Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Analýza dalších potřeb regionu na základě dopadu realizovaných projektů Závěrečná evaluační zpráva Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje Prosinec 2010

Obsah 1 ÚVOD... 3 2 METODICKÝ POSTUP... 4 3 ZÁKLADNÍ ANALÝZA... 6 3.1 NAPLŇOVÁNÍ INDIKÁTORŮ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROVÝCHOD... 6 3.1.1 Naplňování indikátorů prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury... 6 3.1.2 Naplňování indikátorů - prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí... 6 3.1.3 Naplňování indikátorů - prioritní osa 3 Cestovní ruch... 7 3.1.4 Naplňování indikátorů prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí... 8 3.1.5 Shrnutí... 8 3.2 ANALÝZA POTŘEB REGIONU V NÁVAZNOSTI NA STAV IMPLEMENTACE A DOSAŽENÝ POKROK ROP SV V JEDNOTLIVÝCH PRIORITÁCH... 9 3.2.1 Dopravní dostupnost... 10 3.2.2 Zlepšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatelstvo... 20 3.2.3 Cestovní ruch... 34 3.2.4 Zvýšení atraktivity regionu pro podnikání a investice... 42 3.3 ANALÝZA ABSORPČNÍ KAPACITY, ÚPRAVY ROP - DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 48 4 HLOUBKOVÁ ANALÝZA... 65 4.1 ŘÍZENÉ ROZHOVORY... 65 4.1.1 Témata rozhovorů... 66 4.1.2 Skupiny žadatelů... 67 4.1.3 Členění dle vybraných témat v rámci jednotlivých priorit a oblastí ROP... 68 4.1.4 Závěry týkající se dalších témat... 69 4.1.5 Shrnutí... 71 5 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 72 6 SEZNAM ZDROJŮ A ZKRATEK... 74 6.1 SEZNAM ZDROJŮ... 74 6.2 SEZNAM ZKRATEK... 75 PŘÍLOHY... 76 2

1 ÚVOD Předkládaná analýza s názvem Analýza dalších potřeb regionu na základě realizovaných projektů je jednou ze tří realizovaných analýz v rámci zakázky Analýzy absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu soudržnosti Severovýchod. Jejím hlavním cílem je v souladu se zadávací dokumentací zakázky zjištění potřeby rozvojových možností subjektů za území NUTS II Severovýchod a na základě těchto zjištění navrhnout doporučení ohledně případných realokací finančních zdrojů v ROP NUTS II Severovýchod. Dílčími cíli jsou tedy: Analýza absorpční kapacity jednotlivých žadatelů předkládat projekty do ROP NUTS II Severovýchod (z pohledu jejich zájmu, ale i reálné připravenosti projektů) Analýza dalších potřeb regionu soudržnosti Severovýchod (v regionu působících subjektů) z hlediska jejich rozvojových možností, a to jak obecně (bez konkrétní vazby na čerpání evropských fondů), tak i konkrétně ve vztahu k možnostem ROP NUTS II Severovýchod Zpracování analýzy se uskutečnilo v období říjen až prosinec 2010. Jedná se tedy o analýzu průběžné absorpční kapacity po polovině programovacího období. Regionální operační program NUTS II Severovýchod patří v ČR k nejrychleji čerpajícím operačním programům a finanční alokace jsou v některých oblastech podpory v podstatě vyčerpané. V době zahájení prací na zakázce došlo k poměrně intenzivním jednáním o budoucnosti kohezní politiky v období 2014 2020, do kterých se zapojil i předseda Regionální rady NUTS II Severovýchod Mgr. Radko Martínek. Zpracovatel na to operativně zareagoval a nad rámec zadávací dokumentace zařadil do dotazníkových šetření i řízených rozhovorů dotazy týkající se názorů respondentů na budoucí směřování ROP. Tato analýza tak může sloužit i jako podklad pro výše zmíněná jednání. 3

