VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj Po stopách astronomických atraktivit v České republice (bakalářská práce) Autor: Lenka Bali-Hudáková Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne 11.6.2007 Bali-Hudáková Lenka

Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Astronomie... 4 3 Vývoj astronomie v České republice... 4 4 Druhy astronomických památek... 5 5 Astronomické památky v ČR podle krajů... 9 5.1 Jihočeský kraj... 10 5.2 Jihomoravský kraj... 15 5.3 Karlovarský kraj... 18 5.4 Královéhradecký kraj... 20 5.5 Liberecký kraj... 22 5.6 Moravskoslezský kraj... 24 5.7 Olomoucký kraj... 26 5.8 Pardubický kraj... 29 5.9 Plzeňský kraj... 32 5.10 Praha... 34 5.11 Středočeský kraj... 39 5.12 Ústecký kraj... 43 5.13 Vysočina... 46 5.14 Zlínský kraj... 48 6 Shrnutí... 51 7 Závěr... 52 8 Přílohy... 54 9 Seznam použité literatury... 64 10 Internetové zdroje... 64 2

1 Úvod Cestovní ruch je v současné době jedno z nejvýznamnějších a nejrychleji se vyvíjejících průmyslových odvětví. V řadě států činí příjmy z cestovního ruchu významnou součást státního rozpočtu, podílí se na tvorbě pracovních míst a celkovém růstu ekonomiky. Rozvoj cestovního ruchu na daném území je ovlivněn řadou faktorů. Tyto faktory jsou například dopravní dostupnost, politická situace, životní prostředí a zejména pak atraktivity cestovního ruchu. Tyto atraktivity lze dále členit, přičemž turisté si je vybírají podle svých individuálních zájmů a preferencí. Tato práce je věnována astronomickým atraktivitám, které jsou jen jednou skupinou z mnoha. Astronomie je věda, která vznikla a rozvíjela se již ve starověku. Lidé byli hvězdnou oblohou fascinováni již odnepaměti. Znalosti astronomie byly důležité nejen k náboženským rituálům ale i běžnému životu a přežití. V zemědělství bylo důležité vědět, kdy zasít a kdy sklidit úrodu, v mořeplavectví byly znalosti astronomie důležité pro orientaci na moři, vynález slunečních hodin umožnil určování času v průběhu dne apod. Tato potřeba znalosti astronomie vedla ke vzniku nejrůznějších objektů s astronomickými účely, jako například pravěké kalendáře či astronomické observatoře, různá zařízení, která monitorují pohyb vesmírných těles, jako jsou například orloje. V současné době jsou to pak především planetária, která umožňují sledování noční oblohy v kteroukoliv roční dobu nebo z kteréhokoliv místa vesmíru, a hvězdárny, jejichž prostřednictvím může zájemce sledovat jevy na denní či noční obloze přímo. Cílem této bakalářské práce je určit jednotlivé atraktivity, které mohou být označovány jako astronomické a popsat je. Další část je věnována astronomickým atraktivitám na území České Republiky. Tedy popisu atraktivit, které se na území České republiky nacházejí a vytvoření jejich stručného seznamu. Tento seznam bude roztříděn podle čtrnácti krajů a v rámci krajů podle abecedy, podle místa kde se jednotlivé atraktivity nacházejí. Také se pokusím posoudit význam jednotlivých památek z hlediska cestovního ruchu. Téma po stopách astronomických atraktivit České republiky jsem za téma bakalářské práce zvolila, protože i já patřím k těm, kteří jsou fascinováni hvězdnou oblohou, a velmi laicky se o astronomii zajímám. Také věřím, že na území České republiky se nachází řada atraktivit s astronomickou tématikou, které by neměly unikat pozornosti turistů. 3

2 Astronomie Astronomie nebo též hvězdářství je jedna z nejstarších věd, která vznikla již ve starověku. Pochází z řeckých slov astron (hvězda) a nomos (zákon). Je to věda zabývající se nebeskými objekty (jako jsou hvězdy, planety, komety a galaxie), jevy které vznikají vně zemské atmosféry (jako polární záře a kosmické záření) a vznikem a vývojem vesmíru. První se z astronomie rozvíjela astrometrie, zabývající se měřením poloh hvězd a planet na obloze. Tato oblast astronomie měla velký význam pro navigaci. Podstatnou částí astrometrie je sférická astronomie sloužící k popisu poloh objektů na nebeské sféře, zavádí souřadnice a popisuje významné křivky a body na nebeské sféře. Pojmy ze sférické astronomie se také používají při měření času. Další oblastí astronomie, která se rozvinula, byla nebeská mechanika. Zabývá se pohybem těles v gravitačním poli, například planet ve Sluneční soustavě. Základem nebeské mechaniky jsou práce Keplera a Newtona. Od novověku do současnosti se astronomie nesmírně rozšířila a vznikla celá řada nových oblastí výzkumu, které lze velmi zhruba rozdělit na pozorování a teorii, nebo podle objekt zájmu. 1 3 Vývoj astronomie v České republice Astronomie má na území České republiky velmi dlouhou tradici. Nejstarší důkazy o astronomických znalostech na našem území můžeme zaznamenat v orientaci křesťanských kostelů z 9. století a z kronik z 11. století. Nálezy z doby předcházející těmto důkazům jsou sporné. Nelze ani jednoznačně potvrdit astronomický účel megalitických památek, které se na území České republiky vyskytují v poměrně hojném počtu. Astronomie jako věda je představena rukopisy, které pochází z období založení Karlovy University (1348). Mezi nejvýznamnější astronomy této doby patří například na přelomu 14. a 15. století Křišťan z Prachatic, který na Universitě vyučoval astronomii. Významnou astronomickou osobností 16. století byl univerzitní profesor Tadeáš Hájek z Hájku, který působil na dvoře císaře Rudolfa II. spolu s Tycho de Brahem nebo Johannem Keplerem. V období třicetileté války (1618 1648) došlu k útlumu zájmu o astronomii. Ta se na území českých zemí začala rozvíjet v 18. století, 1 http://cs.wikipedia.org/wiki/astronomie (2.5. 2007) 4

