Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV FINANCÍ Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření Diplomová práce Vedoucí práce Ing. Oldřich Šoba Vypracovala Bc. Lucie Jiráčková Brno 2008

Abstrakt Diplomová práce se zabývá zkoumáním stavebního spoření ve vybraných zemích. V práci jsou nejprve analyzovány systémy stavebního spoření v zemích, kde má stavební spoření dlouholetou tradici. Zkoumala jsem za jakých podmínek stát v těchto zemích vyplácí státní podporu a jaké úrokové sazby z vkladů a úvěrů nabízejí stavební spořitelny svým klientům, jaké poplatky si účtují za uzavření stavebního spoření, jaké poplatky mají za vedení účtu či za zpracování úvěru ze stavebního spoření. Cílem práce je stanovit na základě komparace doporučení pro Českou republiku, aby stavební spoření nadále využívali občané České republiky. Abstrakt This diploma thesis deals with comparing and contrasting the options open to individuals in selected countries regarding saving for building houses. Various building saving systems are analysed, especially those of countries with a long tradition of building societies. Investigations are made of conditions of state support, interest rates from deposits and loans offered by building societies, and the fees charged. The intention of this work is to provide The Czech Republic with suggestions and recommendations about how to encourage citizens to understand and utilise the benefits of saving their money for accommodation and, on the other hand, how to decrease the amount of the money from state support.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vývojové trendy stavebního spoření vypracovala samostatně pod vedením Ing. Oldřicha Šoby a s použitím pramenů a literatury, kterou uvádím v kapitole Použité zdroje. V Brně, dne 26. května 2008

Poděkování Děkuji vedoucímu práce Ing. Oldřichu Šobovi za odborné vedení, cenné připomínky, náměty a konzultace, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH 1 Úvod...8 2 Cíl práce...10 3 Metodika...11 4 Analytická část stavebního spoření...12 4.1 Historie stavebního spoření...12 4.2 Stavební spoření v Evropě...13 4.3 Stavební spoření v České republice...16 4.3.1 Fáze stavebního spoření...17 4.3.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření...22 4.3.3 Stavební spořitelny...24 4.3.4 Bytová výstavba...24 4.3.5 Financování bytových potřeb...27 4.4 Stavební spoření na Slovensku...30 4.4.1 Fáze stavebního spoření...31 4.4.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření...33 4.4.3 Stavební spořitelny...36 4.4.4 Bytová výstavba...36 4.4.5 Financování bytových potřeb...38 4.5 Stavební spoření v Německu...41 4.5.1 Fáze stavebního spoření...41 4.5.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření...43 4.5.3 Stavební spořitelny...45 4.5.4 Bytová výstavba...47 4.5.5 Financování bytových potřeb...48 4.6 Stavební spoření v Rakousku...49 4.6.1 Fáze stavebního spoření...50 4.6.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření...51 4.6.3 Stavební spořitelny...54 4.6.4 Bytová výstavba...54

4.6.5 Financování bytových potřeb...55 5 Komparativní část stavebního spoření...57 5.1 Fáze spoření...57 5.1.1 Fáze spoření v České republice...59 5.1.2 Fáze spoření na Slovensku...60 5.1.3 Fáze spoření v Německu...61 5.1.4 Fáze spoření v Rakousku...62 5.2 Fáze úvěru ze stavebního spoření...63 5.2.1 Fáze úvěru ze stavebního spoření v České republice...65 5.2.2 Fáze úvěru ze stavebního spoření na Slovensku...67 5.2.3 Fáze úvěru ze stavebního spoření v Německu...68 5.2.4 Fáze úvěru ze stavebního spoření v Rakousku...69 5.3 Komparace fáze spoření...70 5.3.1 Komparace slovenského stavebního spoření s Českou republikou...70 5.3.2 Komparace německého stavebního spoření s Českou republikou...73 5.3.3 Komparace rakouského stavebního spoření s Českou republikou...75 5.4 Komparace fáze úvěru ze stavebního spoření...77 5.4.1 Komparace slovenského úvěru ze stavebního spoření s Českou republikou......77 5.4.2 Komparace německého úvěru ze stavebního spoření s Českou republikou 81 5.4.3 Komparace rakouského úvěru ze stavebního spoření s Českou republikou 83 5.5 Celková komparace vybraných ukazatelů...86 5.5.1 Fáze spoření...86 5.5.2 Fáze úvěru ze stavebního spoření...92 6 Diskuse...96 7 Závěr...100 8 Použité zdroje...102 9 Seznam grafů, tabulek a obrázků...107 10 Seznam příloh...110

1 Úvod Bydlení tvoří neodmyslitelnou součást našeho života a je jednou ze základních podmínek pro vytvoření kvalitního rodinného zázemí. Jeho financování nepatří zrovna k levným záležitostem, nedá se zrealizovat, pokud nemáme dostatek finančních prostředků. V dnešní moderní době existuje na finančním trhu velká nabídka finančních instrumentů, které jsou poskytovány finančními institucemi. K ní neodmyslitelně patří stavební spoření. 1 V zemích, ve kterých je stavební spoření dostupné, tvoří již několik let nedílnou součást investic občanů. Jedná se o komplexní produkt umožňující klientům spořit, využívat státní podpory a v neposlední řadě čerpat řádné úvěry ze stavebního spoření či překlenovacího úvěru na financování vlastního bydlení. Primárně je stavební spoření určeno k řešení bytové problematiky, která je v každé zemi klíčovým prvkem pro vznik rodin s dětmi a neustálý udržitelný růst počtu obyvatel. Za tímto účelem bývá zaveden systém stavebního spoření, aby pomohl občany dostatečně motivovat k zřizování vlastního bydlení. Účel tohoto určeného cíle se v mnoha zemích naplnil a stavební spoření se stalo výhodným a oblíbeným finančním instrumentem, který každým rokem pomáhá v rozvoji bytové výstavby, tedy potencionálních míst pro rodiny s dětmi. Výše oblíbenosti tohoto finančního instrumentu v jednotlivých státech je ovlivněna především uzákoněnou státní podporou, která je stanovena v každé zemi v odlišné výši a různou úrokovou sazbou z vkladů. Stát vyplácením státní podpory podporuje zejména střední vrstvu obyvatel k financování svého bydlení. Stavební spoření umožňuje lidem financování bydlení pomocí výhodného úvěru ze stavebního spoření. V České republice se o stavebním spoření v posledních měsících velmi často diskutuje, jelikož stavební spoření v současné době přestává splňovat svůj prvotní účel, financování bydlení. Stále více lidí ho využívá k financování nejrůznějších bytových doplňků, 1 JIRÁČKOVÁ L.,: Komparace forem financování vlastního bydlení. Bakalářská práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. - 8 -

automobilů, elektroniky. Zákonodárci ho proto uvažují zrušit, či pozměnit výplatu státní podpory, tak aby výše vyplácených prostředků plynoucích na stavební spoření ze státní pokladny poklesla ze současných více jak 15 miliard Kč ročně. - 9 -

