Sledování traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z hlediska bezpečnosti práce a fyzické zátěže

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky Sledování traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z hlediska bezpečnosti práce a fyzické zátěže Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Šedivý, CSc. Vypracovala: Bc. Ing. Zuzana Valeriánová Brno 2013

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Sledování traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z hlediska bezpečnosti práce a fyzické zátěže zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne:... podpis studenta:

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce RNDr. Vladimíru Šedivému, CSc. za neocenitelné rady a podporu nejen při zpracování diplomové práce, ale i v průběhu studia. MUDr. Milanu Karlíčkovi za konzultace týkající se zdravotního stavu probandů. Dále všem traktoristům, kteří se do měření a šetření zapojili, stejně jako vedoucím pracovníkům a majitelům společností, které výzkum umožnili. V neposlední řadě pak děkuji své rodině a přátelům za oporu během celého studia.

Abstrakt Autor: Zuzana Valeriánová Název práce: Sledování traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z hlediska bezpečnosti práce a fyzické zátěže Cílem diplomové práce je přinést poznatky o bezpečnosti práce a fyzické zátěži traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z ergonomického hlediska. Byla provedena terénní šetření, při kterých bylo sledováno zastoupení jednotlivých činností v rámci pracovní směny a u vybraných z nich měřena fyzická náročnost, z výsledku pak odhadnuta průměrná zátěž za pracovní směnu. Byly pozorovány skoronehody, tedy rizikové situace, naznačující možnost vzniku pracovního úrazu a ve vybraných podnicích byly zkoumány záznamy o úrazech. Znalosti o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci byly zjišťovány pomocí dotazníkového průzkumu provedeného u traktoristů pracujících v rozdílných podnicích. Zjištěné výsledky byly statisticky zhodnoceny, porovnány a byly vytvořeny návrhy pro praxi. Klíčová slova: bezpečnost práce, ergonomie, fyzická zátěž, pracovní úraz, práce traktoristů, riziková situace, skoronehoda

Abstract Author: Zuzana Valeriánová The name of thesis: Observation of Tractor Operators in the Point of View of Work Safety and Physical Stress in the Forestry and Agricultural Production The aim of the diploma thesis is to bring information about work safety and physical activity of tractor operators in forestry and agricultural production in the ergonomic view. Field studies were carried out in which representation of individual activities during work hours was watched and physical activity was measured in some of them. From the results average activity during work shift was estimated. Almost accidents, or risk situations, were observed and they indicated a possibility of work injuries and in some companies protocols of injuries were studied. The knowledge of safety and health protection was found out by questionnaires given to tractor operators working in various companies. Accomplished facts were statistically processed, compared and suggestions for practice were made. Key words: almost accident, ergonomics, physical activity, risk situations, tractor operator s work, work injury, work safety

OBSAH 1 ÚVOD... 11 2 CÍL PRÁCE... 12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 13 3.1 Popis práce traktoristů... 13 3.2 Ergonomie... 15 3.3 Bezpečnost práce... 17 3.3.1 Vymezení pojmu a funkce... 17 3.3.2 Legislativní úprava BOZP... 17 3.3.3 Školení BOZP... 19 3.3.4 Problematika pracovního úrazu... 20 3.3.4.1 Vymezení pojmu pracovní úraz... 20 3.3.4.2 Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu... 21 3.3.4.3 Povinnosti zaměstnance při vzniku pracovního úrazu... 22 3.4 Nebezpečné situace... 22 3.4.1 Vymezení pojmu riziko... 22 3.4.2 Vymezení pojmu skoronehoda... 23 3.4.3 Nejčastěji pozorované nebezpečné situace... 24 3.4.4 Pravidla předcházení rizikovým situacím... 26 3.5 Fyziologie práce... 32 3.5.1 Vymezení pojmu a účelu... 32 3.5.2 Reakce organismu na fyzickou zátěž... 32 3.5.3 Energetický výdej... 34 3.5.4 Vliv fyzické zátěže na BOZP... 36 3.6 Pracovní polohy... 37 3.6.1 Pracovní poloha v traktoru... 37 3.6.1.1 Zásady správného sezení... 37 3.6.1.2 Sedadla... 38 3.6.1.3 Negativní vlivy špatného sezení... 40 3.6.2 Pracovní poloha mimo traktor... 42 3.6.2.1 Zdvihání břemen... 42

3.6.2.2 Rizika špatného zvedání břemen... 42 3.6.3 Prevence bolesti a nemocí zad... 43 4 MATERIÁL A METODIKA... 45 4.1 Materiál... 45 4.2 Metodika... 45 4.2.1 Metodika zpracování závěrečné práce... 45 4.2.2 Metodika jednotlivých měření a šetření... 46 4.2.2.1 Chronometráž pracovní směny... 46 4.2.2.2 Hodnocení fyzické zátěže... 47 4.2.2.3 Hodnocení skoronehod... 50 4.2.2.4 Hodnocení počtu pracovních úrazů... 50 4.2.2.5 Hodnocení znalosti a úrovně proškolení o BOZP... 50 5 VÝSLEDKY PRÁCE... 52 5.1 Chronometráž pracovní směny... 52 5.1.1 Orba... 52 5.1.2 Setí... 53 5.1.3 Chemické ošetřování porostu... 53 5.1.4 Přibližování... 54 5.2 Hodnocení fyzické zátěže... 54 5.2.1 Vlastní orba... 55 5.2.2 Vlastní setí... 56 5.2.3 Vlastní chemické ošetřování porostu... 57 5.2.4 Přeprava v zemědělství... 59 5.2.5 Vlastní přibližování... 60 5.2.6 Přeprava v lesnictví... 62 5.2.7 Porovnání jednotlivých pracovních činností... 63 5.2.8 Hodnocení fyzické zátěže za pracovní směnu... 65 5.2.8.1 Orba... 66 5.2.8.2 Setí... 66 5.2.8.3 Chemické ošetřování porostu... 67 5.2.8.4 Přibližování... 68 5.2.8.5 Porovnání jednotlivých pracovních operací... 69

5.3 Hodnocení skoronehod... 70 5.4 Hodnocení počtu pracovních úrazů... 71 5.5 Hodnocení znalosti a úrovně proškolení o BOZP... 72 6 DISKUZE... 74 7 ZÁVĚR... 77 8 SUMMARY... 79 9 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ... 81 10 SEZNAM TABULEK... 86 11 SEZNAM OBRÁZKŮ... 88 12 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 90 PŘÍLOHY

