MÌØENÍ MONOKRYSTALÙ NA PRÁŠKOVÉM DIFRAKTOMETRU

Ma te ri als Struc ture, vol. 15, no. 2a (2008) k37 su rate with the nu clear lat tice. Gen er ally the mag netic mo - ment can be writ ten as a com bi na tion of harmonic functions: N Mi ( x4 ) M i0 [Mins sin( 2 nx 4 ) Minc cos( 2 nx 4 )] n 1 The superspace ap proach does not give a di rect con nec - tion to ir re duc ible rep re sen ta tion anal y sis, as in tro duced by E.F. Bertaut [3]. For this rea son we have also im ple mented a tool which can di rectly per form such an anal y sis in the Jana pack age. This part of the pro gram is an a log i cal to pro grams such as MODY [4], SA RAh [5] and BasIReps [6]. New con - tri bu tion of Jana is that the re sult of the rep re sen ta tive anal y - sis is trans formed (see ex am ple in Fig.1) into (super)space mag netic group. More over all ad di tional con di tions (if any) necessary to assure selected irreducible representation are gen er ated au to mat i cally and used dur ing the re fine ment pro - cess. This makes pos si ble to test all ac cept able ir re duc ible rep re sen ta tion di rectly in terms of Laue sym me try and sys - tematic extinctions. The re fined mag netic struc ture can be vi su al ized by call - ing a suit able ex ter nal draw ing pro gram from Jana2006. In Fig. 2 an ex am ple of a re fined mag netic struc ture is drawn by Di a mond 3.0 [7]. The pro gram has been al ready tested on sev eral data sets from dif fer ent sources (ILL, ISIS, PSI, ). Dur ing the lec ture more de tails will be pre sented about im ple men ta - tion of the mag netic op tion into Jana2006 and ex am ples of al ready re fined struc tures will be demonstrated. 1. M. Dušek, V. Petøíèek, M. Wunschel, R. E. Dinnebier, S. van Smaalen, J. Appl.Cryst., 34, (2001) 398. 2. P. M. de Wolf, T. Janssen, A. Janner A., Acta Cryst. A37 (1981) 625. 3. E. F. Bertaut, Acta Cryst.. A24, (1968) 217. 4. P. Czapnik, W. Sikora, http://www.ftj.agh.edu.pl/~sikora/modyopis.htm. 5. A. S.Wills, Physica B, 276 (2000) 680. 6. J. Rodriguez-Carvajal, http://www.ill.eu/sites/fullprof/php/ref er ence.html. 7. K.Brandemburg, Di a mond 3.1f (2007). SL13 MÌØENÍ MONOKRYSTALÙ NA PRÁŠKOVÉM DIFRAKTOMETRU J. Drahokoupil 1,2, J. Kopeèek 2 1 FJFI ÈVUT, Trojanova 13,120 00 Praha 2, ÈR 2 Fyzikální ústav AV ÈR, v.v.i., Na Slovance 2, 182 21 Praha 8, ÈR jandrahokoupil@seznam.cz S monokrystaly se v oblasti práškové difrakce setkáváme velmi zøídka. Pøi mìøení práškových dat je jejich výskyt spojen s obavami o výdrž detektoru a s jejich nìkdy až neèekanými projevy na práškový záznam. V následujících øádcích bude uvedeno nìkolik pøíkladù mìøení s mono krys - taly a už s jejich nežádoucím projevem èi s jejich zámìr - ným mìøením. V souèasné profilové analýze je tendence k modelování celého záznamu [1]. Nedílnou souèástí této problematiky je i pøístrojová funkce. Ta je krom jiného dána i spektrem vlnových délek jdoucích z rtg lampy. Na obr. 1 je uveden difrakèní záznam monokrystalu korundu, difraktující rovina 0012 (pro wolframové L-èáry na pravé stranì obrázku i 0018) byla rovnobìžná s povrchem. Byl použit divergentní svazek v Bragovì-Brentanovì uspoøádání s geometrií, Co lampa. Jsou zde zakresleny dvì køivky jedno pro mìøení s a bez beta filtru (Fe). Taková to mìøení umožòují popsat spektrum vlnových délek po aplikaci rùzných optických prvkù. Pro profilovou analýzu má v tomto pøípadì nejvìtší význam Obrázek 1. Èást difrakèní záznamu monokrystalu korundu Al 2 O 3. Spektrum vlnových délek a vliv filtru na vlnové spektrum.

