Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Praha, 2015

Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY... 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ... 5 2.1. PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA... 5 2.2. PRODUKTIVITA PRÁCE... 7 2.3. PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI... 8 2.4. PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE... 9 2.5. TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE... 11 2.6. TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ... 13 2.7. KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ... 15 2.8. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020... 21 2.9. PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ... 24 2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ... 28 3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY...33 3.1. VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ... 33 3.2. PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ... 34 3.3. VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ... 36 3.4. VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH... 38 3.5. ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ... 40 3.6. VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU... 44 4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ...48 4.1. SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ... 48 4.2. POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO... 49 4.3. VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI... 50 4.4. ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY... 50 4.5. ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ... 51 4.6. PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE... 52 4.7. POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ... 54 5. SHRNUTÍ...56

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE oddíl 31 - Výroba nábytku, CZ-NACE oddíl 32 Ostatní zpracovatelský průmysl a CZ-NACE oddíl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (úroveň 2 klasifikace ekonomických činností), které jsou je součástí CZ-NACE sekce C Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 40,6% 31 Výroba nábytku 30,8% 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 28,6% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 55,4% 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 26,3% 31 Výroba nábytku 18,3% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení tří hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 31 - Výroba nábytku (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu nábytku a příbuzných výrobků z jakéhokoliv materiálu, kromě z kamene, betonu a keramiky. Výrobní postupy používané při výrobě nábytku jsou obvyklé postupy používané při tvarování materiálu a montáži dílů, vč. řezání, formování a laminování. Důležitým aspektem výrobního procesu je design nábytku vycházející z estetických a funkčních požadavků. Některé z postupů používaných při výrobě nábytku se podobají postupům v jiných výrobních oblastech. Např. postup řezání a montáže se vyskytují také ve výrobě nosníků ze dřeva, která spadá do oddílu 16 (zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků, kromě nábytku), avšak výroba nábytku ze dřeva se od všeobecného zpracování dřeva odlišuje množstvím procesů. Podobné platí pro výrobu nábytku z kovů, při které se používají obdobné postupy, jako při výrobě kovodělných výrobků v oddílu 25 (výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků). Výrobní proces tvarování nábytku z plastů se podobá postupu tvarování jiných výrobků z plastů, přesto je výroba nábytku z plastů v zásadě specializovanou činností zařazenou samostatně.

CZ-NACE Oddíl 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu řady výrobků, které nejsou zařazeny v jiných částech klasifikace. Jedná se zde o výrobu ostatních výrobků, proto se mohou výrobní procesy, vstupní materiály a oblasti použití výrobků značně rozcházet. Obvyklá kritéria pro zařazování do jednotlivých tříd zde nebyla použita. CZ-NACE Oddíl 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje odborné opravy výrobků, vyráběných ve zpracovatelském sektoru, prováděné za účelem obnovy funkčnosti strojů, zařízení a jiných výrobků. Tento oddíl rovněž zahrnuje provádění všeobecných nebo rutinních údržbářských prací (servisu) výrobků, pro zajištění optimálního fungování a zabránění provozním poruchám a zbytečným opravám těchto výrobků. Tento oddíl zahrnuje pouze odborné opravy a údržbářské práce. Významnou část oprav provádějí výrobci strojů, zařízení a jiných výrobků, v tom případě se činnost výrobních jednotek podílejících se na těchto opravách a údržbářských pracích klasifikuje dle principu tvorby přidané hodnoty, který tyto kombinované činnosti často přiřazuje k výrobním činnostem. Obdobné platí pro kombinaci obchodu a oprav. Přestavba nebo přepracování (generální opravy) strojů nebo zařízení se považují za výrobní činnosti a jsou zahrnuty v jiných třídách této sekce. Opravy a údržba výrobků, které mohou být používány jako výrobní prostředky nebo jako spotřební zboží, jsou obvykle klasifikovány jako opravy a údržba spotřebního zboží (např. opravy kancelářského a bytového nábytku - 95.24). Tento oddíl dále zahrnuje odbornou instalaci strojů. Instalace zařízení, která tvoří nedílnou součást budovy nebo podobné struktury, např. instalace elektrického vedení, instalace eskalátorů nebo instalace klimatizačního systému, je klasifikována ve stavebnictví. Tento oddíl nezahrnuje: čištění průmyslových strojů (81.22); opravy a údržbu počítačů a komunikačních zařízení (95.1); opravy a údržbu přístrojů převážně pro domácnost (95.2).

2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví 2. 1. P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 172 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví mezi lety 2005 a 2008 výrazně vzrostla o 25 % na hodnotu 187 mld. Kč. V roce 2011 produkce odvětví mírně klesla a na úrovni kolem hodnoty 170 mld. Kč zůstala i v roce 2013. Vývoj produkce odvětví (mil. Kč ve stálých cenách roku 2005) 210 190 170 150 130 110 90 2005 2008 2011 2013 70 50 12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. (NACE 31-33) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) od roku 2005 opět s mírným výkyvem v roce 2011 rostla. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Hodnoty pro Německo jsou až několikanásobkem hodnoty vyprodukované v ČR. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR vykazuje téměř dvojnásobné hodnoty Rakousko, naopak přibližně poloviční hodnoty vykazuje Maďarsko a výrazně nižší pak Slovinsko, Slovensko.

