovaných uvnitř společného trhu EU. Daň z přidané hodnoty v České republice byla zavedena dne 1. 1. 1993 zákonem č. 588/1992 Sb., avšak po vstupu ČR do EU dne 1. 5. 2004 došlo k mnoha zásadním změnám v důsledku harmonizace české DPH s požadavky EU. A stávající zákon byl nahrazen zcela novým zákonem o DPH č. 235/2004 Sb. Tento zákon přináší pravidla pro zdaňování dodávek zboží mezi daňovými subjekty z různých členských zemí Evropské unie, režim uplatňování daně u tzv. intrakomunitárních dodávek, kdy byl pojem "vývoz zboží" nahrazen termínem "dodání zboží do jiného členského státu" a také termín "dovoz zboží" nahrazen termínem "pořízení zboží z jiného členského státu. Před platností nového zákona, který byl několikrát novelizován, byla řada daňových povinností při dodávkách mezi Českou republikou a ostatními evropskými zeměmi řešena prostřednictvím celních orgánů. Po vstupu ČR do EU přešly tyto povinnosti s plnou odpovědností na daňové subjekty, ale jen v případě pokud se jedná o dodávky a poskytované služby mezi ČR a členskými státy EU. Cílem této bakalářské práce je objasnění problematiky uplatňování DPH v tuzemsku a uplatňování DPH u obchodů v rámci EU při dodání a pořízení zboží a poskytování služeb mezi těmito členskými státy. V práci budou řešeny aktuální daňové problémy v této oblasti a daňová správa. Celá problematika bude objasněna na konkrétních příkladech. Tato práce je zaměřena na objasnění aktuálních daňových problémů v oblasti DPH, které nastaly mnohým plátcům po vstupu ČR do EU dnem 1. 5. 2004. Nejprve 8

jsou definovány základní pojmy, které je dobré znát pro lepší srozumitelnost, které jsou obsaženy v teoretické části této práce, kde je dále objasněna samotná daň z přidané hodnoty, principy jejího fungování a také daňová správa, v jejíž oblasti nastaly také změny po vstupu ČR do EU a to u nově zavedeného souhrnného hlášení, které se podává při dodání zboží do některého z členských států EU a u podmínek registrace k DPH. Vlastní práce je rozdělena na tři kapitoly. První kapitola je uplatňování DPH v tuzemsku, v níž je probírán problém zdaňování přijatých plateb přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, který je znázorněn na konkrétním příkladě a změna sazeb DPH v oblasti stanovení výše daně ve výstavbě. Druhá kapitola je uplatňování DPH v rámci EU, v níž je práce zaměřena na pořízení a dodání zboží mezi členskými státy a také na poskytování služeb. Třetí kapitola obsahuje souvislý příklad, kde je celá problematika uplatňování DPH jak v rámci tuzemska, tak také u obchodů mezi členskými státy EU objasněna za pomoci názorných příkladů a následném sestavení daňového přiznání. 9

2. METODIKA K dosažení definovaného cíle této bakalářské práce bylo využito několik metod. Především metody analýzy, syntézy, deskripce, modelování, které přispěly k celkové objektivizaci poznatků uvedených v bakalářské práci. V literárním přehledu bakalářské práci je nejprve definována daň z přidané hodnoty včetně její správy, ve které bude řešena registrace, zrušení registrace a objasnění samotného přiznání k DPH. Poté je vlastní práce rozdělena na kapitoly, jakými jsou uplatňování DPH v tuzemsku, u obchodů v rámci Evropské unie, kde budou aktuální problémy tohoto zákona popsány teoreticky a prakticky objasněny na konkrétních příkladech. A jako poslední kapitola bude uveden souhrnný příklad s jednotlivými případy uskutečněných zdanitelných plnění, ze kterých bude vyhotoveno přiznání k DPH včetně souhrnného hlášení. V práci je uplatněna metoda deskripce, která poskytuje popis současného stavu legislativy, potom také metoda analýzy a syntézy. Metoda modelování je využita při názorných ukázkách příkladů, které slouží k objasnění problematiky DPH. Je zde také využito několik zkratek, pro lepší přehlednost a srozumitelnost, jakými jsou daň z přidané hodnoty (DPH), Evropská unie (EU), Česká republika (ČR), datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP), daňové identifikační číslo (DIČ). V případě použití pouze slova zákon, se jedná o zákon 235/2004 Sb. v platném znění. Práce je zpracována programem Microsoft Word i pro výpočty a případné grafické znázornění. Bakalářská práce je zpracována s využitím zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, odborné literatury a několika daňových a ekonomických portálů. Všechny tyto informační prameny jsou uvedeny v seznamu literatury této bakalářské práce. 10

3. LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu, jedná se o daň nepřímou, což je daň, kterou státu platí jiná osoba (plátce) než ta, která je této dani podrobena a na kterou účinky daně dopadají (poplatník). Označuje se také jako daň ze spotřeby, neboť daň je zahrnuta v ceně zboží nebo služeb nakupovaných poplatníkem, který tedy tuto daň hradí v rámci úhrady své spotřeby. (9) Daň z přidané hodnoty v současnosti funguje na principu daně na vstupu a na výstupu. Pokud firma - plátce prodá zboží nebo službu, uskuteční zdanitelné plnění a má povinnost odvést DPH na výstupu (až na výjimky, kdy se jedná o plnění osvobozená). Naopak z nakoupeného zboží a služeb má téměř vždy nárok na odpočet daně na vstupu. Celková daňová povinnost firmy se tedy stanovuje jako rozdíl mezi daní na výstupu a na vstupu. (10) Ve srovnání s ostatními daněmi lze některé vlastnosti daně z přidané hodnoty z určitých hledisek označit za výhodné a tím je, že je stabilní a předvídatelná, poplatník může změnou svého chování do určité míry ovlivnit výši jejího odvedení. A je také rovná, což znamená, že platí pro všechny stejná sazba daně, která je nenápadná a skrytá v ceně zboží, čímž vyvolává u poplatníků méně negativních pocitů. (9) V současné době je v České republice stanovená snížená a základní sazba DPH. S účinností od 1.5.2004 podle 47 odst. 1 zákona o DPH se uplatňuje základní sazba ve výši 19 % a snížená sazba ve výši 5 %, které mají návaznost na přílohy č. 1, 2 a 4, které jsou nedílnou součástí tohoto zákona. 3.1.1 Základní pojmy Základní pojmy jsou vymezeny v zákoně o DPH v 4 a pro lepší pochopení celé problematiky tohoto zákona je dobré je znát. V následující části budou objasněny jen některé z nich. 11

