Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Obsah A. 1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5. Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku 6. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku
Obsah B. 7. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku 8. Trh a tržní mechanismus 9. Cenová elasticita 10. Cenová elasticita poptávky 11. Cenová elasticita nabídky
Pavučinový model
Teorém pavučiny 1. Cena je vyšší než rovnovážná, výrobci vyrobí množství produkce odpovídající této ceně (1). 2. Pokud ovšem toto množství chtějí prodat, musejí výrobci cenu snížit (2). 3. Při nízké ceně se sníží množství výrobců, kteří jsou schopni daný statek vyrábět a nízká cena jim ještě pokryje náklady. Sníží se nabízené množství statku (3). 4. Pokud je ovšem nabízené množství tak malé, lze ho prodat za cenu vyšší, než je cena rovnovážná (4). 5. Zvýšená cena podnítí výrobce k tomu, aby nabízeli větší množství statků (5). Atd.
Trh a tržní mechanizmus Trh je svobodná (tedy ničím jiným kromě svobodné volby směňujících subjektů) neomezovaná směna statků.
Trh a tržní mechanizmus Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Tržní mechanismus je výsledkem spolupůsobení trhu a státu, příp. i dalších subjektů. Nezůstává neměnný. Vyvíjí se. Smyslem tržní směny je přinést užitek oběma či všem stranám této směny.
Trh a tržní mechanizmus Na funkce trhu jsou různé názory. Někteří jej zatracují či uznávají jen jako nutné zlo, vidí v něm původ všech problémů, domnívají se, že čím více bude trh omezen, regulován či nahrazen jinými nástroji, tím bude společnost zdravější. Jiní považují trh za všelék, předpokládají, že stačí nechat trh v některé oblasti volně působit a problémy se zde samy vyřeší.
Trh a tržní mechanizmus Jednou z příčin, proč je trh často kritizován, je jeho neosobnost. Rozšíření tržního mechanismu dává člověku mnohem více možností, od výběru povolání, předmětu podnikání, po výběr spotřebních statků, které bude kupovat. Trh přispívá k růstu bohatství, není však absolutně dokonalý. Existují statky, které trh nedokáže z různých důvodů směňovat. Jsou zde problémy s negativními i pozitivními externalitami.
Na co působí rozvoj trhu? Peníze jako všeobecný prostředek směny Cena: prostřednictvím ceny je hodnota jednoho zboží vyjádřena směnným poměrem ve vztahu k jinému zboží. Konkurence: je vlastnost tržního prostředí, která umožňuje každému poptávajícímu svobodně si vybrat nejvýhodnější nabídku. Existence konkurence je jednou z důležitých podmínek fungování tržního mechanismu. Konkurence vytváří prostředí pro inovace. Specializace jednotlivých výrobců: : jednotliví výrobci se specializují na produkci statků, v níž mají komparativní výhodu Přenos informací ve vztazích mezi nabízejícím a poptávajícím: : při přenosu informací nabízející poptávajícímu, i poptávající nabízejícímu, sděluje informaci o sobě.
Jak řeší trh tří základní ekonomické otázky? 1. O tom, co vyrábět,, dává výrobcům informaci poptávka. Nejvíce se produkují statky, po kterých je největší poptávka, a přinášejí výrobcům největší zisk. 2. O tom, jak vyrábět, rozhoduje konkurence, která výrobce nutí využívat co nejefektivnější výrobních postupů. Dané statky budou produkovat ti, kteří mají nejmenší náklady obětované příležitosti, a způsobem, který je nejméně nákladný. 3. O tom, pro koho vyrábět,, rozhoduje trh tím, že každému subjektu přiděluje prostředky, které může směnit za jiné statky. Jednotlivé subjekty na trhu vystupují jednak jako majitelé výrobních faktorů, přičemž díky produktivitě těchto výrobních faktorů získávají příjmy. Za tyto příjmy potom nakupují statky.
Tržní omezení Trh vzniká i v situacích, kdy je různě omezen. Nejedná se potom o oficiální trh, ale o šedý nebo černý trh. O šedém trhu lze hovořit tehdy, když některé aktivity jsou legální, z různých důvodů však neprobíhají oficiálně. Nejčastějším důvodem je vysoké zdanění těchto aktivit, takže tyto aktivity nejsou oficiálně přiznávány a zahrnuty do daňového přiznání. O černém trhu lze hovořit v případě aktivit, které jsou přímo nelegální.