1 ÚVOD Zemědělství a lesnictví patří k oblastem s velkým počtem pracovních úrazů. Na této skutečnosti se významně podílí často nepříznivé a mnohdy těžce předvídatelné pracovní prostředí, ve kterých je tato profese vykonávána. Přes veškerá technická vylepšení a modernizaci výroby jsou stále silně pracovníci ovlivněni přírodními podmínkami. Musí se tak přizpůsobovat nejen rozdílným vnějším vlivům, ale také často velmi rozmanitým pracovním úkolům. Pracovní náplň traktoristů se liší nejen mezi lesnictvím a zemědělstvím, ale významně také v rámci jednotlivých oborů. Přestože výrobci strojů věnují značné úsilí ke zlepšení ergonomie zejména vnitřního prostoru kabin traktorů a jejich ovládání, je množství studií a prací, popisující problematiku práce traktoristů stále poměrně malé, také z důvodu velké časové a finanční náročnosti na základní výzkum. Mezi chybějící patří podrobnější údaje o pracovní náplni traktoristů, fyzickém zatížení během jednotlivých pracovních činností, rizikových situacích a příčinách pracovních úrazů, stejně jako o hloubce znalostí o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o kvalitě školení, která se traktoristům v této oblasti dostávají. Nové poznatky týkající se těchto problematik by však mohly přinést mnoho důležitých informací, které by pomohly k lepšímu pochopení jednotlivých činností traktoristů, jejich interakcí na samotného pracovníka, účinnější aplikaci legislativních norem a vnitřních směrnic podniků, optimalizaci pracovního procesu a v neposlední řadě k významnému snížení počtu pracovních rizik a úrazů. 11

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je přinést poznatky o práci traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě na území České republiky a Slovenska. Konktrétně se jedná o zjištění časového zastoupení jednotlivých činností v rámci pracovní směny pomocí chronometráže pracovní směny, zjištění fyzické náročnosti vybraných aktivit a poté odhad fyzické náročnosti jednotlivých prací. Dále o zhodnocení skoronehod, tedy krizových situací, naznačujících možnost vzniku pracovního úrazu a ve vybraných podnicích o zachycení počtu pracovních úrazů dle dostupných záznamů. Pomocí dotazníkového šetření o posouzení znalostí traktoristů týkajících se bezpečnosti a ochrany při práci a hodnocení úrovně školení pracovníků v této oblasti. Na závěr pak vyhodnocení získaných informací a podání návrhů pro praxi. 12

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Popis práce traktoristů Přesné vymezení práce traktoristů je poměrně obtížné zejména vzhledem k rozdílným přírodním a hospodářským podmínkám, ve kterých pracují. Náplň práce se tak často u jednotlivých pracovníků velmi liší, stejně tak jako její vymezení v pracovní smlouvě u pracovníků, kteří jsou v zaměstnaneckém vztahu. Pro vymezení základních pracovních operací může sloužit Klasifikace zaměstnání (dále jen klasifikace CZ-ISCO), kterou Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) zavedl od 1. ledna 2011. Dle informací na webových stránkách ČSÚ se jedná o národní statistickou klasifikaci vypracovanou na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO-08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) a jež nahrazuje rozšířenou Klasifikaci zaměstnání (KZAM-R). Klasifikace CZ-ISCO vychází z metodických principů mezinárodní klasifikace ISCO-08 a je založena na dvou hlavních principech, kterými jsou druh vykonávané práce (pracovní místo) a úroveň dovedností. Má být dodrženo pravidlo, že zaměstnání, jež vyžadují vykonávání stejných úkolů, by měla být vždy zatříděna na stejném místě, i když se požadované formální vzdělání nebo kvalifikace konkrétního zaměstnance mohou mezi jednotlivými zeměmi i mezi jednotlivými osobami lišit. (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů jsou v klasifikaci zařazeni pod číselným kódem 8341, která spadá do třídy 8 - Obsluha strojů a zařízení, montéři. V této třídě jsou požadovány dovednosti 2. úrovně. Znalosti a dovednosti nezbytné pro řádné vykonávání zaměstnání na této úrovni jsou zpravidla získávány nižším sekundárním vzděláním - druhý stupeň základního vzdělání (ISCED úroveň 2). Některá zaměstnání vyžadují vyšší sekundární vzdělání (ISCED úroveň 3), které zahrnuje z velké části specializované odborné vzdělání a odbornou přípravu. U některých zaměstnání může být požadováno specializované odborné vzdělání dosažené po ukončení sekundárního vzdělání - postsekundární neterciární vzdělání (ISCED úroveň 4). Formální vzdělání může být někdy nahrazeno praxí nebo pracovním školením. (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) 13

Tyto stupně vzdělání v českém systému školství mohou znamenat dokončený 2. stupeň základní školy a nižší ročníky osmiletých gymnázií (ISCED 2), střední školy s maturitou a střední odborné školy bez maturity (ISCED 3) nebo pomaturitní kvalifikační vzdělání (ISCED 4). (Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, dostupné na: http://www.naep.cz/) Pro téměř všechna zaměstnání na této úrovni dovedností je nezbytným předpokladem schopnost porozumět informacím, jako jsou bezpečnostní pokyny, dále schopnost napsat záznam o vykonané práci a schopnost provádět jednoduché aritmetické výpočty. Pro mnohá zaměstnání se rovněž vyžaduje poměrně pokročilá gramotnost a početní schopnosti, stejně jako dobré komunikační dovednosti a případně také manuální zručnost. V některých zaměstnáních se tyto dovednosti mohou výrazně podílet na pracovní náplni. (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) Mezi zaměstnáními na této úrovni dovedností patří dále např. řidiči autobusů, mechanici motorových vozidel, ale i prodavači v prodejnách, řezníci, sekretáři, úředníci v oblasti účetnictví a stavební elektrikáři. (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) Dle klasifikace CZ-ISCO podskupina 8341 - Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů řídí, ošetřují, obsluhují a kontrolují jeden nebo více typů zvláštních účelových motorizovaných strojů, pojízdných strojů nebo zařízení používaných v zemědělství, zahradnických a lesnických činnostech. Mezi příklady pracovních činností této podskupiny patří: a) řízení a ošetřování traktorů, zařízení pro orání, setí, hnojení, obdělávání a sklízení, stejně jako specializovaných zařízení s vlastním pohonem či zařízení tažená traktorem; b) seřizování rychlosti, maxima výšky a délky nástrojů; c) řízení a ošetřování traktorů nebo zařízení pro mýcení, sázení, sklízení a svážení dřeva a speciálních zařízení s vlastním pohonem určených pro práci v lesním hospodářství; d) obsluha zařízení na držení, zdvihání a kácení stromů; e) podávání pokácených stromů do strojů na odvětvování a řezání na kulatinu a skládání kulatiny a nakládání na nákladní automobily; f) příprava a umísťování zařízení k provozu; g) údržba strojů a provádění drobných oprav. (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) 14