2 METODICKÝ POSTUP V souladu s požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci byla zakázka zpracována formou základní analýzy, hloubkové analýzy a závěrečných doporučení. Naplnění jednotlivých výstupů včetně jejich struktury (zejména základní analýza, hloubková analýza a doporučení) vyžadovalo využití různých metod sběru dat a jejich zpracování do požadované podoby. Tyto metody jsou následující: Desk research (výzkum od stolu) jde o metodu sloužící k rychlému získání informací z veřejných i neveřejných zdrojů, která je založena na analýze a porovnání dat zejména kvantitativního charakteru uvedených v těchto zdrojích. Uchazeč jí využil zejména ve fázi základní analýzy, a to zejména při práci s daty a sestavami dat z informačního monitorovacího systému a s rozvojovými dokumenty jednotlivých krajů sdružených v rámci NUTS II Severovýchod. Dotazníkové šetření - slouží zejména k získání podrobnějších dat, které nelze získat prostřednictvím desk research. Bylo využito ve fázi základní analýzy, a to pro získání dat umožňujících alespoň rámcové zhodnocení přínosů realizovaných projektů, případně k problematice absorpční kapacity a pro zjištění zájmu žadatelů předkládat další projekty. Interview (řízený rozhovor) - i tato metoda slouží zejména k získání podrobnějších dat, které nelze získat prostřednictvím desk research. Oproti dotazníkovému šetření je její výhodou relativní flexibilita při vedení rozhovoru a tím získání co nejkonkrétnějších výsledků a odpovědí. V rámci interview byli osloveni klíčoví aktéři v území s významným vlivem na celou problematiku. Výstupy z interview byly základem hloubkové analýzy a byly využity při formulaci závěrečných doporučení. Metoda focus groups, kterou myslíme zejména potřebu ověření některých zjištění vyplývajících z provedených analýz a doporučení (např. formou připomínkování pracovních verzí jednotlivých výstupů). Její využití bylo prostřednictvím zadavatele zakázky zejména v případě hloubkové analýzy a při formulaci závěrečných doporučení. Zdroje dat, rozsah zpracovávaných dat Zpracovatel při plnění zakázky využil jak tvrdých dat, tak dat měkkých získaných prostřednictvím dotazníkových šetření, rozhovorů a metodou focus groups. Hlavním zdrojem tvrdých dat jsou data z informačního monitorovacího systému používaného při implementaci ROP NUTS II SV ( IS MONIT7) včetně monitorovacích zpráv. Ke zdroji tvrdých dat lze řadit i využité koncepční dokumenty. Pro účely dotazníkového šetření byli elektronicky osloveni všichni žadatelé, kteří podali projektovou žádost o dotaci z ROP NUTS II Severovýchod. O vyplnění dotazníku byli dále požádáni i vybraní zástupci dalších subjektů tak, aby výsledný soubor oslovených subjektů vyváženě obsahoval zástupce obcí všech velikostních kategorií, zástupce neziskového sektoru, hlavní subjekty s působností v oblasti cestovního ruchu, příspěvkové organizace krajů a obcí a další subjekty, které mohou být oprávněnými žadateli v rámci ROP NUTS II SV. Návratnost dotazníků byla 23,1%. V případě řízených rozhovorů a metody focus groups byli osloveni zejména klíčoví aktéři regionálního rozvoje v území. Na tato setkání bylo pozváno celkem 27 aktérů z Pardubického kraje, 28 aktérů z Libereckého kraje a 24 aktérů z Královéhradeckého kraje. Tito aktéři byli vybráni tak, aby reprezentovali zájmy co nejširšího spektra organizací na území NUTS II Severovýchod (kraje, obce, svazky obcí a MAS, subjekty působící v oblasti 4

