Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Ústav práva a humanitních věd. Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd Bakalářská práce Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě Vedoucí práce: Doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D. Vypracovala: Martina Skotáková Brno 2013

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mojí bakalářské práce za rady, připomínky a náměty, které mi během zpracování práce poskytl a také mojí rodině za čas, který mi umožnila věnovat studiu.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě vypracovala samostatně s pomocí uvedené literatury a uvedených zdrojů pod dohledem vedoucího bakalářské práce. V Brně dne 19. května 2013

Abstract Skotáková, M. Public Procurement in Terms of the Act on Financial Inspection in Public Administration. Bachelor thesis. Brno, 2013. This bachelor s thesis concentrates on evaluating efficient asset acquisition by state organisations in accordance with Act No 137/2006 Coll. on Public Procurement, and consequently also Act No. 320/2001 Coll. on Financial Inspection, specifically the compliance of formal and economic procedures of financial authorities conducting public procurement. Keywords Act on Public Procurement, Act on Financial Inspection, 3E principles, public procurement on a small scale. Abstrakt Skotáková, M. Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Bakalářská práce. Brno, 2013. Bakalářská práce se věnuje zhodnocení efektivního pořizování majetku státních organizací v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb, o veřejných zakázkách a současně v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb, o finanční kontrole. Konkrétně dodržování formálních a ekonomických postupů ve finanční správě při zadávání veřejných zakázek. Klíčová slova Zákon o veřejných zakázkách, zákon o finanční kontrole, zásady 3E, veřejná zakázka malého rozsahu

Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě 8 Obsah 1 Úvod a cíl práce 11 1.1 Úvod... 11 1.2 Cíl práce... 12 1.3 Metodika práce... 12 2 Literární přehled 13 2.1 Veřejná zakázka... 13 2.2 Zadavatel veřejné zakázky... 13 2.3 Zásady postupu veřejného zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách14 2.3.1 Transparentnost jako nástroj omezování korupce... 14 2.3.2 Fáze životního cyklu veřejné zakázky a jejich obecná korupční rizika 15 2.4 Zásady postupu veřejného zadavatele z hlediska zákona o finanční kontrole... 16 2.4.1 Hodnota za peníze promítnutí principů 3E... 17 2.5 Souvislost mezi postupy z hlediska zákona o veřejných zakázkách a zákona o finanční kontrole a její uplatnění v praxi... 18 2.5.1 Standardy jako způsob aplikace 3E v praxi... 19 2.6 Pravidla 3E principů v postupech zadávání veřejných zakázek... 19 2.7 Hodnocení veřejných zakázek s ohledem na kritéria 3E... 20 2.7.1 Stanovení hodnotících kritérií s ohledem na 3E... 20 2.7.2 Kritérium nejnižší nabídkové ceny a ustanovení 3E v zákoně o finanční kontrole... 21 2.7.3 Kritérium ekonomické výhodnosti nabídky s ohledem na 3E... 21 2.7.4 Postup zadavatele při výběru kritéria ekonomické výhodnosti nabídky 21 2.8 Orgány kontroly veřejných nákupů v ČR... 23 2.8.1 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)... 23 2.8.2 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)... 23 2.9 Organizace veřejných nákupů ve vybraných zemích EU... 23 2.9.1 Finsko... 23

Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě 9 2.9.2 Velká Británie... 24 2.9.3 Slovenská republika... 24 2.10 Komparace organizace veřejných nákupů v ČR a ve vybraných zemích EU 25 3 Praktická část 26 3.1 Politika vlády České republiky v oblasti veřejných zakázek... 26 3.2 Novela zákona o veřejných zakázkách nejvýznamnější změny... 26 3.3 Nejčastější chyby zadavatelů při zadávání veřejných zakázek... 27 3.4 Finanční ředitelství v Brně... 29 3.5 Generální finanční ředitelství... 30 3.5.1 Směrnice č. 22/2011 generálního ředitele, Zadávání veřejných zakázek územních finančních orgánů... 31 3.5.2 Provozní a kontrolní směrnice generálního ředitele... 32 3.6 Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky... 33 3.6.1 Směrnice č. 32 / 2013 generálního ředitele, Standardy pro oblast správy majetku a investic... 34 3.6.2 Směrnice č. 33 / 2013 generálního ředitele, Zadávání veřejných zakázek 34 3.6.3 Provozní a kontrolní směrnice generálního ředitele v roce 2013.. 36 3.7 Shrnutí vývoje směrnic finanční správy z hlediska zohlednění změn v zákoně o veřejných zakázkách a zahrnutí principů 3E... 36 3.7.1 Návrh kontrolního listu pro kontrolu zadávání a realizace veřejných zakázek...37 3.8 Veřejné zakázky malého rozsahu realizované Finančním ředitelstvím v Brně a příklady jejich realizace v souladu s novelou zákona o veřejných zakázkách... 38 3.8.1 Provádění úklidových prací v prostorách Finančního úřadu v Chotěboři... 38 3.8.2 Provádění úklidových prací v prostorách finančního úřadu teoretický příklad v případě realizace dle novely zákona o veřejných zakázkách a dle Směrnice č. 33/2013 generálního ředitele... 40 3.8.3 Vyhodnocení průběhu zadání veřejné zakázky na provádění úklidových služeb před novelou zákona o veřejných zakázkách a po uvedení novely v platnost... 41 3.8.4 Dodávka osobních automobilů pro Finanční ředitelství v Brně... 42

Veřejné zakázky z pohledu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě 10 3.8.5 Dodávka osobních automobilů teoretický příklad v případě realizace dle novely zákona o veřejných zakázkách a dle Směrnice č. 33/2013 generálního ředitele... 44 3.8.6 Vyhodnocení průběhu zadání veřejné zakázky na dodávku osobních automobilů před novelou zákona o veřejných zakázkách a po uvedení novely v platnost... 44 4 Závěr 46 5 Literatura 48 6 Seznam použitých zkratek 49 7 Seznam obrázků 50