3.2 Ergonomie Gilbertová a Matoušek uvádí, že pojem ergonomie byl uměle vytvořen a vznikl spojením dvou řeckých slov ergon, které vyjadřovalo práci a nomos, které znamenalo zákon či pravidlo. (Gilbertová, Matoušek, 2002) Šedivý chápe ergonomii jako multidisciplinární aplikační vědu. Tedy jako ucelený systém zúčastněných věd o člověku při práci: antropologie, biomechanika, fyziologie práce, lékařství a hygiena práce, bezpečnost a hygiena práce, technika a technologie, design, ekonomika, psychologie práce a sociologie práce. (Šedivý, 2006) Bridger uvádí, že ergonomie je obor zabývající se interakcí mezi člověkem a strojem a faktory, které tento vztah ovlivňují. (Bridger, 2003) Dle Mezinárodní ergonomické společnosti (International Ergonomics Association,, dále jen IEA) je ergonomie vědecká disciplína zabývající se interakcí člověka a dalších složek systému, aplikující teoretické principy, data a metody se zaměřením na člověka a na zlepšení výkonnosti tohoto systému. (IEA, dostupné na: http://www.iea.cc/01_what/what%20is%20ergonomics.html) Chundela pod pojmem systém chápe soubor prvků či složek, které jsou vzájemně propojeny. Celek složený z člověka, stroje a prostředí není pouhou pasivní skladbou skládající se z těchto elementů, ale jejich seskupením a vytvořením vazeb mezi nimi se vytváří nová kvalita, nový útvar se specifickými vlastnostmi a hodnotami, který je možné znázornit způsobem uvedeným na obrázku č. 1. (Chundela, 1984) Obr. 1 Schéma systému člověk stroj pracovní prostředí a vazeb mezi nimi (Chundela, 1984) 15

Mezinárodní ergonomická společnost (IEA) vymezuje tři základní oblasti ergonomie: 1. Fyzická ergonomie zabývá se anatomií člověka, antropometrií, fyziologií a biomechanikou v souvislosti s fyzickou aktivitou. Řeší problematiku pracovních poloh, manipulaci s břemeny, bezpečností práce a nemocí z povolání. 2. Kognitivní ergonomie zaměřuje se na psychické procesy, jako jsou např. vnímání, paměť a reakce. Zabývá se procesy rozhodování, psychickou zátěží a stresem, prohlubováním dovedností, apod. 3. Organizační ergonomie se zaměřuje na optimalizaci systémů zahrnující organizační struktury, strategie a procesy. Řeší problematiku komunikace, týmové práce, firemní kulturu, režim práce a odpočinku, apod. (IEA, dostupné na: http://www.iea.cc/01_what/what%20is%20ergonomics.html) Král vysvětluje přínos ergonomického přístupu následujícím způsobem: Řešením problémů souvisejícím s vykonáváním lidské práce se zabývají různé vědní obory společenských, ekonomických a technických věd. Každý z těchto oborů však zkoumá práci a pracujícího člověka z jiného hlediska, a proto žádný z nich nemůže poskytnout zcela vyčerpávající pohled na práci ze všech jejích stránek. Jedině ergonomie, jejíž vědecká poznatková základna to umožňuje, a která svým přístupem v určitém směru organicky sdružuje poznatky o práci a pracujícím člověku, má proto všechny předpoklady stát se metodologickým nástrojem k řešení problémů v rámci pracovního systému, a to formou představující řešení problémů ergonomické povahy v logické posloupnosti dílčích kroků. (Král, 2001) Chundela spatřuje výhodu ergonomie v tom, že humanizuje techniku, zastává antropometrický přístup a vychází z toho, že člověk je tím nejslabším článkem systému. V tomto chápání je nutné celý systém přizpůsobit člověku a jeho schopnostem, znalostem a dovednostem. Toto pojetí staví do protikladu k mechanocentrickému přístupu, kdy byl navržen systém (stroj) a pracovník se mu musel přizpůsobit, což vedlo nejen ke snižování produktivity práce a pohody člověka, ale také úrazům a nemocem. (Chundela, 1984) 16

3.3 Bezpečnost práce 3.3.1 Vymezení pojmu a funkce Dle Běliny je pojem bezpečnost práce chápána jako ucelený soubor různých technických, technologických, organizačních a jiných opatření, která zajišťují zaměstnancům, popřípadě dalším osobám nacházejícím se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích, ochranu jejich zdraví a života při práci. (Bělina, 2010) Janáková k souhrnu výše zmíněných opatření přidává ještě faktor výchovný. (Janáková, 2011) Podobně chápe bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen BOZP) i Řezáč jako vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení možným rizikům. (Řezáč, 2012) Smyslem BOZP je dle Galvase zajistit ochranu životů a zdraví zaměstnanců, hodnot, jejichž ztrátu nelze ničím nahradit. (Galvas, 2004) Bek rozděluje cíle BOZP dle jeho pojetí. V rámci klasické užší koncepce je hlavním úkolem zamezit pracovním úrazům, při komplexním širším chápání je hlavní zájem soustředěn na celkovou ochranu zdraví člověka (před úrazem i nemocí), ale i jeho fyzickou a psychickou pohodu. Toto pojetí tedy musí řešit existenci nepřiměřené zátěže, nevhodných faktorů pracovního prostředí, podmínek práce, apod. Je tedy nutné využívat poznatků dalších vědních disciplín, jako je např. ergonomie, fyziologie, hygiena, design a psychologie. (Bek, 1998) Dle Galvase má BOZP dvě hlavní funkce - preventivní, která vychází z principu, že na současném stupni vědeckotechnického rozvoje je možno zabránit prakticky každému úrazu a funkci produkční, vyjadřující význam BOZP pro plynulou a kvalitní organizaci pracovního a výrobního procesu. (Galvas, 1992) 3.3.2 Legislativní úprava BOZP Právo na ochranu zdraví je zakotveno v článku 31 na uspokojivé pracovní podmínky a v článku 28 Listiny základních práv a svobod (usnesení č. 2/1993 Sb., ve znění 162/1998 Sb.), která je součástí ústavního pořádku České republiky. (David, 2005) 17

