Draken 1135 SWEDISH FIGHTER 1:48 SALE PLASTI KIT úvodem Zemí, které jsou schopny vyvinout nadzvukový bojový letoun, není mnoho a Švédsko mezi nì patøí prakticky od samého zaèátku nadzvukové éry díky spoleènosti Saab (Svenska Aeroplan AB), založené v roce 1937. Až do nástupu proudové éry stihl Saab zkonstruovat a do výroby zavést pouze tøi typy letounù s pístovými motory: prùzkumný a lehký bombardovací B 17, støední bombardovací B 18 a stíhací J 21, který byl pozdìji konvertován na první reaktivní švédský letoun J 21R. Skuteènì významným zástupcem nastupující reaktivní éry byl až následující typ J 29 Tunnan, který se stal prvním sériovým strojem západní provenience s šípovitým køídlem. K tomuto prvenství, jakožto i celé konstrukci tohoto stroje, Švédùm pomohl pøístup k nìmeckým aerodynamickým a konstrukèním výpoètùm. Saab 29 Tunnan poprvé vzlétl v záøí 1948 a byl vyrábìn jak ve stíhací, tak stíhací-bombardovací verzi. Zvýšené požadavky na efektivitu útokù proti pozemním cílùm a potøeba stroje schopného pøepadù za všech povìtrnostních podmínek vedly krátce po zaøazení Tunnanù do výzbroje k vývoji výkonnìjšího typu Saab 32 Lansen. Ten se stal prvním švédským strojem schopným dosáhnut rychlosti zvuku, nicménì jednalo se stále o podzvukový (transsonický) letoun. Do nadzvukové éry vstoupil švédský letecký prùmysl až s nástupem typu Saab 35 Draken. Pøi definování svého prvního supersoniku Švédové neustoupili od své doktríny rozptýlených vzletových a pøistávacích ploch využívajících úseky silnic a dálnic. S tím souvisel i požadavek snadné údržby, stejnì jako doplnìní paliva i pøezbrojení stroje bìhem deseti minut v polních podmínkách. To samo o sobì klade na konstruktéry vysoké nároky. Konstrukèní tým pod vedením Erika Bratta se rozhodl pro køídlo typu delta, pøièemž nìkteré jeho nevýhody vyøešil inovativním tvarem dvojité delty s rozdílnou šípovitostí vnitøní (80 ) a vnìjší (57 ) èásti. Vnitøní èást je navíc integrálnì spojena s trupem a vedle kanálù vstupù vzduchu do motoru vytvoøila prostor pro umístìní øady agregátù. Køídlo tvaru dvojité delty bylo natolik revoluèní, že si vyžádalo stavbu zmenšeného (1:1,4) výzkumného letounu Saab 210 Lilldraken (malý drak). Teprve poté, co se na nìm výpoèty konstruktérù ovìøily více než tisícovkou letových hodin, byly objednány tøi prototypy Drakenu. První vzlétl 25. øíjna 1955, ještì bez pøídavného spalování, poté následoval druhý prototyp, který již díky forsáži pøekonal ve stoupavém letu zvukovou bariéru. První pøedsériový stroj se do vzduchu dostal 15. února 1958 a zapoèal sérii celkem devadesáti vyrobených J 35A (Adam). Stroje byly pohánìny motorem Rolls-Royce Avon 200 o tahu 67 kn a vyzbrojeny dvìma kanony ADEN M-55 ráže 30 mm se 150 náboji na