11 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V současné době je korupce vnímána občany našeho státu jako jeden z nejzávažnějších problémů české společnosti. Na tuto situaci poukazuje řada sociologických průzkumů a je i častým námětem pro média. Politická reprezentace státu je podrobována kritice za ignorování situace a neřešení závažných pochybení. Za další výrazný problém je oprávněně považována rozpočtová situace České republiky, vláda je nucena přistupovat k nepopulárním krokům a přesto se stále nedaří zastavit zvyšování deficitu státního rozpočtu. Jednou z cest ke zlepšení situace v oblasti korupce by měla být i novela zákona č. 137/20o6 Sb., o veřejných zakázkách, která vstoupila v platnost 1. 4. 2012. Za nejdůležitější změny je považováno snížení limitů pro veřejné zakázky, které rozhodují o tom, zda se soutěž musí řídit dle zákona. Vzhledem k tomu, že v České republice ročně proběhnou veřejné zakázky za zhruba 600 miliard korun a z toho přibližně polovina byla doposud v režimu veřejných zakázek malého rozsahu, kde není nutné soutěž zveřejňovat a tím je možné ji ovlivnit, předpokládá MMR snížením limitů úsporu až 10% z celkového ročního objemu zakázek. Veřejné zakázky, u kterých nejsou povinně zveřejňovány jakékoli informace, tvoří významný podíl celkového trhu veřejných zakázek v České republice. V roce 2010 činil podíl těchto zakázek 44% z celkového objemu prostředků vynaložených na veřejné zakázky. Převážnou většinu objemu tvořily veřejné zakázky malého rozsahu, na které se nevztahují ustanovení zákona č. 137/2006 Sb. a ani další informační povinnosti (KAMENÍK, 2011) Jako další varianta se jeví větší důraz na dodržování 3E zásad při zpracování a vyhlašování veřejných zakázek, zásady vyplývají ze zákona č. 320/2001 SB., o finanční kontrole. Dle mého názoru nejsou tyto zásady prozatím veřejnou správou při výběru uchazečů příliš zohledňovány. Zadavatelé se spíše soustředí na dodržování procedurálních postupů stanovených zákonem o veřejných zakázkách. Jediným kritériem bývá nejčastěji nabídková cena, což může být v některých případech značně zavádějící, z dlouhodobého hlediska pro vyhlašovatele soutěže nevýhodné a původně nízká nabídková cena se vlivem dalších okolností, které nebyly při výběru zohledněny, výrazně navýší.

1. Úvod a cíl práce 12 1.2 Cíl práce V rámci zpracování mojí bakalářské práce bych se ráda pokusila o zhodnocení situace při pořizování majetku ve státní správě, konkrétně ve Finanční správě České republiky, zda pořizování probíhá v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a současně v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Dále zda změny, které nastaly změnou zákona o veřejných zakázkách, byly zahrnuty do interních předpisů Finanční správy České republiky a zda jsou aplikovány v praxi a také posoudit zda je možné interní předpisy doplnit a navrhnout úpravu směrnic. 1.3 Metodika práce Oblast problematiky zadávání veřejných zakázek ve státní správě je mi velmi blízká, neboť pracuji ve finanční správě, konkrétně na oddělení hospodářské správy, které zabezpečuje po provozní stránce chod finančních úřadů a jim podřízených územních pracovišť. Praktické zkušenosti jsou tedy čerpány z vlastní praxe. Dalším zdrojem informací byla samozřejmě odborná literatura, platné právní předpisy a odborné texty publikované na internetu. V části Literární přehled jsem použila metodu deskripce. Metoda deskripce je metodou popisu daného jevu či skutečnosti. V literárním přehledu jsou tedy popsány základní pojmy, které se vztahují k problematice bakalářské práce a dále je nastíněna organizace veřejných nákupů i ve vybraných zemích Evropské unie. Část Vlastní práce je v první polovině opět zpracována metodou deskripce. Je popsán vývoj finanční správy z hlediska organizační struktury a implementace novely zákona o veřejných zakázkách do interních předpisů. Také je posouzeno zahrnutí principů 3E do těchto předpisů a navrženo doplnění směrnice o veřejných zakázkách. Druhá polovina je zpracována metodou komparace. Je srovnán průběh konkrétních veřejných zakázek malého rozsahu před a po novelizaci zákona o veřejných zakázkách. V závěru práce s pomocí metody dedukce hodnotím dosavadní praxi při zadávání veřejných zakázek, dopady novely zákona na provozní praxi a zahrnutí změn do interních předpisů.

13 2 Literární přehled 2.1 Veřejná zakázka Dle zákona č. 137/2006 je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka musí být realizována na základě písemné smlouvy. Dle autora Františka Ochrany: můžeme na veřejné zakázky nahlížet z více pohledů. Ekonomické hledisko - veřejnou zakázkou rozumíme účelnou alokaci zdrojů, kterou zadavatel sleduje obvykle ekonomicko-sociální cíle. Na jedné straně přihlíží k tomu, aby použité veřejné zdroje byly alokovány hospodárně, efektivně a účelně. Vedle těchto racionálně ekonomických alokačních kritérií veřejná zakázka obvykle sleduje i kritéria normativní, související s přerozdělováním zdrojů, kdy užitky z realizované veřejné zakázky mohou plynout jen určitým segmentům veřejnosti. (OCHRANA, F., 2004) Právní hledisko veřejnou zakázkou rozumíme zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je veřejný zadavatel definovaný zákonem. Veřejnou zakázkou se rozumí každá zakázka, která je hrazena z veřejných zdrojů (veřejných rozpočtů). Základními subjekty veřejné zakázky jsou zadavatel a uchazeč. (OCHRANA, F.,2004) 2.2 Zadavatel veřejné zakázky Za zadavatele veřejné zakázky se pro účely zákona č. 137/2006 považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Veřejným zadavatelem je Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Dále jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu (zákon č. 137/2006 Sb.). Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby (zákon č. 137/2006 Sb.). Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající některou z relevantních činností podle 4 (např. odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství), (zákon č. 137/2006 Sb.).

2. Literární přehled 14 2.3 Zásady postupu veřejného zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách Zadavatel je ze zákona o veřejných zakázkách povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace: Zásada transparentnosti - každá zakázka musí být zadávána transparentním způsobem. To znamená zajištění co největší průhlednosti řízení, což podstatnou měrou přispívá k přezkoumatelnosti celého řízení a k možnosti kontroly postupu v řízení. Což je například pořizování písemné evidence o úkonech, předem vymezená kritéria hodnocení nabídek a řádné zdůvodnění každého rozhodnutí (zákon č. 137/2006 Sb.) Zásada rovného zacházení - zadavatel je v celém průběhu zadávacího řízení povinen ke všem dodavatelům, kteří mohou podat nebo podají nabídku, přistupovat stejným způsobem. Musí definovat přesné podmínky zadávacího řízení, např. způsob hodnocení nabídek (zákon č. 137/2006 Sb.) Zásada zákazu diskriminace - vůči všem dodavatelům je zadavatel v průběhu řízení povinen postupovat tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci některého z dodavatelů. Současně je ovšem oprávněn stanovit přesné podmínky řízení, tak, aby mohl být vybrán nejvhodnější uchazeč, ale přitom nebyl uzavřen přístup jinému dodavateli do řízení. Zásada je uplatňována nejen ve vztahu k dodavatelům se sídlem, místem podnikání či bydlištěm na území České republiky, ale i k zahraničním dodavatelům. (zákon č. 137/2006 Sb.) 2.3.1 Transparentnost jako nástroj omezování korupce Transparentnost je považována za nejvýznamnější nástroj účinné prevence korupčního jednání. Převážná většina odborníků je toho názoru, že míra transparentnosti obecně a zejména ve veřejném sektoru ovlivňuje míru korupce ve společnosti. V souvislosti s veřejným sektorem se transparentností rozumí průhlednost rozhodovacích procesů. Hlavním principem transparentnosti je princip rovného a neomezeného přístupu ke všem zásadním informacím o veřejném rozhodování. Na transparentnost je třeba nahlížet z ekonomického i ze sociálního hlediska. Z ekonomického hlediska se aktéři chovají racionálně a zohledňují rizika a náklady korupce, která je nelegální a musí probíhat v tajnosti. Zvýšení nároků na transparentnost nutí aktéry korupce, aby zvyšovali náklady na její utajení. Při vysoké transparentnosti se již korupce nemusí vyplatit. Z hlediska sociálního se transparentnost projeví větší mírou a intenzitou veřejné kontroly. Aktéři veřejné kontroly (média, experti, podnikatelé) mají lepší přístup k informacím a mohou efektivněji dohlížet na regulérnost, hospodárnost a dodržování veřejných zájmů při zadávání a realizaci zakázek. (KAMENÍK, M., 2011)

