MĚSTO CHEB. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Metodický dokument: KONCEPCE SPOLUPRÁCE

MĚSTO CHEB Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Metodický dokument: KONCEPCE SPOLUPRÁCE v rámci projektu: Individuální projekt města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených obyvatel města, zejména obyvatel sídliště Zlatý vrch Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.2.00/55.00009 Tento projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. červen 2015

Obsah: ÚVODNÍ SLOVO... 4 1 ČASOVÝ SNÍMEK KONCEPČNÍ SPOLUPRÁCE VE MĚSTĚ CHEB... 6 1. 1 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ... 6 1. 2 PRACOVNÍ SKUPINY... 7 1. 2. 1 Tým pro mládež... 7 1. 2. 2 Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové politiky... 7 1. 3 TERÉNNÍ PRÁCE V ROMSKÝCH KOMUNITÁCH... 7 1. 4 LOKÁLNÍ PARTNERSTVÍ CHEB... 8 1. 4. 1 Strategický plán LP Cheb pro roky 2010 2012... 8 1. 4. 2 Strategický plán LP Cheb 2013 2015... 9 2 SHRNUTÍ STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O NEZAMĚSTNANOSTI...10 3 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKT MĚSTA CHEBU NA ZMĚNU SITUACE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH OBYVATEL MĚSTA, ZEJMÉNA OBYVATEL SÍDLIŠTĚ ZLATÝ VRCH...11 3. 1 CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH CÍLŮ PROJEKTU:... 11 3. 2 STRUČNÝ POPIS KLÍČOVÝCH AKTIVIT (KA) A JEJICH PROPOJENOST... 12 3. 2. 1 KA 01 Terénní sociální práce na sídlišti Zlatý vrch... 12 3. 2. 2 KA 02 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nad 15 let (NZDM)... 13 3. 2. 3 KA 03 Nejlepší učebnou je pracoviště... 13 3. 2. 4 KA 04 Dluhové poradenství... 13 3. 2. 5 KA 05 Poradenství pro osoby ohrožené recidivou drogové závislosti a osoby blízké... 14 3. 2. 6 KA 06 Raná péče... 14 3. 2. 7 KA 07 Krizová pomoc... 15 3. 2. 8 KA 08 Řízení a koordinace projektu a koncepce spolupráce... 15 3. 3 KONCEPCE SPOLUPRÁCE... 16 3. 4 RIZIKA A ÚSPĚCHY PROJEKTU... 16 3. 3. 1 Co se během realizace projektu nepovedlo?... 16 3. 3. 2 Co se během realizace projektu povedlo?... 17 4 SYSTÉM PROSTUPNÉHO BYDLENÍ (SPB)...19 4. 1 STUPEŇ SPB... 19 4. 2 II. STUPEŇ SPB... 19 4. 3 III. STUPEŇ SPB... 20 4. 4 SPOLEČNÉ ZNAKY KLIENTŮ SPB... 20 4. 4. 1 Dluhy... 20 4. 4. 2 Nízký příjem, závislost na dávkách... 21 4. 4. 3 Nízká finanční gramotnost... 21 4. 4. 4 Pracovní povědomí... 21 5 MANUÁL KONCEPČNÍ SPOLUPRÁCE...22 5. 1 OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ A OSOBY OHROŽENÉ JEVEM BEZDOMOVECTVÍ ČERVENÁ BARVA... 23 5. 2 ZADLUŽENÍ CHUDOBA ZELENÁ BARVA... 26 5. 3 MLADISTVÍ V EVIDENCI ÚP ŽLUTÁ BARVA... 29 5. 4 RODIČE A DĚTI MODRÁ BARVA... 32 5. 5 RODIČE S OMEZENÝMI RODIČOVSKÝMI SCHOPNOSTMI BÍLO - ŠEDÁ BARVA... 35 5. 6 RODINA S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM FIALOVÁ BARVA... 38 Stránka 2 z 77

5. 7 OSOBY V NÁHLÉ KRIZI ORANŽOVÁ BARVA... 41 6 SOUHRNNÝ POPIS NÁSTROJŮ ŘEŠENÍ PROBLÉMOVÝCH JEVŮ...44 6. 1 OHROŽENÉ BYDLENÍ, NEBO ZTRÁTA BYDLENÍ... 44 6. 2 OHROŽENÝ PŘÍJEM, NEBO ZTRÁTA PŘÍJMU, PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI... 46 6. 3 UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU A JINÝCH NÁVYKOVÝCH LÁTEK, SOCIÁLNĚ-PATOLOGICKÉ JEVY... 48 6. 4 OHROŽENÉ ZDRAVÍ, CHYBĚJÍCÍ LÉKAŘSKÁ PÉČE, NEMOC, ZTRÁTA RODINNÉHO PŘÍSLUŠNÍKA... 50 6. 5 PROBLEMATIKA ZADLUŽENÍ... 51 6. 6 ZAJIŠTĚNÍ OSOBNÍCH DOKLADŮ... 52 6. 7 BEZ VZDĚLÁNÍ A BEZ PRACOVNÍCH NÁVYKŮ... 54 6. 8 BEZ MOTIVACE, BEZ VZORCŮ CHOVÁNÍ... 56 6. 9 VÝCHOVNÉ PROBLÉMY DĚTÍ... 57 6. 10 RODINNÉ, PARTNERSKÉ VZTAHY, DOMÁCÍ NÁSILÍ... 58 6. 11 POMOC S PÉČÍ O DÍTĚ A DOMÁCNOST... 60 6. 12 ZAJIŠTĚNÍ ODBORNÝCH SLUŽEB... 61 7 PŘÍKLADY ÚČINNÝCH NÁSTROJŮ ŘEŠENÍ KLIENTOVI SITUACE...63 7. 1 MOTIVACE KLIENTA... 63 7. 2 DOPROVOD KLIENTA... 63 7. 3 NÁCVIK KLIENTOVÝCH KOMPETENCÍ... 63 7. 4 FINANČNÍ ROZVAHA... 64 7. 5 ZMAPOVAT DLUHY... 64 7. 6 ŘEŠIT KLIENTOVU SITUACI PO KROCÍCH... 64 7. 7 ŘEŠIT KLIENTOVU SITUACI KOMPLEXNĚ... 65 7. 8 PROBLÉMY ŘEŠIT DŘÍVE, NEŽ SE STANOU NEÚNOSNÝMI... 65 7. 9 KDYŽ JE PRÁCE, PŘÍJEM A BYDLENÍ, VĚTŠINA PALČIVÝCH PROBLÉMŮ ODPADÁ... 65 7. 10 OSVĚTOVÉ AKCE... 65 8 PŘÍKLADY DŮVODŮ NEÚSPĚŠNOSTI V ŘEŠENÍ KLIENTOVI SITUACE...67 8. 1 REZIGNACE KLIENTA NA VŠE... 67 8. 2 PROBLÉM SE ŘEŠÍ, AŽ KDYŽ HOŘÍ... 67 8. 3 KLIENT SPOLÉHÁ NA TO, ŽE TO NĚKDO VYŘEŠÍ ZA NĚJ... 67 8. 4 NEDAŘÍ SE SEHNAT NÁVAZNÉ SLUŽBY... 67 8. 5 NEKALÉ PRAKTIKY NEBANKOVNÍCH SPOLEČNOSTÍ... 68 8. 6 KLIENT VYUŽÍVÁ VÍCE RŮZNÝCH SLUŽEB, KTERÉ MEZI SEBOU NEDOSTATEČNĚ KOMUNIKUJÍ... 68 8. 7 KLIENT NECHCE A NECHÁPE, PROČ BY MĚL NĚCO MĚNIT... 68 8. 8 ALKOHOLOVÁ ZÁVISLOST, NEBO ZÁVISLOST NA JINÝCH NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH KLIENTEM... 69 8. 9 CYKLICKÉ OPAKOVÁNÍ PROBLÉMŮ V RODINÁCH... 69 9 DOBRÁ PRAXE...70 9. 1 PANÍ K. S DCEROU J.... 70 9. 2 PAN J. A PANÍ R.... 71 ZÁVĚR...74 PODĚKOVÁNÍ...75 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...76 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE...77 Stránka 3 z 77

Stránka 5 z 77

1 Časový snímek koncepční spolupráce ve městě Cheb Jak už bylo řečeno v úvodu, metodický dokument Koncepce spolupráce je jedním z výstupů projektu s názvem Individuální projekt města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených obyvatel města, zejména obyvatel sídliště Zlatý vrch. Již v době příprav tohoto projektu v rámci různých aktivit byla započata spolupráce mezi poskytovateli služeb, městem Cheb a dalšími subjekty a institucemi působícími v Chebu. Jedná se o následující aktivity, které sice vznikaly samostatně, nezávisle na sobě, ale přesto na sebe v mnohém navazují a doplňují se: 1 komunitní plánování, 2 pracovní skupiny: Tým pro mládež a, Prevence kriminality a protidrogové politiky, 3 terénní práce v romských komunitách, 4 Lokální partnerství Cheb Tyto aktivity jsou nejdůležitějším mezníkem jakékoliv koncepční spolupráce ve městě Cheb od prvopočátku. V následujících kapitolách jsou aktivity více rozepsány: 1. 1 Komunitní plánování Je nutné uvést, že město Cheb se koncepčně a uceleně začalo zabývat mapováním potřeb, mapováním vyloučených lokalit ve městě, sociálně-demografickou analýzou zhruba od roku 2005, a to v souvislosti s první verzí komunitního plánu na léta 2006 2009. V této době se uskutečnila sociálně-demografická analýza obyvatel ve městě, probíhal dotazníkový monitoring potřeb obyvatel, proběhlo hodnocení SWOT analýzy, vytvořily se pracovní skupiny komunitního plánování podle cílových skupin obyvatel (osoby zdravotně postižené; rodina, děti a mládež; osoby ohrožené sociálním vyloučení; senioři). Už tehdy byli do komunitního plánování zapojeni poskytovatelé služeb na území města Chebu, zástupci města i uživatelé služeb. Od té doby se ve městě Cheb pravidelně komunitně plánuje. Součástí prvního komunitního plánu byl přehled tehdejších registrovaných sociálních služeb ve městě Chebu. Přehled stejně tak, jako komunitní plán, je od té doby pravidelně aktualizován. V letech 2009 a 2010 bylo komunitní plánování součástí projektu Podpora procesu KPSS ve městě Cheb, který byl financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu. Díky projektu bylo možné zafinancovat právě samotné plánování sociálních služeb, protože prostředky města i jiné zdroje byly omezené. Zároveň tento projekt byl první zkušeností odboru sociálních věcí a zdravotnictví s dotacemi Evropské unie. Za pomoci projektu se zintenzivnila informovanost veřejnosti o sociálních službách, o komunitním plánování a mimo jiné proběhlo i vzdělávání odborníků v této oblasti. V tomto období vznikl Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Cheb na roky 2010 až 2013 a také Katalog poskytovatelů sociálních služeb města Cheb. Zatím v posledním aktuálním Komunitním plánu rozvoje sociálních služeb a navazujících služeb města pro roky 2014 2017 jsou zahrnuty kromě registrovaných sociálních služeb i navazující služby, které jsou důležitými doprovodnými službami například volnočasové aktivity pro děti a mládež. Stránka 6 z 77