2 Cíl práce Cílem diplomové práce je provést analýzu situace na trhu stavebního spoření v České republice a porovnat tento systém se systémy stavebního spoření v jiných zemích. Mezi zkoumané země budou patřit ty, ve kterých má stavební spoření dlouholetou tradici. Na první místo řadím Německo a Rakousko a dále budu věnovat pozornost Slovensku, kde státní podpora ze stavebního spoření byla nejprve zrušena a později se k výplatě státní podpory vrátili. V těchto vybraných zemích budou analyzovány podmínky tamních spořitelen. Zaměřím se především na kritéria poskytnutí státní podpory. Dále se pokusím zjistit, jestli stát ve zkoumaných zemích jiným způsobem podporuje stavební spoření. Prozkoumám poplatky za uzavření smlouvy o stavebním spoření, za vedení účtů a poskytnuté úrokové sazbě z vkladů. Na základě zjištěných údajů provedu komparaci s Českou republikou. Díky tomuto srovnání budu schopná určit, kde je státní podpora nejštědřejší, kde klient uspoří nejvyšší částky a kde naopak stát nejméně přispívá svým klientům ze své pokladny. Následně vytvořím návrhy změn ve stavebním spoření v České republice, aby tento výhodný spořící produkt mohli i nadále využívat občané ČR a stát by nemusel vydávat tak velkou sumu peněz na státní podporu. Ve své diplomové práci otestuji hypotézu ve smyslu, že současně nastavený systém stavebního spoření v České republice není v porovnání s vybranými zeměmi dlouhodobě udržitelný jako produkt pro podporu bydlení. Tato hypotéza směřuje do oblasti zneužívání systému stavebního spoření jako dotovaného spořícího účtu, z čehož poté vyplývají opětovné politické tlaky na omezení vyplácení podpor u tohoto finančního produktu, ke kterému došlo naposledy 1. ledna 2004. - 10 -

3 Metodika V analytické části diplomové práce bude použita metoda deskripce. Pomocí této metody bude popsán systém stavebního spoření v jednotlivých zemích a budou vysvětleny pojmy související se stavebním spořením. V diplomové práci bude nejvíce využíváno metody analýzy a komparace, kde bude srovnán produkt stavebního spoření v České republice s vybranými zeměmi jak v rovině teoretické, tak na konkrétním názorném příkladě klienta. Klient si uzavře produkt stavební spoření v České republice, na Slovensku, v Německu a v Rakousku a po několika letech využije i řádného úvěru ze stavebního spoření. Díky této metodě zjistím, ve které zemi stavební spořitelny poskytují svým klientům nejlepší podmínky stavebního spoření s nejvyšší státní podporou, a naopak zemi, kde stát vyplácí nejnižší státní podporu. Ve fázi úvěru se dozvím, v jaké zemi klient nejvíce přeplatí za úvěr ze stavebního spoření. Na základě zjištěných údajů stanovím změny v systému stavebního spoření hlavně ve vyplácení státní podpory v České republice. Závěrem všechny zjištěné údaje shrnu, použiji metody syntézy. Podkladové údaje pro zpracování diplomové práce budou čerpány z odborné literatury, odborných článků publikovaných na internetových stránkách, daňových zákonů, propagačních materiálů, výročních zpráv stavebních spořitelen, jejichž výčet bude uveden na konci práce v kapitole Použité zdroje. - 11 -

4 Analytická část stavebního spoření V analytické části je nejprve popsána historie stavebního spoření a po té bude popsáno stavební spoření v Evropě. V dalších kapitolách již budou zkoumány jednotlivé systémy stavebního spoření ve vybraných zemích. 4.1 Historie stavebního spoření Stavební spoření má mnohaletou historii. Základní myšlenka stavebního spoření vznikla ve Velké Británii, kde se občané spojili a začali spořit peněžní prostředky společně. Počet členů nebyl vysoký, obvykle šlo o skupinu 20 až 30 osob. Po naspoření určité částky byly tyto uspořené peníze dány občanovi, který si chtěl postavit nejrychleji svůj dům. Pokud se členové Anglie neshodli, který z účastníků daného systému si z naspořených peněžních prostředků postaví dům, rozhodlo hlasování. Systém spoření trval až do té doby, než byli uspokojeni všichni účastníci systému. Člověk, který získal tyto naspořené peněžní prostředky, již nespořil, ale platil splátky. Tento princip spoření byl založen na dostatečném počtu účastníku v systému, kteří přispívali do systému ročně určitou uspořenou částkou a získali tak peněžní prostředky dříve, než kdyby každý z účastníků systému spořil sám. První historicky doložená stavební spořitelna nesla název Kettley s Building Society a byla založena v Birminghamu roku 1775 na výše uvedeném principu. Systém se osvědčil a po roce 1779 vznikaly další spolky založené na vzájemné peněžní výpomoci občanů. Systém se dále rozvíjel až se měnil v produkt peněžního ústavu. Při určování pořadí, který z účastníků systému získá peněžní prostředky, se upustilo od losování a přešlo se k vyhodnocování podle zásluh na tvorbě peněžních prostředků v systému. Člověk, který více a déle spoří, tím dříve získá peněžní prostředky k dispozici. Největšího rozmachu dosáhlo stavebního spoření v Německu a Rakousku. V Německu byla první spořitelna založena v roce 1885 pastorem Friedrichem von Bodelschwinghem v Bielefeldu. Jednalo se o tzv. Bausparkase für Jedermann, Stavební spořitelnu pro každého. Největšího rozvoje dosáhlo stavebního spoření v Německu po první světové válce, kdy obydlí občanů byla zničena válkou a bylo nutné provést poválečnou - 12 -