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 35 30 25 20 2005 2008 2011 2013 15 10 5 0 Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 2 % měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice se mezi lety 2005 a 2013 držela stabilně přibližně na hodnotě 2 %, s mírným výkyvem v roce 2011, kdy přechodně klesla na hodnotu 1,9 %. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší než v průměru zemí EU 21 (v roce 2013 činila 1,2 %). Podíl odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země je vyšší než ve všech porovnávaných zemích. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 2,5% 2,0% 1,5% 2005 2008 2011 2013 1,0% 0,5% 0,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU21 EU21 bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska, Německa, Polska, Lotyšska a Švédska. Zdroj: Eurostat National Accounts

2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) více než 22 tisíc EUR. Produktivita práce odvětví byla o něco nižší než na Slovensku (26 tisíc EUR) a Slovinsku (31 tisíc EUR). Výrazně vyšší, téměř trojnásobná, byla v Rakousku (64 tisíc EUR) a Německu (65 tisíc EUR). Naopak v Maďarsku byla produktivita práce odvětví o přibližně třetinu nižší. Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 70 000 60 000 65 157 63 552 50 000 40 000 30 000 20 000 22 326 15 484 31 254 25 748 10 000 0 čr Německo Madarsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že mezi lety 2008 a 2009 produktivita práce v tomto odvětví rostla, ale v roce 2010 se snížila na 17,5 tisíc EUR. V následujícím roce se však produktivita práce v odvětví opět zvýšila a v roce 2012 dosáhla hodnoty 19 tisíc EUR (stálé ceny), na této hladině se udržela i v následujícím roce.

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 20 000 18 000 17 998 18 184 17 502 18 484 18 948 18 597 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Eurostat National Accounts 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou (hrubou) přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Výroba kovů a kovodělných výrobků, Stavebnictví, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a z více než poloviny ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 46 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 26 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 35 %. To znamená, že se u nás většina odvětvové produkce vyrobí a méně doveze. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Zdroje produkce odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků 13,7% Celkem (v miliardách Kč) 232,166 Vlastní odvětví 12,7% Vstupy z odvětví 45,5% Stavebnictví 10,4% Přidaná hodnota odvětví 28,6% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Ostatní odvětví 54,3% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 8,9% Dovoz do odvětví 25,9% Produkce analyzovaného odvětví slouží z 38 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu strojů a zařízení, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výrobu dopravních prostředků a z téměř 60 % ostatní odvětví. Přibližně 13 % produkce je spotřebováno domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř 27 % produkce

je vyvezeno do zahraničí a zhruba 21 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití produkce odvěví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 38,2% Vlastní odvětví 15,1% Spotřeba domácností 12,9% Výroba strojů a zařízení 9,7% Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 0,6% 21,4% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba dopravních prostředků Vývoz z odvětví 26,9% Ostatní odvětví 58,7% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 8,9% 7,6% 2. 4. P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (82 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je Ruská federace (více než 3 %), nově industrializované země jihovýchodní Asie (3 %) a ostatní Evropa (téměř 3 %). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na vývozu EU 28 81,9% Ruská federace 3,4% NIZ JV Asie 3,0% Ostatní Evropa 2,9% Ostatní země 2,1% USA a Kanada 1,9% Čína 1,4% Ostatní Asie 1,4% Japonsko 1,0% Latinská Amerika 0,5% Afrika 0,4% Indie 0,1% NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvním místě je Německo, které představuje 37,1 % vývozu. Za ním následuje Slovensko, Rakousko a Spojené království.

Slovinsko Rakousko ČR Dánsko Polsko Maďarsko Itálie Švédsko Estonsko Slovensko Belgie Lucembursko Rumunsko Litva Německo Velká Británie Francie Všechny země Nizozemsko Portugalsko Irsko Malta Bulharsko Finsko Norsko Řecko Lotyšsko Španělsko 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo 63768 37,1% Slovensko 11800 6,9% Rakousko 9606 5,6% Spojené království 9086 5,3% Francie 8153 4,7% Polsko 7754 4,5% Belgie 6254 3,6% Ruská federace 5859 3,4% Švédsko 4436 2,6% Itálie 4105 2,4% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Po Slovensku a Rakousku se Česká republika z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu umístila na třetím místě. Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Na straně dovozu si hlavní podíl zachovává teritorium zemí EU 28 (69 %, 2014). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí z Číny (15 %), nově industrializovaných zemí jihovýchodní Asie (4 %) a USA a Kanady (4 %) Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na dovozu EU 28 68,8% Čína 14,5% NIZ JV Asie 4,0% USA a Kanada 4,0% Ostatní Evropa 3,0% Latinská Amerika 1,6% Ostatní Asie 1,6% Japonsko 1,2% Ostatní země 0,6% Indie 0,3% Afrika 0,2% Ruská federace 0,0% NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních deseti místech jsou evropské země v čele s Německem (21 %) spolu s Čínou (15 %) a Spojenými státy (necelá 4 %). 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo 21 986 20,8% Čína 15 392 14,5% Polsko 11 510 10,9% Maďarsko 6 363 6,0% Rakousko 5 397 5,1% Dánsko 5 036 4,8% Spojené státy 3 985 3,8% Rumunsko 3 474 3,3% Itálie 3 373 3,2% Slovensko 3 317 3,1% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu 2. 5. T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. vykazuje v ČR nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Před námi se umístilo pouze Irsko a Dánsko.

Irsko Dánsko ČR Rakousko Švédsko Německo Všechny země Slovensko Slovinsko Velká Británie Norsko Francie Maďarsko Litva Polsko Itálie Nizozemsko Rumunsko Belgie Finsko Estonsko Malta Portugalsko Lotyšsko Španělsko Kypr Bulharsko Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi spíše horší pozici. Nachází se na 12. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí.

Německo Estonsko Litva Rakousko Francie Finsko Švédsko Slovinsko Nizozemsko Všechny země Dánsko Polsko ČR Irsko Španělsko Belgie Bulharsko Maďarsko Portugalsko Slovensko Lotyšsko Velká Británie Malta Itálie Rumunsko Kypr Norsko Řecko Lucembursko Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics 2. 6. T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je mezinárodně obchodovatelné komerční zboží. Otevřenost odvětví (podíl produkce na vývozu) je vysoká, i přes to je však mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s ostatními zeměmi EU podprůměrná.

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části.