školství, zdravotnictví, sociálních služeb, subjekty působící v cestovním ruchu, zástupci neziskového sektoru a podnikatelský sektoru). Jednání se zúčastnilo celkem 28 pozvaných. Nyní následuje přehled hlavních problémů (úkolů), které jsou v analýze řešeny. Ke každému problému je přiřazena část analýz, která daný problém řeší: dosažený pokrok ROP analýza naplňování indikátorů zjištění dalších potřeb regionu analýza koncepčních dokumentů, analýza počtu schválených projektu v jednotlivých tématech oblastí podpory ROP, řízené rozhovory analýzy absorpční kapacity dotazníkové šetření zaměření ROP v novém plánovacím období dotazníkové šetření, řízené rozhovory Na závěr každé dílčí části analýz je uvedeno shrnutí základních zjištění. Tato shrnutí umožňují lepší přehled v celé problematice. Zároveň se stávají vhodným nástrojem pro formulování závěrečné části materiálu (tj. závěry a doporučení) i pro zpracování manažerského shrnutí celého materiálu. Toto manažerské shrnutí je požadováno zadávací dokumentací. 5

3 ZÁKLADNÍ ANALÝZA 3.1 Naplňování indikátorů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Aby bylo možné učinit závěr, do jaké oblasti alokovat zbývající finanční prostředky z ROP NUTS II Severovýchod, jsou v této kapitole shrnuty některé údaje týkající se naplňování indikátorů programu a souvisejících skutečností. Tyto údaje byly převzaty z dokumentů Zpráva o realizaci ROP SV pro Monitorovací výbor (sledované období 15. 4. 2010 30.9.2010), Evaluace pokroku v realizaci ROP SV a Měsíční analýza ROP SV (listopad 2010). 3.1.1 Naplňování indikátorů prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury Cílem prioritní osy je zkvalitnění regionální silniční dopravní infrastruktury, především její páteřní sítě, dále infrastruktury veřejného mezinárodního letiště a zlepšení dopravní obslužnosti celého území regionu, v souladu s ochranou životního prostředí při respektování zásad udržitelného rozvoje. Prioritní osa 1 je tvořena těmito oblastmi podpory: 1.1 rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 1.3 rozvoj veřejných mezinárodních letišť V ose 1 dochází k nenaplňování indikátoru Délka nových silnic. Důvodem jsou priority krajů spočívající v rekonstrukci a modernizaci stávající silniční sítě vyznačující se špatným technickým stavem na straně jedné a časovou (řešení majetkových vztahů apod.) i finanční náročností stavby nových silnic na straně druhé. Současný stav silnic nevyhovuje aktuálnímu zatížení silničním provozem, snižuje bezpečnost provozu a má negativní vliv na životní prostředí. Evaluační zpráva Evaluace pokroku v realizaci ROP SV, vypracovaná v roce 2009 firmou SPF Group, v.o.s., doporučuje snížit cílovou hodnotu indikátoru ve prospěch indikátoru Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy za předpokladu, že budou projekty na rekonstrukci silnic II. a III. třídy přispívat k naplnění cílů oblasti podpory Kvalitní propojení regionu v dopravních osách a Napojení regionu na nadřazenou silniční síť TEN-T. Nižší naplňování indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů zaměřených na dopravní dostupnost souvisí se způsobem nastavení cílové hodnoty indikátoru na úrovni programu. V návaznosti na doporučení výše uvedené evaluační studie byla zahájena diskuse s EK ohledně změn v rámci Programového dokumentu, ve které bylo mj. navrženo snížení cílové hodnoty tohoto indikátoru. Indikátory vztahující se k oblasti podpory 1.3 zatím nejsou naplňovány, neboť není v současné době žádný projekt v této oblasti podpory v realizaci. 3.1.2 Naplňování indikátorů - prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí Cílem prioritní osy je usilovat o vyvážený rozvoj regionu s respektem zásad trvale udržitelného rozvoje a dosáhnout celkového zlepšení kvality života obyvatel v městských sídlech a venkovských oblastech. Prioritní osa se zaměřuje na snížení regionální rozdílnosti limitující zvýšení ekonomické prosperity a efektivní rozhodování o rozvoji regionu s dlouhodobým horizontem. 6