Zásadním předpisem v oblasti BOZP je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, avšak dané problematiky se dotýká celá řada dalších legislativních norem, jejichž částečný výčet je uveden v příloze diplomové práce č. 1. Neščáková však upozorňuje, že zákoník práce je právem výkladovým, takže nepřináší jednoznačné návody na řešení konkrétních situací. V této souvislosti uvádí dva možné přístupy k řízení personálních vztahů ve vztahu k zaměstnancům. Prvním z nich je založen především na principu vnitřních norem a smluv, což je cesta interpretace práva z hlediska konfrontace s realitou, kde se hledá především základní smysl a cíl právní úpravy. Do protikladu staví dřívější pojetí víceméně kogentního zákoníku práce a formálních pravidel, které se snaží hledat (avšak mnohdy marně) konkrétní řešení a správnou odpověď na personální problémy v jednotlivých ustanoveních obecně závazných právních předpisů. (Neščáková, 2013) Schmied a Jakubka uvádí, že v pracovním právu se uplatňuje princip smluvní svobody na úkor státní regulace. Kromě minimálního standardu ochranného zákonodárství je pro pracovní právo typická i forma kolektivního vyjednávání, přičemž specifickým pramenem práva se tak stává kolektivní smlouva. Dalšími interními normami zakládající práva a povinnosti pak mohou být vnitřní předpisy zaměstnavatele. Přičemž základním principem je teze co není zakázáno, je dovoleno. (Schmied, Jakubka, 2013) Jakubka v této souvislosti uvádí, že BOZP zaměstnanců při práci patří již historicky k základním pracovním podmínkám, kde je namístě rigorózní právní úprava bez možnosti jakýchkoliv odchylek ve smlouvách či vnitřním předpise zaměstnavatele. Projevy flexibility se tak mohou projevit pouze ve stanovení vyšší úrovně standardů, než jaké stanoví legislativní předpisy. (Jakubka, 2011) Rigoróznost právní úpravy BOZP však nekoresponduje s upozorněním Drásalové, že České republice je vydávána řada zákonů i podzákonných norem, které mohou být vydávány za bezpečnostní předpisy, a ačkoliv jsou závazné, v řadě případů se překrývají a v řadě případů jsou nesrozumitelné a někdy i zcela nesplnitelné. (Drásalová, 2009) Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v zákoníku práce upravena zejména v části páté ( 101-108) a to z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, kterým se dle 7 tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují 18

další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), v 12 stanovuje, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, nebo fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu (např. dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání), nebo spolupracujícího manžela nebo dítě této osoby se vztahuje 101 odst. 1 a 2, 102, 104 a 105 zákoníku práce a 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Dandová proto upozorňuje, že všechny zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zákoníku práce platí ve svém důsledku pro každého, kdo pracuje, i pokud se jedná o fyzickou osobu, která má živnostenské oprávnění a nikoho sama nezaměstnává. (Dandová, 2004) Cíle Evropské unie v oblasti BOZP jsou dosahovány zejména prostřednictvím řady směrnic, které jsou v určité šíři zakomponovány do české legislativy a to nejen do zákoníku práce, ale také do zákonů jiných. (Bělina a kol., 2010) 3.3.3 Školení BOZP Dle 103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Školení je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, při změně pracovního zařazení, druhu práce, při zavedení nové technologie, změně výrobních a pracovních prostředků, změně technologických anebo pracovních postupů a v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Přičemž je zaměstnavatel povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Šubrt k této problematice uvádí, že periodicita školení a četnost ověřování znalostí by měla vycházet z povahy práce a pracoviště a odpovídat existenci rizik pro BOZP. (Šubrt a kol., 2003) 19

Neugebauer upozorňuje, že žádný právní ani ostatní předpis nestanovuje, kdo má školení provést a tuto volbu přenechává v kompetenci zaměstnavatele. Zvolená osoba by však měla mít znalosti o přednášené problematice a schopnost přednášet. (Neugebauer, 2010) Šenk doporučuje hodnotit efektivnost školení ve všech organizacích, přestože bývá spojováno zejména se společnostmi, které jsou držiteli certifikátu systému managementu BOZP podle normy ČSN OHSAS 18001:2008. Jeho účelem je zjistit, zda požadovaný cíl, který akce sledovala, byl splněn. Pokud cíl nebyl splněn, došlo k několikanásobné škodě. Zaměstnanci nepracovali, akce stála finanční prostředky a úroveň BOZP se nezlepšila. K této kontrole může sloužit dokument, který je uveden v příloze č. 2 diplomové práce. Současně upozorňuje na nejčastější chyby při školení zaměstnanců, mezi kterými může být neřešení srozumitelnosti předávaných informací a jejich relevantnosti, neodpovídající časová dotace na školení v souvislosti s rozsahem předávaných informací, neschopnost školitele předat informace a nestanovení způsobu ověřování znalostí účastníků školení, přičemž doporučuje znalosti ověřit testem, pohovorem, nebo pohovorem s použitím check-listu. (Šenk, 2011) 3.3.4 Problematika pracovního úrazu 3.3.4.1 Vymezení pojmu pracovní úraz Dle zákonu 262/2006 Sb., zákoníku práce, 380 je pracovní úraz poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. (zdroj: Codexis Academia, 2013) Od 1. 1. 2015 nabude účinnosti 10 zákona 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který jako podmínku vzniku pracovního úrazu uvádí mimo působení zevních vlivů i vlastní tělesnou sílu. (zdroj: Codexis Academia, 2013) Dle nařízení vlády č. 2001/2010, o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, 3 se pro statistické účely smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do jednoho roku zemřel. (zdroj: Codexis Academia, 2013) 20

3.3.4.2 Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu jsou podrobně vymezeny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zejména v 103 a 105, kde je zaměstnavateli uložena povinnost: zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím (přičemž jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům) vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatnit taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech a vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance Bližší podmínky vedení knihy úrazů stanovuje nařízení vlády č. 201/2010, o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel si může zvolit, zda knihu úrazů povede v listinné či elektronické podobě, avšak údaje, které musí obsahovat, jsou následující: - jméno (jména) a příjmení úrazem postiženého zaměstnance - datum a hodina úrazu - místo, kde k úrazu došlo - činnost, při níž k úrazu došlo - počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu - celkový počet zraněných osob - druh zranění a zraněná část těla - druh úrazu - zdroj úrazu 21

