Výživa a hnojení kukuřice Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.

Výživa a hnojení kukuřice Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.

Výživa a hnojení kukuřice Letovice 29.1.2013

Charakteristické znaky kukuřice Řadíme ji mezi rostliny C4 Vyžaduje velkou světelnou Vyžaduje velkou světelnou intenzitu

Kořenový systém kukuřice dobře vyvinutý zasahuje do hloubky 0,8 1 m vylučuje značné množství kořenových exkretů má dobrou osvojovací schopnost i z méně přístupných forem živin v půdě

Průběh růstu kukuřice zpočátku pomalý růst a nízký odběr živin (je limitován nízkými teplotami omezuje příjem P a N) maximální příjem živin v době tvorby lat až do mléčné zralosti

Odběrem 1 t zrna kukuřice odčerpá: 22 27 kg dusíku 4,4 6,6 kg fosforu 21 33 kg draslíku 4,3 7,1 kg vápníku 4,0 6,0 kg hořčíku 3,1 3,5 kg síry

Odběrem 1 t silážní hmoty odčerpá: 3,5 4,0 kg dusíku 0,7 0,9 kg fosforu 3,0 3,7 kg draslíku 0,9 1,3 kg vápníku 0,3 0,6 kg hořčíku 0,4 0,5 kg síry

Potřeba živin v kg u kukuřice při výnosu 10t zrna na ha kg 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 N P K Ca Mg Odběr zrno Odběr sláma

Zlepšení výživného stavu zajistí: Organická hnojiva: chlévský hnůj kejda (prasat, skotu), digestát Jednorázová dávka dusíku nesmí překročit 170 kg/ha

Zásady pro použití kejdy Na podzim: Na jaře: - použít při zaorání posklizňových zbytků - dávku kejdy volit podle obsahu N, K - neopomenout upravit obsah P zvláště na půdách s nízkou zásobou - aplikovat při přípravě půdy V průběhu vegetace: - aplikovat do porostu hadicovými aplikátory

Kejda a digestát při hnojení kukuřice

Rozmístění bioplynových stanic v ČR

Fermentace a agrochemie hnojiva (kg.t -1 ) Ukazatel Před (* Po (* fermentací fermentaci Změna v % Organické látky 29,3 14,4-51 Sušina 37,8 22,2-41 ph 7,85 8,32 x N 3,05 3,12 +2 C : N 4,80 : 1 2,31 : 1-52 + N-NH 4 1,76 2,28 +30 C : N min. 8,32 : 1 3,16 : 1-62 S 0,13 0,11-13 P 2 0 5 1,01 0,66-34 CaO 1,50 1,05-30 MgO 0,66 0,39-28 K 2 O 2,08 2,44 +17 Na 2 O 0,96 1,11 +15 *) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat

Fermentace a složení sušiny hnojiva (g.t -1 ) Ukazatel Před (* Po (* fermentací fermentaci Změna v % Sušina 37800 22200-41 Zn 372 523 +41 Cu 84 103 +23 Mn 484 596 +23 Mo 2,9 3,9 +34 B 37 52 +40 Ni 7,8 9,2 +19 Cr 27 34 +28 As 0,48 0,58 +21 Pb 0,98 1,50 +53 Cd 0,15 0,40 +156 Hg 0,02 0,02 0 *) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat

Hnojivo z anaerobní fermentace podle zákona o hnojivech (Lošák et al.2012) Typ 18.1.e: zejména ze statkových hnojiv (ztráta 50 % organických látek) 1limit aplikace 10 t sušiny během 3 let při sušině pod 13%: 2limit aplikace 20 t sušiny během 3 let při sušině nad 13%: vyhlášce č. 271/2009 Sb. včásti 2 předepsaný limity rizikových prvků: Prvek: Cd Pb Hg As Cr Cu Mo Ni Zn Statková:1 2 100 1,0 20 100 250 20 50 1200 18.1.e): 2 2 100 1,0 20 100 150 20 50 600

