Magazín o městech, ve kterých chceme žít. Energetika



Podobné dokumenty
Metodický návod pro splnění požadavku na zavedení energetického managementu v prioritní ose 5 OPŽP

; ENERGETICKÝ MANAŽER

VÝZNAM ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PRO MĚSTA A OBCE

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Příležitosti a hrozby pro udržitelnou energetiku

Systém řízení energetického hospodářství

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI)

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Seminář Decentralizovaná energetika 5. listopadu 2015, Poslanecká sněmovna PČR Petr Štulc, ředitel útvaru rozvoj podnikání ČEZ, a.s.

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

od myšlenek k aplikacím Marie Stehlíková, odd. rozvoj. aktivit

Krajský kulatý stůl k udržiteln. itelnému rozvoji v Libereckém m kraji

PILOTNÍ PROJEKT ELEKTROMOBILITA SKUPINY ČEZ. Představení projektu a možností spolupráce

Začněme nejprve srovnáním klasické distribuční sítě a Smart Grids.

Podpora projektů energetické efektivnosti v rámci OP PIK PO3

MODEL ENERGETICKÝ MANAGEMENT MĚST

Newsle er. Listopad Nové webové stránky Spolupráce s firmou Bakaláři, s. r. o. Změna sídla v Bratislavě Sledování personálních událostí

Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné ČR a SR

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

118/2013 Sb. VYHLÁKA

NOVĚ VYHLÁŠENÉ VÝZVY Podpora Ústeckého kraje na sociální služby protidrogové politiky 2016 Podpora Ústeckého kraje na sociální služby malý

Strategie společnosti PTC Praha a.s. na období let

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Strategie pro snižování spotřeby paliva těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2

Stav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky

Výzkumná infrastruktura RINGEN Geotermální projekt Litoměřice. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Národní akční plán čisté mobility (NAP)

Příležitosti pro financování energeticky úsporných projektů

Jak postavit nízkoenergetický dům - co je nízkoenergetický dům a jak ho poznat?

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Krnov

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Mateřské školy, zařízení péče o děti

MAS KRÁLOVÉDVORSKO nové příležitosti našemu regionu Strategická část

IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů

93. plenární zasedání 14. a 15. prosince STANOVISKO Výboru regionů ENERGETICKÁ ÚČINNOST

FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. verze 2

Zpráva o stavu energetiky České republiky:

Dosavadní proces implementace směrnice o energetické účinnosti / Národní akční plán energetické účinnosti, jeho aktualizace a plnění závazků ČR

ZÁKON č. 406/2000 Sb.

APES Úspory energie a EPC, Energetický management

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ KOALIČNÍCH STRAN ANO 2011, ČSSD A KDU-ČSL pro volební období ve statutárním městě Ostrava

7. NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI DOPORUČENÉ VARIANTY ÚEK LK

NEWSLETTER č. 3 V čem Vám CESBA může pomoci?

TRADIČNÉ A OBNOVITEĽNÉ ZDROJE ENERGIÍ. a perspektíva ich využívania v podmienkach Slovenska z hľadiska Únie miest Slovenska a združenia CITENERGO

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Hodonín

V. Soustředění Metody související s udržitelným rozvojem Základy projektového řízení. Ing. Pavel Kajml

Motorová paliva z ropy pro silniční dopravu do roku 2030

SMART CITY V PRAXI Energetické úspory a decentrální výrobní zdroje v praxi. Martin Machek, manažer rozvoje

Zdravé město Litoměřice a místní Agenda 21 Prezentace systému MA21 jako nástroje pro udržitelný rozvoj měst

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)

Strategie Technologické agentury ČR STRATA od myšlenek k aplikacím

STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A KVALITA MĚST

Solární soustavy. pro bytové domy TOMÁŠ MATUŠKA GRADA PUBLISHING

Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme?

513. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (Brusel, )

SDĚLENÍ KOMISE INTELIGENTNÍ MĚSTA A OBCE - EVROPSKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ

SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ

20. Konference NSZM ČR. Olomouc, 18. září 2013

Strategie migrační politiky České republiky

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise

Programové prohlášení na období Na základě volebních programů SNK V duchu tradic a SNK Změna pro Přibice 2010

Národní příručka Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Politika architektury a stavební kultury rozvoj ve všech oblastech

Stav energetické účinnosti v ČR a podpora energetiky úsporných projektů

3. STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA

SEKTOROVÁ DOHODA pro stavebnictví

Praktické ukázky plánovitosti v oblasti hospodaření s energií

Potenciál zemědělské a lesní biomasy. Ministerstvo zemědělství

DOTAČNÍ ZPRAVODAJ BRAIN LOGISTICS průvodce podnikatele světem dotací v rámci operačního programu OP PIK

Příprava na využití evropských fondů po roce 2013

POŢÁRNÍ INŢENÝRSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2008/2212(INI) o řešení ropné krize (2008/2212(INI))

Energetický management. Část 4 cyklu energetická efektivita a úspory

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/ Metodický pokyn

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

MODEL ENERGETICKÝ MANAGEMENT MĚST

Memorandum BISE 1. k inteligentní energii ve městech a obcích nových členských zemí, kandidátských zemí a zemí západního Balkánu. 29.

P7_TA-PROV(2012)0398 Obchodní jednání EU s Japonskem

Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje

5. Stanovení vize, strategických a specifických cílů a opatření

SEMINÁŘE DEKSOFT 2015 Energetický audit (EA) vs. Energetický management (EM) Prezentace: Martin Varga

Školní vzdělávací program H/01 Instalatér

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015

LEADERSHIP A LIMITY RŮSTU Transformační program ČEZ včera, dnes a zítra

VÝSTUP Z WORKSHOPU KARLOVARSKÝ INOVAČNÍ SVĚT

Programové prohlášení

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Domácí zdroje uhlí v kontextu transformace energetiky EU

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE

Další práce na finalizaci strategického plánu bude probíhat v součinnost mezi Týmem pro tvorbu strategie a PROCESEM.

PŘEDSTAVENÍ INFORMAČNÍHO PROGRAMU

Investice do úsporného osvětlení & možnosti financování

MIX MAX- Energetika, s.r.o. Energetický management pro samosprávu obcí a měst

Transkript:

01 16 Magazín o městech, ve kterých chceme žít Energetika

Vize Rozhovor s Ladislavem Chlupáčem, starostou města Litoměřice Litoměřice se v kontextu ČR profilují jako velmi progresivní město. Čím je to způsobeno a jaká je dlouhodobá vize města? Dlouhodobá vize města je definována ve Strategickém plánu rozvoje do roku 2030 Litoměřice energeticky nezávislé město s vysokou kvalitou života a slibnou budoucností. Litoměřice se profilují jako město udržitelné energetiky s důrazem na úspory energie a obnovitelné zdroje s cílem dlouhodobě snižovat podíl konvenčních neobnovitelných zdrojů. Tato profilace byla prvotně způsobena zájmem o zvyšování kvality životního prostředí, postupem času se udržitelná energetika promítla i do dalších oblastí kvality života, kde umožňuje udržovat sociálně přijatelnou cenu energie, udržuje peníze v regionu či zvyšuje kvalitu vnitřního prostředí budov. Za významnou složku úspěchu lze považovat i činnost Strategického týmu města, který vyhodnocuje rozvojové projekty a doporučuje k realizaci ty, které největší měrou napomohou k uskutečnění vize města. Stejně významné je i členství v mezinárodních asociacích nebo účast na iniciativách jakými jsou Energy Cities, resp. Pakt starostů a primátorů. Město také v roce 2014 iniciovalo založení Sdružení energetických manažerů měst a obcí, tedy odborné platformy, jejímž cílem je výměna zkušeností a rozvoj projektů dle principů udržitelné energetiky. Jaká konkrétní opatření jste zavedli či zavádíte pro naplnění vize? V současné době máme v rámci městského úřadu dvě pozice, které se zabývají výhradně energetikou, a jednu pozici pro přípravu geotermálního projektu. Tento tým připravuje národní i mezinárodní projekty, které dané téma rozvíjí. V roce 2013 zastupitelstvo schválilo Energetický plán města s cílem snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2030. Od roku 2012 má město zavedený systematický energetický management s pravidelným monitoringem a vyhodnocováním spotřeby energie majetku města. Revitalizujeme majetek města v nízkoenergetickém standardu. Využíváme solární energii, městské organizace provozují tři fotovoltaické elektrárny a každoročně od roku 2000 podporujeme z rozpočtu města domácnosti, které si chtějí pořídit solární termické kolektory, dotací 40 000 Kč. Jaké jsou největší výzvy/problémy, které z pozice starosty ve městě vidíte? Městská samospráva má značný prostor a silnou motivaci rozvíjet projekty udržitelné energetiky v rámci majetku města. Významnou výzvou zůstává i možnost výroby a dodávky energie v rámci lokálních autonomních sítí, kdy město již není pouhým spotřebitelem, ale plní i funkci dodavatele, který není motivován maximalizací zisku, ale stabilní dodávkou při zachování sociálně únosných cen a dlouhodobé prosperity. Další výzvou je i dlouhodobá motivace a osvěta mezi občany na poli udržitelné energetiky, z toho důvodu město zřídilo Fond úspor energie a uskutečňuje ve spolupráci s podnikatelským sektorem významné osvětové akce, např. mezinárodní konference o energetice či Dny udržitelné energetiky. Koncept Smart Cities se opírá o občanské aktivity a zapojování veřejnosti do správy města. Máte nějaké konkrétní nástroje? Město Litoměřice je členem Národní sítě Zdravých měst ČR od r. 2002. Díky svému aktivnímu přístupu k zapojování veřejnosti do rozvoje města prostřednictvím mezinárodního programu místní Agenda 21 (MA21) a za významný pokrok ve všech oblastech udržitelného rozvoje dle Aalborských závazků obhájilo město v roce 2015 nejvyšší kategorii A MA 21 jako druhé město v ČR po Chrudimi. Město každoročně pořádá veřejnou diskuzi Desatero problémů města Litoměřice, v níž lidé definují TOP 10 problémů, k vybraným tématům jsou pořádány diskuzní kulaté stoly, významné investiční projekty jsou standardně projednávány s veřejností a v roce 2015 začalo s pořádáním podnikatelských fór. Pro nejširší veřejnost jsou pak určeny pravidelné osvětové akce na téma energetiky, dopravy, zdraví, kvality životního prostředí, atd. Koncept SC také staví na moderních technologiích. Mohl byste uvést již použité konkrétní technologie či ty, které plánujete zavést? Město provozuje prostřednictvím svých organizací vlastní fotovoltaické elektrárny na střechách škol a školek, v tomto roce plánujeme tyto elektrárny doplnit o prvky akumulace energie, využitelné pro elektromobilitu. Používáme na 15 budovách tzv. smart metering, tj. dálkové odečty spotřeby energie propojené se softwarem energetického managementu. Město rozvíjí též elektromobilitu, v rámci Technických služeb města se již elektrovozidlo používá. Letos bude vozový park města doplněn o elektromobily společně se stavbou dobíjecích stanic, z nichž některé by měly být přímo napojené na lokální obnovitelné zdroje energie, počítá se i s pořízením elektrokol pro základní školy, městský úřad a městskou policii. V rámci revitalizace budov v majetku města zateplujeme na nízkoenergetický standard, využíváme systémy řízeného větrání s rekuperací ve školách a školkách a v novém projektu startovacích bytů v bývalých kasárnách zvažujeme využití odpadního tepla a dalších inovací. Toto číslo je věnováno energetice, ve které jsou Litoměřice silné. Dokázal byste si představit, že by se město do budoucna mohlo stát výrobcem a poskytovatelem energií za finanční spoluúčasti občanů (komunitní energetika)? Výrobcem energie se město plánuje stát v rámci geotermálního projektu, neboť by mohlo v budoucnu provozovat svou vlastní geotermální teplárnu a dodávat teplo, případně i elektřinu, občanům. Projekty komunálních elektráren, či drobných tepláren nejsou v ČR zatím rozvinuty především z důvodu nízké podpory ze strany státu, neboť nejsou dlouhodobě garantovány výkupní ceny, či koncepčně nastavená finanční podpora OZE. S ohledem na nedávno vyhlášený návrh nového tarifního systému (NTS) ze strany Energetického regulačního úřadu, který přímo nemotivuje k úsporám elektřiny, či vyššímu využití OZE, se prostor pro komunální elektrárny ještě více zmenšuje. Nicméně v ČR existují iniciativy, jakými je např. sdružení organizací Hnutí DUHA, Komory OZE a právníků Frank Bold, které se snaží o prosazení systémové podpory komunálních elektráren využívajících OZE, což je jistě pro města výhodný a do budoucna zajímavý koncept, o nějž má zájem i město Litoměřice s ohledem na svoji vizi energeticky nezávislého města. Je o Vás známo, že jdete občanům příkladem, jezdíte na kole, bydlíte v nízkoenergetickém domě a investujete svůj čas do života ve veřejném prostoru. Co byste s ohledem na úspěchy Litoměřic doporučil svým kolegům jako dobré řešení/opatření? Jako bývalý kantor velmi dobře vím, že pozitivní příklady táhnou a že musí zapadat do celkové mozaiky a nesmí být pouze nahodilé. Jako bezpochyby dobré řešení se osvědčil náš systémový přístup, kdy jednotlivé projekty, např. v energetice, neřešíme jen na základě aktuálních národních, či evropských výzev, ale máme jasně definovaný dlouhodobý cíl v Energetickém plánu města a Strategickém plánu rozvoje, který je v rámci Strategického týmu města každoročně vyhodnocován a jsou navrhována další opatření a nástroje pro jeho dosažení. Za velmi důležité považuji i řádnou přípravu projektů, kde je vhodné investovat více času či i finančních prostředků do projektové dokumentace, studií proveditelnosti či oponentských posudků, které mohou v rámci realizace ušetřit milióny korun. Důležité je projednávat významné investice s veřejností a získat její podporu, a to již v počátku přípravy projektů, které lze poté ještě na papíře jednoduše upravovat. Je také třeba posuzovat projekty ve vztahu k opatřením a projektům z jiných oblastí, energetická opatření mohou mít pozitivní sociální a zdravotní dopady a zlepšovat životní prostředí. Vždy je třeba hledat synergie a kontext, tak připravíte kvalitnější projekt s větším dopadem na společnost. V neposlední řadě je to kvalitní odborný tým města, který dané projekty připravuje, přenáší do běžné praxe nové a inovativní přístupy z akademické sféry, mezinárodních projektů či příklady dobré praxe ze zahraničí. V tomto směru má město Litoměřice bezpochyby výhodu, protože se mu v posledních letech podařilo získat a udržet klíčové pracovníky, kteří tyto inovace do běžné praxe města přinášejí a dbají na jejich dlouhodobou udržitelnost.