rekonstrukci a výstavbu nových domů a bytů. Jedním z iniciátorů, snažících se vyřešit situaci po válce, byl spisovatel Georg Kropp, který založil v roce 1921 Spolek přátel ve Wüstenrotu, poskytující stavební spoření na stavbu rodinných domů. Výstavba byla financována z příspěvků členů. Systém byl opět založen na losování. Forma hlasování byla nahrazena koncem třicátých let hodnotícím číslem jako kritériem pro udělování úvěru. Na tomto základním principu funguje hodnocení až dodnes. Z tohoto spolku vznikla první stavební spořitelna Wüstenrot v Evropě. A v dalších letech vznikaly nové stavební spořitelny. Myšlenka stavebního spoření překročila hranice do Rakouska a postupně pronikala do jiných států. Počet stavebních spořitelen rostl až do druhé světové války. Po druhé světové válce se stavební spořitelny významně podílely na obnově a rozvoji bytového fondu. V roce 1952 byl v Německu schválen zákon o získávání prémie na bytovou výstavbu. Prémie dosahovala 25 % z ročních vkladů a byla poskytnuta do výše 400 DME. V Rakousku tato prémie byla zavedena až v 70. letech. Stavební spoření se stalo účinným nástrojem pro řešení problému, který je hlavně spojen s financováním vlastního bydlení. Po zavedení státní podpory dosahovalo stavební spoření ještě většího rozmachu a bylo přístupné i pro obyvatele s nižšími příjmy. 4.2 Stavební spoření v Evropě 2 Stavební spoření je nejoblíbenější způsob financování nejenom v ČR, Slovensku, Rakousku a Německu, ale i v různých jiných státech Evropy. Ve Velké Británii vznikla myšlenka stavebního spoření. V současné době banky a Building societes, stavební spořitelny, nabízejí celou řadu produktů pro spoření a investování. Ale klasické stavební spoření se ve Velké Británii neposkytuje. Klienti mají možnost výběru mezi spořením na pravidelné bázi, spořením, investováním jednorázových částek nebo volbou spořicích účtů osvobozených od daní. Ale spoření zde není 2 KONVALINA, J.,: Stavební spoření v Evropě. [on-line]. 2006 [cit. 2008-01-28]. Dostupné na http://www.vejska.cz/pro-studenty/studijni-material-detail/0551/ - 13 -

podporováno státem, jako v jiných zemích. Banky a spořitelny zde nabízejí spořící účty se zvýhodněnými sazbami 3-12 % p.a. Mezi základní spořící účty patří ISA. Jedná se o spořící účty, kde může klient v rámci jednoho zdaňovacího období investovat maximálně 7 200 GBP (234 115 Kč) 3. ISA poskytují banky, Building Society, obchodní centra. ISA nabízí klientům široký sortiment investičních fondů, které investují převážně do akcií nebo na zhodnocovací účty. Záleží na investiční strategii klienta. Každý klient si může vybrat určitý druh fondu, který odpovídá jeho vztahu k riziku, a jakmile se klient rozhodne, jeho peníze jsou investovány jako podíl ve fondu. Jakýkoli příjem z těchto účtů je osvobozen od daně. Příjmy z cenných papírů se daní 20 % ročně. Držení ISA je běžně bez poplatků, pouze někteří poskytovatelé zpoplatňují jejich převod k jinému poskytovateli. ISA jsou velmi flexibilní, kdykoliv si může investor měnit množství investovaných peněz ve fondu a nabízejí zisk až 6,25 % p.a. V Maďarsku stavební spoření vzniklo v roce 1997. Od té doby jsou v zemi zřízené dvě stavební spořitelny. Státní podpora je stanovena ve výši 30 % z naspořené částky, maximálně stát vyplácí 72 maďarských forintů ročně. Vázací doba spoření je v této zemi osmiletá. Po čtyřech letech si klient může vyzvednout uspořenou částku včetně státní podpory, ale musí vybrané peněžní prostředky použít na bytové účely. Po osmi letech mohou klienti uspořenou částku použít na jakýkoli účel. I v této zemi může klient požádat o řádný úvěr ze stavebního spoření či překlenovací úvěr. V Chorvatsku vzniklo stavební spoření v roce 1998 a je zde pět zřízených stavebních spořitelen. Státní podpora v této zemi je 15 % z uspořené částky, maximálně však 750 kun. Vázací lhůta pro výplatu státní podpory je pětiletá. 3 Kurz ke dni 17. 3. 2008 dle ČNB - 14 -

Francie je další zemí, kde klienti využívají na financování vlastního bydlení stavební spoření. Stavební spoření zde neposkytují stavební spořitelny, ale jen komerční banky. Existují v této zemi dva základní produkty CEL a PEL. CEL je krátkodobý produkt, jehož minimální doba spoření je 18 měsíců. Po uplynutí této doby má právo účastník zažádat o úvěr ze stavebního spoření nebo smlouvu ukončit. Státní podporu získává klient, pokud si zažádá o úvěr ze stavebního spoření. PEL je dlouhodobý produkt, jehož minimální doba spoření je stanovena na 4 roky. Po uplynutí této doby získává účastník právo na úvěr ze stavebního spoření a zároveň na vyplacení státní podpory. Rumunsko je zemí, kde stavební spoření působí velmi krátce od roku 2004. I v této zemi získalo oblibu u mnoha obyvatel. Zatím zde působí 2 stavební spořitelny. Klient má nárok na státní podporu ve výši 15 % z naspořené částky, její výše je ale diferencovaná podle věku klienta a počet dětí v domácnosti. Dalo by se říci, že Rumunsko má podobný systém stavebního spoření jako Německo. I Lucembursko má velice podobný systém stavebního spoření jako Německo. Sice zde není vyplácena klasická státní podpora, ale úložky na stavební spoření lze odečíst od základu daně. Výše odpočtů závisí na počtu členů v rodině. Stavební spoření se dále rozšiřuje do ostatních zemích a kontinentů. V diplomové práci budu zkoumat systém stavebního spoření v České republice, na Slovensku, v Německu a Rakousku. - 15 -

4.3 Stavební spoření v České republice 4 Stavební spoření se řídí zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění změn podle zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 423/2003 Sb. (část) a zákona č. 292/2005 Sb. 5 Stavební spoření je účelové spoření, jehož principy závisí na: přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření; poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření; zprostředkování státní podpory účastníkům stavebního spoření. Princip stavebního spoření spočívá v tom, že účastník stavebního spoření po určitou dobu spoří a po splnění předepsaných podmínek získává zpět zúročené úspory a nárok na poskytnutí účelového úvěru na bytové potřeby za předpokladu zajištění jeho návratnosti. 6 Účastníkem stavebního spoření se může stát fyzická osoba nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt či trvalé sídlo na území České republiky. Smlouvu smí uzavřít občan, který nabyl zletilosti a má trvalý pobyt v České republice. To dokládá při uzavření smlouvy platným občanským průkazem či jiným dokladem, ve kterém prokazuje svoji totožnost. Uzavřít smlouvu může i občan České republiky s trvalým pobytem mimo Českou republiku po předložení cestovního pasu. 4 JIRÁČKOVÁ L.,: Komparace forem financování vlastního bydlení. Bakalářská práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 5 ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE.CZ [on-line]. [cit. 2008-02-21]. Dostupné na http://www.czechba.cz/index.php?akce=kat&kat=23&lang=cz. 6 KAŠPAROVSKÁ, V.,: Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 104 s. ISBN 80-7157-652-2. - 16 -