k38 Struktura 2008 - Lectures Ma te ri als Struc ture, vol. 15, no. 2a (2008) mìøení a popis dubletu K 1,2. Další možnou aplikací by bylo použití nemonochromovaného spektra pro mìøení látek, které poskytují malé množství difrakèních linií. Tato mìøení by mohla poskytnout difrakci stejných difrakèních rovin v jiných difrakèních úhlech, pøípadnì i z rùzných hloubek vzorku díky závislosti absorpce na vlnové délce. V pøípadì tenkých vrstev rostlých na monokrystalech má uvìdomìní si skuteènosti, že na monokrystalu mohou difraktovat i jiné vlnové délky než hlavní dublet, význam pro interpretaci namìøených dat. Tyto parazitní difrakce na monokrystalovém substrátu mohou dosahovat stejných intenzit jako difrakce polykrystalické tenké vrstvy. K jejich odhalení mùže pomoci napø. jejich šíøka, viz. obr. 2. Dalším pøedmìtem našeho zájmu jsou precipitáty ve slitinách Fe Al(40%) C(1%), které zpùsobují praskání materiálu [2]. Z dùvodu vylouèení hranic zrn na vznik a rùst precipitátù, jsou tyto studovány i monokrystalové matrici FeAl. Tato práce vznikla v rámci realizace projektù Grantové agentury Èeské republiky, è. 106/07/0805 a è. 106/06/ 0019. 1. A. Kern, A.A. Coelho, R.W. Cheary, in Dif frac tion Anal y - sis of the Microstructure of Ma te ri als, ed ited by E.J. Mittemeijer & P. Scardi (Berlin: Springer), 2004, pp. 17-50. 2. R. S. Sundar, S. C. Deevi, Ma ter. Sci. Engin. A, (2003), 357:(1-2), 124. Obrázek 2. Difrakèní záznam tenké vrstvy diamantu na monokrystalu Si. De tail je na parazitní difrakci od monokrystalu Si. Charakteristické pro tyto èáry je, že neobsahují dublet K 1, 2 a v místì oèekávané složky 2 není intenzita. SL14 Obrázek 3. Precipitáty (svìtlejší èáry) a praskliny (tmavší èáry) v monokrystalu FeAl. TRANSFORMACE NITI DRÁTÙ S TVAROVOU PAMÌTÍ PØI DEFORMACI SLEDOVANÁ SYNCHROTRONOVÝM ZÁØENÍM Daniel Šimek 1,2, Petr Šittner 1, Petr Sedlák 1, Jan Pilch 1 1 Fyzikální ústav AV ÈR v.v.i., Na Slovance 2, 182 21 Praha 8, oddìlení kovù 2 TU Fre i berg, Gustav-Ze u ner-str. 5, D-09599 Fre i berg, In sti tut für Werkstoffwissenschaft Slitiny s tvarovou pamìtí se vyznaèují reverzibilní fázovou transformací mezi dvìma i více strukturami závislou na teplotì a napìtí. V pøípadì NiTi je teplota martenzitické tranformace z vysokoteplotní austenitické (Pmm) do nízkoteplotní martenzitické (P21/m) fáze blízká pokojové teplotì. V závislosti na procesních podmínkách pøípravy lze buïto dosáhnout superelastických materiálù (nízká teplota transformace) nebo slitiny s tvarovou pamìtí (vyšší teplota). Deformace v martenzitickém stavu je snadná, nebo dochází k bezdifúzní (martenzitické) transformaci jednotlivých zrn martenzitu na jiné varianty s jinak orientovanými prvky symetrie jedná se v podstatì o zmìnu pøednostní orientace. Pøi pøechodu do vyšších teplot se martenzit opìt transformuje do austenitu a deformovaný vzorek dostává zpìt svùj pùvodní tvar. Teplota transformace stoupá s napìtím, kterým jsou preferována martenzitická zrna pøíhodnì orientovaná vùèi napìtí, respektive napìtí potøebné k udržení deformovaného tvaru nad mezní (minimální) transformaèní teplotou narùstá. Pøi dalším rùstu teploty a napìtí (pokud je deformace vynu - cena formou) se po pøekroèení meze elas tic ity austenitu namísto návratu do pùvodního tvaru materiál transformuje v nezmìnìném tvaru a austenitický vzorek se zároveò deformuje do nového tvaru. Uvedený proces se nazývá shape-set ting. Pro provedené experimenty byly použity shapesettované vzorky tvaru vlnovkové pružiny. Natahováním pružiny bylo v oblastech ohybù dosaženo na vnitøní stranì tahového, na vnìjší pak tlakového napìtí podél osy drátu; napìtí pak vyvolávalo martenzitickou transformaci pùvod - nì austenitické prùžiny. Svazek rentgenového záøení 40 kev ( 0.31 ) fokusovaný na rozmìr cca 15 m prochá - zel drátem o prùmìru 100 m ve smìru kolmém na rovinu zakøivení pružiny. Pružinou bylo možno pohybovat napøíè svazkem s pøesností 1 m. Difrakèní záznam byl snímán FReLoN kamerou s matricí 2048 2048 bodù 30 s až 1 min. Rozdíl v difrakèních záznamech z rùzných oblastí pružiny je patrný z Obrázku 1.