K dispozici na NYNÍ NA Že mi ukradli nápad? Spíš mi vadí, že nemají žádné vlastní. Nikola Tesla Úvodník Letošní první číslo ukazuje, v čem tkví úspěch chytrého řešení energetiky ve městech. Žádné převratné inovace a objevy nemohou dosavadní běh věcí výrazně ovlivnit, pokud město neprovede potřebná organizační opatření, jimiž jsou vytyčení dlouhodobých cílů (cílového stavu za 10 15 let), vytvoření pozice odpovědného městského energetika (energetického manažera), nastavení grantových schémat pro podporu výstavby energeticky soběstačných budov a zapojení občanů/ komunit do investic do městského elektrárenského podniku. Progresivní zahraniční města, jako je například Bristol, sází na energetickou (i ekonomickou) soběstačnost celého města, nejen jednotlivých budov. Prokazují, že radikální změnu lze provést v řádu jednotek let a že vše závisí na postoji, odvaze a kompetencích vedení radnice. I u nás lze nalézt obce, které vnímají energetiku jako zásadní politické a ekonomické téma a konají. Litoměřice ukazují, že i v našich domácích podmínkách lze postupnými kroky snížit výdaje za energie a koncepčně přecházet na obnovitelné zdroje. Energetika ale není izolovaným oborem; významně souvisí s kondicí lokální ekonomiky, kvalitou života a bydlení, životním prostředím, dopravou. Při správném pojetí energetiky se města stávají stimulantem investic do progresivních energetických řešení ze strany soukromých investorů, kteří jsou motivováni jak dotacemi, tak i nastavenými energetickými standardy města. Město může výrazně ovlivnit cenu energií koncových uživatelů, efektivitu její spotřeby i ekologické dopady její výroby. Při aktuálních globálních cenách energií (nyní už výrazně pod 30 eur za MWh) je jasné, že dosavadní koncepce ČR směřující k centralizované výrobě i dodávkám energií je neudržitelná a ekonomicky nesmyslná. Je potřeba významně změnit kurz investičních záměrů směrem k lokální decentralizované malovýrobě a v tomto ohledu budou hrát města velmi důležitou roli. Ta, která budou reagovat na trendy v duchu článků v tomto čísle, zajistí lokálním podnikům konkurenceschopnost a svým domácnostem slušnou kvalitu života a stanou se atraktivními místy pro život; tj. budou růst. Není nutné vymýšlet něco nového, ale poučit se ze zahraničních úspěšných řešení a pouze replikovat jejich potenciál. Čím dříve se nám to podaří, tím lépe se nám všem povede. Úspěšný přechod však vyžaduje změnu našeho myšlení a odvahu politiků tuto změnu provést. David Bárta, šéfredaktor Smart Cities 1 2016 Vize Rozhovor s Ladislavem Chlupáčem, starostou města Litoměřice 02 Konferencia Smart Cities Trnava 2016 energetika 06 Energetický management měst 10 Metodika pro energeticky velmi úsporné domy 14 Na podporu energetických úspor veřejných budov je připraveno přes 15 miliard 16 Zkušenosti z Bruselu 20 Urbanistický rozvoj v pasivním standardu 23 ČOV jako zelená elektrárna 25 Větrání škol 27 Živé senzory kvality ovzduší 29 Komunitní energetika 31 Dánsko: 3 projekty udržitelného plánování 34 Britská energie 36 Vzorový Bristol umění ve veřejném prostoru 38 Martin Kochan, Zateplenie zastávky Smart 40 Smart Cities v roce 2020 mobilita 42 Města s elektromobilitou 48 Kvalita služeb v dopravě arch 52 Zelená úsporám červená památkové péči 58 Inventura urbanismu 2015 61 Města směřují k energeticky úsporné výstavbě 64 Česká cena za architekturu brand 70 Fotoreport kreativních center 74 Hostětín Chytrá vesnice v Bílých Karpatech Life 76 Symbios: sdílené bydlení 78 Participativní rozpočtování v Ostravě komerční prezentace 2 ob MasterCard 09 E.ON 12 ČEZ 18 E.ON 41 Sinfin 45 Camea 46 Camea 49 Cross 50 MasterCard 57 Studio21 67 resite 68 mmcité 3 ob mmcité www.scmagazine.cz

02 03 Konferencia Smart Cities Trnava 2016 Vladimír Jurík, zástupca šéfredaktora Smart Cities Pred rokom sme zorganizovali prvú konferenciu časopisu Smart Cities na Slovensku. Bola v Trnave a hovorili sme o víziách a stratégiách miest, hovorili sme o tom, aké je pre mestá dôležité mať víziu, prečo je potrebné uvažovať strategicky a následne pripravovať rozvojové projekty. Konferencia sa stretla s nečakaným ohlasom po celom Slovensku. Celoslovenská konferencia Smart Cities 2016 preto na základe dobrých skúseností a tiež odporúčaní účastníkov tematicky nadviazala na minuloročnú konferenciu. Venovala sa financovaniu mestského rozvoja. Účastníkov konferencie privítala vôňa zrekonštruovanej Trnavskej synagógy na Halenárskej ulici. Jej zvláštna priateľská duchovná atmosféra sa spolu s ranným slnečným svitom premietla do slávnostného pocitu pri vstupe do budovy. Bola to prvá celoslovenská akcia, ktorá sa tu konala a vďaka ústretovosti Trnavského samosprávneho kraja sme si mohli spolu so 120 účastníkmi vychutnať zrodenie nového života tohto kultového miesta v strede historickej Trnavy. Čo potrebujú chytré mestá, smart cities? Ako je to so zapájaním čo najväčšieho počtu ľudí a firiem do rozvoja miest? Ako môžu významné inovácie vplývať na zvyšovanie kvality života v mestách a ako môžu obnoviť dôveru obyvateľov a formovať ich vzťah k mestu? Prvý príspevok bol zameraný na tému Integrovaných územných stratégií v minulom programovom období sme boli zvyknutí na schému financovania prostredníctvom tzv. dopytovo orientovaných projektov. Nie celkom sa osvedčil tento prístup predovšetkým jeho regionálny prínos bol malý. V súčasnosti sa pri príprave, financovaní a realizácii projektov kladie dôraz na zvyšovanie efektívnosti investícií a to aj prostredníctvom hodnotenia investícií z hľadiska regionálnej efektívnosti. Renata Kaščáková, manažérka projektu Trenčín Si Ty Preto, aby bol proces integrovaných územných stratégií vnímaný a rozpracúvaný aj v rámci krajov a aby nebol chápaný formálne, sme vybrali príspevok z Trenčianskeho samosprávneho kraja. Problematiku z pohľadu kraja a krajského mesta nám priblížila p. Renata Kaščáková, manažérka projektu Trenčín Si Ty. Výhodou je, že naše spoločné stretnutia s primátormi a starostami už majú svoju históriu a môžeme porovnávať. Naša skúsenosť z minulého programového obdobia bola predmetom samostatnej analýzy zhrnuli sme dôvody neefektívneho čerpania eurofondov a popísali sme príčiny na strane jednotlivých aktérov tohto procesu. David Bárta, šéfredaktor Smart Cities. Fota: foto4f.sk To bola úvodná téma konferencie, prednesená šéfredaktorom časopisu Smart Cities Davidom Bártom oboznámenie účastníkov s konceptom smart cities, s ich významom, vplyvom na rast zamestnanosti, na zvyšovanie kvality života, zlepšovanie povesti mesta. V krátkom úvode povedal, čo majú mestá urobiť pre to, aby dokázali začať s prípravou konceptu chytrého mesta. Financovanie mestského rozvoja Prvý programový blok konferencie bol venovaný financovaniu mestského rozvoja. Na Slovensku máme už dva roky nové programové obdobie, očakávame masívnejšie vyhlásenie výziev na čerpanie eurofondov a záleží nám na tom, aby proces ich čerpania bol efektívny a plynulý. Pracujú na tom úradníci na ministerstvách prostredníctvom prípravných výborov a odborných komisií, aj odborná verejnosť. Snahou konferencie bolo prispieť názormi ľudí z praxe v tomto stále ešte prípravnom období k správnemu nastaveniu výziev, odstráneniu administratívnych nedorozumení alebo prekážok. K tomu nás oprávňovali skúsenosti z minulého programového obdobia, ktoré neboli najlepšie. Navrhli sme niektoré inovatívne riešenia napríklad dvojkolový spôsob podávania žiadostí. Navrhli sme aj nové témy napríklad revitalizáciu vnútroblokov sídlisk. Mnohé z týchto opatrení sa zrodili v spoločnej diskusii s mestami a obcami a sú výsledkom našej spolupráce. V minulosti pri tvorbe vízií a stratégií sme hovorili, že je neskoro začať na strane miest a obcí s prípravou projektov v polovici programového obdobia. To sa teraz zlepšilo mestá aj obce sa pripravujú, aj vďaka tvorbe RIUS. Teraz je potrebná akcelerácia na strane ministerstiev, aby už vyšli výzvy, ale aby aj na strane ministerstiev sa proces prípravy a realizácie čerpania robil efektívne tak, aby sa odstránili administratívne nedostatky a vecné chyby, ktoré by mohli brániť realizácii projektov. Informáciu k aktuálnemu stavu financovania komunálnych investícií prostredníctvom IROP uviedli v druhom príspevku programového bloku Financovanie páni Emil Pícha a Jozef Roško z MPRV. Ich vystúpenie malo prispieť k diskusii informovaných partnerov. Bolo zamerané na pripravované výzvy, na podávanie projektových zámerov, na informácie o alokáciách, o podmienkach čerpania eurofondov spolu s informáciou o stave prípravy Regionálnych integrovaných územných stratégií/ RIUS/.

04 05 Cieľom diskusie bolo nielen upresnenie prednesených informácií, ale aj vysvetlenie nejasností okolo potreby vypracúvania Plánov udržateľnej mobility pre podávanie žiadostí na realizáciu projektov cyklotrás. Na priamu otázku primátora Malaciek p. Říhu sa účastníci od predstaviteľa MPRV dozvedeli, že mestá budú môcť podávať a pripravovať projekty na realizáciu cyklotrás v rámci IROP bez Plánov udržateľnej mobility. To ich však nezbavuje povinnosti do budúcnosti tieto plány tvoriť, pretože projektov na tému dopravy bude v rámci nového programového obdobia viac a tie už existenciou Plánov udržateľnej mobility podmienené budú. Bolo zrejmé, že primátori si po tejto informácii vydýchli veď mnohí schvaľovali nemalé finančné prostriedky v rozpočtoch na majetkovo-právne vysporiadanie cyklotrás. Šéfredaktor David Bárta potom prispel informáciou o českej metodike Plánov udržateľnej mobility, ktorou je možné sa s úspechom inšpirovať v podmienkach našich miest. Dokonca v špeciálnom vydaní časopisu Smart Cities je metodika tvorby PUM podrobne popísaná. Stačí si ju prečítať Zdroje Ministerstva kultúry boli vždy vnímané ako zdroje dotačného charakteru a ani sa nikto nezamýšľal nad ich návratnosťou. Debata bola o tom, či ich je dosť. Kreatívny priemysel, ktorý je novým zdrojom financovania IROP prostredníctvom Ministerstva kultúry, je nový aj v tom, že je založený na návratnosti investícií. V európskych štátoch kreatívny priemysel neustále zvyšuje svoj percentuálny podiel na tvorbe HDP štátu, je zároveň akcelerátorom malého a stredného podnikania v jeho najsofistikovanejšej forme. Centrami kreatívneho priemyslu v Európe sú dnes najmä mestá ako Londýn, Miláno, Paríž, Madrid, Varšava, Mníchov, Štokholm, Amsterdam, Berlín a Kodaň. Kreatívny priemysel zamestnáva v Európe vyše 6,7 milióna ľudí a je pre nás veľkou inšpiráciou. U nás je v rámci IROP nositeľom kreatívnych aktivít MKSR. Príspevok na túto tému predniesla Denisa Zlatá, zástupkyňa riaditeľa sprostredkovateľského orgánu pre IROP, prioritná os 3. Inovácia v správe mesta V druhom programovom bloku sa problematike aktívneho uplatňovania sofistikovaných technológií a organizačných riešení v rámci hospodárenia samospráv venovali zástupcovia dodávateľskej sféry, ako aj zástupcovia miest. Miroslav Lukeš, generálny riaditeľ spoločnosti MasterCard V úvodnej prezentácii David Bárta zhrnul základy budovania chytrého mesta prostredníctvom digitalizácie procesov a tvorbou rôznych druhov máp (pocitových máp, máp nevyužívaných objektov apod.) na podporu lokálnej ekonomiky i občianskych aktivít. V prvej časti bloku venovanému doprave generálny riaditeľ spoločnosti MasterCard Miroslav Lukeš popísal aplikáciu týchto princípov v aktuálnych projektoch v Českej republike. Projektoch, ktoré prispievajú k digitalizácii odbavenia cestujúcich vo verejnej doprave a tým otvárajú možnosti rôznych motivačných stimulov zameraných na zmenu dopravného správania. Vo svojom vystúpení vyzdvihol predovšetkým skutočnosť, že ľudia v Českej republike, ale aj na Slovensku, už celkom bežne používajú bezkontaktné platby ako jednoduchý spôsob platby a preto je vhodné tento potenciál zhodnotiť aj v iných oblastiach, napríklad na platby cestujúcich v dopravných prostriedkoch. Martina Kirchrathová zo spoločnosti Ingenico predstavila inovatívne produkty, ktoré vyriešia technickú stránku platieb (bezdotykové platobné terminály a čítačky). Široký produktový rad pokrýva všetky možné riešenia od jednoduchého pípnutia, až po zadávanie PIN a v blízkej budúcnosti nimi budú vybavené miesta, poskytujúce služby cez rôzne automaty, napríklad kávomaty, parkovacie automaty, elektro nabíjacie stanice a pod. Jaroslav Klusák, energetický manažér mesta Litoměřice V druhej časti bloku Jaroslav Klusák z Litoměřic doložil zo svojej praxe potrebu a prínosy práce energetického manažéra. Litoměřice sa profilujú ako jeden z lídrov energeticky úspešného mesta (viď následný článok) a dosahujú významné energetické a finančné úspory. Z jeho vystúpenia celkom jasne vyplynulo, že pozícia energetického manažéra sa mestám vyplatí. Marek Beneš z Hedviga Group sa, žiaľ, na konferenciu nedostavil, a preto jeho avizovanú prednášku na tému uplatnenia revolučnej technológie pomalého termického rozkladu odpadu predstavil David Bárta. Popísal súčasné nešváry odpadového hospodárstva postaveného na masívnom prevážaní odpadov, či prostého spaľovania tak cennej suroviny akou odpad celkom určite je. Technológia umožňuje efektívne energeticky vyťažiť odpad v podobe elektrickej energie, plynu a biopaliva druhej generácie. Programový blok zakončilo vystúpenie predsedu komisie Smart Cities mesta Brna Jaroslava Kacera. Ukázal výsledky prvého roku práce tejto komisie ako aj celkové poňatie SC konceptu, ktorý je postavený na vytvorení pravidiel pre mestský ekosystém, do ktorého sa môžu zapojiť občania, spolky a asociácie, ako aj komerčné subjekty. Koncept je založený na digitalizácii procesov, transparentnosti a otvorenosti pre všetkých záujemcov o rozvoj mesta Brna. Jaroslav Kacer, predseda komisie Smart Cities mesta Brna Verejné obstarávanie Za minulé obdobie sa nahromadilo veľké množstvo problémov súvisiacich s verejným obstarávaním. Preto mu bol na konferencii venovaný samostatný tretí programový blok. Hoci je to téma, ktorá by vydala na samotnú konferenciu. Problémy s verejným obstarávaním sú na strane investorov, na strane projektantov, problémy dopadajú aj na dodávateľov prác. Preto sme sa rozhodli formou diskusie zainteresovaných identifikovať problémy a ich príčiny, ktoré mnohokrát nie sú ani tak spôsobené legislatívou, ako skôr aplikačnou praxou. Boli sme radi, že na moderovanie tohto bloku prijala pozvanie p. Zita Táborská, predsedníčka Úradu pre verejné obstarávanie. Bolo to dobré rozhodnutie ako vyplynulo z príspevkov aj so záverečnej diskusie vznikla odborná platforma, ktorej spoločnou snahou bude hľadať riešenia, nie iba výklad legislatívy. Investor mal by byť pánom verejného obstarávania, mal by obstarávať a nemalo by mu byť obstarávané. Je tomu skutočne tak? Je naozaj potrebné obstarávať iba podľa kritéria najnižšia cena? A čo so škodami, ktoré takto vzniknú nekvalitou, nedokončením stavieb, nedodržaním lehôt kto ich má znášať? Toto sú otázky, ktoré si najčastejšie kladú predstavitelia komunálnej sféry. Prečo majú prichádzať o peniaze z nezrealizovaných investícií iba pre nekonečné množstvá námietok, alebo zdĺhavé kontrolovanie verejných obstarávaní? Podpredseda Združenia miest a obcí, primátor mesta Spišská Belá Štefan Bieľak takto kládol otázky za všetky mestá a obce na Slovensku. Je to logické ak sa chceme a máme pripraviť na nové programové obdobie, chceme mať jasno v spôsobe obstarávania, ale aj v administratívnych postupoch, ktoré s verejným obstarávaním súvisia. Osobitnou otázkou sú potom zvláštne postupy pri uplatňovaní korekcií pri projektoch s finančnou podporou EÚ pričom ku korekciám sa pristupuje tak, ako keby neboli žiadnym ministerstvom schvaľované. Sporný je aj spôsob uzatvárania dodatkov k zmluvám o NFP (automatické povinné pristúpenie k dodatku). V podobnom kritickom duchu sa nieslo aj vystúpenie predsedu Slovenskej komory architektov Imricha Pleidela. Obstarávanie projektovej dokumentácie ako výsledku duševnej činnosti prostredníctvom elektronickej aukcie so zameraním na najnižšiu cenu môže vymyslieť iba ten, kto nikdy neprojektoval, nestaval a neniesol zodpovednosť za vykonané dielo. Riešením je široké uplatňovanie súťaží návrhov kde návrhy posudzujú odborníci na obstarávanú problematiku. Dobre obstaraná projektová dokumentácia vie investorovi ušetriť nemalé finančné zdroje väčšie, ako súťaž na dodávateľa stavby. To v prípade, ak náklady na investíciu posudzujeme korektne ako náklady na investíciu počas celej dĺžky životnosti investície. To potvrdil vo svojom vystúpení aj zástupca dodávateľa p. Bakoš zo spoločnosti mmcité, ktorý konkrétnymi ukážkami a vtipnými komentármi jasným spôsobom na príkladoch inštalácií mestského mobiliáru z nedávnej praxe poukázal na výsledky kvalitného a nekvalitného obstarávania. Z diskusie vyplynuli závery, ktoré by sme radi prostredníctvom časopisu dali na vedomie komunálnej sfére v niektorom z budúcich čísel časopisu, pretože téma je stále živá. V nadväznosti na diskusné príspevky ponúkol zástupca šéfredaktora Vladimír Jurík možnosť usporiadať k jednotlivým tematickým okruhom odborné diskusie. Diskusie plánuje redakcia organizovať formou seminárov v rámci Smart Cities klubov. Za účasti primátorov, špecialistov na jednotlivé témy, ako aj pracovníkov z decíznej sféry budú nielen do hĺbky posúdené jednotlivé témy, ale budú k nim navrhnuté aj riešenia a závery. Takto chce časopis, spolu s poskytnutím mediálneho priestoru na diskusiu, prispieť k odbornej diskusii pri témach ako udržateľná mobilita, parkovanie v mestách, projektovanie, organizácia a financovanie cyklotrás, ale tiež bytová výstavba, regenerácia vnútroblokov sídlisk, či rozvoj regionálneho turizmu. Štefan Bieľak, podpredseda Združenia miest a obcí, primátor mesta Spišská Belá Zita Táborská, predsedníčka Úradu pre verejné obstarávanie Záver: snahou organizátorov konferencie je trvale poskytovať priestor na výmenu informácií a získanie nových poznatkov. Čím sa táto konferencia líši od podobných podujatí je prístup k záverom snahou o ich rozpracovanie do opatrení, ktorých cieľom je dosiahnuť pozitívnu zmenu v prospech miest a obcí. Náš časopis a naše konferencie poskytujú nezávislý a odborný pohľad na odborné témy. Vytvárame platformu na výmenu skúseností, poskytujeme informácie o zahraničných skúsenostiach, rozvíjame diskusiu, navrhujeme zmeny. V súčasnosti neexistuje na Slovensku a v Čechách médium s podobným typom transféru poznatkov a skúseností. Preto sme radi, že na našu konferenciu si našlo čas vyše 120 účastníkov z prostredia slovenských miest. Je našou snahou do budúcnosti koncept Smart Cities konferencií vylepšovať tak, aby naši primátori mohli čerpať nové poznatky a použiť ich pri zvyšovaní kvality života v mestách a približovať ich k štandardu toho najlepšieho, čo v Európe existuje.