kdy byla v areálu jezuitských kolejí v pražském Klementinu postavena astronomická věž. Klementinská observatoř byla centrem astronomie až do počátku 20. století. Ve dvacátém století dochází k dalšímu rozvoji astronomie a také k její popularizaci. Roku 1912 byla v Pardubicích zpřístupněna široké veřejnosti první hvězdárna. V období první republiky byla na území bývalého Československa vybudována síť lidových hvězdáren, která patří k nejhustším na světě. Po roce 1989 však počet těchto lidových hvězdáren poklesl. Česká astronomie má poměrně široký věhlas i v zahraničí. Mezi současnou chloubu české astronomie patří výzkum planetek a komet, těsných dvojhvězd či oblast dynamiky těles Sluneční soustavy. 2 4 Druhy astronomických památek Mezi astronomické památky se řadí hvězdárny, planetária, megalitické památky, orloje a sluneční hodiny. Na území České republiky se z těchto druhů astronomických památek vyskytují všechny, ale ne však ve stejném množství. Hvězdárny se na našem území vyskytují v řádu desítek. Hvězdárna nebo astronomická observatoř je místo, které se využívá k pozorování dějů na nebeské sféře. Dříve mohlo být vybavení hvězdárny velmi skromné, stačil sextant pro měření vzájemných úhlových vzdáleností hvězd nebo soustava kamenů, které upozorňovala na důležité astronomické události. Moderní hvězdárna obvykle mívá jeden nebo více dalekohledů na speciální montáži. Ty bývají umístěny v otáčivých a otevíratelných kupolích. Od 40. let 20. století se staví také radioteleskopy, které umožňují detekovat radiové signály z Vesmíru. Takovou observatoř pak nazýváme radioobservatoří. 3 Na území české republiky byla do roku 1989 poměrně hustá síť lidových hvězdáren, které sloužily k rozšíření zájmu o astronomii mezi laickou veřejností. Po roce 1989 došlo k poklesu množství těchto hvězdáren. Mezi nevýznamnější profesionální hvězdárny v České republice patří například hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti nebo hvězdárna v Ondřejově u Prahy spadající pod astronomický ústav v Praze. Nejznámější světové hvězdárny jsou například Paranal v Chile nebo havajská Mauna Kea. 2 Mgr.Jaroslav Soumar, Malý průvodce, Hvězdárna a planetárium hl.m.prahy, Praha 1996 str. 17 3 http://cs.wikipedia.org/wiki/hv%c4%9bzd%c3%a1rna (28.3.2007) 5

Planetárií je v České republice celkem osm. je to místnost nebo sál, s uměle vytvořenou hvězdnou oblohou. Diváci v planetáriu sedí v pohodlných křeslech, podobně jako v kině nebo divadle a nad jejich hlavy je na sférický strop promítá obraz noční oblohy. Vedle hvězd jsou promítány i ostatní viditelná tělesa, planety, Měsíc, komety i Slunce. Diváci mohou pohodlně otáčet hlavami a pozorovat tak celou oblohu. V planetáriu je obvykle vytvářena hvězda obloha tak, jak ji vidí pozorovatel v různých ročních obdobích na různých místech Země. Je možné vytvářet i hvězdnou oblohu z pohledu pozorovatele na libovolném místě ve vesmíru. Planetárium velmi dobře ukazuje zdánlivé otáčení oblohy způsobené rotací Země, zdánlivé pohyby souhvězdí v průběhu roku způsobené oběhem Země kolem Slunce, zobrazuje pohyby různých objektů ve Sluneční soustavě i změny hvězdné oblohy v průběhu historie vesmíru. To vše je možné sledovat při různých zrychleních. Proto si může divák udělat představu např. o kličkování jednotlivých planet na obloze. Model hvězdné oblohy je vytvářen zvláštním projektorem, který má tvar vzpěračské činky, která je ve svém těžišti ukotvena k nosnému rámu. Každá koule činky má za úkol znázornit jednu půlku oblohy, ve střední části jsou pak zvláštní projektory pro promítání planet, Slunce Měsíce a (včetně jeho fází). 4 Planetária lze v České republice navštívit v Praze, Brně, Teplicích, Ostravě, Mostě, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Plzni (zde ovšem působí pouze organizace s tímto názvem, planetárium jako takové v Plzni není). Megalitické památky se na území České republiky vyskytují poměrně v hojném počtu, ovšem ne všichni odborníci se shodují na tom, že se skutečně jedná o megalitické památky, neboť velikostně jsou s porovnáním s megalitickými památkami v jiných částech světa velmi malé. Přesto se najde řada zastánců českých megalitických památek ať už z řad odborníků tak i z řad laické veřejnosti. (Příloha č. 1 popisuje znaky pravosti megalitů). Jako megalit označujeme velký, někdy hrubě opracovaný kámen vztyčený pravěkými lidmi mimo své přirozené souvislosti. Jako megalitické stavby by měly být označovány komory tvořené z několika takových kamenů. Někdy mohou být megalitické stavby doplňkově tvořeny i nasucho kladeným zdivem tvořeným z malých kamenů. V praxi bývají běžně tyto pojmy zaměňovány. Megality jsou nejstaršími dochovanými stavbami na světě, z období neolitu, eneolitu a starší doby bronzové. Jejich název vznikl s řeckého megos (velký) a lithos (kámen). Sloužily pravděpodobně jako kultovní objekty, někdy i k pohřebním aktivitám. Spekulativně se 4 http://cs.wikipedia.org/wiki/planet%c3%a1rium (28.3.2007) 6