1. 2 Pracovní skupiny Zároveň s komunitním plánováním vznikala potřeba zřízení i jiných pracovních skupin, které by se zabývaly i jinou agendou a úzce by souvisely i se sociálním začleňováním, sociálním vyloučením a ohrožením sociálním vyloučením, s kriminalitou, protidrogovou politikou, tématikou ohrožených dětí a mládeže a jiné. 1. 2. 1 Tým pro mládež Již v roce 2004 vznikl za podpory Ministerstva vnitra ČR policejní Tým Eger. Jeho původním záměrem bylo odkrytí a poté předcházení komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí na česko-německé hranici. V roce 2009 se tento tým přetransformoval na multidisciplinární Tým pro mládež, který se tak jmenuje dodnes a je pod vedením MěÚ Cheb oddělení sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Členy týmu jsou pracovníci MěÚ Cheb, především OSPOD, Policie ČR, Městské policie Cheb, Probační mediační služby Cheb, Okresního státního zastupitelství Cheb, Okresního soudu Cheb, Pedagogicko-psychologické poradny Cheb, škol, Diecézní Charity Plzeň, KOTEC o.p.s., Útočiště o.p.s. a jiné neziskové organizace. Skupina si kladla za cíl zlepšit informovanost občanů z vyloučených lokalit o rizicích spojených s trestnou činností, systémově podporovat terénní práci v sociálně vyloučených komunitách, budovat spolupráci mezi zainteresovanými subjekty v předávání informací, vést přednáškovou činnost zaměřenou na mládež a prevenci kriminality. V období let 2008 2010 probíhala jednání týmu pro mládež formou Case managementu, neboli tzv. metodou případové práce, kdy se řeší konkrétní kazuistika dětí, mládeže zároveň s nimi, s jejich rodinou a za účasti odborníků. V posledních letech se stal Tým pro mládež takovou interaktivní skupinou, kde se řeší jakákoliv problematika dětí a mladistvých za účasti uvedených odborníků. Řeší se tak především problematika výchovných problémů, návykových látek a jiných závislostí, delikventní a predelikventní chování dětí a mládeže a další související témata. 1. 2. 2 Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové politiky Tato pracovní skupina vznikla v roce 2006 za účelem realizace Programů prevence kriminality na místní úrovni, které financuje Ministerstvo vnitra ČR. Skupina se věnovala a věnuje možnostem prevence kriminality, bezpečnosti občanů ve městě Chebu, jednotlivým řešením aktuálních otázek. Tato skupina stejně tak jako Tým pro mládež je zachována dodnes. V období let 2006 až 2010 bylo město Cheb úspěšné v několika projektech, které byly financovány z Programu prevence kriminality při Ministerstvu vnitra ČR, např.: rozšíření městského kamerového dohlížecího systému, Case management, Právo pro každý den. Od samého počátku byla tato skupina v gesci MěÚ Cheb, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, od roku 2013 pracovní skupina prevence kriminality je v gesci Městské policie Cheb. Protidrogová politika zůstala odboru sociálních věcí a zdravotnictví nadále. Vzhledem k tomu, že obě skupiny řeší podobné a propojené problémy, se schází na stejných pracovních schůzkách, v posledním roce se schází na společných jednání i s Týmem pro mládež. 1. 3 Terénní práce v romských komunitách Od roku 2004 působí při MěÚ Cheb, odboru sociálních věcí a zdravotnictví dvě terénní pracovnice, které pracují s rodinami ve vyloučených komunitách, monitorují vyloučené lokality, vyloučené osoby nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením přímo v terénu a jsou nápomocné při řešení jejich nepříznivé sociální situace. Romské terénní pracovnice mají velmi dobré povědomí o různých vyloučených lokalitách ve městě a složení jejich obyvatel. Vzhledem k tomu, že jejich praxe je delší než deset let, obyvatelé vyloučených lokalit je poměrně dobře znají, komunikují s nimi a mohou tak dobře reflektovat potřeby obyvatel a jejich problémy. Často jsou jejich informace, zkušenosti a znalosti využívány v oblasti sociálně-právní ochrany Stránka 7 z 77

dětí, v řešení dluhů vůči městu Cheb za nájem, komunální odpady, v řešení bytové problematiky obyvatel a jsou důležitými zprostředkovateli dalších, návazných služeb. 1. 4 Lokální partnerství Cheb Zároveň s předešlými aktivitami vzniklo v roce 2008 Lokální partnerství Cheb (LP Cheb). Město Cheb jako jedno z pilotních měst z České republiky se zapojilo do boje se sociálním vyloučením ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování (dále jen ASZ). Agentura tehdy zaslala dotazník městu, který se týkal vyloučených lokalit a romské otázky. Po vyhodnocení dotazníku bylo město Cheb vybráno ke spolupráci. LP Cheb je platformou, která pomocí společného koordinovaného přístupu všech místních institucí a organizací, se věnuje cílové skupině ohrožených sociálních vyloučením a sociálně vyloučeným. Rozpoznává existenci vyloučených lokalit, navrhuje a zavádí různé činnosti, které mohou předcházet vzniku dalších takových lokalit a také mohou snižovat míru prohlubování rozdílů těchto lokalit s ostatními místy ve městě. Z LP Cheb vznikly dva strategické plány. První strategický plán pro roky 2010 2012 a poté navazující druhý pro roky 2013 2015. Na obou plánech se podílely různé subjekty zástupci ASZ, zástupci města Chebu, zástupci neziskových organizací, místních škol, Městské policie Cheb, Kontaktního pracoviště Úřadu práce Cheb, Policie ČR, Probační a mediační služby Cheb a jiní. 1. 4. 1 Strategický plán LP Cheb pro roky 2010 2012 Práce LP Cheb byla rozdělena do čtyř pracovních skupin: Bydlení Zaměstnávání Vzdělávání a volný čas Prevence Jednotlivé skupiny se pravidelně setkávaly a různě prolínaly, protože témata byla téměř společná. To byl také důvod, proč v návazném Strategickém plánu pro roky 2013 až 2015 se všechny skupinky sloučily do jedné. S komunitním plánováním se LP Cheb do roku 2012 doplňovalo. Dle plánu byla ukončena k 31. 12. 2012 spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování. LP Cheb pokračuje i nadále a je součástí komunitního plánování, konkrétně pracovní skupiny Osob ohrožených sociálním vyloučením (více méně se jedná o stejnou cílovou skupinu). ASZ pomohla městu Cheb s procesem plánování, mapováním potřeb, se vzájemným působením mezirezortních subjektů v rámci boje se sociálním vyloučením a vystupovala v roli koordinátora těchto aktivit. Po odchodu ASZ roli koordinátora převzal koordinátor inkluzívních nástrojů při MěÚ Cheb, odboru SvZ. Tato pozice je zachována i po skončení projektu. Vytyčené oblasti LP Cheb Už na přelomu roku 2009 až 2010, kdy byl první Strategický plán koncipován, se ukázaly některé fenomény sociálního vyloučení za zcela prioritní, a ty bylo potřeba řešit komplexně: Bydlení: - problém tehdy vznikající vyloučená lokalita sídliště Zlatý vrch, kde se koncentrovaly sociálně slabé osoby a rodiny, - nástroj řešení systém prostupného bydlení, posílení terénní sociální práce, dluhové a právní poradenství, poradenství pro osoby abstinující, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nad 15 let. Zaměstnávání: Stránka 8 z 77

- problém málo volných pracovních míst, mnoho nekvalifikovaných osob, často bez praxe, bez motivace, - nástroj řešení služby pracovního poradenství, pracovní asistence, sociální firma, nejlepší učebnou je pracoviště, tréninková a chráněná pracoviště. Vzdělávání a volný čas: - problém mladiství vedení na ÚP, kteří nemají dokončené vzdělání ZŠ, SŠ, - nástroj řešení nejlepší učebnou je pracoviště, kariérní poradenství, asistenti pedagoga, doučování, sanace rodiny, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nad 15 let. Prevence sociálně patologických jevů: - problém mládež, která má socio-patologické sklony až kriminogenní chování, delikventní a predelikventní chování mládeže, - nástroj řešení nízkoprahové zařízení pro mládež nad 15 let, lepší prostupnost v komunikaci jednotlivých poskytovatelů intervencí podpora Týmu pro mládež, poradenství pro abstinující. Nejvýznamnějším výstupem jednání Lokálního partnerství Cheb z let 2009 až 2010 byl vznik Individuálního projektu města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených obyvatel města, zejména obyvatel sídliště Zlatý vrch. 1 1. 4. 2 Strategický plán LP Cheb 2013 2015 Další strategický plán vznikl v období 2013 2015 v návaznosti na předešlý. Opět byl vypracován za spolupráce Agentury pro sociální začleňování, členů lokálního partnerství, koordinátora inkluzívních nástrojů. Oproti předchozímu plánu, kde byly 4 pracovní skupiny (bydlení, zaměstnávání, prevence sociálně patologických jevů, vzdělávání a volný čas), vznikla jedna pracovní skupina LP Cheb, která spojila předchozí 4 skupinky do jedné. Od roku 2013 je LP Cheb součástí komunitního plánování, konkrétně se včlenilo do pracovní skupiny Osob ohrožených sociálním vyloučením. Potřeby a činnosti definované ve strategii (stručně popsané): 1. Prostupné bydlení sledování průběhu zavádění a provozu prostupného bydlení ve třech stupních. 2. Podmínka 10% ve veřejných zakázkách prosazení podmínky zaměstnávání 10% dlouhodobě nezaměstnaných osob. 3. Práce s velmi mladými rodiči podporování velmi mladých rodičů v rodičovských dovednostech a výchově dětí, aby nedocházelo k narušování vývoje jejich dětí. 4. Spolupráce rodičů, školských zařízení a NNO navázání funkční spolupráce s rodiči, především s těmi, kteří jsou neaktivní a nezajímají se o vzdělávání svých dětí. 5. Podpora mladých lidí ve středním stupni vzdělávání rozvíjení činností a udržení mladých lidí ve středním stupni vzdělávání. 6. Dětský psychiatr, dětský psycholog zajištění nezbytné odborné duševní péče o děti dlouhodobě nedostačující kapacita. 7. Zapojení komunity do řešení problému zapojení osob ohrožených sociálním vyloučením do přímé práce s ostatními lidmi v komunitě. 1 Více o projektu kapitola č. 3 Stránka 9 z 77