06 energetika energetika 07 Energetický management měst?????? Přezkoumání systému managementu Neustálé zlepšování Energetická politika Energetické plánování Miroslav Šafařík, PORSENNA o.p.s. Stále více měst znovu zavádí dříve celkem běžnou pozici městského energetika, v současné terminologii energetického manažera. Novodobá historie této pozice se začala psát zejména v souvislosti se sdruženým nákupem energie. Z dříve dosahovaných úspor zůstala především povinnost nákup energie pravidelně opakovat. Současně přibylo legislativních povinností, narostla potřeba vyhodnocování dotačních akcí a příprava projektů apod. Agenda městského energetika tak narůstá a liší se podle úrovně správy a hodnoty svěřeného majetku. Je možné, že se postupně i u nás tato funkce rozšíří na smart manažera tak, jak budou narůstat projekty a požadavky na propojení různých systémů ve městě v rámci konceptu smart cities. Základním kritériem by však vždy měla zůstat provozní nákladová přiměřenost. Města mají ze zákona postupovat s péčí řádného hospodáře, což pozice a činnost energetického manažera zcela naplňuje. Energetický management podle ISO 50001 Od roku 2011 se energetický management stal součástí rodiny norem kvality a v podobě ČSN EN ISO 50001 tak dostal jasné vymezení a systematické zakotvení i u nás. Systém je charakterizován především principem neustálého zlepšování. Plánování umožňuje objektivní rozhodování a motivaci Jedním ze zásadních přístupů, který norma vyžaduje, je plánovitost. Zároveň ale nespecifikuje, jak má takové plánování vypadat. Energetický plán by měl poskytnout ucelený a průběžně aktualizovaný přehled o stavu a potřebách objektů a jeho nedílnou součástí by měla být i predikce spotřeby, vyhodnocení realizovaných opatření, průběžná kontrola energetické náročnosti a plnění legislativních požadavků pomocí předem stanovených indikátorů. Benchmarking systematické měření a analýza dat Postupným zlepšováním systému vyhodnocování spotřeb lze docílit úspor i v případech, kdy by jinak taková možnost v běžném provozu zanikla. Jako příklad lze uvést průběžné porovnávání měrných spotřeb energie a vody (na m 2, na osobu apod.) u budov s podobným provozem, což pomůže včas odhalit případné nesrovnalosti. V detailu spotřeby je postupně vhodné odlišit spotřebu tepla od teplé vody, spotřebu energie na osvětlení od ostatních elektrických spotřebičů apod. V grafu je naznačena jedna z možností využití benchmarkingu, kterou lze využít již v případě, kdy jsou k dispozici pouze roční data. Každý z bodů představuje jednu budovu (zde základní školy) a jeho umístění odpovídá měrné spotřebě energie a měrným nákladům na tuto energii. Toto zobrazení lze použít i pro plánování strategie dalšího postupu rozdělením do kvadrantů, jejichž hranice si každé město může nastavit dle vlastního uvážení. Velikost bubliny v grafu vyjadřuje celkovou spotřebu energie v budově. měrná provozní náročnsot (Kč/m2/rok) 450 400 350 300 250 200 150 100 50 2 3 0 0 50 100 150 200 250 měrná energetická náročnost (kwh/m2/rok) 1 4 Interní audit EnMS Zavádění a provoz Neshody, nápravy, nápravná a preventivní opatření Monitorování, měření a analýza Jednou z výhod, které plánování představuje, je rozhodování na základě objektivních kritérií, která zohledňují nejen technický stav, ale také budoucí provozní náklady i širší souvislosti (environmentální, sociální apod.). Samozřejmostí je také přepočet spotřeby energie pomocí místních klimatických dat. Objektivizující posuzování projektů působí motivačně. Každý pracovník by si měl být vědom, že je součástí tohoto procesu a svým chováním ovlivňuje výsledek. Stále častěji tak lze najít případy, kdy například příspěvkovým organizacím část dosažených úspor zůstává v rozpočtu. Efektivní rozhodování o investicích Správná příprava projektů je zcela klíčová ve vztahu k budoucím provozním nákladům. V rámci projektové přípravy je obvyklé možné ovlivnit více než 60 % budoucích provozních nákladů novostavby i renovace a účast energického manažera (případně facility manažera) v tomto procesu je zcela zásadní a zatím stále nedoceněná. Od ledna 2016 se větší veřejné budovy musejí dle zákona stavět ve standardu TNB, tj. budov s téměř nulovou spotřebou. Současně však mají i možnost získání dotace jak na novostavby a renovace stávajících budov, tak na využití obnovitelných zdrojů. To by mělo také vést k tomu, aby veřejný investor do konceptů nových domů a renovací starších zakomponoval opatření na snížení spotřeby vody, využití dešťové, odpadní a šedé vody. Monitoring nebo management? Základem energetického managementu je monitoring spotřeby energie (a vody). Přičemž je dostatečné sledování v měsíční periodě, v případě tepla v topné sezóně pak v týdenní. Energetický management ale bývá občas zjednodušován a zaměňován za monitoring. Na počátku zavádění energetického managementu je vhodné si na základě přezkumu spotřeby definovat priority. Naše doporučení je do základního (obvykle ručně prováděného) monitoringu zahrnout všechny objekty s významnou spotřebou. Teprve na základě vyhodnocení tohoto základního monitoringu lze objektivně rozhodnout, u kterých budov se vyplatí zavést podrobnější monitoring a to třeba jen na vybraných měřidlech. Graf: Data z průběhového měření obvykle nelze účinně využít bez nastaveného systému, cílů a pravidel. Současně je potřeba vždy zvážit, kdy jsou náklady na podrobný monitoring oprávněné (ve vztahu k potenciálu dosažené úspory energie, prevence škod z havárií apod.). Centrální dispečink, který umožňuje dálkové ovládání spotřebičů a zařízení IRC, vypínání spotřebičů, ovládání světel apod. představuje nejvyšší úroveň energetického managementu a je potřeba vždy zvážit, kde se jeho nasazení vyplatí. Obdobně, jako u zavádění smart technologií.

08 energetika komerční prezentace 09 Energetický management v konceptu smart cities Být smart znamená především hledání chytrých řešení a nemělo by se jednat o soutěž v instalaci chytrých krabiček čidel, indikátorů, centrálních ovládacích pultů apod. Zůstaneme-li pouze u energetického managementu jakožto malého výseku konceptu smart cities, pak by na začátku měla být základní koncepce rozvoje, která se může s rozvojem nových technologií přizpůsobovat. Kontrolním ukazatelem je vždy výše provozních nákladů na celkové řešení. Města, která příležitostně nasazují různé technologie a různé úrovně měření a vyhodnocování, postupně zjišťují, že je vhodné zastřešit tyto akce sjednocujícím konceptem. Tím může být právě výše popsané zavedení ISO 50001. Propojení technologií s pozicí energetika nelze ničím nahradit. Příkladem může být optimalizace odběrných míst (aktuální téma v souvislosti s novým tarifním systémem). Základní optimalizaci lze provádět na základě algoritmu automaticky, ale teprve osoba znalá zohlední budoucí využití budovy, změny v provozu a případně navrhne rozložení zátěže a regulace spotřebičů, ať už bude TNS jakýkoliv. Koncept smart cities může energetickému managementu kromě podrobnějšího monitoringu díky M2M technologii přinést také postupné řízení spotřeby podle zátěže a pobytu osob v budovách, podle předpovědi počasí apod. Propojení energetického managementu s konceptem SC může být synergické v mnoha ohledech, ale vždy je potřeba předem vyhodnotit poměr přínosů a nákladů technologických řešení. e-manažer: systém energetického managementu nejen pro města a obce On-line softwarová aplikace e-manažer je určena pro sledování, vyhodnocování a plánování spotřeby energie a vody ve městech a obcích, pro jejichž potřeby je vyvíjena. Tento systém současně plně respektuje požadavky normy ČSN EN ISO 50001. Aplikace je průběžně vyvíjena společností PORSENNA o.p.s. na základě požadavků měst, která aplikaci využívají a tak, jak postupně zdokonalují svůj systém energetického řízení. Aplikace je současně uzpůsobena i pro využití v rámci sdružení obcí (mikroregionů, MAS apod.). Další informace viz: www.e-manazer.cz Adaptace na změnu klimatu výzva i pro energetický management? Loňské léto názorně ukázalo, kde mají naše současná sídla slabá místa a limity ve vztahu k negativním důsledkům změny klimatu. Vlivem projevů změny klimatu budou narůstat i nároky na provádění energetického managementu. Dojde nejspíše ke snížení absolutní spotřeby energie na vytápění, na významu však nabydou další otázky, zejména pak vyšší podíl fixních nákladů v ceně tepla, tlak na vyšší potřebu energie na chlazení a klimatizaci budov a potřeba lépe hospodařit s vodou. Narůstající potřeba města adaptovat budovy ruku v ruce s energetickou soběstačností a příprava a provoz projektů využívajících obnovitelné zdroje budou vyžadovat více přípravy a koordinovanosti. Role energetického manažera bude i zde nabývat na významu. E.ON a Smart City si rozumějí Společnost E.ON Česká republika, s.r.o. přichází s projektem Smart City, jehož cílem je spolupráce s městy na jednotlivých rozvojových projektech Smart City. V současné době bylo memorandum o spolupráci podepsáno již s 12 městy napříč distribučním územím E.ON. Rozsah problematiky Smart City je velice široký a dotýká se v podstatě všech oblastí města. Z tohoto důvodu se společnost E.ON Česká republika, s.r.o. stala i jedním ze zakládajících členů nové platformy pro rozvoj a podporu inteligentních měst v Česku. Sdružení nese název Czech Smart City Cluster a spojuje zástupce byznysu, akademického světa a odborné veřejnosti. Cílem skupiny je propagovat koncept Smart City jako východisko při hledání energeticky úsporných opatření, snížení ekologické zátěže, nebo řešení dopravních problémů. Společnost E.ON tak klade v projektech Smart City, vzhledem ke svému know-how, zejména důraz na témata související s inteligentní energetikou. Do této oblasti se dá zahrnout velké množství dílčích projektů, u kterých je nutné respektovat vzájemné synergie. Jako jeden ze základních projektů v rámci inteligentní energetiky se nabízí využívání moderních, ekologických a vysoce účinných technologií, zaměřených na úsporné a efektivní využívání různých zdrojů energie, jako jsou například kogenerační jednotky v oblasti vytápění objektů ve vlastnictví či správě města. ZŠ Havlíčkova > elektrická energie > prosinec 2015 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 Kogenerační jednotka je zařízení určené pro souběžnou výrobu elektřiny a tepla. Elektrická energie v nich vzniká stejným způsobem jako v jiných elektrárnách, a to roztočením elektrického generátoru, konkrétně pomocí spalovacího motoru. Palivem je nejčastěji zemní plyn. V běžných elektrárnách je ale elektřina vyráběna jen s účinností do 40 %, neboť se významná část tepla maří v chladicích věžích. Princip kogenerace řeší tuto problematiku tím, že odpadní teplo vzniklé při výrobě elektřiny je využíváno. Právě díky své vysoké celkové účinnosti a produkci tepla v místě spotřeby Kogenerační jednotka Oslavany je kogenerace zajímavou příležitostí k výrobě tepla pro vytápění a ohřev vody ve větších objektech jako jsou průmyslové podniky, nemocnice, rekreační a hotelové komplexy, bytové a kancelářské komplexy, lázeňské a sportovní areály, obchodní centra a městská tepelná hospodářství. Výhody kogeneračních jednotek jsou tedy následující: efektivní využití potenciálu paliva (účinnost až 95 %) úspora nákladů na výrobu tepla a pořízení elektrické energie optimalizace nákupu paliva ekologický způsob výroby možnost výroby chladu (Trigenerace) 0,00 01.12.2015 02.12.2015 03.12.2015 04.12.2015 05.12.2015 06.12.2015 07.12.2015 08.12.2015 09.12.2015 09.12.2015 10.12.2015 11.12.2015 12.12.2015 13.12.2015 14.12.2015 15.12.2015 16.12.2015 17.12.2015 18.12.2015 19.12.2015 20.12.2015 21.12.2015 21.12.2015 22.12.2015 23.12.2015 24.12.2015 25.12.2015 26.12.2015 27.12.2015 28.12.2015 29.12.2015 30.12.2015 31.12.2015 01.01.2016