Účastníkem stavebního spoření se může stát i nezletilý, ale nemůže sám uzavřít smlouvu, nýbrž smlouvu může uzavřít jeho zákonný zástupce, tj. kterýkoliv rodič nebo soudem ustanovený poručník či osvojitel, který předkládá rodný list dítěte. Vklady klienta jsou ze zákona pojištěny, proto je stavební spoření bezpečná investice. 4.3.1 Fáze stavebního spoření Stavební spoření lze rozdělit do tří fází: fáze spoření; fáze poskytnutí úvěru; fáze splácení úvěru. Fáze spoření Spoření se realizuje na základě smlouvy o stavebním spoření. Smlouvu o stavebním spoření lze uzavřít ve všech bankách, které nabízejí produkt stavební spoření, ve stavebních spořitelnách, prostřednictvím externích spolupracovníků a nebo internetu. Účastník, který uzavírá smlouvu o stavebním spoření se zavazuje ukládat vklady ve smluvené výši. Pokud smlouvu uzavírá fyzická osoba, musí smlouva obsahovat prohlášení, zda účastník žádá o přiznání státní podpory. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření. Ve smlouvě musí být uvedena úroková sazba z vkladů. Účastník je povinen spořit měsíčně částku, kterou si sjednal ve smlouvě o stavebním spoření. Spořící fáze trvá 6 let, účastník naspoří za toto období 50 % cílové částky. Doba spoření začíná dnem přijetí Návrhu na uzavření smlouvy a končí zpravidla uspořením částky nebo nabytím účinnosti smlouvy o úvěru ze stavebního spoření. - 17 -

Cílová částka Klient uzavírá smlouvu na konkrétní cílovou částku, kterou bude mít po určité době k dispozici. Cílovou částku si klient volí individuálně v závislosti na svých finančních možnostech, potřebách a plánech. Cílová částka zahrnuje vklady klienta, státní podporu, úroky z vkladů, úroky ze státní podpory a možný úvěr ze stavebního spoření. Minimální výše cílové částky je dle všeobecných obchodních podmínek stavebních spořitelen, horní hranice cílové částky není stanovena. Tato částka by se měla sjednávat v celých tisících korun a její výši může klient v průběhu spoření měnit. Zvýšení či snížení cílové částky lze uskutečnit na základě písemné žádosti klienta. Za uzavření smlouvy klient zaplatí 1 % z cílové částky. U zvýšení cílové částky si stavební spořitelna účtuje poplatek o rozdíl z navýšené částky. Varianty spoření Při uzavírání smlouvy si účastník může zvolit jednu z variant stavebního spoření. Tuto vybranou variantu může v průběhu doby spoření měnit. Pomalá varianta účastníkovi vznikne nárok na úvěr za delší časové období, úvěr bude splácet nízkými částkami, ale po delší dobu. Rychlá varianta pro účastníka znamená, že mu vznikne nárok na úvěr dříve, úvěr bude splácet vyššími splátkami, ale po kratší dobu, tzn. rychleji. Standardní varianta představuje střední cestu mezi pomalou a rychlou variantou. Varianta spoření ovlivňuje čekací dobu na poskytnutí úvěru, výši splátek úvěru a dobu splatnosti úvěru. Na základě uzavření smlouvy se vygeneruje účet účastníka. Účastník již v den uzavření smlouvy může na účet vložit svůj první vklad. Klient se zavazuje k placení minimálního měsíčního vkladu u většiny stavebních spořitelen. Některé spořitelny umožňují i jednorázové nebo mimořádné úložky na účet stavebního spoření. Vklady klienta jsou úročeny ode dne jejich zaúčtování na účet stavebního spoření. Jejich účet je úročený 2-4 % p.a. podle typu smlouvy. Účastník spoření se zároveň rozhodne, zda bude pouze spořit, nebo i žádat o úvěr. Je ale možné, že účastník ještě není pevně rozhodnut, - 18 -

proto některé spořitelny umožňují svým klientům požádat o změny i v průběhu spoření. Smlouva obsahuje přesné vymezení použití eventuálního úvěru, který lze čerpat pouze na získání nebo zvelebení vlastního bydlení. To samozřejmě banka kontroluje. Používá-li účastník půjčené peníze na jiný účel, banka je oprávněna požadovat okamžité vrácení této částky zpět. Úvěr se proplácí na základě předložených dokladů, např. proplacením faktury dodavatele, nebo na účet klienta, pokud sám danou věc uhradil ze svých vlastních prostředků a doklady o zaplacení předložil bance. Spoření klientovi končí po uplynutí doby šesti let. Po této době může buď smlouvu vypovědět a uspořené finanční prostředky použít na jakýkoliv účel, např. může použít peníze na uzavření nové smlouvy o stavebním spoření, nebo může na stejnou smlouvu a za stejných podmínek spořit i nadále. Klient může požádat i o poskytnutí úvěru na bydlení. Fáze poskytnutí úvěru Nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření vzniká klientovi v případě, že splnil všechny vymezené podmínky. Žádat o úvěr může účastník, pokud od uzavření smlouvy o stavebním spoření uplynulo minimálně 24 měsíců. Uspořená částka včetně státní podpory činí zpravidla 40-50 % sjednané cílové částky. Musí dosáhnout určitého bodového hodnocení. Toto číslo určuje zásluhy klienta na tvorbě stavebního spoření. Zohledňuje výši uspořené částky, výši úroků a dobu spoření. Každá banka či stavební spořitelna používá i jiné metody, a mohou se tak lišit. Jestliže klient splnil výše uvedené podmínky, může získat u banky úvěr ze stavebního spoření. Pokud ale klient některou z těchto podmínek pro přidělení úvěru ze stavebního spoření nesplňuje, může požádat o překlenovací úvěr, tzv. meziúvěr, potřebuje-li co nejrychleji získat peníze. Úvěr ze stavebního spoření Úvěr ze stavebního spoření je výhodnou formou financování vlastního bydlení, jeho oprav či modernizací. Bytová potřeba účastníka, na kterou stavební spořitelna poskytne úvěr, se - 19 -

musí nacházet na území České republiky. Jedná se tedy o účelový úvěr, který musí účastník vždy řádně doložit např. kupní smlouvou, stavebním povolením, fakturami atd. Poplatek za zřízení úvěru ze stavebního spoření si stavební spořitelny neúčtují. Účastník stavebního spoření získá úvěr ze stavebního spoření s velmi výhodným úrokem, jedná se o nízký a pevný úrok po celou dobu splácení úvěru ze stavebního spoření. Výše úvěru může být poskytnuta maximálně ve výši rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu stavebního spoření v okamžiku poskytnutí úvěru. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely zákona o stavebním spoření považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel. Po podání je žádost účastníka o úvěr následně projednána. Ověřuje se, zda je klient schopen poskytnutý úvěr splácet. Pro vyhodnocení bonity se využívá metoda scoringu, která pracuje s daty klientské databáze a z úvěrového registru, propočítává se tzv. ekonomický model, kterým se zjistí disponibilní zdroje klienta a maximální výše splátky. Žadatel o úvěr musí dodat stavební spořitelně údaje o finanční situaci a potvrzení o výši pracovního či jiného příjmu jeho i manžela/ky, spoludlužníků i ručitelů. U osob samostatně výdělečně činných spořitelna požaduje daňové přiznání za poslední rok a výpis z účtu daňového poplatníka. Dále se předkládají jiné doklady o příjmech a také potvrzení o výši dosavadních úvěrů či půjček, leasingů žadatele, spoludlužníků i ručitelů, výživném, pojištění atd. Po splnění taxativně vymezených podmínek a vyplacení uspořené částky může účastník čerpat úvěr. Čerpání může být provedeno buď jednorázově, např. na základě kupní smlouvy, nebo postupně při čerpání úvěru na výstavbu či modernizaci. Úvěry jsou většinou čerpány bezhotovostním převodem z úvěrového účtu na účet prodávajícího (dodavatele) na základě faktur zaslaných stavební spořitelně. U úvěrů zajišťovaných zástavou nemovitostí je čerpání úvěru možné až po zavkladování zástavního práva do katastru nemovitostí. - 20 -