2 Shrnutí statistických údajů o nezaměstnanosti V době příprav Individuálního projektu města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených obyvatel města, zejména obyvatel sídliště Zlatý vrch (především v roce 2010) byla nezaměstnanost v okrese Cheb 8,4 %. Ve srovnání s nejnižší nezaměstnaností v Praze východ, kde činila nezaměstnanost 3,9 %, byla v okrese Cheb poměrně vysoká míra nezaměstnanosti. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je dlouhodobě na Mostecku, která se pohybuje okolo 12 16 %. Jak je z níže uvedené tabulky patrné, podíl nezaměstnanosti v posledních letech 2013 a 2014 se celorepublikově snižuje. I údaje z prvního pololetí roku 2015 naznačují tomu, že nezaměstnanost je čím dál nižší než v předešlých letech. Především ekonomové uvádějí, že od roku 2012 dochází k postupnému zažehnání hospodářské krize, stabilizaci ekonomického i pracovního sektoru. Tento údaj koresponduje i s počty uchazečů na 1 volné pracovní místo, kdy v roce 2010 bylo na jedno volné pracovní místo hlášeno 17,1 uchazečů v okrese Cheb a v roce 2014 to bylo již jen 4,5 uchazečů. Úspěch ve snižování počtu nezaměstnaných je přičítán zejména chebskému průmyslovému parku, ve kterém bylo zaměstnáno přes 1 200 lidí na konci roku 2014. Do budoucna je plánováno, že se chebský průmyslový park rozšíří a mělo by zde najít zaměstnání dalších 1 000 osob. Počet uchazečů o zaměstnání, kteří jsou ve věku 15 až 18 let se v letech mírně zvyšuje v roce 2010 to bylo 65 osob, v roce 2012 dokonce 80 osob a v roce 2014 už 68 osob. Tento údaj je poměrně nepříznivý, protože to znamená, že určitý počet mladistvých se nepřipravuje na další vzdělávání a jejich šance úspěšnosti na trhu práce jsou velmi nízké. V projektu byla zahrnuta aktivita Nejlepší učebnou je pracoviště, a ta právě byla zaměřena především na to, aby namotivovala mladistvé, kteří jsou v evidenci úřadu práce, natolik, aby si dokončili vzdělání ZŠ nebo SŠ, nebo se rekvalifikovali při ÚP nebo získali zaměstnání. Podíl nezaměstnanos ti v (%) Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Počet uchazečů o zaměstnání Statistické údaje o nezaměstnanosti 2010-2014 (vždy k 30.09.) 1 2010 2011 2012 2013 2014 okres Cheb 8,4 7,4 8,1 7,2 6,2 ČR 8,5 8 8,4 7,6 7,3 nejvyšší v ČR 15,7 Most 15,7 Most 15,8 Most 13,6 Most 12,8 Most nejnižší v ČR 3,9 Praha východ 3,4 Praha východ 3,5 Praha východ 3,4 Praha východ 3,4 Praha východ okres Cheb 17,1 9,3 9,5 9,3 4,5 ČR 14,3 11,9 12,1 13,4 9,4 nejvyšší v ČR 57,8 38,7 42,4 58,1 37 Děčín Děčín Bruntál Karviná Ústí n. Labem nejnižší v ČR 4,8 3,9 3,5 4,8 2,8 Pardubice Pardubice Praha Prachatice Prachatice 15-64 let 4657 4 171 4 198 4 603 3 839 15-18 let 65 69 80 69 68 okres Cheb ČR 15-64 let 487 351 458 156 478 548 542 438 512 606 15-18 let 4297 4159 3917 3933 3696 1 Data získána z veřejně dostupného portálu: http://portal.mpsv.cz/sz Stránka 10 z 77

3 Individuální projekt města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených obyvatel města, zejména obyvatel sídliště Zlatý vrch Individuální projekt města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených obyvatel města, zejména obyvatel sídliště Zlatý vrch začal vznikat již na přelomu roku 2009 až 2010 v rámci prvního Strategického plánu LP Cheb. V rámci aktivit LP Cheb a komunitního plánování vzešel požadavek na zřízení několika služeb ve městě Cheb, které v Chebu dosud obyvatelům města výrazně chyběly. Definovány byly následující služby: - Terénní sociální práce, - Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nad 15 let, - Nejlepší učebnou je pracoviště (motivačně-vzdělávací aktivita pro mladistvé), - Dluhové poradenství, - Poradenství pro osoby ohrožené recidivou drogové závislosti a osoby blízké, - Raná péče, - Krizová pomoc. 3. 1 Charakteristika hlavních cílů projektu: Hlavním cílem projektu bylo prostřednictvím sociálních služeb pomoci obyvatelům chebských sociálně vyloučených lokalit dostat se z pasti předluženosti, nevzdělanosti, závislosti na sociálních dávkách, nekvalitního předraženého bydlení, opakovaného užívání návykových látek, rezignace na sociální změnu, a to pomocí následujících nástrojů: - umožnění vstupu na trh práce odbouráním dluhové zátěže (Dluhové poradenství) a také formálním i neformálním vzděláváním (Nejlepší učebnou je pracoviště, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nad 15 let), - zajištění adekvátního bydlení v rámci kompetencí uživatelů a doprovodné sociální služby prostupného bydlení (Terénní sociální práce), - zajištění preventivních služeb a poradenství pro tělesné i duševní zdraví (Poradenství pro osoby ohrožené drogovou závislostí a osoby blízké, Raná péče, Krizová pomoc), - sebepoznáním a uvědoměním si svých možností a limitů nabídkou volnočasových, vzdělávacích, poradenských a zájmových aktivit (Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, Nejlepší učebnou je pracoviště), - překonáním institutivních a vnitřních překážek na cestě k úspěchu (Terénní sociální práce, Raná péče, Krizová pomoc). Projekt vycházel z analýzy potřeb sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených osob ve městě Chebu, jež byla provedena při procesu strategického plánování LP Cheb. Ve strategickém plánu LP Cheb (schválen zastupitelstvem města 13. 05. 2010) byly vytyčeny cíle a navržena opatření směřující k naplnění identifikovaných potřeb. Projekt vycházel i z doporučení Situační analýzy chebských SVL z roku 2009 (Cheb, Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit české lokality; GAC spol. s.r.o. 2009) a také z komunitního plánování rozvoje sociálních služeb. Stránka 11 z 77

3. 2 Stručný popis klíčových aktivit (KA) a jejich propojenost Klíčové aktivity projektu reagovaly na potřeby sociálně vyloučených obyvatel města. Všechny klíčové aktivity byly postaveny na individuálním přístupu ke klientovi a jeho participaci při řešení své situace. Klient měl aktivní roli a poskytovatel služby měl roli asistenční, doprovodnou a koordinační. Klient byl veden k samostatnému rozhodování a přijímání zodpovědnosti za své kroky. Hlavní důraz byl kladen na snahu motivovat klienta ke změně své situace. Jak se v praxi ukázalo, a ne jen díky projektu, je motivování některých klientů nadlidský výkon. Některé služby projektu vyhledával klient samostatně například Dluhové poradenství, některé služby byly klientovi doporučeny jinou službu například pracovnice OSPOD odkazovaly mladistvé do Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež nad 15 let nebo do aktivity Nejlepší učebnou je pracoviště. A někteří poskytovatelé služeb vyhledávali klientelu přímo v terénu jako terénní sociální práce, raná péče. Poskytovatelé klíčových aktivit projektu (služeb) byli vybráni na základě výběrových řízení. Všechny aktivity sloužily zejména obyvatelům města Cheb, v případě rané péče byla služba rozšířena i do lokalit Jáchymov, Toužim, Teplá a Sokolov. Klíčové aktivity projektu byly vzájemně propojené, někteří klienti využily více než jednu klíčovou aktivitu projektu a také využívali dalších služeb nacházejících se ve městě. Nejčastěji docházelo ze stran klientů k využití terénní sociální práce a zároveň dluhového poradenství, dále pak klienti využívali nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a zároveň aktivitu Nejlepší učebnou je pracoviště nebo krizové pomoci a zároveň terénní sociální práce. Klíčové aktivity projektu: 3. 2. 1 KA 01 Terénní sociální práce na sídlišti Zlatý vrch Terénní sociální práce je registrovanou sociální službou dle zákona o sociálních službách 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tato aktivita stála v centru všech integračních opatření v Chebu. Jako první pracovala s klientem v jeho přirozeném prostředí, a to pomocí základního i odborného poradenství a také asistencí při řešení identifikovaných problémů klienta. Úlohou bylo klienta najít, podchytit a motivovat jej k aktivní účasti na řešení jeho problému, která se týkala většinou finančních, rodinných, sousedských potíží, potíží s bydlením, s úřady, se sháněním práce nebo se vzděláním. Terénní sociální práce zároveň zprostředkovává kontakt na služby specializované, se kterými spolupracuje, překračuje-li již jeho problém možnosti služby. Na službu se vázaly další KA projektu zejména: KA 02 Nízkoprahové zařízení pro děti mládež, KA 04 Dluhové poradenství, KA 07 - Krizová pomoc, ale také ostatní služby, které se ve městě nacházejí. Zejména se jednalo o služby kontaktního centra, noclehárny, azylový dům, služby ÚP a jiné. Vycházelo se z toho, že terénní sociální pracovníci nejlépe znají přirozené prostředí klientů, jejich ekonomické a sociální postavení v lokalitě a ve společnosti jako takové a jsou schopni jim pomoci dostat se z nepříznivé sociální situace. Doplňkově tato aktivita pracovala intenzivněji s klienty, kteří byli zahrnuti do druhého a třetího stupně Systému prostupného bydlení. 1 Cílovou skupinou byly osoby ve věku 15 64 let. Tuto službu zajišťoval v rámci projektu KOTEC, o.p.s. od srpna 2012 do dubna 2015. Za dobu projektu bylo podpořeno celkem 342 podpořených osob z plánovaných 340. Z celkového počtu 342 osob se jednalo o 197 mužů a 145 žen. O službu byl velký zájem. Tato klíčová aktivita bude realizována i nadále po skončení projektu jako běžná registrovaná sociální služba. 1 více o Systému prostupného bydlení v kapitole 4 Stránka 12 z 77

3. 2. 2 KA 02 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nad 15 let (NZDM) Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nad 15 let je také sociální registrovanou službou dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o ambulantní službu, která byla určena cílové skupině ve věku mezi 15 až 26 lety ohroženými sociálním vyloučením z důvodu nežádoucího stylu života. NZDM má interní název Klub Respekt. NZDM bylo koncipováno jako služba sociální prevence, která využívala různé kroky za účelem snižování ohrožení sociálním vyloučením a snažila se dorovnat šance ohrožené mládeže s šancemi jejich vrstevníků. Zařízení nabízelo bezpečný prostor bez alkoholu, drog, s jasně vymezenými pravidly pro sociální (vzájemné setkávání a komunikace s vrstevníky), volnočasové (nestrukturované i strukturované aktivity), vzdělávací aktivity (doučování, podpora při dosahování kvalifikace, podpora při hledání pracovního místa) a také výchovu k rodičovství a podporu velmi mladých rodičů. NZDM používalo odborné, podpůrné a poradenské činnosti, které směřovaly k nápravě nepříznivých životních situací uživatelů služby. Tato služba velmi úzce pracovala s dalšími KA projektu, zejména s KA 03 Nejlepší učebnou je pracoviště, KA 01 Terénní sociální práce na sídlišti Zlatý vrch i ostatními subjekty ve městě, například s OSPOD při MěÚ Cheb, s nízkoprahovými zařízeními do 15 let a dalšími. Tuto službu zajišťoval v rámci projektu KOTEC, o.p.s. od srpna 2012 do dubna 2015. Za dobu projektu bylo podpořeno celkem 156 podpořených osob z plánovaných 150. Z celkového počtu 156 osob se jednalo o 92 mužů a 64 žen. O službu byl velký zájem. Tato klíčová aktivita bude realizována i nadále po skončení projektu jako běžná registrovaná sociální služba. 3. 2. 3 KA 03 Nejlepší učebnou je pracoviště Klíčová aktivita Nejlepší učebnou je pracoviště nebyla registrovanou sociální službou, ale službou návaznou, fakultativní. Aktivita zahrnovala formální i neformální vzdělávání a zároveň praktické vyzkoušení různých řemesel a výrobních odvětví služeb pomocí týdenních zkušebních praxí. Služba nabízela a využívala pracovní poradenství, asistenci a kariérové poradenství. Věnovala se specifické skupině mladistvých nezaměstnaných ve věku 15 až 18 let, kteří po ukončení povinné školní docházky nepokračují již ve studiu a evidují se na ÚP. Taková skupina osob patřila a patří k nejvíce ohrožené skupině na trhu práce. Cílem této aktivity tedy bylo, buď vrátit mladistvé do vzdělávacího proudu, nebo je úspěšně umístit na legální trh práce, nebo jim zprostředkovat akreditované rekvalifikační kurzy při ÚP. Aktivita zahrnovala různé v letech se opakující cykly. Každý cyklus byl tvořen poznávacími a vzdělávacími aktivitami, praxí u zaměstnavatelů a následným rozhodnutím, co se svým životem. Tato služba úzce spolupracovala s dalšími KA projektu, především s KA 02 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nad 15 let, dále pak s ostatními nízkoprahovými zařízeními do 15 let (dva kluby), s OSPOD při MěÚ Cheb, s místními základními a středními školami, s místním kontaktním pracovištěm ÚP. Tuto službu zajišťovalo v rámci projektu bfz, o.p.s. od července 2012 do dubna 2015. Za dobu projektu bylo podpořeno celkem 45 podpořených osob z plánovaných 43. Z celkového počtu 45 osob se jednalo o 27 mužů a 18 žen. 25 osob se stalo úspěšnými absolventy kurzu KA 03, z toho 14 osob započalo studium na střední škole a 15 osob prošlo rekvalifikačními kurzy při ÚP. Tato aktivita vyhotovila i jeden inovativní produkt, a tím je metodický dokument KA 03 Nejlepší učebnou je pracoviště. 3. 2. 4 KA 04 Dluhové poradenství Dluhové poradenství zahrnovalo především odborné sociální poradenství dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dluhové poradenství mělo za úkol najít účelný nástroj Stránka 13 z 77

