DEFICIT ORGANICKÉ HMOTY



Podobné dokumenty
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation. Půda a omezení rizik.

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Koncepce Ministerstva zemědělství v období ochrana půdy.

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Digitální učební materiál

Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Půda a potraviny. Souvislosti tušené i netušené. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Základy pedologie a ochrana půdy

ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 2. LEGISLATIVA 10

Půda a hnojení. Roman Rozsypal

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

2007R0834 CS


NOVÉ EVROPSKÉ TRENDY NAKLÁDÁNÍ S BIODEGRADABILNÍMI ODPADY NEW EUROPEAN TRENDS OF DISPOSAL OF BIODEGRADABLE WASTE

Je půda samozřejmostí?

POTENCIÁL EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ JE ZMÍRNĚNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY, MINIMALIZAČNÍ TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ PŮDY V EZ JAKO PŘÍSPĚVEK K ŠETRNÉMU ZACHÁZENÍ S

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

Předcházej a recykluj


Půda jako dar obživy

Programy prevence vzniku odpadů

Ing. Dagmar Sirotková. Výsledky řešení výzkumného záměru

Dílčí metodika. Bilance organických látek, tvorba humusu, struktura půdy, respirace půdy, sequestrace uhlíku

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

NAVRHOVÁNÍ ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ II etapa generelu

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Vnitrostátní rámec ČR sektoru ovoce a zeleniny pro operační programy organizací producentů týkající se environmentálních opatření

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, Hroznová 2, Brno

Jednotná žádost 2009 NOVINKY V AEO SAPS, LFA, Top-Up, NATURA Změna podmínek poskytnutí dotací

VOTÍN PZ, NOVÉ VEDENÍ

BIOMASA 3. - Půda a ekologie biopaliv

Problematika ochrany půdy ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Radim Vácha

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

TLUMAČOV ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. III. úplná akutalizace územně analytických podkladů 2014 ORP Domažlice

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Průvodní dokument k ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno


Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Obsah Úvod 1. Proč kompostovat? 2. Základy procesu kompostování 3. Výchozí materiály ke kompostování 4. Místo ke kompostování 5. Speciální komposty

Představení webových stránek

Kompost versus skládka

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

Zdeněk Máčka. Lekce1 Půdy kolem nás

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

I N F O O Č I N N O S T I V R Á M C I E L A R D červen

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí

Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 5 VÝZNAM TROPICKÝCH DEŠTNÝCH PRALESŮ (ENERGETICKÝCH ZDROJŮ) PRO ŽIVOT NA ZEMI 7. ročník


Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Memorandum BISE 1. k inteligentní energii ve městech a obcích nových členských zemí, kandidátských zemí a zemí západního Balkánu. 29.

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Kompostování réví vinného s travní hmotou. Composting of vine cane with grass

Integrovaný projekt VODA- Vysočina

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

SUŠIČKY PRÁDLA SECOMAT TECHNICKÁ SPECIFIKACE

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

Léčivé rostliny v ekozemědělství


Modul 02 Přírodovědné předměty

Kritéria udržitelné produkce biomasy

Po P d o p d o p r o a r a ro r z o v z o v j o e lids d ký k c ý h h z d z r d o r j o ů ů Tábor 10. února 2010

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

Eva Semančíková. Půda nad zlato. VODA A ZEMĚDĚLSTVÍ (kulturní krajina a zemědělství) , Královice

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Program rozvoje venkova

III. BLOK PLENÁRNÍ DISKUZE

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD.

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

Výživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství

Vývoj právn. vní úpravy ochrany dního fondu. Ochrana půdy p. rodního hlediska. Šarapatka Univerzita Palackého v Olomouci

Standardy bezpečného provozu filtračních náplní a využití nanočástic pro jejich prodloužení

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

KRAJINA SPOLEČNOST PRÁCE

Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/2111(INI)

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Indikátory pro hodnocení životního prostředí na národní a regionální úrovni

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

Výukový materiál Název DUMu:

Popis. vyučovací lekce. Multimediální ročenka životního prostředí II. Název. Půda zdroj ţivota aneb Ze ţivota ţíţal. Cílová skupina. II.

Transkript:

POTŘEBUJEME KOMPOST? aneb KOMPOST S OTAZNÍKY??????? MZe ČR, Praha 19.04.2016 DEFICIT ORGANICKÉ HMOTY Půdoznalci označují půdu, která obsahuje méně než 2 % organické hmoty jako ohroženou. Dnes máme stav půdy velmi solidně zmapovaný (vodní eroze, větrná eroze, acidifikace, utužení, kontaminace, atd. celkově je ohroženo více než 50% půd hlavně těch úrodných) Zjednodušeně každému ha o.p. dlužíme 1 1,5 t organické hmoty, tj. celkem chybí cca 4,5 mil.tun org.hmoty) PŮDA JE ŽIVÝ ORGANISMUS 1