10 energetika energetika 11 Metodika pro kontrolu kvality energeticky velmi úsporných domů Zdůrazněny jsou požadavky na přesné, jednoznačné a odborně zpracované zadání, které musí obsahovat všechny požadované (zejména funkční) vlastnosti s důrazem na využití obnovitelných zdrojů energie, optimalizaci stavby s ohledem na tepelné ztráty i tepelnou stabilitu, tedy i na podmínky bezpečného a zdravého užívání stavby. V metodice jsou popsány všechny části přípravné projektové dokumentace. Je zde zdůrazněno, že k zadání nepostačuje pouze právní zadání, ale je nezbytné odborně zpracované technické zadání, které specifikuje jednoznačné funkční a kvalitativní požadavky. V textu je i upozornění na časté nedostatky průkazů energetické náročnosti budovy (PENB) i na skutečnost, že energetické hodnocení neodpovídá skutečné spotřebě energie. Ladislav Bukovský, spoluautor materiálu Metodika pro kontrolu kvality energeticky velmi úsporných domů se zaměřením na velké novostavby V roce 2015 zpracovali odborníci Centra pasivního domu metodiku pro kontrolu kvality energeticky úsporných domů. Podnětem byly z části negativní zkušenosti z odborné činnosti a zejména na stavbách, které byly financovány z veřejných prostředků. Cílovou skupinou metodiky jsou veřejní zadavatelé projektových dokumentací i zadavatelé realizací, dále odborná veřejnost, tj. zástupci stavebníků, projektanti, architekti, pracovníci prováděcích firem a stavbyvedoucí, rovněž osoby vykonávající autorský dozor, technický dozor stavebníka i další kontrolní činnosti. Účelem bylo vytvoření pracovní pomůcky pro cílovou skupinu zejména z hlediska kontrolní činnosti přípravy, realizace, přejímání, ale i provozu energeticky velmi úsporných domů zvláště velkých novostaveb. Povinnosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (tzv. EPBD II) jsou implementované do českého právního řádu zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů. Tyto povinnosti mění přístup ke stavbám počínaje zpracováním projektové dokumentace ve všech stupních, při realizaci i při přejímání staveb. Vzhledem ke zpřísnění požadavků na detailní a plně funkční řešení konstrukcí je kladen velmi vysoký důraz na kvalifikované provádění dozoru objednatele (investora) od zadání a přípravy projektové dokumentace, přes předávání jednotlivých dílčích projektových dokumentací, ale i důraz na technickou část zadávacího řízení až po průběžnou kontrolu realizace stavby. Ze zkušeností vyplývá, že při přípravě i zadávání staveb se vyskytují rizika, která nejsou včas identifikována a řešena. Často se objednatel stavby dostává do situace, kterou nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. hodnotí jako vady zadání s následnými (i finančními) dopady pouze na objednatele díla. Kontrolní činnost ve stavebnictví Kontrolní činnost ve stavebnictví je svým charakterem jednou z nejnáročnějších. V podmínkách ČR je dosud podceňovaná, přestože její řádný výkon dokáže ušetřit nemalé částky (pokud je zájem). Osoby provádějící kontrolu by měly mít vyšší úroveň znalostí, než kontrolovaný subjekt. Musí mít znalosti navrhování a realizace konstrukčních řešení, ale i postupů správného a bezpečného provádění, údržby a užívání energeticky efektivní stavby, obecných právních předpisů, vyznat se v dokladech a vlastnostech výrobků. Z toho vyplývá jejich vysoká míra odpovědnosti. Předpokladem je vzdělání a praktické zkušenosti. Doporučujeme, aby osoby vykonávající kontrolní činnost splňovaly minimálně tyto požadavky: vysokoškolské vzdělání, autorizace dle zákona č. 360/1992 Sb. a nezbytná praxe. V ČR je s navrhováním, realizací a provozem energeticky efektivních budov dosud málo zkušeností, resp. někteří tento cíl přímo zavrhují. Jedná se o novou specializaci našeho stavebnictví. V této souvislosti vnímáme kriticky marketingové hodnoticí nástroje v rámci posuzování životního cyklu budovy (LCA) například LEED, SB Tool.cz, apod., kde je energetické efektivitě stavby věnován, v rámci hodnoticích kritérií, pouze zlomek celkového bodového hodnocení a některá hodnocení jsou spíše pouze formální, ale tím větší mají reklamu. Součásti metodiky kontroly kvality energeticky úsporných staveb: Analýza vývoje a postupu stavby Zde jsou popsány detailně jednotlivé vývojové fáze stavby od přípravy až po její realizaci, převzetí a užívání. Rámcově je popsán obsah a rozsah nezbytné dokumentace, připomenuty požadavky na vlastnosti, které by měl objednatel uvádět v zadání a následně i kontrolovat ve všech stupních přejímání. Metodické pokyny V části metodické pokyny jsou podrobně rozebrány všechny nezbytné charakteristiky a požadavky, které se uplatňují v jednotlivých etapách přípravy a realizace i užívání stavby. Jsou popsány obvyklé charakteristiky a požadavky na provedení a udržovatelnost, které jsou rozebrány podrobněji. Velmi podrobně je zpracována kapitola Projektová dokumentace pro provádění stavby s požadavky na konstrukční detaily včetně podrobného tepelně technického řešení a popisu kvalitativních požadavků na výslednou stavbu. Je zdůrazněna i péče při zpracování dodavatelské dokumentace. Jsou zde uvedena i doporučení k vedení stavebního deníku i k nezbytným skutečnostem, které je nutno zapisovat pro případ neshod či podrobného dodatečného hodnocení. Dozory ve stavbě autorský, technický i finanční jsou popsány včetně doporučeného rozsahu jejich činnosti, který je pochopitelně větší než u zákona č. 138/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů požadovaný. V metodice je rovněž podrobně popsána přejímka stavby, postupy přejímání, nezbytná dokumentace, požadavky na dokumentaci skutečného provedení stavby z hlediska potřeb budoucího užívání a údržby, kterou je nezbytné zpracovávat průběžně při realizaci stavby. Jsou zmíněny i požadavky na budoucí správu budovy, plánování a evidenci údržby. Požadavky na užívání a údržbu stavby jsou popsány tak, aby si zástupci vlastníků uvědomili, že i údržbu a provoz je nutno řešit profesionálně a zejména od počátku užívání stavby. Případové studie Dvanáct případových studií popisuje vady zejména veřejných staveb z posledních let. Často se jedná o vady, které jsou zjevné Pasivní bytový dům, provádění kontaktního zateplení (ETICS) z desek 300 mm silného šedého polystyrénu (EPS). Foto: Josef Smola Dopravní terminál v Hradci Králové, kde dochází v létě k výraznému přehřívání interiéru. Foto: Josef Smola a musely být tolerovány všemi účastníky výstavby. Prezentované vady zejména zvyšují tepelné ztráty a často způsobují hygienické závady staveb. Příloha 1 Obsahuje popis dokumentů z přípravy, při zpracování projektové dokumentace, při realizaci stavby, jejím přejímání a provozu. Je zde rámcově vymezen i popis nezbytných dokumentů a prezentace hlavních údajů. Závěr Metodika kontroly kvality energeticky velmi úsporných domů je zaměřena na dvě stěžení témata. Obsahuje detailní analýzu kontroly kvality ve všech postupových bodech od přípravy až po převzetí stavby včetně nástinu tezí o užívání a údržbě. Případové studie uvádějí správné i chybné postupy při realizaci staveb. Metodika je určena zejména osobám zastupujícím veřejné zadavatele, které při respektování nastíněných pravidel mohou dosáhnout snížení investičních nákladů, snížení provozních nákladů i zvýšení životnosti. Cílem je odstranit formální a alibistický přístup a dosáhnout energeticky efektivních a zdravotně nezávadných staveb zejména veřejných budov. Dílo bylo zpracováno za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2015 Program EFEKT.

12 komerční prezentace komerční prezentace 13 Skupina ČEZ jako partner řešení pro udržitelnou energetiku měst Udržitelná energetika v konceptu Smart City je tématem, kterému se Skupina ČEZ dlouhodobě věnuje a nabízí městům strategické partnerství. Naší ambicí je být systémovým integrátorem a poskytovatelem řešení postavených na nejmodernějších technologiích vedoucích k udržitelnému energetickému hospodaření měst. V budovaném partnerství s městy se zaměřujeme na zvýšení kvality života občanů, řešení pro snížení emisního zatížení, pokles energetické náročnosti a úspory nákladů a také na zvýšení efektivity řízení. Ekologická výroba s úsporami Na straně výrobních zdrojů jsme schopni městům nabídnout komplexní služby v dodávce, provozu i servisu kogeneračních jednotek, fotovoltaických výroben a obecně obnovitelných zdrojů energie. Naší předností jsou také nástroje dispečerského sledování stavu výroben i energetických hospodářství nebo služby přenesení odpovědnosti za zajištění bezporuchového provozu. možnost dálkového spínání rozvaděčů, sledování stavu hlavního jističe, hlavního stykače, dveřního kontaktu, spotřeby elektrické energie apod. Naše energie Vás posouvá vpřed Nové technologie, které rozvíjíme, zapadají do oblasti Energetiky v konceptu inteligentních měst a jsou také spojeny s elektromobilitou. Spolu s městy, obcemi a infrastrukturními partnery budujeme síť dobíjecích stanic normálního i rychlého dobíjení. S mnohými městy máme uzavřená memoranda a poskytujeme služby spojené s provozem, pronájmem, financováním elektromobilů, stejně jako s výstavbou a provozem dobíjecích stanic. Těch v tuto chvíli provozujeme více než 50, z toho v 10 lokalitách jsou k dispozici rychlodobíjecí stanice. http://www.elektromobilita.cz/ Spolehlivost a bezpečnost dodávek V oblasti inteligentních sítí (Smart Grids) realizujeme řadu projektů i s mezinárodním přesahem. Cílem je adaptace distribuční sítě na nové způsoby využívání sítí, např. kdy se spotřebitelé stávají také výrobci (tzv. prosumers) nebo využívají obchodního tarifu odložené spotřeby v čase (tzv. Demand Side Response). Jedním z realizovaných projektů zapadajících do konceptu inteligentních měst je Smart Region realizovaný ve Vrchlabí, kde testujeme nové technologie v reálných podmínkách města. Smart Region je součástí největšího demonstračního projektu inteligentních sítí v Evropě, který je realizován v 6 zemích pod názvem Grid4EU (http://grid4eu.eu/) a je spolufinancován z evropských fondů pro výzkum a vývoj. Jedním z klíčových výstupů byla realizace tzv. ostrovního provozu, při kterém lokální výrobní zdroj aktivně spolupracuje s distribuční sítí a umožňuje napájení i v mimořádných stavech distribuční soustavy (např. kalamity, neočekávané výpadky, apod.). Tímto způsobem může být řešena spolehlivost a napájení subjektů kritické infrastruktury měst. Automatizační, řídicí a ochranné funkce technologií testované v projektu také umožňují zkrátit doby výpadku na hladině vysokého i nízkého napětí, a tím zvýšit spolehlivost dodávek zákazníkům. http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-vrchlabi/ Závěr Skupina ČEZ má pro města, která chtějí zvýšit kvalitu života a zároveň využít efektivního způsobu řízení prostřednictvím moderních technologií, připravené řešení včetně optimálního způsobu financování. Známe potřeby měst a umíme nabídnout řešení, které komplexně integruje technologie a vede k udržitelnému hospodaření a ke snížení energetické náročnosti. Nabídka ČEZ cílí na celé spektrum oblastí a činností, které ovlivňují rozhodování měst o současné i budoucí spotřebě, zdrojích, investicích do renovací, elektromobilitě. Máme také bohaté zkušenosti s využíváním inteligentních sítí a inteligentního měření. Energetický management a vize městské energetiky Příkladem systematizovaného přístupu k řešení energetických potřeb měst je SW nástroj EnergoManager, který kombinuje prvky energetického auditu s on-line monitoringem energií a důrazem na nalezení ekonomicky efektivních opatření pro snížení nákladů na energie a tvorbu strategického plánu investic. Unikátní on-line aplikace, která je dostupná přes internet nejen v počítači, ale i v tabletu nebo chytrém telefonu, jednoduše ukáže, jak využívat energie co nejefektivněji a jak zabránit jejich ztrátám. Systém umožňuje přehled o tocích energií, identifikaci ztrát a neefektivních technologií a kontrolu dodržování nastavených plánů. Optimalizací k úsporám Na straně spotřeby jsme schopni nabídnout městům řešení optimalizace odběrových diagramů, renovace budov formou EPC projektů a zvyšování energetické účinnosti. Příkladem je komplexní modernizace energetického hospodářství krajské nemocnice Jihlava, kde naše dceřiná společnost ENESA realizovala přechod od centrálního zásobování párou na lokální systém, změnu zapojení a zprovoznění kogenerační jednotky, zpětné získávání odpadního tepla, osvětlení a další. Přínosy opatření realizované metodou EPC přinášejí garantovanou roční úsporu ve výši 13,5 mil. Kč. Příkladem je kogenerační jednotka pro systém zásobování teplem v Bystřici nad Pernštejnem o výkonu 2000 kwe a 2254 kwt. Přínosem této instalace je levnější teplo, příjem z nájmu za prostory kotelny, nižší emise tuhých znečišťujících látek a také důležitý záložní zdroj pro případ plánovaných odstávek. Propojením současného biomasového zdroje na výrobu tepelné energie s kogenerační technologií na zemní plyn došlo k diverzifikaci rizika nárůstu ceny paliva a ke stabilizaci ceny tepla pro koncové spotřebitele. Kogenerační jednotka je pro nás dalším zdrojem na výrobu tepelné energie, a tedy přináší vyšší bezpečnost dodávek tepla. Pro tyto cíle jsme si vybrali spolehlivého partnera, společnost ČEZ Energo, říká J. Vojta, místostarosta města Bystřice nad Pernštejnem. Nejen světlo V našem portfoliu pro kvalitní rozvoj měst se zaměřujeme také na technologie inteligentního veřejného osvětlení. Starostům a primátorům jsme schopni nabídnout modernizaci a energetickou optimalizaci veřejného osvětlení. Osvědčeným provozním modelem vedoucím k optimalizaci nákladů je převzetí zodpovědnosti za správu veřejného osvětlení, kde v případě potřeby zajistíme také financování. K moderním městům patří také dodávky moderních technologií a systému pro dozor a řízení veřejného osvětlení a také nejnověji instalace systému bezdrátové komunikace. Díky centrálnímu dispečinku s nepřetržitým provozem jsme schopni městům zajistit spolehlivé a kvalitní služby na špičkové úrovni. Příkladem optimalizace je výměna 66 rozvaděčů veřejného osvětlení města Teplic uskutečněná v roce 2014. Cílem spolupráce s městem byla nejen modernizace, ale také nově realizace funkce dozoru a bezdrátové komunikace. Nové technologie tak umožňují

14 energetika energetika 15 Na podporu energetických úspor veřejných budov je připraveno přes 15 miliard Jan Charvát, autor působí jako mediální koordinátor v alianci Šance pro budovy Právě teď je pravá příležitost k získání peněz na energeticky úsporná opatření ve veřejných budovách. Vhodné dotační tituly jsou otevřené žadatelům a je v nich na toto programové období přes 15 miliard korun. Najít ten správný dotační program nemusí být vždy úplně jednoduché. Je totiž rozdíl, zda je žadatel z Prahy, či nikoliv, zda chce nemovitost renovovat, nebo stavět zcela od základů a v dalších mnoha faktorech. A peníze na energeticky úsporné renovace jsou v Česku rozmístěny do celkem osmi národních i evropských dotačních titulů. Správci veřejných budov, tedy města, obce, stát apod., mají situaci o něco jednodušší. Vybírají jen ze čtyř programů. Operační program Praha pól růstu ČR Žadatelům z Prahy je tak nyní k dispozici Operační program Praha pól růstu ČR (OP P PR), konkrétně prioritní osa 2: Udržitelná mobilita a energetické úspory. Žádat může Hlavní město Praha, městské části a městem zřizované organizace. Cílem je přeměna energeticky náročných městských budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (příp. na budovy v pasivním energetickém standardu) s integrovanými inteligentními systémy, které umožní centralizaci plnohodnotného sledování, ovládání a plánování funkcí zařízení budov. Mezi podporované aktivity tak patří například příprava konceptu inteligentní budovy, zateplení obálky budov (fasády, střechy, podlahy, stropní konstrukce atd.), využití izolační zeleně, zelených střech, výměna nebo renovace oken a dveří, instalace systému nuceného větrání s rekuperací, instalace fotovoltaických panelů apod. Výzva by měla být otevřena každým dnem. Operační program životní prostředí (OPŽP) Kromě toho mohou žadatelé z Prahy využít i Operační program životní prostředí (OPŽP), prioritní osu 5: Energetické úspory. Tato osa je pak určena i pro žadatele mimo Prahu. Ve specifickém cíli 5.1 budou podpořeny projekty na realizaci úspor energie v budovách veřejného sektoru, jako jsou školy, nemocnice, domovy s pečovatelskou službou, úřady apod. Od projektů bude vyžadováno dosažení určité úrovně energetické náročnosti a dále budou projekty hodnoceny podle dosažené míry úspory energie, úspory emisí CO 2, dosažených tepelně-izolačních vlastností obálky budovy a měrné finanční náročnosti renovace. Čím kvalitnější renovace bude a čím vyšší budou dosažené úspory energie, tím vyšší bodové hodnocení žadatel za projekt obdrží. Bodově zvýhodněny budou také projekty kombinující využití metody Energy Performance Contracting pro realizaci technologických opatření. Míra podpory bude maximálně 40 % dotace, do budoucna se připravuje možnost také zažádat o zvýhodněný úvěr na dofinancování až 90 % opodstatněných výdajů projektu. Pro celé programové období je v OPŽP na podporu úspor energie vymezena částka 13,5 miliardy korun. Mezi podporované aktivity patří například zateplení obvodového pláště budovy, výměna a renovace (repase) otvorových výplní, instalace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, ale i výměna zdroje tepla pro vytápění, podobně jako je tomu u rodinných domů v rámci oblíbených kotlíkových dotací. Program podporuje i nákup tepelných čerpadel nebo solárních systémů. Mezi příjemci podpory mohou být kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizační složky státu, státní organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace, vysoké školy, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, nadační fondy, ústavy, spolky nebo církve a náboženské společnosti a jejich svazy. Aktuální první výzva je právě vyhlášená a na příjemce čeká celkem 5,9 miliardy korun. Je třeba dodat, že existuje také Národní program životní prostředí spravovaný přímo Ministerstvem životního prostředí, jehož cílem je posílení vlastních zdrojů na realizaci projektů podpořených právě v rámci OPŽP. Příjem žádostí je otevřen až do konce roku 2016 a celkem v něm je 500 milionů korun. Muzeum v Ravensburgu (Německo) pozitivní příklad energeticky úsporné veřejné budovy Podpora novostaveb v pasivním standardu Pro novou výstavbu veřejných budov je možno rovněž sáhnout do osy 5 OPŽP, odpovídá jí specifický cíl 5.2. V tomto cíli budou podpořeny novostavby veřejných budov v pasivním standardu. Podpora vícenákladů na výstavbu je ve výši 2 500 Kč/ m 2 energeticky vztažné plochy. Celková alokace na programové období je zhruba 0,5 miliardy Kč. Mezi příjemci mohou být kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizační složky státu, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace, vysoké školy, školy a školská zařízení. Peníze lze použít na zaplacení vícenákladů na dosažení pasivního energetického standardu při výstavbě nových budov. Zvýhodnění bude poskytnuto projektům v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Aktuální výzva byla vyhlášena 15. října 2015, příjem žádostí bude ukončen 14. října 2016. Veřejné budovy je také možné financovat v rámci programu EFEKT, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program podporuje realizaci úspor energie ve veřejném osvětlení, rekonstrukce otopné soustavy, energetický management a metodu EPC, poradenství EKIS, vzdělávání, propagaci a pilotní projekty. Dotace z programu EFEKT může byt poskytnuta různým subjektům, přípustný typ žadatele je specifikován u jednotlivých aktivit. Rozpočet programu EFEKT pro rok 2016 je 80 milionů korun a vyhlášení výzvy se očekává brzy. Veškeré informace o energetických úsporách nejen veřejných budov, ale i všech ostatních typů budov, lze jednoduše najít na právě dokončených internetových stránkách www.renovujdum.cz. Stránka funguje tak, že uživatel nejprve zaškrtne typ nemovitosti (rodinný dům, bytový dům, veřejná budova, komerční budova) a poté zaškrtne, co s nemovitostí zamýšlí, tedy jestli chce renovovat, či stavět novou a jestli je z Prahy, či odjinud. Portál nakonec nabídne vhodný dotační titul s kompletním popisem, podmínkami, výší alokace apod. Dále pak odkáže na podrobné informace na stránkách příslušného programu. Jde o jediný web, který nabízí informace o podpoře energetických úspor takto uceleně, dosud bylo třeba je pracně hledat na stránkách jednotlivých resortů a úřadů. Internetové stránky nechala naprogramovat aliance Šance pro budovy, která sdružuje více než 300 firem z oboru energeticky úsporného stavebnictví. Stránky vznikly po konzultacích a za podpory ministerstev průmyslu, životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj. Tyto resorty také přislíbily dodávat na web aktuality. Spravovat ho zatím bude zdarma aliance Šance pro budovy s příslibem, že jej nikdy nepoužije k reklamním účelům či k propagaci konkrétní firmy či technologie.