Překlenovací úvěr Podstatou překlenovacího úvěru je překlenout dobu, než klient splní podmínky pro získání výhodného úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr lze poskytnout na základě písemné žádosti klienta a slouží především k rychlému získání finančních prostředků k okamžitému řešení bytové potřeby, než klientovi vznikne nárok na úvěr ze stavebního spoření. Základní odlišností je nejen vyšší úroková sazba, ale i jeho konstrukce. Stavební spoření se vlastně rozdělí na dvě paralelně probíhající části. Ve fázi spoření klient nadále spoří, vkládá smluvené částky na spořící účet a postupně tak zvyšuje své hodnotící bodové hodnocení, aby mohl v budoucnu získat řádný úvěr ze stavebního spoření. V úvěrové fázi, tedy v překlenovacím úvěru, bude účastníkovi přidělena celková požadovaná částka a klient musí splácet úroky z celkového objemu těchto peněz, tedy vlastně i z toho, co zatím naspořil na spořící účet. Další odlišností od úvěru ze stavebního spoření je, že klient nesplácí žádnou jistinu. Na rozdíl od splátek úvěru ze stavebního spoření se úroky v čase nezmenšují, stejně jako se nesnižuje dlužná částka. Překlenovací úvěr je splácen až přidělením úvěru ze stavebního spoření. Pak začne klient splácet jistinu a úroky se v čase budou snižovat. Poplatek u překlenovacího úvěru je u České spořitelny a. s. 1 % z požadované výše úvěru, max. 9 500 Kč. Výhodou překlenovacího úvěru je nižší vyžadovaná akontace, tj. naspořené prostředky z cílové částky. U většiny spořitelen lze tento úvěr získat již po podpisu smlouvy o stavebním spoření. I pro překlenovací úvěr platí podmínka prokázání skutečnosti, že úvěr nebude využit k jiným účelům, než k financování bytových potřeb, jež jsou vymezeny zákonem o stavebním spoření. Úroková sazba je obvykle ovlivňována kombinací výše naspořené částky, parametrem ohodnocení či počtem měsíců, jež v okamžiku přípravy úvěrové smlouvy zbývají do termínu přidělení cílové částky. Sjednaná sazba přitom zůstává. - 21 -

Zajištění u úvěru ze stavebního spoření a překlenovacího úvěru Pojmem zajištění úvěrů v širším slova smyslu rozumíme veškerá opatření prováděná bankou s cílem zajistit řádné splácení úvěru, včetně úroků. Obecně platí, že čím je úvěr rizikovější a čím je doba splatnosti delší, tím kvalitnější musí být způsob zajištění. Fáze splácení úvěru Splácení úvěru začíná dnem čerpání úvěru a první splátka musí být účastníkem složena ve lhůtě určené stavební spořitelnou. Doba splatnosti úvěru a minimální měsíční splátky jsou stanoveny v závislosti na variantě spoření. Minimální měsíční splátka např. u České spořitelny je 0,55 % cílové částky u standardní varianty, nebo 0,65 % cílové částky u rychlé varianty. 7 Účastník si může nechávat srážet splátku např. ze své mzdy, bezhotovostně z bankovního účtu, trvalým příkazem, inkasem. Klient u úvěru ze stavebního spoření splácí tak dlouho, dokud není celý dluh umořen. U překlenovacího úvěru je splatnost závislá na době, kdy bude klientovi poskytnut úvěr ze stavebního spoření. Velkou výhodou stavebního spoření je možnost splatit celý úvěr prostřednictvím mimořádné splátky bez sankčních poplatků. Záleží na klientovi, za jak dlouho dluh splatí. 4.3.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření V rámci systému stavebního spoření existují tři druhy státních podpor: - přímá státní podpora; - dvě zvýhodnění daňového charakteru. Přímá státní podpora Jedním ze základních faktorů, jenž činí ze stavebního spoření velice výnosný produkt, je přímá státní podpora (dále SP), na niž má účastník (pouze fyzická osoba) při splnění všeobecných obchodních podmínek a zákona o stavebním spoření nárok v každém kalendářním roce. Státní podpora je stavebním spořitelnám poskytována Ministerstvem 7 Vnitřní pracovní materiály Stavební spořitelny České spořitelny, a. s. - 22 -

financí ČR na základě jejich písemné žádosti a je připisována formou zálohy, což je určitá pojistka pro případ, kdy účastník nedodrží stanovené podmínky pro její přiznání. Státní podpora se počítá z 15 % ročně uspořené částky, maximálně z částky 20 000 Kč a v maximálně výši 3 000 Kč za rok na všechny uzavřené smlouvy. Státní podpora je připisována v jednom termínu. Požadavek na SP na téže smlouvě lze měnit pouze jednou za rok. Naspoří-li klient v jednom roce na tutéž smlouvu více jak 20 000 Kč, přesahující částka se z hlediska posuzování nároků na SP převádí do následujícího roku. U smluv, které jsou uzavřeny od 1.1. 2004, je možné žádat státní podporu na více smluv o stavebním spoření u jedné nebo více stavebních spořitelen. Maximální výše SP připsané v témže roce na všechny smlouvy je 3 000 Kč. Hlavní účel státní podpory spočívá v tvorbě zdrojů pro poskytování výhodných účelových úvěrů stavebními spořitelnami. Stát se tímto osvědčeným způsobem snaží pomocí státní podpory stimulovat účastníky, aby si ve fázi spoření vybudovali finanční zázemí pro větší investici do bydlení v příštích letech, kterou mohou po ukončení této fáze prakticky zdvojnásobit. Značnou výhodou je, že státní podporu mají možnost získat všichni členové rodiny. To už skutečně může představovat dostatečné finanční prostředky pro realizaci bytových potřeb. Ostatní podpory Stát se snaží podporovat stavební spoření i jiným způsobem než je státní podpora. Další podpora ze strany státu je podpora daňová, která osvobozuje úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory. Poslední daňovou podporou je odpočet úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky od základu daně. - 23 -