Daň na vstupu Daň, která je obsažena v částce za přijaté zdanitelné plnění, daň při dovozu zboží, při pořízení zboží, při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a při poskytnutí služby zahraniční osobou nebo daň přiznaná dle 92a. Daň na výstupu Daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou nebo daň přiznaná podle 92a. Vlastní daňová povinnost Nastává v případě, pokud daň na výstupu převyšuje daň na vstupu, tedy odpočet daně za zdaňovací období. Nadměrný odpočet Daňová povinnost, pokud odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období. Zboží Za zboží se považují věci movité, elektřina, teplo, chlad, plyn a voda. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry, pouze s výjimkou se jedná o zboží, kdy Česká národní banka pořizuje v tuzemsku bankovky od tiskárny a z mincovny mince. Obrat Obratem se rozumí dle 6 odst. 2 zákona o DPH výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Tento zákon vymezuje obsah toho, co se do obratu zahrnuje a co se nezahrnuje. Do obratu se zahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor a výnosy nebo příjmy z finančních a pojišťovacích činností. Do obratu se nezahrnují výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku, který je obchodním majetkem. 12

Ekonomická činnost Je definována v 5 odst. 2 zákona o DPH. Pro účely tohoto zákona se jí rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů,jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. 3.1.2 Daňové subjekty Zákon o dani z přidané hodnoty definuje několik daňových subjektů, jejichž práva a povinnosti řeší. Plátce POVINNÁ OID osoba identifikovaná k dani OSOBA K DANI Osoba osvobozená od uplatňování daně Zdroj: autor NEPOVINNÁ Veřejnoprávní subjekt Soukromá osoba Osoby povinné k dani Podle Ledvinkové se za osobu povinnou k dani považují i právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud uskutečňují ekonomickou činnost. Jedná se vlastně o vymezenou skupinu osob, která se za splnění podmínek daných zákonem může stát plátce DPH nebo už plátcem je. (Ledvinková, 6) 13

Plátce Jedná se o osobu, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhl částku ve výši 1 000 000 Kč. Zákon však stanovuje i další podmínky, kdy se osoba povinná k dani stává plátcem i bez závislosti na dosaženém obratu, což je uvedeno v 94 zákona o DPH. Osoba identifikovaná k dani Právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku nebo osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Tato osoba je povinna přiznat a zaplatit daň z pořízení zboží, které bylo nakoupeno v jiném členském státě od osoby registrované k dani a přemístěno do tuzemska, jehož hodnotou převýší částku 326 000 Kč Osoba osvobozená od uplatňování daně Má sídlo a místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a je osobou osvobozenou od uplatňování daně do doby, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč. Fyzická osoba jako podnikatel na živnost zednictví s ročním obratem 850 000 Kč pronajala v roce 2006 byt, který nebyl zařazen v obchodním majetku za roční nájemné ve výši 82 000 Kč. Zůstává tedy osobou osvobozenou od uplatňování daně z důvodu, že nebyl překročen obrat 1 000 000 Kč. Veřejnoprávní subjekt Pod tímto pojmem se rozumí stát a jeho organizační složky, kraje, obce, právnické osoby, které vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Považuje se za osobu povinnou k dani jen, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3 zákona o DPH, což může být např. dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny. 14

Osoby nepovinné k dani Do této skupiny patří veřejnoprávní subjekt, který se nepovažuje za osobu povinnou k dani, výjimku však tvoří skutečnost, která je již uvedena v předchozím odstavci. A také sem patří soukromá osoba. 3.2 Základ daně a výpočet Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby. Základem daně je tedy částka, která je snížená o daň. Z částky bez daně se daň vypočte jako přirážka odpovídající příslušné sazbě daně 5 % nebo 19 %. Základ daně zahrnuje především clo, spotřební daň, dotaci k ceně a vedlejší výdaje, za které se považují náklady na balení, přeprava, pojištění a také provize a při poskytnutí služby také materiál. Při dodání staveb to jsou stavební a montážní práce, materiál, který se do stavby zabuduje. Sleva z ceny snižuje základ daně, ale jen pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Existují dvě metody výpočtu daně: a) metoda shora ( 37 odst. 1) Pokud částka již obsahuje daň, použije se metoda shora, kdy se celková částka rozpočítává na základ daně a sazbu daně. Při tomto výpočtu se použije koeficient k sazbě 19 %, který se vypočítá jako 19/119 = 0,1597 a k sazbě 5 % 5/105 = 0,0476, kdy se celková částka vynásobí tímto koeficientem. Podnikateli je předložen zjednodušený daňový doklad k proplacení, kde je uvedena částka ve výši 119,- Kč včetně 19 % DPH. Plátce, pokud si chce uplatnit z této částky DPH na vstupu si musí tuto částku rozpočítat na základ daně a daň metodou shora. výpočet daně 119 * 0,1597 = 19,- Kč b) metoda zdola ( 37 odst. 2) Při výpočtu metody zdola se k základu daně připočítává částka daně, kdy se základ daně vynásobí příslušnou sazbou, což je 19 % nebo 5 % a tím dostaneme celkovou částku. 15