hlaveò. Raketovou výzbroj pøedstavovaly až ètyøi tepelnì navádìné støely Rb-24 (AIM-9 Sidewinder). První stroje se dostaly ke švédským leteckým jednotkám v roce 1960. U posledních 25 vyrobených Adamù došlo k prodloužení zadní èásti trupu, což si vyžádala náhrada pùvodní komory pøídavného spalování typ 65 za verzi 66. Poslední Adamy také dostaly zatažitelné ostruhové dvojité kolo, které pilotùm umožòovalo v zájmu co nejkratšího vzletu stroj dostateènì natáhnout bez nebezpeèí poškození zádì. Obì úpravy se následnì staly standardem verze J 35B (Bertil) s 89 vyrobenými exempláøi. Bertil øešila velký nedostatek Adama, kterým byla schopnost pùsobit pouze jako denní stíhaè s pøepady jen ze zadní polosféry. Novinkou J 35B byl nový støelecký systém S-7 a radiolokátor domácí provenience PS-03/A který umožòoval pilotovi provádìt pøepady vzdušných cílù také na vstøícném kursu. Další novinkou zvyšující bojovou hodnotu Drakenu byla možnost využívat rùzné kombinace výzbroje, vèetnì neøízených protizemních støel Bofors ráže 135 mm nebo neøízených protileteckých støel stejného výrobce ráže 75 mm. Verze J 35B mohla nosit také rùzné kombinace pum do ráže 500 kg. Vývoj Drakenu pokraèoval pøes cvièný dvoumístný J 35 k výkonnìjšímu provedení J 35D (David), které vzniklo instalací výkonnìjší pohonné jednotky RM-6 s maximálním tahem 76,81 kn. Potøeba vìtšího množství nasávaného vzduchu si vynutila zmìnu tvaru nasávacích otvorù. Také musely být o 600 l zvìtšeny vnitøní nádrže. Støelecký systém byl vylepšen na verzi S-7A. Prototyp J 35D vzlétl poprvé 27. prosince 1960 a celkem vzniklo 91 strojù. V této verzi Draken dosahoval dvojnásobku rychlosti zvuku, zatímco pøedchozí verze pouze Mach 1,8. Z této verze byl odvozen i fotoprùzkumný S 35E (Erik). V pøídi byly namísto radaru instalovány kamery OMERA SKa-16B a KSa-24. Tento Draken také dostal nový jednodílný pøekryt kabiny. Vrcholnou verzí se stalo provedení J 35F (Filip) s motorem Svenska Flygmotor RM6 (licenèní Rolls-Royce Avon Mk. 60) s maximálním tahem 78,48 kn. Filip dostal vypouklejší pøekryt kabiny než u verze S 35E a modernizovaný systém pro vypouštìní støel s radiolokaèním navádìním Rb-27 (Hughes GAR-3A Falcon) a infraèerveným navádìním Rb-28 (Hughes GAR-4 Falcon). Støelecký systém S7B byl vybaven infraèerveným senzorem S71N. Kvùli zvýšení hmotnosti stroje došlo k odstranìní levého kanónu. Verze F byla nejpoèetnìjší, celkem se vyrobilo 208 kusù a první se u bojových jednotek objevily v roce 1965. Verze J 35F se stala základem pro další úpravy avioniky, které vedly k pøestavbì 66 strojù J 35F na verzi J 35J. Tyto stroje byly uvedeny do služby v dobì, kdy již u jednotek létaly modernìjší Viggeny. Jejím smyslem pøeklenout období do nástupu nového typu JAS 39 