Hadicové aplikátory kejdy a digestátu

Aplikace kejdy a digestátu k meziplodinám kukuřice ušetří: Skladovou kapacitu na hnojivo Biologickou sorpcí se omezí únik čpavku do prostředí Živiny se z meziplodin uvolní mineralizací až v plné vegetaci kukuřice Mulč chrání půdu před erozí a výparem Kejda bez meziplodin a bez zapravení do půdy, zvyšuje ztráty na N a živinách Emisím a pachům nezabrání ani komerčně vyráběné přípravky

Hnojení kejdou během vegetace provádíme aplikátory s povrchovou nebo podlistovou aplikací jejíž předností je: rovnoměrnost aplikace uspokojivý výkon neulpívání kejdy na listech menší emise čpavku (nižší proudění vzduchu)

Aplikace kejdy a digestátu v počátečních fázích růstu: Řídký porost, zvyšuje únik čpavku a pachu i při vlečení hadic (ztráty 20-30 %) Výhoda za deště se zapraví kejda do půdy a Výhoda za deště se zapraví kejda do půdy a sníží se ztráty o 10-20 %

Aplikace kejdy a digestátu při výšce porostu 50-70cm Nejmenší ztráty na amoniaku Dobré využití P z organických form Vysoké využití Zn z kejdy Stimulace dlouživého růstu hormony v kejdě Nižší teplota půdy a vzduchu v prostoru aplikace kejdy a a menší proudění vzduchu Dávky kolem 15-25 t (podle obsahu N)

Pozdní aplikace kejdy a digestátu (dlouživý růst až počátek kvetení) Zvláště výhodné pro silážní kukuřici Stimuluje růst Snižuje obsah celulózy

Vliv kejdy na výnos kukuřice na zrno a siláž

Biogenní prvky ve výživě kukuřice

Dusík podporuje růst a vývoj rostlin zasahuje do celého metabolismu rostliny Nedohnojení: nevyvinutý list zkrácená délka palic snížen počet zrn v palici malá HTZ Přehnojení: rostliny temně zelené generativní fáze nastupuje později snižuje se klíčivost osiva

Vliv dávek N na výnos kukuřice (Mezospol Medlov 1995) Legenda: N 1 N 2 100 kg/ha (močovina) 150 kg/ha

Deficience dusíku Rostliny slabší, nižší a světleji zbarvené Zasychání listu od špičky dovnitř ve tvaru V

Fosfor ovlivňuje metabolické procesy působí na rozvoj kořenů Nedohnojení:- listy vzpřímené, tmavě zelené - hyperchlorofylace listů (za chladu) - zasahuje záporně do generativních fází Přehnojení: omezuje příjem zinku

Deficience P Hyperchlorofylace listů

Nedostatek P vyvolán nízkými teplotami v květnu 2012

Hnojení kukuřice P pod patu charakter doplňkové výživy!!! pro rozvoj a utváření kořenového systému (lepší příjem vody a živin) kritické období na začátku vegetace nízké teploty při vzcházení - omezený příjem P vhodné na půdách zásaditých (retrogradace kys. fosforečné) nebo kyselých (zvrhávání fosforu) aplikace hnojiva při setí: 3-5 cm pod a 4-5 cm od osiva Vhodná hnojiva: především granulovaná - Amofos, trojitý superfosfát NP hnojivo (14-34)

Schéma působení P hnojiv pod patu Předpoklad ke zvýšení výnosů Podpora růstu v ranných vývojových stádiích Lepší zásobení rostliny P Omezení retrogradace P na půdách neutrálních a zásaditých Omezení zvrhávání P na půdách kyselých Snížená imobilizace fosforu Zvýšené využití P z hnojiv Postupný příjem rostlinou Lokální aplikace P hnojiv Zvýšená tvorba kořenů v místě aplikace

Aplikace močoviny pod patu močovinou (foto Richter 2012) kontrola 240 kg N 160 kg N

Aplikace hnojiva pod patu 160 kg N lehká těžká

Kukuřice hnojená pod patu močovinou kontrola 160 kg N 240 kg N

Kukuřice hnojená pod patu močovinou 240 kg N 160 kg N kontrola

Výsledky pokusů s hnojením Amofosem pod patu s hybridy Diana a Romario (2002-2003)

Průměrný obsah fosforu v rostlinách kukuřice (2002) 21.5. 4 list, 10.6. 8-11 list, 21.6 kolénko 0,7 0,6 % P v sušině ě 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Kontrola 70 kg Am. p.p. 70 kg Am. na široko 140 kg Am. p.p. 140 kg Am. na široko 0 21.5. 10.6. 21.6.