16 energetika energetika 17 Zkušenosti z Bruselu můžou být inspirací i pro Česko Jan Morkes, Centrum pasivního domu Díky vhodně nastavenému legislativnímu rámci a úspěšné strategii se v Bruselu podařilo výrazně snížit energetickou náročnost budov. A to jak u novostaveb, tak i rekonstrukcí. Úspěšná strategie lokálních politiků v belgickém hlavním městě může být vzorem také pro Česko. Rezidenční projekt Brutopia byl postaven s důrazem na ekologickou udržitelnost, nízké energetické nároky a co největší sociální diverzitu obyvatel. Součástí jsou obytné domy v pasivním a velmi nízkoenergetickém standardu. Zdroj: Archdaily.com Sídlo vlámské vlády bude po svém dokončení v roce 2017 největší budovou v pasivním standardu v Belgii. Kromě kanceláří jsou součástí budovy také restaurace, galerie a prosklená dvorana s vegetací. Zdroj: Archdaily.com Ještě v roce 2001 patřila Belgie v čele s hlavním městem mezi země s největšími energetickými ztrátami ve stavebnictví. V průměru dosahovaly budovy výrazně horších hodnot než u jejich sousedů, energetické ztráty byly dokonce vyšší než například v Česku. V roce 2015 je Brusel přesně na opačném konci žebříčku: jeho region je od roku 2015 prvním v Evropě, kde se všechny budovy staví v pasivním standardu. Jak se to povedlo? Od stimulace k regulaci Grégoire Clerfayt, ředitel pro energie regionální bruselské vlády, mluví o promyšleném přechodu od stimulace k regulaci. Dlouhodobá strategie, nejdřív vytvořila pobídky pro stovky pilotních projektů a na základě pozitivních zkušeností nastavila podmínky další výstavby. Program fungoval, protože byl dlouhodobý a podařilo se do něj zapojit všechny zainteresované strany. Stavebníci si na prvních projektech vyzkoušeli práci s novými technologiemi, překonali společně s investory nedůvěru a stabilitu prostředí zvýraznily veřejné instituce, které se zapojily do projektu a dokumentovaly prospěšnost energeticky úsporných budov na vlastních objektech. Bruselský zázrak Z tuzemského pohledu jsou zajímavé i podmínky, které rozhodovaly o podpoře konkrétního projektu. Cíle se nesoustředily pouze na co nejnižší energetickou náročnost objektu. Hledaly se projekty s nejnižšími environmentálními náklady a zároveň s dobrou finanční návratností a možností podobnou stavbu replikovat někde jinde. Podporovány byly pouze stavby, které respektovaly architektonický charakter okolí a městskou zástavbu. Nyní disponuje bruselský region 243 projekty, z nichž 39 % tvoří renovace. Zajímavá je celková rozmanitost. V rámci programu vzniklo 621 000 m 2 energeticky úsporné plochy. Postaveny byly rodinné a bytové domy a kromě toho také kanceláře, školy, jesle, nemocnice nebo dokonce i mešita. Podpořené projekty mají 15 272 m 2 fotovoltaických panelů a další 4 000 solárně termických článků. Program ale neskončil samotným postavením domů. Stavby a zkušenosti uživatelů byly vyhodnoceny a výsledkem jsou tvrdá data, která například dokazují, že mezi energetickou náročností budovy a náklady na její stavbu nebo rekonstrukci není přímá úměra. Jinými slovy, i energeticky úsporné, pasivní domy můžou být levné, pokud se dobře navrhnou. Bruselská cesta k úspornější výstavbě Strategie bruselských politiků spočívala hlavně v promyšlené kombinaci finančních pobídek, daňových úlev a regulace. Jednalo se hlavně o zavedení místních předpisů o energetické náročnosti budov, důraz na ekologické stavební prvky, svou roli hrála také podpora a osvěta o nových technologiích. Jako základ pro příslušné místní předpisy přitom posloužily normy pro pasivní výstavbu, i když ty zde byly interpretovány trochu tvořivě. Na základě prvních reálných projektů se pak ukázalo, že výstavba domů v pasivním standardu projekty neprodražuje nad přijatelnou úroveň. Jako nezbytné se ukázaly také zmíněné finanční pobídky hlavně ve formě daňových úlev a dotací. Ty sloužily zejména k pokrytí dodatečných investic spojených se splněním přísnějších norem energetické náročnosti budov a ekologických stavebních materiálů. Osvědčil se rovněž koncept ukázkových budov, tedy projektů, které byly za pomocí finančních pobídek a dotací na území města realizovány. Celkem bylo v roce 2012 (Bâtiments Exemplaires neboli BatEx) postaveno 44 ukázkových budov. To umožnilo jednak motivovat stavební sektor k větší adopci energeticky úsporných a ekologických technologií a také díky pozitivnímu příkladu více stimulovat poptávku po stavbách v pasivním standardu. Město při podpoře nízkoenergetické výstavby pracuje na třech frontách: financování finanční pobídky pro výstavbu v pasivním standardu rekonstrukce technické poradenství asistence expertů na nízkoenergetickou výstavbu public relations zviditelňování a medializace úspěšných projektů i všech zainteresovaných subjektů (architektů, projektantů, stavebních firem i investorů) Stavby v pasivním standardu jsou normou Díky ukázkovým projektům (BatEx) a dobré strategii bylo možné po dohodě s odborníky připravit pravidla, na jejichž základě se všechny stavby od roku 2015 realizují v pasivním standardu. Vzhledem k tomu, že dlouhodobá propagace programu ovlivnila nejen přímé příjemce podpory (asi 7 % všech nových objektů v Bruselu v daném období), ale celý trh s realitami, který se posunul směrem k nízkoenergetickým a pasivním domům, nastavení odpovídajících pravidel celý proces logicky završilo. Soustavná podpora zajistila, že jen v Bruselu klesla spotřeba energie mezi roky 2004 a 2011 o 15 %, přestože zároveň vzrostl počet obyvatel o 12 %. Program se tedy prezentuje nejen podpořenými objekty, ale také konkrétním ovlivněním situace na makroúrovni. I tato inspirace se může České republice hodit, pokud myslí vážně svůj závazek snížit energetickou náročnost budov o 30 % do roku 2030. Kancelářský komplex Treurenberg byl projektován s důrazem na co největší úspory energií. Jde o nulovou budovu s velkým využitím solární energie. Zdroj: Treurenberg.be

18 komerční prezentace komerční prezentace 19 Smart Cities soutěží o ekologického oskara Poprvé v historii mohou obce a města usilovat o prestižní ocenění ekologický oskar v kontextu Smart Cities. Národní kolo soutěže Energy Globe Award, která paralelně probíhá ve 177 zemích světa, se v České republice uskuteční již po osmé. Česká verze soutěže energeticky úsporných řešení nyní startuje registrací projektů. Až do 15. dubna se může přihlásit každý, jehož projekt přispívá k úsporám energií či ochraně životního prostředí. Prestižní novinkou letošního ročníku soutěže E.ON Energy Globe Award ČR, známé jako ekologický oskar, je rozšíření kategorie Obec o projekty zaměřené na chytrá řešení českých měst a obcí, která směřují ke konceptu Smart Cities. Jsme přesvědčeni, že vzhledem k současnému trendu je chytrým řešením realizovaným v obcích potřeba věnovat daleko větší pozornost. Soutěž ekologický oskar je také velkou příležitostí pro obce a města, dát o sobě vědět a inspirovat ostatní. Proto jsme letos pro chytrá města vytvořili speciální skupinu v rámci kategorie Obec, vysvětluje Michael Fehn z energetické společnosti E.ON, která soutěž v České republice pořádá. Hlásit se do soutěže v kategorii chytrá Obec mohou všechny obce a města směřující ke konceptu Smart Cities, která aplikovala inovativní řešení při hledání energeticky úsporných opatření, snížení ekologické zátěže nebo řešení dopravních problémů. Své konkrétní projekty mohou obce přihlašovat do soutěže od 1. března 2016. Kromě prestižního ocenění a národního uznání čeká na vítěze soutěže také možnost zúčastnit se světového finále. Podat přihlášku je možné na webu www.ekologickyoskar.cz/prihlaska. E.ON Energy Globe Award ČR Soutěž E.ON Energy Globe Award ČR je nejvýznamnější české ocenění v oblasti úspor energií a ekologie. Mezi odbornou i laickou veřejností je známá jako ekologický oskar. Jedná se o mezinárodní soutěž, kterou v České republice již po několik let iniciuje a pořádá energetická společnost E.ON. Za dobu své existence soutěž přilákala přes 1 500 projektů. Řada z nich přitom ovlivnila životy stovek tisíc obyvatel České republiky: do iniciativy Ukliďme Česko se již zapojily desítky tisíc lidí, ekologické programy TEREZA zase každoročně pomáhají vzdělávat přes 90 000 dětí. Více informací o soutěži najdete na webu www.ekologickyoskar.cz...nová kategorie, nové možnosti Letošní ročník soutěže ekologických oskarů se rozrůstá v počtu základních kategorií. Kromě speciálního důrazu na projekty Smart Cities v kategorii Obec přibude i zcela nová kategorie Stavba, která je určena všem stavebním projektům. Celkový počet základních kategorií soutěže díky tomu narostl na šest. Zatímco kategorie Obec, Firma, Mládež, Kutil a Stavba jsou určeny již dokončeným projektům, do kategorie Nápad budou zařazeny všechny rozpracované projekty či myšlenky. Vítěznému projektu této kategorie pomůže společnost E.ON a její partneři s realizací. Záštitu 8. ročníku soutěže převzala stejně jako v minulých letech Akademie věd ČR. Naším cílem je pomoci při výběru nejlepších ekologických projektů. Na hodnocení se proto podílí řada odborných pracovišť Akademie věd, univerzit a dalších institucí, vysvětluje za Akademii věd ČR Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy. Nejlepší projekty z kategorie chytrá Obec bude pomáhat vybírat kromě odborníků z Akademie věd ČR také zástupce časopisu Smart Cities, který se rovněž podílel i na tvorbě přihlášky. Ceny pro vítěze: zlatý glóbus a nová Škoda Autor nejlepšího projektu letošního ročníku soutěže odjede ekologickým vozem značky ŠKODA. Jde o vůz Octavia Combi G-TEC s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) v provedení s automatickou převodovkou DSG, která je u modelu Octavia G-TEC novinkou v nabídce značky a na trhu se objeví ve druhé polovině letošního roku, říká Michal Pres, vedoucí marketingu ŠKODA AUTO Česká republika. Vítězům dílčích kategorií dále zapůjčíme k ročnímu bezplatnému užívání náš nejekologičtější a nejhospodárnější model Citigo, rovněž s pohonem na stlačený zemní plyn, doplňuje Michal Pres. V loňském roce si tuto cenu za vítězný projekt v kategorii Obec užívali zástupci obce Holice. Odbornou porotu oslovili s projektem Základní umělecké školy v Holicích postavené v pasivním standardu. Objekt školy zaujal nejen nízkými investičními náklady, ale také jedinečným architektonickým pojetím. Základní umělecká škola Karla Malicha v centru města Holice vznikla jako první veřejná budova v pasivním standardu v České republice. Inspirací pro výstavbu byla jedna administrativní budova v Ostravě. Jeli jsme se na ni podívat s vybranými zastupiteli města a stavba na nás udělala velmi dobrý dojem. Výsledkem bylo rozhodnutí o výstavbě pasivní budovy ZUŠ Holice, vysvětluje starosta obce Holice Ladislav Effenberk. Při stavbě budovy byly využity nejmodernější technologie, které umožnily dosažení nízké třídy energetické náročnosti A. Škola disponuje dvěma systémy vytápění, které pohánějí tepelná čerpadla umístěná jak uvnitř objektu, tak na jeho střeše. Samozřejmostí je přítomnost vzduchotechniky s rekuperací tepla. Starosta města Holice, Ladislav Effenberk, před budovou ZUŠ Karla Malicha Přihlaste svůj Smart projekt! Soutěžte se svým projektem chytrého města o ekologického oskara a přihlaste se do soutěže E.ON Energy Globe Award ČR v kategorii Obec. Vítězné projekty posuzují odborníci Akademie věd ČR ve spolupráci se zástupci časopisu Smart Cities. Přihlášku vyplňte do 15. dubna 2016 na webových stránkách www.ekologickyoskar.cz Po uzavření přihlášek proběhne v polovině června tisková konference, na níž budou představeny vítězné projekty jednotlivých kategorií, které postoupí do finále a zúčastní se slavnostního vyhlášení vítězů.