- příčiny úrazu - jména svědků úrazu - jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal Zaměstnavateli tedy vzniká řada povinností bezprostředně po úrazu, ale i v delším časovém horizontu po něm. V příloze diplomové práce č. 3 je zachyceno schéma úrazu a v příloze č. 4 je uveden přehled lhůt pro jednotlivé úkony zaměstnavatele, které byly převzaty z webových stránek Státního úřadu inspekce práce. 3.3.4.3 Povinnosti zaměstnance při vzniku pracovního úrazu Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, 106, odst. 4, písmene h) je zaměstnanec povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. 3.4 Nebezpečné situace 3.4.1 Vymezení pojmu riziko Dandová uvádí, že zákoník práce pojem riziko blíže nespecifikuje, avšak je možné tvrdit, že každá lidská činnost je pro člověka jeho možným zdrojem. V teorii práva se pojem riziko definuje jako kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného ohrožení nebo poškození zdraví zaměstnance vystaveného v pracovním poměru jednomu nebo více potencionálním zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví. (Dandová, 2004) Podobně je riziko vymezeno i v Metodických návodech pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako kombinace pravděpodobnosti, že dojde k nebezpečné události a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví lidí, způsobeného touto událostí. (Českomoravská konfederace odborových svazů, 2001) V zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění 22

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), jsou vymezeny rizikové faktory, kterými jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost). Podobně rozděluje rizikové faktory Bek: A. Pracovního prostředí (fyzikálně-chemické a biologické) např. hluk, vibrace, chemické škodliviny, záření a nevhodné mikroklimatické podmínky B. Související s výkonovou kapacitou člověka (možná příčina nepřiměřené pracovní zátěže s vlivem na výkon) např. nevhodné, nefyziologické pracovní polohy, přetížení pohybového aparátu, nepřiměřené nároky na fyzickou zdatnost, nevhodný režim práce a odpočinku, nevhodné rotace a délka pracovních směn C. Ostatní např. sociální klima na pracovišti Přičemž rizikovými faktory souvisejícími s výkonovou kapacitou člověka jsou podmínky pracovní činnosti, včetně organizace práce, které mohou být příčinou nepřiměřené pracovní zátěže a jež mohou snižovat výkonovou kapacitu člověka. Jejich důsledkem jsou např. bolesti páteře, končetin, svalů a neurotické příznaky. (Bek, 1998) Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, jsou podnikající subjekty povinny vyhledávat, hodnotit, posuzovat rizika možného ohrožení BOZP zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich ochraně. 3.4.2 Vymezení pojmu skoronehoda Dandová uvádí, že pojem skoronehoda byl dříve v odborné literatuře o BOZP používán právě v souvislosti s prevencí rizik a úrazů. V podstatě se dnes dá říci, že prevence skoronehod je v dnešním našem pojetí prevence rizik podle ustanovení 102 zákoníku práce. Dodává, že stejně jako není definován pojem riziko, nebyl vymezen ani výraz skoronehoda, nicméně jej odborná literatura označovala jako kombinaci pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění a poškození zdraví zaměstnance, vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potencionálním zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví zaměstnance. (Dandová, 2008) 23

Dle Novotného je skoronehoda událost, která skutečně nastala a při níž mohlo dojít k ohrožení života, zdraví a majetku, ale pouze shodou okolností k tomuto následku nedošlo. (Novotný, 2000) Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií, který vypracoval Výzkumný ústav bezpečnosti práce, definuje skoronehodu jako jakoukoliv neplánovanou, náhlou, nežádoucí událost, která nebýt zmírňujících účinků bezpečnostních systémů nebo postupů, může se stát nehodou (incidentem) nebo havárií a způsobit zranění lidí, škodu na majetku nebo na životním prostředí nebo může způsobit ztrátu soudržnosti zařízení vedoucí k nepříjemným důsledkům. Přičemž je to událost bez vážného ohrožení nebo vážného dopadu na zdraví a životy lidí. (Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií, 2005) 3.4.3 Nejčastěji pozorované nebezpečné situace I přes odlišnost prací vykonávaných jednotlivými pracovníky, které se často velmi liší nejen v zemědělské a lesnické výrobě, ale i v rámci výrob samotných, je možné vytipovat rizika, která traktoristy ohrožují nejvíce. Novák upozorňuje na rizika při jednotlivých pracovních činnostech, která jsou uvedena v tabulce č. 1. Ronin upozorňuje, že nejvíce pracovních úrazů v zemědělství vzniká u mobilních stojů při přepravě, přičemž je přemisťováno velké množství nákladů na krátké vzdálenosti a převážná část z nich je zajišťována traktorovou dopravou. (Ronin, 1995) Novák uvádí, že v rostlinné výrobě vzniká nejvíce pracovních úrazů při obsluze mechanizačních prostředků pro dopravu, dále strojů pro manipulaci s materiálem a strojů pro sklizeň pícnin, sklizňových strojů pro okopaniny a obiloviny. Naopak nejméně pracovních úrazů vzniká při obsluze strojů pro úpravu půdy, strojů pro setí, sázení a hnojení a strojů na ochranu rostlin a zavlažování. (Novák, 2003) 24

Tab. 1 Rizika při pracovních činnostech (Novák, 2003) Pracovní činnost Nastupování a vystupování do a z kabiny stroje Opravy a údržba strojů při vypnutím pohonu Manipulace na ložné ploše, s bočnicemi a materiálem u stroje Výstup a sestup na a z ložné či plochy nebo prostoru Připojování, odpojování a přestavování strojů Startování motoru, řízení a jízda strojů Opravy, údržba a čištění stroje za chodu Samovolné rozjetí stroje Otevírání a zavírání dveřní Rizika Riziko plynoucí z nevhodné konstrukce a povrchové úpravy stupaček, provedení bez madel, riziko poranění při pádu z výšky nebo úderu o konstrukci stroje Riziko uklouznutí, pádu nářadí, poranění o ostré hrany či odletující úlomky při odsekávání nebo narážení součástí bez ochranných brýlí, riziko často i smrtelných úrazů při přiražení nebo přimáčknutí nezajištěnou částí stroje Riziko přiskřípnutí nebo přiražení končetiny, pádů z ložné plochy, zavalení nebo zasypání uvolněnými materiály Pády s rizikem přejetí při naskakování a seskakování ze stroje za jízdy Riziko přiražení ruky nebo nohy, udeření ojí vozu, zhmoždění prstů při práci bez ochranných rukavic Riziko přejetí při couvání či startování, uvedení stroje do pohybu bez výstražného signálu, jízdě na svažitém terénu, či při převracení stroje, udeření o neupevněný předmět v kabině, udeření volantem, nežádoucí spuštění stroje při opravě Riziko zachycení nebo stržení částí těla při odstraňování namotaného nebo nahromaděného materiálu, zachycení rotující částí stroje za uvolněný oděv, udeření pohybující se částí stroje Riziko přejetí, zachycení nebo přiražení k jinému stroji, nebo části stavby po odpojení přípojného stroje, při nedostatečném zajištění zaparkovaného stroje či roztahování dvou vozidel Riziko úrazů způsobených druhou osobou i samotnou obsluhou Ronin proto upozorňuje na nutnost si uvědomit, že vedle požadavků na technický stav traktorů, přípojných vozidel (vleků, návěsů, apod.), který je dán technickými předpisy, je také nezbytné dodržovat zásady bezpečné práce a uvádí nejčastější přestupky ze strany obsluhy traktoru: V kabině traktoru je přepravováno více osob, než je povoleno Traktorista z traktoru nesestupuje, ale seskakuje Traktorista nebo přepravovaná osoba vystupuje z traktoru za jízdy Nevěnuje se dostatečná péče stupadlům (poškození, znečištění) Není propojen brzdový systém traktoru s přípojným vozidlem Ke spojování soupravy jsou použity kolíky, které nezabezpečí kvalitní spojení souprav (obrázek č. 2) Stroje jsou po komunikaci přepravovány v pracovní poloze Přípojná vozidla nejsou před odpojením zajištěna proti samovolnému pohybu nebo překlopení Dále byly pozorovány tyto nedostatky: poškozený náhonový hřídel, nezakrytý náhonový hřídel a řetězové převody, tak, jak jsou zachyceny na obrázku č. 3. (Ronin, 1995) 25