a prostředek k nacházení východisek z dluhové pasti, ve které se uživatel služby ocitl nebo je jí ohrožen. Součástí služby bylo nejen pomoci při řešení problémů definovaných společně s klientem a sociálním pracovníkem, ale i vedení klienta k tomu, aby byl schopný již řešit své problémy sám a také, aby příště do dluhů již nespadl. Služba komunikovala s exekutory za účelem nastavení nelikvidačních splátek dluhu a úroků tak, aby se jejich výše nestala nepřekonatelnou překážkou pro vstup a udržení se klientů na legálním trhu práce, dále pak s věřiteli, pomáhala při vyřizování konsolidací (sloučením půjček), insolvencí (oddlužením) a dalšími finančními problémy. Vedle poradenství v oblasti předluženosti, exekucí a dluhů obecně, služba poskytovala i odborné poradenství v oblasti sociálně-právní pomoci, pracovně-právních vztahů, nájemních vztahů, rodinných a partnerských vztahů, ochraně spotřebitele, občanského soudního řízení a jiné. Součástí služby byly i vzdělávací přednášky v oblasti dluhů pro střední školy. Tuto službu zajišťovala v rámci projektu Diecézní Charita Plzeň od srpna 2012 do dubna 2015. Za dobu projektu bylo podpořeno celkem 309 podpořených osob z plánovaných 320. Z celkového počtu 309 osob se jednalo o 145 mužů a 164 žen. Tato klíčová aktivita bude realizována i nadále po skončení projektu jako běžná registrovaná sociální služba. 3. 2. 5 KA 05 Poradenství pro osoby ohrožené recidivou drogové závislosti a osoby blízké Cílovou skupinou této aktivity byly uživatelé drog, kteří se rozhodli abstinovat nebo již abstinují, a jejich blízké osoby (rodiče, partneři, kamarádi a jiní). Služba zahrnovala předléčebné a poléčebné poradenství a zejména poradenství v oblasti zvládání relapsu (zvládání chutě na drogu). Služba nabízela poradenské i terapeutické aktivity, tedy pravidelné a plánované setkávání s uživateli služby, s jasně vymezeným smyslem a cílem. Podstatou služby bylo zachytit a udržet kontakt s osobami, které buď nemají vlastní drogovou zkušenost a řeší tento problém u osoby ze svého blízkého okolí, nebo u osob, které se dobrovolně rozhodly abstinovat od drog. Snahou bylo dopomoci člověku od drog natolik, aby byl schopen se zařadit a udržet v běžné společnosti a být schopen se vrátit na trh práce, nebýt závislý na sociálních dávkách, být zdraví a fungující člověk. U skupiny rodičů a partnerů především šlo o jejich možnosti a limity pomoci, kam mají směřovat motivaci na abstinenci od drog u závislých osob. U skupiny osob abstinujících šlo především o prevenci relapsu, o poznávání spouštěčů vlastního užívání a nácvik krizových situací. Služba byla poskytována ambulantně jako doplněk stávajícího kontaktního centra. Tuto službu zajišťoval v rámci projektu KOTEC, o.p.s. od srpna 2012 do dubna 2015. Za dobu projektu bylo podpořeno celkem 74 podpořených osob z plánovaných 60. Z celkového počtu 74 osob se jednalo o 35 mužů a 39 žen. Tato klíčová aktivita bude realizována i nadále po skončení projektu jako doplněk stávajícího kontaktního centra. 3. 2. 6 KA 06 Raná péče Raná péče je registrovanou sociální službou dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tato KA pomáhala rodinám, které měly dítě s mentálním nebo kombinovaným zdravotním postižením ve věku do 7 let. Snahou bylo snižovat negativní vliv postižení dítěte, zvyšovat jeho vývojovou úroveň, posilovat kompetence rodiny, snižovat závislost rodin na sociálním systému a vytvářet pro rodinu a dítě podmínky pro sociální integraci, tedy podporovat rozvoj schopností dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby a vytvářet stimulující prostředí. Nedílnou součástí služby bylo a je poskytovat psychologické, pedagogické a sociální poradenství rodinám, pomáhat s přípravou vstupu dítěte do MŠ a ZŠ, dále pak poskytovat podporu v jednání s úřady i odborníky, zprostředkovat informace o dostupných nástrojích zařazení na trh práce, pomoc při zajištění odlehčovacích služeb a jiné. Tato aktivita, jako jediná, Stránka 14 z 77

byla realizována v Chebu i ve vyloučených lokalitách Sokolov, Jáchymov, Toužim a Teplá. Tato KA spolupracovala s ostatními službami projektu i ostatními subjekty působícími ve vyloučených lokalitách, především s OSPOD při MěÚ vyjmenovaných obcí, s odbornými lékaři, pedagogy a jinými. Tuto službu zajišťovala v rámci projektu Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb, p.o. od srpna 2012 do dubna 2015. Za dobu projektu bylo podpořeno celkem 40 podpořených osob z plánovaných 40 v tomto případě za podpořenou osobu byla považována celá rodina. Z celkového počtu 40 osob se jednalo o 1 muže a 39 žen. U této klíčové aktivity výrazně převažovaly ženy, protože jsou často tím rodičem, který pečuje o postižené dítě. Tato klíčová aktivita bude realizována i nadále po skončení projektu jako běžná registrovaná sociální služba. 3. 2. 7 KA 07 Krizová pomoc Krizová pomoc byla jedinou pobytovou službou projektu, také se jedná o registrovanou sociální službu dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Krizová pomoc zajišťovala krátkodobé poskytnutí bezpečného zázemí a odborné pomoci pro osoby, kterým aktuální životní situace neumožnila žít v jejich běžném prostředí. Odborná pomoc zajišťovala poskytnutí krizové intervence, bezpečného bydlení po dobu 7 dnů, dále pak stabilizaci klientovi sociální situace, nalezení nejvhodnějšího způsobu řešení, které odpovídá potřebám uživatelů, zprostředkování navazujících služeb, zprostředkování vhodného bydlení a odborného poradenství. Ubytování bylo zajištěno pro klienty v samostatných pokojích s vlastním sociálním zařízením, služba poskytla stravu nebo pomohla při zajištění stravy, bylo poskytnuto ložní prádlo, v případě potřeby i ošacení. Služba zajišťovala i terapeutickou podporu psychologem, popřípadě byla zprostředkována i jiná odborná pomoc (zajištění lékaře, zprostředkování dluhového poradenství a jiné). Služba pomáhala s řešením běžných záležitostí, s kontakty na úřadech, zajištěním následného bydlení, se všemi aspekty života, které uživatel nezvládal z různých důvodů sám. Tuto službu zajišťovala v rámci projektu Diecézní Charita Plzeň od srpna 2012 do dubna 2015. Za dobu projektu bylo podpořeno celkem 69 podpořených osob z plánovaných 60. Z celkového počtu 69 osob se jednalo o 23 mužů a 46 žen. Tato klíčová aktivita bude realizována i nadále po skončení projektu jako běžná registrovaná sociální služba. 3. 2. 8 KA 08 Řízení a koordinace projektu a koncepce spolupráce Tato klíčová aktivita zabezpečovala řádný průběh celého projektu a koordinaci jednotlivých KA, metodické vedení pracovníků poskytovatelů služeb, vyhodnocování průběhu projektu, administraci vůči poskytovateli dotace, dodržování harmonogramu, dozor nad naplňováním indikátorů a cílů projektu, dohled na soulad průběhu projektu s příručkami OP LZZ, s pravidly rozhodnutí o poskytnutí dotace, soulad realizace projektu s projektovou dokumentací, dodržování a tvorba propagace projektu, vedení transparentního účetnictví, vedení dokumentace o projektových aktivitách, komunikace se spolupracujícími subjekty, koordinace lokálního partnerství, včasné zasílání monitorovacích zpráv, evaluace projektu a jiné. Součásti této aktivity byla i tvorba tohoto metodického dokumentu, který shrnuje základní informace, výstupy projektu, popisuje mechanismy spolupráce a sdílení metod. Tuto službu zajišťoval tříčlenný tým pracovnic MěÚ Cheb, odboru sociálních věcí a zdravotnictví ve složení manažer projektu na 0,3 úvazku, koordinátor inkluzívních nástrojů na 0,5 úvazku a finanční manažer na 0,1 úvazku v období od července 2011 do června 2015. Stránka 15 z 77

3. 3 Koncepce spolupráce Nedílnou a stěžejní součástí metodiky je manuál koncepční spolupráce při řešení problémových a nepříznivých sociálních jevů různých cílových skupin (více v kapitole 5), který zahrnuje jak popis cílové skupiny, nástroje řešení, rizika na straně klienta, rizika na straně služeb a institucí, tak příklady nejúčinnějších nástrojů řešení situací (více v kapitole 6 a 7), ale i důvody neúspěšnosti řešení těchto situací (více v kapitole 8). Nutno podotknout, že informace obsažené v tomto dokumentu odrážejí skutečný stav sociálních jevů, situací vyplývajících z dlouhodobého monitoringu a strategického plánování ve městě Cheb. Návrhy řešení, využitelnost služeb a dalších institucí popisují spolupráci a koordinaci na území města Chebu a jeho blízkého okolí. Ve městě Cheb je naštěstí zastoupeno různé spektrum sociálních i navazujících služeb jak pro seniory, osoby zdravotně postižené, tak pro rodiny s dětmi i osoby ohrožené sociálním vyloučením. Sociální služby se daří ve městě Cheb postupně dle potřeb obyvatel rozšiřovat. Například v roce 2008 se ve městě Cheb nacházelo celkem 19 registrovaných sociálních služeb, v roce 2015 to již bylo 40 registrovaných sociálních služeb. Přesto, že se služby rozšiřují a jsou dostupnější, není zatím možné pokrýt zájmy a potřeby všech obyvatel Chebu. Některé služby na území Chebu vznikají na poptávku města, které chce řešit určitý sociální jev například vznik sítě služeb pro osoby zdravotně postižené, pro seniory, které realizuje Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb (pečovatelská služba, denní stacionář), nebo síť služeb pro osoby bez přístřeší, které vede Diecézní Charita Plzeň (noclehárna, azylový dům, středisko sociální rehabilitace, nízkoprahové denní centrum). Některé služby vznikají ve městě samostatně a nezávisle například rozšířením služeb z jiné oblasti Intervenční centrum, které realizuje Pomoc v nouzi o.p.s, nebo podpora samostatného bydlení, které realizuje Fokus Mladá Boleslav, sdružení pro péči o duševně nemocné a Rytmus od klienta k občanovi o.p.s. Domníváme se, že spolupráce všech zainteresovaných subjektů sociálních služeb, služeb sociální prevence i navazujících služeb ve městě Chebu je dobře propojená. Především o sobě služby navzájem vědí, pracovníci se mezi sebou většinou znají, spolupracují, jsou na sobě v jistém směru závislí a doplňují se. Mimo to zástupci různých subjektů ve městě jsou zapojeni do pracovních skupin, z jejichž setkávání vyplývají mimo jiné i náměty na uspokojení potřeb uživatelů služeb, upozornění na nedostatky v sociální oblasti i současné problémy, se kterými se potýkají, ale také náměty na zřízení nových služeb a jiné. 3. 4 Rizika a úspěchy projektu Některá rizika byla identifikována ještě před realizací projektu, některá se udála během realizace, aniž by byla předem známa. Mezi významná rizika patřil zájem samotné cílové skupiny a dále pak procesní záležitosti projektu. U cílové skupiny byly obavy, zda vůbec bude mít patřičný zájem o nabízené služby a žádoucí motivaci změnit svou životní situaci. Tomuto riziku jsme se snažili předejít již při přípravě projektu mapováním potřeb obyvatel, poptávkou uživatelů různých služeb po službách, které jim chybí a také ze zkušenosti různých služeb nacházejících se ve městě. Rizika na straně procesních záležitostí projektu zahrnovala rizika spojená s administrativní zátěží projektu, s rozhodováním poskytovatele dotace i s rozhodováním orgánů města Chebu, se změnou zákonů a jiné. 3. 3. 1 Co se během realizace projektu nepovedlo? Současně s tímto projektem měl být realizován i investiční projekt na rekonstrukci bývalého kulturního domu na Zlatém vrchu, který se měl stát Střediskem sociálních služeb Cheb, do kterého se měly přesunout téměř všechny aktivity projektu. Rekonstrukce se ale nerealizovala, protože z dotačních titulů nebylo Stránka 16 z 77

