OBSAH 1. ÚVOD... 8 2. CÍL... 10 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY... 11 4. MATERIÁL A METODIKA... 19 4.1 Materiál... 19 4.1.1 Měření a vlastnosti

OBSAH 1. ÚVOD... 8 2. CÍL... 10 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY... 11 4. MATERIÁL A METODIKA... 19 4.1 Materiál... 19 4.1.1 Měření a vlastnosti dříví... 20 4.1.1.1 Měření palivového dříví... 20 4.1.1.2 Výhřevnost... 21 4.1.1.3 Složení a vlastnosti... 23 4.1.1.4 Vlhkost dřeva... 23 4.1.3 Popis a charakteristika vybraných subjektů... 28 4.1.3.1 Společnosti hospodařící v lese... 28 4.1.3.1.1 Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny... 28 4.1.3.1.2 Lesy města Brna, a.s.... 29 4.1.3.1.3 Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice... 31 4.1.3.1.4 Obecní lesy Moravské Knínice... 32 4.1.3.2 Společnosti výrobně obchodní... 33 4.1.3.2.1 Cola - transport s.r.o.... 33 4.1.3.2.2 Libor Vít f.o.... 33 4.2 Metodika... 34 5.1 Analýza objemu dodávek... 36 5.1.1 Trh se surovým dřívím v ČR... 36 5.1.1.1 Nabídka... 39 5.1.1.2 Poptávka... 39 5.1.1.3 Elasticita poptávky... 41 5.1.1.4 Statistická analýza... 42 5.1.2 Společnosti hospodařící v lese... 43 5.1.2.1 Školní lesní podnik Masarykův les (ŠLP)... 43 5.1.2.1.1 Nabídka... 45 5.1.2.1.2 Poptávka... 45 5.1.2.1.3 Elasticita poptávky... 47 5.1.2.1.4 Statistická analýza... 47 5.1.2.2 Obecní lesy Moravské Knínice... 49 5.1.2.3 Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice... 51 5.1.2.4 Lesy města Brna, a.s.... 51 5.1.3 Společnosti výrobně obchodní... 51 5.2.3.1 Cola - transport, s.r.o.... 51 5.2.3.2 Libor Vít f.o.... 51 6.2 Vývoj zpeněžení... 52 6.2.1 Vývoj cen v lesním hospodářství České republiky... 52 6.2.2. Společnosti hospodařící v lese... 53 6.2.2.1 Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny... 53 6.2.2.2 Obecní lesy Moravské Knínice... 54 6.2.2.3 Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice... 54 6.2.2.4 Lesy města Brna, a.s.... 54 6.2.3 Společnosti výrobně obchodní... 54 6.2.3.1 Cola - transport, s.r.o.... 54 6.2.3.2 Libor Vít f.o.... 54

7. DISKUSE... 55 8. ZÁVĚR... 59 9. CONCLUSION... 60 10. SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY... 61 11. SEZNAM ZDROJŮ... 63 11.1 Seznam zdrojů obrazových příloh... 63 11.2 Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh... 63 12. REJSTŘÍK FIREM... 64 13. SEZNAM ZKRATEK... 65 14. SEZNAM PŘÍLOH... 66 4

1. ÚVOD Dřevo slouží lidstvu jako zdroj energie a materiálu od jeho prvopočátku, je neoddělitelně spjato s jeho vývojem. Během převážné části trvání lidské společnosti sloužilo dřevo jako výhradní zdroj tepelné energie. Postupně během vývoje stoupal jeho podíl na dalších lidských potřebách (obydlí, nástroje, lodě), přesto však palivové dříví představovalo největší díl spotřeby. K poklesu zvyšující se spotřeby dřeva jako zdroje energie došlo během průmyslové revoluce, kdy bylo dřevo jako primární zdroj energie nahrazeno uhlím, jež bylo efektivněji získáváno a bylo jím možno nahradit dřevo jako palivo pro získávání energie. Dřevo bylo pak nadále vytlačováno ze své pozice zdroje primární energie dalšími fosilními zdroji (ropa, plyn) až do dnešních dob, kdy je převážná část zpracována k dalšímu využití a není využito pouze jako zdroj tepelné energie. Přesto však i v současnosti je v mnoha rozvojových zemích dřevo nezastupitelnou složkou ve zdrojích tepelné energie (až 4/5 celkového vytěženého dříví), zpravidla pro nedostupnost jakéhokoliv jiného zdroje energie, a to buď z důvodu lokálních, ekonomických, případně jiných. Zásadním obratem ve vnímání dřeva jako primitivního zdroje energie bylo období tzv. I. energetické krize v 70. letech minulého století. Charakterem této krize byly prudké změny cenových relací paliv a prognózy snižujících se zásob fosilních paliv (dle mnohých předpokladů z tehdejší doby mají být v současnosti ropa a zemní plyn celosvětově nedostatkovými surovinami). Vlivem této krize se pozornost společnosti obrátila k obnovitelným zdrojům energií, ke kterým dřevo bezesporu patří (SIMANOV, 1995). V současnosti jsou obnovitelné zdroje chápány jako prostředek ke snížení skleníkových plynů, které negativně působí na životní prostředí, a také jako součást celkové energetické bilance. Obnovitelné zdroje jsou chápány jako významný prvek na cestě k trvale udržitelnému rozvoji společnosti s její neustále se zvyšující spotřebou energie, jenž v budoucnosti bude zcela jistě představovat veliký problém pro její další fungování. 8

Obr. 1 Palivové dříví (zdroj viz Seznam zdrojů obrazových příloh) 9

2. CÍL Zadáním diplomové práce je posouzení trhu s palivovým dřívím v České republice a prognóza dalšího vývoje nabídky a poptávky této komodity. Cílem diplomové práce je analyzovat vývoj nabídky a poptávky palivového dříví v časovém období 2004-2009 pomocí ukazatelů trhu a obchodu. Cena palivového dříví a její vývoj v časové řadě podléhá v tržním prostředí vztahu nabídka x poptávka, kdy poptávka po palivovém dříví je odvislá od poptávky podniků při výrobě tepla a energie a poptávky domácností. Za tímto účelem byl systematicky uspořádán sběr dat a údajů, které po utřídění a následné analýze slouží jako podklad pro řešení dané problematiky. Analýza byla provedena v rámci trhu celé České republiky a u vybraných subjektů. Subjekty jsou dále rozděleny na společnosti hospodařící v lese a realizující vlastní dříví na trhu a společnosti s pohledu palivového dříví výrobně obchodní. Uvedená práce se zaměřuje na trh palivového dříví v České republice, posouzení jeho vývoje prostřednictvím nabídky, poptávky a vývoje zpeněžení. Pro podrobný pohled na uvedenou problematiku jsou dále analyzovány vybrané subjekty zabývající se palivovým dřívím. 10

3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Druhováním a manipulací surového dříví získáváme jednotlivé sortimenty jakostních tříd. Postupuje se od nejkvalitnějších jakostních tříd, jež jsou zpravidla pro své omezené množství nejvíce ceněné a žádané, k nižším a nižším jakostním třídám. Snahou každého dobrého hospodáře by tedy mělo být bezesporu získávat sortimenty nejkvalitnější (nejžádanější, nejcennější) a postupným vytříděním se dopracovat k těm nejméně kvalitním (nejméně žádaným, nejméně ceněným). Palivové dříví by tedy jako poslední jakostní třída mělo být nejméně ceněné a žádané. Z technologického hlediska můžeme každý sortiment dříví nahradit sortimentem vyšší jakosti. Pro výrobce (prodejce) je však zcela rozhodující zaměnitelnost z hlediska tržeb. Z důvodu toho, že cena jednotlivých sortimentů v tržní ekonomice souvisí s relací četností jejich přirozeného výskytu a poptávce po nich, je logické, že změna struktury dodávek mohla nastat až po nárůstu zájmu o palivové dříví a tím i nárůstu jeho prodejní ceny. V poslední době jsme svědky zvyšujícího se podílu dřeva jako primárního zdroje energie i v rozvinutých zemích, a to jako důsledek všeobecného růstu cen energií, které nutí mnoho lidí (domácností) nejenom v nižších příjmových kategoriích k návratu ke dřevu jako zdroji tepelné energie pro své obydlí, dále pak trendu zvyšujícího se podílu na vytápění lidských obydlí krbovými vložkami, dřevozplynujícími kotli apod., které se pro svoji současnou efektivnost při spalování a velký pokrok ve svém vývoji jeví jako velmi výhodný doplněk k hlavnímu zdroji tepelné energie (např. zemní plyn, uhlí a jeho typy, elektrická energie, topné oleje apod.). V mnoha případech jej zcela nahradí. Současné nižší náklady a možnost ekonomičtějšího a komfortnějšího vytápění dřevem jistě přeorientují mnohé domácností na celoroční topení dřevem nebo alespoň přitápění mimo hlavní topnou sezónu či využití dřeva v kombinaci s hlavním zdrojem tepla. Je zde tedy předpoklad dále se zvyšující poptávky po palivovém dříví. Tento trend se dá potvrdit i faktem, že na českém trhu je vysoká poptávka po kotlích na spalování dřeva, nové firmy v oboru krbových kamen, krbových vložek, výrobci krbů a klasických kachlových kamen apod. U krbových kamen, krbových vložek apod. bych ještě zmínil jejich rostoucí oblíbenost, nejenom pro efektivnost a ekonomičnost provozu, ale také pro své kouzlo. 11