Obr. 2 Nezajištěný kolík (Ronin, 1995) Obr. 3 Nezakryté převody (Ronin, 1995) 3.4.4 Pravidla předcházení rizikovým situacím Obdobně, jako je chápán ergonomický systém Chundelou, tak Čermák pojímá bezpečnost práce - jako vzájemný vztah tří základních prvků: člověka, stroje a pracovních podmínek, přičemž člověka a jeho jednání spatřuje v celém souboru jako nejvíce rizikové. Proto pro předcházení rizikovým situacím spatřuje jako nejvíce důležitou připravenost zaměstnance. (Čermák, 1997) Stejné stanovisko zastává i Beck, který dodává, že je vždy nutné přizpůsobovat techniku i prostředí možnostem a schopnostem člověka. (Bek, 1998) Šalamon uvádí všeobecné povinnosti na úseku bezpečnosti práce ze strany zaměstnavatele v lesnictví, které je však nutné dodržovat i v zemědělské výrobě. Při výkonu lesnických činností je zaměstnavatel povinen zejména: 1. Informovat zaměstnance o rizicích ohrožení jejich bezpečnosti a provádět opatření k jejich ochraně 2. Uvádět do provozu a používat jen stroje, zařízení a provozní prostory odpovídající požadavkům předpisů k zajištění BOZP (jde-li o výrobek podléhající schválení státní zkušebnou, používat jej, jen pokud je schválen), 26

seznámit zaměstnance s bezpečnostními technologickými postupy pro práce, kterými jsou pověřováni a kontrolovat jejich dodržování 3. Zřizovat, zlepšovat a udržovat potřebná ochranná zařízení 4. Nepověřovat zaměstnance prací, pokud požadovaný výkon neodpovídá jejich zdravotní způsobilosti a schopnostem 5. Seznamovat zaměstnance s předpisy k zajištění BOZP a pravidelně ověřovat jejich znalost a vyžadovat jejich dodržování 6. Zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, provádět opatření k nápravě a při vzniku pracovního úrazu postupovat v souladu s legislativními požadavky 7. Poskytovat zaměstnancům podle příslušných předpisů k bezplatnému používání potřebné osobní ochranné pracovní prostředky, udržovat je v dobrém stavu a kontrolovat jejich používání 8. Zajišťovat pro zaměstnance školení v rozsahu a periodicitě dle příslušných předpisů 9. Pověřovat výkonem určité činnosti jen zaměstnance, kteří mají pro tuto činnost požadovanou kvalifikaci 10. Seznámit zaměstnance se zásadami pro poskytování první pomoci a s traumatologickým plánem (rozmístění stanic první pomoci a stanovišť pro odvoz zraněných) 11. Vybavit každého zaměstnance pracujícího na odloučeném pracovišti lékárničkou 12. Zajistit pro zaměstnance vstupní a periodické lékařské prohlídky dle legislativních požadavků 13. Zajistit, aby při práci se stroji a zařízeními nedocházelo k překračování limitů vibrací, hluku a jiných škodlivin stanovených příslušným orgánem (Šalamon, 1995) Ronin definuje základní pravidla při práci na svažitých pozemcích. Před zahájením práce je povinností pracovníka přidělujícího práci seznámit traktoristu s konkrétní hodnotou svažitosti. Z hlediska bezpečnosti práce je nutné používat k práci pouze stroje, jejichž svahová dostupnost zaručuje bezpečný výkon práce, na traktoru i přípojném stroji vyznačit svahovou dostupnost, stanovit bezpečný způsob otáčení, přizpůsobit svažitosti rychlost jízdy a prací na svažitých pozemcích pověřovat pouze zkušené řidiče. (Ronin, 1995) 27

Novák uvádí hlavní zásady práce v zemědělství: Nepoužívat stoj a zařízení bez seznámení se s návodem pro jeho bezpečný provoz, obsluhu a údržbu a bez proškolení a zácviku v jeho správném používání Zkontrolovat technický stav stroje a zařízení před každým jeho použitím Nepoužívat stroj a zařízení s nefunkčním nebo poškozeným ochranným zařízením Neotevírat ochranné kryty na stroji a na zařízení dříve, než se zastaví všechny jeho pohybující se části Před jeho odpojením od tažného vozidla zajistit stroj a zařízení proti samovolnému pohybu a překlopení Dodržovat bezpečnou vzdálenost mezi stroji Nepřevážet v kabině traktoru více osob než je povoleno, nebo je přepravovat jiným než předepsaným způsobem Neseskakovat ze stroje a nenaskakovat do stroje Nepoužívat zakázané způsoby práce při zapojování souprav strojů a zařízení Při práci na svahu používat pouze stroje a zařízení s odpovídající svahovou dostupností Neprovádět žádné zakázané činnosti za chodu stoje a zařízení nebo jejích částí (Novák, 2003) Pravidly bezpečnosti práce při použití zemědělské techniky dle Ronina jsou: Před prací se stroji a technickými zařízeními je nutné se seznámit s návodem pro obsluhu, údržbu a opravu Před použitím strojů je důležité zkontrolovat jejich technický stav a nepoužívat stoje, pokud jsou jejich ochranná zařízení poškozena nebo zcela chybí U strojů a technických zařízení neodstraňovat ochranné kryty nebo jiná bezpečností ochranná zařízení Stroje a technická zařízení používat pouze k určenému účelu Zamezit nezpůsobilým pracovníkům stroje obsluhovat a opravovat Neprovádět údržbu a opravy za provozu, jestliže tomu nejsou stroje a zařízení uzpůsobena Při čištění nebo opravách neodkrývat ochranné kryty dříve, než se všechny pohybující části stroje zastaví 28