pole. 6 Za nejčastější stavitele megalitických staveb jsou označováni Keltové. Existují však o nich uvažuje i jako o astronomických observatořích. Existuje více druhů megalitických památek (viz. Příloha č. 2). Nejhojněji se megalitické monumenty vyskytují v Evropě od Středozemí, přes západní Francii, britské ostrovy až po Skandinávii. Nejznámějšími jsou Stonehenge a Aleje (kamenné řady) v Carnacu, které tvoří několik tisíc menhirů rozestavěných v souběžných či vějířovitých řadách v délce asi 1 km. Pravděpodobně nejstarší megalit je z doby 6,5 tisíc let př. n. l. na Maltě. 5 V České republice patří mezi nejznámější megalitické památka například kamenné řady u Kounova nebo tzv. Zkamenělý pastýř u Klobuk. Existuje velké množství hypotéz o původu a účelu těchto staveb. Často bývají spojovány s různými náboženskými rituály, jako například vyznávání různých božstev a s tím spojené obětní rituály. Megality také bývají označovány za prehistorické kalendáře a vesmírné observatoře, neboť u velké většiny těchto staveb byly zjištěny souvislosti mezi uspořádáním jednotlivých kamenů a pohyby Slunce, Měsíce a jiných nebeských objektů v průběhu roku. V mytologii jsou spojovány megalitické stavby s nadpřirozenými bytostmi. Podle některých teorií slouží tyto stavby jako orientační body pro návštěvníky z vesmíru, protože v jejich blízkosti jsou často pozorovány výskyty UFO (unidentified flying object neidentifikovatelný létající předmět). V určitých časových období lze v blízkosti těchto staveb zažívat různé halucinace nebo vidění, případně pozorovat různá zjevení. Citlivější lidé mohou v jejich blízkosti pociťovat větší množství energie, kterou lze z těchto objektů čerpat. Toho údajně využívali různí šamani, kněží a keltští druidové. Vědecké průzkumy ukázaly, že před východem Slunce ve dnech slunovratů vznikají v megalitech ultrazvukové vlny, akustické kmitání, změny magnetického i domněnky o tom, že tyto stavby pochází z doby ještě před příchodem Keltů. Dalším druhem astronomických památek, které se vyskytují na území české republiky je orloj, což jsou mechanické hodiny se zvláštním mechanismem, které kromě času ukazují i polohu některých nebeských těles na obloze. V tomto smyslu lze orloj považovat za předchůdce planetária. 5 http://cs.wikipedia.org/wiki/megalit (28.3.2007) 6 http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/mechanika/hypot.htm (11.4.2007) 7

Stroje podobného účelu existovaly již v dobách antiky, ale jejich konstrukce byla později zapomenuta. Opět se objevily ve 14. století. Orloje patřily na přelomu středověku a novověku k vrcholným produktům soudobé astronomie, matematiky a mechaniky. Většinou ale ukazovaly jen polohy Slunce a Měsíce. Zobrazení dalších planet by při mechanické realizaci vedlo k heliocentrické konstrukci, což nebylo ideologicky žádoucí. Jediným heliocentrickým orlojem v Česku je Olomoucký orloj, postavený v padesátých letech 20. století v duchu socialistického realismu. Orloj lze najít v mnoha středoevropských městech. 7 Mezi nejznámější orloje v České republice patří orloj v Praze a v Olomouci. ssluneční hodiny se v České republice vyskytují v řádech stovek. Většina slunečních hodin na našem území vznikala na přelomu 18. a 19. století a dále pak jejich obliba roste od druhé poloviny 20. století, která trvá do současnosti. Sluneční hodiny jsou typem hodin, které fungují pomocí stínu vrhaného daným tělesem. Představují pravděpodobně nejstarší a zároveň i nejvíce rozšířené z tzv. elementálních (tedy přírodních živlů využívajících) časoměrných přístrojů, k nimž dále řadíme hodiny přesýpací, vodní, olejové i jiné. Prvotní ukazatel slunečních hodin, dřevěný kolík zaražený do země, byl následně nahrazen opracovaným kamenem gnómonem (jednotlivé části slunečních hodin viz příloha č. 3). První horizontální hodiny s takovými kamennými ukazateli se objevují ve druhém tisíciletí př. n. l. v Egyptě, Babylón, Indii a Číně. Zhruba o tisíc let později než horizontální, objevují se (nejdříve v Egyptě) hodiny vertikální s vodorovným ukazatelem stylusem a číselníkem temporálních hodin. Příklad můžeme vidět dodnes na athénské Věži větrů, postavené v letech 50 až 41 př.n.l. Objev polosu bývá datován do 1. stol. n l. Po několika stech letech však upadl v zapomnění, stejně jako dělení dne na dvanáct částí převzaté Římany přes Řecko od Babylóňanů. V době raného středověku (kolem roku 650 nařídil papež Sabianus instalování slunečních hodin na kostelech) se tedy začínají na zdech kostelů a klášterů křesťanské objevovat sluneční hodiny opět s horizontálním ukazatelem a dělením dne na 4,8 nebo 10 částí. Nejstarší hodiny tohoto typu na území Německa, nacházející se na zdi kostele sv. Michala ve Fuldě, nechal zhotovit roku 822 opat Hrabanus Aurus. V našich zemích patří mezi nejstarší (kolem 1450) dvoje hodiny s vyrytými hodinovými čarami na kamenných opěrných pilířích 7 http://cs.wikipedia.org/wiki/orloj (28.3.2007) 8

kostel sv. Jakuba v Telči nebo hodiny na vystouplém kameni schodištní vížky na jižní straně chóru kostele sv. Bartoloměje v Kolíně. Z minulosti se nám dochovaly nejen sluneční hodiny na pevných stanovištích, ale i četné přenosné sluneční hodiny. Počátek jejich historie můžeme nalézt v Egyptě druhého tisíciletí př. n. l., kdy vznikaly dřevěné, kovové i kamenné hodiny, jejichž funkce byla založena na měnící se výšce Slunce během dne. V podstatě se jednalo o vodorovná pravítka s hodinovými ryskami a kolmo nasazenými vodorovnými ukazateli na jednom konci. Později, v helénistické době byly opatřovány ryskami pro různé roční doby. Jako přenosné byly používány i menší varianty skafé. V Evropě se začaly šířit různé typy přenosných a kapesních hodin po objevu kompasu v pol. 15.století. Oblíbené byly např. cestovní rovníkové z mosazi, též cestovní diptychové (neboli destičkové) ze slonoviny, případně levnější varianty ze dřeva, dále stolní horizontální z mosazi či ušlechtilejších druhů kamene. Potřebnost slunečních hodin postupně klesala v souvislosti se zdokonalováním mechanických kolečkových hodin, avšak ještě dlouho byly využívány například k seřizování věžních hodin. Skutečný soumrak praktického používání slunečních hodin však znamenala dohoda o zavedení pásmového času na konferenci ve Washingtonu v roce 1884. (U nás byl pásmový čas zaveden od 1. 1. 1912.) Dnes mají sluneční hodiny spíše funkci dekorativní než užitnou, měří totiž tzv. pravý sluneční čas, který se od středního slunečního času může lišit až o +16 minut nebo -12 minut. 8 Existuje více druhů slunečních hodin. Nejčastěji se setkáme se svislými, vodorovnými nebo rovníkovými, dále se také objevují sluneční hodiny polární či analematické (více Příloha č. 3). Největší seskupení slunečních hodin v České republice můžeme nalézt v pražském Klementinu, kde se jich na jednom místě nachází patnáct. 5 Astronomické památky v ČR podle krajů Tato kapitola bakalářské práce je zaměřena na stručné zmapování výše zmíněných astronomických památek. Jednotlivé památky jsou roztříděny podle čtrnácti krajů České republiky a v rámci krajů jsou památky tříděny podle abecedy podle míst, kde se nachází. Na konci každé kapitoly se nachází tabulka shrnující astronomické památky v daném regionu. 8 http://cs.wikipedia.org/wiki/slune%c4%8dn%c3%ad_hodiny (28.3.2007) 9

