1 PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ NADANÝCH ŽÁKŮ NADANÝ ŽÁK A JEHO MOŽNOSTI ROZVOJE VE VOLNÉM ČASE Ing. Jaroslav Broulík Projekt OPVK reg.č. CZ.1.07/.1.2.00/08.0126
2 Základní údaje o projektu Prioritní osa 1 Počáteční vzdělávání Oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Doba trvání projektu: 09/2009 07/2012 (35 měsíců) Celkové náklady: 1,942 tis. Kč Cíl projektu: Rozšíření nabídky poradenských služeb pro mimořádně nadané žáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami, jejich rodiče, pedagogické pracovníky spolupracujících škol a pracovníky působící v oblasti asistenčních služeb Cílové skupiny projektu: 1) Žáci SŠ mimořádně nadaní podle vyhlášky č. 73/2005 Sb. 2) Žáci SŠ se zdravotním postižením, specifickými poruchami učení 3) Rodiče dětí těchto žáků 4) Pedagogičtí pracovníci škol pečující o tyto žáky 5) Pracovníci organizací působících v oblasti asistenčních služeb
3 Metody identifikace nadaných žáků, legislativa ke vzdělávání žáků s mimořádným nadáním Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Mimořádně nadaným žákem se pro účely této vyhlášky rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.
4 l. VČASNÁ A PŘESNÁ IDENTIFIKACE nadání u žáka je klíčem celého dalšího procesu jeho využití v dalším životě. Identifikovat talent lze u každého jedince po celý život. Toto má význam zejména z pohledu celoživotního učení a profesní dráhy každého jedince. Předpokládá se, že člověk bude nucen v důsledku různých změn měnit za život několikrát svou profesi. Změna se lépe zvládne, když využije své nadání v nové profesi.
5 II. Mimořádně nadaných jedinců se v populaci vyskytuje 1-3 %. (900-2700 osob/populační ročník v ČR) Navíc se ukazuje, že 60-70% mimořádně nadaných jedinců má společně s talentem nějaký handicap.
6 III. Které osoby hrají významnou roli v procesu identifikace talentu u žáka? rodiče a další členové rodiny ( od nejútlejšího věku) učitelé a pedagogičtí pracovníci (od MŠ,ZŠ,SŠ,VŠ) speciální pedagogové a psychologové (v průběhu celé vzdělávací dráhy) odborníci z jednotlivých vědních oblastí ( na soutěžích a v rámci auditů lidských zdrojů v zaměstnání) spolužáci (zejména v terciárním vzdělávání) sebeidentifikace ( od SŠ)
7 IV. VYHLEDÁVÁNÍ NADANÝCH ŽÁKŮ je proces, kterým je realizována identifikace nadaných žáků. Pro PPP je tato činnost součástí jejich činností daných legislativou (vyhláška č.73/2005 Sb.) Psychometrický přístup je identifikace nadání pomocí standardizovaných diagnostických metod (realizuje se PPP) Dynamický přístup využívá již kombinace psychologických a pedagogických metod
8 V. IDENTIFIKAČNÍ PROCES je účelné pro jednotlivé vzdělávací instituce realizovat podle individuálně vypracované identifikační strategie. Subjektivní identifikace se realizuje tzv. nominací Objektivní identifikace se realizuje tzv. screeningem individuí pomocí diagnostických metod (psychologická vyšetření, testy studijních předpokladů a další didaktické testy). Důležitá je kvalita identifikací. Např. u celosvětově zavedeného 4.revize Stanford-Binetova testu IQ se zjistily významné diskrepance výsledků mezi českou a americkou populací (Hříbková,1999)
9 VI. Pro identifikaci mimořádně nadaných žáků se připravuje využití testovací metody barevných asociací. Tato metoda se s poměrně velkým úspěchem používá v mnoha oblastech osobní diagnostiky, zejména v kariérovém poradenství a prevenci patologického chování na školách. Lze předpokládat, že zavedení do praxe by výrazně urychlilo prvotní identifikaci mimořádně nadaného studenta.
10 VII. Realitu vyhledávání nadaných žáků v českém školství shrnula zpráva ČŠI ze srpna 2008. Druh školy Počet navštívených škol Podíl škol identifikujících nadané žáky Mateřské školy 344 21 % Základní školy 529 43 % Základní umělecké školy 50 96 % Gymnázia 63 58 % Střední odborné školy Střední odborná učiliště 118 28 % 19 0 %
11 VIII. Někteří odborníci (např. Hříbková) na problematiku nadaných žáků zastávají názor, že vyhledávání nadaných se realizuje tehdy, následuje-li po identifikaci nadání možnost ve vzdělávací instituci toto nadání rozvíjet. IX. Obecným problémem při vyhledávání nadaných žáků je, že se rozhoduje zhruba mezi dvěma variantami rozvoje nadání. Krátkodobým a dlouhodobým výhledem péče o talent. V drtivé většině v praxi se uplatňují krátkodobé varianty péče o talent.
12 X. Péče o talentované žáky ubytované na Domovech mládeže (Internátech, Dětských domovech) je z pohledu rozvoje a využití talentů nezbytná. Péče lze zhruba rozdělit do tří částí: Technické zabezpečení studijních podmínek (přístup na internet a na počítač, prostor pro klid na studium, eventuálně pro realizaci specifických vzdělávacích aktivit) Zabezpečení možnosti docházky na vzdělávací aktivity (konzultace, přednášky) mimo ubytovací areál i mimo denní režim Emoční podpora - pochvaly, skutečný a soustavný zájem o výsledky rozvoje talentu, popularizaci výsledků, a to i na internetu, intenzivní komunikace s rodiči a kamarády
13 XI. Vysoce pravděpodobné obtíže při péči o talentované žáky na ubytovacích zařízeních Konflikty s autoritami (celá škála jednání) Mohou být původci i oběťmi šikany Emoční labilita
14 XII. Přínosy ubytovaných talentů pro rozvoj kvality volnočasových aktivit na Domovech mládeže Je možné úspěšně rozvíjet jiné druhy aktivit (znalostní), než jaké jsou běžně zařazované do denního programu. Talentovaný žák může motivovat ostatní k lepšímu přístupu k samostudiu. Mnohdy mohou úspěchy talentovaného žáka posloužit jako nástroj pro získání nových žáků ke studiu.
Děkuji za pozornost. 15