M Ě S T O N E R A T O V I C E

Transkript

1 M Ě S T O N E R A T O V I C E ul. Kojetická NERATOVICE Projekt Neratovicko komunitně znamená společně Analýza potřeb pečujících osob o příjemce příspěvku na péči s III. a IV. stupněm závislosti na území města Neratovic a spádových obcí Zpracovala: Mgr. Markéta Trejbalová

2 2 Obsah Východiska výzkumného šetření... 3 I. Analýza dotazníkového šetření - Část potřeby a služby Preferovaná forma péče pro závislou osobu pohledem pečujícího Preferované možnosti podpory pro zvládání péče Odhadovaná délka péče do budoucna Sociální služby preferované pečujícími osobami Důvody nevyužívání sociálních služeb příjemci příspěvku Zdroje informací o sociálních službách Zdroje informací prostřednictvím neziskových organizací a sdružení občanů Vnímání pozitiv příspěvku na péči pečujícími osobami Vnímané nedostatky příspěvku na péči pečujícími Posouzení výše příspěvku s poskytovanou domácí péčí Využívané sociální služby Hodnocení informovanosti o sociálních službách II. Analýza informační části dotazníkového šetření Pohlaví Věková struktura pečujících osob Dosažené vzdělání Ekonomická aktivita pečujících osob Přístup k internetu Stupeň příspěvku na péči Věková struktura příjemců příspěvku III. Závěr a diskuze Příloha A: Vzor dotazníku... 1

3 3 Východiska výzkumného šetření V současné době probíhá na území Neratovicka projekt Neratovicko - komunitně znamená společně. V jeho rámci se uskutečňují aktivity zaměřené na zjišťování potřeb občanů města a také občanů spádových obcí. Mapování těchto potřeb je zaměřeno především na evaluaci stávajících a plánování poptávaných sociálních služeb v tomto regionu. Cílem analýzy jsou: - Základní údaje o cílové skupině - Identifikování potřeb pečujících rodinných příslušníků, poskytujících pomoc nesoběstačným členům rodiny s přiznaným III. a IV. stupněm závislosti na péči - Využívání sociálních služeb cílovou skupinou - Informovanost cílové skupiny Péče o nesoběstačnou osobu klade na pečující značné nároky a fyzická i psychická zátěž se nezřídka projeví na zhoršení jejich zdravotního stavu, což společně se sociální situací dělá z těchto pečujících potenciální klienty sociální práce. Zároveň jim poskytování péče, často celodenní, může ztížit možnost využití veřejného setkání, kde by mohli hovořit o svých potřebách a problémech spojených s péčí. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro zmapování této oblasti formou empirického výzkumu. Základním nástrojem k realizaci výzkumu bylo zvoleno dotazníkové šetření, které se uskutečnilo v době od do Základním cílem výzkumu bylo zjistit informace o potřebách pečujících, významných pro vytváření sociálních služeb města Neratovice, které mohou do budoucna přispět ke zlepšení kvality života v rodinách, kde dlouhodobě pečují o osobu se zdravotním postižením. Kromě základních otázek zaměřených na potřeby pečujících a sociální služby, obsahoval dotazník také další položky zjišťující osobní údaje pro hlubší analýzu poskytující podrobnější výsledky. Pro potřebu výzkumu byla použita verze tištěného dotazníku. Jako způsob distribuce byla zvolena Česká pošta a.s. Výzkumný soubor byl tvořen pečujícími

4 4 osobami o příjemce příspěvku ve III. a IV. stupni závislosti, jejichž počet byl k celkem 112 osob, bylo tedy distribuováno celkem 112 dotazníků. Z tohoto počtu se aktivně zapojilo celkem 67 respondentů. Pro neúplné vyplnění u většiny dotazovaných byla při zpracování analýzy vyřazena otázka č. 8.