Jednotný seznam astronomických památek (jak jsou níže vyjmenovány) dosud v České republice není. Pro tuto práci byly čerpány informace z různých zdrojů, které obsahovaly informace o památkách jednoho druhu. Tyto informace byly ověřovány na stránkách jednotlivých památek (byly-li dostupné), popř. konzultovány s literaturou. U každé památky lze nalézt od jedné do tří hvězdiček. Tyto hvězdičky označují význam jednotlivých památek z hlediska cestovního ruchu. Jedna hvězdička znamená regionální význam památky, dvě hvězdičky označují celorepublikový význam památky a tři hvězdičky značí mezinárodní význam památky. Při přidělení významu jednotlivým památkám bylo vycházeno z toho, kde se daná památka nachází, tedy lokalita památky, a významu lokality z hlediska cestovního ruchu. Dále bylo přihlíženo k tomu, zda se v blízkosti památky nachází turisticky zajímavá atraktivita. V úvahu byl brán i význam samotné astronomické atraktivity. 5.1 Jihočeský kraj *Bělčice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nachází na budově děkanského úřadu v Bělicích. Na šikmém ukazateli hodin jsou dva nody. *Bílsko Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostela sv. Jakuba v Bílsku. *Borotín Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na farním úřadě v Borotíně. *Borovany Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nachází na budově městského úřadu, která pochází z doby baroka. *Červená nad Vltavou Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vlatvou. *Červený Dvůr Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na hospodářské budově zámku v Červeném dvoře. **České Budějovice Hvězdárna a planetárium Hvězdárna v Českých Budějovicích je druhou nejstarší lidovou hvězdárnou v České republice. Byla postavena roku 1937, planetárium a kinosál byly přistavěny v roce 1971. Hvězdárna a planetárium nabízí pro veřejnost denní i noční pozorování oblohy a nebeských úkazů. Dvakrát týdně se konají pořady v planetáriu. Hvězdárna organizuje různé přednášky a besedy z oblasti astronomie. Působí zde i klub mladých astronomů. Součástí hvězdárny je i observatoř na Kleti, která se nachází nedaleko Českých Budějovic. Byla vybudována v roce 1957 a je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Observatoř na Kleti je významnou astronomickou institucí 10

nejen v České republice, ale dosahuje i světového významu. Ve své odborné činnosti se hvězdárna zabývá ověřování objevů blízkozemních planetek a komet, měření přesných poloh asteroidů a komet blížících se či křižujících dráhu Země, hledání a objevy planetek, s 861 potvrzenými objevy (tj. očíslovanými planetkami) z let 1977-2003 zaujímá hvězdárna přední místo v celosvětových srovnáních, měření přesných poloh vzdálených objektů (Kentaurů a transnenptunických těles) a fyzikální výzkum komet. 9 Hvězdárna na Kleti pořádá i prohlídky pro veřejnost. *České Budějovice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostelu sv. Mikuláše v Kanovnické ulici v Českých Budějovicích. Další svislé sluneční hodiny jsou umístěny na komíně budovy, která je umístěna proti vodárenské věži. **Český Krumlov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na Českobudějovické bráně v centru města. Další sluneční hodiny jsou umístěny na hotelu Růže v Českém Krumlově. Ještě další sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budovách na prvním, druhém a pátém nádvoří renesančního zámku v Českém Krumlově. *Čimelice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově patřící k zámku v Čimelicích. *Číměř Megalitická památka Podél silnice mezi Číměří a Dobrou Vodou nenacházejí nacházejí kamenné řady. V jejich blízkosti je možné nalézt velký balvan se třemi prohlubněmi a osamocenou stélu. K tomuto místu se váže pověst o ďáblovi, který zde odpočíval. Objekt měl patrně kultovní význam. *Dírná - Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově kostela sv. Vavřince v Dírné. *Dolní Bukovsko Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostela Narození Panny Marie. *Dražejov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kapli ve středu návsi. *Heřmaň Sluneční hodiny Polární prstencové sluneční hodiny se nalézají v objektu Benešovského mlýna. *Hluboká nad Vltavou Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na zámeckém hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou. 9 http://www.hvezcb.cz/index.php?stranka=vyzkum&menu_id=37&uroven=3 (2.5.2007) 11

*Hlupín Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na štítu kaple na návsi v Hlupíně. *Husinec u Prachatic Hvězdárna Soukromá hvězdárna v Husinci je tvořena obytným domkem s kopulí, která má průměr 4,2 m. Návštěva hvězdárny je možná kdykoliv, ale je nutné se předem dohodnout s majitelem hvězdárny. *Chlebov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na bodově kaple ve středu návsi. *Chvalešovice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově hasičské zbrojnice, bývalé kovárny. *Chvalšiny Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově radnice v centru obce. *Javorník Megalitická památka Menhir neobvyklého tvaru stojí na svahu vrchu Javorník. Menhir je hranatý s obdélníkovým půdorysem, směrem k vrcholu je zúžen. Je vysoký zhruba 1,8 m. *Jindřichův Hradec Hvězdárna Hvězdárna prof. Františka Nušla byla otevřena roku 1961. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie v České republice. Pořádá odpolední a večerní pozorování pro veřejnost a organizuje různé přednášky. Je zde zřízen i astronomický klub. *Jistebnice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově fary v Jistebnici. *Kájov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na věži kostelíka Smrti Panny Marie. Troje sluneční hodiny jsou pak umístěny na kostelní věži kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájově. *Karlov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově zámku. **Kleť Sluneční hodiny Polární prstencové, polární jižní a svislé sluneční hodiny se nacházejí v blízkosti hvězdárny na vrcholu kopce Kleť. *Kunžak Hvězdárna Hvězdárna v Kunžaku byla přistavena roku 1984 k již existující meteorické pozorovatelně. Hvězdárnu je možné navštívit po předchozí domluvě. *Lažany Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově dnešního domova důchodců, dřívějšího zámku. *Lnáře Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově zámku ve Lnářích. 12