2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í 2.7.1. Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1. 2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků patří mezi živnosti volné. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, kromě zákona o obchodních korporacích, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Odvětví je rovněž ovlivněno Zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, případně jiný veřejný zájem, práva a povinnosti osob, které tyto výrobky uvádějí na trh, stejně jako práva a povinnosti osob pověřených tímto zákonem k činnostem souvisejícím s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo státním zkušebnictvím. Tento zákon byl mj. novelizován Zákonem č. 481/2008 Sb., který reagoval na zrušení příspěvkové organizace Český normalizační institut ke dni 31. 12. 2008 a tím také na zrušení pověření této právnické osoby k zabezpečení tvorby a vydávání českých technických norem. Novela vytváří podmínky pro zlepšení dostupnosti českých technických norem, zejména zpřístupněním technických norem přes internet pro čtení nebo tisk, při zachování principu registrace uživatelů. Činnost v oblasti tvorby a vydávání technických norem, za kterou byla zodpovědná tato instituce, zajišťuje od 1.1.2009 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dalším významným právním předpisem je Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě byl zřízen Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (má formu organizační složky státu v resortu ministerstva průmyslu a obchodu). Instituce zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní správy v oblasti metrologie, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů, podílí se na organizaci přípravy převzetí technických předpisů EU do české legislativy a smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána, stejně jako z požadavků jednotlivých ministerstev a jiných správních úřadů v ČR. Tento zákon byl mj. novelizován Zákonem č. 119/2000 Sb., kde došlo k formální úpravě v souvislosti se změnou názvů bývalých federálních orgánů a institucí. Zmiňovanou právní normu dále doplňuje Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob a orgánů státní správy v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření. Tato právní norma byla novelizována také v rámci Zákona č. 119/2000 Sb. Taxativně se zde stanoví základní měřicí jednotky s tím, že v mezinárodním styku lze použít i měřicí jednotky odpovídající mezinárodním zvyklostem. Dále se zde upřesňují definice měřidel a etalonů, podmínky a postupy jejich schvalování, kalibrace, ověřování a používání. Upravuje se rovněž certifikace referenčních materiálů a jejich používání. 15

Problematiku ochrany průmyslových vzorů (vzhled výrobku nebo jeho části) řeší Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů. Průmyslové vzory splňující podmínky (novost a individuální povaha) zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví do Rejstříku. Zákon mimo jiné upravuje rozsah, počátek a dobu trvání ochrany, právo k průmyslovému vzoru, práva vyplývající ze zápisu průmyslového vzoru, způsob zániku a výmazu vzoru, problematiku převodu, licence a spoluvlastnictví k zapsanému vzoru a úpravu řízení o přihlášce průmyslového vzoru. Ochraně užitných vzorů (nová průmyslově využitelná technická řešení tj. objevy, vědecké teorie, matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, uvedení informace) se věnuje Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších přepisů. Rejstřík užitných vzorů vede Úřad průmyslového vlastnictví. Dle této právní normy nelze chránit způsoby výroby nebo pracovní činnosti. Zákon upravuje mimo jiné přihlášku a zápis užitného vzoru, dobu platnosti, výmaz a odnětí ochrany. Tato právní norma byla novelizována mj. Zákonem č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví). V zájmu posílení ochrany práv z průmyslového vlastnictví se do českého právního řádu zavedl zcela nový předpis, který dává oprávněným osobám (těmito jsou nejen vlastník práva ale i osoby užívajícími práva na základě licenční smlouvy) oprávnění požadovat informace od třetích osob, jejichž aktivity souvisejí s porušováním práv z průmyslového vlastnictví, domáhat se u soudu zdržení se dalšího porušování práv jejich porušitelem a odstranění následků porušování (např. stažení výrobků z trhu, zničení výrobků, materiálů a zařízení) a náhrady škody. Dále byla novelizována Zákonem č. 116/2000 Sb., kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví. Tato novela řeší především vztahy evropské patentové přihlášky a přihlášky užitného vzoru (podané u Úřadu) a některé další záležitosti související s evropskou patentovou přihláškou. Ruší samostatnou úpravu nucené licence s tím, že se použije analogické ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, a upřesňuje režim výmazu užitného vzoru z rejstříku. Problematiku obecné bezpečnosti výrobků uváděných na trh a do oběhu řeší Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobku a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobku), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimo jiné obecné požadavky na bezpečnost výrobku, náležitosti průvodní dokumentace a označování výrobku, povinnosti osob a orgánu veřejné správy při zajišťování bezpečnosti výrobku (dozor, pokuty, oznamovací a informační povinnosti) a ochranu trhu před dováženými nevyhovujícími výrobky se zřetelem na země mimo EU. Analyzované odvětví je ovlivňováno rovněž legislativou vztahující se k životnímu prostředí. Problematiku odpadů v ČR řeší Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné stanoví podmínky pro nakládání s vybranými druhy nebezpečných druhů odpadů. Obsahuje např. ustanovení o přednostním využívání odpadů, balení a označování nebezpečných druhů odpadů a podmínky pro provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběr nebo výkup odpadů. Mezi další zákony z oblasti životního prostředí, které ovlivňují analyzované odvětví, patří Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jež vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, a který je považován za základní právní předpis v oblasti životního prostředí v ČR nebo Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (tzv. EIA). Regulace: V rámci analyzovaného odvětví je regulace směřována spíše k zajištění kvality produkce a výrobních mechanismů než k regulaci cen a odvětví jako celku. Strojírenství jako celek spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a jeho podřízených institucí (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Český metrologický institut) a do kompetence Českého institutu pro akreditaci. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zajišťuje tvorbu českých technických norem, jejich jednotnost a vzájemný soulad a soulad s právními předpisy a dále má na starosti včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích českých technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Další institucí je Český institut pro akreditaci, o.p.s., který jako národní akreditační orgán založený vládou ČR poskytuje své služby v souladu s platnými právními předpisy ve všech oblastech akreditace jak státním, tak privátním subjektům a akredituje zkušební a kalibrační laboratoře, certifikační orgány provádějící certifikaci výrobků, systémů jakosti, systémů environmentálního managementu, pracovníků apod. 16