Veškeré pohyblivé části stroje zajišťovat proti samovolnému pootočení nebo sjetí (Ronin, 1995) V oblasti lesnictví Šalamon uvádí, že k vytvoření podmínek BOZP obsluhy soustřeďovacího traktoru je třeba dodržet následující zásady: Traktor nasazovat pouze na pracoviště, které odpovídá jeho typu, konstrukci a vybavení Obsluhou pověřit pouze zaměstnance, který vlastní odpovídající řidičské oprávnění a je pro soustřeďování vyškolen Soustřeďovací prostředek použít jen na pracovišti, které svým sklonem odpovídá bezpečnému sklonu, který je stanoven v technických podmínkách výrobce Upravit linky, po kterých se bude traktor pohybovat způsobem, aby byly zajištěny požadavky bezpečné jízdy pro daný typ traktoru Před zahájením práce seznámit obsluhu traktoru s podmínkami a zvláštnostmi pracoviště, s traumatologickým plánem, postupem prací a rozmístěním ostatních pracovníků, kteří se pohybují v blízkosti soustřeďované plochy Vybavit traktor nářadím a výstrojí vhodnými pro daný typ pracoviště a pracovní postupy Před zahájením prací seznámit pracovníky s jednotnou signalizací pro jednotlivé úkoly (Šalamon, 1995) Šalamon varuje, že dochází-li k současnému kácení a soustřeďování dříví na jednom pracovišti, je zakázáno se s traktorem pohybovat v kratší vzdálenosti od pracovníků provádějících kácení, nežli je dvojnásobek výšky káceného stromu. Obsluha traktoru se nesmí během soustřeďování pohybovat ve vnitřním úhlu napnutého lana, překračovat pohybující se lano navijáku a kmeny a postupovat vedle nákladu ve směru napnutého lana. Po dobu navíjení lana navijáku nesmí manipulovat s lanem, kladkami, úvazky nebo nákladem. V terénu, ve kterém hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví, je povoleno stahovat kmeny po svahu jen pomocí směrové kladky a jen tehdy, stojí-li traktor mimo ohrožený prostor. Při práci v nebezpečném terénu je zakázáno převážet v kabině traktoru další osoby. Před zahájením soustřeďování je nutné vykázat všechny nepovolané osoby z prostoru, kde jsou ohroženy lanem navijáku a soustřeďovaným dřívím. Opouští-li řidič traktor, je povinen jej zajistit proti pohybu a zabezpečit proti zneužití nepovolanými osobami. (Šalamon, 1995) 29

V roce 1966 byla vydána kniha Bezpečnost práce a příčiny úrazů v lesnictví od Otomara Rabšteineka a Waltera Mendeho. Dle autorů se jednalo o první knihu v lesnické literatuře Československé socialistické republiky, která komplexně pojednává o všech lesnických disciplínách. Impulsem k jejímu sepsání byl jistě i fakt, že každý týden v lesnictví při pracovní činnosti zemřel jeden pracovník a dalších třicet jich bylo vyřazeno z práce následkem úrazu, jak je uvedeno na přebalu svazku. V knize jsou obsaženy zejména obrazová vyjádření kritických situací s minimem textu, z důvodu co nejvyššího účinku na lidskou psychiku. Přestože od vydání publikace uplynulo téměř padesát let, její poznatky mohou být přínosné i pro dnešní dobu. Takovým příkladem může být upozornění na ohrožený prostor a nedostatečnou kontrolu nářadí. Na první pohled zcela nevinná situace a zdánlivě bez nebezpečí. V našem případě byly na takto připravené ploše klučeny pařezy navijákem kolového traktoru přes směrovou kladku. Pomocník zapnul lano za pařez a dal řidiči znamení k zapnutí navijáku. Porušil však základní pravidlo při práci s lany, neboť zůstal v ohroženém prostoru. Toho si nepovšiml ani řidič a zařadil chod navijáku. Pařez byl však pevně zakořeněn a napětím lana se roztrhla objímka směrové kladky (která nebyla delší dobu kontrolována). Lano se z kladky vyšvihlo a švihem doslova přeřízlo nesprávně stojícímu pomocníkovi nohu. Příčinou úrazu byla špatná kontrola nářadí a prodlévání v ohroženém prostoru. Tato situace je zpodobněna na obrázku č. 4. (Rabšteinek, Mende, 1966) Obr. 4 Varování před vstupem do ohroženého prostoru (Rabšteinek, Mende, 1966) 30

Autoři připomínají základní pravidlo pro práci s traktory a tedy to, že osa zadních kol má být vždy kolmá ke směru lana, které vleče kmen. Jinak řečeno traktor postavíme tak, aby lano nenabíhalo šikmo na buben navijáku. Dalším důležitým předpokladem pro bezpečnou práci je i postavení traktoru na pevném podkladě. Obě zásady jsou nesmírně důležité, neboť jinak hrozí převrácení traktoru. Nemůžeš-li s traktorem zaujmout vzhledem k terénu toto postavení, použij vždy směrovou kladku. Postup je sice poněkud složitější, avšak vždy bezpečnější. Směrové klaky používej také tam, kde hrozí nebezpečí pádu sbližovaného kmene na traktor. Situace je znázorněna na obrázku č. 5. (Rabšteinek, Mende, 1966) Obr. 5 Ilustrace nabádající k využívání směrové kladky, pokud není osa zadních kol traktoru kolmá ke směru lana, které vleče kmen (Rabšteinek, Mende, 1966) Další vyobrazení z knihy Bezpečnost práce a příčiny úrazů v lesnictví, znázorňující rizikové situace, jsou uvedeny v příloze diplomové práce č. 5. Louda upozorňuje, že pro každou pracovní činnost v lesním hospodářství je nutná identifikace rizikových míst daného pracoviště a zjištění existence možnosti ohrožení pracovníků nebezpečným místem, nebezpečnou situací. Důležité je nejen posouzení správného pracovního postupu z hlediska bezpečnosti, ale posouzení všech podmínek, které mohou negativním způsobem ovlivnit stávající bezpečné podmínky na pracovišti a z normálně bezpečného pracoviště vytvořit za určitých podmínek pracoviště rizikové. (Louda, 2004) Toto upozornění lze aplikovat i do podmínek zemědělské výroby. Českomoravská konfederace odborových svazů v této souvislosti dodává, že identifikace nebezpeční a vyhodnocení rizika by se mělo provést před jakýmikoliv 31