20.04.2016 Vyvážený model zemědělství Zrcadlový odraz krav by měl znázorňovat přibližnou hmotnost živočichů v půdě. Model středoevropského zemědělství předpokládá alespoň 1 VDJ na 1 ha My jsme jako ČR v reálném průměru cca na 1/3 VDJ / ha a hledáme způsoby jak tento handicap nahradit fosilně chemickým způsobem. To samozřejmě nemůže fungovat dlouhodobě!!! AKTIVNÍ ŽIVOT V PŮDĚ CYKLY ENERGIE PRO ŽIVOT 2

RETENČNÍ SCHOPNOST PŮDY 1 ha hluboké černozemě může akumulovat až 3500 m3 vody Celková možná kapacita (retenční schopnost) zemědělských půd v ČR: 8 400 000 000 m3 vody Skutečný stav vzhledem k poškození erozí, utužení půd, dehumifikaci a ztrátě biologické aktivity půd: 5 040 000 000 m3 vody 165 významných vodních nádrží má celkovou kapacitu 3 342 800 000 m3 akumulované vody ROLE UHLÍKU PŘI TVORBĚ HUMUSU Uhlík ve formě HUMUSU nese největší zodpovědnost za ochranu našich spodních vod - stabilizace drobtovité struktury v půdě. Hlavní roli hraje půdní mikrobiologie. Uhlík, je ve spojení s dusíkem mikroorganismy stráven, a tím vzniká žádaný humus. Mnoho půd již nedisponuje potřebným množstvím mikroorganismů. Pak se ale organika dodaná do půdy zkazí a shnije a vede to k problémům. Je proto třeba trávící systém půdy znovu oživit. 3

ROLE PŮDY V KOLOBĚHU UHLÍKU SCHOPNOST PŮDY AKUMULOVAT UHLÍK ZEMĚDĚLSKÉ PODPŮRNÉ PROGRAMY Je nevysvětlitelné, proč zemědělství je dnes ještě stále odměňováno za to, že uhlík vypouští do vzduchu. Zemědělství by mělo být vedeno k tomu, aby uhlík do půdy ukládalo. Zemědělské podpůrné programy podporují monokultury a drancování. Není podporováno, kolik CO2 se uloží, nýbrž kolik fosilních paliv je nahrazeno. Ve skutečnosti by měly být emise CO2 redukovány. 4

KVALITA KOMPOSTU Kompost není vždy stejný může mít celou škálu vlastností. Nedostatkem hodnocení je, že mikrobiologické kvalitě kompostů je zatím věnováno jen málo pozornosti. Ale právě ta znamená to, co vytváří kvalitu procesu trávení. Organické suroviny musí být v průběhu procesu kompostování odbourány, přeměněny, a opět zabudovány do stabilních vazeb v humusu. V trávicím procesu při kompostování je třeba suroviny v ideálním poměru promíchat, zabezpečit správnou vlhkost a přísun kyslíku a tím vytvořit optimální podmínky, aby proces proběhl co možná beze ztrát. Jenom ve vysoce koncentrované formě bude kompost působit jako zlepšovatel půdy. Obohacuje půdu nejen uhlíkem, ale stejnou rukou přináší do půdy několik miliard mikroorganismů pro její intenzivní oživení. PŮDNÍ MIKROBIOLOGIE Mikrobiologie v půdách hraje zásadní roli v boji proti chorobám. Integrace kompostování brání rozšiřování patogenních zárodků. (Glyfosáty se dostávají do potravinového řetězce - karcinogeny, přímá souvislost mezi glyfosátem a autismem). ROLE ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělství bude v nejbližších letech postaveno před zásadní změny struktury. Je nezbytné ho zahrnout do dohod v rámci ochrany klimatu. Žádné jiné odvětví (nehledě na ropný a uhelný průmysl) nemá tolik možností vlivu na okolí a klima jako zemědělství. Podpůrné programy z koše agrárních podpor je třeba přehodnotit a nově pro zemědělství nastavit. Programy, které upřednostňují stabilitu systému, nikoliv produkci. Nakonec bude udržitelné hospodaření s půdou rozhodující, pokud chceme být schopni oteplování planety omezit na 2 C. Bez jasné snahy zemědělství s podporou veřejnosti nebude dosažení klimatických cílů v žádném případě možné. K tomu přistupuje skutečnost závislosti na průmyslu chemických hnojiv. Ochrana spodních a pitných vod, erose a desertifikace půd spolu s ekosociálními aspekty rozvojových a rychle se rozvíjejících zemí jsou dodatečné aspekty, které na misce vah ekologické rovnováhy budou rozhodovat. 5

NEBO RADĚJI ZVOLÍME TENTO PŘÍSTUP? NEBO TAKTO? DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A PŘEJI DOBRÉ ROZHODOVÁNÍ Josef Šrefl AGROINTEG s.r.o. Zastoupení Compost Systems pro ČR a SR CZ 613 00 Brno, Zemědělská 1 Mobil: +420 602 743 127 Fax: +420 545 135 073 E-mail: j.srefl@agrointeg.cz www.agrointeg.cz www.compost-systems.com 6