Plátce daně vystavuje fakturu - daňový doklad se základem daně 200,- Kč a uplatňuje daň na výstupu ve výši 19 % DPH. výpočet daně 200 * 0,19 = 38,- Kč 3.3 Předmět daně Veškerá plnění, která souvisí s ekonomickou činností plátce, se pro účely DPH dělí na dvě skupiny a to plnění, která jsou předmětem daně a plnění, která nejsou předmětem daně. Plnění Předmětem DPH jsou ( 2/1) ZDANITELNÁ ( 13, 14) OSVOBOZENÁ Základní sazba Snížená sazba Bez nároku na odpočet ( 51-62) S nárokem na odpočet ( 63-71) Zdroj: Dušek, 5 Předmětem DPH nejsou ( 2/2) Ledvinková podle zákona uvedla, že plnění jsou předmětem daně za předpokladu, že jsou uskutečněna za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku a v rámci uskutečňování své ekonomické činnosti. (Ledvinková, 6) Předmětem daně podle zákona o DPH jsou: a) dodání zboží nebo převod nemovitosti (vč. přechodu nemovitosti v dražbě) b) poskytnutí služby c) pořízení zboží z jiného členského státu EU d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku Předmětem daně nejsou plnění, při kterých dochází na základě vzájemně sjednaných podmínek k úhradě určité peněžní částky (např. poskytnutí pojistného plnění, náhrady, škody, finančního bonusu za odběr zboží nebo za včasnou platbu, přijetí kauce, zástavy a jiná finanční plnění). (Vychopeň, 7) Plnění, která nejsou předmětem daně jsou vymezena v zákoně o DPH v 13 odst. 10 a také v 14 odst. 5., což může být: 16

a) poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu s pořizovací cenou bez DPH do 500 Kč bez úplaty b) dodání a vrácení vratných obalů c) vydání nebo poskytnutí hmotného majetku jako náhrady nebo vypořádání majetkových nároků d) přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody a přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiné osoby, která není plátcem daně e) prodej nebo vklad podniku nebo jeho části f) převod obchodního podílu v obchodní společnosti nebo převod členství v družstvu g) postoupení vlastní pohledávky 3.4 Daňová povinnost Povinnost přiznat daň je spojena s povinností uvést daň podle platné sazby v přiznání k dani z přidané hodnoty za příslušné zdaňovací období a tuto daň zaplatit státu. (Vychopeň, 7) Pokud plátce přijal platbu vztahující se k zdanitelnému plnění, a to před jeho uskutečněním, je povinen přiznat daň na výstupu vypočtenou z přijaté platby a uvést ji v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém příslušnou částku přijal (hotově, nepeněžně, převodem na účet). V daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskuteční zdanitelné plnění, uvádí plátce buď celkovou daň na výstupu vztahující se k předmětnému zdanitelnému plnění, pokud před jeho uskutečněním žádnou platbu nepřijal, nebo pouze zbývající část daně na výstupu, pokud byla část daňové povinnosti vztahující se k uskutečněnému zdanitelnému plnění splněna tím, že plátce již přiznal daň výstupu ke dni přijetí platby. (Fitříková, 5) Povinnost přiznat daň na výstupu však není spojena s každou takto přijatou platbou. Povinnost přiznat daň na výstupu se netýká: platby, které se nevztahují ke zdanitelnému plnění - např. finanční plnění ze strany pojišťovny, náhrady škod, kauce platby, které jsou přijaté po uskutečnění zdanitelného plnění - úhrada dlužné faktury za zdanitelné plnění nebo jiné plnění uskutečněné před přijetím platby 17

neidentifikované platby - mylně přišlé na účet - plátce by měl být schopen prokázat, že se skutečně jedná o mylnou platbu a ne o platbu spojenou se zdanitelným plněním 3.5 Nárok na odpočet daně Právo plátce tedy nárok na odpočet daně je dán splněním zákonem daných podmínek. Obecně platí, že plátce má nárok na odpočet daně, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem uskutečnění přijatého zdanitelného plnění nebo dnem přijetí platby, pokud je platba přijata plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění a k jejímu přijetí, dojde přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. (Fitříková, 5) Plátce prokazuje podle 73 odst. 1 zákona o DPH nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem. Může tento nárok na odpočet uplatnit nejdříve v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo a nejpozději může nárok na odpočet uplatnit za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém mohl nárok na odpočet nejdříve uplatnit. Po uplynutí této lhůty může nárok na odpočet uplatnit v dodatečném daňovém přiznání, ale nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. Pokud plátce příjme daňový doklad dne 8.12.2006 s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne 5.5.2006, může jej uplatnit v řádném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku 2006. Jestliže plátce přijme daňový doklad dne 5.3.2007 s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne 5.11.2006, může jej uplatnit v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku 2006. Zákon stanoví, u kterých přijatých zdanitelných plnění má plátce nárok na odpočet daně v plné výši, v kterých případech nárok na odpočet nemá a u kterých přijatých zdanitelných plnění je povinen nárok na odpočet daně zkracovat. Obdobně, 18

jako podle současné právní úpravy, bude rozhodující, k jakému účelu plátce konkrétní přijaté zdanitelné plnění použije. a) nárok na odpočet v plné výši Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši, pokud přijatá zdanitelná plnění použije výhradně pro uskutečnění plnění, která jsou uvedena v 72 odst. 2 a 4 zákona o DPH. b) bez nároku na odpočet daně Plátce nemá nárok na uplatnění odpočtu v případech, které řeší 75 zákona o DPH: 1) Pokud přijatá zdanitelná plnění použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle 51 zákona o DPH. Soukromá škola, která je plátcem daně, pořídí školní pomůcky, které použije výhradně pro výchovu a vzdělání, na které se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně podle 57. Škola nemůže při pořízení těchto pomůcek uplatnit nárok na odpočet daně a daň na vstupu v daňovém přiznání nevykazuje. 2) Jestliže plátce pořídí osobní automobil, a to i při pořizování formou finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu. V případě, že plátce pořídil osobní automobil k uskutečňování své ekonomické činnosti, nemůže uplatnit nárok na odpočet daně. Pouze v případě, pokud jej koupil a obratem zase znovu prodal, tedy na základě přefakturace může uplatnit DPH na vstupu a následně na výstupu. 3) Pokud přijaté zdanitelné plnění použije pro reprezentaci, kterou nelze uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Když plátce daně pozve svého obchodního partnera na oběd, jedná se o výdaj na reprezentaci, a proto nelze uplatnit nárok na odpočet daně. c) krácení nároku na odpočet daně Plátce má povinnost krátit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která plátce použije jak pro svá plnění, u kterých má nárok na odpočet daně, tak i pro svá plnění, u kterých nemá nárok na odpočet daně. 19