*Lštění Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Vojtěcha. *Němčice Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí nad vchodem do kostela sv. Mikuláše. Hodiny jsou svislé. *Nicov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na věži kostela sv. Jakuba. *Oslov Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí na věži kostela sv. Linharta. Jedná se o svislé sluneční hodiny. *Písek Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na altánu patřícímu k hotelu Otava. *Planá nad Lužnicí Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí na budově kostela sv. Václava. Další sluneční hodiny jsou umístěny na domu galerie u Rudolfa Hrušínského. Hodiny jsou svislé. *Popelín Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na lodi kostela sv. Petra a Pavla.. *Prachatice Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí na Žižkově náměstí. Hodiny jsou velmi specifické. Jedná se o zemní plastiku z mramoru. *Rataje Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Trojice. *Rudolfov Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na presbytáři kostela sv. Víta. Další troje sluneční hodiny jsou umístěna na budově městského úřadu v Rudolfově. Hodiny jsou svislé. *Římov Sluneční hodiny Polární sluneční hodiny se nacházejí na hrázi Římovské přehrady u budovy Povodí Vltavy. *Sedlice Megalitická památka V blízkosti vrchu Hradec u Sedlic se nachází deset kamenných řad. V jejich blízkosti se nachází i několik hromad menších kamenů. *Sezimovo Ústí Hvězdárna Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí byla postavena roku 1964. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie v České republice, pořádá pozorování pro širokou veřejnost, organizuje besedy a dětský astronomický kroužek. **Sezimovo Ústí Sluneční hodiny Vodorovné sluneční hodiny jsou dominantou náměstí Tomáše Bati. Hodiny jsou největšími slunečními hadinami ve střední Evropě. Ukazatelem je žulová koule, kterou v rukou drží čtyři metry vysoký Světlonoš. 13

Obrázek č. 1 Sluneční hodiny v Sezimově Ústí 10 *Skalice Megalitická památka Kamenné řady se nachází v lese v blízkosti obce skalice. Řady patrně pochází z doby, kdy zde sídlil slovanský kmen a byly součástí většího objektu. *Soběslav Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na průčelí domu s pečovatelskou službou. *Strakonice Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí na nádvoří zámku ve Strakonicích. Hodiny jsou svislé. *Strunkovice nad Blanicí Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se šikmým ukazatelem jsou vyobrazeny na stěně kostela sv. Dominika. *Střížov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na věži kostela sv. Martina. *Svatý Kámen Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na stěně kostela Panny Marie Sněžné. *Ševětín Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na stěně kostela sv. Mikuláše. *Tábor Hvězdárna Hvězdárna v Táboře je třetí nejstarší v České republice, byla otevřena roku 1937. Hvězdárna pořádá dvakrát v týdnu pozorování pro veřejnost a organizuje přednášky z oblasti astronomie. *Tábor Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na vile zvané Černý Leknín, která leží nedaleko od hradu Kotnov. **Třeboň Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nachází na budově na druhém nádvoří Třeboňského zámku a další jsou umístěny na vstupní bráně do zámku. Hodiny jsou svislé. 10 http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=41996 (27.4.2007) 14

*Vitějovice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na hospodě U Kleinů. *Veselí nad Lužnicí Hvězdárna Soukromá hvězdárna L. Hejny pochází z roku 2002. Hvězdárna nenabízí pravidelné pozorování pro veřejnost, přesto je návštěva hvězdárny možná po předchozí dohodě. *Volyně Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově renesanční radnice na náměstí ve Volyni. Hodiny jsou svislé. *Zdíkovec Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na stěně kostela sv. Petra a Pavla. **Zlatá Koruna Sluneční hodiny Několik slunečních hodin (celkem asi 10) se nachází v areálu bývalého kláštera ve Zlaté Koruně. Jedná se o svislé sluneční hodiny. Jihočeský kraj * ** *** Hvězdárny 6 1 1 Planetária 1 Megalitické památky 4 Orloje Sluneční hodiny 43 5.2 Jihomoravský kraj Tabulka č. 1 Astronomické atraktivity v Jihočeském kraji *Boskovice Hvězdárna Hvězdárna byla otevřena roku 1961. Hvězdárna umožňuje pozorování pro veřejnost, ale pouze po předchozí domluvě. *Braníškov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na stěně kaple. **Brno Hvězdárna a planetárium Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně byla otevřena roku 1954. Planetárium, které je součástí hvězdárny, bylo otevřeno o pět let později. Dalo by se říci, že je to druhé nejvýznamnější planetárium v České republice (po Praze). Hvězdárna pořádá pozorování oblohy pro veřejnost, organizuje různé přednášky, semináře a výstavy. V planetáriu je možné shlédnout řadu programů o vesmíru a různých nebeských objektech. Hvězdárna nabízí kurs přístupný pro každého, kdo se zajímá o astronomii, bez ohledu na věk. Tato hvězdárna má jedno odloučené pracoviště a to hvězdárnu ve Vyškově-Marchanicích. 15

**Brno Sluneční hodiny Na nádvoří Nové radnice v Brně jsou vyobrazeny troje svislé sluneční hodiny. Další sluneční hodiny se nacházejí v blízkosti hvězdárny v Brně. Jedná se o čtvero slunečních hodin, které jsou vyobrazeny na čtyřech stranách krychle a to na vodorovné a třech svislých. Takto sestavené hodiny jsou značně ojedinělé. Hodiny jsou vodorovné. Další dvoje svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny ve vnitřním dvoře kapucínského kláštera v Muzejní ulici v Brně. *Bukovany Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu kapličky v Bukovanech. *Býkovice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kapli v Býkovicých. *Čeložnice Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na objektu zvonice ve středu obce. Hodiny jsou svislé. *Drnovce Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na věži kostela sv. Trojice. *Habrovany Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na věži kostela sv. Trojice. *Hoštěradice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově obecního úřadu v Hoštěradicích. *Hrubšice Sluneční hodiny Dvoje svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na věži kaple v centru obce.. *Kladoruby Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny nad vchodem do kapličky v Kladorubech. *Kněževísko Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu kaple. *Křtiny Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou umístěny uvnitř poutního kostela Jména Panny Marie. Další hodiny jsou vyobrazeny na budově fary. Hodiny jsou svislé. **Lednice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově zámku v Lednici. Číselník se nedochoval, zbyl pouze ukazatel (polos). *Moravský Krumlov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na objektu bývalých zámeckých stájí. *Novosady Sluneční hodiny Kulové sluneční hodiny jsou umístěny v parku před základní školou. 16