2. Literární přehled 15 2.3.2 Fáze životního cyklu veřejné zakázky a jejich obecná korupční rizika Plánování veřejné zakázky zadavatelé pracují na přípravě plánu veřejných zakázek, které by měly být zadány v následujícím časovém období. Mohou plánovat ve vazbě na investiční akce nebo ve vazbě na přípravu rozpočtu na další období (OCHRANA, F., 2008). Ovšem investice nemusí být kvalitně ekonomicky posouzena. Cena prací a služeb může být nadhodnocena ve prospěch konkrétního dodavatele. Dále mohou být záměrně chybně definovány samotné potřeby a tím pádem zajištěn zisk upřednostněnému dodavateli (KAMENÍK, M.,2012). Příprava veřejné zakázky začíná specifikací veřejné zakázky a přípravou dokumentů, které budou použity jako zadávací podmínky nebo jako dokumenty nutné pro schválení zakázky. Při specifikaci je nutné rozlišovat režim zakázky (veřejná zakázka malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní zakázka). Připravené dokumenty jsou dále postoupeny do schvalovacího procesu zadavatele. Schvalovací proces probíhá v souladu s interními předpisy zadavatele. Musí být odsouhlasena předpokládaná hodnota, finanční zdroje, právní náležitosti a obchodní podmínky. Dále je ustanovena hodnotící komise (OCHRANA, F., 2008). Mezi možná rizika patří možnost úmyslného nastavení soutěžních podmínek pro preferovaného dodavatele, konkurence je tím pádem velmi silně omezena. Zejména u rozsáhlých a technicky náročných zakázek je obtížné posoudit možnost manipulace soutěžních podmínek (KAMENÍK, M., 2012). Zadání veřejné zakázky je zahájeno zadávací řízení postupem v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Postup je odlišný dle druhu veřejné zakázky. Je vybrána nejvhodnější nabídka nebo je řízení zrušeno. S vybraným uchazečem je odsouhlasena a podepsána smlouva. Smlouvu podepisuje jménem zadavatele oprávněný vedoucí pracovník (OCHRANA, F., 2008). Zde vzniká vysoké riziko, že bude rozhodovatel ovlivněn provizemi případně i úplatky. Riziko roste, pokud nejsou hodnotící kritéria jednoznačně zadána (KAMENÍK, M., 2012). Plnění smlouvy Dodavatel má možnost kompenzovat náklady na korupci nízkou kvalitou dodání nebo špatnými parametry předmětu zakázky nebo neoprávněným navýšením ceny dodání či změnou dodacích podmínek (KAMENÍK, M., 2012).

2. Literární přehled 16 2.4 Zásady postupu veřejného zadavatele z hlediska zákona o finanční kontrole V 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, se nachází definice pojmů hospodárnost, efektivnost a účelnost. Jedním z hlavních úkolů finanční kontroly je dle tohoto paragrafu prověřování hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné správy. Hospodárnost - hospodárností rozumíme využití veřejných prostředků k zajištění daných úkolů, za současného minimálního vynaložení prostředků při dodržení kvality úkolů. Princip hospodárnosti klade důraz na minimalizaci nákladů zdrojů (finančních, lidských, věcných) a zároveň požaduje dodržet kvalitu zdrojů (OCHRANA, F., 2008). Hospodárností v užším smyslu dále rozumíme použití prostředků k činnosti veřejné právy, tak, aby byly k dispozici ve správném čase, v dostatečném množství, přiměřené kvalitě za nejvýhodnější cenu. Zásadu hospodárnosti si také můžeme představit jako pravidlo, které nám poskytne doporučení jakým způsobem s ohledem na výdaje nejlépe do stanoveného cíle dojít (KAMENÍK, M., 2012). Efektivnost - efektivností rozumíme použití veřejných prostředků, při kterém se dosáhne maximálního rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s prostředky vynaloženými na jejich plnění. Poměr mezi výstupy činností a vstupy na tuto činnost vynaloženými nazýváme efektivností. Princip efektivnosti je založen na dosažení nejlépe možného vztahu mezi zdroji činnosti a dosaženými účinky (OCHRANA, F., 2008). Efektivnost je zaměřena na dosažení nejkvalitnějšího vztahu mezi užitými prostředky a požadovanými výsledky. Je to cesta kudy do stanoveného cíle dojít, abychom dosáhli ten nejlepší užitek (KAMENÍK, M., 2012). Účelnost - účelností chápeme úroveň dosažených cílů a vztah mezi plánovanými a skutečnými dopady činnosti. Princip účelnosti požaduje dosažení cílů v nejvyšší možné míře a plánovaných účinků (OCHRANA, F., 2008).

2. Literární přehled 17 Výstupy Potřeby Vysoká zaměstnanost a špatné platové vyhlídky znevýhodněných mladých lidí Exogenní faktory Sociální faktory Celkové ekonomické podmínky Daňové pobídky pro průmysl Dopady Do regionu vstupují nová průmyslová odvětví díky zlepšeným schopnostem a znalostem Výsledky Počet studentů, kteří našli práci Zvýšení průměrného platu Cíle Zvýšit pracovní příležitosti a platovou hladinu pro znevýhodněné mladé lidi v regionu X. Vstupy Financování Granty Zařízení Školitelé Procesy Pořádání kurzů odborné přípravy Výstupy Počet hodin poskytnuté odborné přípravy Počet úspěšných absolventů kurzů Efektivnost Hospodárnost Účelnost Obr.č.1: Grafické znázornění vztahů mezi zásadami 3E Zdroj: Evropský účetní dvůr, 2010 2.4.1 Hodnota za peníze promítnutí principů 3E Hodnota za peníze je promítnutím principů 3E jako obecných rozpočtových zásad do procesu veřejného nakupování, představuje zásadu založenou na maximálním využití možných zdrojů vzhledem k požadovaným cílům. K uskutečnění zásady hodnoty za peníze je třeba zvážit náklady nejen na zajištění provozu ale i údržby po dobu plánované životnosti předmětu zakázky, včetně nákladů na likvidaci. Koncept zahrnuje celý životní cyklus zakázky. Ke správnému stanovení hodnoty za peníze pro komplikovanější nákupy slouží nástroje finanční a ekonomické analýzy. Vztah nákladů a rizik z hlediska hodnoty za peníze znázorňuje obrázek 2. (KAMENÍK, M., 2012).