V důsledku zvyšující se poptávky po palivovém dříví dochází k vyvolávání tlaků mezi výrobou palivového dříví a ostatními užitkovými sortimenty. Poptávka je stimulována směrem vzhůru neustále rostoucími cenami za vytápění (ceny zemního plynu, ceny tepláren za dodané teplo, elektrická energie apod., a jejich nejistou prognózou do budoucnosti). Trend je tedy takový, že podíl prodaného palivového dříví na produkci lesního hospodářství se rok od roku zvyšuje v důsledku zvyšující se poptávky po něm. Současně se zvyšujícím se podílem objemu palivového dříví nesmíme zapomenout na fakt neustále rostoucí celkové výše těžby v předešlých letech v našich lesích, jenž sebou přináší větší objem nejenom nejcennějších jakostních sortimentů, ale celkově všech sortimentů, tedy i palivového dříví. V důsledku spalování fosilních paliv dochází nejenom k uvolňování velkého množství síry do ovzduší, ale také k vytváření skleníkového efektu produkcí CO2, který je zařazován mezi tzv. skleníkové plyny. V důsledku těchto poznatků a zintenzivnění ekologického cítění celé společnosti došlo k urychlení orientace na obnovitelné zdroje energie (sluneční energie, vodní energie, termální zdroje, biomasa, ). Při spalování biomasy je do atmosféry uvolněn jen takový obsah CO2, který byl do biomasy akumulován fotosyntézou během jejího růstu. Dalo by se tedy říci, že během spalování biomasy je její bilance CO2 nulová. Nesmíme však zapomínat, že při výrobě biomasy je použito prostředků na její výrobu a následnou dopravu do místa spotřeby, které tuto bilanci více či méně zvyšují. Ve skutečnosti tedy nulové bilance CO2 při spalování biomasy dosáhnout nelze. I přesto je však její přínos nesrovnatelně vyšší pro celkovou bilanci CO2 při výrobě energie oproti výrobě energie fosilními palivy. Je proto zcela nasnadě, že tyto poznatky jsou pro jednotlivé státy ale i mezinárodní společenství a organizace důvodem k tomu, aby podporovaly energetické využití biomasy (od energetického využití odpadu, pěstování energetických lesů, travních porostů až po vybudování potřebné infrastruktury spalovny na biomasu, rozvod tepla, mechanizace, apod.). 12

Pro nás v našich zeměpisných šířkách jsou nejbližším příkladem skandinávské země, které se vydaly výrazně cestou obnovitelných zdrojů již dlouho před námi. Prvotním impulsem však nebyly důvody týkající se celkové bilance CO2, ale nedostatečné zdroje domácích fosilních paliv, které by uspokojily vlastní potřebu a s tím související snaha o energetickou nezávislost na dovozu těchto komodit. Významnou roli při této cestě k biomase měla jistě i regionální dostupnost dřeva v této oblasti a možnost jeho vícenásobného využití (dřevěné stavby po skončení životnosti, palety, odpad po těžbě atd.). Jako možné zdroje dříví pro energetické využití nejenom palivové dříví, ale také průmyslové výřezy, jež jsou po technické stránce pro energetické využití vhodné, z ostatních hledisek však zcela nepoužitelné. Obecně je možno konstatovat, že se při energetickém využívání dříví v žádném případně nepředpokládá produkce palivového dříví na úkor dnešních průmyslově využívaných sortimentů, ani totální odnímání biomasy z lesních porostů tam, kde je to ekologicky nežádoucí. V důsledku toho, že jsme schopni využít méně než cca 50 % potenciální produkce dříví, je snaha o efektivnější technologie, které by dále umožnily využití té části dendromasy, která je nevyužita, a to z mnoha hledisek (SIMANOV, 1995). Obr. 2 Rozdělení vyprodukované dendromasy (Johansson a Wernius, 1974) (zdroj viz Seznam zdrojů obrazových příloh) 13

Z hlediska společenského vývoje jde o využití od prostého ohřevu od ohniště spolu s ochranou před predátory, přes použití dřevní hmoty v otopných zařízeních až k pohledu současnosti jako na obnovitelný zdroj energie. Je možné konstatovat, že po celou dobu vývoje společnosti slouží dřevní hmota jako tradiční zdroj energie, z hlediska uspořádání světa hlavně v zemích s vyšší lesnatostí (americký kontinent, severské státy, Rusko aj.) Palivové dříví bylo ještě nedávno na okraji zájmu lesníků i dřevařských firem. V současné době se však zájem o tuto komoditu dostává do popředí v souvislosti s vývojem trhu s energiemi a biomasou. Významný faktor představují vztahy mezi sortimentem, technologickou kvalitou a tržní cenou dříví (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Při zařazování dříví do sortimentů bereme v potaz několik kritérií. Nejdůležitějším z nich je technologická jakost, jež nám určuje možnou použitelnost pro danou skupinu výrobků (SIMANOV, 2009). Nehospodárnost při výrobě (sortimentaci) může nastat dvěma možnými způsoby, a to buď zatříděním dříví vyšší jakostní třídy do nižší, anebo naopak, zatříděním sortimentu nižší jakostní třídy do vyšší. Důsledek se ani v jednom uvedeném případě nevyplatí. Při prvním způsobu je cena prodaného dříví nižší než by byla cena při správném zatřídění. V druhém případě se setkáme zcela pravděpodobně s reklamací ze strany odběratele a následně díky vzniklým dodatečným nákladům nedosáhneme ani původního zpeněžení. Je zcela jasné, že o dalším využití sortimentu si v prvé řadě rozhodne odběratel sám. Důležitým faktorem pro něj bude bezpochyby cena a možnosti dalšího zpracování. Tomuto faktoru nasvědčuje i vývoj průměrných cen u některých sortimentů surového dříví, ze kterých se palivové dříví již nyní v České republice vyrábí (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Sortiment palivového dříví (jehličnaté i listnaté dříví) by měl být vyráběn jako výmět, což je dřevní hmota, kterou nelze zařadit do žádné vyšší jakostní třídy. Na základě normy a doporučených pravidel pro měření dříví uvádějící povolené vady tomu také odpovídá cenová hladina tohoto sortimentu (SIMANOV, 2009). 14

Při výrobě vzniká palivové dříví pouze v omezeném množství a je ho tedy nedostatek. Zde můžeme spatřovat příčinu rostoucí poptávky a na ní navazující rostoucí ceny, které mohou v některých případech konkurovat cenám za sortimenty v V. jakostní třídě. Již v současnosti se podle některých odborných článků palivové dříví dotahuje cenou na vlákninové dříví (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Současné ceny sortimentů surového dříví na evropských trzích obecně klesají. Je to z části zapříčiněno omezením stavební výstavby a tím pádem i snížení poptávky po dříví pro stavební průmysl. Tento trend se okrajově dotýká i palivového dříví. Celkově však evropský trh s energetickou dendromasou ovlivňují převážně regionální větrné kalamity a vývoj cen energií. Hlavní trhy s energií, jež představují trhy s elektrickou energií, ropou, zemním plynem, jsou svým charakterem převážně monopolní. Všechny ceny těchto energií neustále rostou, díky čemuž je umožněn i růst cen palivového dříví (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Současná cenová výhodnost topení palivovým dřívím s velkou pravděpodobností přeorientuje velkou část domácností k celoročnímu topení dřevem, přitápění mimo hlavní sezonu nebo kombinací topení (dřevo x plyn, elektřina aj.). Je zde předpoklad toho, že se v tomto způsobu topení přiblížíme německy mluvícím zemím - Německu a Rakousku (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Pro udržení a další zvyšování cenové konkurenceschopnosti palivového dříví je důležitá volba optimální technologie výroby spolu s minimalizací nákladů. Hlavními konkurenčními prvky pro palivové dříví jako zdroj energie pro vytápění jsou v regionu České republiky převážně zemní plyn, uhlí, elektřina, tepelná čerpadla, biomasa (brikety, pelety), centrální zásobování teplem a v dnešní době také v nadsázce úspora tepla (např. investice do izolace budov: zateplení, nízkoenergetické domy aj.). Trh s palivovým dřívím v České republice má několik svých zvláštností (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009): v rámci Evropské unie a její dotační politiky dotační tituly na využívání biomasy trh s palivovým dřívím v České republice má převážně regionální charakter, protože v současnosti je velmi limitujícím faktorem nákladová položka 15