4.3.3 Stavební spořitelny Stavební spoření je poskytováno na základě povolení stavebními spořitelnami. Stavební spořitelna je banka, která může vykonávat pouze činnosti, které má povoleny v bankovní licenci. V ČR existuje šest stavebních spořitelen. Jedná se vždy o akciové společnosti: Českomoravská stavební spořitelna; HYPO stavební spořitelna a Raiffeisen stavební spořitelna (sloučily se 28.1.2008); Stavební spořitelna České spořitelny; Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky; Wüstenrot stavební spořitelna. 8 4.3.4 Bytová výstavba Stát řešení bytové problematiky podporuje přímými a nepřímými nástroji. Mezi přímé nástroje patří financování bytové výstavby nájemních bytů a to ve formě přímých dotací, státní podpory na stavební spoření, která motivuje spořící klienty k nahromadění svých finančních prostředků. K nepřímým nástrojům patří uplatnění uhrazených úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, který byl poskytnut za účelem koupě, pořízení či modernizace bytu či domu. Od daně z příjmů jsou osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, úroky ze státní podpory, úroky z vkladů ze stavebního spoření a do roku 2007 byly osvobozeny i úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů. Růst bytové výstavby úzce souvisí s počtem poskytnutých úvěrů a hypotečních úvěrů na výstavbu nových bytů či domů. 8 CNB.CZ [on-line]. [cit 2008-02-16]. Dostupné na http:///www.cnb.cz/cz/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/seznam_instituci/seznam_bank/celk ovy_prehl.html - 24 -

Vymezení bytových potřeb Mezi nejdůležitější bytové potřeby patří podle zákona především: výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu podle zvláštního právního předpisu nebo změna stavby; koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba, koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytů podle zvláštního právního předpisu; údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu nebo bytu v nájmu nebo v užívání; vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu; splacení úvěru, nebo půjčky, použitých poplatníkem na financování bytových potřeb výše uvedených. 9 Graf 1: Vývoj bytové výstavby v České republice za období 1993-2007 Počet 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Zdroj: vlastní práce, čerpáno ČSÚ 2000 Období 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Dokončené byty Zahájené byty Rozestavěné byty 9 15 Nezdanitelná část základu daně odstavec (3) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění - 25 -

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posledních letech je v České republice viditelný nárůst bytové výstavby. Počet zahájených bytů se začal zvyšovat od roku 1993 do roku 1998 a jejich počet se pohyboval kolem 35 000 bytů za daný rok. Od roku 1999 do roku 2001 byl mírný pokles. Od roku 2002 počet zahajovaných, dokončených i rozestavěných bytů stabilně rostl. Počet dokončených bytů začal mírně růst od roku 1995, v roce 2006 dochází k poklesu. V roce 2007 dosahuje počet dokončených bytů nejvyšších hodnot tj. 41 650. Téměř polovina dokončených nových bytů vzniká v rodinných domech. Některé byty ubývají, a to díky spojování bytů, bourání nebo jejich přeměně na nebytové prostory. Průměrná obytná plocha bytu činí 53 m 2. Rozestavěných bytů v roce 1993 bylo 72 356 a tento počet byl převýšen až v roce 1996. Od této doby rozestavěnost bytů má rostoucí charakter. V roce 2007 dosáhla hodnot 170 971 bytů. Obrázek 1: Dynamika vývoje průměrných úrokových sazeb v České republice Zdroj: FINCENTRUM Růst výstavby bytů a domů byl ovlivněn příznivou situací na trhu hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření v minulém roce. Na konci roku 2005 byly v ČR úrokové sazby na svém minimu 3,6 % p.a. a hranici pod 4 % p.a. si úrokové sazby udržely až do července 2007. Od této doby se úrokové sazby zvyšují. V únoru 2008 činila úroková sazba z hypotečních úvěrů 5,55 % p.a.. Na rozvíjející se bytovou výstavbu v roce 2007-26 -

měly vlivy i chystané změny daně z přidané hodnoty na stavební práce. Ale i přes to, že od roku 2008 je zvýšena sazba na stavební práce, stále je bytů nedostatek a zájem o byty se neustále zvyšuje. Růst poptávky po bytech bude záviset na příjmu domácností. Tudíž se dá předpokládat, že ani změna DPH nebude mít na bytovou výstavbu velký vliv. 4.3.5 Financování bytových potřeb Bytová výstavba v ČR je nejvíce financována z hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření či jejich kombinací. Hypoteční úvěry patří k základním kamenům k financování bytové výstavby. Hypoteční úvěry jsou v posledních letech dostupné pro obyvatele ČR z důvodů nízkých úrokových sazeb. Financování bytových potřeb prostřednictvím hypotečního úvěru a úvěru ze stavebního spoření znázorňují tabulka a graf uvedené níže. Tabulka č. 1: Vývoj hypotečního úvěru v České republice za období 2001-2006 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet hypotečních úvěrů (ks) 43,81 64,81 96,29 137,28 188,3 255,65 Smluvní jistina (mld. Kč) 43,69 66,22 102,44 154,4 226,46 327,3 Objem úvěrů (mld. Kč) 34,73 50,75 78,41 115,2 166,66 238,24 Zdroj: Ministerstvo financí ČR Od roku 2001 se počet poskytnutých hypotečních úvěrů zvyšuje. Celkový objem poskytnutých hypotečních úvěrů na financování bydlení byl v roce 2006 ve výši 238,24 miliard Kč a i počet poskytnutých úvěrů se rok od roku zvětšuje. - 27 -

Graf 2: Počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření v ČR za období 1997-2007 Počet 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Období Úvěry celkem Úvěr ze stavebního spoření Překlenovací úvěr Zdroj: vlastní práce Stavební spoření klienti využívají hlavně na rekonstrukce, modernizace, ale i na pořízení vlastního či nového bydlení. Od roku 1997 dochází k neustálému růstu úvěrů ze stavebního spoření. Větší zájem je o úvěry ze stavebního spoření. V roce 2007 bylo poskytnuto 580 352 úvěrů ze stavebního spoření a 362 592 překlenovacích úvěrů v celkovém objemu 72,5 miliard. Největšího meziročního přírůstku bylo dosaženo v roce 1998 a to ve výši 128,7 %. Od tohoto roku meziroční přírůstky klesají. V roce 2007 dosáhl meziroční přírůstek 4,7 %. Rostoucího trendu dosahují i objemy z překlenovacího úvěru. Od roku 2002 stoupá počet přidělených překlenovacích úvěrů. V roce 2007 objem poskytnutých úvěrů činil téměř 180 miliard Kč, z toho překlenovacích úvěrů bylo poskytnuto 140 miliard. - 28 -