2. Literární přehled 18 RIZIKO Zajistit kvalitní dodávku Minimalizovat transakční náklady Řídit dodávku Snížit cenu NÁKLADY Obr. č.2: Vztah nákladů a rizik nákupu s ohledem na hodnotu za peníze Zdroj: OGC, 2005 2.5 Souvislost mezi postupy z hlediska zákona o veřejných zakázkách a zákona o finanční kontrole a její uplatnění v praxi Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je procesní právní normou upravující postupy zadávání veřejných zakázek. Principy hospodárného, efektivního a účelného vynakládání finančních prostředků jsou upraveny v jiných právních předpisech (např. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě) Nesprávná aplikace principů stanovených v zákoně o veřejných zakázkách může vést v řadě případů k rozporu s principy 3E. V mnoha případech jsou samy principy zákona o veřejných zakázkách v potencionálním rozporu s principy 3E (např. povinnost vyloučit uchazeče, který nabízí nejnižší nabídkovou cenu pro formální pochybení). Pozornost zadavatelů je při zadávání veřejných zakázek soustředěna především na dodržení správných procedurálních postupů stanovených v zákoně o veřejných zakázkách, a méně je již zaměřena na dodržení souvisejících zákonů upravujících hospodárné, efektivní a účelné vynakládání finančních prostředků. Zadavatel by se neměl spokojit pouze s formálním dodržením pravidel obsažených v zákoně o veřejných zakázkách. (OCHRANA, F., 2008).

2. Literární přehled 19 2.5.1 Standardy jako způsob aplikace 3E v praxi Pro zajištění hospodárného veřejného nákupu je nutné mít stanoveny minimální věcné a procesní nároky, které zaručí optimální průběh i věcné řešení rozhodování o nákupu a dále jeho realizaci, tj. v každé fázi nákupního cyklu budou brány v potaz klíčové okolnosti nákupu. K výše uvedenému nejlépe vede zapojení určitých standardů do vnitřního systému každé organizace. Zejména se jedná o standardy: Ekonomické slouží pro ověření hodnoty za peníze daného nákupu Technické stanovují kvalitu a funkčnost po technické stránce Standardy projektového řízení standardní procesní pravidla pro řízení a organizaci nákupu, pro celý nákup jako celek i pro jednotlivé fáze nákupního cyklu Soutěžní základní závazná soutěžní pravidla a podrobnější soutěžní strategie nákupu s ohledem na hodnotu za peníze Smluvní základní smluvní (obchodní) podmínky pro typizované nákupy Informační parametry informovanosti o veřejných nákupech pro veřejnou kontrolu (KAMENÍK, M., 2012). Za hospodárná jsou označována řešení vykazující zlepšení oproti stávající situaci, a to alespoň v jedné z následujících variant zvýšení hospodárnosti: -snížení vstupů při zachování stejné kvality -nižší cena zdrojů použitých pro zajištění výstupů -zajištění dodatečných výstupů, tj. zvýšení kvality či množství výstupů při stejných vstupech -zlepšení poměru mezi výstupy a jednotkovými náklady vstupů (KAMENÍK, M., 2012). 2.6 Pravidla 3E principů v postupech zadávání veřejných zakázek Dodržování 3E principů je nutné v průběhu celého cyklu veřejné zakázky, nejvíce však ve fázi plánování a přípravy. V této fázi se stanovuje předmět zakázky, druh zadávacího řízení. Rozhoduje se o požadavcích na prokázání kvalifikace, o metodě hodnocení nabídek. Zpracovává se návrh smlouvy. Před fázemi plánování a přípravy by měl zadavatel uskutečnit další procesy a rozhodnutí, za účelem nastavení optimální struktury nákupů, technickoekonomického posouzení variant pořízení a provozování dané komodity. Mělo by se jednat o následující kroky: Zpracování popisu stavu problému Zpracování popisu cílů a účinků Zpracování popisu variant pro dosažení cílů Zkoumání efektivnosti variant

2. Literární přehled 20 Zpracování popisu, jakým způsobem má vybraný projekt pozitivně ovlivnit dosažení cílů Zpracování časového plánu Zpracování popisu plánovaného administrativního provedení vybraného projektu Jestliže zadavatel nepropojí výše uvedené procesy, je realizace projektu v souladu s 3E principy významně omezena a někdy již ani není možné principy naplnit. Dále by mělo následovat správně vedené zadávací řízení, které zajistí transparentnost, rovné zacházení a zamezení diskriminaci a současně účelnou, efektivní a hospodárnou realizaci předmětu plnění. V průběhu plnění smlouvy by měl zadavatel pracovat s principy 3E, zejména pokud se jedná o dlouhodobé smlouvy nebo smlouvy uzavřené na dobu neurčitou (OCHRANA, F., 2008). 2.7 Hodnocení veřejných zakázek s ohledem na kritéria 3E 2.7.1 Stanovení hodnotících kritérií s ohledem na 3E Dle 78 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách volí zadavatel při výběru kritérií mezi ekonomickou výhodností nabídky a nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel může postupovat dle metodických kroků z obrázku č. 3(OCHRANA, F., 2008) START Proveď rozvahu o volbě kritérií s ohledem na uvažovaný předmět veřejné zakázky! ANO Postupuj podle metodiky hodnocení nabídek na základě nejnižší nabídkové ceny Je dostatečné pro výběr jen kritérium nejnižší nabídkové ceny? NE Použij metodiku hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky! KONEC KONEC Obr. č. 3: Postup zadavatele, Zdroj: OCHRANA, F.(2008)

2. Literární přehled 21 Zadavatel musí stanovit hodnotící kritéria tak, aby respektovala kritérium účelnosti, odpovídá tedy za správnou volbu kritérií k hodnocení zakázek. Z pohledu zákona o finanční kontrole je povinen provádět předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací ( 25 odst. 1 zákona o finanční kontrole), součástí této kontroly je audit výkonu. Dále je povinen zpracovat analytickou dokumentaci o procesu rozhodování zadavatele z pohledu požadavků na 3E(OCHRANA, F., 2008) 2.7.2 Kritérium nejnižší nabídkové ceny a ustanovení 3E v zákoně o finanční kontrole Pokud se zadavatel rozhodne pro jediné hodnotící kritérium a to nejnižší nabídkovou cenu a pro použití kritéria hospodárnosti, je povinen své rozhodnutí zdůvodnit v dokumentaci k zakázce (dokumentace řídící kontroly a dokumentace interního auditu) (OCHRANA, F., 2008) 2.7.3 Kritérium ekonomické výhodnosti nabídky s ohledem na 3E V případě, že zadavatel rozhodne, že je vhodné k hodnocení nabídek použít více kritérií, jedná se o kritérium ekonomické výhodnosti nabídky, pro které platí: je agregovaným kritériem a musí být dekomponováno na dílčí kritéria ( 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) má předmětný charakter ( 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) nabídková cena je jeho součástí ( 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) žádné z dílčích kritérií nesmí diskriminovat či zvýhodňovat některého z uchazečů ( 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) jednotlivá kritéria musí mít stanovenou váhu ( 78 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách) Ekonomická výhodnost nabídky musí být hodnocena jak užitnými vlastnostmi, tak i vlastnostmi nákladovými (OCHRANA, F., 2008) 2.7.4 Postup zadavatele při výběru kritéria ekonomické výhodnosti nabídky Při použití kritéria ekonomické výhodnosti nabídky lze postupovat dle obrázku č. 4 (OCHRANA, F., 2008)