možné financovat kompletní rekonstrukci rozsáhlého objektu. Bylo tedy nutné ve spolupráci s poskytovateli služeb hledat náhradní prostory pro zázemí těchto služeb, což se naštěstí podařilo. Z důvodu nutnosti opakování výběrových řízení, která proběhla celkem čtyřikrát, se nepodařilo dodržet plánovaný harmonogram realizace služeb. Realizace služeb byla u Terénní sociální práce posunuta o 7 měsíců, u dluhového poradenství o 11 měsíců, u ostatních služeb o 1 měsíc, vyjma Nejlepší učebnou je pracoviště, které započalo realizaci dle plánu. I přesto, že poskytovatelé služeb realizovali své projektové aktivity za kratší časové období, museli naplnit cíle svých služeb i monitorovací indikátory, tak jak bylo plánováno od začátku. 3. 3. 2 Co se během realizace projektu povedlo? Za úspěch považujeme to, že se podařilo zrealizovat služby, které ve městě před projektem výrazně chyběly. Během projektu byly financovány z dotačního titulu ESF, prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu, po skončení projektu se se všemi registrovanými sociálními službami počítá v rámci sítě sociálních služeb Karlovarského kraje a měly by být financovány běžným dotačním řízením Karlovarského kraje. Jediná služba, u které nebylo toto možné zajistit, je KA 03 Nejlepší učebnou je pracoviště, která není registrovanou sociální službou. Tím, že město projektem zajistilo další služby ve městě, rozhodně zlepšilo podmínky obyvatelstva. Za těmito službami nemusí obyvatelé Chebu jezdit do jiných měst, jsou pro ně dostupnější a také služby mohou lépe reflektovat potřeby místních obyvatel. Po skončení spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování (partner projektu) převzal koordinátor inkluzívních nástrojů roli lokálního konzultanta v rámci LP Cheb, který pod záštitou města má za úkol tuto platformu udržet, aktualizovat a vyhodnocovat. V rámci LP Cheb se především řeší otázky sociálně vyloučených obyvatel a lokalit ve městě i po skončení tohoto projektu. Dalším kladem je splnění dosažených monitorovacích indikátorů, viz tabulka na další stránce. Všechny monitorovací indikátory byly naplněny, v mnohých případech dokonce překročeny. Pouze u Dluhového poradenství byly indikátory splněny z 97 %, a to z toho důvodu, že u této aktivity docházelo k výraznému překrývání osob s jinými službami. Za podpořenou osobu se totiž v projektu považuje jen ta osoba, která se v projektu vyskytne pouze poprvé, pokud taková osoba využije i jiných služeb projektu, nebylo možné ji započítat do podpořených osob znovu. Podpořené osoby všech KA: KA 01 Terénní práce na sídl. Zl. vrch KA 02 Nízkoprah. zaříz. pro děti a mládež 15 + KA 03 Nejlepší učebnou je pracoviště KA 04 - Dluhové poradenství 2012 2013 2014 2015 Celkem dosažené: Celkem plánované: Splněno v %: 77 158 68 39 342 340 101 % 12 98 32 14 156 150 104 % 8 24 13 0 45 43 105 % 23 118 117 51 309 320 97 % Stránka 17 z 77

KA 05 Por. pro os. ohrož. 10 36 24 4 74 60 123 % drog. záv. a os. blízké KA 06 Raná péče 6 13 8 13 40 40 100% KA 07 Krizová pomoc 5 19 36 9 69 60 115 % Celkové dosažené podpořené osoby --- --- --- --- 1035 1013 --- Absolventi KA 03: Celkem Celkem plánované: Splněno v %: dosažené: Úspěšní absolventi 25 25 100 % kurzu KA 03: Dokončení ZŠ/ 14 10 140 % studium SŠ: Rekvalifikace 1 : 15 14 107 % Inovativní produkty 2 metodické dokumenty: Metodické dokumenty: KA 03 Nejlepší učebnou je pracoviště KA 08 Koncepce spolupráce Zpracoval: bfz o.p.s. město Cheb 1 Rekvalifikace byly realizovány a hrazeny ze zdrojů ÚP, mimo projekt. Stránka 18 z 77

4 Systém prostupného bydlení (SPB) SPB v Chebu (dále jen SPB) byl jedním z pilotních projektů v republice. Požadavek na zavedení tohoto systému vzešel ze Strategického plánu LP Cheb na období let 2010 až 2012. Hlavní myšlenkou byla snaha o koncepční řešení bytové problematiky osob ohrožených sociálním vyloučením. Spolupráce měla přinést zejména zvýšení kompetencí k udržení dlouhodobého nájmu bytu uživatelů s očekáváním velkého přínosu v oblasti zlepšení podmínek bydlení sociálně vyloučených domácností a domácností akutně ohrožených sociálním vyloučením. SPB je určen jak jednotlivcům, tak rodinám s dětmi. Má zabraňovat v sociálním propadu a hrozbě bezdomovectví, pomáhá k postupnému návratu do běžného života. SPB je rozdělen do tří stupňů. I. stupeň SPB byl spuštěn v lednu 2012, v lednu 2013 byl spuštěn II. stupeň SPB a přechod osob do III. stupně nastal až začátkem roku 2015. A řídí se vlastní metodikou, ve které jsou uvedena základní pravidla vstupu osob (rodin) do SPB, pravidla žádostí, projednávání žádostí, zohledňování hlavních kritérií a také kompetencí jak klientů, tak zainteresovaných subjektů. Na SPB se podílí několik subjektů: odbor sociálních věcí a zdravotnictví při MěÚ Cheb (garant projektu), odbor správy majetku při MěÚ Cheb (bytový fond), Diecézní Charita Plzeň (I. stupeň), KOTEC o.p.s. (II. stupeň). Výše vyjmenované subjekty zároveň tvoří pracovní skupinu SPB. Skupina rozhoduje o tom, jaký klient bude vybrán do systému, členové skupiny sledují vzájemně, jak se klient během SPB vyvíjí, předávají si mezi sebou informace, reagují na vzniklé problémy, nachází společná řešení a jiné. SPB v Chebu je obdobou připravované celorepublikové Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 2025. 4. 1 stupeň SPB První stupeň SPB realizuje Diecézní Charita Plzeň prostřednictvím služeb noclehárny, azylového domu pro jednotlivce a azylového domu pro rodiče s dětmi. Tyto služby jsou ohraničeny časově a užívaným komfortem. Noclehárna nabízí nejnižší možný komfort, jedná se pouze o formu bezpečného a čistého přespání. Klient přichází do noclehárny večer a ráno musí prostory opustit, nesmí si nechávat v prostorech noclehárny žádné své věci. Azylový dům představuje již komfortnější typ bydlení, člověk má již k dispozici svou místnost, kterou užívá samostatně nebo sdílí s ostatními osobami. Službu může využívat zhruba jeden rok, poté musí službu opustit a najít si jiné bydlení. Sociální pracovníci se během práce s klientem snaží především stabilizovat jeho situaci a zároveň se snaží ho motivovat k pozitivní změně, aktivitě a zvýšit jeho kompetence natolik, aby byl schopen si najít a především udržet další formu bydlení sám nebo s dopomocí. Tento stupeň není nijak závislý na projektu. Služby byly realizovány již před projektem a nadále pokračují samostatně i po skončení projektu. 4. 2 II. stupeň SPB Druhý stupeň SPB realizoval během projektu KOTEC o.p.s., který měl v nájmu 4 městské byty. Klient bydlel v bytě na základě podnájemní smlouvy. II. stupeň SPB byl formou programu v podobě intenzivní spolupráce s terénními sociálními pracovníky po dobu užívání podnájmu bytové jednotky. Jednalo se o asistenci v rámci tréninkového bydlení, jehož cílem bylo naučit se nájemně bydlet tak, aby klientovi nevznikaly žádné další náklady a potíže s bydlením spojené, a také byl schopen vést si svou domácnost samostatně. Klient musel výslovně dát souhlas s opakovanou přítomností terénních sociálních pracovníků v tomto bytě a musel s nimi Stránka 19 z 77