20 energetika energetika 21 V podobě městské části Bahnstadt vzniká v Heidelbergu v areálu bývalého nákladového a překladového nádraží první městská část, v níž budou kompletně po celé ploše budovy všech typů realizovány v pasivním standardu. Svou plochou 116 hektarů patří projekt městské části Bahnstadt k největším projektům urbanistického rozvoje v Německu a je podle našich informací celosvětově největším stavebním celkem v pasivním standardu. Urbanistický rozvoj v pasivním standardu dynamický růst nové části Heidelbergu Bahnstadt Ralf Bermich, Kancelář pro ochranu životního prostředí a energetiku města Heidelberg, redakčně upraveno Moderní městská čtvrť Bahnstadt v Heidebergu vyrostla na místě starého nákladového nádraží, které bylo zrušeno v roce 1997. Všechny domy jsou v pasivním standardu. Zdroj: Heidelberg-bahnstadt.de Výstavba probíhá dynamicky, o hodně rychleji než se v projektu počítalo a ve vysoké kvalitě. První základní kámen byl položen v roce 2010 v rámci výstavby hypermarketu pro stavebníky. Mezitím bylo dobudováno 57 000 metrů čtverečních vytápěné podlahové plochy obytné budovy, mateřské školky, obchody, administrativní a laboratorní budovy. Ve výstavbě nebo v kolaudaci se v současnosti nacházejí budovy o velikosti 102 000 metrů čtverečních bytové domy, studentské koleje, kanceláře a také jeden hotel. Městská část Bahnstadt je však unikátní také svou koncepcí hospodaření s energií, která zahrnuje kromě technických standardů projekčně právní a smluvní závazky, energetické poradenství, zajištění kvality, vztahy s veřejností a finanční pobídky. Díky kombinované dodávce elektřiny a tepla pro dálkové vytápění vyráběné v kogenerační jednotce na dřevoplyn se ze čtvrti Bahnstadt stala městská část s nulovými emisemi. Plošně uplatňovaný pasivní standard budov Za účelem rozvoje a komerčního uplatnění čtvrti Bahnstadt byla založena Rozvojová společnost Heidelberg (EGH). Akcionáři jsou spořitelna Sparkasse Heidelberg, Městská společnost pro vlastnictví pozemků a domů a banka Landesbank Baden-Württemberg. Na základě současného územního plánu města pro exemplárně vybrané stavební plochy provedla projekční kancelář zaměřená na energetické poradenství TZB ekologické projekty Ebök pro čtvrť Bahnstadt variantní výpočty stavební náročnosti a ekonomičnosti různých energetických standardů. Při posuzování ekonomičnosti se vycházelo z časového horizontu 40 let, který je považován za realistický předpoklad délky jednoho životního cyklu do první velké rekonstrukce. U všech budov bylo možno dosáhnout pasivního standardu s použitím izolací běžné tloušťky a toto řešení se ukázalo ekonomicky nejvýhodnější. Na základě studie kanceláře Ebök a těchto kritérií rozhodujících pro realizaci byl standard pasivního domu stanoven jako závazný pro komplexní zástavbu. Dálkové vytápění z obnovitelných zdrojů Podle výpočtů ohledně hospodárnosti a emisí CO 2 pro různé varianty dodávání tepla se vzhledem k hustotě zástavby čtvrti Bahnstadt jako nejefektivnější řešení ukázalo dálkové vytápění. A to i přes pasivní standard budov. Inovativní část návrhu vyvinutou společně s kanceláří Ebök, představují tzv. minisítě, v nichž je každý pozemek zásobován z jediné výměníkové stanice napojené na dálkový rozvod tepla. Sekundární minisítě mohou být provozovány při nižších teplotách, což snižuje ztráty při přenosu. Z ekonomického hlediska je mnohem důležitější, že větší počet spotřebitelů v minisíti snižuje faktor současného požadavku na tepelný příkon oproti individuálnímu zásobování jednotlivých budov. Snížením požadovaného tepelného příkonu příslušné přípojky CZT se následně redukují i náklady na poskytování tepla pro zákazníky. Klíčovým argumentem pro dálkové vytápění je, že síť dálkového vytápění je jakožto distribuční infrastruktura otevřená pro postupné zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Jako první krok směrem k ekologickému dálkovému vytápění buduje městský podnik veřejných služeb v Heidelbergu na okraji čtvrti Bahnstadt kogenerační jednotku na dřevoplyn. Politické rozhodnutí a právní předpisy pro plánování Rada města Heidelberg odsouhlasila pro čtvrť Bahnstadt energetickou strategii s následujícími klíčovými požadavky: Dodávka tepla bude ve čtvrti Bahnstadt realizována dálkovým vytápěním s optimalizovanou variantou minisítí, ve střednědobém horizontu se 100% podílem obnovitelné energie. Zástavba bude ve čtvrti Bahnstadt realizována kompletně v pasivním standardu. Výjimky z pasivního standardu jsou možné tam, kde je technicky nedosažitelný nebo neekonomický. V těchto případech se má srovnatelné ekologické bilance dosáhnout využitím energeticky účinných koncepcí specifických pro konkrétní případy. Energetická koncepce je součástí smlouvy o urbanistickém rozvoji města s Rozvojovou společností Heidelberg (EGH). EGH předává požadavky energetické koncepce, zejména povinnost výstavby v pasivním standardu, investorům v rámci kupních smluv. Řešení v pasivním standardu pro nebytové budovy Jako první stavební projekt ve čtvrti Bahnstadt byl v roce 2010 realizován hypermarket pro stavebníky s vyhřívanou podlahovou plochou 12 000 m 2. Nejprve se zdálo, že pasivní standard bude u této budovy nedosažitelný z důvodu častého otevírání dveří a vrat a kvůli standardizované průmyslové stavební technologii.

22 energetika energetika 23 ČOV jako zelená elektrárna Petr Dolejš, projektant a doktorand na Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Čištění městských odpadních vod již neznamená pouze sanitaci urbanizovaných území, likvidaci splašků, a tedy cosi trpěného někde na okraji města nejlépe z dohledu všech občanů. V posledních několika dekádách si naštěstí už i iniciativy schopné rozhodnutí napříč obory uvědomují fakt, že čistírny odpadních vod (ČOV) patří do konceptů městských rozvojových plánů stejně neodmyslitelně jako zelené zóny či veřejné prostory. S rozvojem veřejných staveb začala ve čtvrti Bahnstadt růst poptávka také po rezidenčním bydlení. Plánováno je zde celkem 2000-2500 bytových jednotek. Zdroj: Heidelberg-bahnstadt.de To se ale nepotvrdilo a podařilo se najít efektivní řešení, aniž by došlo k podstatnému odchýlení od standardních systémů průmyslové výstavby. Také druhý komerční projekt, kancelářská a laboratorní budova SkyLabs, o rozloze 22 000 m², si vyžádal individuální řešení energetické koncepce. Obálka budovy byla zhotovena v kvalitě pasivního standardu a hodnocení standardu PD bylo provedeno s ventilačním systémem navrženým a provozovaným pro kancelářské využití. Budova SkyLabs byla dokončena koncem roku 2012 a první nájemník, soukromá mezinárodní univerzita, se již nastěhoval. První školka byla uvedena do provozu na podzim roku 2012. Byla jako dosud jediná budova ve čtvrti Bahnstadt realizována jako lehká montovaná dřevostavba. Další stavební pozemky jsou ve fázi projektu, mimo jiné obchodní centrum s diskonty, hypermarketem a drogerií, dále prodejna automobilů, velké kino a stavební pozemek pro veřejné instituce se školou, druhou školkou a komunitním centrem. Bydlení ve čtvrti Bahnstadt Ve čtvrti Bahnstadt roste obzvláště rychle zejména poptávka po obytných domech. Z plánovaného počtu 2 000 až 2 500 bytových jednotek bylo v roce 2013 dokončeno 226 bytových jednotek o celkové obytné ploše 22 500 m². Dalších 80 000 m² obytné plochy je v současnosti ve výstavbě. Podobně velké plochy se nyní nacházejí v různých fázích plánování od předběžného návrhu, až po projekt pro stavební povolení. Shrnutí Klíčem k úspěchu pro městskou část Heidelberg-Bahnstadt, budovanou v pasivním standardu s nulovými emisemi, je komplexní balík, který sdružuje koherentní energetickou strategii, závazné projekčně právní a smluvní požadavky, vytváření pozitivního dojmu, odborné energetické poradenství, finanční podporu a diferencované zajištění kvality. Zkušenosti jsou pozitivní: Čtvrť Bahnstadt je pro zákazníky vysoce atraktivní a investoři i projektanti se angažovaně ujímají úlohy výstavby pasivních domů. Městské odpadní vody jsou nevyčerpatelným zdrojem energie, cenných chemických látek a koneckonců i vody samotné. Vzrůstající cena energií ruku v ruce s rostoucí spotřebou zdrojů umocňuje nutnost hledat alternativní řešení energetické závislosti v oblastech, které donedávna zdroje pouze spotřebovávaly. Městské ČOV jsou potenciálními zásobárnami pitné (ano, skutečně pitné) vody, generátory energie a v osvícené literatuře lze narazit již na pojem recyklovna odpadních vod namísto obyčejné čistírny. Energetický potenciál odpadní vody je ukotven (kromě energie kinetické a tepelné, které zatím neumíme efektivně zhodnotit) v organických látkách, přesněji v chemických vazbách mezi molekulami představující dané znečištění splašky. Toto znečištění lze pak jednoduchou technologií anaerobního mikrobiálního rozkladu přeměnit na energeticky bohatý bioplyn. Obsah této energie je v odpadní vodě několikanásobně vyšší, než je její spotřeba na samotné čištění. Co to pro provozovatele ČOV znamená? Pokud jsou k tomu vhodné podmínky (zpravidla ve městech nad 50 tis. obyvatel), lze volbou adekvátní technologie dosáhnout energetické soběstačnosti ČOV, či dokonce energii z OV získávat a prodávat do distribuční sítě nebo zhodnotit přímo v místě čištění. Taková čistírna je pak vlastně zelenou elektrárnou, přičemž její původní smysl je zcela zachován čistí odpadní vodu. Tabulka uvádí reálné příklady energetické bilance větších městských ČOV v Evropě (Česko, Skandinávie, Rakousko). Je patrné, že Ústřední ČOV v Praze je blízko energetické soběstačnosti (v současnosti je schopna z cca 75 % pokrýt své energetické náklady produkcí bioplynu ze splašků). Takto nadprůměrných specifických produkcí bioplynu bylo dosaženo intenzifikačními kroky v kalovém hospodářství aplikovanými během posledních 15 let ve spolupráci s experty z akademické sféry. Toto částečné uspokojení ale nebude trvat věčně, konkrétně se již rozplývá ve světle největší rekonstrukce ČOV v historii ČR, jejíž zahájení proběhlo loni v listopa- POROVNÁNÍ SPOTŘEBY A PRODUKCE ENERGIE PROCESU ČIŠTĚNÍ OV PRO VYBRANÉ EVROPSKÉ METROPOLE A PRAHU; Udáváno v: kwh/ekvivalentní obyvatel za rok ČOV Praha Skandinávie Strass Wolfgangsee Míchání a aerace 18,9 NA 9,1 11,5 Jiná spotřeba 11,3 NA 10,8 7,7 Specifická spotřeba el. energie 30,2 31 47 19,9 19,2 Specifická produkce el. energie 23,5 19 20 21,4 20,6 Celková bilance -6,7-16 až -28 +1,6 +1,4 Zdroj: Jeníček et al., 2013; Water Sci Technol 68(8)

24 energetika energetika 25 Větrání škol: problémy vedou k nové vyhlášce Roman Šubrt, sdružení Energy Consulting Nově připravovaná vyhláška bude jednoznačně definovat maximální přípustnou koncentraci oxidu uhličitého ve školách. Hodnota bude stejná, jako je nyní uvedena ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby, tedy maximálně 1500 ppm. Je to nutné, i když pro zřizovatele to bude znamenat náklady na investice do větracích zařízení a do čidel na měření CO 2. Naše měření prokázala, že většina tříd překračuje veškeré zdravotní limity. To se bohužel odráží na dětech, přestože dosud neexistuje žádná studie, která by porovnávala větší skupinu dětí učící se ve škole s přijatelnými limity koncentrace oxidu uhličitého a s nadlimitními hodnotami. Lze tedy pouze tvrdit, že zvýšená koncentrace CO 2 působí na děti obdobně jako na dospělé. Způsobuje nižší soustředěnost, nižší psychické výkony, neklid, při dlouhodobém pobytu ve znečištěném prostředí pak bolest hlavy (častá příčina ranní bolesti hlavy, neboť dle měření velká část českých ložnic není dostatečně větraná). Důsledkem je i snížená imunita, a tím pochopitelně i zvýšená nemocnost. Nedostatečné větrání se projeví i neodváděním mikrobů, a tím intenzivnějším šířením kapénkové infekce. Bylo provedeno měření koncentrace CO 2 na vzorku 70 tříd v různých školách, od škol starých s původními okny, přes novější, až po zateplené s vyměněnými okny. Souhrn výsledků je uveden v grafu 1, kde je zaznamenána koncentrace oxidu uhličitého v průběhu jedné vyučovací hodiny v 70 třídách. Důvod, proč někde jsou na začátku měření nízké koncentrace, je jednoduchý měření bylo prováděno první vyučovací hodinu. V průběhu vyučování koncentrace vždy vzrostla nad hygienické limity. V jednom extrémním případě se dokonce ukázalo, že naše měřicí zařízení nemá dostatečný rozsah, neboť ten je omezen na 10 300 ppm. Ústřední čistírna odpadních vod Praha du. Projekt za bezmála 6 mld. (údaje PVS a.s.) řeší vybudování nové mechanicko-biologické linky čištění odpadních vod s chemickým srážením tak, aby společně s následnou úpravou stávající vodní linky ÚČOV bylo možné splnit emisní limity nařízení vlády 61/2003 Sb. a směrnice Rady EU 91/271/EHS pro citlivé oblasti, což znamená zejména udržení ukazatele celkového obsahu dusíku v odtoku pod koncentrací 10 mg/l. Tento projekt je však v principu opět konzervativní a neaplikuje moderní technologie, které by největší České ČOV přinejmenším slušely (a dle zahraničních zkušeností by se i přinejmenším uživily). Čistírna odpadních vod ve Washingtonu, USA; zdroj: www.dcwater.com Těmi technologiemi se naopak mohou pochlubit sousedi v Rakousku, kde implementovali state-of-the-art metodu na odstranění dusíku z kalové vody plně autotrofní cestou, tzv. technologii DEMON využívající červené bakterie ANAMMOX. Doslova výkladní skříní udržitelnosti v čistírenství je pak Washington DC, kde jsou schopni při zachování energetické soběstačnosti odstraňovat dusík z OV až na koncentraci nepřekračující 3 mg/l. Podíváme-li se ale zpět domů, zářným příkladem úspěšného provozování ČOV s aplikací inteligentních řídicích systémů (řízená aerace systémem WTOS) je čistírna v Plzni, která od roku 2012 osciluje okolo 100 % energetické soběstačnosti. Na závěr nutno zmínit, že udržitelné nakládání s odpadními vodami neřeší pouze energii, stále více se zejména v Nizozemí zaměřuje aplikovaný výzkum na těžbu surovin z OV, jako jsou například celulóza, polyhydroxymáselná kyselina (na výrobu plastů) anebo recyklace nutrientů (dusík, fosfor). Zásadní oblast, kde české čistírenství zaostává o generace, je recyklace vody samotné, zušlechťování odpadní vody na vodu pitnou, popřípadě užitkovou. Technologií pro tzv. 3R (Reduce Reuse Recycle; tedy snížit spotřebu, recyklovat a znovu využít) jsou na stole desítky, jen velmi pozvolna se však daří je správně uchopit a povýšit danou technologii na smart level, tzn. ekonomicky a s měřitelným přínosem pro udržitelný rozvoj. Příčinou toho je zřejmě i skutečnost, že je v našem středoevropském regionu zatím kvalitní vody dostatek, a je velmi levná. 11 000 10 500 10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 7500 7 000 6 500 6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Koncentrace CO 2 ve všech měřených třídách v průběhu vyučovací hodiny