2. Literární přehled 22 START Je vhodné hodnotit dle více kritérií? NE ANO Použij kritérium výběru podle nejnižší nabídkové ceny! Dekomponuj ekonomickou výhodnost nabídky na dílčí kritéria! Ber na zřetel 3E KONEC Prověřuj, zda obsahem jednotlivých dílčích kritérií jsou 3E Stanov váhy jednotlivých kritérií Zveřejni váhy v zadávací dokumentaci! KONEC Obr. č. 4: Postup při výběru kritéria ekonomické výhodnosti nabídky s ohledem na 3E Zdroj: OCHRANA, F., (2008) Kritéria dle kterých jsou nabídky hodnoceny rozdělujeme na dvě skupiny: Kriteria nákladová (nabídková cena, provozní náklady), jedná se o kritéria minimalizační. Nabídka, která dosáhne v daném parametru nejnižší hodnotu, je nejlepší (OCHRANA, F., 2008).

2. Literární přehled 23 Kritéria užitková (kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, hledisko vlivu na životní prostředí). Jsou to kritéria maximalizační, čím vyšší je hodnota nabídky pro uvedené kritérium, tím je nabídka vhodnější (OCHRANA, F., 2008) Jelikož dílčí kritéria nemají pro zadavatele stejný význam, musí zadavatel tuto skutečnost zohlednit při stanovení vah jednotlivých dílčích kritérií. K tomu může oslovit vhodné experty jak externí odborníky, tak i pracovníky z okruhu jeho působnosti (OCHRANA, F., 2008) 2.8 Orgány kontroly veřejných nákupů v ČR 2.8.1 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) Postavením, pravomocemi a funkcemi by měl zajišťovat nezávislou a objektivní kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Dohlíží na soulad hospodaření nejen s právním řádem, ale také na dodržování 3E zásad při výdajích státu (KAMENÍK, M., 2012). 2.8.2 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Pravomoc a působnost úřadu jsou do velké míry dány směrnicemi EU o veřejných zakázkách. Vydává předběžná opatření, rozhoduje o tom zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, ukládá nápravná opatření a kontroluje úkony zadavatele podle zákona o státní kontrole (KAMENÍK, M.,2012). 2.9 Organizace veřejných nákupů ve vybraných zemích EU 2.9.1 Finsko Normativní úřady pro veřejné nakupování a zadávání zakázek: Ministerstvo zaměstnanosti a hospodářství (Ministry of Employment and the Economy) navrhuje legislativu, poskytuje informace o předpisech, spravuje elektronický systém pro vyhlašování zakázek Ministerstvo financí (Ministry of Finance) poskytuje obecné pokyny, tvoří vládní strategii centrálního zadávání a má v kompetenci vývoj zadávacích postupů a metod Poradní útvar pro veřejné zakázky (Public Procurement Advisory Unit) poskytuje zadavatelům informace a poradenství, radí v oblasti správné aplikace zákonných úprav Orgány kontroly veřejných nákupů: Valtiontalouden tarkastusvirasto (National Audit Office of Finlad) je obdobný s českým NKÚ, kontroluje hospodárné a efektivní nakládání s veřejnými prostředky

2. Literární přehled 24 Organizace centrálních nákupů: Hansel Ltd. vládní nákupní agentura, zajišťuje centrální nákupy pro ministerstva a další úřady, využívá rámcových smluv s dodavateli komodit, vyhlašuje zakázky a uzavírá rámcové smlouvy KL-Kuntahankinnat Oy, agentura je vlastněna Asociací finských lokálních a regionálních autorit, zajišťuje nákupy pro pro místní a regionální samosprávy Orgány přezkumu veřejných zakázek: Obchodní soud (Markkinaoikeus) zkoumá zadávací řízení, zda jsou řízení v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a dalšími předpisy (směrnice EU), má obdobnou funkci jako ÚOHS, uděluje pokuty (KAMENÍK, M.2012) 2.9.2 Velká Británie Normativní úřad pro veřejné nakupování a zadávání zakázek: Office of Government Commerce(OGC) je nezávislý úřad spadající pod kabinet vlády, pomáhá orgánům veřejné správy zajistit efektivitu a podporovat hodnotu za peníze jejich nákupních aktivit, dohlíží na strategické projekty, stanovuje standardy pro hospodárné veřejné nákupy Orgány kontroly veřejných nákupů: OGC Gateway Review přezkoumává nákupní programy a projekty veřejných zakázek, podle výše rizika projektu je stanovena nezávislost přezkumu. National Audit Office (NAO) provádí audit hodnoty za peníze v systému státní správy, územní samosprávy jsou kontrolovány auditními úřady jednotlivých zemí, je obdobou NKÚ. Organizace centrálních nákupů: Government procurement service(gps) zajišťuje centrální nakupování, které je pro zadavatele ústřední státní správy povinné. Má v nabídce více než 500 tisíc výrobků a služeb, které mohou zadavatelé jednoduše vysoutěžit a pořídit ve standardizované podobě. Orgány přezkumu veřejných zakázek: odpovědnost nese systém národních soudů (vrchní soud Anglie, Walesu, Severního Irska a Skotska), soudy mají pravomoc zrušit již vysoutěžené tendry, ukládat pokuty.(kameník, M., 2012) 2.9.3 Slovenská republika Normativní úřad pro veřejné nakupování a zadávání zakázek: Úrad pre verejné obstaravanie (ÚVO) je ústřední orgán státní správy, odpvědný za politiku veřejného zadávání, podílí se na legislativě, metodicky vede zadavatele, provozuje elektronický systém zveřejňování informací.