spolupracovat. K setkávání docházelo 1x až 2 x týdně, kdy se projednávaly klientovi potřeby, obtíže, obavy, problémy a následně se vytyčily postupné kroky řešení, na kterých se především musel účastnit aktivně klient. Cílem bylo, aby v průběhu prostupného bydlení klient prokázal, že je schopen samostatného bydlení bez trvalé podpory. Cena nájmu za 1 m 2 byla stanovena na 47,37 Kč (po celou dobu trvání projektu). Dále klienti hradili s bytem spojené energie a ostatní služby. Podnájemní smlouva byla uzavírána na dobu tři měsíce, když se klient osvědčil, dělal pokroky, byla mu smlouva postupně prodlužována. Sociální práci zajišťovali pracovníci KOTCE o.p.s., zejména část terénní sociální práce z projektu IPO Cheb jako doplňující a navazující službu ke klíčové aktivitě č. 1 Terénní sociální práce na sídlišti Zlatý vrch. Každý klient měl vypracovaný individuální plán s ohledem na jeho potřeby a také jeho limity. Za dobu projektu prošlo II. stupněm SPB 6 klientských rodin, nejčastěji se jednalo o ženy samoživitelky s jedním nezletilým dítětem, ale také se jednalo o kompletní rodiny, ve kterých byla matka, otec a děti. Se dvěma klientkami bylo nutné v průběhu SPB rozvázat podnájemní smlouvu, protože permanentně nedodržovaly pravidla, nespolupracovaly s terénními pracovníky, nebyly ochotné svou situaci změnit, být aktivní, neplatily nájem a s ním spojené služby, rušily neustále domovní řád a jiné. Klientky vždy dostaly několik šancí, ale bohužel bezvýsledně. Jedna klientka přešla zpět do I. stupně, tedy do azylového domu, druhá klientka se odmítla vrátit do azylového domu a odešla bydlet ke své matce. Obě klientky dluží za podnájem společnosti KOTEC o.p.s. Dvě klientské rodiny za dobu projektu přešly do III. stupně SPB, jejich situace byla stabilizovaná jak po sociální stránce, tak po finanční. A poslední dvě klientské rodiny pokračují i po skončení projektu v SPB. Tyto dvě rodiny nemohly prozatím postoupit do III. stupně SPB. Jedna rodina řeší velkou kumulaci problémů od vysokých exekucí a dluhů, po zdravotní postižení dítěte a partnerské neshody. Druhá rodina má tak nízké příjmy, že sotva s nimi vystačí na měsíční poplacení základních nákladů, nezbývá na to, aby našetřila a splácela své dluhy. Obě rodiny mají dluh vůči městu, a tak nemohou požádat o nájemní městský byt. A zároveň jejich příjmy jsou tak velmi nízké, že nemají možnost našetřit na složení kauce běžného komerčního nájemného bydlení. Majitelé bytů často požadují tříměsíční až šestiměsíční kauci na byt předem. 4. 3 III. stupeň SPB Třetí stupeň SPB zahrnuje běžné nájemné bydlení (nebo vlastnické bydlení), ať už v městském nájemním bytě nebo v soukromém sektoru. Během realizace projektu dvě klientské rodiny přešly z druhého stupně do třetího stupně. V obou případech přešel nájemní byt společnosti KOTEC, ve kterém rodiny byly v podnájmu, na rodinu, která je nyní v nájemním vztahu vůči městu. Rodiny se tak nemusely nikam stěhovat, jen se jim změnil právní vztah. 4. 4 Společné znaky klientů SPB 4. 4. 1 Dluhy Většina klientů má dluhy, nejčastěji na nájmu, u bankovních i nebankovních společností, za komunální odpad a u telefonních operátorů. Dalším problémem je, že klienti nemají dluh pouze u jedné společnosti, ale u více společností. Špatně se pak orientují ve výši svých dluhů a neřeší je. Dluhy jsou poté neúnosné. Vždy se dluhy klientů zmapovaly, byly vytvořeny finanční rozvahy, pomohlo se se splátkovými kalendáři nebo zprostředkováním kontaktu s dluhovým poradenstvím. Klienti mají snahu dluhy splatit, ale jsou limitováni svým nízkým příjmem, náklady na bydlení a uspokojením základních potřeb. Stránka 20 z 77

4. 4. 2 Nízký příjem, závislost na dávkách Vzhledem k tomu, že klienti mají často malé děti, jsou zcela závislí na sociálních dávkách (rodičovský příspěvek, příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a jiné). Někteří klienti sice pracují, ale mají velmi nízký příjem, kterým nejsou schopni poplatit vše důležité, nebo s velkými obtížemi. S tím souvisí i rodinný finanční limit. Často rodiny žijí z měsíce na měsíc a nezbývá jim na našetření peněz na budoucí měsíce. 4. 4. 3 Nízká finanční gramotnost Klienti si často před vstupem do SPB a první měsíce v SPB neumí spočítat, na co ve skutečnosti mají a na co již ne. Bylo nutné s klienty vypracovat finanční rozvahu a učit je změnit zažité návyky, aby vystačili s penězi. Často utráceli za zcela zbytečné věci (drahá kosmetika, drahé jídlo, cigarety) a pak jim nezbývalo na potřebné věci. Rodiny často ani neuměly hospodárně vařit, kupovaly například drahé sušenky, místo toho, aby upekly pekáč koláče, který zasytí více osob a stojí méně, nebo aby nakupovaly potraviny v různých slevových akcích a jiné. 4. 4. 4 Pracovní povědomí Často mají klienti zájem pracovat, ale vlastně neví, co pro to vše mají udělat. Je jim pomáháno s hledáním zaměstnání, pomoc se sepsáním životopisu, je jim zvyšováno povědomí o projektech ÚP, je jim poskytnut doprovod na úřad, nacvičují spolu rozhovor při pracovním pohovoru a jiné. Stránka 21 z 77

5 Manuál koncepční spolupráce Tato kapitola názorně vymezuje a definuje různé podoby spolupráce mezi chebskými poskytovateli sociálních služeb a dalšími poskytovateli služeb, které se v Chebu a blízkém okolí nachází, a to nastavením mechanismů kooperace jednotlivých služeb a programů zaměřených komplexně na cílovou skupinu sociálně vyloučených a ohrožených sociálním vyloučením v Chebu. Pro přehlednost a specifičnost určitých problémů jsme rozdělili sociálně vyloučené na 7 cílových skupin, které jsme zaznamenali v průběhu realizace projektu. V následujících podkapitolách jsou souhrnně a přehledně u každé cílové skupiny uvedeny nejpalčivější problémy a sociální jevy, které mohou v životě klienta nastat, a následně i možné rámcové nástroje řešení. V úvodu každé následující podkapitoly je popsána cílová skupina, jak se jeví a s jakými problémy se nejčastěji setkává a s čím nejčastěji potřebuje pomoci. Dále jsou uvedena rizika na straně klienta, rizika na straně služeb, možnosti řešení a také příklady účinných, osvědčených nástrojů k odstranění nepříznivých jevů a situací klienta takovým způsobem, aby klient byl schopen se vymanit z nepříznivé situace a naučil se tyto situace zvládat a vyvarovat se jim do budoucna. Na tuto kapitolu navazuje kapitola 6 Souhrnný popis nástrojů řešení problémových jevů, ve které jsou více definovány způsoby řešení problémových situací podle jednotlivých jevů. Nutno upozornit, že ve vyjmenovaných službách v návrhu řešení jsou uvedeny pouze ty služby, které jsou dostupné v Chebu a blízkém okolí. Každá cílová skupina je označena samostatnou barvou pro větší přehlednost. Cílové skupiny a jejich označení barvy: 5. 1 Osoby bez přístřeší a osoby ohrožené jevem bezdomovectví červená barva 5. 2 Zadlužení chudoba zelená barva 5. 3 Mladiství v evidence ÚP žlutá barva 5. 4 Rodiče a děti modrá barva 5. 5 Rodiče s omezenými rodičovskými schopnostmi bílo-šedá barva 5. 6 Rodina s postiženým dítětem fialová barva 5. 7 Osoby v náhlé krizi oranžová barva Stránka 22 z 77

5. 1 Osoby bez přístřeší a osoby ohrožené jevem bezdomovectví červená barva Popis cílové skupiny: Osoby bez přístřeší jsou označovány veřejností za "bezdomovce, lidi ulice, tuláky, nepřizpůsobivé, osoby nouze, lidi bez zázemí" atd. Za osoby ohrožené jevem bezdomovectví považujeme všechny osoby, které nemají jistý a stabilní příjem a především bydlení. Tuto skupinu osob tvoří tedy poměrně velké množství lidí. Za osoby bez přístřeší považujeme osoby, které: zjevně přebývají venku jak přes den, tak přes noc, např.: si smontovaly přístřešek z různých materiálů, jsou ve stanu, nebo ve vybydlených polorozpadlých domech, odstavených vagonech, kontejnerech na papír, využívají jeskyně, mosty, převisy, sklepení domů a jiná místa k přespání, v noci využívají služeb noclehárny, přes den jsou venku a mohou a nemusí využívat služeb denního nízkoprahového centra, kontaktního centra. Za osoby ohrožené bezdomovectvím zejména považujeme osoby, které: využívají služeb azylových domů, domů na půli cesty, ubytoven, jsou před propuštěním z institucí, jako jsou věznice, léčebny dlouhodobé péče, psychiatrické léčebny, nemocnice, dětské domovy, výchovné ústavy a jiné instituce, a nemají se kam vrátit, osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel bez vlastního zázemí a bez řádné smlouvy, osoby bydlící u někoho bez právního nároku, př.: nemají platnou nájemní, nebo podnájemní smlouvu, nedostávají potvrzení o zaplacení, bydlí v budově, která není určena k bydlení (bývalý obchod a jiné), osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu nebo se musí vystěhovat z vlastního bytu př.: byt zabaven exekučně, osoby bydlící v mobilních domech (maringotky, odstavené vagóny, vozíky a jiné) osoby bydlící v přelidněných bytech, př.: desetičlenná rodina bydlící v 1+1, osoby užívající pravidelně a dlouhodobě návykové látky. Shrnutí: Město Cheb se snaží s problematikou bezdomovectví pracovat. Ve městě je zřízena noclehárna, azylový dům, nízkoprahové denní centrum, krizová pomoc, dluhové poradenství, středisko sociální rehabilitace, tyto služby zajišťuje Diecézní Charita Plzeň, dále pak je zřízeno kontaktní centrum a terénní programy, které zajišťuje KOTEC o.p.s. S těmito a dalšími institucemi město Cheb velmi úzce spolupracuje. V květnu 2015 proběhlo první rozsáhlé mapování osob bez domova v Chebu. Zástupci MěÚ Cheb, Diecézní Charity Plzeň, KOTEC o.p.s. mapovali vytipované lokality, kde se osoby bez přístřeší zdržují a také pohyb osob v nízkoprahovém denním centru a na noclehárně. Mapovalo se v průběhu dvou dnů. Byl připraven sběrný arch, který vyplňoval mapující na základě odpovědí osob bez přístřeší. Dotazníkové otázky byly například: kde má trvalé bydliště, jak dlouho je na ulici, kde je přes den, kde přespává, kolik mu je let, kde provádí hygienu, zda má praktického lékaře a navštěvuje ho, jaký je jeho příjem, jak se dostal na ulici a zda nepotřebuje s něčím pomoci. Mapováním bylo zjištěno, že v Chebu se nachází 150 až 200 osob bez přístřeší a většinou se jedná o chebské občany. Předpokládáme, že takové mapování by se uskutečňovalo pravidelně 1x až 2x ročně. Stránka 23 z 77

Rizika na straně klienta: Rizika na straně služby, institucí: Jaká je jeho motivace ke změně? Právní normy Je schopen se změnit? Kompetence jednotlivých institucí Jak dlouho je na ulici? Ochota úředníků, odborníků Je schopen rozumně nahlížet na svou situaci? Je závislý na drogách, alkoholu dlouhodobě? Má rodinné zázemí, kam by se vrátil? Rizikové chování - kriminalita, vandalismus, sociálně-patologické jevy Má nějaký příjem? A je schopen si ho zajistit? Stránka 24 z 77

Problémový jev, problémová situace (barevné pole) a nástroje řešení (světlé pole): bez bydlení bez příjmu užívání alkoholu a návykových látek bez lékařské péče s dluhy bez dokladů krizová pomoc evidence ÚP terénní a sociální práce praktický lékař dluhové poradenství Městský úřad - evidence obyvatel noclehárna sociální dávky ÚP kontaktní centrum odborní lékaři finanční povědomí Městský úřad - kurátor pro dospělé azylový dům OSSZ - důchody poradenství pro abstinující nemocnice terénní a sociální práce terénní a sociální práce terénní a sociální práce terénní a sociální práce léčebny a komunity terénní a sociální práce insolvence zdravotní pojišťovna prostupné bydlení brigády, práce psychiatrická pomoc zdravotní pojišťovna rodina a blízké osoby Policie ČR nájemní, komerční byty rodina a blízké osoby psychologická pomoc rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rekvalifikační kurz při ÚP rodina a blízké osoby Stránka 25 z 77