úpravami nebo zavedením nových pracovních metod, materiálů, procesů nebo strojního zařízení. Toho hodnocení by mělo být provedeno za konzultace pracovníků a jejich zástupců. (Českomoravská konfederace odborových svazů, 2001) 3.5 Fyziologie práce 3.5.1 Vymezení pojmu a účelu Jirák uvádí, že fyziologie práce se zabývá studiem reakce lidského organizmu na pracovní zátěž. (Jirák, 2007) Dle Šedivého je fyziologie práce nauka o fungování orgánových soustav, na jejímž základě se hodnotí výkonnost, uspořádává se pracovní proces při zachování optimálních funkcí lidského organizmu, zkoumá se vliv zevního prostředí na reakce a adaptace pracovníků a metodicky se poznává oblast mezi zdravím a nemocemi. (Šedivý, 2006) Jako cíl fyziologie práce uvádí Cikrt a Málek dosažení optimálního výkonu při takové zátěži organismu, která nevyvolává poškození zdraví pracovníka. Fyziologie práce sleduje fyziologické děje, které probíhají v organismu a v jeho jednotlivých orgánech v souvislosti s vynakládáním určitého druhu práce v ekonomickém smyslu. (Cikrt, Málek, 1995) Jako účel fyziologie práce Šedivý uvádí: Stanovení energetického výdeje v průběhu směny Určení směnových, fyziologicky zdůvodněných výkonových norem Stanovení velikosti pracovního zatížení k porovnání prací a k odměňování Poskytnutí podkladů pro změny organizace práce (např. režim práce a odpočinku, stanovení náplně práce ve směně) a úpravy strojů Prevence negativních zdravotních důsledků práce (Šedivý, 2006) 3.5.2 Reakce organismu na fyzickou zátěž Dle Šedivého vzniká vlivem fyzické zátěže ventilační a oběhová reakce organizmu. Důsledkem ventilační reakce je hyperventilace, tedy prohloubení dechu a zvýšení frekvence dýchání. Oběhová má za následek vasodilataci (roztažení) žil, přičemž 32

se úměrně zátěži zvyšuje krevní tlak a zrychlí se srdeční frekvence, bližší hodnoty jsou vedeny v tabulce č. 2. (Šedivý, 2006) Srdeční frekvence v závislosti na fyzické námaze dle Silbernagala je zachycena na obrázku č. 6 a průtok jednotlivými orgány na obrázku č. 7. Šimek uvádí zvýšení prokrvení při fyzické námaze u kosterních svalů desetkrát a srdce třikrát proti klidovým hodnotám. (Šimek, 1986) Obr. 6 Srdeční frekvence při různě těžké Obr. 7 Průtok jednotlivými orgány v klidu a při fyzické námaze (Silbernagl, 1993) práci (Silbernagl, 1993) Tab. 2 Reakce organizmu na fyzickou zátěž (Šedivý, 2006) práce reakce organizmu jednotka klid lehká střední těžká objem vdechovaného vzduchu l/min. 8,5 16,7 21,9 40,4 spotřeba kyslíku cm 3 /min. 286 814 1260 2152 srdeční frekvence Hz/min. 70 93 104 134 tlak krve mm Hg 120/85 144/80 155/80 180/75 Vztah mezi dechovou a srdeční frekvencí má ve střední části křivky (tj. bez extrémů na obou stranách, tedy příliš malé nebo příliš velké práce) přímou úměru k vydané energii, která se pak vypočítává z regresních rovnic. (Šedivý, 2006) 33

3.5.3 Energetický výdej Heller a Vodička uvádí, že nejnižší možná úroveň energetického metabolismu jedince je bazální metabolismus. V reálných klidových podmínkách je energetický metabolismus asi o 10 % vyšší a výrazně se zvyšuje při pracovních a sportovních činnostech. Přesné a přímé stanovení spotřeby energie lze provádět jen v kalorimetrických komorách nepřímo pak na základě zjišťování spotřeby kyslíku, který je měřen v uzavřeném prostoru nebo pomocí analýzy vydechovaného vzduchu. Jednoduché metody pak využívají funkční parametry, které vykazují k výdeji energie těsný vztah a lze je snadno monitorovat. Například vzestup srdeční frekvence nebo plicní ventilace při zatížení vykazuje těsnou závislost na spotřebě kyslíku. (Heller, Vodička, 2011) Bartůňková potvrzuje, že hodnota srdeční frekvence je při submaximálním zatížení v setrvalém stavu přímo úměrná spotřebě kyslíku. Těchto závislostí můžeme využít k výpočtu energetického výdeje za předpokladu, že hodnoty srdeční frekvence nejsou přímo ovlivněny faktory psychickými, farmakologickými, apod. (Bartůňková, 1996) Bek uvádí hodnoty energetického výdeje v megajoulech (MJ). 1 MJ odpovídá přibližně 238,84 kcal. Energetický směnový výdej dle autora je pro velmi těžkou práci u mužů asi 2388,4 kcal ve věku 18 29 let, 2149,6 kcal ve věku 30 39, 1910,7 kcal ve věku 40 49 let, 1671,9 kcal ve věku 50 59 let a 1433,0 kcal ve věku 60 65 let, přičemž příkladem těžké práce je práce v lese, těžkém průmyslu a některé stavební profese. (Bek, 1998) Tuček uvádí přípustné hodnoty energetického výdeje mužů a žen ve věku 18 až 65 let při fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, které jsou uvedeny v tabulce č. 3. Přičemž při práci svalstva horních končetin ve stoje se všechny hodnoty uvedené u směnného průměrného a přípustného a u ročního energetického výdeje sníží o 20%, při práci obou horních končetin vsedě nebo jedné horní končetiny ve stoje se hodnoty sníží o 50 %, při práci jednou horní končetinou vsedě se sníží o 75 %. Práce obou dolních končetin se hodnotí jako práce celým tělem. Energetický výdej směnový průměrný vyjadřuje hodnotu energetického výdeje, která nesmí být překročena v průběhu směny při rovnoměrném rozdělení pracovní doby, směnový přípustný určuje horní přípustnou hranici směnového energetického výdeje v případě nerovnoměrného rozložení zátěže v rámci týdne, měsíce nebo roku s tím, že průměrný energetický výdej 34