Průměrný obsah fosforu v rostlinách kukuřice (2003) 0,7 0,6 % P v sušině 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Kontrola 70 kg Am. p.p. 70 kg Am. na široko 140 kg Am. p.p. 140 kg Am. na široko 0 20.5. 12.6. 23.6.

Průměrný obsah fosforu v rostlinách kukuřice (2003) 0,7 0,6 % P v sušině 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Kontrola 70 kg Am. p.p. 70 kg Am. na široko 140 kg Am. p.p. 140 kg Am. na široko 0 20.5. 12.6. 23.6.

Výsledky sklizně kukuřice 2002 Hybrid Varianta pokusu Silážní kukuřice Zrno(14% vhkost) dt suš.ha -1 rel. % % sušiny u sil.kukuřice dt.ha -1 relat.% Diana Kontrola 168,2 100,0 35,7 116,9 100,0 Diana 70 kg Am. p.p. 177,9 105,7 36,9 120,5 103,0 Diana 70 kg Am. na š. 174,7 103,8 36,3 112,4 96,1 Diana 140 kg Am. p.p. 181,8 108,0 37,6 117,0 100,1 Diana 140 kg Am. na š. 165,1 98,1 34,3 119,6 102,3 Romario Kontrola 195,2 100,0 34,4 138,1 100,0 Romario 70 kg Am. p.p. 204,2 104,6 37,2 129,4 93,7 Romario 70 kg Am. na š. 197,6 101,2 35,7 136,0 98,8 Romario 140 kg Am. p.p. 175,4 89,9 39,2 131,3 95,0 Romario 140 kg Am. na š. 180,7 92,6 35,5 126,9 91,9

Výsledky sklizně kukuřice 2003 Hybrid Varianta pokusu Silážní kukuřice Zrno (14 % vlh.) dt.suš.ha -1 rel. % % sušiny u sil.kukuřice dt.ha - relat.% Diana Kontrola 115,52 100 34,9 80,92 100 Diana 70 kg Am. p.p. 122,57 106,1 33,2 81,89 101,19 Diana 70 kg Am. na š. 108,43 93,8 29,3 84,58 104,52 Diana 140 kg Am. p.p. 101,87 88,1 28,5 84,58 104,52 Diana 140 kg Am. na š. 108,19 93,6 32,7 74,12 91,60 Romario Kontrola 112,05 100 30,0 88,65 100 Romario 70 kg Am. p.p. 118,38 105,6 33,0 90,15 101,69 Romario 70 kg Am. na š. 114,62 102,2 28,1 93,93 105,95 Romario 140 kg Am. p.p. 116,93 104,35 30,9 87,26 98,43 Romario 140 kg Am. na š. 116,39 103,9 32,1 84,44 95,25

Draslík Podporuje vyzrávání pletiv Pevnost buněčných stěn Vodní provoz rostlin Odolnost proti nízkým teplotám Nedostatek:okrajová nekróza spodních listů zavadání porostu neozrnění palic od apikální části Přehnojení:omezuje příjem Mg, Ca, Na

Okrajová nekróza listů Deficience draslíku

Hořčík podmiňuje využití dusíku a fosforu je součástí chlorofylu Nedostatek:snižuje obsah bílkovin, cukrů, škrobu redukuje výrazně výnos

Deficience hořčíku Pruhovitost listů kukuřice

Vápník ovlivňuje propustnost buněčných membrán působí na stabilitu struktur a pletiv rozvoj kořenového systému Nedostatek:netvoří se kořenové vlásky tvoří se sterilní pyl zrna jsou malá a zasychají

Deficience vápníku Zastavený vývoj nově se tvořících listů

Síra podílí se na metabolismu dusíku tvorba thiaminu tvorba SH skupin Nedostatek:žloutnutí nejmladších listů nižší obsah bílkovin deformace palic a zrna nekompaktní ozrnění palic