Krácený nárok na odpočet daně se vypočte jako součin daně na vstupu u krácených plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientem. Koeficient se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za veškerá plátcem uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa nahoru. Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají: a) prodej dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku, který plátce používal pro svou ekonomickou činnost, b) finanční činnost podle 54, a to pouze v případě, že tato plnění jsou příležitostnou nebo vedlejší činností plátce, c) příležitostný převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle 56. Pokud je koeficient roven 0,95 nebo vyšší, považuje se za roven jedné a plátce za příslušné zdaňovací období u krácených zdanitelných plnění má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši. Plátce nepočítá koeficient samostatně za každé zdaňovací období, ale ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku odpočet daně krátí zálohovým koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku. Pokud neexistují údaje z předcházejícího kalendářního roku, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu. Po skončení kalendářního roku má plátce povinnost vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění za všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku v daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Vypořádání nároku na odpočet daně se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u krácených plnění z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období. Částka vypořádání se uvede v daňovém přiznání. 20

Plátce v období 1. 8. 2006 do 31. 12. 2006 uskutečnil tato plnění (v tis. Kč): Označení Plnění Základ daně v Kč A Prodej materiálu v tuzemsku 9 000 B Dodání zboží do EU 2 000 C Vývoz zboží 4 600 D Osvobozená plnění dle 51 4 600 E Přílež. finanční činnosti 600 A+B+C 15 600 Koeficient = = = 0,78 A+B+C+D-E 20 200-600 Roční vypořádání odpočtu DPH za období od 1. 8. 2006 do 31. 12. 2006 V průběhu roku byl používán zálohový koeficient (roční za rok 2005) = 0,67 nově vypočtený vypořádací koeficient = 0,78 Měsíc Daň na vstupu ke krácení Daň na vstupu po krácení v tis. Kč v tis. Kč 08 600 402 09 900 603 10 800 536 11 700 469 12 600 402 celkem 3600 2412 Roční vypořádání: Vypočtený nárok = 3 600 * 0,78 = 2 808 Rozdíl k uplatnění = 2 412-2808 = - 396 V tomto případě se projevilo zvýšení nároku na odpočet DPH. 21

3.6 Daňové doklady Daňové doklady se vystavují v písemné formě a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí platby. Je však možné je vystavit i v elektronické podobě a to za podmínek uvedených v 26 odst. 4 zákona o DPH. Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady minimálně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Po tuto dobu je plátce povinen odpovídat za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu a jejich čitelnost a na vyžádání správce daně umožnit k nim přístup. Pokud jsou tyto podmínky splněny, je možné tyto daňové doklady uchovávat i v elektronické podobě, avšak musí být opatřeny zaručeným elektronickým podpisem. Poměrně často dochází u pokladních dokladů, ale i u faktur k tzv. blednutí. Doklady, které rychle blednou, je proto lepší ihned okopírovat a založit je spolu s originálem. Vyvarujeme se toho, že nám finanční úřad výdaj neuzná, což je největším rizikem a pro nás finanční ztrátou právě u výdajových dokladů a faktur pro odpočet DPH, u kterých je archivace dokladů potřeba 5-6 let. (11) Existuje několik typů daňových dokladů, se kterými se může plátce v praxi při uplatňování DPH setkat a jejichž náležitosti řeší zákon o DPH. Následně budou uvedeny a probrány jen některé z nich. Běžný daňový doklad Musí obsahovat všechny náležitosti, které vymezuje 28 odst. 2 zákona o DPH. Je nutné, aby byla rozepsána částka na základ daně a sazbu daně, ale jen v případě, pokud celková cena za zdanitelná plnění je vyšší než částka 10 000,- Kč. Např.: základ daně 15 000,- Kč sazba daně 5 % 750,- Kč cena celkem 15 750,- Kč Pokud se bude jednat o plnění osvobozené od daně, je nutné, aby toto sdělení bylo uvedeno na daňovém dokladu a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona. 22

Zjednodušený daňový doklad Tento typ daňového dokladu je možné vystavit jen, pokud částka za zdanitelná plnění bude v ceně obsahující daň celkem nejvýše 10 000,- Kč. Není nutné, aby byla rozpočítána částka daně na základ a sazbu daně, stačí pouze celková částka a uvedeno, zda se jedná o sazbu daně ve výši 19 % nebo 5 %. Pokud se bude jednat o zboží, které podléhá spotřební dani z lihu a tabákových výrobků za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele, nelze vystavit zjednodušený daňový doklad. Všechny podstatné náležitosti jsou vymezeny v 28 odst. 4 zákona o DPH. Daňový dobropis a vrubopis Jsou vystavovány v případě, pokud dojde k opravě základu daně a výše daně. Plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Náležitosti daňového dobropisu a vrubopisu jsou dány v 43 odst. 4 zákona o DPH. Vystavení daňového dobropisu nebo vrubopisu by mělo odpovídat původně vystavenému daňovému dokladu jak obsahem tak účelem. Daňový vrubopis se vystavuje, pokud je plátce povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění. Daňový dobropis se vystavuje pokud dojde ke zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, při snížení základu daně a dále za podmínek uvedených v 42 odst. 1 a odst. 3 zákona o DPH. 3.7 Správa DPH Před platností nového zákona o DPH proběhla řada změn i v oblasti správy DPH v tuzemsku. Z důvodu zrušení celních kontrol v členských zemích EU, kdy přešla řada daňových povinností na daňové subjekty při intrakomunitárních dodávek zboží, se zvýšila administrativa jak plátcům daně tak také finančním úřadům. Zásadní změnou se stal formát DIČ, z kterého byl třímístný kód finančního úřadu nahrazen kódem země, nově bylo zavedeno souhrnné hlášení pro plátce daně při dodání zboží do některého z členských států EU, změny také nastaly v registraci k DPH při překročení limitu při pořízení zboží z EU a bylo rozšířeno samotné daňového přiznání k DPH o nové řádky při obchodování se státy EU. 23