na dopravu, která může v konečném součtu výrazně posunout konečnou cenu směrem vzhůru hlavní podíl konečných spotřebitelů představují domácnosti velký podíl rozlohy lesů ve vlastnictví státu (přes 60 %), obcí a krajů (cca 16 %), soukromé subjekty vlastní cca 16 %, zbylé asi 1 % lesů vlastní lesní družstva a veřejné školy. Je zde však jisté úskalí při zvýšené orientaci na dříví jako zdroj energie, kdy neustálý nárůst spotřeby energií způsobuje další nárůst jejich cen, což umožňuje producentům za dříví určené k energetickému využití požadovat cenu vyšší, než jaká je v dané chvíli obvyklá u dříví vyšších sortimentů, určených k technologickému zpracování. Tato anomálie zákona trhu (nabídka versus poptávka = cena) je dána tím, že energie je komoditou naprosto zvláštní v tom smyslu, že nebude-li dost energií, pak se další posloupnost produkce a spotřeby stává ryze teoretickou a není co řešit. Snaha o markantní náhradu fosilních paliv dendromasou je přitom nereálná, protože by to znamenalo takové vystupňování poptávky po energetickém dříví, že by všechny lesy mohly produkovat jen energetickou dendromasu a ještě by to nestačilo. Z historie Evropy přitom už úbytek lesů vyvolaný poptávkou po palivovém dříví známe. Zastaven byl až vznikem lesnictví, které vytvořilo dlouhodobou rovnováhu mezi produkční funkcí lesů a spotřebou dříví - v soudobé terminologii trvale udržitelný rozvoj. Je však třeba přiznat, že pokud by našim předchůdcům při obnově lesů nepomohl právě přechod na používání fosilních paliv, těžko říci, jak dlouho by obnova lesů trvala, či zda by se vůbec zdařila (SIMANOV, 2009). Při obrovském technickém vývoji na začátku 19. století, vysoké pracnosti při získávání dřevní hmoty a hlavně při nízké úrovni technické vyspělosti tehdejších topenišť a tím množství získané energie z dané jednotky, dochází k náhledu na používání tohoto zdroje energie, jako na zastaralý, bránící technickému rozvoji (sklárny, výroba oceli aj.) a hlavně k orientaci na využívání uhlí, ropy a zemního plynu. Došlo k omezení technického výzkumu a vývoji nových prostředků na vyšší účinnost spalování dřeva, zájem se hlavně soustřeďoval na malospotřebitele (domácnosti - převážně venkov). Vysoký nárůst spotřeby energie byl krytý hlavně těžbou uhlí, zvýšenou produkcí zemního plynu a ropy, převážně z nových nalezišť (Rusko, Amerika, v Evropě např. Norsko). 16

V 70. letech minulého století došlo ve vývoji lidské společnosti ke zlomu. Došlo k vyšší spotřebě energie, než byla společenská produkce. První energetická krize značně přehodnotila zdroje energie a donutila společenský vývoj obrátit větší pozornost k obnovitelným zdrojům (větrná energie, sluneční energie, využívání dendromasy, výzkum mořského příboje aj.) (SIMANOV, 1995). Na tyto obnovitelné zdroje se zároveň zaměřil technický výzkum a vývoj nových technických zařízení (solární články, větrné elektrárny, topeniště na biomasu, pyrolitické spalování apod.). Polarizace dnešního světa je zásadně ovlivňována ekonomickými aspekty, které mají přímý dopad na současné využívání obnovitelných zdrojů, jejich přerozdělení, jak z hlediska spotřeby, tak i technického vývoje. Dalším zdrojem je samotné palivové dříví, jenž má charakter velmi nízké technologické jakosti a není u něj zájem o další mechanické nebo chemické zpracování. Zdrojem pro další využití je také odpad vzniklý po těžbě (klest, vlastní těžební odpad vzniklý po těžbě a celé stromky z prořezávek a prvních probírek). Tento zdroj je pro svůj ohromný potenciál zdroje energie již delší dobu tématem pro mnoho odborných diskusí, publikací, konferencí aj. Od otázky zda ponechat těžební odpad lesu či jej dále zpracovávat či jaký podíl z něj, se odvíjí mnoho dalších otázek, metodik pracovních postupů, technická náročnost a vybavenost, vliv na životní prostředí, nejenom ekonomická, ale i energetická náročnost, odbytové a navazující možnosti, v neposlední řadě rentabilita atd. (SIMANOV, 1995). Vývojové světové trendy v dalším využívání dřevní hmoty jako paliva v současné době zásadně ovlivňují i naše lesní hospodářství. Historická tradice využívání dřevní hmoty byla vždy ovlivněna světovými trendy a hlavně ekonomickými aspekty daného období (feudalismus, kapitalismus, socialismus, současná doba). Lesní hospodářství je výrobním odvětvím, kdy jeho produkce následně ovlivňuje další průmyslová odvětví. Nejvýznamněji ovlivňuje dřevařský průmysl - primární zpracování, nábytkářský průmysl atd. (KALOUSEK et al., 2007). Ekologicky čistá surovina, která je zároveň obnovitelná, je stabilizujícím faktorem v dalším vývoji lidské společnosti. Je možno říci, že v rámci lesního hospodářství a nejenom jeho, ale celého prostředí došlo od roku 1989 ke zcela nové situaci, která kopíruje společenské, hospodářské a politické poměry. V rámci společenského vývoje přešla česká 17

společnost do jiných podmínek svého vývoje, byla začleněna do evropských struktur se všemi výhodami a všemi problémy současné Evropy. To, co bylo cenově dostupné, změnilo v rámci vývoje svoji cenu (nárůst cen bydlení, životních potřeb, spotřeba energií, apod.). Na druhé straně došlo k nárůstu spotřeby dříve nedostupných věcí (průmyslové výrobky, automobilismus, turistika aj.). Změny ve vlastnictví výrobních prostředků (nové vlastnictví) urychlily změny ve vývoji společnosti. Nové technologie si přímo vynucují změnu přístupu k dané tématice (těžební a vyvážecí soupravy, aj.). Tak jako dříve je lesní hospodářství výrobním odvětvím, na kterém je závislá celá řada dalších oborů a je významným, často i jediným stabilizujícím faktorem v oblasti zaměstnanosti venkovských oblastí. Obr. 3 Přibližování dříví (zdroj viz Seznam zdrojů obrazových příloh) 18

4. MATERIÁL A METODIKA 4.1 Materiál Pro analýzu trhu palivového dříví v České republice byl zkoumán vývoj objemu dodávek palivového dříví a jejich cena za celé odvětví lesního hospodářství České republiky. Zároveň byly analyzovány subjekty zabývající se palivovým dřívím. Tyto subjekty jsou rozděleny na dva typy: společnosti hospodařící v lese a realizující vlastní dříví na trhu a společnosti z pohledu palivového dříví výrobně obchodní. Česká republika společnosti hospodařící v lese Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Lesy města Brna, a.s. Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice Obecní lesy Moravské Knínice společnosti výrobně obchodní Cola - transport s.r.o. Libor Vít f.o. Obr. 4 Rozdělení vybraných subjektů 19

4.1.1 Měření a vlastnosti dříví 4.1.1.1 Měření palivového dříví Základní evidenční jednotka dříví je m³ neboli plnometr (plm), který udává objem kulatinových výřezů. Palivové dříví se však většinou eviduje v prostorových mírách. Při měření prostorových mír se zjišťuje délka, šířka a výška jednotlivých hrání (DOPORUČENÁ PRAVIDLA PRO MĚŘENÍ A TŘÍDĚNÍ DŘÍVÍ V ČESKÉ REPUBLICE, 2002). Dané rozměry se zjišťují s přesností na 0,01 m (1 cm). Šířka hráně (š) Je dána jmenovitou délkou polen, nebo jmenovitou délkou dříví standardních délek. Délka hráně (l) Představuje nejkratší vzdálenost dvou krajních bodů hráně měřených u paty hráně. Výška hráně (h) Před měřením výšky se hráň rozdělí na pomyslné sekce, přičemž délka jednotlivých sekcí je 1 m, popř. 2 m při délce hráně nad 10 m. Výška hráně se vypočte jako aritmetický průměr z jednotlivých měření výšky v polovině délky každé sekce, včetně případné poslední neúplné sekce. Obr. 5 Měření hráně (zdroj viz Seznam zdrojů obrazových příloh) h = ( h + h + h ) 1 2... n n d + d + h h...výška hráně h1 hn... výška sekce d...délka sekce n...počet sekcí d...délka neúplné sekce h...výška neúplné sekce 20

Ke zjištění množství plnometrů v jednom prostorovém metru slouží převodní čísla (redukční faktory). Tato nepojmenovaná čísla vyjadřují podíl objemu dříví na 1 prostorovém (objemovém) metru hráně. Při prodeji palivového dříví se nejčastěji setkáváme s jednotkou prostorový metr rovnaný (Prmr), což je prostor s rozměry 1x1x1m, ve kterém jsou vyskládaná jednotlivá polena či štípané dřevo. Při tomto způsobu je do konečné ceny výrazně promítnuta poměrně časově náročná práce při skládání dřeva. Pro měření množství dodávaného palivového dříví je proto nejčastěji používána jednotka prostorový metr sypaný (Prms), což je neurovnaný, volně dřevem nasypaný prostor s rozměry 1x1x1m. Tab. 1 Jednotky pro objem dřeva a jejich přepočty Pevné dřevo Plnomtr-pevný metr (plm), (pm) Složené dřevo prostorovýrovnaný metr (prm), (rm) Stěpkované (drcené) dřevo sypný metr (prms) (plm), (pm) 1,00 1,43 2,43 (prm), (rm) 0,70 1,00 1,70 (prms) 0,41 0,59 1,00 (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) Pozn. (plm), (pm) - 1m³ plné dřevní hmoty (plnometr, pevný metr) (prm), (rm) - 1m³ rovnaných polen (prostorový metr) (prms) - 1m³ volně ležené nezhutněné štěpky (prostorový metr) 4.1.1.2 Výhřevnost Výhřevnost je vlastnost paliva, která udává, kolik energie se uvolní úplným spálením jedné jednotky (obvykle 1 kg, 1 m³). Na jednotlivé číselné hodnoty výhřevností je třeba většinou pohlížet jako na orientační, protože jsou ovlivněny mnoha dalšími faktory (vlhkost, místo zdroje čerpání paliva, atd.). Výhřevnosti v tabulce Tab. 2 Výhřevnosti paliv jsou průměrnými hodnotami výhřevností pro paliva obvyklá v České republice. 21