Ma te ri als Struc ture, vol. 15, no. 2a (2008) k39 a) b) c) Obrázek 1. Difrakèní záznam pružiny v tahu uprostøed (a), na vnìjším okraji záhybu (b) a na vnitøním okraji záhybu (c). Záznamy byly simulovány a vyhodnocena závislost podíku jednotlivých vari ant martenzitu (rozdíl mezi Obr. 1b a 1c) na poloze pøi rùzných stupních defornace pružiny spolu s napìtím, které je úmìrné elipticitì Debyeových kroužkù. SL15 PHASE ANALYSIS OF MULTIPLE ABSORBED AND DESORBED Zr-Fe-V BY HYDROGEN P. Roupcová, O. Schneeweiss In sti tute of Phys ics of Ma te rial, Czech Acad emy of Sci ence, v.v.i., Brno, Czech Re pub lic, roupcova@ipm.cz The com mer cial non-evaporable get ter SAES St 707 with chem i cal com po si tion (70 % Zr, 24.6 % V, and 5.4 % Fe) is us ing for pro tec tion vac uum sys tems sen si tive to pres ence of hy dro gen. We have in ves ti gated its phase sta bil ity dur - ing re charg ing by hy dro gen with em pha sis on the in flu ence of im pu rity formed by re sid ual gases in at mo sphere (O 2, CO 2, H 2 O). The sur face com po si tion of the as-re ceived get ter ex - posed by sur round ing at mo sphere de ter mined by XPS re - ported in [1-2] con sists of the re spec tive ox ides of the get ter com pounds, i.e., ZrO 2, VO 2, and Fe 2 O 3. The get ter ac ti vated at 500 C in vac uum con tained of me tal lic Zr and V with the small amount of ox y gen and car bon bound at Zr and V sur faces. Sub se quently, the get ter was ex posed to the D 2 O vapour at dif fer ent tem per a ture and caused de com po - si tion of wa ter and its ab sorp tion. Iron had not an im por tant role on this pro cess. At high tem per a tures, dif fu sion of ox - y gen from the sur face into the bulk occured [2]. We have in ves ti gated struc ture and phase com po si tion of the get ter us ing X-ray pow der dif frac tion (XRD) and Mössbauer spec tros copy (MS). XRD was per formed us ing CoK radiation with qualitative analysis carried out by HighScore soft ware and the JCPDS PDF-2 da ta base. For a quan ti ta tive anal y sis of the XRD pat terns we took HighScore plus with Rietweld struc tural mod els based on the ICSD da ta base. 57 Fe Mössbauer spec tra were mea sured in a stan dard trans mis sion ge om e try us ing 57 Co/Rh source. Iso mer shifts were refereed relative to -Fe at room tem - per a ture. The com puter pro cess ing of the spec tra done by CONFIT pack age [3] yielded in ten si ties (atomic frac tion of Fe at oms) I of the com po nents, their hyperfine in duc tions as-prepared annealed in vacuum 20 40 60 80 Position [ 2 Fig ure 1. Get ter hy dro gen un charged state. ( cu bic C15 and hexagonal C14 Laves phases, monoclinic-zro 2, cu bic- ZrO 2 ). B hf, iso mer shifts, quadrupole splittings, and quadru - pole shifts S. The get ter was hydrided dur ing an neal ing in H 2 (5N) at 550 C for 15 min utes and dehydrided in vac uum (10-2 Pa) at 550 C for 15 min utes. This pro ce dure was ap plied one