Gripen u leteckého køídla F-10 v Ängelholmu, kde J 35J sloužily až do prosince 1998. Dánsko S Drakenem se švédský letecký prùmysl prosadil pomìrnì významnì také v exportu. Jako první se ozvali Dánové, kteøí v roce 1968 objednali 46 Drakenù verze J-35XD (Export Denmark). Nakonec jich nakoupili 51 ve tøech verzích: stíhací bombardovací, fotoprùzkumné a cvièné. Mìly o 40 % vìtší objem palivových nádrží, zesílený drak, dva další podkøídelní závìsníky a øadu dalších zmìn v konstrukci draku. Také byly dodány bez radaru, proto byl pøíïový radom kovový, nikoli sklolaminátový. Jeho tvar se v rámci velké modernizace v polovinì osmdesátých let nicménì zmìnil a pøíï pak pøipomínala prùzkumné stroje. elkem prodìlaly specifické dánské Drakeny v prùbìhu své služby u Flyvevabnet až do vyøazení v roce 1993 na 500 modifikací. Finsko Dalším významným uživatelem bylo Finsko, které v dubnu 1970 objednalo dvanáct strojù verze J 35XS (Export Suomi). Letouny byly dodány v dílech a kompletovány továrnou Valmet v letech 1974 a 1975. Byly podobné verzi J 35F, ale mìly zachovány oba kanony, upravenou avioniku a nemìly pøístroje pro navádìní raket Falcon. V roce 1976 Finsko zakoupilo také šest olétaných J 35FS a tøi J 35S. Ty v roce 1984 doplnilo dalších 18 strojù J 35FS ze stavu švédských vzdušných sil. elkem Finové provozovali 48 Drakenù a poslední vyøadili 16. srpna 2000. Rakousko Rakušané nakoupili v roce 1985 Drakeny verze J 35D, které byly Saabem pøestavìny na specifickou verzi J 35OE. Modifikace zahrnovaly výmìnu navigaèních systémù a pøístrojového vybavení, stroje také dostaly vypouklý pøekryt verze J 35F. Pùvodnì byly rakouské Drakeny vyzbrojeny pouze kanóny, protože dohoda vítìzných mocností z roku 1955 Rakousku neumožòovala vlastnit raketovou výzbroj. Vzhledem k nìkolika incidentùm bìhem války v bývalé Jugoslávii však bylo od tohoto zákazu v tichosti ustoupeno a rakouské Drakeny zaèaly létat se støelami AIM-9. Dolétaly v roce 2005 a staly se tak posledními Drakeny v aktivní službì. 1135 - NAV1
ATTENTION UPOZORNÌNÍ INSTRUTION SIGNS OPTIONAL VOLBA BEND OHNOUT INSTR. SYMBOLY OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR PARTS AHTUNG ATTENTION INSTRUKTION SINNBILDEN SYMETRIAL ASSEMBLY SYMETRIKÁ MONTÁŽ DÍLY REVERSE SIDE OTOÈIT REMOVE ODØÍZNOUT TEILE SYMBOLES APPLY EDUARD MASK AND PAINT POUŽÍT EDUARD MASK NABARVIT PIEES PLASTI PARTS A> B> > F> J> D> K> N> 2 pcs. M> 2 pcs. L> R> RP - RESIN PARTS FILM A 1135 Draken R1 R2 2 pcs. R5 R6 R9 R10 PE - PHOTO ETHED DETAIL PARTS R7 R11 R8 2 pcs. R12 R13 OLOURS BARVY PEINTURE AQUEOUS Mr.OLOR H 94 138 LEAR GREEN RED H 304 304 OLIVE DRAB H 307 307 GRAY FLAT BLAK H 330 330 DARK GREEN 78 METAL BLAK H 331 331 DARK SEAGRAY H 35 0 OBALT BLUE H 338 338 LIGHT GRAY H 51 11 LIGHT GULL GRAY H 339 339 ENGINE GRAY H 76 61 BURNT IRON H 413 113 YELLOW H 77 137 TIRE BLAK GSi reos (GUNZE) AQUEOUS Mr.OLOR H3 3 H8 33 H 28 1 2 FARBEN 55 Mr.OLOR SUPER METALLI KHAKI SM01 SUPER FINE 2 31 DARK GRAY SM03 SUPER IRON H 90 47 LEAR RED SM06 HROME R17 R18