5 5 I. Analýza dotazníkového šetření - Část potřeby a služby 1. Preferovaná forma péče pro závislou osobu pohledem pečujícího V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 66% pečujících osob, které poskytují pomoc příjemcům příspěvku, chtějí poskytovat tuto pomoc především v domácím prostředí s možnostmi využití terénních sociálních služeb, případně blízkých nebo 19% pečujících by kombinovalo rodinnou péči s využitím denního stacionáře. Možnost chráněného bydlení by uvítalo 7% pečujících, stejný počet by dal přednost ústavní péči pro příjemce příspěvku. Z otázky vyplývá preferování pobytu v domácím prostředí a jeho význam pro příjemce příspěvku Tabulka1: Preferovaná forma péče pro závislou osobu pohledem pečujícího Pokud byste si mohli vybrat zajištění stálé péče pro osobu, o kterou pečujete, jaké formě byste dali přednost? Žít ve vlastní domácnosti s využitím terénních sociálních služeb a 44 66% eventuelně blízkých 1. Žít ve vlastní domácnosti s využitím kombinace sociálních služeb 13 19% poskytovaných v domácnosti a pobytem ve stacionáři (případně pomoci blízkých) Žít v domě s pečovatelskou službou, nějaký typ chráněného bydlení 5 7% Bydlet v zařízení poskytujícím dlouhodobý pobyt 5 7% Jiné uveďte 0 0% suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření 2. Preferované možnosti podpory pro zvládání péče Pro zvládání péče by 37% pečujících osob zvolilo možnost oddechu. Možnost odpočinku byla jako podpora vnímána jako na prvním místě. Celkem 34% pečujících by uvítalo lepší podmínky pro zdravotní péči závislé osoby. Finanční podpora péče byla uváděna 30% dotazovaných. Jako další podporu by celkem 31% pečujících uvítalo lepší

6 6 přístup k pomůckám, sociální služby a podmínky pro domácí péči o závislou osobu. Celkem 15% dotazovaných by uvítalo informace vztahující se k péči. Tabulka 2:Preferované možnosti podpory pro zvládání péče Pro zvládání péče byste uvítali lepší podmínky v oblastech: Poradenství v této situaci 10 15% Finanční podpora péče (dávky) 20 30% Možnost odpočinku, oddechu 25 37% Lepší přístup k pomůckám pro osobu, o niž pečuji 14 21% Podporu v psychické oblasti 6 9% Pracovní příležitosti 5 7% Důchod za péči 20 30% Zdravotní péči pro osobu, o niž pečuji 23 34% Sociální služby pro osobu, o niž pečuji 14 21% Podmínky pro domácí péči např. bezbariérové bydlení 14 21% Jiné (fyzioterapie) 1 1% suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření 3. Odhadovaná délka péče do budoucna Tabulka3: Odhadovaná délka péče do budoucna Jak dlouho podle vás budete schopni fyzicky a psychicky pečovat o blízkou osobu za stávajících podmínek? Dokud bude potřeba (dokud to zvládnu) 59 88% Několik let 6 9% Několik měsíců 0 0% Krátkodobě, hledám řešení 1 1% Péči již nezvládám 1 1% suma % Zdroj: Vlastní výzkumné šetření Většina pečujících osob (88%) předpokládá zvládání dlouhodobější péče a jsou odhodláni poskytovat pomoc, dokud to bude závislá osoba potřebovat a dokud budou péči zvládat. Celkem 9% odhaduje dobu poskytování péče na několik let. Délku doby, po kterou bude péče poskytována, nelze do budoucna přesně vymezit, což si pečující osoby uvědomují.

7 7 4. Sociální služby preferované pečujícími osobami Mezi sociální služby, které vnímají pečující osoby jako potřebné pro poskytování pomoci závislým osobám, patří na prvním místě osobní asistence pro 45% pečujících, na druhém místě jde o neplacenou pomoc dobrovolníků 22%, dále jsou žádány pečovatelská služba 19% a krátkodobé pobyty mimo domov, denní stacionář a možnost setkávání s lidmi v podobné situaci. Z této otázky však není patrné, zda a které z výše jmenovaných služeb jsou pečujícími osobami využívány. Tabulka4:Sociální služby preferované pečujícími osobami Pro zvládání péče byste uvítali tyto sociální služby: Osobní asistence odborné pečovatelky 30 45% Pomoc dobrovolníků neplacená forma 15 22% Zajištění krátkodobých pobytů mimo rodinu pro danou osobu 11 16% Denní stacionář 11 16% Týdenní stacionář 0 0% Chráněné bydlení 3 4% Dům s pečovatelskou službou 4 6% Kluby pro děti se zdravotním postižením 5 7% Chráněné dílny pro osoby se zdravotním postižením 5 7% Podporované zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením 9 13% Bezbariérové bydlení pro osoby se zdravotním postižením 4 6% Pečovatelská služba 13 19% Setkání s lidmi v podobné situaci 11 16% Domovy pro osoby se zdravotním postižením, pro seniory 5 7% Doprava 6 9% suma % Zdroj: Vlastní výzkumné šetření 5. Důvody nevyužívání sociálních služeb příjemci příspěvku Mezi důvody, spatřované jako překážky k využívání sociálních služeb, byla uváděna absence možnosti doprovodu osobní asistence k poskytovateli služby a zpět 24% a doprava do místa služby 18%. Požadovaná sociální služba se v regionu nenachází pro 22% dotazovaných. Dalšími překážkami je nedostačující kapacita 15%, časové omezení služby 13% a nedostatek finančních prostředků na uhrazení nákladů za