Tab. 2 Výhřevnost paliv Energie - palivo Výhřevnost Propan 46,40 MJ/kg LTO 42,30 MJ/kg Dřevo palivové 14,62 MJ/kg Dřevěné brikety 16,21 MJ/kg HU prachové 11,10 MJ/kg HU tříděné 15,68 MJ/kg ČU prachové 19,18 MJ/kg ČU energetické 25,91 MJ/kg Koks otopový 27,49 MJ/kg Brikety 23,05 MJ/kg Sláma obilná 15,50 MJ/kg (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) Tab. 3 Porovnání výhřevností jednotlivých druhů dřeva a objemová vlhkost dřeva Druh paliva Objemová hmotnost sušiny Objemová hmotnost při vlhkosti 25 % Výhřevnost při vlhkosti 25 % kg/m³ kg/plm kg/prm MJ/kg MJ/plm MJ/prm Smrk 430 575 415 13,1 7350 5440 Jedle 430 575 415 14,0 8040 5800 Borovice 510 680 495 13,6 9250 6730 Modřín 545 725 525 13,4 9720 7040 Topol 400 530 360 12,3 6540 4440 Olše 480 640 430 12,9 8260 5550 Vrba 500 665 450 12,8 8490 5740 Bříza 585 780 525 13,5 10550 7100 Jasan 650 865 585 12,7 11010 7450 Buk 650 865 585 12,5 10830 7320 Dub 630 840 565 13,2 11050 7430 Habr 680 905 610 12,1 10970 7400 Akát 700 930 630 12,7 11850 8030 (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) Tab. 4 Vliv vlhkosti dřeva na výhřevnost a měrnou hmotnost Druh paliva Poleno (měkké dřevo) Dřevní štěpka Obsah vody (%) Výhřevnost (MJ/kg) 0 18,56 10 16,40 20 14,28 30 12,18 40 10,10 50 8,10 10 16,40 20 14,28 30 12,18 40 10,00 (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) 22

4.1.1.3 Složení a vlastnosti Dřevo je hmota organického původu a ve složení převládá celulóza, která tvoří až polovinu dřevní hmoty. Dalšími základními složkami jsou hemicelulózy a lignin (obě 20 30 %). Pro spalování je z ostatních organických látek podstatný např. obsah pryskyřice (vyšší výhřevnost) nebo alkaloidů (betulin obsažený v březovém dřevě zvyšuje jeho zápalnost). Anorganické látky tvoří po spálení popel a tuzemské dřeviny jich obsahují méně než 1 % (exotické dřevo až 5 %). Voda je ve dřevě zastoupena v různém množství a pro účinnost a kvalitu hoření dřeva je to klíčová složka. Mezi hlavní vlastnosti dřeva z hlediska spalování patří tvrdost a výhřevnost, kterou ovlivňuje výše zmíněný obsah vody vlhkost dřeva. Tuzemské dřeviny můžeme rozdělit do 5 tříd tvrdosti přehled tříd tvrdosti s výčtem dřevin obsahuje následující tabulka. Výhřevnost dřeva je množství tepla (udávané v MJ) vzniklého spálením 1 kg dřeva. Při vlhkosti 25 % se výhřevnost dřeva pohybuje v intervalu od 12 do 14 MJ/kg, což jsou hodnoty srovnatelné s hnědým uhlím. Tab. 5 Tvrdost dřeva Třída tvrdosti Typ dřeva Dřeviny 1. třída velmi měkké smrk, borovice, vrba, topol 2. třída měkké modřín, bříza, olše, vrba jíva 3. třída středně tvrdé platan, kaštan, líska 4. třída tvrdé dub, buk, jasan, habr 5. třída velmi tvrdé dub pýřitý (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) 4.1.1.4 Vlhkost dřeva Vlhkost dřeva kromě výhřevnosti ovlivňuje i tvrdost a objemovou hmotnost. Platí, že vlhčí dřevo má nižší výhřevnost i tvrdost, naopak jeho objemová hmotnost je větší. Čerstvě vytěžené dřevo má přibližně 50 % vlhkost, velmi nízkou výhřevnost (asi 8 MJ/kg) a vysokou objemovou hmotnost (nad 500 kg/m³). Po dvou letech klesá vlhkost dřeva k doporučované hranici 20 % a dostatečné výhřevnosti. To znamená, že letos zakoupené čerstvé dřevo nejlépe poslouží za 2 roky. Pokud dřevo nevysychá přirozenou cestou (na vzduchu) minimálně dva roky, mohou při spalování nastat potíže. Nejen že vlhké dřevo hůře hoří, dochází také ke zvýšené tvorbě sazí a dehtu, tedy ke znečištění spalovacího prostoru a kouřovodu. Přestože uměle lze dřevo prosušit i pod hranici 20 %, pro potřeby vytápění není takový proces potřebný. Nižší vlhkost mají jen ekopaliva na bázi dřeva (dřevěné pelety a brikety), kde se vlhkost pohybuje kolem 10 %. 23

4.1.2 Charakteristika trhu s palivovým dřívím v České republice Praktické využití dřeva jako primárního zdroje energie (palivové dříví) předpokládá existenci dlouhodobě stabilního trhu s palivovým dřívím, kde budou působit takové subjekty, které zajistí svým zákazníkům dlouhodobě pravidelnou a stabilní dodávku palivového dříví v požadovaném množství, způsobu zpracování a kvalitě, stejně jako u trhu s pevnými fosilními palivy, elektrickou energií, zemním plynem atd. Trh s palivovým dřívím v České republice je převážně regionálního charakteru, tento fakt je způsoben z velké části cenou dopravy, která se při zvyšující se vzdálenosti významně promítne v konečné ceně výrobku. Formy trhu s palivovým dřívím v České republice: Drobní odběratelé (převážně domácnosti): 1. Maloodběr kusového dříví ve formě štípaných polínek požadované délky a vlhkosti, kdy činnost spotřebitele spočívá pouze v jeho uskladnění. Tento trh díky vývoji kupní síly obyvatelstva, trendu vývoje trávení volného času skrývá velký potenciál. 2. Oproti tomuto trhu stojí tradiční způsob výroby palivového dříví samovýrobou. Tento způsob výroby paliva je rozšířen převážně ve venkovských regionech, kdy stále značná část obyvatelstva disponuje prostředky pro takovýto způsob výroby. Významným faktorem v tomto případě představuje výsledná cena, která je tvořena cenou za dříví, náklady na zpracování a dopravu (PHM, opotřebení materiálu). Náklady spojené s prací jsou zpravidla brány jako další zaměstnání či brigáda, kdy je tímto způsobem šetřen rodinný rozpočet. Společná charakteristika výše uvedených trhů: Tradiční topení dřevem v lesnatých venkovských regionech. Neustále inovovaná nabídka speciálních teplovodních kotlů na kusové palivo s vysokou účinností a komfortem pro obsluhu. Renesance kachlových kamen a krbových jednotek nové generace, které splňují a zapadají do moderní představy o současné kultuře bydlení. Možnost využití alternativního zdroje tepla i při současné plynofikaci a elektrifikaci domácností. 24

Významným faktorem při rozhodování o využití palivového dříví je rostoucí cena elektřiny, zemního plynu a pevných fosilních paliv s očekáváním zvýhodnění energie z obnovitelných zdrojů legislativními a dotačními opatřeními státu a EU. Dále také dotační politika při přechodu na využívání obnovitelných zdrojů. Moderní a relativně finančně přijatelné nářadí pro zpracování palivového dříví (motorové pily, štípací stroje, atd.). Střední a velcí odběratelé 1. Dodávka štěpek pro komunální kotelny o středním výkonu 100-1000 kw (školy, administrativní budovy, výrobní objekty, vícebytové domy, atd.) 2. Dodávky štěpek do kotelen o výkonu větším než 1 MW, kotelny s dálkovým rozvodem tepla, budované převážně jako automatické bioteplárny, které zásobují teplem rodinné domy a veřejné objekty v obci či přilehlém okolí, svým způsobem alternativa k plošné plynofikaci. V ČR např. Bystřice nad Perštejnem, Jindřichovice pod Smrkem, Bohuslavice u Zlína aj. 25