2.7.2. Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory 2014 2020, v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců 17

Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí 50 000 Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. Další možností, kterou mohly společnosti v předchozích letech využít, byl Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Aktualizovaná verze programu, reflektující změny v evropské legislativě, byla vyhlášena Usnesením vlády ČR č. 217/2007 dne 18. 4. 2007. Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu byl však s platností od 10. července 2008 uzavřen příjem žádostí do tohoto programu. Nově je podpora transformována do novely zákona o investičních pobídkách, jež nabyla účinnosti 12. 7. 2012. Novela mimo jiné zavádí přímé státní dotace na projekty strategických investorů. Cílem novely je přilákat do ČR podniky zaměřené na náročné technologie nebo služby, jako jsou například vývojové laboratoře velkých firem. Změna systému investičních pobídek souvisí s vládou schválenou strategií na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru, nebo vytvoření a obsazení minimálně 100 nových pracovních míst v případě opravárenských center a center sdílených služeb. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky 2007 2013 bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňovaly prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Rozvoj podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií, Inovace zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků, Potenciál podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, Prosperita podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, 18

Školicí střediska dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství zvýhodněné poradenské služby, Spolupráce podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace byly peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost měly projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu bylo ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o: Start podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 2007 2013 financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program byl zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytvářel podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Dále zde byl operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu bylo zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňoval podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím bylo možné zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem bylo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích mj. ve zpracovatelském průmyslu). Dalším byl operační program Životní prostředí nabízející podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech 2007 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro (objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR druhý největší český operační program). K 18. 3. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 12 projektům z NACE 28 v celkové hodnotě cca 42 mil. Kč. Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus 2007 2013 a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období 2014 2020. Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období 2014 2020 (Usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. 19

Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V gesci ministerstva zemědělství zůstávají nadále fondy financované z prostředků společné zemědělské politiky: Program rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), OP Rybářství (Evropský námořní a rybářský fond). 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví V případě odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený neuvádíme společnou charakteristiku trendů stejně jako v případě několika dalších odvětvových skupin, které jsou v této fázi řešení této problematiky v rámci stávajícího projektu spojeny z rozmanitých odvětvových skupin, pro které není možné podat společnou charakteristiku trendů dalšího vývoje. Dále uvádíme hodnocení na základě Panoramy zpracovatelského průmyslu 2014 pro oblast výroby nábytku a pro ostatní zpracovatelský průmysl. Podle posledních dostupných údajů (EHK 2014) v roce 2013 dosáhla globální produkce nábytku hodnoty 437 mld. USD, přičemž jeho největšími výrobci jsou Čína, USA, Itálie a Německo. Světový obchod s nábytkem (odhad CSIL) v roce 2013 činil 124 mld. USD, přičemž nejvíce se dováželo do USA, SRN, Velké Británie a Francie, zatímco ve vývozu dominovaly Čína, Německo, Itálie a Polsko. V roce 2014 se objem světového obchodu odhadoval na 128 mld. USD, když největší růst se očekával v Asii, Pacifické oblasti a v Africe, zatímco obchod v západní Evropě stagnoval. Obchod s nábytkem roste rychleji než jeho spotřeba, jelikož jeho produkce se stále více přesouvá do zemí s nízkými výrobními náklady. Dalším důležitým trendem je rychlý růst spotřeby na rozvíjejících se trzích. Podíl českých nábytkářů na globální produkci zůstává nadále velmi nízký zhruba kolem dvou až tří desetin procenta. Základem pro posílení pozice českého nábytkářského průmyslu na domácím i zahraničním trhu je zvýšená investiční aktivita. Ta se díky oživení ekonomiky začala výrazněji projevovat v roce 2014, kdy objem investic v oddílu stoupl proti předchozímu roku o téměř 44 % a dosáhl částky 2,45 mld. Kč. Rozhodující akcí bylo otevření nového závodu na výrobu kancelářského nábytku, světové jedničky v této oblasti americké firmy Steelcase - v Panatonni Logistics Parkn v západních Čechách nákladem cca 600 mil. Kč. Investice v řádu 45 mil. Kč plánuje také ryze česká firma Mias OC, spol. s r.o. (Krouny na Chrudimsku), rovněž výrobce kancelářského nábytku, a do rozvoje výroby v roce 2014 investovala také firma Dřevojas, v. d. ze Svitav, producent koupelnového nábytku. Vzhledem k tomu, že výsledky českého nábytkářského průmyslu jsou stále ještě provázeny slabší domácí poptávkou, je pochopitelné, že tento oddíl bude v nejbližší době i nadále silně závislý na exportu. Ten v roce 2014 dosáhl rekordní hodnoty 65,1 mld. Kč (+17,5 % proti roku 2013) a očekává se, že tento pozitivní trend bude pokračovat i letos. Důvodů pro příznivý vývoj je několik: vedle zvýšené investiční 20