8 8 služby. Celkem 10% dotazovaných osob uvedlo, že péči zvládá bez nutnosti využívání dalších sociálních služeb. Tabulka5:Důvody nevyužívání sociálních služeb příjemci příspěvku Jaké jsou důvody, pro které nemůžete využívat sociální službu, kterou byste chtěli? Kapacitní důvody, služba je plně obsazena 10 15% Finanční důvody, nemohu si to dovolit 8 12% Nesplňuji kritéria této služby 2 3% Časové důvody, služba je poskytována v době, kdy mi to 9 13% nevyhovuje Doprava, nemám jak se dostat do místa služby 12 18% Bez doprovodu či asistenta se ke službě nedostanu 16 24% Služba není 15 22% Zvládáme bez využití služeb 7 10% Nevím, zda služba existuje 1 1% suma % Zdroj: Vlastní výzkumné šetření 6. Zdroje informací o sociálních službách V dotazníkovém šetření uvedlo 48% pečujících osob, že by o informace týkající se sociálních služeb požádalo Odbor sociálních věcí a zdravotnictví na MÚ Neratovice. Jako další zdroj informací byli uváděni lékaři, poskytovatelé sociálních služeb na území města, případně známí či lidé s podobnými problémy a internet. Tabulka6: Zdroje informací o sociálních službách uváděné pečujícími osobami Kam byste se obrátili v případě, že byste potřebovali získat informace o poskytovaných sociálních službách? Městský úřad, sociální odbor 32 48% Lékař 15 22% Internet 14 21% Poskytovatel služeb 15 22% Lidí se stejnými problémy 1 1% Známí 1 3% Nevím 2 1% suma % Zdroj: Vlastní výzkumné šetření

9 9 7. Zdroje informací prostřednictvím neziskových organizací a sdružení občanů Celkem 63% dotazovaných uvedlo, že neznají žádné sdružení zaměřené na obtíže osoby se zdravotním postižením. Celkem 37% pečujících uvedlo, že znají taková sdružení. Byly uváděny tyto organizace: Život 90, Člověk v tísni, Paprsky pomoci, Maltézská pomoc, Paraple, APLA, Sdružení pacientů postižených mozkovou mrtvicí, Svaz zdravotně postižených Neratovice, okresní organizace SPMP ČR v Mladé Boleslavi, centrum Vážka, Charita, Červený Kříž. Tabulka7:Zdroje informací prostřednictvím neziskových organizací a sdružení Znáte sdružení (občanská, rodičů, lidí se zdravotním postižením ) zaměřená na obtíže osoby, o kterou pečujete? Ano 25 37% Ne 42 63% Suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření 8. Vnímání pozitiv příspěvku na péči pečujícími osobami Tabulka8: Vnímání pozitiv příspěvku na péči pečujícími osobami Napište největší přínos, který souvisí s poskytováním příspěvku na péči osobě, o niž pečujete: Závislá osoba může být doma 4 6% Mohu mu posloužit sám/sama 12 18% Přilepšení k důchodu 4 6% Lepší finanční situace 11 16% Umožní a usnadní péči 6 9% Umožní kontakt s lidmi 2 3% Neplacení zdravotního a sociálního pojištění 1 1% Větší kvalita péče, možnost koníčků, zálib 4 6% Umožnil studium dítěte 1 1% Bez něj by to doma nešlo 1 1% Započítávání roku do důchodu 1 1% Nezávislost na výběru poskytovatele služeb, rovný vztah mezi 1 1% ním a mnou Uznání těžké situace státem 2 3% Nevím 18 27% suma % Zdroj: Vlastní výzkumné šetření