2. Literární přehled 25 Orgány kontroly veřejných nákupů: Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má podobnou funkci a postavení jako český NKÚ, rozsahem kontroly se od českého značně liší, pod kontrolu spadá i hospodaření územní samosprávy a obchodních společností s účastí veřejného sektoru Organizace centrálních nákupů: dosud není zřízen systém centrálních nákupů Orgány přezkumu veřejných zakázek: zajišťuje ÚVO (KAMENÍK, M., 2012) 2.10 Komparace organizace veřejných nákupů v ČR a ve vybraných zemích EU Z uvedených informací jednoznačně vyplývá, že v systému veřejných nákupů v ČR chybí důležité prvky řízení, implementace a kontroly a pokud existují, jsou uplatňovány velmi sporadicky. Výrazně chybí plošné prvky metodického vedení (stanovení a kontrola implementace standardů), a systematická kontrola a vyhodnocování veřejných nákupů. Mezinárodní srovnání ukazuje, že ČR postrádá v oblasti veřejných nákupů prvky dobré praxe. Samotná existence zákonných norem negarantuje v plné míře reálnou hospodárnost veřejných nákupů. Chybí zejména obecné manuály dobré praxe, odbornost a kvalitní podpora vzdělávání a osvěty. Pokud dojde ke spojení s korupčními vlivy, mohou tyto příčiny vést k plošným selháváním (např. nákup nepotřebných nebo výrazně předražených zakázek). Praxe v zahraničí ukazuje, že kvalitní modely centrálních nákupů jsou postaveny na jedné dominantní profesionální a nezávislé nákupní organizaci, popřípadě umožňující vstup všem subjektům veřejného sektoru. Zadávání zakázek na úrovni jednotlivých ministerstev a uzavřené ostatním zadavatelům má mnohem nižší přínos ke zvýšení transparentnosti a hospodárnosti veřejných nákupů. Dalším výrazným problémem systému nákupů v ČR je také málo systematická kontrola a audit hospodárnosti nákupů (zásady 3E, hodnota za peníze). Chybí kvalitní rámec (metodika) pro interní kontrolu. K reformě systému je nezbytné přistupovat v rámci komplexní a strategicky řízené politiky, která je schopna využít více zdrojů lepší hospodárnosti veřejných nákupů. Je však nutné dokončit reformu státní správy. Pouze v ČR nebyly doposud podniknuty kroky k vylepšení podmínek pro nestranný a objektivní výkon státní správy. Problémem je silná a dlouhodobá politizace, díky níž je modernizace systému mnohem obtížnější a to zejména s ohledem na strategickou tvorbu, řízení a podporu systému nákupů a zadávání zakázek. (KAMENÍK, M., 2011)

26 3 Praktická část 3.1 Politika vlády České republiky v oblasti veřejných zakázek Vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení z roku 2010 zavázala plnit cíle protikorupční politiky v oblasti zvyšování transparentnosti veřejné správy. Stanovila nutnost prostřednictvím právní úpravy vytvořit jasná pravidla a optimální nástroje obsahující zavedení povinných hodnocení dopadů regulace a hodnocení korupčních rizik. Dále také navýšení standardizace procesů veřejné správy a nastavení transparentních systémů a rizik, zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu Vláda považovala za důležité uskutečnit změny v zákoně o veřejných zakázkách v těchto bodech: -zavedení jednotné archivace a evidence všech veřejných zakázek na internetu -zamezení účasti subjektů porušujících zákon. - na internetu se budou zveřejňovat životopisy zakázek od zadávací dokumentace, váhy rozhodovacích kritérií, průběhu výběrového řízení, členů komise, uzavřených smluv a jejich plnění, členové výběrových komisí u zakázek velké hodnoty budou zvoleni losem. -firmy, které se budou ucházet o veřejné zakázky, budou muset o sobě povinně sdělit všechny podstatné informace. Společnosti bez předem známé a průhledné vlastnické struktury se nebudou moci těchto soutěží účastnit.. - využití moderních prvků monitoringu zadávání veřejných zakázek -zprůhlednění celého procesu upřednostněním elektronických nástrojů, jako jsou elektronická tržiště a elektronické aukce. -centrální nakupování komodit v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. - snížení limitů pro povinné vypsání veřejných zakázek na 1 milion, resp. na 3 miliony korun. (Programové prohlášení Vlády České republiky, 2010) K 1. 4. 2012 vstoupila v platnost novela zákona o veřejných zakázkách, která zohlednila některé požadované úpravy dle strategie vlády České republiky. 3.2 Novela zákona o veřejných zakázkách nejvýznamnější změny Snížení zákonných limitů pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu - limit 2 miliony Kč bez DPH (na dodávky a služby) se změnil na výši 1 milion Kč bez DPH, platnost do 31. 12. 2013. Limit na stavební práce je do 31. 12. 2013 3 miliony Kč bez DPH (původně 6 milionů Kč bez DPH). Od 1. 1. 2014 bude stejná výše limitu pro všechny veřejné zakázky (dodávky, služby i stavební práce) a to 1 milion Kč bez DPH.

3. Praktická část 27 Veškeré dokumenty a informace jsou zcela veřejné - je zavedena povinnost zveřejňovat informace o veřejné zakázce, zejména cenu. Výjimkou jsou veřejné zakázky malého rozsahu, utajované informace a vojenské materiály. Musí se zveřejňovat smlouvy veřejných zakázek nad 500 000 Kč. Změna v rámci definice zadavatele veřejné zakázky - zadavatelem veřejné zakázky je každý zadavatel, který více jak 50 % prostředků na zakázku získá z veřejných zdrojů. Povinnost zrušit zadávací řízení - zadavatel je povinen zrušit zadávací řízení, pokud obdrží méně než dvě nabídky. Předběžné oznámení - zadavatel je povinen 30 dní předem u všech zakázek (kromě zjednodušeného podlimitního řízení a jednacích řízení) odeslat k uveřejnění tzv. předběžné oznámení, které musí obsahovat i zdůvodnění nutnosti realizace zakázky. Hodnocení prostřednictvím elektronické aukce - každý zadavatel má nově povinnost provést hodnocení prostřednictvím elektronické aukce a to u veřejných zakázek na dodávky vymezené prováděcím předpisem. Povinnost uveřejnit části zadávací dokumentace - na profilu zadavatele musí být zveřejněny části zadávací dokumentace. Především kompletní textová část dokumentace, uhrazená cena za zakázku a odůvodnění požadavků na technické kvalifikační předpoklady i odůvodnění stanovení předmětu zakázky a způsobu hodnocení vzhledem k potřebám zadavatele. Pokud hlavní dodavatel uhradil některému ze subdodavatelů více jak 10 % za plnění subdodávky ( v případě významné veřejné zakázky více jak 5% ) je povinen zveřejnit i informace o subdodavateli, (MATOUŠEK,P. 2012) Při postupu dle novely dochází v současné době ze strany zadavatelů k menším či větším pochybením. Přehled nejčastějších pochybení uvádím dále. 3.3 Nejčastější chyby zadavatelů při zadávání veřejných zakázek Hodnotící kritéria - jsou velmi často zadavatelem chybně stanovena, zadavatel zvolí několik hodnotících kritérií, ale v zadávacích podmínkách nestanoví způsob, jakým budou jednotlivá kritéria hodnocena, nebo není dodržen postup hodnocení stanovený v zadávacích podmínkách, dále mohou být zvolena nepřípustná hodnotící kritéria, která jsou spíše kvalifikačními předpoklady a nevyjadřují ekonomickou výhodnost a mnohdy se ani nevztahují k samotnému předmětu plnění ( MŠMT, 2012) Kvalifikační předpoklady - zadavatel záměrně stanoví kvalifikační předpoklady, které jsou pro určitou skupinu dodavatelů zvýhodňující nebo naopak znevýhodňující nebo je požadováno předložení seznamu zakázek realizovaných dodavatelem v nepřiměřené výši plnění (MŠMT, 2012)