*Olomučany Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kamenném ukazateli na rozcestí lesních cest mezi Máchovým pomníkem a Novým hradem. *Rajhrad Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny ve dvoře kláštera Benediktinů. Hodiny jsou svislé. *Slavkov u Brna Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na klasicistní budově městského úřadu. *Sloup Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově římskokatolické fary. Hodiny jsou svislé. *Strážnice Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí na objektu židovské synagogy. Další sluneční hodiny se nacházejí na kostele Nanebevzetí Panny Marie na Piaristickém náměstí. Hodiny jsou svislé. *Svatobořice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kapličce ve Svatobořicích. **Valtice Sluneční hodiny Dvoje sluneční hodiny se nachází na vnitřním nádvoří zámku ve Valticích. Hodiny jsou svislé. *Veselí nad Moravou Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny v bývalém klášteře na náměstí. *Veverská Bítýška Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostela sv. Jakuba. Hodiny jsou svislé *Vranov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí v klášteře ve Vranově. **Vranov nad Dyjí Sluneční hodiny Sluneční hodiny specifického typu se nacházejí na terase zámku ve Vranově nad Dyjí. Jsou tvořeny náměrným zařízením s lupou a malým kanónem, který byl ovšem v roce 2000 ukraden turisty. 17

Obrázek č.2 Sluneční hodiny ve Vranově nad Dyjí 11 *Vyškov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově muzea ve Vyškově. *Znojmo Sluneční hodiny Vodorovné sluneční hodiny se nacházejí v parku u základní školy v Horově ulici. Polární prstencové sluneční hodiny se nalézají na nádvoří hradu v blízkosti rotundy sv. Kateřiny. Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově kostela sv. Václava a městského archivu. *Ždánice Hvězdárna Hvězdárna byla otevřena roku 1965. Tato hvězdárna není primárně určena k popularizaci astronomie, její hlavní činností je pozorování proměnných hvězd. *Ždánice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově hvězdárny. Jihomoravský kraj * ** *** Hvězdárny 2 1 Planetária 1 Megalitické památky Orloje Sluneční hodiny 24 4 5.3 Karlovarský kraj Tabulka č. 2 Astronomické atraktivity v Jihomoravském kraji **Františkovy Lázně Sluneční hodiny Velmi zvláštní sluneční hodiny se nacházejí u Františkova pramene ve středu parku ve Františkových Lázních. Celkem osm 11 http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=41143 (2.5.2007) 18

slunečních hodin různého typu (svislé, vodorovné, polární a rovníkové) je vyryto do mramorového sloupu. *Cheb Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nalézají ve vnitřním dvoře františkánského kláštera. **Karlovy Vary Hvězdárna Hvězdárna v Karlových Varech byla otevřena 1963. Je jedinou hvězdárnou v Karlovarském kraji. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie v České republice, pořádá pozorování pro širokou veřejnost, nabízí různé přednášky z oblasti astronomie, funguje zde astronomický kroužek, organizuje letní astronomické tábory apod. **Karlovy Vary Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na stěně věže lázeňského domu Chopin. Analematické sluneční hodiny kolmým ukazatelem se nacházejí na prostranství před Vřídelní kolonádou. Na hodinách jsou vyznačeny časy pitné kúry (ranní, odpolední a večerní). *Lázně Kynžvart Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nalézají na budově státního zámku v Kynžvartu. *Mariánské Lázně Sluneční hodiny Vodorovné sluneční hodiny se nacházejí v parčíku v blízkosti hotelu Krakonoš. *Pomezí nad Ohří Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Jakuba Většího nedaleko Jesenické přehrady. Z hodin se dochoval pouze ukazatel. *Prameny Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově Pensionu u Nováka.. *Rybničná Megalitická památka V blízkosti obce Rybničná se nachází viklan, nazývaný Dominik. Viklan je patrně přírodního původu, vznikl přírodními procesy při zvětrávání žuly a jejím následným odnosem. Na vrchní části viklanu se nachází několik nápisů a prohlubenina ve tvaru misky. Váže se k němu pověst, že zde bývalo pohanské obětiště. *Sokolov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nalézají v klášteře kapucínů v Sokolově. *Teplá Sluneční hodiny Přenosné sluneční hodiny jsou součástí expozice Kláštera v Teplé. *Trštěnice Sluneční hodiny Troje svislé sluneční hodiny lze nalézt na menším zámku Berchembogen v Trštěnicích. V současné době je v objektu umístěna restaurace. *Tuřany Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově obecního úřadu. 19

Karlovarský kraj * ** *** Hvězdárny 1 Planetária Megalitické památky 1 Orloje Sluneční hodiny 9 2 5.4 Královéhradecký kraj Tabulka č. 3 Astronomické atraktivity v karlovarském kraji *Bílý Újezd Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí na zvonici kostela *Broumov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny a analematické sluneční hodiny jsou umístěny v objektu pomocné a zvláštní školy v Broumově-Velké Vsi. *Česká Skalice Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou umístěny na nádvoří muzea Boženy Němcové. Hodiny jsou pouze symbolické. *Dobruška Sluneční hodiny Dvoje sluneční hodiny jsou vyobrazeny na zvonici kostela sv. Václava. Hodiny jsou svislé. *Dubenec Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny s nodem se nacházejí na kostele sv. Josefa. *Dvůr Králové nad Labem Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí na budově staré radnice. Hodiny jsou svislé. *Hořice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově bývalého zámku v Hořicích. *Hradec Králové Hvězdárna Soukromá hvězdárny SKYMASTER byla otevřena v roce 2003. Nachází se v chatové oblasti nedalo Hradce Králové. Hvězdárna nabízí pozorování oblohy pro zájemce o astronomii po předchozí telefonní domluvě. **Hradec Králové Hvězdárna a planetárium Hvězdárna v Hradec Králové byla otevřena pro veřejnost roku 1954, planetárium pak o 7 let později. Organizace se podílí na popularizaci astronomie v České republice, v planetáriu probíhají pravidelné programy pro děti i dospělé, hvězdárna nabízí pozorování noční oblohy, dále pak různé přednášky apod. Při hvězdárně funguje astronomická společnost, astronomický kroužek a astronomický kurz. Planetární stezka v Hradci Králové Stezku postavili v roce 2005 členové Astronomické společnosti v Hradci Králové a pracovníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. 20