10 10 Uváděná pozitiva příspěvku na péči jsou shrnuta v tabulce č. 8. V 18% se pečující shodli na vnímání přínosu především v podpoře domácí péče, kdy se mohou o závislou osobu postarat sami. Očekávaným pozitivem byla v 16% uváděná lepší finanční situace. 9. Vnímané nedostatky příspěvku na péči pečujícími Největší nedostatek příspěvku na péči byl spatřován v absenci sociálních služeb poptávaných pro příjemce příspěvku a jejich pečujícími, celkem 30% dotazovaných. Tato skutečnost koresponduje s reálnou situací poskytovaných sociálních služeb v České republice, jejichž absence je v rozporu se smyslem dávky příspěvku na péči. Se sociálními službami souvisí i další uváděný nedostatek, kdy 12% dotazovaných uvedlo, že příspěvek na péči nestačí na pokrytí nákladů za sociální služby poskytované registrovaným poskytovatelem. Celkem 10% dotazovaných uvedlo, že příspěvek na péči řeší situaci pouze částečně. Tabulka9:Nedostatky příspěvku na péči vnímané pečujícími osobami Napište největší nedostatek, který souvisí s poskytováním příspěvku na péči osobě, o kterou pečujete: Neřeší to budoucnost 2 3% Řeší situaci jen částečně 7 10% Nestačí ani na zaplacení 8 12% služby Není tu služba pro jeho 20 30% využití Spíš potřebuju informace 1 1% Nemůžu jít pracovat 1 1% Jsem doma, budu mít 1 1% nepatrný důchod Ztráta osobního života 1 1% Není jistota, zda bude 2 3% příspěvek zachován Nevím 26 39% suma % Zdroj: Vlastní výzkumné šetření

11 Posouzení výše příspěvku s poskytovanou domácí péčí V souvislosti s vnímáním příspěvku na péči jako ohodnocení poskytované pomoci uvádělo 58% pečujících osob jeho výši za neadekvátní a nedostatečnou, 42% pečujících se domnívalo, že výše příspěvku je srovnatelná s náročností poskytované péče. Toto zjištění je nutné vnímat v kontextu s individuální situací a možnostmi každého pečujícího, např. náročnost péče o seniora se syndromem demence nelze srovnávat s náročností péče o seniora s tělesným postižením, jiná je situace osamělého pečujícího ve vyšším věku a pečujícího, který zároveň zabezpečuje rodinu. Tabulka10: Posouzení výše příspěvku v souvislosti s poskytováním pomoci pečujícími Považujete výši příspěvku na péči za adekvátní ohodnocení Vámi vynaloženého času, úsilí a osobního života? Ano 28 42% Ne 39 58% Suma % Zdroj: Vlastní výzkumné šetření 11. Využívané sociální služby Nejvíce využívanými sociálními službami v regionu jsou pečovatelská služba a zdravotnická služba Farní charity Neratovice uváděná 33% dotazovaných pečujících a Městská pečovatelská služba, kterou využívá 31% pečujících osob. Celkem 37% dotazovaných uvedlo, že žádnou službu nevyužívá. Tabulka11: Využívání dostupných sociálních služeb příjemci příspěvku a pečujícími osobami Využíváte některou z poskytovaných sociálních služeb, dostupných v místě vašeho bydliště? Farní charita Neratovice 22 33% Městská pečovatelská služba 21 31% Maltézská pomoc 3 4% o.s. Pojďte dál 1 1% Denní stacionář Domu Kněžny Emmy 1 1% Žádnou nevyužívám 25 37% Využívám sociální službu v jiném městě 4 6% suma % Zdroj: Vlastní výzkumné šetření

12 12 Mezi služby využívané v jiných obcích byly uváděny tyto: Český Červený Kříž, školní jídelny poskytující obědy, rehabilitace. 12. Hodnocení informovanosti o sociálních službách Celkem 37% dotazovaných považuje informovanost o sociálních službách v regionu za dostatečnou, 30% osob považuje přístup k informacím za minimální. Celkem 19% dotazovaných považuje informovanost za dobrou. Tabulka12: Hodnocení informovanosti o sociálních službách O sociálních službách v místě bydliště jsem plně informovaný/á. (zakroužkujte prosím výrok, se kterým souhlasíte): Výborně 3 4% Dobře 13 19% Dostatečně 25 37% Minimálně 20 30% Naprosto ne 6 9% Suma % Zdroj: Vlastní výzkumné šetření

13 13 II. Analýza informační části dotazníkového šetření 1. Pohlaví Pečující osoby, které odpovídaly v rámci dotazníku, tvořilo 72% žen a 28% mužů. Tabulka 1: Pohlaví - pečující osoby Pohlaví pečující osoby Muži 19 28% Ženy 48 72% Suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření 2. Věková struktura pečujících osob Velká část pečujících osob spadala do věkové kategorie mezi 50 a 70 lety, celkem se jednalo o 49% dotazovaných, na druhém místě byl počet 31% osob ve věku mezi 30 a 50 lety. Celkem 17% pečujících má více než 70 let, zastoupení věkové kategorie pečujících osob do 30 let byla 3%. Tabulka 2: Věk pečujících osob (zdroj: vlastní výzkumné šetření) Věk pečující osoby Do 30 let 2 3% Do 50 let 21 31% Do 70 let 33 49% Nad 70 let 11 17% Suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření 3. Dosažené vzdělání Nejvíce pečujících osob uvádělo dosažený stupeň vzdělání středoškolské 52%, osob se základním vzděláním bylo celkem 30%, vysokoškolské vzdělání uvedlo 12% dotázaných a u 6% pečujících osob bylo uvedeno dosažení vyššího odborného vzdělání.