3. Praktická část 28 Povinnost vyzvat k podání nabídky alespoň 3 dodavatele - povinnost oslovit stanovený minimální počet dodavatelů je obcházena oslovením firem, které v oblasti plánované veřejné zakázky nepodnikají či nemají dostatečnou kapacitu zakázku splnit, případně sídlo dodavatele se nachází ve velké vzdálenosti od předpokládaného místa plnění a náklady na dopravu zakázku nepřiměřeně navýší plnění (MŠMT,2012) Předpokládaná hodnota/maximální cena - častým pochybením je zaměnění pojmů předpokládaná hodnota a maximální přípustná nabídková cena. Předpokládaná hodnota slouží pouze jako pomůcka při určení režimu, kterým se zadání zakázky řídí, ale v žádném případě neslouží k tomu, aby hodnota vyřadila uchazeče, kteří předpokládanou hodnotu svou nabídkou překročí. Je-li však stanovena maximální a nepřekročitelná nabídková cena, tak nabídky, které hodnotu překročí, musí být vyřazeny z plnění (MŠMT, 2012) Dělení zakázek (i mimo projekt) - zadavatel je povinen sečíst všechna plnění za projekt i za svou kmenovou činnost, až po sečtení všech plnění se stanoví předpokládaná hodnota zakázky a tím pádem i režim, ve kterém je zakázka soutěžena plnění (MŠMT, 2012) Uvádění konkrétních značek - do zadávací dokumentace nesmí být uvedena konkrétní značka ani s tím, že je zároveň uvedena možnost dodání obdobných, technicky srovnatelných produktů plnění ( MŠMT,2012) Sloučení vzájemně nesouvisejících předmětů plnění - v některých případech je požadován tak různorodý předmět plnění, že v praxi omezí soutěž na úzký okruh uchazečů schopných dodat celé plnění. V tomto případě je zadavatel povinen umožnit plnění na části, aby nedošlo k porušení zákona plnění ( MŠMT, 2012) Změna smlouvy po ukončení výběrového řízení - smlouva musí být uzavřena ve znění, které bylo odsouhlaseno při výběru nejvhodnějšího uchazeče, dodatečné změny ani formou dodatků ke smlouvě nejsou přípustné plnění (MŠMT, 2012) Jelikož pracuji na Oddělení hospodářské správy v Brně (dříve Oddělení vnitřní správy Finančního ředitelství v Brně), shrnu v mojí bakalářské práci vývoj finanční správy (konkrétně organizačních útvarů v působnosti bývalého Finančního ředitelství v Brně) jednak z hlediska organizační struktury a zejména z hlediska vývoje a změn interních předpisů v návaznosti na novelu zákona o veřejných zakázkách a na zákon o finanční kontrole (kontrola zohlednění 3E principů při pořizování majetku).

3. Praktická část 29 3.4 Finanční ředitelství v Brně Zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech byla zřízena soustava finančních orgánů České republiky, která z hlediska organizační struktury zahrnovala finanční úřady podřízené finančním ředitelstvím a následně Ministerstvu financí. Ze zákona vyplývalo, že finanční ředitelství bylo nadřízeno finančním úřadům v daňové oblasti následujícím způsobem: řídilo finanční úřady, vykonávalo správu daní v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem, včetně vyhledávací činnosti, přezkoumávalo rozhodnutí finančních úřadů vydaná ve správním řízení, vykonávalo finanční kontrolu podle zvláštního právního předpisu, vykonávalo cenovou kontrolu a ukládalo pokuty podle zvláštního právního předpisu, provádělo řízení o přestupcích v oboru své působnosti, v odůvodněných případech provádělo úkony, které jinak patřily do pravomoci jím řízených finančních úřadů, anebo se mohlo na provádění těchto úkonů podílet, zpracovávalo údaje získané při výkonu působnosti územních finančních orgánů ve svém územním obvodu. Dále bylo finanční ředitelství účetní jednotkou a zajišťovalo osobní a věcné potřeby finančních úřadů, které řídilo. K zajištění osobních a věcných potřeb byla zřízena oddělení personální, vnitřní správy a oddělení automatizace a informatiky Ředitelství řídil a za jeho činnost odpovídal ředitel, kterého jmenoval a odvolával ministr financí České republiky. Zákonem bylo v České republice zřízeno osm finančních ředitelství, jedním z nich bylo i Finanční ředitelství v Brně. Do působnosti Finančního ředitelství v Brně patřilo 46 finančních úřadů na území tří krajů České republiky ( Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina a Zlínský kraj). Daňová správa tedy přesně neodpovídala krajskému členění České republiky, ale měla svoje specifické uspořádání. Z hlediska zákona o veřejných zakázkách bylo Finanční ředitelství v Brně odpovědné za dodržování zákona při zajišťování provozu podřízených úřadů. K zajištění všech výše uvedených činností byly průběžně vydávány a aktualizovány vnitřní předpisy a to řády (např. Organizační řád, Pracovní řád, Podpisový řád, Spisový a skartační řád), příkazy ředitele, osobní dopisy ředitele normativní povahy a směrnice ředitele. Směrnice, které se vztahovaly k provozní činnosti finančních úřadů v působnosti Finančního ředitelství v Brně a samotného finančního ředitelství: 3/2002 Směrnice o poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředcích na FŘ v Brně 3/2003 Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany na FŘ v Brně