Planetární stezka je model naší sluneční soustavy v měřítku 1 ku 1 miliardě. Tomuto měřítku odpovídají zároveň rozměry těles (modelů Slunce a planet) i vzdálenosti, které mezi nimi musíte ujít. Celková délka naučné stezky je 6,5 km. Na každé zastávce najdete malou kuličku znázorňující planetu a příslušnou informační tabuli, na níž jsou uvedeny základní údaje a zajímavosti o dané planetě. 12 **Hradec Králové Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí v objektu Univerzity Hradec Králové. Polární prstencové sluneční hodiny jsou umístěny na dětském hřišti v ulici Pod Zámečkem. Analematické sluneční hodiny se nalézají v objektu Gymnázia Boženy Němcové. Několik slunečních hodin různého typu je umístěno v objektu hvězdárny a planetária v Hradci Králové. *Hrádek Hvězdárna Amatérská astronomická observatoř Edmunda Hallyho byla otevřena roku 1986. Pozorování na hvězdárně probíhá od dubna do října po předchozí domluvě. *Janské Lázně Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově penzionu U slunce. **Jaroměř Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově na nádvoří v pevnosti Josefov. *Jičín Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na bývalé vodárenské věži. Dnes se v objektu nachází galerie. *Kopidlno Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí nad vstupem do zámku. *Krabčice Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na objektu myslivny. Hodiny jsou svislé. *Lázně Bělohrad Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se šikmým ukazatelem se nalézají na objektu památníku K. V. Raise. *Lično Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele Zvěstování Panny Marie. *Nová Paka Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově bývalého kláštera. *Nové Město nad Metují Sluneční hodiny Dvoje sluneční hodiny se nacházejí na budově radnice. Hodiny jsou svislé. 12 http://www.astrohk.cz/planetarni_stezka/ (5.5.2005) 21

**Opočno Sluneční hodiny Přenosné sluneční hodiny s kanónem a lupou se nacházejí na zámku v Opočně. *Přepychy Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Jakuba. *Rokytník Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou umístěny na kapli sv. Trojice. Hodiny jsou svislé. *Studnice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově obecního úřadu. *Úbislavice sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele Narození Panny Marie. *Valdice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na vnější zdi věznice ve Valdicích. Královéhradecký kraj * ** *** Hvězdárny 2 1 Planetária 1 Megalitické památky Orloje Sluneční hodiny 20 3 5.5 Liberecký kraj Tabulka č. 4 Astronomické atraktivity v Královéhradeckém kraji *Český Dub Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budově úřadu práce. *Doksy Sluneční hodiny Svislé sluneční hodny se nacházejí na budově mateřské školy nedaleko pomníku K. H. Máchy. *Doubravice Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na obecním úřadě. Hodiny jsou svislé *Dřevčice Megalitická památka Zhruba 1m vysoký menhir se nachází nedaleko turistické stezky v blízkosti obce Dřevčice. Menhir je z pískovce a je trochu opracovaný. *Hejnice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí ve vnitřním dvoře kláštera. 22

*Hrádek nad Nisou Sluneční hodiny Vodorovné sluneční hodiny se nacházejí v autokempu Kristýna. *Jablonec nad Nisou Hvězdárna Soukromá hvězdárna v Jablonci nad Nisou je přístupná pro pozorování široké veřejnosti po předchozí domluvě. *Jičín Hvězdárna Hvězdárna byla otevřena v 60. letech 20. století. Později byla hvězdárny uzavřena, její provoz byl obnoven až na konci 90. let 20. století. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, pořádá pozorování pro širokou veřejnost, organizuje přednášky a vede astronomický klub. *Jilemnice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově Krkonošského muzea. *Kamenický Šenov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nalézají na kostele sv. Jana Křtitele. *Křinice u Broumova Hvězdárna Soukromá Hvězdárna pod Hvězdou byla otevřena roku 1999. Pozorování pro veřejnost je možné po předchozí domluvě. *Lázně Libverda Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově lázní. *Liberec Sluneční hodiny Dvoje sluneční hodiny svislého typu se nacházejí na budově Českého rozhlasu. Další hodiny stejného typu jsou vyobrazeny na vnitřním nádvoří zámku v Liberci. *Liberec-Ruprechtice Hvězdárna Soukromá hvězdárna Dr. Artura Beera byla postavena roku 1983. Návštěva hvězdárny je možná pouze se souhlasem majitele. *Mníšek Sluneční hodiny Dvoje sluneční hodiny se nacházejí na budově fary. Hodiny jsou svislé. *Nové Město pod Smrkem Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Kateřiny. *Ohrazenice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí ze tří stran sloupu, který se nachází na původním rozcestím mezi Libercem, Turnovem a Mladou Boleslaví. *Rokytnice nad Jizerou Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se šikmým ukazatelem jsou umístěny na kostele sv. Michaela Archanděla. *Rovensko pod Troskami Hvězdárna Hvězdárna byla postavena roku 1993. Návštěva hvězdárny je umožněna po předešlé domluvě. 23

*Rovensko pod Troskami Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Jakuba. Tyto hodiny patří mezi nejstarší v České republice, patrně pochází z 15. století. *Skalice u České Lípy Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Anny. Hodiny jsou svislé. **Sloup v Čechách Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na skále pod hradem Sloup. *Smržovka Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu Parkhotelu. *Tachov Sluneční hodiny Sluneční hodiny se nacházejí na budově hostince U Slunečních hodin. Hodiny jsou svislé. *Turnov Hvězdárna Lidová hvězdárna v Turnově byla založena roku 1973. Podílí se na popularizaci astronomie, pořádá pozorování pro veřejnost. Při hvězdárně působí astronomický kroužek. *Úpice Hvězdárna Hvězdárna byla otevřena roku 1959. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, nabízí pozorování denní i noční oblohy pro širokou veřejnost, organizuje besedy a přednášky apod. *Zákupy Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na budovách zámku a obecního úřadu v Zákupech. *Železný Brod-Vrší Hvězdárna Pozorování na hvězdárně Železný Brod-Vrší probíhá od dubna do října dva dny v týdnu. Liberecký kraj * ** *** Hvězdárny 8 Planetária Megalitické památky 1 Orloje Sluneční hodiny 18 1 5.6 Moravskoslezský kraj Tabulka č. 5 Astronomické atraktivity v Libereckém kraji *Bruntál Sluneční hodiny Dvoje svislé sluneční hodiny se nacházejí na vnitřním nádvoří zámku v Bruntále. 24