k40 RPDK - Lectures Ma te ri als Struc ture, vol. 15, no. 2a (2008) 5 cycles 10 cycles an nealed in vac uum (Fig ure 1) and ZrH 2 and ZrV 2 H 3.6 in hy dro gen charged state. In the sam ples af ter 5 and 10 cy - cles a small amount of cu bic and monoclinic ZrO 2 was ob - served (Fig ure 2). These phases were nu cle ated al ready dur ing the first step of heat treat ment in the vac uum and their amounts grad u ally in creased by sub se quent an neal - ing. MS phase anal y sis of the sam ple af ter the an neal ing in vac uum re vealed Zr(Fe, V) 2 phase (as men tioned in [4]) with the similar parameters as Zr 2 Fe, and iron at oms in Zr-V ma trix. In the charged state in the first step, ZrFeV hydrided phase [4] and residua of iron at oms in Zr-V ma - trix were ob served. The con tent of the sec ond phase was slightly in creas ing and its pa ram e ter was changed dur ing hydriding and dehydriding cy cles. Af ter ten cy cles, non-charged Zr(Fe,V) 2 phase was found. The Fe 2 Zr which is in sen si tive to hy dro gen charg ing [5] was not ob served in the present material. 1. K. Ichimura, K. Ashida, K. Watanabe, J. Vac. Sci. Technol. A 3 (1985) 2, 346. 20 40 60 80 Position [ 2 ] Fig ure 2. Get ter - hy dro gen charged state. (+ ZrH 2, o ZrV 2 H 3.6, cu bic-zro 2, monoclinic-zro 2 ). times, five times and ten times in the same fur nace with out a con tact with an ox y gen con tain ing (am bi ent) at mo sphere. Fi nally the sam ples were re moved form the fur nace to an am bi ent at mo sphere and XRD and MS ex per i ments were per formed. From XRD mea sure ments cu bic C15 and hex - ag o nal C14 Laves phases were de ter mined in the sam ples 2. I. Vedel, L. Schlabbach, J. Vac. Sci. Technol. A., 11, (1993) 3, 539. 3. T. Žák, in Mössbauer Spectroscopy in Materials Science, ed ited by M. Miglierini and D. Petridis (Dordrecht: Kluwer), 1999, p. 385. 4. L. Rodrigo, J.A. Sawicki, J. Nucl. Ma ter. 265 (1999) 208. 5. M. Hara, R. Hayakawa, Y. Kaneko, K. Watanabe, J. Al - loys. Comp. 352 (2003) 218. This work was sup ported by the Czech Min is try of Ed u ca - tion, Youth and Sports (1M6198959201) and Acad emy of Sci ences of the Czech Re pub lic (AV0Z20410507). SL16 VLIV REÁLNÉ STRUKTURY NA KVANTITATIVNÍ FÁZOVOU ANALYSU J. Hamza 1, R. Èerstvý 2, F. Filuš 3, P. Mazal 4 1 Nové technologie Výzkumné centrum, Západoèeská univerzita, 301 00, Plzeò 2 Fakulta aplikovaných vìd, Západoèeská univerzita, 301 00, Plzeò 3 Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, Vysoká škola báòská, 708 33, Ostrava 4 Fakulta strojního inženýrství, Vysoké uèení technické, 616 69, Brno Nejdùležitìjším zdrojem chyb (pøíèinou neurèitosti) kvan - ti tativní rtg difrakèní fázové analysy [1, 2] je reálná struktura [3]. Ta ovlivòuje intenzitu difraktovaného záøení a tento vliv není jednoduché (a nìkdy dokonce ani možné) odlišit od vlivu, který má na intenzitu difrakcí fázové složení [4 6]. Reálnou strukturou rozumíme velikost (veli - kost ní distribuci) krystalkù, jejich tvar (tvarovou distri - buci), prostorové a smìrové rozložení a rozlièné struk turní defekty (odchylky od ideální krystalové struktury). V pøedkládané práci ukazujeme, jak velice mùže ovlivnit intenzity difrakcí (a