Tab. 6 Vlastnická struktura lesu v ČR Vlastnictví porostní plocha ha % Státní lesy 1 572 685 60,55 LČR s.p. 1 329 899 51,20 VLS ČR, s.p. 124 427 4,79 z toho lesy MŽP (NP) 94 789 3,65 ostatní 22 391 0,86 lesy MŽP (AOPK) 1 179 0,05 Původní státní * 10 483 0,40 Právnické osoby 66 187 2,55 Obecní a městské lesy 419 197 16,14 Krajské lesy (střední školy aj.) 3 838 0,15 Lesy církevní a náboženské společnosti 1 669 0,06 Lesní družstva a společnosti 30 366 1,17 Lesy ve vlastnictví fyzických osob 493 276 18,98 Ostatní (nezařazené) lesy 0 0 CELKEM 2 593 923 100 * původní velké LHP ve státním vlastnictví platnost od 1981 od 1996, částečná platnost od 1997, soukromní vlastníci a obce zde hospodaří dle výpisu z LHP a nové vlastní LHP budou mít až při obnově LHP (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) Tab. 7 Výměra lesní půdy (ha) a lesnatosti (%) výměra lesní půdy lesnatost ha % výměra celkem půda mimo PUPFL plocha PUPFL porostní půda bezlesí atp. PUPFL porostní půda ČR 7 886 491 5 221 697 2 664 794 2 593 923 70 870 33,8 32,9 (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) 26

Obr. 6 Mapa ČR a brněnského regionu spolu s umístěním uvedených subjektů 27

4.1.3 Popis a charakteristika vybraných subjektů 4.1.3.1 Společnosti hospodařící v lese 4.1.3.1.1 Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Školní lesní podnik Křtiny (dále jen ŠLP Křtiny) patří do organizační struktury Mendelovy univerzity v Brně. Byl založen roku 1923, a to v důsledku zřízení samostatné Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ) roku 1919, kdy pro tehdejší Odbor lesnický vyvstala potřeba zajistit praktickou výuku v terénu. ŠLP Křtiny patří k nejstarším školním statkům v rámci resortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR. Je velmi důležitou součástí při výuce nejenom studentů lesnictví a navazujícího lesního inženýrství, ale i dalších oborů vyučovaných na Mendelově univerzitě v Brně. Hlavním posláním a účelovou činností ŠLP Křtiny na základě Zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb., statutu Mendelovy univerzity v Brně a zřizovací listiny je praktické zabezpečení pedagogických, výzkumných a ověřovacích úkolů, kdy je využito širokého spektra přírodního i technického vybavení, demonstračních objektů, ale i databáze odborných údajů a informací. Lesní pozemky ŠLP Křtiny zaujímají rozlohu 10 265 ha. Tvoří souvislý komplex navazující na severní okraj města Brna a dosahují až k Blansku. Souběžně s hlavní činností se ŠLP Křtiny zabývá hospodářskou činností. Roční etát ŠLP Křtiny dle platného LHP je 65 560 m³. Roční etát se realizuje výrobou vlastními zaměstnanci i dodavatelským subjekty, a to na polesí Vranov u Brna, Habrůvka a Bílovice nad Svitavou. Graf 1 Těžba dřeva u ŠLP Křtiny v m³ 28

Hospodářská činnost Výroba řeziva - celková roční výroba představuje 13 000 m³, z toho 8 000 m³ listnatá a 5 000 m³ jehličnatá výroba. Výroba a montáž vazníků metodou styčníkových desek Konstrukce, výroba a servis lesních strojů Práce v lesnictví pro cizí subjekty Opravy automobilů, traktorů, motorových pil a další lesnické techniky Produkce sadebního materiálu a vzrostlé zeleně Pěstební činnost, myslivost, ochrana lesa, ochranářská služba Ubytovací služby 4.1.3.1.2 Lesy města Brna, a.s. Historie Lesů města Brna, a.s. (dále jen LmB, a.s.) se datuje od 13. století, kdy tehdejší královské město Brno začalo dostávat majetek darem, zástavou, a nebo odměnou. Vlastní koupi začalo město Brno získávat lesy od 15. století. Za nejvýznamnější je považována koupě tvrze a vsi Kuřim v první polovině 16. století, jež se stala správním střediskem. I v současnosti zde sídlí vedení společnosti. Roku 1954 však byla brněnská radnice přinucena předat veškerý majetek státu. Zlomovým dnem se stal rok 1989 a následně vydaný zákon ČNR 172/1991 Sb., jenž navrátil městu Brnu jeho původní majetek, ale bez jakéhokoliv kancelářského, technického a strojního vybavení, na něhož nebylo v zákoně pamatováno. Novodobá historie LmB, a.s. je datována rokem 1992, kdy byla zřízena příspěvková organizace Lesy města Brna. Roku 1994 vzniká společnost Lesy města Brna s.r.o. z původní příspěvkové organizace, jejímž zakladatelem a jediným vlastníkem je město Brno. Zastupitelstvo města Brna schválilo dne 28. června 2006 změnu právní formy na akciovou společnost. Statutárním orgánem je představenstvo. Průměrná roční teplota se na majetku LmB, a.s. pohybuje mezi 7-8 C, průměrné roční srážky jsou v rozmezí 500 650 mm, vítr převládá západní. Průměrná délka vegetační doby je 150 dní. Nejnižším místem na území LmB, a.s. je tok řeky Svratky se 199 m.n.m. a naopak nejvyšším bodem je vrch Bukovec s 596 m.n.m. Předmětem činnosti společnosti je odborná správa a rozvoj majetku statutárního města Brna, podnikání s ním a plnění veřejných služeb s obecně prospěšným posláním. Akciová společnost Lesy města Brna se v současnosti stará o největší 29

městský majetek v celé České republice, jenž v roce 2009 činil 8 219 ha, z toho lesní půda 8 165 ha, nelesní (orná, rybníky, cesty,...) 54 ha. LmB, a.s. má jako jednu z hlavních aktivit obchod se surovým dřívím. Společnost má zavedenou výrobu a prodej veškerých sortimentů jehličnatého a listnatého dříví, kde zpracovává nejenom hlavní domácí dřeviny, ale také douglasku, borovici vejmutovku, javory, olše či břízy. Objem obchodovaného dříví v roce 2009 činil 40 419 m³ (jehličnaté dříví - 31 197 m³, listnaté dříví - 9 222 m³). Graf 2 Těžba dřeva u LmB, a.s. 2004-2009 v m³ Hlavní aktivity Odborná správa a rozvoj lesního majetku statutárního města Brna a některých okolních obcí Plnění veřejně prospěšných služeb v rekreačních a revitalizovaných oblastech statutárního města Brna Pěstební činnost, těžba, zpracování, výkup a obchod se surovým dřívím Výroba a prodej palivového a krbového dříví Dřevařská výroba, prodej řeziva a dřevěných palisád a parkového programu, impregnace dřeva Lesní a okrasné školkařství Produkce a distribuce energetické štěpky Služby v lesnictví Myslivost v režijních honitbách a oboře pro spárkatou zvěř Holedná Péče o lesy v pramenné oblasti u obcí Banín a Březová nad Svitavou, kde se nachází zdroje pitné vody pro Brno a okolí Správa drobných vodních toků na území statutárního města Brna 30

4.1.3.1.3 Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice (dále jen LZ Židlochovice) je jedním z pěti přímo řízených lesních závodů (LZ Boubín, LZ Dobříš, LZ Kladská, LZ Konopiště) v rámci struktury státního podniku Lesy České republiky. LZ Židlochovice zaujímá katastrální výměru 67 000 ha. Lesnatost zde však dosahuje pouze 15 %. Důvodem je historicky a i v současnosti intenzívně obdělávaná zemědělská krajina, kde se lesy zachovaly pouze v několika komplexech, a to na lokalitách, které nebylo možno zemědělsky využít. Jedná se o lesní porosty na vátých píscích mezi Břeclaví a Valticemi, kde je hlavní zastoupení dřevin tvořeno borovicí lesní, borovicí černou, dubem cerem a akátem. Dále sem patří pahorkatiny Divácka, Mikulovska a Moravskokrumlovska, kde se vyskytuje převážně listnatý pařezinový les s převahou dubu letního a zimního s příměsí habru a lípy. Nejvýznamnějším typem lesa v katastru LZ Židlochovice jak rozlohou, tak hospodářským významem jsou lužní lesy, které se zachovaly v jižní části Dyjsko-svrateckého úvalu a v pásech podél toku řek Moravy, Dyje, Svratky a Jihlavy. Současná rozloha lužních lesů na území LZ Židlochovice 9 700 ha představuje 30 % všech lužních lesů České republiky. Průměrná roční teplota na území LZ Židlochovice 9,1 ºC je nejvyšší v rámci České republiky. Průměrný roční úhrn srážek pod 550 mm řadí tuto oblast mezi semiaridní. Nejvyšším bodem s 549 m.n.m. je vrchol Pavlovských vrchů Děvín. Naopak nejnižším bodem se 150 m.n.m. je soutok Moravy a Dyje na hranici České republiky, Slovenska a Rakouska. Organizace LZ Židlochovice je dvoustupňová: ústředí a jednotlivá polesí, kterých je osm a dvě střediska. Veškerá lesní výroba i myslivecké hospodaření je ve vlastní režii lesního závodu. Celková roční těžba dosahuje 110 000 m³ s převahou listnatého dřeva. Roční výše obnovy lesa je zhruba okolo 320 ha. Výrazným rysem LZ Židlochovice je myslivecké hospodaření s dlouholetou historií (obory Bulhary, Klentnice, Moravský Krumlov, Soutok, bažantnice Židlochovice), jež je pro svou kvalitu vyhledáváno lovci z celého světa. 31