*Čeladná Megalitická památka Čertův stůl je dolmem nebo trilit, který se nachází na Čertově mlýně, což je kopec v Moravskoslezských Beskydách. Z dutiny objektu by za jistých okolností bylo možné při jarní a podzimní rovnodennosti sledovat západ Slunce nad Radhoštěm. K místu se váže pověst o čertovi, který zde měl údajně vystavět mlýn, ale nestihl to než zakokrhal kohout. *Český Těšín Hvězdárna Hvězdárna Český Těšín byla otevřena roku 1962. Hvězdárna se podílí na popularizace astronomie, pořádá pozorování pro širokou veřejnost, organizuje přednášky, besedy apod. *Frýdek-Místek Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nachází na věži Pensionu Hrad. *Havířov Hvězdárna Hvězdárna gymnázia Havířov byla otevřena roku 1990 po dlouholetém úsilí místních zájemců o astronomii. Při hvězdárně působí astronomický klub. *Havířov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny před budovou zvláštní školy. *Heřmanovice Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na kostele sv. Ondřeje. Hodiny jsou svislé. *Krnov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele Panny Marie Sedmibolestné. *Malá Morávka Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nalézají na stěně kostela sv. Trojice. *Návsí u Jablunkova Hvězdárna Hvězdárna byla otevřena veřejnosti roku 1994. Nabízí pozorování pro veřejnost, ale pouze po předešlé domluvě. **Ostrava Hvězdárna a planetárium Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě byla otevřena roku 1980. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomi, pořádá pozorování pro veřejnost, v planetáriu probíhají pravidelné programy a funguje zde astronomický klub. *Ostrava Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na budově Obvodního úřadu městské části Mariánské Hory. Další svislé hodiny se nacházejí v Ostravě- Bělé. Hodiny jsou umístěny na kostele sv. Jana Nepomuského. Vodorovné sluneční hodiny se nacházejí na prostranství nedaleko autobusového nádraží. *Píšť Sluneční hodiny Vodorovné sluneční hodiny jsou umístěny v parku u kostela. Patří mezi největší sluneční hodiny svého typu v Evropě. 25

*Příbor Hvězdárna Hvězdárna Příbor byla otevřena roku 1953, v sedmdesátých letech 20. století prošla rekonstrukcí. Pozorování oblohy pro veřejnost lze domluvit telefonicky. Při hvězdárně působí astronomický klub. *Rybí Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí nad vchodem do kostela sv. Kříže. *Štáblovice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na stěně zámku. *Třinec Hvězdárna Hvězdárna Mikuláše Koperníka byla otevřena roku 1965. Hvězdárna pořádá pozorování oblohy pro veřejnost několikrát do měsíce. Moravskoslezský kraj * ** *** Hvězdárny 5 1 Planetária 1 Megalitické památky 1 Orloje Sluneční hodiny 10 5.7 Olomoucký kraj Tabulka č. 6 Astronomické atraktivity v Moravskoslezském kraji *Bernatice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele sv. Petra a Pavla. *Bludov Sluneční hodiny Sluneční hodiny jsou vyobrazeny na vnitřním nádvoří zámku. Hodiny jsou svislé. **Bouzov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na nádvoří hradu. *Brodek u Přerova Hvězdárna Hvězdárna byla otevřena roku 1970. Pozorování pro veřejnost na hvězdárně zatím neprobíhá. *Dolany Sluneční hodiny Dvoje sluneční hodiny se nacházejí na budově obecního úřadu. Hodiny jsou svislé. *Dřevohostice Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na dvou stěnách staré zvonice. *Cholina Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nachází na budově fary. *Jeseník Hvězdárna Hvězdárna je umístěny v objektu základní školy v Jeseníku. Byla otevřena roku 1964. Hvězdárna se podílí na popularizaci astronomie, nabízí pozorování 26

pro veřejnost, přednášky z oblasti astronomie apod. Při hvězdárně funguje astronomický kroužek. *Jeseník Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na lázeňské budově. *Kojetín Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na kostele Nanebevzetí Panny Marie. *Lipník nad Bečvou Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nalézají na zvonici. *Milenov Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny se nacházejí na objektu kaple. *Olomouc Hvězdárna Hvězdárna se nalézá v městské části Lošov. Byla otevřena roku 1957. Nedaleko Olomouce u obce Slavonín stávala hvězdárna z roku 1954, ta byla roku 2000 zbořena, kvůli výstavbě dálnice. Hvězdárna v Lošově se podílí na popularizaci astronomie, pořádá pozorování pro veřejnost apod. **Olomouc Orloj Orloj vznikl údajně už mezi lety 1419 1422. Bezpečné zprávy o něm však máme až z konce 15. století. Není vyloučeno, že vznikl v rámci pozdně gotické přestavby budovy radnice, která se uskutečnila v roce 1474. V průběhu staletí orloj nabyl několika různých podob. Umělecky nejhodnotnější zřejmě byla jeho barokní úprava podle návrhu malíře Jana Kryštofa Handkeho z roku 1747. Roku 1945 byl orloj během osvobozovacích bojů poškozen natolik, že tehdejší představitelé města zamítli rekonstrukci jeho původní podoby a rozhodli se nahradit ji soudobým dílem. Nový orloj vznikl v polovině 50. let podle návrhu Karla Svolinského (mozaika) a jeho manželky Marie (figurky). Hodinový stroj z roku 1898, jedinou původní část orloje, opravil olomoucký hodinář Konrad Schuster. 13 13 http://www.olomouc-tourism.cz/?lang=1&kategorie=161 (10.5.2007) 27

Obrázek č. 3 Olomoucký orloj 14 *Olomouc Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny v objektu Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Další svislé sluneční hodiny se nacházejí v nákupním centru Olympia. Svislé sluneční hodiny se nacházejí také ve vnitřním dvoře Muzea umění Olomouc. *Olšany Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou vyobrazeny na budově papíren. *Podhoří Sluneční hodiny Svislé sluneční hodiny jsou umístěny na kostele sv. Havla. **Prostějov Orloj Orloj je umístěn na 66m vysoké věži Nové radnice, která pochází z let 1911-1914. Orloj ukazuje polohu slunce a měsíce na obloze a jednotlivé kalendářní měsíce v průběhu roku. Obrázek č. 4 Orloj v Prostějově 15 14 http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=41281 (10.5. 2007) 15 http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=41932 (10.5.2007) 28