OLOR PE47 H 309 _ 309 GREEN H 338 338 LIGHT GRAY MARKINGS A ; B ; D 33 FLAT BLAK MARKING L6 PE5, 23, 25, 29, 38 - MARKING A MARKING A B MARKINGS ; ; D PE2 PE1 PE4 PE20 PE3 OLOR OLOR PE37 PE38 PE23 PE5 PE24 PE6 B OLOR PE56 PE55 PE14 - MARKING PE14 PE15 PE31 PE29 PE30 B6 OLOR PE68 PE25 PE26 PE18 OLOR OLOR PE21, 27 - MARKING A23 PE44 B17 PE48 OLOR PE67 PE21 PE22 PE27 PE28 OLOR PE66 OLOR OLOR PE49 A PE39 - MARKING PE39 PE40 A17 33 FLAT BLAK L5 B - 0,6 mm MARKING A23 B - 1 mm A22-1 mm 3
D E F A22, A23 B4, B5 4, 5 D5, D6 B8, B10 B7, B9 PE42 PE43 PE62 PE63 PE45 PE41 PE41 B25 R7 - MARKING D R7 H 90 47 LEAR RED 2 MARKING D4 R7 H 90 47 LEAR RED B9 PE64 - MARKING D B5 B4 E 5 D5, D6 - MARKING D6 D3-1 mm PE64 L12 F 4 D5 B7 N1 A1 D A8 B23 B10 A2 F1 B24 N1 3 g F2 B22 A7 A9 A7 - MARKINGS ; D A9 - MARKINGS A ; B B8-1 mm B21 G RP1 - MARKINGS B ; D RP7 - MARKINGS A ; RP7 H 77 137 TIRE BLAK RP1 H L3 B27 0, 6 mm B2 PE61 L2 L11 SM06 HROME PE59 L10 B21 L8 B20 A12 4
A5 G L7 L7 L7 MARKING H B M4 H 77 137 TIRE BLAK B26 H 77 137 TIRE BLAK PE65 - MARKING D PE65 A11 M4 PE53 MARKING RP18 D A6 RP17 I PE58 R7 - MARKINGS ; D L19 H 90 47 LEAR RED R7 A13 SM06 HROME L4 I M1 H 76 61 BURNT IRON H 76 61 BURNT IRON A14 M1 PE46 RP8 A MARKINGS ; H 77 137 TIRE BLAK L B14 B13 PE50 RP10 B14 SM06 HROME MARKINGS B ; D RP2 B11 R8 PE60 A MARKINGS ; RP8, RP9 RP8, RP10 RP6 A16 B18 PE51 RP9 A MARKINGS ; B19 R B13 B14 B13 RP8 R8 SM06 HROME MARKINGS B ; D RP5 B12 H 77 137 TIRE BLAK PE51 RP2 A15 5
MARKINGS B ; D RP2, RP5 RP2, RP6 PE52 R L L13 M10 PE64 PE64 - MARKING M11 M11 D M10 B14 B13 B28 B29 PE52 M6 M6 A21 A19 M5 M5 A18 A20 M9 M3 M8 M7 M3 M7 M8 M9 N2 N2 6
J RP13 33 FLAT BLAK RP11 RP12 1 55 KHAKI 1 55 KHAKI PE16 PE10 PE11 decal 66 decal 67 decal 70 decal 69 PE36 PE33 PE32 PE17 PE7 PE8 PE34 PE35 RP11 K film A film B - MARKING PE54 33 FLAT BLAK film B R2 PE54 L1 L9 - MARKING B L9 1 R3 PE53 33 FLAT BLAK PE19 R1 H 94 138 LEAR GREEN PE9 J - 1,5 mm l - 1,5 mm plastic 33 FLAT BLAK PE12 K PE13 A23 R4 H 90 47 LEAR RED L14 PE57 PE57 - MARKING 7
eduard 1135 RP2, RP5 RP2, RP6 1.) RP2, RP5 RP2, RP6 RP8, RP9 RP8, RP10 RP8, RP9 RP8, RP10 M4 2 pcs. M4 2 pcs. RP1 RP7 RP1 RP7 3.) LIQUID MASK 4.) 8