tedy, jak velké chyby kvantitativní rtg fázové analysy mùže zpùsobit) textura. Na obr. 1-3 uvádíme difraktogramy ètyø vzorkù hliníkové slitiny ISO EN 6082: MA1F, MB1F, MB2F, MC1F a v tab.1 integrální intenzity jednotlivých difrakcí hliníku urèených z difraktogramù na obr.1. Z tabulky je patrné, že v tomto pøípadì nelze vliv textury úèinnì potlaèit ani Harrisovou metodou [7, 8]. Textura, projevující se na difraktogramech, jak bylo ukázáno, výraznì ovlivòuje mecha nické vlastnosti materiálu [9-11]. 1. L. S. Zevin & G. Kimmel: Quan ti ta tive X-ray Diffractometry. New York 1995. Springer Verlag. 2. B. L. Davis: Reference Intensity Method of Quantitative Phase Ana ly sis. Ra pid City, South Da ko ta 1988. South Da - ko ta Scho ol of Mi nes and Technology. 3. J. Fiala, Materials Science Forum, 79-82 (1991) 27-34. 4. D. L. Bish & J.E. Post (eds): Mo dern Pow der Diffracti on. Washington 1989. The Mineralogical Society of America. 5. D. K. Smi th in: De fect and Microstructu re Ana ly sis by Diffracti on, R.L. Sny der, J. Fi a la & H.J. Bun ge (eds), 333-345. New York 1999. Ox ford Uni ver si ty Press.

Ma te ri als Struc ture, vol. 15, no. 2a (2008) k41 Tabulka 1. Integrální in ten sity jednotlivých difrakèních linií hliníku urèené z difraktogramù vzorkù MA1F, MB1F, MB2F, MC1F na obr. 1, vztažené k integrální intenzitì difrakèní linie (200) pøíslušného difraktogramu (v levém sloupci) a jejich kumulativní souèty (v pravém sloupci). h k l MA1F MB1F MB2F MC1F 111 98 98 0 0 0 0 0 0 200 1000 1098 1000 1000 1000 1000 1000 1000 220 0 1098 2013 3013 5339 6339 2130 3130 311 94 1192 1400 4413 241 6580 600 3730 222 7 1199 0 4413 0 6580 0 3730 400 110 1309 78 4491 79 6659 79 3809 331 0 1309 34 4525 11 6670 6 3815 420 0 1309 61 4586 125 6795 63 3878 Obrázek 1. Difraktogramy vzorkù MA1F, MB1F, MB2F, MC1F zmìøené na Braggovì-Brentanovì parafokusaèním difraktometru pomocí záøení CuK. 6. B. L. Da vis, D. K. Smith & M. A. Holomany, Powder dif - frac tion, 4 (1989) 201-205. 7. G. B. Har ris, Philo soph i cal Mag a zine, 43 (1952) 113-125. 8. G. Was ser mann, J. Grewen: Tex tu ren me ta lischer Werks - tof fe. Ber lin 1962. Sprin ger Ver lag. 9. W. A. Wood: The Stu dy of Me tal Structu res and their Me - cha ni cal Pro per ties. New York 1971. Per ga mon Press. 10. J. Fi a la, P. Ma zal, M. Ko le ga in NDE for Sa fe ty, P. Ma zal (ed), 73-80. Pra gue 2007. Brno Uni ver si ty of Tech no lo gy. 11. P. Mazal, L. Pazdera, J. Fiala in NDE in for Safety, P. Mazal (ed), 169-174. Prague 2007. Brno Uni ver sity of Technology.

k42 RPDK - Lectures Ma te ri als Struc ture, vol. 15, no. 2a (2008) Obrázek 2. Difraktogramy vzorkù MA1F, MB1F, MB2F, MC1F získané pomocí fotoregistrace v Braggovì-Brentanovì semifokusaèním uspoøádání (fokusaèní úhel 30, záøení FeK ). Obrázek 3. Difraktogramy vzorkù MA1F, MB1F, MB2F, MC1F z obr. 1. pøekreslené do polárních souøadnic: 111-SZ, 200-S, 220-SV, 311-V, 222-JV, 400-J, 331-JZ, 420-Z; délka radiusvektoru vyjadøuje intenzitu pøíslušné difrakèní linie, normalizovanou na intenzitu difrakce (200) daného difraktogramu.