3. Praktická část 30 3/2004 Směrnice k výkonu řídící kontroly a interního auditu na FŘ v Brně 4/2004 Směrnice Zpracování a oběh dokladů v souladu s výkonem řídící kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému 3/2006 Směrnice k zajištění výkonu vnitřní kontroly na FŘ v Brně 3/2007 Směrnice o řízení autoprovozu na FŘ v Brně 4/2007 Směrnice Pracovní cesty 5/2007 Směrnice k zajištění a organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na FŘ v Brně Z přehledu vyplývá, že na Finančním ředitelství v Brně nebyla vytvořena žádná směrnice o zadávání veřejných zakázek a ředitelství při vyhlašování veškerých výběrových řízení postupovalo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách bez dalších podrobnějších interních předpisů. Ředitelství zajišťovalo výběrová řízení např. na výstavbu nových budov finančních úřadů (FÚ v Třebíči, ve Valašských Kloboukách, ve Veselí nad Moravou), opravy budov, nákup automobilů, kancelářské techniky i kancelářských potřeb. Řídící kontrola, interní audit a vnitřní kontrola probíhaly dle směrnic uvedených v přehledu a dle příslušných zákonů. Principy 3E byly zahrnuty do směrnic: Směrnice č. 4/2004 Zpracování a oběh dokladů v souladu s výkonem řídící kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému, Čl. 6 Předběžná kontrola Předběžnou kontrolou jsou prověřovány všechny přípravné kroky před každou finanční operací, to znamená, že se provádí kontrola všech podkladů a rozhodnutí ještě před podpisem smlouvy nebo vystavením objednávky, v souladu se zákonem o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhláškou. Příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní prověří, zda plánovaná finanční operace splňuje požadavek efektivnosti a hospodárnosti vynakládání veřejných prostředků a zda sleduje v plné šíři záměry a cíle FŘ Směrnice č. 3 / 2006 k zajištění výkonu vnitřní kontroly na Finančním ředitelství v Brně a finančních úřadech v působnosti Finančního ředitelství v Brně, Čl. 5 Zaměření inspekční činnosti Vynakládání rozpočtových prostředků (Kontrola dodržování závazně stanovených ukazatelů rozpočtu, vedení evidence čerpání rozpočtu, Financování investičních akcí, Postup při zadávání veřejných zakázek, Dodržování účelovosti použitých prostředků četně ověřování hospodárnosti jejich vynaložení) 3.5 Generální finanční ředitelství Zákonem č. 199/2010 Sb., se změnil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákon č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech a také zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. S účinností od 1. 1. 2011 se zřídila soustava územních finančních orgánů jako soustava správních úřadů.

3. Praktická část 31 Jako součást soustavy územních finančních orgánů vzniklo Generální finanční ředitelství, které se stalo dle zákona č. 531/1990 Sb., novou organizační složkou státu a účetní jednotkou. Generální finanční ředitelství je správním úřadem s celostátní působností, je řízeno generálním ředitelem, kterého jmenuje a odvolává ministr financí Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, se stala finanční ředitelství vnitřními organizačními jednotkami Generálního finančního ředitelství. Z hlediska správy daní řídilo i nadále finanční ředitelství finanční úřady ve své územní působnosti. Vzhledem k tomu, že z hlediska zákona o veřejných zakázkách již nejsou finanční ředitelství samostatnými organizačními jednotkami, bylo nutné se vzniklé situaci přizpůsobit a sjednotit postup všech finančních ředitelství v České republice. Bylo zjištěno, že dosavadní přístup k vyhlašování výběrových řízení byl značně rozlišný. Některá ředitelství měla vytvořeny vlastní interní předpisy, jiná postupovala v souladu se zákonem bez dalších interních pravidel. Vznikla proto Směrnice č. 22/2011 generálního ředitele, Zadávání veřejných zakázek územních finančních orgánů, dle které bylo nutné postupovat při vyhlašování výběrových řízení ve všech organizačních jednotkách Generálního finančního ředitelství 3.5.1 Směrnice č. 22/2011 generálního ředitele, Zadávání veřejných zakázek územních finančních orgánů Směrnice byla členěna následujícím způsobem: Část první Obecná část (Úvodní ustanovení, Předmět úpravy, Vymezení pojmů, Jednání jménem zadavatele, zásady zadávání veřejných zakázek, Zásada transparentnosti, Zásada rovného zacházení, Zásada zákazu diskriminace) Část druhá Zadávání veřejných zakázek (Druhy veřejných zakázek a zadávacích řízení, Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, Druhy zadávacích řízení, Druhy VZ a zadávacích řízení, Způsob zadávání veřejné zakázky) Část třetí Postup při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek (Schéma povinností zaměstnanců při přípravě a organizaci VZ, Zahájení zadávacího řízení, Poskytování dokumentace a převzetí nabídek, Činnost komisí, Výběr nejvhodnější nabídky, Vyřízení námitek, Zrušení zadávacího řízení, Postup při uzavírání smlouvy, Uzavření smlouvy, Změny smlouvy, Uveřejnění a zachování dokumentace)

3. Praktická část 32 Část čtvrtá Postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (Obecné zásady při zadávání VZMR, Postup při zadávání VZMR, Postup při zadávání VZMR, jejichž cena nepřesahuje 200 000 Kč bez DPH, Postup při zadávání VZMR, jejichž cena přesahuje 200 000 Kč a nedosahuje 1 000 000 Kč bez DPH, Postup při zadávání zakázek malého rozsahu přesahující 1 000 000 Kč bez DPH) Část pátá Přechodná a závěrečná ustanovení (Přílohy, Kontrola dodržování směrnice, Přechodná ustanovení, Účinnost) Přílohy (Příloha č. 1 Seznam předmětů VZ zadávaných centrálně, Příloha č. 2 Seznam předmětů zadávaných na jednotlivé objekty, Příloha č. 3 Čestné prohlášení o nepodjatosti, Příloha č. 4 Protokol o otevírání obálek, Příloha č. 5 Seznam nabídek podaných na veřejnou zakázku, Příloha č. 6 Seznam objektů GFŘ) Z členění směrnice je patrné, že hlavní důraz je kladen na dodržování zákona o veřejných zakázkách, ale také je zmiňován zákon o finanční kontrole a to v Části druhé (Způsob zadávání veřejné zakázky), kde je stanovena povinnost dodržování zásad hospodárnosti, účelnosti a efektivity a to rozlišením předmětů veřejných zakázek na předměty zadávané centrálně (např. nábytek, kancelářské stroje, plyn, elektrická energie, ICT, dopravní prostředky) a na předměty zadávané na jednotlivé objekty (např. ochranné pomůcky, léky, kuchyňské nádobí, studená voda, teplo, teplá voda, školení zaměstnanců, úklid, odpad, ostraha objektu, výroba razítek, stravování, opravy a udržování majetku). V odůvodněných případech bylo možné předměty uvedené v Příloze č. 1 pořizovat výjimečně způsobem stanoveným v Příloze č. 2, pokud by s ohledem na dodržení zásad hospodárnosti, účelnosti a efektivity byl způsob pořízení předmětu pro GFŘ výhodnější. O využití výjimky rozhodoval generální ředitel. Dále Část třetí (Zahájení zadávacího řízení) - předkládací spis s požadavkem na realizaci VZ bude obsahovat mimo jiné i odůvodnění návrhu realizace VZ a způsob finančního krytí veřejné zakázky. I část čtvrtá (Postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu) zahrnuje zmínku o zásadách 3E VZMR musí být zadána za cenu obvyklou v místě plnění a při dodržení kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti 3.5.2 Provozní a kontrolní směrnice generálního ředitele 12/2011 Inventarizace aktiv, pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů 16/2011 Poskytování cestovních náhrad zaměstnancům 18/2011 Oběh dokladů GFŘ 19/2011 Zásady tvorby účetních záznamů a zápisů do účetních knih 24/2011 Používání silničních vozidel a organizace autoprovozu 26/2011 Evidence, vyřazování a likvidace majetku 28/2011 Zajištění a organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na GFŘ