Obchodní činnost prodej dřeva, LZ Židlochovice vytváří významný podíl listnaté dřevní hmoty v České republice. Z tvrdých listnatých dřevin je to převážně dub letní a jasan úzkolistý, z měkkých dřevin topol a lípa. Hlavním místem těžby těchto dřevin jsou lužní lesy v okolí řek Morava, Dyje a Svratka. Manipulace a prodej cenných a pilařských sortimentů se odehrává z části na manipulačně expedičních skladech v Břeclavi a Vranovicích. prodej dřevěného uhlí - dlouholetá tradice výroba drátěných plotů prodej zbraní a střeliva sazenice a osivo lesnická činnost - zakládání lesa na nelesních půdách zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin pro energetické účely ubytovací služby myslivost 4.1.3.1.4 Obecní lesy Moravské Knínice Obec Moravské Knínice se nachází přibližně 18 km severozápadně od Brna na trase Kuřim - Veverská Bitýška. Lesy v majetku obce se rozprostírají v bezprostřední blízkosti a přilehlém okolí obce. Celková výměra lesů obce je 234,84 ha, z čehož je 228,22 ha les hospodářský, zbylých 6,62 ha jsou lesy zvláštního určení. Průměrná nadmořská výška je 268 m.n.m. a oblast svou polohou patří do Brněnské vyvřeliny. Lesy jsou převážně smíšené. Graf 3 Těžba dřeva u Obecních lesů Moravské Knínice 2004-2009 v m³ 32

4.1.3.2 Společnosti výrobně obchodní 4.1.3.2.1 Cola - transport s.r.o. Firma se sídlem v Brně - Holáskách se širokým spektrem služeb a produktů, mezi něž patří také prodej palivového dříví (mezi další patří provoz pohostinství a ubytování, doprava aj.) Tento subjekt nehospodaří na lesní půdě. Objem svého prodaného palivového dříví zajišťuje nákupem surového dříví, jeho zpracováním a následným prodejem. Společnost při výrobě palivového dříví používá štípací automat POSCH Spaltfix K - 4000. 4.1.3.2.2 Libor Vít f.o. Firma působí na trhu s palivovým dřívím více jak deset let. Tato firma se zabývá výrobou a prodejem palivového dříví (převážně buk, habr, dub a jasan), dřevěných briket a ekobriket). Společnost při výrobě palivového dříví používá štípací automat POSCH Spaltfix K - 4000. 33

4.2 Metodika Při vypracování diplomové práce bylo postupováno analýzou daných subjektů a zjišťováním vybraných údajů (objem daných sortimentů, cena). Data byla zkoumána v rovině obecných mikroekonomických a odvětvových ekonomických ukazatelů trhu a obchodu. Dále bylo využito prvků statistického zkoumání, a to statistické zjišťování a zpracování údajů (dat). Při zjišťování byly získávány údaje o celkové výši těžby, množství dodaných sortimentů palivového dříví a cena uvedených sortimentů za daný časový interval (lesní hospodářství České republiky, Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, Obecní lesy Moravské Knínice, Lesy města Brna, a.s., Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice, Cola transport s.r.o., Vít Libor f.o., časový interval 2004-2009). Uvedená data byla zjišťována u uvedených subjektů a u Českého statistického úřadu formou dotazu na konkrétní informaci, pomocí výročních zpráv a výkazů. Při zpracování statistických informací byla nejdříve provedena početní kontrola (přezkoušení správnosti početních úkonů: součtů, podílů apod.) datového materiálu. Následovala logická kontrola, kdy bylo posuzováno, zda vykázané údaje odpovídají svojí výší logicky možným mezím a zda-li během sběru dat nedošlo k chybě, vzniklé např. nedbalostí, přepsáním či v důsledku metodické neznalosti. Po této části byla zkoumaná data utříděna a shrnuta podle jednotlivých subjektů a časových období (po 1 roce). Dalším krokem bylo tabelování číselných výsledků a grafické znázornění výsledných údajů. Vše je průběžně doplněno slovním popisem. Po této části následoval popis získaných údajů pomocí ekonomických ukazatelů trhu a obchodu. V tomto bodě bylo pro zkoumání využito základních tržních kategorií: nabídka, poptávka a cena. Nabídka byla zkoumána z pohledu dílčí (tržní) nabídky, kdy se jedná o nabídku jediného výrobku (palivového dříví) od různých výrobců. Jedná se o trh jednoho výrobku. Pro popis byla využita křivka nabídky, která je sestrojena ze dvou proměnných, cena a objem. Přičemž objem nabídky je závislý na ceně, z tohoto faktu vyplývá, že cena je nezávislá a objem závislá proměnná. Poptávka byla zkoumána stejně jako nabídka z pohledu dílčí (tržní) poptávky, kdy se jedná o poptávku všech kupujících po jednom výrobku. Pro popis byla využita 34

křivka poptávky, která je analogická ke konstrukci křivky nabídky. Ceny jsou zde opět určujícím prvkem, objem poptávky je od něj odvozen. Dále byla poptávka zkoumána z pohledu její elasticity, kdy posouzením vztahu mezi změnou ceny a množstvím poptávaného statku zjistíme cenovou elasticitu poptávky. Rozlišujeme neelastickou poptávku: Koeficient cenové elasticity poptávky E DP < 1, kdy změna ceny vyvolá menší změnu poptávaného množství statku. Elastická poptávka E DP > 1 vypovídá o tom, že změna ceny vyvolá větší změnu poptávaného množství. Naproti tomu při hodnotě ke stejné změně poptávaného množství. E DP = 1 dojde při změně ceny Pro vyhodnocení (analýzu) zkoumaných dat bylo využito statistických matematických popisných metod (HINDLS, 2006). Jako první byla využita charakteristika náhodných veličin, a to střední hodnoty, která popisuje polohu (úroveň) náhodné veličiny. Střední hodnota čísel vyjadřuje v tomto případě nejvyskytovanější celkovou výši těžby. Střední hodnota byla určena aritmetickým průměrem daného souboru, který byl vypočten součtem skupiny čísel ve statistickém souboru a následným vydělením počtem těchto čísel. Zkoumané soubory byly posouzeny směrodatnou odchylkou, jež představuje kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru. Směrodatná odchylka vypovídá o tom, jak moc se od sebe liší typické případy v souboru zkoumaných čísel. V případě, že je-li směrodatná odchylka malá, jsou si prvky zkoumaného souboru navzájem podobné, a naopak velká hodnota směrodatné odchylky signalizuje velké vzájemné odlišnosti. Zjištěná data jsou dále statisticky analyzována pomocí korelační analýzy. Korelace a její korelační koeficient v tomto případě vyjadřují těsnost vztahu mezi zkoumanými soubory. Při hodnotě -1 značí korelační koeficient zcela nepřímou závislost, tedy čím více se zvětší hodnoty v první skupině znaků, tím více se zmenší hodnoty v druhé skupině znaků. Korelační koeficient při hodnotě +1 značí naopak zcela přímou závislost. Při hodnotě 0 není mezi zkoumanými znaky žádná statisticky zjistitelná lineární závislost, přesto však na sobě můžou záviset, pouze tento vztah nelze vyjádřit lineární funkcí. Vše je průběžně doplněno slovním popisem. 35

5. VÝSLEDKY 5.1 Analýza objemu dodávek V této části jsou analyzována zjištěná data celkové výše těžby a objem dodávek palivového dříví, která byla poskytnuta ČSÚ a uvedenými subjekty na základě vybraného dotazu. 5.1.1 Trh se surovým dřívím v ČR Celkové dodávky surového dříví v roce 2009 představovaly 15 502 tis. m³, oproti roku 2007 se tak snížily o 3 006 tis. m³, kdy byla celková výše těžeb nejvyšší. Dodávky jehličnatého dříví dosáhly 14 047 tis. m³ a listnatého 1 455 tis. m³. Tab. 8 Těžba dřeva v ČR Těžba dřeva 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Jehličnatá 13 920 13 883 16 118 17 278 14 877 14 047 Listnatá mil. m³ 1 681 1 627 1 560 1 230 1 310 1 455 Celkem 15 601 15 510 17 678 18 508 16 187 15 502 (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) 20 18 Těžba dřeva Removals of roundwood mil. m 3 b.k. / mil. m 3 u.b. 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 Jehličnaté / Coniferous Listnaté / Non-coniferous Graf 4 Těžba dřeva v lesním hospodářství České republiky (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) 36