26 energetika energetika 27 Téměř ve všech třídách bylo zaznamenáno v průběhu vyučování překročení hranice koncentrace 1500 ppm, a to bez rozdílu, zda se jednalo o již zateplenou, či dosud nezateplenou školu. Jedinou výjimkou jsou školy postavené za Rakousko-Uherska, které neprošly renovací a vylepšeními. To proto, že existovalo Nařízení ministerstva kultury a vyučování z 12. III. 1888 číslo 40 zemského zákoníku českého, v němž byly předepsány povinnosti při stavbě škol. Celý jeden odstavec zde byl věnován větrání a stanovoval mimo jiné, že ve všech projektech škol musí být také zakresleno vzduchotechnické zařízení pro větrání škol. Tyto školy byly vybaveny obvykle větracími sopouchy, což spolu s tehdejším vytápěním v kamnech přímo ve třídách stačilo pro dostatečné větrání. Otevřete okna Jako příčina nedostatečného větrání se obvykle skloňuje zateplování či výměna oken a doporučovaným řešením je otevřít okna. Příčina je však jinde a i řešení musí být jiné. Je potřeba si uvědomit, že větrání se děje pouze na základě tlakového rozdílu, který musí být dostatečný. Graf ukazuje záznam z koncentrace CO 2 v jedné měřené třídě. Celou měřenou vyučovací hodinu bylo otevřeno okno, uprostřed hodiny pak došlo k otevření druhého okna. To však na grafu koncentrace CO 2 není znát, neboť nebyl dostatečný tlakový rozdíl. Přitom se jednalo o třídu s dřevěnými zdvojenými (panelákovými) okny, nešlo tedy o žádná nová plastová okna. A jak je patrné z časů uvedených na vodorovné ose, jednalo se o první vyučovací hodinu. Koncentrace CO2[ppm] Koncentrace CO2[ppm] 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 2000 Naměřené hodnoty koncetrace CO2 během vyučování 8:00 10:07 8:05 10:12 8:10 10:17 8:15 Otevírání oken s sebou však často nese problém, že v případě otevření Naměřené nesplňuje hodnoty okno základní koncetrace požadavky CO2 během na něj kladené, vyučování tedy ochranu interiéru před hlukem a případně jinými nežádoucími vlivy 2500 z exteriéru. 2250 1750 k tomuto řešení větrání pomalu ustupuje, neboť se ukazuje, že obavy z možného 1500 šíření mikrobů vzduchotechnikou se nenaplňují, pokud se jedná pouze o větrání, které není spojené s chlazením. A tak, jak 1250 se dnes již u velké části novostaveb rodinných domů stává řízené větrání 1000 s rekuperací běžnou záležitostí, postupně upadají obavy ze zavádění 750 řízeného větrání. Problémem jsou však finance. Naštěstí se nově otevřela pro zřizovatele škol možnost požádat o dotaci na řízené větrání s rekuperací v rámci dotačního programu OPŽP. Zde lze 500 žádat o dotace na zateplení a řízené větrání s rekuperací nebo u škol, které jsou již zatepleny, pouze na větrání. čas 10:22 8:20 Dotace na řešení Řešení existuje a je jím řízené větrání. Lze říci, že nechuť lidí čas 10:27 8:25 10:32 8:30 10:37 8:35 8:40 10:42 Vybraný příklad Jak již bylo řečeno v úvodu, tento článek vychází z obsáhlé studie, která je k dispozici na stránkách sdružení Energy Consulting: http://www.e-c.cz/download1.php?id=131 Příklad protokolu z měření je uveden níže a demonstruje třídu, kde jsou dřevěná zdvojená okna (tzv. paneláková). Tedy nejde o školu, která by byla zateplená či měla vyměněná okna. I tak je patrné, že po celou dobu sledované vyučovací hodiny byly překročeny limity pro maximální koncentraci CO 2. Přitom první třetinu této vyučovací hodiny byla pootevřená 2 okna. Koncentrace CO2[ppm] Koncentrace CO2[ppm] popis učebny C celkový objem vzduchu 191,6 m 3 typ oken dřevěná zdvojená větrání od začátku hodiny pootevřená 2 okna, v 10:39 obě zavřena počet osob 17 osob objem vzduchu na 1 osobu 11,3 m 3 věk osob 12 let teplota 20,4 C poznámky škola na okraji obce okolnosti Naměřené měření hodnoty koncetrace CO2 během vyučování 2500 počasí 2250 15,8 C polojasno vlhkost v exteriéru 2000 47,8 % koncentrace CO 2 v exteriéru 1750 404 ppm 1500 1250 výsledky měření 1000 koncentrace 750 CO 2 v interiéru minimum 500 maximum Ø 2081 ppm 2390 ppm 2206 ppm vlhkost v interiéru čas 54,5 % 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 8:00 10:07 8:05 10:12 8:10 10:17 8:15 10:22 8:20 Naměřené hodnoty koncetrace CO2 během vyučování 10:27 čas 8:25 10:32 8:30 10:37 8:35 8:40 10:42 Živé senzory kvality ovzduší Pavlína Karásková, Mária Chropeňová, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, RECETOX Koncept Smart City staví na nových technologiích a senzorech. V přetechnizovaném pojetí se často zapomíná na již existující přirozené senzory, tzv. biomonitoring. Princip: Biomonitoring je velice účinným způsobem vzorkování ovzduší, ke kterému jsou ve velké míře využívány rostlinné indikátory. Představuje finančně nenáročnou a nejlépe dostupnou metodu i v hůř dostupných a vzdálených místech a je vhodným nástrojem odhadu úrovně kontaminace atmosféry. Jehličí jako pasivní vzorkovač nese na svém povrchu voskovou vrstvu, která je vysoce lipofilní (schopná vázat látky rozpustné v tucích). Na rozdíl od listí opadajícího každý podzim má delší životnost, jehličnany jsou rostliny vždy zelené, a proto efektivně hromadí persistentní organické polutanty (látky vykazující toxické vlastnosti schopné setrvávat v životním prostředí po dlouhou dobu a akumulovat se v živých organismech) během dlouhých časových období. Předmětem laboratorních analýz jsou pak látky širokého spektra. Jehličí se používá konkrétně k hodnocení kontaminace polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAHs), polychlorovanými bifenyly (PCBs), organochlorovými pesticidy (OCPs), polybromovanými difenylethery (PBDEs), polychlorovaných dibenzo- -p-dioxiny a dibenzofurany (PCDDs/Fs), perfluorovanými látkami (PFCs) a těžkými kovy (např. olovo, arsen, rtuť, měď, zinek apod.). Jehličnany jsou matricí, která je schopna indikovat také genotoxicitu prostředí pomocí pylových zrn zrajících v květnu až červenci), samčí šišky vidíte na obrázku vpravo dole. Samotný proces vzorkování probíhá v případě dlouhodobých studií v pravidelných měsíčních intervalech po 28 dnech. V případě jednorázového odběru je potřeba myslet na typ látek, které jsou předmětem laboratorní analýzy. Navíc i meteorologické podmínky (teplota, atmosférická depozice, sluneční záření) výrazně ovlivňují jehličí jako vzorkovací matrici. Druhy stromů a životnost jehlic Jehličnaté stromy jsou popisované jako vždy zelené a vzácněji opadavé. Jehličí má životnost déle než jednu vegetační sezónu a je druhově specifické. Matricemi vhodnými ke vzorkování v našich zeměpisných šířkách jsou jehlice borovice, neboť jsou delší a lépe se s nimi pracuje. Běžně vyskytující se druhy: Borovice černá (Pinus nigra) je středně až rychle rostoucí strom velikosti 12 20 metrů. Disponuje dlouhým tmavě zeleným jehličím s délkou 10 15 cm, které roste ve svazku po dvou. Životnost jehličí je 4 5 let. Borovice lesní (Pinus sylvestris) je mohutně stavěný strom, který roste do délky 40 metrů. Jehličí je dlouhé 4 8 cm, roste z jednoho místa a jeho životnost je 2 3 roky.

28 energetika energetika 29 1 2 3 4 5 Rozlišení věku jehlic Borovice disponují rovněž brachyblasty, což jsou malé krátké výhonky, které dosahují velikosti jen několik milimetrů a umožňují udržení jehlic na větvích. Jako vzorkovací matrice jsou důležité, protože jejich schopnost sorpce organických látek je taktéž vysoká. Jak poznat věk jehličí? Jedná se o jednoduchou věc, protože každý ročník jehličí je oddělen na větvi novým přeslenem. U mohutného stromu je nejjednodušší najít nejmenší větvičku a postupovat k větším. Rozlišení věku jehlic je patrné na obrázku výše. Odběr vzorku: Před začátkem vzorkování je potřebné zvolit si věk jehličí, který bude cílem odběru. Nejvhodnější je věk jehlic v půlce jejich životnosti (přibližně 2. 3. ročník), jelikož jehličí je již fyziologicky vyvinuté a na straně druhé má stále schopnost sorpce cílových analytů, která klesá na konci životnosti. Zelené jehličí se sbírá v jednorázových rukavicích odtrhnutím, aby se zabezpečil odběr jehličí i s brachyblasty. Je potřebné realizovat sběr jehlic ze všech světových stran a různých výšek stromu (max. 1,5 2 m naší dýchací zóny), aby se získal reprezentativní směsný vzorek. Konkrétní případ: Z pohledu městské lokality jsou nejvýznamnějšími kontaminanty polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), jež zahrnují širokou škálu sloučenin tvořených dvěma a více kondenzovanými jádry v molekule. Velikost molekuly je pak určující vzhledem k distribuci těchto látek mezi plynnou a pevnou fázi ovzduší. Přirozenými zdroji PAHs jsou zejména lesní požáry a sopečné erupce. Významným zdrojem je však lidská činnost. PAHs vznikají jako vedlejší produkty při nedokonalém spalování, pyrolýzou organických sloučenin, při spalování fosilních paliv a zpracování ropy. Jako jejich zdroj v městské aglomeraci se tak nabízí i emise z motorových vozidel, domácí lokální topeniště a spalování odpadů. K hlavním problémům zajištění kvality ovzduší patří znečištění benzo[a]pyrenem, který často překračuje imisní limity (dle Zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Příl. 1 1 ng.m -3 ) Pro monitoring benzo[a]pyrenu se běžně využívají aktivní vzorkovače ovzduší, které vyžadují k obsluze odborný personál, je nutné k nim dovést elektrickou energii, jejich pořizovací a provozní náklady šplhají do řádů tisíců a navíc mohou se stát terčem pozornosti nenechavců z řad obyvatelstva. Výhodnější je jednoznačně pasivní vzorkování, u kterého tyto problémy odpadají. Využijme tedy jehličí. koncentrace [ng.m -3 ] 0,4 > 0,4 0,6 > 0,6 0,8 > 0,8 1,0 > 1,0 2,0 > 2,0 21,3 % 24,6 % 21,6 % 17,5 % 12,9 % 2,1 % Komunitní energetika Mikuláš Černík, environmentalista Kromě zavádění různých inovací se koncept chytrého města dotýká i zcela nových obchodních modelů. Elektrárny ve vlastnictví občanů již nejsou v dnešní době ojedinělými případy jejich počty neustále rostou. Pro kvalitu života odpovídající našim současným požadavkům potřebujeme významné množství energie. Takřka všechny naše každodenní činnosti jsou závislé na elektrickém proudu od systému dopravní infrastruktury, který je vybudován na předpokladu dostupných pohonných hmot, až po pokojovou teplotu v našich domovech, již zajišťujeme rovněž především spalováním energetických zdrojů. Již od 70. let vyvstávají zřetelně problémy spojené se spotřebou fosilních energetických zdrojů. Ať už mluvíme o jejich omezených zásobách, negativních zdravotních a ekologických dopadech jejich využívání nebo rostoucích nákladech. Jsou to problémy zásadního rázu nejen pro jednotlivé státy, ale i pro obce a komunity, které se s konkrétními důsledky musí potýkat. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení fosilních zdrojů energie po povrchu země byla energetická infrastruktura budována od počátku pro potřeby center, odkud se posléze rozšiřuje. Díky tomu je využívání energie závislé na velkých celcích, především státu. Konečný spotřebitel má tak omezené možnosti ovlivnit to, jakou energii bude spotřebovávat a kolik za ní bude platit. Na tyto problémy upozorňovalo v západních zemích environmentální hnutí mimo jiné i v případě využívání jaderné energie. Kromě toho probíhaly paralelně pokusy o nalezení cesty k řešení těchto problémů při zachování srovnatelné životní úrovně. V západních zemích byla dekádou vzestupu zájmu o udržitelný rozvoj devadesátá léta. To se projevilo i v legislativě Evropské unie, například liberalizací energetického trhu v roce 1998, která mimo jiné umožnila volbu dodavatele energie. Právě v té době se dvě menší evropská města německé Schönau a švédské Växjö odhodlala vzít energetické zásobování občanů do svých rukou. Rebelové proti proudu Primárním důvodem byl strach rodičů o budoucnost svých dětí. Také proto první aktivity iniciativy mířily na zapojení dětí do citlivého uvažování o spotřebě energie. S tímto ohledem vznikla například kabaretní skupina Wattkiller (vrah wattů). Kromě toho občané založili malou firmu na výrobu energie nejprve ve vodní elektrárně a poté pomocí kogeneračních a fotovoltaických zařízení, na něž si mezi sebou sami vybrali peníze. Tehdejší provozovatel energetického zásobování tyto aktivity logicky nepodporoval, což v roce 1990 vyústilo v zásadní politickou otázku: zda prodloužit koncese pro energetické zásobování. Provozovatel nabídl obci sto tisíc marek, pokud kontrakt prodlouží. Angažovaní občané kontrovali stejnou sumou. Tehdejší vedení města přistoupilo na návrh provozovatele a občané zareagovali vyhlášením referenda. Rozhodnutí o rok později zvrátili těsným vítězstvím. Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu 2010 2014. Zdroj: http://portal.chmi.cz Energetické družstvo z malé obce zásobuje zákazníky po celém Německu Německé Schönau leží nedaleko Freiburku v německé spolkové zemi Bádensko-Württenbersko. Obyvatelé tohoto dvou a půl tisícového městečka byli v roce 1986 hluboce zasaženi černobylskou havárií. Tato událost byla ostatně zásadním milníkem pro hnutí proti atomové energii, které je do dnešních dní nejen v Německu velmi významné. Proto ještě tentýž rok založili občané Schönau iniciativu Rodiče pro budoucnost bez atomu (Eltern für Zukunft). Její cíl byl nemalý: zbavit malé město závislosti na elektrickém proudu vyráběného atomovou elektrárnou. V roce 1994 potom vznikla společnost s ručením omezeným Elektrické závody Schönau (EWS), kterou vlastnilo družstvo šesti set padesáti občanů. Rok na to získal podnik koncesi na energetické zásobování města. Od samého počátku téma obec politicky rozdělovalo, proto občané uspořádali nové referendum o koncesi pro energetické zásobování, tentokrát s cílem zamezit jeho převzetí od EWS. I v druhém referendu v roce 1996 zvítězili zastánci energetického zásobování v rukou EWS. Kromě otázky koncese bylo problémem také vlastnictví infrastruktury, kterého se tehdejší vlastník chtěl vzdát za tržní cenu 6,5 milionu marek. Finanční prostředky pro tuto koupi pocházely z velké části z fondu schönauské energie, který

30 energetika energetika 31 Ich bin ein Störfall ale sám o sobě nestačil. Schönauští proto oslovili s žádostí o pomoc ekologické organizace a reklamní agentury. S jejich pomocí se jim podařilo zorganizovat nyní již legendární celoněmeckou sbírku, která jim vynesla více než dva miliony marek. Její podtitul byl Ich bin ein Störfall, který můžeme volně přeložit jako Jsem energetická porucha. Kampaň rámovala snahu iniciativy jako rebelské úsilí, což aktivistům ze Schönau zůstalo v přezdívce rebelové proti proudu (Stromrebellen). Od doby převzetí rozvodné sítě se družstvo EWS významně rozrostlo. Kromě samotného Schönau spravuje energetickou síť dalších osmi obcí, zaměstnává přes devadesát zaměstnanců a v roce 2013 hospodařilo se ziskem téměř dva miliony eur. Díky liberalizaci energetického trhu, která umožňuje spotřebitelům zvolit si dodavatele proudu, může EWS dodávat proud zákazníkům po celém Německu. Počet odběratelů proudu je tak mnohonásobně vyšší než počet obyvatel města a vyšplhal se na sto padesát tisíc. Ursula Sladek, ředitelka a jedna ze zakladatelek EWS, získala v roce 2013 ocenění německé nadace životního prostředí. Energetický podnik se stal již neodmyslitelnou součástí života obce, což nejlépe dokládají výroky současného starosty. Ten byl zpočátku skeptický, nicméně na základě nejen ekonomických výsledků družstva přijal příběh energetického přechodu Schönau za svůj. Zdá se, že politické spory v obci jsou již minulostí. Image nejzelenějšího města v Evropě láká turisty i podnikatele Odlišný příklad ze stejného období můžeme vidět ve švédském městě Växjö. Samospráva tohoto 89 tisícového města si na počátku devadesátých let vytyčila cíl stát se do roku 2030 uhlíkově neutrálním městem. To znamená výrazné změny týkající se nejen energetiky, ale také dopravy, spotřeby a odpadového hospodářství. Město svůj ambiciózní plán již naplňuje: minulý rok byly naměřeny emise na hlavu o 48 % nižší než v roce 1993. Zásadní podíl na tom má hlavně energetické zásobování, které pochází z naprosté většiny z obnovitelných zdrojů. Växjö zásobuje elektřinou a teplem městský podnik, který ale na rozdíl od německého Schönau není družstvem. Ačkoli občané Växjö jsou teoreticky vlastníky podniku, jejich rozhodovací pravomoci jsou pouze nepřímé. Jediný způsob, jakým mohou rozhodovat o jeho chodu, jsou volby do zastupitelstva, které následně volí členy rady podniku. VAEB, jak se tento podnik jmenuje, provozuje kogenerační elektrárnu na biomasu. Tato elektrárna vytváří polovinu veškeré energie spotřebované v obci. Území obce tvoří z poloviny lesy, ze kterých pochází štěpka pro výrobu elektrické energie a tepla. Podle vyjádření podniku i městské samosprávy je kladen důraz na uzavřený cyklus výroby energie, při němž se neprodukuje odpad. Popel ze spalování se navrací do lesa jako hnojivo. Udržitelnost těžby dřeva dokládají relativně malou transportní vzdáleností (do 90 kilometrů) a velkou rozlohou lesů, které tím pádem mají možnost se znovu obnovovat. Podoba energetického zásobování se projevuje v ekonomické rovině. HDP na obyvatele ve městě stále roste, od roku 1993 do roku 2012 o 92 %. Ceny energie ve Växjö jsou zároveň jedny z nejnižších ve Švédsku, město je na žebříčku v první dvacítce. Elektrárna na biomasu přináší občanům také zaměstnání a to nejen uvnitř samotné továrny, ale také v rámci dřevozpracujícího a lesnického průmyslu. Město si na udržitelnosti staví svou image, prezentuje se jako nejzelenější město Evropy. Zájem médií se pak jeví jako jeden ze způsobů, jímž město láká turisty, ale i podnikatele. Takovým příkladem je například tamní továrna firmy Volvo, která je první továrnou zásobovanou pouze energií z obnovitelných zdrojů. Sousloví komunitní energetika označuje přístup k energetickému zásobování, který mění obvyklé schéma zákazník dodavatel. Vychází z potřeby samosprávně rozhodovat o způsobu produkce a distribuce elektrické energie a tepla, jež jsou zásadními podmínkami důstojného života. To, co se nám může zdát samozřejmé a dané, komunitní energetika problematizuje. Občan je zapojen do vytváření podoby spotřeby i výroby energie. Oba výše uvedené příklady ukazují, že energetická otázka je otázkou politickou. Důležitá je i kontinuita jejího prosazování. Jak Schönau, tak i Växjö na dosažených změnách vydělávají ve více ohledech. Energetické podniky těchto měst šetří životní prostředí, jsou ekonomicky životaschopné a vytvářejí pracovní místa. Výsledky, kterých tato města dosahují, mohou být příkladem pro další města a samosprávy, obzvláště když technologie úspory a výroby energie z obnovitelných zdrojů začínají být dostupnější a jsou podporovány dotačními programy. Jsem energetická porucha Dánsko: 3 projekty udržitelného městského plánování Karel Bařinka, nezávislý architekt, člen IURS-Institutu pro udržitelný rozvoj sídel, z. s., partner projektu SUSREG v ČR Dánsko stejně jako řada dalších zemí EU řeší v současné době projekty rozvoje měst z pohledu udržitelnosti. Udržitelnost znamená efektivní využití energií, různá úsporná opatření, intenzivnější využití v místě dostupných obnovitelných zdrojů energie, a následně také snížení emisí CO 2. Nízkopodlažní bytové domy sídliště Albertslund-jih. Foto: archiv autora