aktivity je to slabší koruna, která stimuluje vývoz, a také postupné oživování v odvětví stavebnictví, což pomůže ke zvýšení domácí poptávky. Pro další vývoj bude přitom důležité posílení obchodních vztahů na vnitřním trhu EU, ale i vůči třetím zemím (naši nábytkáři v roce 2015 založili společnou firmu ve Vietnamu s cílem proniknout na trhy v jihovýchodní Asii). Oddíl se ovšem bude muset vyrovnat se sílící konkurencí zahraničních obchodních řetězců, které v poslední době ohlašují novou expanzi v boji o podíl na trhu (např. Sconto Nábytek, XXXL Lutz, IKEA apod.). Pro ostatní součásti této odvětvové skupiny je specifická velmi široká sortimentní škála často diametrálně odlišných výrobků, a to jak z hlediska technologie, tak z hlediska konečného určení, což konec konců plyne již z pohledu na součásti této odvětvové skupiny: 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků; 32.2 Výroba hudebních nástrojů; 32.3 Výroba sportovních potřeb; 32.4 Výroba her a hraček; 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb; 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený. Co se týká tržeb, v loňském roce se stala poprvé mezi těmito podskupinamu jedničkou skupina CZ-NACE 32.4 (tržby 19 mld. Kč, meziroční růst o 17 %), těsně sledována výrobou lékařských a dalších nástrojů (tržby 18,1 mld. Kč, nárůst o 9 %). Tyto dvě skupiny se na celkových tržbách podílely 66 %. Ve skupině CZ- NACE 32.4 se dařilo nejen velkým společnostem, jako jsou Lego Production, s.r.o. (Kladno), Ravensburger CEE, s.r.o. (Polička), Detoa, s.r.o. (Albrechtice), ale i ryze domácím jako Dino Toys, s.r.o. nebo Efko-karton, s.r.o. aj. Na letošním světovém veletrhu Spielwarenmesse se představilo více než čtyřicet českých firem, kterým v růstu exportu pomáhá slabší koruna, takže mohou snáze nabízet své výrobní kapacity zahraničním firmám. Spolek českých výrobců hraček předpokládá, že letos export dosáhne nové rekordní hodnoty. Podobně příznivý vývoj lze zaznamenat i u skupiny CZ-NACE 32.5, kde k premiantům patří zejména společnost LINET spol. s r.o., jejíž zdravotnická lůžka a další výrobky jsou známy již ve více než sto zemích celého světa a jejíž expanze nadále pokračuje. Po vážné krizi, způsobené propadem ekonomiky a konkurencí levné asijské produkce, se v poslední době začíná dařit i výrobcům hudebních nástrojů - CZ NACE 32.2, jejichž tržby meziročně v roce 2014 vzrostly o téměř 10 %. Firmám začal růst počet zakázek, zejména ze zahraničí a platí to jak o tradičním výrobci pianin a klavírů Petrof spol. s r.o., Hradec Králové, tak o kraslické společnosti Amati-Denak, s.r.o. (výroba dechových nástrojů), o krnovském výrobci varhan Rieger-Kloss, s.r.o. a dalších. Skupina CZ-NACE 32.3, se na tržbách v roce 2014 podílela zhruba 6 % a musí čelit ostré konkurenci zahraničních řetězců. Zde se prosadila například firma Sporten, a.s. Nové Město na Moravě (výroba lyží, snowboardů apod.), výrobci hokejových puků (Gufex, s.r.o., Rubena, a.s.). Velmi širokou nabídkou výrobků je charakteristická skupina CZ-NACE 32.9, jejíž podíl na tržbách v roce 2014 činil kolem 17 %. Zde patří k předním výrobcům a úspěšným vývozcům s mezinárodním renomé holding Kohi-noor, a.s. České Budějovice (školní a kancelářské potřeby), Centropen, a.s. Dačice (školní a kancelářské psací potřeby), Spojené kartáčovny, a.s. Pelhřimov (kartáčnické zboží), Schwan-Stabilo ČR, s.r.o. Český Krumlov (dřevěné a plastové psací potřeby) aj. Vývoj oddílu CZ-NACE 32 v nejbližším období lze hodnotit, snad s výjimkou bižuterie, pozitivně, výrobci očekávají v roce 2015 růst poptávky, tržeb i exportu. V zájmu zachování, respektive posílení, konkurenceschopnosti však bude nezbytné, aby výrobci průběžně investovali do moderní techniky a technologií, hledali možnosti pro vstup zahraničního kapitálu, případně s pomocí investičních pobídek, a usilovali o obnovu, resp. rozšiřování kontaktů, hlavně směrem na východ a do třetích zemí. Nepochybně důležitá bude v tomto směru aktivní účast na mezinárodních výstavách a veletrzích, s podporou MPO. Trvalou výzvou pro oddíl je úkol, jak čelit importu levné, nekvalitní a často zdravotně závadné konkurenci, což platí zejména o hračkách, kde Česká obchodní inspekce pravidelně objevuje nejvíce nedostatků (v roce 2014 zakázala prodej 196 hraček). 2. 8. V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u 2 0 1 4 a p r o j e k c e d o r o k u 2 0 2 0 Počet zaměstnaných osob v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. mezi lety 2004 a 2011 dlouhodobě mírně rostl a v roce 2011 se dostal na své maximum s 134 tisíci zaměstnanými osobami v odvětví. V následujících třech letech se počet zaměstnaných osob v tomto odvětví lehce propadal a v roce 2014 dosáhl hodnoty 128 tisíc zaměstnaných osob. Projekce 21

Počet zaměstnaných (v tisících) zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v analyzovaném odvětví bude zaměstnanost do roku 2020 stagnovat na přibližně 128 tisících zaměstnaných osob. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. v České republice 140 135 130 125 120 115 110 105 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020 Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Podíl, který odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice, mezi lety 2000 a 2014 mírně klesl. V roce 2000 byl tento podíl 2,7 %, což z odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. činilo šestnácté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v tomto odvětví 2,6 % celkové zaměstnanosti a stále se drží 16. v pořadí ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky. Podíl odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. na celkové zaměstnanosti v zemi 22