Graf 3: Objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření v ČR za období 1997-2007 Objem v mld. Kč 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Období Úvěry celkem Úvěr ze stavebního spoření Překlenovací úvěr Zdroj: vlastní práce Graf 4: Počet nově uzavřených smluv v České republice za období 1997-2007 2 500 000 2 000 000 Počet 1 500 000 1 000 000 Nově uzavřené smlouvy o SS 500 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Období Zdroj: vlastní práce, čerpáno AČSS Zájem o stavební spoření se od roku 2005 neustále zvyšuje, ale počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření nedosahuje takové úrovně jako v roce 2003, kdy počet uzavřených smluv přesáhl 2 000 000. Tento rok byl významný z důvodu navrhované - 29 -

změny ve vyplácení státní podpory, která se snížila z tehdejších 4 500 Kč na 3 000 Kč od 1.1. 2004. V roce 2004 bylo proto uzavřeno pouze 314 650 smluv o stavebním spoření, vznikl meziroční propad o 85 %. V roce 2007 bylo nově uzavřeno 579 730 smluv s průměrnou cílovou částkou 284 900. Dalo by se říci, že by mohlo stavebnímu spoření už odzvonit, ale počet nově uzavřených smluv je rok od roku vyšší a lidé stavební spoření nejen vyhledávají jako vhodný způsob ukládání peněz (kvůli státní podpoře,) ale i více využívají úvěry ze stavebního spoření. Spořitelny očekávají, že kolem roku 2010 by mohlo dojít k dorovnání objemu vkladů a úvěrů 10. K rozvoji bytové výstavby přispívá příznivá situace ve vývoji úrokových sazeb, dostupnosti hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření, ale též postupná deregulace nájemného i vyšší příjmy domácností. 4.4 Stavební spoření na Slovensku Stavební spoření na Slovensku se řídí zákonem č. 310/1992 ze dne 6. května 1991 o stavením spoření, jak vyplývá ze změn a doplnění zákona Národní rady SR č. 386/1996 Z.z., zákonem č. 242/1999 Z. z., zákonem č. 443/2000 Z. z., zákonem č. 677/2002 Z.z., zákonem č. 165/2003 Z. z., zákonem č. 654/2004 Z.z. a zákonem č. 624/2005. Stavební spoření je účelové spoření, které financuje bytové potřeby účastníků stavebního spoření či zlepšuje jejich bytovou situaci. Stavebním spořením se rozumí: - příjímání vkladů od účastníků stavebního spoření; - poskytování úvěrů ze stavebního spoření ze zdrojů fondu stavebního spoření na stavební účely. 10 ASOCIACE ČESKÝCH SPOŘITELEN.CZ [on-line]. [cit. 2008-02-21]. Dostupné na http://www.acss.cz/cz/aktuality/pujcky-za-prvni-ctvrtleti-13-7-miliardy/ - 30 -

Každý účastník stavebního spoření může mít libovolný počet uzavřených smluv o stavebním spoření v jedné anebo v několika stavebních spořitelnách. Státní podporu lze získat pouze na jednu smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na to, ve které stavební spořitelně je smlouva uzavřena. V případě, že účastník stavebního spoření se rozhodne zrušit smlouvu o stavebním spoření do dvou let od uzavření stavebního spoření, ztrácí nárok na státní podporu. Stavební spořitelna mu vyplatí jen plnou výši jeho vložených peněžních prostředků navýšenou o připsané úroky. Účastníkem stavebního spoření může být: - fyzická osoba s trvalým pobytem na území Slovenské republiky, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření; - právnická osoba se sídlem na území Slovenské republiky anebo fyzická osoba podnikatel s trvalým pobytem na území Slovenské republiky, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření. 11 Účastníkem stavebního spoření se může stát i nezletilý. Smlouvu uzavírá jeho zákonný zástupce, který předkládá rodný list dítěte. 4.4.1 Fáze stavebního spoření Princip stavebního spoření na Slovensku je až na určité odlišnosti stejný jako v ČR. Stavební spoření lze rozdělit do tří fází: spoření; poskytnutí úvěru; splácení. 11 Zákon číslo 310/1992 Sb., o stavebním spoření na Slovensku - 31 -

Princip stavebního spoření je v tom, že určitý čas spoří klienti na své účty a následně získají nárok čerpat úvěr ze stavebního spoření dle zvolené výše cílové částky, kterou si klient určí na začátku spoření při podpisu smlouvy o stavebním spoření. Fáze spoření Ve fázi spoření si klient domluví se svým poradcem vhodnou variantu stavebního spoření podle cíle klienta. Účastník stavebního spoření není povinen vkládat na účet stavebního spoření peněžní prostředky měsíčně. Může kdykoliv během roku převést na účet jakékoliv částky. Pravidelnost či nepravidelnost nemá na zhodnocení peněz uložených na účtu stavebního spoření žádný vliv. Pravidelné placení hraje svoji roli v případě, že klient má zájem o úvěr ze stavebního spoření. Ve fázi spoření si klient sjednává cílovou částku. Naspořenou sumu spolu se státní podporou a získanými úroky může klient použít už po dvou letech od začátku spoření v případě, že naspořené peněžní prostředky použije na financování vlastního bydlení. Úroky z vkladů ze stavebního spoření dosahují až 2 % p.a. Po šesti letech může klient naspořené peněžní prostředky spolu se státní podporou a získanými úroky použít na libovolné účely. Fáze poskytnutí úvěru Po splnění smluvně dohodnutých podmínek může účastník stavebního spoření uplatnit nárok na přidělení stavebního úvěru, vklad vybrat a použít ho bez nároku na úvěr ze stavebního spoření nebo spořit dále. Úvěr ze stavebního spoření Úvěr je poskytnut, je-li naspořeno alespoň 40-50 % cílové částky a zároveň klient splňuje bodové ohodnocení pro přidělení úvěru ze stavebního spoření. Doba spoření musí trvat minimálně 24 měsíců a minimální cílová částka je 50 000 SK. Úvěr ze stavebního spoření klient využívá výhradně na své bytové potřeby. Úroková sazba úvěru ze stavebního spoření je dána podle zvoleného typu spoření, ale pohybuje se v rozmezí 2,9 %, 4,7 % - 32 -

a 6 % ročně. Jeho výše je přitom určena z rozdílu cílové částky a naspořené sumy na účtě stavebního spoření. Překlenovací úvěr Stavební spořitelny mohou klientovi poskytnout úvěr na bytové potřeby ihned, bez předcházejícího spoření a bez potřeby vložení prvního vkladu. Tento typ úvěru slouží k rychlému získání peněz ještě před tím, než klient získá nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření, ale je zde vyšší úrok a poplatky. Překlenovací úvěr slouží na překlenutí doby, která chybí do získání nároku na řádný úvěr. Z něho se splatí překlenovací úvěr a dále už klient splácí spořitelně řádný úvěr s nižšími úroky. Roční úroková sazba dle zvoleného tarifu se pohybuje v rozmezí 6,29-8,5 % p. a. 4.4.2 Státní podpora ke stavebnímu spoření Stavební spoření je velmi výhodné spoření, které podporuje stát ročně státní podporou. Státní podporu může získat každý člen rodiny (dospělý i dítě) ale i společenství vlastníků na základě písemného prohlášení. Příspěvek od státu je poskytován ročně po celou dobu trvání spoření na jedinou smlouvu. Od 1.1. 2005 se procentuální výše státní podpory určuje každoročně na základě výpočtu dle vzorce, který je uveden v příloze zákona o stavebním spoření, je vyhlašována Ministerstvem financí SR ve Sbírce zákonů. Její výše je závislá na vývoji cen státních dluhopisů či úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Rozhodující pro určení výše státní podpory v dalším roce je období od 1. června předcházejícího roku do 30. června aktuálního roku. Další změna proběhla v roce 2006, kdy se státní podpora začala vyplácet ročně, nikoli půlročně jako předtím. Státní podpora se určuje procentuálním podílem z ročního vkladu na základě výpočtu podle vzorce se zaokrouhlením na 0,5 %, a to: - minimálně 5 % z ročního vkladu; - maximálně 15 % z ročního vkladu; - 33 -