Ma te ri als Struc ture, vol. 15, no. 2a (2008) k43 SL17 STRUCTURE OF K 2 TAF 7 AT 720 C A COMBINED USE OF SYNCHROTRON POWDER DATA AND SOLID STATE DFT CALCULATIONS ¼ubomír Smrèok 1, Michela Brunelli 2, Miroslav Boèa 1 and Marian Kucharík 1 1 In sti tute of In or ganic Chem is try, Slo vak Acad emy of Sci ences, Dúbravská cesta 9,SK-845 36 Bratislava, Slo vak Re pub lic, 2 Eu ro pean Syn chro tron Ra di a tion Fa cil ity, B.P. 220, F-38043 Grenoble CEDEX, France uachsmrk@savba.sk The struc ture of the ti tle com pound was op ti mized by en - ergy minimization in the solid state us ing a plane waves DFT com pu ta tion for which the lat tice pa ram e ters were ob - tained by the LeBail tech nique from syn chro tron X-ray pow der dif frac tion data col lected at 720 o C. Ow ing to the sam ple s cor ro sive ness, it had to be loaded in a thin-walled Pt cap il lary. It was found that the struc ture cor re sponds to that of the -K 2 TaF 7 phase. The Ta at oms in the TaF 7 - poly - he dra are seven-fold co or di nated by flu o rine at oms po si - tioned within 1.977 to 2.007. The K at oms are sur rounded by eleven (K1) and eight (K2) flu o rine at oms. Ev ery F at oms in the struc ture is sur rounded by three K at - oms. The F-K con tact dis tances vary from 2.57 to 3.32. It was shown that solid state DFT meth ods could be an ac - curate alternative to Rietveld refinement, providing a remedy to the chronic dif fi culty of stan dard powder re fine - ments, which is the lack of in for ma tion extractable from a pow der pat tern [1]. The size of prob lems trac ta ble by solid state DFT meth ods run ning on a lab o ra tory com puter now - a days reaches ~500 1000 at oms per unit cell, de pend ing on the level of ap prox i ma tion used by the com pu ta tional method em ployed. These num bers well ex ceeds the widely accepted limits for unrestrained powder refinements, which fre quently fail in pro vid ing ac cu rate re sults even for the struc tures with much smaller num bers of at oms. More - over, since theoretical calculations are frequently done in the P1 space group, si mul ta neous op ti mi za tion of ge om e - tries of possibly symmetrically equivalent units within a unit cell pro vides a good mea sure of in ter nal con sis tency of struc ture op ti mi za tion and/or so lu tion [2]. On the other hand, in prac tice some prob lems are en coun tered when treat ing struc tures with vari able oc cu pan cies of the atomic sites, be cause the quan tum phys ics/chem is try meth ods do not have any an a logue to oc cu pancy pa ram e ters rou tinely used in crys tal log ra phy. At tempt to pre serve oc cu pa tional vari abil ity leads to com pu ta tional supercells, which can eas ily cease to be trac ta ble by the stan dard com pu ta tional resources. This work was par tially sup ported by Slo vak Grant Agency VEGA un der the con tracts 2/6179/26. We thank the Eu ro - pean Syn chro tron Ra di a tion Fa cil ity ESRF, Grenoble, France, for pro vi sion of beam time on the high-res o lu tion pow der dif frac tion beam line ID31. 1. ¼. Smrèok, V. Jorík, E. Scholtzová, V. Milata, Acta Cryst., B63 (2007) 477-484. 2. ¼. Smrèok, M. Brunelli, M. Boèa, M.. Kucharík, J. Appl. Cryst. 41 (2008) 634-636. SL18 CRYSTALLOGRAPHIC STUDY OF PYRITE RELATED PHASES: PtSnS, PtSnSe AND PtSnTe F. Laufek 1, J. Plášil 2 1 Czech Geo log i cal Sur vey, Geologická 6, 152 00, Praha 5 2 Charles Uni ver sity, Fac ulty of Sci ence, Albertov 6, 128 43 Praha 2 frantisek.laufek@ge ol ogy.cz This pre sen ta tion is a con tin u a tion of our sys tem atic in ves - ti ga tions on crys tal struc tures and se lected phys i cal prop er - ties of M-X-Ch com pounds of nickel-group met als (M = Ni, Pd, Pt) and main group IV. and VI. el e ments (IV = Si, Ge, Sn; VI = S, Se, Te). These