Malta Litva Estonsko Česká republika Polsko Nizozemí Itálie Rumunsko Slovinsko Chorvatsko Maďarsko Slovensko Rakousko Portugalsko EU28 Lotyšsko Německo Bulharsko Spojené Království Finsko Španělsko Francie Dánsko Švédsko Belgie Irsko Řecko Kypr Lucembursko 6,0% 5,0% 2000 2014 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts V rámci Evropské unie činil v roce 2013 podíl odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 1,7 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2013 v České republice podíl odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. na celkové zaměstnanosti nadprůměrný a Česká republika se umístila za jako čtvrtá země, kde je tento podíl nejvyšší. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. největší význam na Maltě (v roce 2014 zaujímalo 2,9 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má toto odvětví naopak na Kypru (v roce 2014 zaujímalo 0,8 % celkové zaměstnanosti) a nulový význam má toto odvětví na zaměstnanosti v Lucembursku. Ve většině zemí EU podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti mezi lety 2000 a 2013 poklesl, v několika zemích naopak vzrostl (například v Litvě, v Polsku, Rumunsku). Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 5,3 %. Tato úroveň je nižší než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v analyzovaném odvětví 36,3 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v tomto odvětví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. 23

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 2. 9. P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 58 770 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 31 33. Nejvíce z nich, více než 43 %, patří do odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení (NACE 33), dalších téměř 30 %, patří do odvětví Ostatní zpracovatelský průmysl (NACE 32) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem s podílem více než 27 % odvětví Výroba nábytku (NACE 31). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Jihomoravském kraji, kde bylo evidováno 12,2 % ze všech podniků. Největší z nich jsou European Data Project s.r.o., BMT Medical Technology s.r.o., BLANÁŘ NÁBYTEK,a.s., ITAB Shop Concept CZ, a.s., Kompan Czech Republic s.r.o., interstroj, a.s., UNIS, a.s., Trade FIDES, a.s., UNIKOV Steel spol. s r.o., MORAVIA PROPAG, s.r.o. Druhý největší podíl (12,1 %) má své sídlo v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR). Z tohoto regionu lze jmenovat např. Honeywell, spol. s r.o., LOM PRAHA s.p., Czech Airlines Technics, a.s., Tyco Fire & Integrated Solutions s.r.o., člen koncernu Tyco, COFELY a.s. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované ve Středočeském kraji. 24

Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 11,6 %. V tomto kraji sídlí např. LEGO Production s.r.o., L I N E T spol. s r.o., Fresenius Kabi Horatev CZ s.r.o., ZAT a.s. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 10 %, kde sídlí např. VÍTKOVICE MECHANIKA a. s., Hutní montáže, a.s., Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., KOVONA SYSTEM, a.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Pardubickém kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo Honeywell spol. s r.o. V Parku 2325/18, 148 00 Praha 4 Chodov Provozovny v krajích - Profil společnosti Česká republika je klíčovou základnou technologického rozvoje a vývoje společnosti Honeywell v Evropě. Činnost pražské pobočky byla zahájena v roce 1993 a brněnské vývojové centrum následovalo o 10 let později. V roce 2006 se brněnské vývojové centrum stalo součástí společenství vývojových center - Honeywell Technology Solutions (HTS), která se nacházejí v USA, Číně, Indii a ČR. Špičkoví odborníci podporují své partnery a zákazníky ve vývoji produktů a komplexních řešení v oblastech letecké techniky a automatizace a řízení. Společnost Honeywell má v ČR také dva výrobní závody, a to Honeywell Aerospace Olomouc a Environmental and Combustion Controls v Brně. V současné době zaměstnává společnost Honeywell v České republice více než 4000 zaměstnanců. Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Regulace vytápění pro domy a domácnosti, vodní výrobky Alarmy oxidu uhelnatého a bezpečnostní a zabezpečovací systémy Technologie budov Kamerové a detekční systémy Systémy řízení výrobních procesů Zajištění efektní spotřeby energií Turbo technologie pro automobilový průmysl Zpracování ropy a zemního plynu, petrochemický průmysl, výroba biopaliv Zabezpečovací a komunikační systémy pro zdravotnictví Chemické produkty, speciální materiály a hnojiva Požární ochrana a požární signalizace 2005 2010 2014 Počet pracovníků 907 1795 1978 Výkony (mil. Kč) 2581 3007 3452 Název Logo Sídlo LEGO Production, s.r.o. Billundská 2757, 27201 Kladno, Kročehlavy Provozovny v krajích - Profil společnosti Společnost LEGO Group je rodinná společnost v soukromém vlastnictví se sídlem v Billundu (Dánsko) a hlavními kancelářemi v Enfieldu (USA), Londýně (Velká Británie), Šanghaji (Čína) a Singapuru. Byla založena roku 1932 Olem Kirkem Kristiansenem na základech legendární kostičky LEGO a je jedním z největších výrobců herních materiálů na světě. Dánská skupina Lego Group je třetím největším světovým výrobcem hraček, své závody má ve 130 zemích, zaměstnává přes 12 200 lidí. Kladenská pobočka se nachází na okraji města v průmyslové zóně Kladno - 25

Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Jih. Kromě toho tam sídlí část globálního oddělení výzkumu a vývoje Lega. Součástí areálu je i budova Shopper Marketing Agency, která vyvíjí a vyrábí 3D modely určené například pro Legolandy a marketingové kampaně v obchodech. Lego patří mezi významné zaměstnavatele na Kladensku, v závodě pracuje přes dva tisíce lidí. Společnost Lego působí v Česku 15 let. Výroba hraček a stavebnic LEGO. 2005 2010 2014 Počet pracovníků 700 1060 1800 Výkony (mil. Kč) 2676 4400 8783 Název Logo Sídlo OT Energy Services a.s. Pražská 684/49, 67401 Třebíč, Borovina Provozovny v krajích - Profil společnosti Významný dodavatel komplexních služeb v oblasti systémů kontroly a řízení, průmyslových informačních systémů a systémů elektro s dlouholetou působností v oblasti jaderné energetiky. Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Dodávky a řízení subdodávek v oblasti průmyslové automatizace, elektrosystémů, silnoproudých a slaboproudých zařízení i technického provozu budov, optimalizace energetických výroben a dodávky řešení pro automatizované řízení. 2005 2010 2014 Počet pracovníků 1000 1368 1244 Výkony (mil. Kč) 877 2070 2181 2.9.2. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. 26

BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. tvoří největší část (téměř 43 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB- B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů průměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 41,1 %, což je o 1,7 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 42,6 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 0,2 procentních bodů více, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví o 1,8 procentních bodů méně než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,8 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25% 20% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. ČR 15% 10% 5% 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D 27

Celá ČR Celé odvětví Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Praha Královéhradecký kraj Středočeský kraj Jihomoravský kraj Plzeňský kraj Vysočina Zlínský kraj Karlovarský kraj 2.9.3. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,83. To je v porovnání s ostatními odvětvími mírně podprůměrná hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,11 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,35 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Libereckém kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Moravskoslezském kraji. Následují Jihočeský kraj, Ústecký kraj a Liberecký kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví ve Zlínském kraji a v Karlovarském kraji. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 1,8 1,6 1,4 1,2 2009 2014 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Zdroj: BISNODE Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,2 %. To je na stejné úrovni, jako je průměr ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený pro nové subjekty nejatraktivnější kraj Vysočina před Ústeckým krajem, Prahou a Jihomoravským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Liberecký kraj, Plzeňský kraj a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními průměrně atraktivní. 2. 1 0. R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o téměř 13 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 12 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, téměř 11 % v Praze, necelých 9 % v Moravskoslezském kraji a zhruba 8 % v Ústeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 5 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi nízká. 28

Rozložení zaměstnaných z odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený do krajů Karlovarský; 3,1% Pardubický; 4,5% Olomoucký; 4,1% Jihomoravský; 12,6% Liberecký; 4,9% Kralovehradecký; 4,9% Stredočeský; 11,6% Jihočeský; 5,6% Vysočina; 7,0% Praha; 10,6% Plzeňský; 7,1% Moravskoslezský; 9,0% Zlinský; 7,2% Ústecky; 7,9% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 11,6 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy vysoký (a tedy zelená barva v mapě). 29

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Geografická koncentrace je velmi nízká a rovněž geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky podprůměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, nakolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou nízké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví na Vysočině, kde se lidé z odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 3,9 %, dále ve Zlínském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 3,5 %) a v Plzeňském kraji (3,3 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Olomouckém kraji (1,9 %) a v Praze (1,7 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka. Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Vysočina 3,9% Průměr ČR 2,6% Zlínský 3,5% Královéhradecký 2,6% Plzeňský 3,3% Jihočeský 2,5% Liberecký 3,3% Pardubický 2,4% Jihomoravský 3,0% Moravskoslezský 2,1% Karlovarský 2,9% Olomoucký 1,9% Ústecký 2,9% Praha 1,7% Středočeský 2,8% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 30

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm má odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený podprůměrná, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 31

Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený pracuje v jiném kraji, než bydlí, 5,4 % osob, což je o 0,5 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. 32

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3. 1. V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. jsou Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (ISCO 75), kteří v roce 2014 tvořili 18 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 23 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. jsou Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (ISCO 721 a ISCO 723; 11% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 13,7 tisíc pracovníků), Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci (ISCO 722; 9 %, 11,1 tisíc pracovníků), Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky (ISCO 74; 9 %, 11 tisíc pracovníků) a Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82; 8 %, 9,8 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že profesní struktura v České republice je méně různorodá. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% Ostatní 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 39,2% 6,9% 7,7% 8,6% 8,7% 55,4% 4,7% 3,0% 4,9% 3,7% Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Montážní dělníci výrobků a zařízení Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 20% 10% 0% 10,8% 10,9% 18,2% 17,3% ČR 2014 EU 28 2013 Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. jsou Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 7522). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví 33

zaměstnáno 17,8 tisíce. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 8,8 tisíc pracovníků skupiny Nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 7222), 8,5 tisíc skupiny Mechanici a opraváři zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení (ISCO 7233), 7,5 tisíc pracovníků skupiny Montážní dělníci ostatních výrobků (ISCO 8219) a 5,4 tisíc skupiny Elektromechanici (ISCO 7412). Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj CZ-ISCO Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví 2011-2014 Vývoj od 2011 Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech 7522 17,8 14,0% Nástrojaři a příbuzní pracovníci 7222 8,8 6,0% Mechanici a opraváři zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení 7233 8,5 6,0% Montážní dělníci ostatních výrobků 8219 7,5 4,0% Elektromechanici 7412 5,4 5,0% Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 2. P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. je odvětví s velmi nízkou profesní koncentrací. Jedná se o druhé nejméně koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. dosáhl hodnoty 0,081, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je odvětvová skupina Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. odvětvím s dvacátou pátou nejnižší profesní koncentrací. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná 34

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak, zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. je odvětví s nízkou profesní exkluzivitou což znamená, že není výlučným zaměstnavatelem žádné početnější skupinky povolání. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo devatenácté v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,083, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. z hlediska profesní exkluzivity umístilo dvacáté první v pořadí. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká 35

Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 3. V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 51,5 % všech pracovníků v odvětví. Více než třetina pracovníků v odvětví má středoškolské vzdělání s maturitou. Téměř 8 % pracovníků v analyzovaném odvětví dosahuje vysokoškolského vzdělání. Jen 2,1 % pracovníků dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost analyzovaného odvětví je nižší, než ve zbytku ekonomiky, o čemž vypovídá zejména nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Vzdělanostní úroveň pracovníků v analyzovaném odvětví však v posledních letech roste a to především díky snižujícímu se podílu středoškolsky vzdělaných bez maturity a zvyšujícímu se podílu středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. a v celé ekonomice 100% 90% 80% 70% 7,5% 7,8% 32,3% 37,7% 18,0% 23,0% vyšší odborné a vysokoškolské 60% 50% 38,0% 37,5% středoškolské s maturitou 40% 30% 20% 57,1% 51,5% 39,0% 35,3% středoškolské bez maturity 10% 0% 2,8% 2,1% 5,0% 4,1% 2010 2014 2010 2014 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. ČR celkem ČR celkem základní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 36