3.7.1 Zdaňovací období Zdaňovací období je období, za které se odvádí DPH. Podle 99 zákona o DPH je rozlišeno zdaňovací období měsíční a čtvrtletní v závislosti na výši obratu. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 mil. Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí a pokud tuto částku přesáhl, je zdaňovací období měsíční. Plátce si však může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, jen pokud jeho obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl obratu 2 mil. Kč. Pokud tento obrat není znám, stanoví se zdaňovací období buď měsíční nebo čtvrtletní z předpokládaného ročního obratu v běžném roce. 2 mil. Kč 10 mil. Kč čtvrtletní měsíční měsíční Změnu zdaňovacího období je plátce povinen nahlásit po skončení kalendářního roku a to nejpozději do 31. ledna a sdělit tuto informaci správci daně. 3.7.2 Registrace Registrace k DPH je upravena v 95 zákona o DPH. Musilová stanovila na základě podmínek vedoucích k registraci níže uvedené skupiny (Fitříková, 5): registrace z titulu překročení zákonného limitu pro registraci ( 95 odst. 1), registrace osob podnikajících na základě smlouvy o sdružení ( 95 odst. 2), zákonná registrace (při splnění podmínek stanovených v 95 odst. 3, 4 a 5), zákonná registrace v souvislosti s pořízením zboží nebo poskytnutím služby ( 95 odst. 6, 9, 10 a 11) dobrovolná registrace na základě rozhodnutí osoby povinné k dani, aniž by došlo k překročení zákonného limitu nebo splnění podmínek pro zákonnou registraci ( 95 odst. 7) 24

Dále jsou upřesněny jen tři z výše uvedených skupin vedoucích k registraci DPH. Registrace z důvodu překročení limitu - v případě překročení zákonem stanoveného limitu ve výši 1 000 000 Kč za nejbližších 12 předcházejících měsíců je tato osoba povinna podat přihlášku k registraci a to do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém překročila registrační limit a stává se plátcem daně od 1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila registrační limit. Osoba povinná k dani uskutečňuje stavební práce. V období březen až září 2007 činily příjmy z provedených prací: březen 2007 211 000,- Kč duben 2007 182 000,- Kč květen 2007 246 000,- Kč červen 2007 199 000,- Kč červenec 2007 362 000,- Kč srpen 2007 292 000,- Kč září 2007 218 000,- Kč Osoba povinná k dani překročila v srpnu 2007 registrační limit 1 000 000,- Kč - na konci srpna byl obrat 1 121 000,- Kč. Tato osoba je povinna do 15. 9. 2007 podat přihlášku k registraci DPH. Plátcem DPH se tedy stává od 1. 11. 2007, v případě splnění registrační povinnosti. Registrace při překročené stanového částky z pořízeného zboží - osoba povinná k dani se může stát plátcem daně ke dni překročení limitu 326 000,- Kč z pořízení zboží z jiného členského státu, v jehož hodnotě není zahrnuto pořízení nového dopravního prostředku a pořízení zboží se spotřební daní. Neplátce DPH v období od ledna do srpna 2007 pořizuje zboží od osob registrovaných v jiných členských státech v celkové hodnotě 365 000,- Kč. Dne 15. srpna byl překročen limit 326 000,- Kč a proto je k tomuto dni osoba povinná k dani povinna podat přihlášku k registraci a stává se plátcem daně. 25

Dobrovolná registrace - osoba povinná k dani nebo neplátce může podat přihlášku k registraci kdykoliv i když nepřesáhla zákonem stanovený limit. Zákaz registrace má pouze osoba, která uskutečňuje jenom osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. Za nesplnění povinné registrace vyměří správce daně náhradu ve výši 10 % z úhrnu výnosů nebo příjmů, které uskutečnil neoprávněně bez daně, za období od data, ke kterému měl být ze zákona registrovaným plátcem, do data, ke kterému byl správcem daně registrován. Registraci je možné zrušit a to: na žádost plátce - pokud je obrat za nejbližších 12 předcházejících kalendářních měsíců menší než částka 1 000 000 Kč, může plátce daně podat žádost o zrušení registrace. správcem daně - důvody, na základě kterých může správce daně zrušit registraci plátci daně jsou, že pokud plátce neplní své povinnosti ze zákona, přestane být osobou povinnou k dani a v případě, že neuskutečnil bez oznámení důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění. Zákon také řeší také problém zákazu registrace, který vztahuje pouze na osoby, které uskutečňují jen osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. 3.7.3 Daňové přiznání Formulář daňového přiznání k dani z přidané hodnoty je tiskopisem, který jsou povinny podat zákonem vymezené osoby. Na předepsaném tiskopise a v požadovaném členění uvádí tyto osoby veškeré údaje, které jsou povinny podat místně příslušnému správci daně, je univerzálním tiskopisem, který se použije nejen pro podání řádného daňového přiznání, ale i pro podání tzv. opravného a dodatečného daňového přiznání. (Fitříková, 5) Fitříková uvedla osoby, které jsou povinny podávat daňové přiznání a to: osoba, která je plátcem ( 94), 26

osoba identifikovaná k dani ( 96), osoba, která není plátce ani osobou identifikovanou k dani (pouze ve specifických případech. Řádné daňové přiznání Podává plátce daně do 25 dnů po skončení zdaňovacího období a to i v případě, pokud mu nevznikla daňová povinnost. V případě vzniku vlastní daňové povinnosti je plátce povinen tuto daň zaplatit a to ve stejném termínu, který je určen pro podání daňového přiznání. Podává se za každé zdanitelné plnění zvlášť. Dodatečné daňové přiznání Plátce daně má povinnost podat toto přiznání pokud dojde souhrnem oprav ke zvýšení daňové povinnosti nebo k opravě sazby a výše daně a to nejdříve po uplynutí měsíce od podání řádného daňového přiznání. Dobrovolně je možné podat dodatečné daňové přiznání v případě snížení daňové povinnosti. Jeho podání bude možné až po uplynutí lhůty pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně, který je možné podat v řádném daňovém přiznání nejpozději do konce kalendářního roku. Opravné daňové přiznání Opravné daňové přiznání má plátce povinnost a dobrovolnost podat stejně jako dodatečné přiznání. Rozdíl je pouze v termínu podání, který je ihned po uplynutí termínu pro podání řádného daňového přiznání a nejpozději před termínem podání dodatečného daňového přiznání. 27