J 35F, 35465, Letecké køídlo F-10, 1. Jaktflygdivision, pt. Vincent Ahlin, A Ängelholm-Barkakra, 1989 Stroj pùvodnì dodán køídlu F-1 ve Västeras-Hässlö v roce 1967 sloužil pozdìji u F-16 v Uppsala, aby nakonec skonèil u køídla F-10 bázujícího v ÄngelholmBarkakra. V prùbìhu roku 1989 byl tento stroj používán kapitánem Vincentem Ahlinem pro letové ukázky na rùzných leteckých dnech. Svislou ocasní plochu mìl zbarvenou èervenì s bílou maskou ducha. Jinak nesl standardní kamufláž, která již byla pomìrnì vybledlá. Na horní stranì køídla byly velké obdélníky èerstvé barvy (pøemalování taktických èísel), také záï byla zbarvena stejnou barvou. H35 80 RED H3 3 H35 DARK BLUE 80 METAL BLAK H28 78 H304 OLIVE DRAB 304 BLAK H12 33 H82 DARK GRAY 31 ALUMINIUM SM 01 YELLOW H413 113 SUPER IRON SM 03 eduard 9
B J 35FS, 351312, Hävittäjälentolaivue 11, Kreivi Von Rosen, Rovaniemi, Finsko, 1985 Jedná se o poslední vyrobený Draken. Nese jméno hrabìte von Rosena, který poté, co získalo Finsko v roce 1918 nezávislost na imperiálním Rusku, daroval vznikajícímu finskému letectvu (Ilmavoimat) první letoun. Ten tehdy nesl osobní emblém hrabìte, modrou svastiku na bílém poli, jenž se stal následnì prvním výsostným znakem finského letectva. Pod tímto jménem létaly ve Finsku tøi stroje: Folland Gnat, poté tento Draken a nakonec F/A-18. Letoun má standardní kamufláž s nápisem a symbolem jednotky, bizonem evropským ve žlutém poli. Dnes je tento Draken umístìn v muzeu Suomen Ilmavoimamuseo v Tikkakoski. YELLOW H413 113 H35 DARK BLUE 80 10 BLAK H12 33 H304 OLIVE DRAB 304 METAL BLAK H28 78 SUPER IRON SM 03 GRAY H82 31 ALUMINIUM SM 01 eduard
J 35ÖE Mk.II, 351401, Fliegerregiment 2 (wing), 1. Staffel, Zeltweg, Rakousko, 2003 Nápis na vertikálním stabilizátoru pøipomíná milion letových hodin, které nalétaly Drakeny dohromady u všech uživatelù. Rakousko se k nim pøipojilo jako poslední, ale létalo s nimi nejdéle, až do roku 2005. Letouny mìly tøítónovou kamufláž sestávající z tmavé a svìtlé šedé na horních a šedomodré na spodních plochách. Taktické èíslo 12 je na horních plochách vyvedeno v jasné oranžové barvì. Výsostný znak je shora umístìn pouze na pravé stranì køídla, zespodu na levé. YELLOW H413 113 BLAK H12 33 H331 DARK GRAY 331 H339 METAL BLAK H28 78 SUPER IRON SM 03 H307 307 SM 01 ALUMINIUM WHITE DARK GRAY 339 GRAY GRAY H51 11 eduard 11
D J 35 XD, ESK 725, základna Karup, Dánsko, poèátek 70, let Dánské Drakeny sloužily v letech 1970 1993 v jednotném celozeleném nátìru specifickou zelenou barvou (odlišnou od švédské olivové Mörkt Olivgrön). Pùvodní barva z továrny byla v prùbìhu služby kvùli znaèné degradaci pøestøíkána lesklejší a kvalitnìjší barvou stejného odstínu. Zajímavostí je absence vìtšiny popisek a symbolù viditelných na strojích ostatních uživatelù. Drakeny v Dánsku sloužily u dvou squadron u ESK 725, kde nahradily letouny F-100D Super Sabre, a u ESK 729, kde nastoupily místo RF-84F Thunderflash. H330 330 H28 78 H413 113 SM 01 eduard 12 EDUARD M.A. 2016 www.eduard.com Printed in zech Republic