32 energetika energetika 33 Iniciátoři těchto projektů mohli využít na podporu těchto záměrů např. projekty programu Intelligent Energy Europe / IEE, 2013 2015. Jedním z těchto projektů byl SUSREG Stimulace udržitelného regionálního rozvoje pomocí strukturovaných přístupů. a soukromé konzultační společnosti. Velká Kodaň by tak měla být nejvíce energeticky efektivním regionem Dánska, s koncepcí založenou na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Velká Kodaň by také měla být do r. 2025 CO 2 neutrálním regionem. Dánská případová studie projektu SUSREG řešila zejména organizačně energetickou koncepci rozvoje oblasti tzv. Velké Kodaně. Celé území zahrnuje 2 568 km 2 a má 29 měst a obcí. V nich žije 1 718 418 obyvatel (údaj z r. 2012). Do r. 2040 se předpokládá zvýšení na více než 2 miliony. Cílem projektu byl návrh koncepce rozvoje regionu zaměřený na realizaci energetického systému bez využití fosilních paliv do r. 2035 a systému dopravy bez využití fosilních paliv do r. 2050. Základním principem této vize je využití obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor, řešení koncepce odpadového hospodářství a podpory energeticky šetrné dopravy. Do procesu energetického strategického plánování jsou zapojeny všechny municipality regionu, 9 dodavatelů energií resp. správců sítí technické infrastruktury, 2 národní a regionální poskytovatelé veřejné dopravy, vysoké školy Sídliště Albertslund-jih, átriový rodinný dům po rekonstrukci. Foto: archiv autora Sídliště Albertslund-jih, řadové rodinné domy po rekonstrukci. Foto: archiv autora Konkrétním příkladem praktické aplikace výše uvedené vize je revitalizace obytné zóny, sídliště Albertslund-jih. Předmětem revitalizace je sídliště pro 5 200 obyvatel postavené v letech 1963 1968 jihozápadně od centra Kodaně. Sídliště má velmi dobrou vazbu na hromadnou dopravu, zastávku příměstských vlaků s přímými spoji do centra Kodaně. Zástavba je velmi intenzivní, sídliště zabírá pouze 77 ha. Důvodem obnovy byly kromě rostoucích nákladů na provoz a údržbu také narůstající sociální problémy. Bylo žádoucí kvalitativně pozdvihnout celou lokalitu. Revitalizace probíhá postupně. Jedná se o jedno z prvních prefabrikovaných sídlišť, takže demolice původních objektů až na úroveň základové desky s ponecháním dělicích železobetonových stěn nebyla až takovým problémem. Bydlení je zde nyní řešeno v rekonstruovaných nízkopodlažních bytových domech o max. 3 podlažích s vybaveností v úrovni parteru, dále v řadových dvoupodlažních rodinných domech a přízemních atriových domech. Parkování je řešeno centrálně vždy pro obytnou skupinu. K vchodům do jednotlivých domů vedou již jen chodníky. Plošný standard je poměrně velmi skromný, což souvisí s cenami rekonstrukcí a provozními náklady. Navrženo je 6 modelových typů rekonstrukce. Cílový stav se liší v kvalitě tepelně technických vlastností pláště budov a tedy potenciálních úsporách v provozu. Posuzována je také adekvátnost investičních nákladů ve vztahu k potenciálním úsporám a finančním možnostem cílových skupin obyvatel. Koncepce sídliště je zajímavá, hustota zástavby na naše poměry velmi vysoká, ale jak se vyjádřil kolega z Nizozemí, v jejich zemi by tento model bydlení pravděpodobně moc úspěšný nebyl. Většina domů je totiž orientovaná do soukromých zahrad, směrem do ulice téměř bez oken. Je patrné, že nelze kopírovat různé zahraniční příklady, Vinge, celkový pohled na nové město. Zdroj: Gate21 a výstupy projektu SUSREG, IEE. ale je vždy nutné uvažovat v souvislostech s domácími podmínkami a zvyklostmi. Což by ale na druhou stranu nemělo vylučovat různá inovativní řešení. Součástí revitalizace sídliště je rovněž změna systému centrálního zásobování teplem zaměřená na snížení emisí CO 2 a využití obnovitelných zdrojů energie. Rozvojovým projektem na zelené louce je město Vinge severozápadně od Kodaně, přibližně 30 minut vlakem od centra metropole. Oblast tzv. Velké Kodaně s 1,2 milionem obyvatel ročně zaznamenává přírůstek 20 000 nových obyvatel, vzniká tak potřeba nových rezidenčních projektů přímo v Kodani, nebo spíše podél hlavních rozvojových os směrem na západ od centra. Koncepce rozvoje města z r. 1947 je řešena na principu dlaně s pěti prsty, kdy pomyslná dlaň je centrum, a prsty jsou osy rozvoje s páteřní infrastrukturou. Na jedné z prostředních os směrem do vnitrozemí bude postaveno město Vinge. Plán nového města byl navržen společnostmi EFFEKT + Henning Larson Architects ve spolupráci s Marianne Levinsen Landscape a Moe consulting engineers. Projekt je iniciován municipální správou města Frederikssund a jde o jeden z největších rozvojových městských projektů v Dánsku. Na ploše 370 ha vznikne domov pro 20 000 obyvatel, ve městě bude k dispozici také 4 000 nových pracovních příležitostí. Centrem města bude nová železniční stanice a navazující zelená centrální zóna, tzv. The Green Heart. Celé centrum je koncipováno především pro pěší, najdeme zde občanskou vybavenost, ale také prostory pro sportovní aktivity a rekreaci. Základní koncepcí rozvoje města je harmonie s přírodou, součástí zelené zóny je tak kromě veřejné zeleně několik vodních ploch. Tyto vodní plochy a vodoteče jsou součástí systému nakládání s dešťovou vodou. Současně již rozvojové koncepty počítají s různými scénáři zvýšení hladiny na vodních plochách. Nový typ urbánních prostor je koncipován především pro chodce s kvalitní vazbou na hromadnou dopravu. Preferovány jsou rovněž cyklostezky se systémem bezpečných cest, včetně infrastruktury parkovacích zařízení pro kola. Předpokládá se rovněž upřednostňování elektromobilů na úkor běžných vozidel se spalovacími motory. Nejhustší a zároveň nejvyšší zástavba je v centru kolem železniční stanice. Jak se zástavba vzdaluje od centra, postupně se také snižuje. Město je rozděleno na několik částí, z nichž každá může být dál rozvíjena dle potřeby. Zástavba je koncipována poměrně organicky, předpokládá se pestrá skladba nízkopodlažních bytových domů o 3 4 podlažích, řadových rodinných domů a vil. V severní části je plánována komerční výstavba typu technologického parku a větrné elektrárny. Co se týká energií, počítáno je výhradně s čistou elektrickou energií z větrných a solárních elektráren, dále rovněž s centrálním zásobováním nízkoteplotního vytápění. Zástavba bude výhradně ve standardu pasivních nebo aktivních domů. Jelikož je město budováno podle principů SMART CITY, samozřejmostí budou vysokorychlostní sítě přenosu dat, všude dostupná wifi apod. Zahájení prací na projektu, resp. realizace první části, tzv. Delta District, je plánováno na r. 2016, následovat by měla v r. 2017 výstavba železniční stanice a centra města s vybaveností. Postupná realizace je plánována až do r. 2040. Z prezentací k projektu SUSREG, Intelligent Energy Europe, informace poskytla společnost Gate21, Dánsko. Vinge, železniční stanice, vizualizace návrhu. Zdroj: Gate21 a výstupy projektu SUSREG, IEE.

34 energetika energetika 35 Britská energie Mark Cartwright, britský konzultant časopisu Smart Cities V Británii se energetika a její dopad na životní prostředí bere velmi vážně. Dokonce jsme proto ustanovili i odbor vlády pro energetiku a změny klimatu (DECC). Systémů chytrého domu lze nalézt několik druhů některé zviditelňují naměřené hodnoty, některé se zabývají detailnějším managementem elektrických spotřebičů v domácnosti: například načasování startu některých náročnějších spotřebičů jako jsou ledničky a pračky do části dne s nižším tarifem s asistencí uživatele, asi nejpopulárnější je produktová řada Hive (https://www.hivehome. com), kterou distribuuje energetický gigant British Gas. Nicméně diskuze nad tím, zda to funguje, není zcela jednoznačná. Časopis Computer Weekly uveřejnil článek o výzvách v roce 2012, který stojí za přečtení. Pokud připustíme, že to byl v době spuštění správný směr, nedávno při parlamentním hlasování zazněly také znepokojivé hlasy: Bez výrazné a okamžité změny aktuální politiky hrozí programu, že skončí daleko od plánovaných cílů. Nedávno se totiž vyskytla nová nebezpečí jako hackování, softwarové problémy, vyšší účty za energie, jejichž navýšení je důsledkem chytré regulace atp. V roce 2006 Britská vláda vyhlásila cíl, že všechny nové domácnosti budou s nulovými emisemi (zero-carbon) do roku 2016. I když byla tato politika (se změnou vládnoucí politické strany) zmírněna, stále existuje program na přísnější regulace výstavby budov. Existuje mnoho organizací pro podporu komunit (http://zero-carbon-house.co.uk). A také ukázkových projektů, například v Birminghamu. Ještě před schválením tohoto politického cíle však byl uvedený přístup kritizován jako příliš pomalý: nová výstavba se pohybuje kolem jednoho procenta všech budov v Británii. Například aktivisté změny klimatu volají po mnohem rychlejší změně dosavadních forem energetické spotřeby. Také existují města, která se posunula blíže k výrobě energie, jako například Bristolská společná energie (http://www.bristolenergy.coop), která je společností vlastněnou občanskou komunitou a provozovanou na principech kooperativnosti již od roku 2011. Jejím primárním zaměřením jsou solární instalace v komunitních budovách, ale zabývá se i větrnými elektrárnami. Financování pochází z veřejných dluhopisů, jejichž výše již přesáhla 1 milion liber. Také se rozvíjí poskytování energetických dodávek napřímo, tj. některé obce podporují společnou aktivitu svých rezidentů. Většina z nich primárně cílí na snížení účtů za elektřinu, nikoli na zlepšení elektrických spotřebičů. A jsou také schopny tyto aktivity propojit s širší podporou služeb zabývajících se odběrem. Asi ty nejúžasnější projekty jsou nové Prvním krokem k řešení problému je jeho správné chápání. Proto je jedním z hlavních úkolů DECC sbírat a analyzovat data o spotřebě energií. Existuje velmi rozsáhlá datová sada, která je veřejně dostupná na jejich webových stránkách a je tam i něco zábavného na čtení před usnutím. Bohužel údaje nejsou moc podrobné, a navíc neobsahuje žádný aktivní mechanismus na zlepšení. Existují zde tři široké přístupy k provedení změny: pomoc lidem snížit jejich energetickou spotřebu, pomoc výrobkům, aby se staly energeticky efektivní pomoc dekarbonizovat výrobu a distribuci energie. První přístup (snížení spotřeby) začíná zlepšováním dostupnosti informací o spotřebě pro koncové uživatele a dosažení zlepšení skrze automatizaci. Jinými slovy se tím označuje smart metering ( on-line měření spotřeby energie) spojený s dalšími systémy chytrého konzumenta (chytré domácnosti). Británie má svůj národní Implementační plán pro smart metering, který činí poskytovatele povinnými všemi rozumnými kroky zavést chytré měřiče plošně do roku 2020. Úřady již vystavily licenci všem jednotlivým produktům, které systém vyžaduje (nedávný bulletin představil 36 komerčně dostupných domácích displejů ). Chytré měřiče," jak uvádí jejich program v informačním letáku z roku 2010, budou hrát důležitou úlohu v britském přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku Zákazníci budou mít k dispozici informaci o téměř aktuální spotřebě energie, která jim usnadní dohled nad jejich spotřebou, úsporou peněz a snížením emisí. Chytré měřiče také poskytnou svým uživatelům přesnější informace, a ukončí tak dosavadní zálohový platební systém postavený na odhadu spotřeby. Dokonce k tomu existuje i nezávislá technická dokumentace, jak by měly být měřiče navrženy (http://www.rica. org.uk). Doposud byly instalovány asi 2 miliony chytrých měřičů z celkově plánovaných 50 milionů, mírně převažují měřiče plynu nad měřiči elektrické energie. Mám podezření, že oba přístupy (chytré měřiče a alternativní zdroje) jsou přeceňovány. V realitě si většina lidí zvykne na existenci chytrých měřičů a postupně si jich přestanou všímat. Protože se většina spotřeby elektrické energie váže k vytápění, následovaném vařením a zábavou, bude se spotřeba energie odvíjet od teploty, kterou lidé považují za komfortní, dále od toho, jak se lidé stravují a kolik elektroniky doma mají. Ale snížení spotřeby energie není jednoduché a ne vždy je moudré. Až doposud byla schopnost lidstva využívat vyrobenou energii základním mechanismem růstu a rozvoje. Na lidské úrovni je nedostatek energetických zdrojů největší problém: nikdo nechce, aby chudí staří lidé umírali, protože si nemohou dovolit platit vysoké účty za energie. Druhým přístupem je tudíž zlepšení účinnosti výrobků kvůli nižší spotřebě energií. To je pro veřejnou sféru velmi těžko uchopitelné téma, protože se tento směr odvíjí od technických možností výrobků nabízených komerční sférou, ale i zde již existují určité zásahy. Jednou z úspěšných intervencí Evropské komise je regulace spotřeby energie v pohotovostním stavu a stavu vypnuto, která platí od roku 2010. Touto regulací se výrazně limituje objem spotřeby elektrických a elektronických spotřebičů, když nejsou zapnuty. Odhady hovořily o energetických úsporách v rámci EU ve výši 4 miliard eur ročně. Nicméně pohotovostní stav znamená asi 1 % spotřeby energie. Pro dosažení reálného dopadu, například pro vytápění domácností, je nutné zavést něco většího. A to není nová politika. Británie měla dlouholeté programy na zlepšení izolace bytové zástavby, od zateplení půd, přes zateplení stěn, výměnu oken atp. Nedávno bylo zařazeno i centrální vytápění, což vyvolalo nákup kondenzačních a kombinovaných bojlerů, fotovoltaických a termálních systémů. Tyto programy byly dotovány velkými sumami z veřejných prostředků v podobě grantů či dotací. Nový přístup je nazýván Green Deal (a je obdobou českému programu Zelená úsporám, byť je více zaměřen na zasažení nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, pozn. redakce). městské energetické Poslední oblastí pro energeticky chytré projekty je výroba a distribuce energie. Velké projekty samozřejmě vyžadují národní či i mezinárodní investice a jsou předmětem politických debat. Řeší se nové atomové elektrárny, ale i schémata jako je přílivová elektrárna (Severn Estuary tidal energy project), o níž se diskutuje již od počátku osmdesátých let, ale teprve v roce 2015 získala politickou podporu a je stále ve fázi řešení environmentálních dopadů. Ale na nižší úrovni se toho děje mnohem víc. Asi ty nejúžasnější projekty jsou nové městské energetické společnosti. V Británii je jich už několik a každá je jiná. Některé, jako například skotská Naše energie (http://our-power.co.uk) nebo Nottinghamská Robin Hood Energy (https://www.robinhoodenergy.co.uk), se staly dodavateli, kteří nakupují energii na velkoobchodním trhu a poskytují na neziskové bázi svým občanům mnohem levnější tarify. společnosti. V Británii je jich už několik. Soukromý sektor tyto inovace podporuje. Ovo Energy (https://www.ovoenergy.com) není jen obyčejným dodavatelem energií, ale spolupracuje skrze komunitní program i s místními obcemi jako Cheshire East, Peterborough a Southend. Ovo poskytuje hotové řešení pro místní organizace, které se chtějí zbavit mezičlánků (zprostředkovatelů) a stát se energetickými společnostmi; tj. od dodávky a výroby, až po chytré technologie a energetickou efektivitu. Energetická politika je velké a komplexní téma a ne něco, co města mohou řešit sama. Je stále evidentnější, že změna je možná, neboť již existují některé nosné příklady. Trh je však stále nezralý, i když se vyvíjí velmi rychle. Jsou to úžasné časy.