Cenová elasticita Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství statku k procentuální změně ceny. Cenová elasticita nám říká, o kolik procent se změní poptávané nebo nabízené množství statku, pokud se cena změní o určité procento.
Cenová elasticita Cenová elasticita (e) = procentuální změna poptávaného (nabízeného) množství procentuální změna ceny procentuální změna množství Pro procentuální změnu ceny potom platí výraz: procentuální změna ceny kde: a a Δ = znak pro změnu
Cenová elasticita Absolutně elastická křivka e = Elastická křivka e 1 Křivka s jednotkovou elasticitou e = 1 Neelastická křivka e 1 Absolutně neelastická křivka e = 0 Změna ceny vede k nekonečně velké změně poptávaného či nabízeného množství. Procentní změna ceny vede k vyšší než procentní změně poptávaného či nabízeného množství. Procentní změna ceny vede právě k procentní změně poptávaného či nabízeného množství. Procentní změna ceny vede k menší než procentní změně poptávaného či nabízeného množství. Procentní změna ceny nevede k žádné změně množství.
Cenová elasticita e= e=1 1 < e < e=0 0 < e < 1
Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky udává, o kolik vzroste poptávané množství, pokud cena klesne o jedno procento, respektive o kolik klesne poptávané množství, pokud cena vzroste o jedno procento.
Neelasticiká a elastická poptávková křivka
Neelasticiká a elastická poptávková křivka Poptávková křivka o tvaru přímky s rovnicí P = 25 0,5Q
Cenová elasticita poptávky závisí na: Čím je statek více nezbytný,, tím je poptávka po něm méně elastická. Např. základní potraviny, bydlení, nutné léky apod. Poptávka po luxusních statcích bývá naopak spíše elastická.. Spotřebu základních statků nelze prudce omezit ani v situaci, kdy jejich cena výrazně vzroste. Naopak, pokles cen základních statků, spotřebitel využije na nákup jiných než základních statků. Pokud má statek blízké substituty a lze jej tedy nahradit, bude poptávka po něm velmi elastická. Na růst ceny mohou spotřebitelé reagovat snížením poptávaného množství. Pokud u statku lze volit různé množství či úroveň spotřeby daného statku např. dovolené bude poptávka po něm více elastická. Na růst ceny mohou spotřebitelé snadno reagovat snížením poptávaného množství. Časový faktor: v krátkém období je poptávka méně elastická než v dlouhém období, důvodem je skutečnost, že změna preferencí spotřebitele, nalezení substitutu apod. chvíli trvá je spojena s náklady.
Cenová elasticita poptávky Elastická poptávková křivka (e 1) Neelastická poptávková křivka (e 1) Poptávková křivka s jednotkovou elasticitou (e=1) Růst ceny Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o více než 1 %, firmám se tedy sníží celkový příjem. Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o méně než 1 %, firmám se tedy zvýší celkový příjem. Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o 1 %, celkový příjem firmy zůstane tedy zachován. Pokles ceny Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o více než 1 %, firmám se tedy zvýší celkový příjem. Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o méně než 1 %, firmám se tedy sníží celkový příjem. Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o 1 %, celkový příjem firmy zůstane tedy zachován.
Cenová elasticita e= e=1 1 < e < e=0 0 < e < 1
Cenová elasticita nabídky Cenová elasticita nabídky udává, o kolik se zvýší nabízené množství, pokud cena vzroste o jedno procento, respektive o kolik poklesne nabízené množství, poklesne-li li cena o jedno procento.
Cenová elasticita nabídky závisí na: Pokud jsou náklady na vstup do odvětví produkující příslušný statek vysoké,, je nabídka méně elastická. Pokud existují různá omezení vstupu do odvětví produkující příslušný statek, je nabídka méně elastická. Pokud lze v daném odvětví vytvářet zásoby daného statku s menšími náklady, je nabídka více elastická než v případě, kdy produkt nelze snadno uchovávat. Pokud lze technologii používanou v daném odvětví použít i k výrobě jiných statků, bývá nabídka více elastická. Časový faktor: v krátkém období je změna nabídky méně elastická než v dlouhém období.
Cenová elasticita nabídky absolutně neelastická nabídka velmi elastická nabídka
Cenová elasticita e= e=1 1 < e < e=0 0 < e < 1
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.