5. 2 Zadlužení chudoba zelená barva Popis cílové skupiny: Zadlužení a chudoba jsou pojmy, které spolu velmi úzce souvisí. Zadluženost rodin i jednotlivců je v dnešní společnosti poměrně vysoká a zároveň i spousta rodin a jednotlivců je tímto jevem ohrožená. Zadlužení jsou: ti, kteří si půjčili peníze, jak u bankovních i nebankovních společností, u známých, příbuzných, fyzických i právnických osob a tyto prostředky musí vrátit ať už s navýšením o úroky, nebo bez navýšení. Tento jev sám o sobě by nebyl problémem, kdyby ten, co dluží, měl dostatečný, pravidelný příjem, kterým by byl schopen své závazky hradit a zároveň platit běžné výdaje spojené s bydlením, s domácností, se stravou a ostatní výdaje. Zadlužením a chudobou jsou tedy ohroženi: nízkopříjmové rodiny, jednotlivci, kteří jsou závislí na sociálních dávkách rodiny s malými dětmi, zdravotně postižení, mentálně postižení, senioři, nezaměstnaní, dlouhodobě nemocní a jiní, lidé, kteří sice pracují a mají nějaký příjem, ale nejsou schopni, po odečtení nákladů na bydlení, našetřit peníze na horší časy, takzvaně žijí z měsíce na měsíc, lidé, kteří si pořizují často věci na úvěr, na splátky, lidé, kteří mají hypotéku na dům či byt, auto na leasing Doporučení: 1. Dluhy řešit. Dluhy řešit od první chvíle, neignorovat došlé dopisy s urgencemi o zaplacení. Tím, že se neřeší, sami nezmizí. 2. Mít přehled o dluzích. Je nutné vědět, u jakých společností dluhy máme a v jaké výši. Je nutné vědět, co se stane, když se nezaplatí včas, co by mohlo nastat a jak se tomu všemu vyvarovat. 3. Když nevím, co s dluhy dělat, dojít do Dluhové poradny (Diecézní Charita Plzeň) služba je poskytována zdarma. 4. Pokud je to možné, nepůjčovat si již. Rozhodně ne u nebankovních společností a u fyzických podnikajících osob. Když už si půjčit musím, pořádně si musím přečíst smluvní podmínky a posoudit výhodnost půjčky. 5. Spočítat si dobře na co mám a nemám. A držet se toho. 6. Nepůjčovat si pro potřeby jiných lidí, kteří se zaručí, že budou poctivě splácet. Pokud banky neposkytnou půjčku přímo jim, znamená to, že nejsou solventní a hrozí velké riziko, že poctivě splácet nebudou. Stránka 26 z 77

Rizika na straně klienta: Rizika na straně služby, institucí: Finanční negramotnost Právní normy Důvěřivost, snadno "naletí" Kompetence jednotlivých institucí Dluhy neřeší od začátku, až když jsou neúnosné Ochota úředníků, odborníků Má rodinné zázemí? Málo malometrážních nájemních bytů Otázka možností šetření finančních prostředků Vysoké kauce u komerčních nájemních bytů (3-6 měsíců předem) Neumí si reálně říct, na co má a nemá Stránka 27 z 77

Problémový jev, problémová situace (barevné pole) a nástroje řešení (světlé pole): ohrožený příjem, nebo ztráta příjmu dluhy ohrožené bydlení práce, brigáda dluhové poradenství nájemní, komerční byty evidence ÚP sociální dávky ÚP komunikace s věřiteli a exekutory insolvence sociální bydlení systém prostupného bydlení terénní a sociální práce OSSZ - důchody konsolidace půjček terénní a sociální práce azylový dům noclehárna rodina a blízké osoby rekvalifikační kurz při ÚP rodina a blízké osoby finanční povědomí krizová pomoc terénní a sociální práce rodina a blízké osoby Stránka 28 z 77

5. 3 Mladiství v evidenci ÚP žlutá barva Popis cílové skupiny: Tuto skupinu představují mladiství ve věku 15 18 let, kteří se dále nevzdělávají, nepřipravují se na budoucí zaměstnání, nepracují a jsou vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na kontaktních pracovištích úřadu práce. Je to velmi specifická skupina mládeže, která je téměř nezaměstnatelná, protože někteří mají pouze základní vzdělání, někteří ukončené v šesté nebo sedmé třídě, nemají žádnou nebo mizivou praxi. Často se u těchto mladistvých setkáváme s cyklickou nezaměstnaností a cyklickými problémy jejich rodin. Tím je myšleno, že často rodiče těchto dětí sami mají nízké vzdělání, nepracují, jsou dlouhodobě závislí na dávkách, žijí často ve vyloučených lokalitách a jejich děti mladiství přebírají stejné vzorce chování, protože jiné vzorce neznají. Je zde riziko, že: budou celý život závislí na dávkovém systému (dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory), mají minimální, spíše žádné pracovní návyky, mají velmi nízké vzdělání, žádné praktické zkušenosti a z toho důvodu jim činí problém sepsat si vlastní životopis, požádat o práci, neumí vhodně komunikovat s budoucím zaměstnavatelem, mají nízkou finanční gramotnost, nevyřídí si základní dokumenty, doklady (výměnu občanského průkazu, zdravotní pojištění) a jiné, tato skupina je velmi ohrožena sociálním vyloučením, chudobou, zadlužením, bezdomovectvím, drogovou závislostí, kriminální činností a dalšími problémovými jevy, pro zaměstnavatele jsou zcela neperspektivní a nezaměstnají je, i tito mladiství jednou založí, nebo už zakládají své rodiny, a jejich děti znovu cyklicky budou mít stejné problémy, jako měli oni a jejich rodiče. Poznámka: Za dobu realizace projektu (od 1/2012 do 4/2015) byla pro tuto cílovou skupinu realizována služba Nejlepší učebnou je pracoviště, která si kladla za cíl zejména namotivovat mladistvé k dalšímu vzdělávání, jako je dokončení ZŠ, SŠ, nebo jít do práce, nebo si udělat rekvalifikační kurz při ÚP, mimo výuku se zprostředkovávaly i týdenní praxe účastníků, exkurze do různých firem a podniků a jiné. Bohužel tuto aktivitu se nepodařilo zachovat po skončení projektu. Proto již tato služba není uvedena ve výčtu možných nástrojů řešení. Stránka 29 z 77

Rizika na straně klienta: Rizika na straně služby, institucí: Je schopen a chce se změnit? Právní normy Jaké je jeho rodinné zázemí - funkční x nefunkční? Pochopil dostatečně, v čem spočívá jeho ohrožení? Kompetence jednotlivých institucí Ochota úředníků, odborníků Očekává, že se o něj vždy někdo postará - pasivita Programy pro absolventy a mladistvé při ÚP Školský systém a zajímavost oborů Stránka 30 z 77

Problémový jev, problémová situace (barevné pole) a nástroje řešení (světlé pole): bez vzdělání a bez pracovních návyků bez příjmu bez motivace, bez vzorců chování zvýšené riziko závislostí a kriminality základní škola střední škola brigáda, práce evidence ÚP rekvalifikace při ÚP bridáda, práce rodina a blízké osoby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 15+ nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 15+ terénní a sociální práce nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 15+ dobrovolnictví ÚP - sociální dávky OSSZ - důchody terénní a sociální práce volnočasové aktivity poradenství pro osoby abstinující kontaktní centrum rekvalifikační kurz při ÚP terénní a sociální práce ZŠ, SŠ volnočasové aktitvity rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby brigáda, práce městská policie, Policie ČR Stránka 31 z 77

5. 4 Rodiče a děti modrá barva Popis cílové skupiny: Skupina rodiče a děti zahrnuje rodiny, které jsou funkční, bez větších problémů. Jedná se o běžné rodiny, ve kterých se občas může vyskytnout nějaký problém, který v danou chvíli rodina neumí, nebo neví, jak řešit. Může se to stát každému. Tyto rodiny jsou většinou schopny vzniklé problémy vyřešit poměrně rychle a dobře. Jejich kompetence, znalosti, dovednosti i schopnosti jsou dobré, jak při výchově dětí, tak v rodinné soudržnosti. Snahou rodiny je pozitivně působit zejména na správný vývoj dětí a pozitivní vztahy v rodině jako v celku. Rodiny mohou: mít ohrožené bydlení vysoký nájem, hypotéka na bytě, bydlení bez právního nároku (bez smlouvy), bydlení na ubytovně a jiné, mít ohrožený příjem příjem pouze ze sociálních dávek, nízká mzda, dlouhodobá nemoc, jeden z partnerů (manželů) přijde o práci a nedaří se mu nalézt jinou atd., ohrožené zaměstnání smlouva na krátkou dobu určitou (např.: na 3 měsíce), ztráta zaměstnání, malý výdělek, časté střídání zaměstnání a jiné, dluhy, půjčky, exekuce, insolvence a jiné, být ohroženi ztrátou nebo nemocí blízké osoby dlouhodobá i krátkodobá nemoc rodinného příslušníka, úmrtí v rodině, náhlé úrazy a jiné, řešit výchovné problémy dětí záškoláctví, šikana, užívání návykových látek (alkohol, tabák, jiné návykové látky), kriminalita, vandalismus, poruchy příjmu potravy, hyperaktivita, agrese a jiné, řešit sociálně-patologické jevy u rodinného příslušníka, nebo osoby blízké zejména užívání návykových látek (alkohol, tabák, jiné návykové látky), kriminalita, agrese, trestné činy, přestupky a jiné, řešit rodinné, partnerské i mezilidské vztahy každý z partnerů může mít jiný náhled na různé životní situace (výchova dětí, chod domácnosti, partnerské soužití, role v rodině), problematika domácího násilí, vyhrožování, přehnaná žárlivost, rozvod, generační neshody a jiné. Stránka 32 z 77

Rizika na straně klienta: Rizika na straně služby, institucí: Odolnost členů rodiny Ochota a motivace k řešení situace Počet členů domácnosti a vztahy mezi nimi Význam rodinné soudržnost Právní normy Kompetence jednotlivých institucí Ochota úředníků, odborníků Místní a časová dostupnost služeb Řešení problémů, až když jsou neúnosné Stránka 33 z 77

Problémový jev, problémová situace (barevné pole) a nástroje řešení (světlé pole): ohrožené bydlení ohrožený příjem dluhy, půjčky ztráta, nemoc rodinného příslušníka sociálněpatologické jevy rod. příslušníka výchovné problémy dětí rodinné, partnerské vztahy, domácí násilí rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby nájemní a komerční byty brigády, práce dluhové poradenství psychologická pomoc terénní a sociální práce ZŠ, SŠ poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy prostupné bydlení OSSZ - důchody terénní a sociální práce nemocnice, odborní lékaři kontaktní centrum oddělení soc. právní ochrany dětí při MěÚ psychologická pomoc terénní a sociální práce evidence ÚP insolvence terénní a sociální práce psychiatr, psycholog terénní a sociální práce poradna pro oběti trestných činů azylový dům sociální dávky ÚP konsolidace půjček sociální dávky ÚP městská policie, Policie ČR Policie ČR intervenční centrum noclehárna rekvalifikační kurz při ÚP finanční povědomí životní pojištění poradna pro oběti trestných činů probační a mediační služba Policie ČR krizová pomoc terénní a sociální práce komunikace s věřiteli a exekutory jiná odborná pomoc Stránka 34 z 77