U dodávek jehličnatého dříví došlo k meziročnímu poklesu o 830 tis. m³, naproti tomu u listnatého dříví došlo k nárůstu o 145 tis. m³. Výši celkové těžby dřeva a z ní plynoucích dodávek surového dříví výrazně ovlivnila odbytová krize v lesnicko dřevařském sektoru, která se rozšířila z USA postupně do dalších zemí, v rámci celého světa byla Evropa touto krizí zasažena velmi citelně markantním poklesem vývozu dřevařských a papírenských komodit (řezivo, aglomerované desky, papír, buničina atd.). Snížený odbyt uvedených komodit způsobil jejich hromadění na zásobách a logicky vyústil ve snížený zájem o surové dříví. Tab. 9 Dodávky dříví v tis. m³ v ČR Dodané sortimenty z výroby 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Palivo 1 190 1 225 1 345 1 770 1 734 1 733 z toho 7,63% 7,90% 7,61% 9,56% 10,71% 11,18% jehličnaté 700 720 820 1 410 1 260 1 159 58,82% 58,78% 60,97% 79,66% 72,66% 66,88% listnaté 490 505 525 360 474 574 41,18% 41,22% 39,03% 20,34% 27,34% 33,12% Dodávky dříví celkem 15 601 15 510 17 678 18 508 16 187 15 502 z toho jehličnaté 13 920 13 883 16 118 17 278 14 877 14 047 listnaté 1 681 1 627 1 560 1 230 1 310 1 455 (zdroj viz seznam tabelárních a grafických příloh) Dle uvedeného tabelárního přehledu dodávek můžeme od roku 2004 sledovat postupné zvyšování podílu palivového dříví z 7,63 % v roce 2004 až na 11,18 % v roce 2009, tzn. nárůst produkce o 3,55 % za zkoumané období, tj. o 543 tis. m³. Průměrný meziroční nárůst tedy činí cca 108,6 tis m³. Dle grafů a tabelárního přehledu je patrný u palivového dříví nárůst dodávek, přičemž výraznějšího nárůstu je dosahováno v roce 2007. V roce 2008 je zaznamenán výrazný pokles celkových dodávek dříví, které se však neodráží v poklesu produkce palivového dříví a je nadále sestupný. Procentuelně došlo k nárůstu podílu palivového dříví na 11,18 %, což přesahuje průměrnou hodnotu 9,10 % z celkového objemu. U jehličnatého palivového dříví dochází od roku 2004 k neustálému zvyšování jeho podílu na celkových dodávkách palivového dříví. Zvlášť výrazný je nárůst v roce 2007. U jehličnatého palivového dříví došlo za zkoumané období k nárůstu produkce o 8,06 %, tj. o 459 tis. m³. U listnatého palivového dříví dochází od roku 2004 k neustálému zvyšování jeho podílu na celkových dodávkách palivového dříví. Je zde patrný výrazný pokles v roce 37

2007 oproti nárůstu jehličnatého palivového dříví. I přes zvyšující se objem dodávek nedosáhlo listnaté palivové dříví dřívějšího podílu na dodávkách palivového dříví. U listnatého palivového dříví došlo z procentuelního pohledu k poklesu o 8,06 % za zkoumané období, z pohledu objemu produkce však došlo ke zvýšení o 84 tis. m³. Graf 4 Dodávky palivového dříví v tis. m³ v ČR Graf 5 Procentuelní podíl jehličnatého a listnatého palivového dříví na dodávkách palivového dříví 38

5.1.1.1 Nabídka Graf 6 Celková křivka nabídky palivového dříví Křivka nabídky roste vpravo nahoru. Tvar v tomto případě odpovídá zákonu rostoucí nabídky, kdy růst ceny vyvolává růst nabízeného množství, naopak pokles ceny způsobí pokles nabízeného množství. Růst ceny vyvolá růst nabízeného množství. 5.1.1.2 Poptávka Graf 7 celkové poptávky palivového dříví 39

Křivka poptávky je analogická konstrukci křivky nabídky, klesající. Tvar křivky je dán zákonem klesající poptávky, kdy s rostoucí cenou poptávané množství klesá. Poklesem ceny se stává zboží levnější a tím pro spotřebitele lákavější. Zároveň při nižší ceně umožní spotřebiteli při jeho daném rozpočtovém omezení nakoupit více zboží, které dříve nakupoval méně a může přilákat další kupce. Nízká cena jednak zpřístupní zboží a zároveň působí jako psychologický faktor, který může způsobit zvýšení poptávaného množství zboží. Graf 8 poptávky jehličnatého palivového dříví Graf 9 křivky poptávky listnatého palivového dříví 40

5.1.1.3 Elasticita poptávky Tab. 10 Dodávky dříví v tis. m³ v ČR Dodané sortimenty z výroby 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Palivo 1 190 1 225 1 345 1 770 1 734 1 733 jehličnaté 700 720 820 1 410 1 260 1 159 listnaté 490 505 525 360 474 574 Dodávky dříví celkem 15 601 15 510 17 678 18 508 16 187 15 502 z toho jehličnaté 13 920 13 883 16 118 17 278 14 877 14 047 listnaté 1 681 1 627 1 560 1 230 1 310 1 455 (zdroj viz seznam tabelárních a grafických příloh) Koeficient cenové elasticity poptávky ( E DP ) nám udává, o kolik procent dosáhne zvýšení či snížení poptávaného množství při snížení či zvýšení ceny o jedno procento. E Q2 Q1 P2 P1 = / DP Q + Q ) / 2 ( P + P ) / 2 ( 2 1 2 1 P 1 - počáteční cena P 2 - cena po změně Q 1 - počáteční poptávané množství Q 2 - poptávané množství po změně ( Q 2 + Q1) / 2 - průměrné množství mezi uvažovanými body na křivce poptávky ( P 2 + P1) / 2 - průměrná cena v daném intervalu Koeficent cenové elasticity celkové poptávky po palivovém dříví: E DP = 0,714 < 1 neelastická poptávka, procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství po palivovém dříví Koeficient cenové elasticity poptávky po jehličnatém palivovém dříví: E DP = 1,121 > 1 elastická poptávka, procentní změna ceny způsobí větší procentní změnu poptávaného množství Koeficient cenové elasticity poptávky po listnatém palivovém dříví: E DP = 0,204 < 1 neelastická poptávka, procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství po palivovém dříví 41

5.1.1.4 Statistická analýza Střední hodnota dodávek palivového dříví je 1 500 tis. m³/rok. K překročení této hodnoty došlo v roce 2007, přičemž trvalá vzestupná tendence vykazuje v posledních třech letech progresivní charakter. Směrodatná odchylka o hodnotě 250,8 tis m³/rok nám v tomto případě signalizuje, že prvky zkoumaného souboru jsou ve vzájemné velké odlišnosti. Z uvedeného přehledu je patrné, že dodávky dosáhly výrazného nárůstu hodnoty oproti počátku zkoumaného období, a to jak v objemu vyprodukovaného množství, tak i v procentuelním podílu z celkových dodávek. Korelační koeficient + 0,34 vypovídá o středně těsném vztahu mezi celkovými dodávkami dříví a množstvím dodaného palivového dříví, a lze z tohoto faktu usuzovat, že při změně celkové výše těžby dojde k ovlivnění objemu dodávek palivového dříví, ne však zcela zásadním způsobem. Střední hodnota dodávek jehličnatého palivového dříví je 1 012 tis. m³/rok. K překročení této hodnoty došlo výrazně v roce 2007. I když je od této doby patrný pokles dodávek, je přesto střední hodnota překračována. Směrodatná odchylka o hodnotě 277,2 tis. m³/rok nám vypovídá o tom, že prvky zkoumaného souboru jsou ve vzájemné velké odlišnosti. Korelační koeficient + 0,469 vypovídá o středně těsném vztahu mezi celkovými dodávkami dříví a množstvím dodaného jehličnatého palivového dříví a lze z tohoto faktu usuzovat, že při změně celkové výše těžby dojde k ovlivnění objemu dodávek jehličnatého palivového dříví, ne však zcela zásadním způsobem. Střední hodnota dodávek listnatého palivového dříví je 488 tis. m³/rok. Tato hodnota byla kromě roku 2007 a 2008 překračována. Směrodatná odchylka o hodnotě 65,3 tis. m³/rok nám vypovídá o tom, že prvky zkoumaného souboru jsou si navzájem relativně podobné. Korelační koeficient - 0,679 vypovídá o nepřímé závislosti mezi celkovým objemem těžby a množstvím dodaného listnatého palivového dříví, lze tedy usuzovat, že při změně celkové výše těžby nedojde k výraznějšímu ovlivnění objemu dodávek palivového dříví. 42