4. VLASTNÍ PRÁCE Od 1. 1. 1993 je v České republice zavedena daň z přidané hodnoty, avšak v souvislosti se vstupem ČR do EU dne 1. 5. 2004 musela být tato daň zcela předělána a tím přizpůsobena podmínkám EU, vznikl proto zcela nový zákon o dani z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že zavedení nového zákona přineslo řadu změn v této oblasti, budeme se zabývat daňovými problémy, které nastaly mnohým plátcům při uplatňování DPH jak v tuzemsku, tak při obchodování se zeměmi EU. 4.1 Uplatňování DPH v tuzemsku 4.1.1 Záloha - přijetí platby Jedná se o typ daňového dokladu, který musí obsahovat všechny náležitosti běžného daňového dokladu pouze s tím rozdílem, že na daňovém dokladu o platbě předem není uvedeno uskutečnění zdanitelného plnění, ale pouze datum přijetí platby, protože se týká právě přijaté platby před datem uskutečnění zdanitelného plnění. Je to tedy daňový doklad na přijatou nebo zaplacenou zálohu. Nevztahuje se však na různá finanční plnění jakými jsou náhrady škod, plnění ze strany pojišťovny, přijaté kauce, které mají charakter jištění budoucího závazku, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, vývoz zboží, dodání zboží osobě registrované v jiném členském státě, ale také mylně přijaté platby, které budou opět znovu vráceny. Daňový doklad na přijatou platbu přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění je nutné dle zákona o DPH vystavit nejpozději do 15-ti dnů od data přijetí platby. 11. 3. 2007 25. 3. 2007 15. 4. 2007 přijetí platby vystavení daň.dokladu DUZP Zdroj: autor 28

Z této přijaté platby předem od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečňováno, je plátce povinen přiznat daň. Přijatá platba představuje podle 36 odst. 2 zákona o DPH částku, která již obsahuje daň. A ta se vypočítá podle 37 odst. 2 zákona o DPH: daň na výstupu = přijatá platba x koeficient Příklad č. 1: Plátce poskytl jinému plátci jazykový kurz, který se konal v období od 1. 6. do 30. 6. 2007. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je tedy 30. 6. 2007. Celková cena za poskytnutí služby byla sjednána ve výši 10 000 Kč (bez DPH) a daň byla stanovena ve výši 1 900 Kč, tj. ve výši 19 % DPH. Obě smluvní strany se dohodly na úhradě zálohy ve výši 5 000 Kč. Sjednaná záloha byla připsána na účet dodavatele dne 5. 5. 2007. Postup ze strany plátce DPH: 1) Dne 10. 5. 2007 vystavení daňového dokladu na přijatou platbu přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění s datem přijetí platby dne 5. 5. 2007 na celkovou částku 5 000 Kč vč. DPH. Byla splněna povinnost vystavení daňového dokladu do 15-ti dnů od data přijetí platby. 2) Rozpočítání částky na základ daně a daň: 5 000 x 0,1597 = 798,50 Kč základ daně 4 201,50 daň 798,50 celkem 5 000,00 3) Povinnost přiznat daň na výstupu v daňovém přiznání za květen 2007. II. Povinnost přiznat daň za Základ daně Daň na výstupu ř. 1. uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku 210 se základní sazbou daně 4 201,50 798,50 ř. V. Uskutečněná plnění celkem Částka za plnění 510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně 4 201,50 29

4) Vystavení konečné faktury s odpočtem přijaté platby přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. DUZP 30. 6. 2007, vystavení 5. 7. 2007, splatnost 19. 7. 2007. celkové plnění ( základ, daň) 10 000,00 Kč 1 900,00 Kč - plnění z přijaté platby (základ, daň) - 4 201,50 Kč - 798,50 Kč konečná částka (základ, daň) 5 798,50 Kč 1 101,50 Kč 5) Povinnost přiznat konečnou částku DPH na výstupu v daňovém přiznání za měsíc červen 2007. II. Povinnost přiznat daň za Základ daně Daň na výstupu ř. 1. uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku 210 se základní sazbou daně 5 798,50 1 101,50 V případě shodného měsíce data přijetí platby přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění s měsícem data uskutečnění zdanitelného plnění není nutné vystavovat zvlášť daňový doklad na přijatou platbu předem, ale stačí pouze jeden daňový doklad, kde bude odvedeno DPH jak ze zálohy, tak ze zbývající částky. Povinnost odvést DPH z přijaté platby se nevztahuje na osoby, které nejsou účetními jednotkami a které nevedou účetnictví. 4.1.2 Uplatňování DPH ve výstavbě Před vstupem ČR do EU platila snížená sazba daně na stavební práce, avšak po vstupu dne 1. 5. 2004 se zvýšila na základní sazbu daně, pouze pro bytovou výstavbu byla udělena výjimka na uplatňování snížené sazby daně ve výši 5 %. Příklad č. 2: Stavební firma, která je plátce DPH, provedla opravu střechy rodinného domu v Praze v hodnotě 86 000,- Kč bez DPH. 30

Postup ze strany stavební firmy: 1) Vystavení faktury s DPH ve výši 5 %, protože oprava střechy na rodinné domu se týká bytové výstavby. 2) Výpočet DPH: 86 000 * 5 % = 4 300,- Kč. 3) Odvedení částky DPH v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období. II. Povinnost přiznat daň Základ daně Daň na výstupu ř. 1. uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku 215 se sníženou sazbou daně 86 000,00 4 300,00 ř. V. Uskutečněná plnění celkem Částka za plnění 510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 86 000,00 daně Příklad č. 3: Stavební firma, která je plátcem daně provedla rekonstrukci Obecního úřadu v hodnotě 250 000,- Kč bez DPH. Postup ze strany stavební firmy: 1) Vystavení faktury s 19 % DPH, protože se rekonstrukce Obecního úřadu nevztahuje k bytové výstavbě. 2) Výpočet DPH: 250 000 * 19 % = 47 500,- Kč. 3) Odvedení částky DPH v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období. II. Povinnost přiznat daň Základ daně Daň na výstupu ř. 1. uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku 210 se základní sazbou daně 250 000,- 47 500,- ř. V. Uskutečněná plnění celkem Částka za plnění 510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 250 000,- daně 31