5. 5 Rodiče s omezenými rodičovskými schopnostmi bílo - šedá barva Popis cílové skupiny: Rodiče s omezenými rodičovskými schopnostmi představují specifickou skupinu rodičů, kterým chybí určité rodičovské schopnosti, dovednosti, vlohy. Nejsou schopni dostatečně pečovat o děti, jak v uspokojování jejich základních potřeb, tak vedení dítěte k příznivému vývoji a výchově. Na nedostatečné nebo zcela chybějící rodičovské schopnosti může mít vliv nízký intelekt, špatné rodičovské vzory, když sami byli malí, nefungující, problematická původní rodina, špatné rodinné zázemí a jiné. Rodiče s omezenými rodičovskými schopnostmi mohou, ale také nemusí být: osoby s mentálním postižením hraniční až úplné mentální postižení a různé kombinace postižení, osoby s duševním onemocněním těžké poruchy schizofrenie, maniodeprese, poruchy osobnosti a jiné, osoby s těžkým tělesným postižením bez dolních nebo horních končetin; mající končetiny, ale vzhledem k postižení nepohyblivé nebo jen z části, zcela imobilní osoby, kombinace různých postižení a jiné, osoby těžce smyslově postižené nevidící, neslyšící, nemluvící, kombinace různých postižení a jiné, osoby, jejichž handicap plyne ze sociálně-patologického prostředí, ve kterém vyrůstaly týrané a zneužívané děti, manželské krize, alkoholová závislost, závislost na jiných návykových látkách, patologické hráčství, predelikventní a delikventní skupiny, nepodnětné prostředí a jiné. Omezené rodičovské schopnosti mohou a nemusí být projevem nějakého druhu postižení, nebo nemoci. Záleží na tom, zda se tato komplikace týká obou rodičů, nebo pouze jednoho z nich. V případě, že se s handicapem potýkají oba rodiče, mají horší podmínky pro zvládání rodičovských rolí, protože jim něco chybí. Pokud je osobou s postižením pouze jeden z rodičů, ten druhý může jeho roli zastoupit. Nejproblematičtější jsou rodiče bez jakýchkoliv rodičovských schopností, dovedností. To jsou tací rodiče, kteří se neumí postarat o děti obecně, například tím, že dětem nedají dostatečně najíst, nezajistí jim lékařskou péči, nemají žádné hygienické návyky, děti dostatečně nerozvíjí, nedohlíží na ně, zanedbávají své děti, týrají je a jiné. Stránka 35 z 77

Rizika na straně klienta: Rizika na straně služby, institucí: Druh nemoci, postižení a jeho míra omezení Právní normy Motivace a ochota ke změně Kompetence jednotlivých institucí Uvědomění si vlastních hranic Ochota úředníků, odborníků Pomoc širší rodiny Stránka 36 z 77

Problémový jev, problémová situace (světlá pole) a nástroje řešení (tmavší pole): péče o dítě péče o domácnost pracovní příležitosti bydlení příjem rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby práce nájemní bydlení brigáda, práce terénní a sociální práce terénní a sociální práce brigáda vlastní bydlení OSSZ - důchody oddělení sociálně-právní ochrany dětí pečovatelská služba chráněné pracovní místo příspěvek na úpravu bytu evidence ÚP náhradní rodinná péče sociální rehabilitace podpora samostatného bydlení sociální dávky ÚP jiná odborná pomoc sociálněterapeutické dílny chráněné bydlení rodina a blízké osoby pediatr a ostatní odborní lékaři rodina a blízké osoby Stránka 37 z 77

5. 6 Rodina s postiženým dítětem fialová barva Popis cílové skupiny: Skupina rodina s postiženými dětmi zahrnuje rodiny, kde je jedno nebo více dětí s postižením mentálním, tělesným, smyslovým nebo kombinovaným postižením. Může se jednat o postižení vrozené, geneticky podmíněné, způsobené komplikacemi spojenými s porodem, nebo získané v průběhu života. Pro rodinu je postižení dítěte velmi stresovou a těžko překonatelnou záležitostí, se kterou se musí nějakým způsobem vyrovnat. Záleží na druhu, stupni a kombinaci postižení, dále pak na rodinném a partnerském zázemí, finančním zajištění rodiny, dostupnosti služeb, dostupnosti lékařů v místě bydliště, na pomoci širší rodiny a jiné. Rodiny s postiženým dítětem především řeší: péči o dítě péče o dítě přináší určitá specifika a rodina musí brát ohled na druh postižení, omezení dítěte a následně pak možnosti jeho vývoje; rodiny potřebují především znát zdravotní stav dítěte, vědět, co od postižení mohou očekávat a zároveň vědět, jak s dítětem co nejlépe nakládat, aby se vhodně vyvíjelo; s péčí o dítě může tedy pomoci rodina a blízké osoby, terénní a sociální práce, raná péče, OSPOD, odlehčovací služby, zajištění odborných služeb odborné služby můžeme dělit na: 1. odborné lékaře neonatologie, neurologie, chirurgie, psychiatr, ušní, nosní, speciální oddělení v nemocnicích a jiné, vždy záleží na druhu postižení, 2. odborné sociální služby jedná se o registrované sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách; například raná péče, odlehčovací služba, denní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením, osobní asistence, pečovatelská služba a jiné. 3. ostatní služby jako je rehabilitace, terapie, logopedie, pedagogicko psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum a jiné, zajištění odborných služeb, když rodiče se starat nemohou jedná se především o zařízení, ve kterých děti jsou po dobu, co se jejich rodiče nemohou o ně postarat například: denní stacionář, ve kterém je dítě po určitou část dne a rodiče si ho poté (třeba po práci) vyzvednou, nebo domov pro osoby se zdravotním postižením, zajištění příjmu záleží opět na druhu postižení, na životních podmínkách rodiny, jejich schopnostech, na místě, kde žijí, a na jiných podmínkách; je obtížné skloubit péči o postižené dítě a plný pracovní úvazek, rodiče postižených dětí by uvítali zkrácené pracovní úvazky, flexibilní pracovní režimy a kvalitní hlídání dětí; zajištění příjmu tedy zahrnuje mzdu ze zaměstnání na plný úvazek nebo částečný úvazek, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, sociální dávky ÚP, invalidní důchody, nadace, zajištění vzdělávání dítěte všechny děti se musí vzdělávat, poradensky mohou pomoci: raná péče, speciálně-pedagogické centrum, pedagogicko-psychologická poradna; vzdělávání dětí probíhá v MŠ, ZŠ, SŠ běžného typu, nebo ve speciálních školách nebo ve speciálních třídách při běžných školách, v denním stacionáři, rodinné a partnerské vztahy v ohrožení mohou být i rodinné a partnerské vztahy, ne každý vztah dokáže bez újmy ustát tak stresující situaci, jakou je narození dítěte se zdravotním postižením či s vážným vrozeným onemocněním, či s úrazem v důsledku, kterého vzniklo postižení dítěte. Stránka 38 z 77

Rodinám v takové situaci můžou pomoci i svépomocné skupiny, psychoterapie, poradny pro rodinu a manželství apod. Rizika na straně klienta: Rizika na straně služby, institucí: Stupeň a druh postižení dítěte Právní normy Motivace a ochota rodičů starat se a vychovávat postižené dítě Finanční zajištění rodiny Kompetence jednotlivých institucí Ochota úředníků, odborníků Míra rodičovských kompetencí, schopností, dovedností... Dostupnost odborných služeb Sociální opora rodiny a blízkých osob Stránka 39 z 77

Problémový jev, problémová situace (barevné pole) a nástroje řešení (světlé pole): péče o dítě a zajištění odborných služeb péče o dítě a zajištění odborných služeb příjem vzdělávání rodinné a partnerské vztahy rodina a blízké osoby speciálněpedagogické centrum brigáda, práce speciálněpedagogické centrum rodina a blízké osoby odborní lékaři, nemocnice denní stacionář OSSZ důchody pedagogickopsychologická poradna poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy terénní sociální práce domov se zdravotním postižením sociální dávky ÚP MŠ psychologická pomoc raná péče nadace ZŠ, SŠ svépomocné skupiny odlehčovací služba osobní asistent ve škole x asistent pedagoga oddělení sociálně-právní ochrany dětí denní stacionář Stránka 40 z 77

5. 7 Osoby v náhlé krizi oranžová barva Popis cílové skupiny: Cílová skupina osob v náhlé krizi představuje osoby, které se dostaly do různých nepříjemných, negativních situací, problémů, se kterými si neumí nebo nedokáží samy poradit. Krizovou situaci může představovat jeden problém (př. úmrtí v rodině), ale zpravidla se člověk ocitá v krizi, když se projeví více kumulovaných problémů (př. úmrtí v rodině a zároveň ztráta živitele rodiny, poté nutnost řešit další příjmy, nižší standard bydlení a jiné). Každý vnímá krizové situace jiným způsobem, záleží na intenzitě krizové situace, na vnímání a prožívání osoby, zda je na to člověk sám, nebo mu pomůže jeho rodina, blízké okolí a na dalších okolnostech. Palčivými náhlými krizovými situacemi mohou být: náhlá ztráta bydlení hrozba brzké ztráty bydlení nebo již ztráta bydlení; například z důvodu exekuce na byt, nuceného vyklizení bytu z důvodu neplacení nájemného, uplynutím sjednané smlouvy o nájmu, ubytování a jiné, náhlá ztráta blízké osoby každý se se ztrátou blízké osoby vyrovnává jiným způsobem, také záleží na tom, zda k zesnulému jsme měli velmi blízký a hezký vztah, nebo nám nebyl blízký, nesetkávali jsme se; často se ztrátou blízké osoby se osoby v krizi mohou setkat s dalšími důsledky jejího úmrtí, jako je ztráta jednoho příjmu v rodině, obavy z vypravení pohřbu, nutnosti snížení běžného standardu domácnosti, nutnosti najít levnější bydlení, nutnost obstarávat všechno sám a jiné, ztráta zdraví, vážné úrazy vážná nemoc, dlouhodobá nemoc, těžké úrazy, dlouhodobá hospitalizace v nemocnici jsou také krizovou situací, se kterou je nutné se vyrovnat, a také představují změnu v dalším životě; zejména pokud člověk potřebuje přebudovat byt na bezbariérový, nebo se přestěhovat do domu s výtahem, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, potřebuje zprostředkovat nějakou odbornou službu, jako je zejména pečovatelská služba nebo osobní asistence a jiné, náhlá ztráta příjmu ztrátu příjmu představuje například ukončení pracovního poměru na dobu určitou, zrušení zaměstnavatele, snižování stavu pracovníků v podniku, ukončení výplaty sociálních dávek, neobdržení mzdy za jeden a více měsíců a jiné, stát se obětí trestných činů jedná se o problematiku domácího násilí, přepadení, ale i dalších trestných činů, jako je sexuální zneužití, nátlak, násilí, vydírání a ostatní; oběti trestných činů především potřebují pomoci po psychické stránce, tzn. poskytnout prvotní krizovou intervenci, nadále je netraumatizovat a citlivě s nimi jednat, to vše s přihlédnutím k jejich aktuálnímu stavu. Stránka 41 z 77

Rizika na straně klienta: Rizika na straně služby, institucí: Míra traumatu během krize Právní normy Rezignovanost na vše Kompetence jednotlivých institucí Pomoc širší rodiny Ochota úředníků, odborníků Motivace a chuť ke změně Místní a časová dostupnost služeb Řešení problémů, až když jsou neúnosné Neznalost možností, jak krizovou situaci řešit Stránka 42 z 77

Problémový jev, problémová situace (barevné pole) a nástroje řešení (světlé pole): ztráta bydlení ztráta blízké osoby ztráta zdraví, vážné úrazy ztráta příjmu oběť trestných činů rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby rodina a blízké osoby krizová pomoc psychologická pomoc odborná lékařská péče evidence ÚP Policie ČR, městská policie noclehárna, azylový dům psychiatrická pomoc odborné poradenství sociální dávky ÚP psychologická pomoc malometrážní nájemní byt linky bezpečí úprava bezperiérového bytu dluhové poradenství psychiatrická pomoc prostupné bydlení terénní a sociální práce terénní a sociální služba práce krizová pomoc terénní a sociální práce brigády poradna pro oběti trestných činů domov pro seniory x dům s pečovatelskou službou OSZZ - důchody Stránka 43 z 77