Rumunsko Německo Francie Rakousko Španělsko Chorvatsko Bulharsko Česká republika Finsko EU28 Maďarsko Dánsko Irsko Slovensko Polsko Spojené Království Litva Slovinsko Švédsko Itálie Lotyšsko Estonsko Belgie Řecko Portugalsko Kypr Nizozemí Malta Lucembursko Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. se pohybuje pod hranicí průměrné úrovně v celé ekonomice ve většině zemí Evropské unie (s výjimkou Rumunska). Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v analyzovaném odvětví hodnoty 96 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v analyzovaném odvětví o něco vyšší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice. Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. je obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovala více než pětina (22 %) všech pracovníků v analyzovaném odvětví. Dalšími významněji zastoupenými obory vzdělání jsou Výroba a zpracování materiálů (17 %), Elektrotechnika a energetika (12 %), Motorová vozidla, lodě a letadla (8 %) a Stavebnictví a inženýrské stavitelství (5 %). 37

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 7,0% 6,0% 8,8% 13,2% 17,1% 21,0% Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Stavebnictví a inženýrské stavitelství Velkoobchod a maloobchod 60% 9,5% Elektrotechnika a energetika 50% 40% 30% 20% 10% 22,6% 24,3% 13,4% 52,4% Motorová vozidla, lodě a letadla Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) Ostatní 0% SŠ bez maturity SŠ s maturitou Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístila jako 9. v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v analyzovaném odvětví lze tedy hodnotit jako nadprůměrnou a vzdělání pracovníků v odvětví je tedy poměrně stejnorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná 38

Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. se z hlediska indikátoru exkluzivity umístilo jako 18. ze všech 26 odvětví ekonomiky a má tedy relativně nízkou vzdělanostní exkluzivitu. Nachází zde uplatnění například necelá třetina (29 %) zaměstnaných, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou v oboru Stomatologie. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná 39

Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 5. O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený je indikátor flexibility výrazně vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k nadprůměrně flexibilním. 40

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Vzdělávání Stavebnictví Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený jen 9 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, výrazně podprůměrný. 41

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený jsou oproti průměru jiné poměry mezi skupinami těch, kteří přišli z nezaměstnanosti, a těch, kteří přišli z jiného odvětví. Skupina těch, kteří přišli z jiného odvětví, je zde největší (46 %) a je největší ze všech skupin odvětví a naopak skupina těch, kteří přišli z nezaměstnanosti, je mezi odvětvími nejmenší: jedná se o necelou čtvrtinu ze všech, kteří do odvětví přišli. Z jiné neaktivity než vzdělávání přišlo 14 % osob a ze vzdělávání 11 % osob. 42

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví a z jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Stavebnictví a Doprava, skladování a poštovní činnosti. Ti, kteří změnili zaměstnání, a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech necelých 5 %. V odchodech z odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený je největší skupina těch, kteří z této odvětvové skupiny odešli do jiné odvětvové skupiny (44 %), dále jsou ti, kteří odešli do nezaměstnanosti (26 %), a ti, kteří přešli do jiné neaktivity než vzdělávání (23 %). Poměry se poměrně výrazně odlišují oproti průměru za všechny odvětvové skupiny: odchody do jiné odvětvové skupiny jsou výrazně nad průměrem všech odvětví (průměr všech odvětvových skupin je 23 %), odchody do nezaměstnanosti jsou podprůměrné (průměr za všechna odvětví činí 30,5 %) a také odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi podprůměrné (průměr za všechna odvětví: 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 43

33 %) a rovněž podíl odchodů do důchodů patří k mírně podprůměrným. Nejčastěji pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Stavebnictví. Odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 7,6% 8,2% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 4,9% 4,5% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 46,1% 44,1% 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy 8,3% 9,5% motorových vozidel 14 Stavebnictví 16 Doprava, skladování a poštovní činnosti 07 Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 08 Výroba kovů a kovodělných výrobků 6,9% 08 Výroba kovů a kovodělných výrobků 4,5% 4,9% 14 Stavebnictví 3,6% 3,4% 10 Výroba strojů a zařízení 2,7% 2,9% 16 Doprava, skladování a poštovní činnosti 2,3% přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 10,8% 2,7% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 14,2% přišli z nezaměstnanosti 24,0% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 23,2% z toho odešli do důchodu 18,6% odešli mezi nezaměstnané 25,5% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 3. 6. V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví 44

Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený je s průměrným věkem 42,8 let třináctou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,3 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 5,3 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený mezi zaměstnanými jen 2,4 % osob starších 60 let, nyní je to již 8,4 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořily 17,7 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 23,0 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tato skupina tvořila ještě 31,7 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 15,7 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 6 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři 45

procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná. V odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 73 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 16 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je nejznatelnější nárůst osob s magisterským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 3,9% 2,3% 1,6 SŠ bez MZ 41,8% 58,2% -16,4 SŠ s MZ 37,7% 30,2% 7,5 VOŠ a konzervatoř 3,0% 0,3% 2,7 Bakalářské 0,4% 0,6% -0,2 Magisterské 12,7% 8,1% 4,5 Doktorandské 0,7% 0,3% 0,4 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Motorová vozidla, lodě a letadla, který absolvovalo 9 % nedávných absolventů a 9,5 % osob ze skupiny starších 55 let. Naopak velký rozdíl byl u oboru Management a správa (5,5 % u nedávných absolventů a 0,2 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 24,9 % u skupiny starších na 11,8 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů výrazně narostl podíl oborové skupiny Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo): z 10,9 % u starších 55 let na 18,2 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Právě tento obor je nejčastěji zastoupen mezi pracovníky staršími 55 let. 46

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 88 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 47