4.2 DPH u pohybu zboží v rámci EU V souvislosti se vstupem ČR do EU se z oblasti dovozu a vývozu zboží vyčlenily obchodní transakce, které byly realizovány v rámci EU, kde se začala aplikovat pravidla jednotného vnitřního trhu. Zrušení vnitřních hranic po vstupu do EU znamená absenci hraničních kontrol uvnitř území Evropského společenství. Odpadly celní formality, povinnost zaplatit celní dluh do 10 dnů od jeho vzniku a v návaznosti na to i čekání na odpočet DPH, který byl plátce oprávněn uplatnit až s určitým časovým odstupem, nejdříve však v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu. Na druhou stranu již zde není státní orgán, aby potvrdil skutečnosti týkající se pohybu zboží, tj. že zboží vystoupilo na území členského státu, popř. že přeprava zboží byla realizována. 4.2.1 Dodání zboží do EU Po vstupu ČR do EU byl pojem vývoz zboží nahrazen termínem dodání zboží, avšak jen pro dodání zboží do zemí EU, pokud se jedná o zemi mimo EU, tedy třetí zemi, zůstal zachován termín vývoz zboží. Dodáním zboží do jiného členského státu se podle 13 odst. 2 zákona o DPH rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, je to převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Dodání zboží do jiného členského státu je od daně osvobozeno na základe 64 odst. 1 zákona o DPH, pokud jde o dodání zboží do jiného členského osobě registrované k DPH. CZ - plátce osvobozené plnění dodání zboží FAKTURA EU - plátce povinnost přiznat DPH 32

Dodavatel, který uplatňuje osvobození, je povinen prokázat: a) dodání zboží osobě s platným DIČ, které by si měl ověřit na serveru Evropské komise nebo u tuzemského finančního úřadu. b) skutečné odeslání zboží ze země plátce do země pořizovatele - lze prokázat písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že zboží bylo přepraveno do jiného členského sátu nebo jinými důkazními prostředky. Bez průkazných prostředků, že zboží bylo skutečně fyzicky dodáno, neprokáže osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu a dodání zboží bude finančním úřadem posouzeno jako tuzemské plnění podléhající dani. Příklad č. 4: Plátce daně v tuzemsku dodává zboží do Německa osobě registrované k DPH. Dodání zboží je uskutečněno dnem 21. 8. 2007 v částce 1 800,- EUR. Postup ze strany plátce DPH v tuzemsku: 1) Přepočítání částky 1 800,- EUR dle platného kurzu 27,670 Kč/EUR ze dne 21. 8. 2007: 1 800 * 27,670 = 49 806,- Kč 2) Dodání zboží je v tuzemsku osvobozeno od uplatňování DPH a je nutné jej uvést v daňovém přiznání v řádku 410. IV. Uskutečněná plnění osvobozená od daně s nárokem na Částka za plnění odpočet daně 410 dodání zboží do jiného členského státu ( 64 odst. 1) 49 806,- Každý plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu plátci daně, je povinen podat souhrnné hlášení o dodání zboží do jiného členského státu podle 102 zákona o DPH na tiskopise Ministerstva financí. Podává jej nejpozději do 25. dne po skončení kalendářního čtvrtletí. V případě, že plátce neuskutečnil dodání zboží do EU v průběhu daného čtvrtletí, nevznikla mu povinnost pro podání souhrnného hlášení. Pokud plátce zjistí, že na tomto hlášení uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění podat následné souhrnné hlášení. 33

Příklad č. 5: Plátce daně v tuzemsku dodal zboží: - do Německa osobě registrované k dani s platným DIČ DE101010101 dne 1.3.2007 v celkové hodnotě 1 000,- EUR při platném kurzu 28,225 Kč/EUR ke dni 1.3.2007, což je po přepočtu 28 225,- Kč, - do Rakouska osobě registrované k dani s platným DIČ ATU10101010 dne 3.3.2007 v celkové hodnotě 2 000,- EUR při platném kurzu 28,160 Kč/EUR ke dni 2.3.2007, což je po přepočtu 56 320,- Kč. Postup: Plátce DPH v tuzemsku je povinen podat souhrnné hlášení při dodání zboží do Německa a do Rakouska, protože tyto státy jsou členskými zeměmi EU. 1) Dodavatel zboží vyplní kódy zemí, které jsou uvedeny v příloze souhrnného hlášení. Německo má kód DE a Rakousko AT. 2) Vyplnění platného DIČ pořizovatele zboží. 3) Vyplnění kódu plnění, které jsou pod čísly 0-2 podle toho o jaké plnění se jedná, tyto kódy jsou uvedeny v příloze souhrnného hlášení. 0 - dodání zboží do EU 1 - přemístění obchodního majetku 2 - třístranný obchod 4) Podle počtu vystavených dokladů jednomu příjemci se uvede počet plnění. 5) Celková hodnota plnění jako součet hodnot z vystavených dokladů na jednoho příjemce. Číslo Kód Kód Počet DIČ pořizovatele zboží Celková hodnota plnění v Kč řádku země plnění plnění 1 DE DE101010101 1 1 28 225,- 2 AT ATU10101010 1 1 56 320,- Kontrolní součet řádků 1-2: 84 545,- 34

