1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5.

Transkript

1 Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, Téma 4 Poptávka nabídka a tržní rovnováha

2 Obsah A. 1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5. Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku 6. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku

3 Obsah B. 7. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku 8. Trh a tržní mechanismus 9. Cenová elasticita 10. Cenová elasticita poptávky 11. Cenová elasticita nabídky

4 Nabídkové a poptávkové křivky Poptávková křivka je funkční závislost mezi cenou a množstvím poptávaného statku.

5 Nabídkové a poptávkové křivky poptávku po produkci jedné firmy: tvořenou všemi spotřebiteli, spotřebitelé poptávají jeden druh statku, který firma produkuje. Značíme ji d. individuální poptávku: tvořenou jedním spotřebitelem, který poptává jeden druh statku. Poptávkovou křivku značíme dc demand (poptávka) a consumer (spotřebitel). individuální nabídku: tvořenou jednou firmou, která nabízí jeden statek. Individuální nabídkovou křivku značíme písmenem s. tržní poptávku: tvořenou všemi spotřebiteli na daném trhu, kdy všichni poptávají jeden statek, který může produkovat více firem. Značíme ji D. tržní nabídku: tvořenou všemi firmami na daném trhu, kdy všechny firmy nabízejí jeden statek. Značíme ji S. agregátní poptávku: tvořenou všemi spotřebiteli poptávajícími všechny druhy statků. agregátní nabídku: tvořenou všemi firmami; nabízí se všechny druhy statků.

6 Odvození tržní poptávkové křivky D Tržní poptávková křivka je klesající, a vznikne jako součet individuálních poptávkových křivek (sčítá se poptávané množství při dané ceně).

7 Odvození tržní nabídkové křivky S Tržní nabídková křivka je rostoucí, a vznikne jako součet individuálních nabídkových křivek (sčítá se nabízené množství při dané ceně).

8 Tržní rovnováha Tržní rovnováha nastává v bodě, kde se protíná nabídková a poptávková křivka. V tomto bodě je nabízeno a poptáváno rovnovážné množství za rovnovážnou cenu.

9 Přebytek a nedostatek na trhu statků Nedostatek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena nižší než rovnovážná. Přebytek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena vyšší než rovnovážná. Regulace cen vede obvykle k přebytku nebo nedostatku na trhu statků.

10 Přebytek spotřebitele; přebytek výrobce Přebytek spotřebitele definujeme jako rozdíl mezi cenou, za kterou je spotřebitel ochoten koupit daný statek, a cenou, za kterou si jej kupuje. Přebytek výrobce definujeme jako rozdíl mezi cenou, za kterou je výrobce/producent ochoten vyrobit/prodat danou jednotku statku, a cenou, za kterou ji vyrábí/prodává.

11 Přebytek spotřebitele; přebytek výrobce

12 Přebytek a nedostatek na trhu statků Na trhu koláčů se ustálila tržní cena na 6 Kč za ks. Přebytek spotřebitele je na prostředním grafu. Pan K. je ochoten koupit si koláč za 9 Kč, pan J. za 8 Kč a pan M. za 7 Kč. Každému vzniká přebytek, byli by ochotni utratit za koláč více, než za kolik jim je trhem nabízen. Přebytky jsou 3=9-6, 2=8-6 a 1=7-6. Součet přebytků všech spotřebitelů je modrý trojúhelník P 1 EP D. Přebytek výrobce je na grafu napravo. Firma Alfa je ochotna prodávat koláč za 3 Kč, firma Beta za 4 Kč a firma Gama za 5 Kč. Každá firma má přebytek, protože tržní cena je vyšší, než cena, za kterou jsou ochotny prodávat. Součet všechny přebytků firem, tvoří červený trojúhelník P S EP 1.

13 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku Rozlišujeme mezi pohybem po poptávkové křivce, a posunem celé poptávkové křivky z jedné polohy do jiné. Pokud se změní cena daného statku a všechny ostatní determinanty poptávky jsou konstantní, pohybujeme se po poptávkové křivce - mění se poptávané množství.

14 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku

15 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku Posun poptávkové křivky severovýchodním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E2 a je tedy prodáváno větší množství statku za vyšší cenu. Posun poptávkové křivky jihozápadním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E3 a je tedy prodáváno menší množství statku za nižší cenu.

16 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku

17 Důvody pro posuv poptávkové křivky růst příjmu vede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; růst počtu spotřebitelů vede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; zvýšení preferencí vede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; růst ceny substitutu k danému statku vede k růstu poptávaného množství po daném statku a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; růst ceny komplementu k danému statku vede k poklesu poptávaného množství po daném statku a k posunu poptávkové křivky doleva dolů.

18 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku Pokud se mění cena, pohybujeme se po poptávkové křivce. Mění-li se jiný faktor než cena, posouvá se celá poptávková křivka.

19 Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku Při posunu nabídkové křivky vpravo dolu se posouvá bod rovnováhy E1 po poptávkové křivce do bodu E2.. Souřadnice bodu E2 znamenají, že se prodá více za nižší cenu. Při posunu nabídkové křivky vlevo nahoru se posouvá bod rovnováhy E1 po poptávkové křivce do bodu E3.. Souřadnice bodu E3 znamenají, že se prodá méně za vyšší cenu.

20 Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku

21 Důvody pro posuv nabídkové křivky růst ceny vstupů/nákladů,, či neúroda vede k poklesu nabízeného množství a k posunu nabídkové křivky vlevo nahoru.. Důvod - snížení zásob vstupů. Při dané ceně se bude prodávat méně, či stejné množství se prodá za vyšší cenu. technologické inovace vedou k růstu nabízeného množství a k posunu nabídkové křivky vpravo dolu.. Při dané ceně se bude prodávat více, resp. stejné množství se prodá za nižší cenu. kladný ekonomický zisk v daném odvětví způsobí vstupy dalších firem,, takže se křivka nabídky posune vpravo dolu. růst ceny substitutu k danému statku vede k poklesu nabízeného množství statku a k posunu nabídkové křivky vlevo nahoru. Producenti raději začnou nabízet substitut než daný statek. růst ceny komplementu k danému statku vede k růstu nabízeného množství daného statku a k posunu nabídkové křivky vpravo dolu. Producenti očekávají, že daný statek bude potřeba ke komplementu.

22 Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku Pokud se mění cena, pohybujeme se po nabídkové křivce. Mění-li se jiný faktor než cena, posouvá se celá nabídková křivka.

23 Posuny nabídkové či poptávkové křivky, teorém pavučiny a tržní rovnováha Důvodů vzniku nerovnováh na trhu je mnoho proto dochází nejen k posunům po křivkách, nýbrž také k posunům křivek samotných Na trhu jsou ale mechanizmy, které tuto rovnováhu obnovují

24 Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.