- maximální suma 2000 SK za příslušný kalendářní rok. 12 Vzorec na výpočet procentuálního podílu na následující kalendářní rok procentuální podíl = referen. sazba + 0,01 0,018 0,3 Referenční sazba se rovná jednoduchému aritmetickému průměru za rozhodující období průměrných výnosů do splatnosti státních dluhopisů, které tvoří bázi dluhopisového indexu pro státní dluhopisy počítaného a zveřejňovaného v obchodních dnech Burzou cenných papírů v Bratislavě. Referenční sazba se určí za rozhodné období z údajů o fixní úrokové sazbě na mezibankovním trhu depozit (12 měsíční BRIBOR) zveřejňovaných Národní bankou Slovenska. Rozhodujícím obdobím se rozumí období od 1. června předcházejícího kalendářního roku do 30. června aktuálního kalendářního roku. 13 Výše státní podpory na stavební spoření pro rok 2008 je stanovena ve výši 12,5 % z ročního vkladu a nejvíce stát přispěje 2 000 SK. Na získání státní podpory musí účastník stavebního spoření vložit na účet stavebního spoření alespoň 16 000 SK. 12 Zákon číslo 310/1992 Sb., o stavebním spoření v SR 13 Zákon číslo 310/1992 Sb., o stavebním spoření v SR - 34 -

Tabulka č. 2: Vývoj státní podpory na Slovensku Rok Státní podpora Max SP Optimální na osobu/sk roční vklad/sk 1993-1996 40 % 6 000 15 000 1997-2000 30 % 6 000 20 000 2001 25 % 4 500 18 000 2002 25 % 4 000 16 000 2003 20 % 3 000 15 000 2004 15 % 2 500 16 667 2005 14,5 % 2 000 13 793 2006 10 % 2 000 20 000 2007 9,5 % 2 000 21 053 2008 12,5 % 2 000 16 000 Zdroj: vlastní práce Státní podpora je připisována na účet stavebního spoření a nepodléhá dani z příjmů. Na Slovensku se nezdaňují ani úroky z vkladů ze stavebního spoření. Stavební spoření na Slovensku funguje skoro stejnou dobu jako v České republice, jeho vývoj byl několikrát ovlivněn změnou zákona. Významná změna se stala v roce 1997, kdy přestala být vyplácena státní podpora klientům, kteří zhodnocené peněžní prostředky nepoužili na bydlení. Změna tak odradila tzv. přátelské klienty vkládající své peněžní prostředky za účelem jejich zhodnocení a pomáhající klientům, kterým jsou úvěry poskytovány. Střadatelů ubylo po zrušení státní prémie a stavební spořitelny neměly z čeho financovat úvěry. Sice by si mohly stavební spořitelny půjčovat z peněžního trhu, ale tento trh je značně dražší než peníze získané od vlastních klientů. A spořitelnou poskytnuté úvěry ze stavebního spoření by již nebyly tak výhodné. V tom spočívá princip stavebního spoření, který přináší výhodu při poskytnutí relativně výhodných sazeb z úvěrů. Tento - 35 -

zákon byl v roce 1999 zákonodárci novelizován, jelikož došlo k rapidnímu poklesu počtu uzavřených smluv i objemu cílových částek. Ostatní podpory Tak jako v České republice, ani na Slovensku se nezdaňují úroky z vkladů ze stavebního spoření. Úroky z úvěrů ovšem nelze odečíst od základu daně z příjmů. 4.4.3 Stavební spořitelny Na území Slovenské republiky působí pouze tři stavební spořitelny: ČSOB stavebná sporitel ňa, a. s., založená v roce 1993; Prvá stavebná sporitel ňa, a. s., založená v roce 1992; Wüstenrot stavebná sporitel ňa, a. s., založená v roce 1993. 14 Nižší počet stavebních spořitelen není žádným překvapením, jelikož v porovnání s Českou republikou je Slovensko rozlohově menší a má menší počet potenciálních klientů. 4.4.4 Bytová výstavba V bytové výstavbě Slovensko patří k zaostávajícím zemím a vykazuje vůči ostatním státům velký deficit bytů či domů v přepočtu na 1 000 obyvatel. Proto se stát snaží obnovovat bytový fond. 14 MINISTERSTVO FINANCII.SK [on-line]. [cit. 2008-02-27]. Dostupné na http://www.mfsr.sk/default.aspx?catid=4434-36 -

Graf 5: Vývoj bytové výstavby na Slovensku za období 1991-2006 80 000 70 000 Počet 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 Zahájené byty Dokončené byty Rozestavěné byty 10 000 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Období Zdroj: vlastní práce, čerpáno ŠSÚ Podle údajů ze Statistického úřadu trend zahájených bytů od roku 1996 do roku 1998 vykazoval rostoucí tendenci, pak do roku 2000 tendenci klesající, ale od té doby vykazují zahájené byty tendenci rostoucí. V roce 2006 byla zahájena výstavba 20 592 bytů včetně domů. To představuje za posledních šestnáct let největší výstavbu domů či bytů na Slovensku. Oproti roku 2005 došlo ke snížení počtu dokončených bytů či domů, což představuje pokles o 419 bytů. Nejvyšších hodnot dosahovaly dokončené byty v roce 1991, což představovalo 20 816 bytů, ale této úrovně nebylo v dalších letech nikdy dosaženo. Naopak největší propad dokončených bytů byl zaznamenán v roce 1995. Intenzita bytové výstavby dosáhla hodnoty 2,68 dokončených bytů na 1000 obyvatel. V České republice dosahuje hodnota 2,7 dokončených bytů. Rozestavěnost bytů již podruhé přesáhla za sledované období přes 50 000 bytových jednotek a předpokládá se další růst. Slovenská vláda chce postavit 21 000 bytů ročně, aby do roku 2010 vytvořila výstavbu minimálně 4 bytů na 1000 obyvatel Slovenska ročně. To znamená zvýšit výkonnost - 37 -