14 14 Tabulka 3: Stupeň dosaženého vzdělání pečujících osob Stupeň dosaženého vzdělání Základní 20 30% Středoškolské 35 52% Vyšší odborné 4 6% Vysokoškolské 8 12% Suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření 4. Ekonomická aktivita pečujících osob Většina pečujících je ekonomicky neaktivní, jedná se o osoby pobírající starobní nebo invalidní důchod 46%, osoby uvádějící zaměstnání na plný pracovní úvazek tvořilo 27%, částečně zaměstnáno je 7%, zbývající osoby 19% nejsou zaměstnány, sem zahrnujeme i osoby na rodičovské dovolené, studenty a osoby v domácnosti. Tabulka 4: Druh ekonomické aktivity pečujících osob Druh ekonomické aktivity Zaměstnán plný úvazek 18 27% Zaměstnán částečný úvazek 5 7% Nezaměstnaný (rodičovský příspěvek, ) 13 19% Důchodce (starobní, invalidní) 31 46% Suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření 5. Přístup k internetu Přístup k internetu má 63% dotazovaných.

15 15 Tabulka 5: Přístup k internetu Přístup k internetu Ano 42 63% Ne 25 37% Suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření 6. Stupeň příspěvku na péči Pečující osoby poskytují péči příjemcům příspěvku s přiznaným III. stupněm závislosti v 58%, zastoupení příjemců příspěvku s přiznaným IV. stupněm závislosti tvořilo 39%. Tabulka 6: Stupeň závislosti příjemců příspěvku Stupeň závislosti příjemce příspěvku I. 1 1% II. 1 1% III % IV % Suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření 7. Věková struktura příjemců příspěvku Věková struktura příjemců příspěvku byla tvořena převážně osobami staršími 65 let. Pečující poskytují pomoc 27% osob ve věku nad 80 let, osoby ve věku mezi 65 a 80 lety tvoří 24%, dále se jedná o osoby mezi 40 a 65 lety věku 16%. Příjemců příspěvku ve věku mezi 20 a 40 lety je 19%.

16 16 Tabulka 7: Věk příjemců příspěvku Věk příjemce příspěvku Do 10 let 2 3% Do 20 let 7 10% Do 40 let 13 19% Do 65 let 11 16% Do 80 let 16 24% Nad 80 let 18 27% Suma % Zdroj: vlastní výzkumné šetření

17 17 III. Závěr a diskuze Z výzkumného šetření vyplývá, že více než polovina osob závislých na péči druhé osoby s přiznaným III. a IV. stupněm závislosti jsou osoby starší 65 let, z toho 27% osob je starších 80 let, proto poptávka po sociálních službách zahrnuje propojení sociálně-zdravotních potřeb. Pečující osoby vnímají náročnost péče vzhledem ke své osobě především v nedostatku odpočinku a vzhledem k závislé osobě vysoké finanční náklady na péči. Nejžádanějšími sociálními službami z pohledu pečujících jsou primárně služby osobní asistence, pečovatelská služba, zajištění krátkodobých pobytů pro nesoběstačné osoby a zajištění dopravy. Dále jsou to služby sociálního poradenství, týkající se především úkonů péče a informace umožňující pečujícím a závislým osobám využívat své oprávněné zájmy. Vzhledem k základnímu souboru, tvořeném pečujícími o blízké osoby s přiznaným III. a IV. stupněm závislosti na pomoci druhé osoby, nelze považovat výsledky tohoto šetření za zcela komplexní, je nutné zabývat se potřebami a poptávkou sociálních služeb také pro pečující o osoby s přiznaným I. a II. stupněm závislosti na pomoci jiné osoby. Dále je nutné odlišit potřeby nesoběstačných osob podle věkové struktury a také typu postižení. Přesto lze očekávat shodně poptávané sociální služby jako je osobní asistence, možnost dopravy a přepravy nesoběstačných osob. Mgr. Markéta Trejbalová Vedoucí skupiny pro osoby se zdravotním postižením KPSS trejbalova.marketa@seznam.cz

18 1 Příloha A: Vzor dotazníku

19 2

20 3

21 4