4.2.2 Zasílání zboží Plátce je povinen uplatnit daň na výstupu za podmínek, že zasílá zboží do členského státu EU osobě, která není registrovaná jako plátce daně. CZ - plátce povinnost přiznat DPH zasílání zboží FAKTURA EU - neplátce Příklad č. 6: Plátce daně v tuzemsku zasílá zboží osobě neregistrované k DPH do Rakouska. Dodání zboží se uskutečnilo dnem 18. 6. 2007, kdy také byla vystavena faktura na částku 6 500,- EUR. Postup ze strany plátce DPH: 1) Nejprve je nutné přepočítat částku 6 500,- EUR, dle platného kurzu 28,600 Kč/EUR ke dni 18. 6. 2007: 6 500 x 28,600 = 185 900,- Kč 2) Výpočet DPH: 185 900 x 0,1597 = 29 688,23 Kč 3) Odvedení částky DPH na výstupu, protože nelze na toto zboží v tuzemsku uplatnit osvobození od daně. II. Povinnost přiznat daň za Základ daně Daň na výstupu ř. 1. uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku 210 se základním sazbou daně 156 211,77 29 688,23 ř. V. Uskutečněná plnění celkem Částka za plnění 510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně 156 211,77 35

Pokud však při zasílání zboží do jiného členského státu český plátce překročí registrační limit daný příslušným členským státem, je povinen se v této zemi registrovat k dani z přidané hodnoty a odvádět toto DPH v daném členském státě. Přehled registračních limitů pro potřeby 18 zasílání zboží 35 000 EUR - Belgie, Dánsko, Řecko, Španělsko, Irsko, Finsko, Švédsko, Malta, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko 100 000 EUR - Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemí, Rakousko 27 899 EUR - Itálie, 31 427,27 EUR - Portugalsko, 34 220 EUR - Kypr 35 151 EUR - Estonsko, 36 207 EUR - Litva, 36 952 EUR - Lotyšsko, 109 598 EUR - Velká Británie 1 140 000 Kč - Česká republika Příklad č. 7: Zasílání zboží do limitu Firma X, která je registrovaná k DPH v ČR, dodala zboží firmě do Rakouska, která není registrovaná k dani v hodnotě 18 000,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 504 000,- Kč. Zjistila, že limit státu Rakousko je 100 000,- EUR. Dodání je tedy zdanitelným plněním a firma bude účtovat dodání s českou daní. Postup ze strany dodavatele: Plátce je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tedy dodání zboží. V daňovém přiznání bude plnění přiznáno v řádcích 210 a 510. Do souhrnného hlášení se zasílání zboží neuvádí. částka DPH 504 000 * 0,1597 = 80 488,80 Kč základ daně 504 000-80 488,80 = 423 511,20 Kč II. Povinnost přiznat daň za Základ daně Daň na výstupu ř. 1. uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku 210 se základní sazbou daně 423 511,20 80 488,80 V. Uskutečněná plnění celkem Částka za plnění 510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 423 511,20 daně ( 72 odst. 2 písm. a) až d) 36

Zasílání zboží nad limit Příklad č. 8: Firma Z, která je registrovaná k DPH v tuzemsku dodává zboží firmě do Německa, která není registrovaná k DPH. Svými dodávkami, které jsou v hodnotě 120 000,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 3 360 000,- Kč, překročila limit státu Německo, který je ve výši 100 000,- EUR. Postup ze strany dodavatele: Firma Z je povinná odvést daň v Německu podle německého zákona, proto se musí v této zemi zaregistrovat. V daňovém přiznání se plnění uvede v řádku 510. ř. V. Uskutečněná plnění celkem Částka za plnění 510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 3 360 000,- daně ( 72 odst. 2 písm. a) až d) Příklad č. 9: Firma A, která je plátce DPH v Rakousku, dodává zboží soukromé osobě do České republiky, která neuskutečňuje ekonomickou činnost. Dodávkou, která je v hodnotě 86 000,- EUR při platném kurzu 27,900 Kč/EUR tj. 2 399 400,- Kč, překročila limit České republiky, který je ve výši 1 140 000,- Kč. Postup ze strany dodavatele: Firma A je povinna odvést DPH v tuzemsku, z důvodu překročení zákonem stanovený limit pro ČR. Musí se v tomto státě zaregistrovat a odvést DPH 19 % z dodávky zboží. částka DPH 1 140 000 * 19 % = 216 600,- Kč základ daně 1 140 000-216 600 = 923 400,- Kč II. Povinnost přiznat daň za Základ daně Daň na výstupu ř. 4. zasílání zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku ( 18) 240 se základní sazbou daně 923 400,- 216 600,- 37

4.2.3 Pořízení zboží z EU V souvislosti se dnem 1. 5. 2004 byl pojem dovoz zboží stejně jako vývoz zboží nahrazen termínem pořízení zboží, ale pouze v rámci obchodů s členskými zeměmi EU. Pořízení zboží z jiného členského státu je upraveno v 16 zákona o DPH a rozumí se jím nabytí práva nakládat se zbožím jako vlastník, pokud je pořízeno od osoby registrované k dani v jiném členském státě. situací: V souvislosti s pořízením zboží z EU se tuzemský plátce může dostat do dvou a) zboží je pořízeno z EU od osoby registrované k dani v jiném členském státě FAKTURA CZ - plátce pořízení zboží EU - plátce povinnost přiznat DPH osvobozené plnění Při pořízení zboží z EU od osoby, která má přidělené DIČ z jiného členského státu, se uplatní samovyměření DPH, kdy si tuzemský plátce při pořízení zboží z jiného členského státu EU sám vypočítá daň, kterou odvede a zároveň si uplatní nárok na její odpočet, avšak jen za splnění podmínek daných zákonem. Příklad č. 10: Plátce DPH v tuzemsku, který pořídil zboží od osoby registrované k DPH v jiném členském státě v hodnotě 1 800,- EUR s daňový dokladem ze dne 10. 8. 2007. Postup ze strany pořizovatele zboží: 1) Přepočítání částky 1 800,- EUR platným kurzem 28,050 Kč/EUR ze dne 10. 8. 2007: 1 800 x 28,050 = 50 490,- Kč 2) Samovyměření daňové povinnosti s povinností uplatnění na výstupu a s nárokem odpočtu na vstupu: 50 490 x 19 % DPH = 9 593,10 Kč 38