phases are of in ter est in ma - terials science because of their possible thermoelectric ap - pli ca tions. More over, as was men tioned by [1], many of these com pounds show in ter est ing struc tural fea tures of the pyrite (FeS 2, Pa3) type struc tural fam ily. This is be cause the pres ence of X-X or X-Ch pairs and re lated or der ing phe nom ena [1]. The ter nary com pounds PtSnS, PtSnSe and PtSnTe were syn the sised from el e ments by con ven tional high tem - per a ture solid state re ac tions. Stoichiometric amounts of Pt (99.9%), Sn (99.99%), S (99.995%), Se (99.99%) and Te (99.99%) were sealed in evac u ated sil ica tubes and heated for 800 C for 1 day. Fol low ing this, the sam ples were ground us ing ag ate mor tar and pes tle, and sealed again and heated at 800 C for one week. The re sul tant ma te rial was once again ground and heated at 800 C for two weeks. Fi - nally, the sam ples were quenched in cold wa ter. The ex is tence of PtSnS, PtSnSe and PtSnTe com - pounds is given in [1]. Also a re la tion ship of these phases

k44 RPDK - Lectures Ma te ri als Struc ture, vol. 15, no. 2a (2008) Fig ure 1. (a) Poly he dral rep re sen ta tion of PtSnX (X = S, Se, Te) struc tures (space group Pca2 1 ) show ing the [PtSn 3 X 3 ] octahedra and Sn-X pairs. (b) Struc ture of py rite (FeS 2, space group Pa3) is shown for com par i son. to the py rite struc tural fam ily (more spe cif i cally to the cobaltite type) is pro posed [1]. How ever, no struc tural de - tails in clud ing atomic co or di nates are given. Here we re - port a de tailed struc tural study of ti tle phases. As sin gle crys tals of suf fi cient qual ity were not avail able, the struc - tural anal y ses were per formed on pow der sam ples. The struc tures of ti tle com pounds can be de rived from the py - rite struc ture (FeS 2 ) re plac ing of S-S dumb bells by X-Ch an ion pair. For sim i lar struc tures three ar range ments of the or der ing of an ionic at oms were pro posed [1, 2]. One pos si - bil ity cor re sponds to the ullmanite type struc ture (NiSbS, P2 1 3), which re tains cu bic sym me try. An other op tion of or der ing of an ionic at oms rep re sents the cobaltite type struc ture (CoAsS, Pca2 1 ). Also an in ter me di ate pos si ble struc ture model was de scribed in space group R3 [1]. To de ter mine which or der ing scheme can be ap plied for PtSnS, PtSnSe and PtSnTe care ful anal y sis of pow der dif - frac tion pat terns was done. The pow der dif frac tion pat terns of ti tle com pounds and py rite are very sim i lar. How ever, the pres ence of ad di tional dif frac tions in di cat ing the or der - ing with re spect to low er ing sym me try and split ting of spe - cific dif frac tions dem on strat ing de vi a tions from cu bic lat tice, re vealed the CoAsS struc ture model for PtSnS, PtSnSe and PtSnTe. Fi nal re fine ment was done by Rietveld method us ing FullProf pro gram [3]. PtSnS, PtSnSe and PtSnTe dis play orthorhombic sym - me try, space group Pca2 1. In these three com pounds, Pt is sur rounded by three Sn and X at oms show ing dis torted oc - ta he dral co or di na tion. These [PtSn 3 X 3 ] octahedra are con - nected by cor ner-shar ing. An im por tant fea ture pres ents in the struc ture of ti tle com pounds is the ex is tence of Sn-X pairs (Fig ure 1). 1. R. Weihrich, D. Kurowski, A.C. Stûckl, S. Matar, F. Rau, T. Bernert, J. Solid State Chem., 177, (2004), 2591. 2. A.J. Foecker, W. Jeitschko, J. Solid State Chem., 169, (2001), 69. 3. J. Rodríguez-Carvajal, FullProf.2k, Laboratoire Léon Brillouin, France, 2006. This study was sup ported by the Grant Agency of the Acad - emy of Sci ences of the Czech Re pub lic (Pro ject No. KJB 300130612) and by the in ter nal pro ject of the Czech Geo - log i cal Sur vey (Pro ject No. 323000).