5.1.2 Společnosti hospodařící v lese 5.1.2.1 Školní lesní podnik Masarykův les (ŠLP) Tabelární přehled Tab. 11 Dodávky dříví v m³ u ŠLP představuje celkovou výši těžeb u ŠLP Křtiny a dodané množství sortimentu palivového dříví. Tab. 11 Dodávky dříví v m³ u ŠLP Dodané sortimenty z výroby 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Palivo 437 367 271 493 1 220 1 136 0,62% 0,52% 0,41% 0,75% 1,78% 1,61% jehličnaté 341 327 255 239 693 618 z toho 78% 89% 94% 48% 57% 54% listnaté 96 40 16 254 527 518 22% 11% 6% 52% 43% 46% Dodávky dříví celkem 70 817 70 995 66 366 65 509 68 367 70 421 z toho jehličnaté 43 700 41 185 41 941 38 820 43 087 43 628 listnaté 27 117 29 810 24 425 26 689 25 280 26 793 Uvedený tabelární přehled vypovídá o postupném zvyšování podílu palivového dříví z 0,62 % v roce 2004 až na 1,61 % v roce 2009, tzn. nárůst o 0,99 % za zkoumané období, tj. o 699 m³. Průměrný meziroční nárůst tedy činí cca 117 m³. Je zde však patrný pokles v letech 2005 2006 jak v procentuálním vyjádření, tak v celkovém objemu dodávek. K výraznému nárůstu dochází v roce 2008, a to o 1,03 % oproti roku 2007. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 0,95 %. U jehličnatého palivového dříví tabelární přehled vypovídá o snižování procentuelního podílu palivového dříví ze 78 % v roce 2004 až na 54 % v roce 2009, tzn. pokles o 24 % za zkoumané období, tj. navýšení dodávek oproti tomu bylo téměř dvojnásobné (o 277 m³). Jsou zde však patrny výkyvy (do roku 2007 pokles a následně v roce 2008 více jak ztrojnásobení produkce oproti předešlému roku). Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 70 %. U listnatého palivového dříví tabelární přehled vypovídá o více jak dvojnásobném procentuelním navýšení objemu dodávek z 22 % v roce 2004 až na 46 % v roce 2009, tzn. nárůst o 24 % za zkoumané období, tj. o 422 m³. Nárůst v objemu dodávek je však více než 5 - ti násobný. Průměrný meziroční nárůst tedy činí cca 70 m³. Je zde však patrný pokles v letech 2005-2006 jak v procentuelním vyjádření, 43

tak v celkovém objemu dodávek. V roce 2007 však dochází k prudkému navýšení, a to o 46 %. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 30 %. Graf 9 Dodávky palivového dříví v m³ u ŠLP Graf 10 Procentuelní podíl jehličnatého a listnatého palivového dříví na dodávkách palivového dříví u ŠLP 44

5.1.2.1.1 Nabídka Graf 11 Celková křivka nabídky palivového dříví u ŠLP Křivka nabídky roste vpravo nahoru. Tvar v tomto případě odpovídá zákonu rostoucí nabídky, kdy růst ceny vyvolává růst nabízeného množství, naopak pokles ceny způsobí pokles nabízeného množství. Růst ceny vyvolá růst nabízeného množství. U křivky nabídky je zde patrný výrazný nárůst ve střední části zkoumaného období. 5.1.2.1.2 Poptávka Graf 12 celkové poptávky palivového dříví u ŠLP 45

Klesající křivka poptávky je analogická konstrukci křivky nabídky. Tvar křivky je dán zákonem klesající poptávky, kdy s rostoucí cenou poptávané množství klesá. Poklesem ceny se stává zboží levnější a tím pro spotřebitele lákavější. Zároveň při nižší ceně umožní spotřebiteli při jeho daném rozpočtovém omezení nakoupit více zboží, které dříve nakupoval méně a může přilákat další kupce. Nízká cena jednak zpřístupní zboží a zároveň působí jako psychologický faktor, který může způsobit zvýšení poptávaného množství zboží. Graf 13 křivky poptávky jehličnatého palivového dříví u ŠLP Graf 14 křivky poptávky listnatého palivového dříví 46

5.1.2.1.3 Elasticita poptávky Tab. 12 Elasticita poptávky Dodané sortimenty z výroby 2004 2005 2006 2007 2008 2009 z toho Palivové dříví 437 367 271 493 1 220 1 136 jehličnaté 341 327 255 239 693 618 listnaté 96 40 16 254 527 518 Dodávky dříví celkem 70 817 70 995 66 366 65 509 68 367 70 421 z toho jehličnaté 43 700 41 185 41 941 38 820 43 087 43 628 listnaté 27 117 29 810 24 425 26 689 25 280 26 793 Koeficient cenové elasticity poptávky ( E DP ) nám udává, o kolik procent dosáhne zvýšení či snížení poptávaného množství při snížení či zvýšení ceny o jedno procento. Koeficent cenové elasticity celkové poptávky po palivovém dříví: E DP = 0,947 < 1 dá se předpokládat, že při změně ceny dojde ke stejné změně poptávaného množství Koeficient cenové elasticity poptávky po jehličnatém palivovém dříví: E DP = 0,640 < 1 neelastická poptávka, procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství po palivovém dříví Koeficient cenové elasticity poptávky po listnatém palivovém dříví: E DP = 1,437 > 1 neelastická poptávka, procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství po palivovém dříví 5.1.2.1.4 Statistická analýza Střední hodnota dodávek palivového dříví je 654 m³/rok. K překročení této hodnoty došlo až v roce 2008, a to téměř dvojnásobně a nadále je tato hodnota překračována. Směrodatná odchylka o hodnotě 377,4 m³ vypovídá o vzájemné velké odlišnosti prvků zkoumaného souboru. Z tabelárního přehledu je patrné, že dodávky palivového dříví dosáhly za zkoumané období téměř trojnásobné hodnoty oproti počátku. A to jak v objemu vyprodukovaného množství, tak i v procentuelním podílu z celkových dodávek. Korelační koeficient + 0,189 nevypovídá o těsném vztahu mezi celkovým objem těžby a množstvím dodaného palivového dříví, lze tedy usuzovat, že při změně 47

celkové výše těžby nedojde k výraznějšímu ovlivnění objemu dodávek palivového dříví. Střední hodnota dodávek jehličnatého palivového dříví je 421 m³/rok. K překročení této hodnoty došlo až v roce 2008 a nadále je tato hodnota překračována. Směrodatná odchylka o hodnotě 177,1 m³/rok nám vypovídá o tom, že prvky zkoumaného souboru jsou ve vzájemné velké odlišnosti. Korelační koeficient + 0,36 vypovídá o středně těsném vztahu mezi celkovými dodávkami dříví a množstvím dodaného jehličnatého palivového dříví a lze z tohoto faktu usuzovat, že při změně celkové výše těžby dojde k ovlivnění objemu dodávek jehličnatého palivového dříví, ne však zcela zásadním způsobem. Střední hodnota dodávek listnatého palivového dříví je 242 m³/rok. Tato hodnota je od roku 2007 překračována. V roce 2008 a 2009 více jak dvojnásobně. Směrodatná odchylka o hodnotě 212,4 m³/rok nám vypovídá o tom, že prvky zkoumaného souboru jsou ve vzájemné velké odlišnosti. Korelační koeficient + 0,035 vypovídá o tom, existuje velice slabá závislost mezi celkovým objemem těžby a množstvím dodaného listnatého palivového dříví. 48

5.1.2.2 Obecní lesy Moravské Knínice Tabelární přehled Tab. 13 Dodávky dříví v m³ u Obecních lesů Moravské Knínice představuje celkovou výši těžeb a dodané množství sortimentu palivového dříví. Tab. 13 Dodávky dříví v m³ u Obecních lesů Moravské Knínice Dodané sortimenty z výroby 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Palivo 84 121 95 66 222 207 z toho 5,38% 10,54% 8,57% 7,82% 15,93% 17,51% jehličnaté 37 83 63 42 204 164 44,05% 68,60% 66,32% 63,64% 91,89% 79,23% listnaté 47 38 32 24 18 43 55,95% 31,40% 33,68% 36,36% 8,11% 20,77% Dodávky dříví celkem 1560 1148 1108 844 1394 1182 z toho jehličnaté 1340 884 947 732 1324 971 listnaté 220 264 161 112 70 211 Uvedený tabelární přehled vypovídá o postupném zvyšování podílu palivového dříví z 5,38 % v roce 2004 až na 17,51 % v roce 2009, tzn. nárůst o 12,13 % (více jak trojnásobné navýšení) za zkoumané období, tj. o 123 m³. Průměrný meziroční nárůst tedy činí cca 20,5 m³. Je zde však patrný pokles v letech 2006 2007 jak v procentuelním vyjádření, tak v celkovém objemu dodávek. K výraznému nárůstu dochází v roce 2008, a to o 8,11 % oproti roku 2007. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 10,96 %. U jehličnatého palivového dříví dochází od roku 2004 k neustálému zvyšování jeho podílu na celkových dodávkách palivového dříví. Zvlášť výrazný je nárůst v roce 2008. U jehličnatého palivového dříví došlo za zkoumané období k nárůstu produkce o 35,18 %, tj. o 127 m³. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 69,95 %. U listnatého palivového dříví od roku 2004 je objem dodávaného množství klesající a počátečních hodnot dosahuje až v roce 2009. U listnatého palivového dříví došlo z procentuelního pohledu k výraznému poklesu o 35,18 % za zkoumané období, z pohledu objemu produkce však došlo ke snížení pouze o 4 m³. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 31,05 %. 49

Graf 15 Dodávky palivového dříví v m³ u Obecních lesů Moravské Knínice Graf 16 Procentuelní podíl jehličnatého a listnatého palivového dříví na dodávkách palivového dříví u Obecních lesů Moravské Knínice Analýza z pohledu nabídky a poptávky je u Obecních lesů Moravské Knínice z důvodu nezměněné cenové hladiny u palivového dříví (po celé zkoumané období 50 Kč/m³) nevypovídající a tudíž neprováděna. Tento fakt neumožňuje také analýzu elasticity poptávky u Obecních lesů Moravské Knínice. 50