Deficience síry Slabý a nižší vzrůst rostlin Nekompaktní ozrnění palic

Zinek vliv na dusíkatý metabolismus ( amino kys,tryptofan) tvorba beta indolyloctové kyseliny (dlouživý růst) Nedostatek:zakrnělý růst rostlin žloutnutí nejmladších listů redukuje výnos hmoty i zrna

Deficience zinku Omezený dlouživý růst; žloutnutí mladých listů (tzv. bílá purpovitost)

Bór tvorba a transport cukrů podporuje klíčivost pylu stabilizuje buněčné stěny Nedostatek: deformace listů a nekrózy od špiček deformace palic zakrnělé zrno neozrněné palice

Deficience bóru Deformace listů a nekrózy od špiček Zdeformované a neozrněné palice

Železo syntéza chlorofylu účast v oxidačně-redukčních enzymových systémech proteinový metabolismus Nedostatek: chlorotické blednutí nově se tvořících listů ztráta chlorofylu do zabarvení slonoviny

Deficience železa Chlorotické blednutí interkostálních polí mladších listů

Mangan ovlivňuje příjem Zn, Fe redoxpotenciál Mn 2+, Mn 3+ redukce NO 3 dusíku fotosyntéza (transport elektronu, fotolýza vody) Nedostatek: chlorotické skvrny na mladých listech

Deficience manganu Protáhlé skvrny na listech

Porost kukuřice setý do žita (Šedek 2011)

Luskoviny

Charakteristika Fixují vzdušný dusík z 15 30 % Zvýšení fixace očkováním osiva rhizobiemi Dobrou osvojovací schopnost k P a K Vyžadují neutrální až alkal. ph půdy

Hlízky: soja bob

Schéma fixace vzdušného dusíku N 2 (podle Mengela, Kirkbyho 1978)

Schéma přeměny vzdušného N 2 u luskovin

Bob Vyžaduje i organické hnojení Upřednostňuje síranovou formu K hnojiv Pozitivně reaguje na hnojení P

Soja Hnojení P podporuje tvorbu bílkovin a tuku Vhodná zvláště Thomasova moučka - podzim

Čočka Vyžaduje lehčí půdy Vyžaduje půdy ve staré síle Dobře reaguje na K hnojení Nedostatek K zhoršuje vařivost semen

Technické plodiny Len : přadný olejný

Nároky na půdu: -lehké až střední -ph mírně kyselé (5,5-6,5) -živiny v přijatelném stavu -nesnáší přímé vápnění Na 1 tunu rosených stonků odčerpá 16 kg N, 3,5kg P(8 kg P 2 O 5 ),19 kg K(23 kg K 2 O), 9 kg Ca(12,5 kg CaO) a 1,5 kg Mg (2,5 kg MgO) Mikroelementy: B, Zn

Fenologické fáze u lnu 1 2 3 4 5 6

Zásady výživy: -organická hnojiva používáme jen výjmečně,řadíme do 2.trati -při přímém vápnění se zvyšuje lámavost a hrubost vlákna (vápnit k předplodině) -volba dávky dusíku: při nedostatku N vlákna jsou krátká a zhoršuje se jejich kvalita - při nadbytku N se zvyšuje náchylnost k polehání a prodlužuje se vegetační doba Hnojení N: - po dobrých předplodinách (jetel, vojtěška) 10 kg N/ha - po ostatních 20-25 kg N/ha - bereme v úvahu Nmin v půdě

Dávka fosforu se určuje podle AZZP: - P ovlivňuje výnos stonku i semene - kritické období je od vzcházení do tvorby 6 páru listů - pozdní přihnojení fosforem nemá vliv na výnos Dávka draslíku se určuje podle AZZP: - nesnáší Cl ionty a proto je vhodné preferovat síranovou formu Mikroelementy a jejich aplikace:doporučuje se osivo před setím namáčet v 0,05 % kys.borité, 0,02 % CuSO 4 a 0,03 % ZnSO 4

Děkuji za pozornost úspěšný rok 2013