Prioritní osa 2 je tvořena těmito oblastmi podpory: 2.1 Rozvoj regionálních center 2.2 Rozvoj měst 2.3 Rozvoj venkova Vzhledem k alokaci schválených projektů realizovaných v rámci oblastí podpory 2.2 a 2.3 dochází k výraznějšímu nenaplňování indikátorů: Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst celkem Počet podpořených projektů na ostatní města Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (venkov) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální a zdravotní péči (města) Na nižším naplňování indikátoru plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem se podílí především nízká poptávka u typu projektů, jejichž předmětem je revitalizace či regenerace zanedbaných areálů (brownfields). Tomuto jevu má zabránit mírné bodové zvýhodnění projektů předkládaných v rámci oblasti podpory 2.2, které jsou zaměřeny na revitalizace či regenerace zanedbaných areálů (brownfields). Nízká poptávka u projektů zaměřených na revitalizaci brownfields souvisí se záměrem využití těchto ploch u potenciálních žadatelů, který se liší od možností podporovaných v rámci ROP SV. Potenciální žadatelé projevují zájem v rámci revitalizovaných brownfields vytvořit i kapacity pro bydlení nebo pro zemědělství (venkov), což podpora v rámci oblasti podpory 2.2 (2.3) neumožňuje. Důvodem pro nenaplňování indikátorů zaměřených na revitalizaci a regeneraci objektů pro sociální a zdravotní péči ve městech i na venkově je nižší poptávka i nízká úspěšnost projektů předkládaných NNO, které jsou hlavními předkladateli projektů zaměřených na tuto oblast. NNO se potýkají s problémem nedostatku finančních prostředků potřebných pro předfinancování projektu, využití externích expertních firem na zpracování a řízení projektů či vyčlenění kvalitních interních kapacit pro zajištění těchto činností. ŘO ROP SV reaguje na tento problém proškolováním zástupců NNO v oblasti tvorby projektů a projektového řízení. Důvodem nižší poptávky u obcí a jejich příspěvkových organizací, jakožto dalších důležitých aktérů v oblasti sociálních služeb, může být upřednostnění realizace jiných investičních aktivit, a to zejména projektů v oblasti revitalizace měst a rozvoje infrastruktury pro vzdělávání a školství. Indikátory v oblasti podpory 2.1 jsou naplňovány prostřednictvím dílčích projektů předkládaných v rámci IPRM. Nenaplňování cílových hodnot indikátorů v oblasti podpory 2.1 souvisí zejména s časovým posunem schválení jednotlivých IPRM. 3.1.3 Naplňování indikátorů - prioritní osa 3 Cestovní ruch Cílem prioritní osy je zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a zaměstnanosti prostřednictvím využití stávajícího potenciálu regionu a zlepšením kvality a rozsahu infrastruktury a služeb cestovního ruchu při respektování zásad trvale 7

udržitelného rozvoje. Je třeba usilovat o to, aby se cestovní ruch stal jedním z faktorů snižujících negativní regionální disparity. Prioritní osa 3 je tvořena těmito oblastmi podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu V rámci prioritní osy dochází k adekvátnímu naplňování cílových hodnot indikátorů. Naplňovány nejsou pouze cílové hodnoty indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu. Tento problém souvisí se způsobem nastavení cílových hodnot těchto indikátorů na úrovni Programu. V návaznosti na doporučení vzešlá z evaluační studie Analýza pokroku realizace ROP SV byla zahájena diskuse s EK ohledně možnosti snížení cílové hodnoty tohoto indikátoru. 3.1.4 Naplňování indikátorů prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí Prioritní osa je koncipována jako důležitý nástroj pro zlepšování podnikatelského prostředí v regionu. Její dvě oblasti podpory byly navrženy jako podpory do zlepšení infrastruktury pro podnikání a podporu rozvoje spolupráce firem se vzdělávacími institucemi a úřady práce. Soustředěné úsilí je věnováno podpoře investic, jejichž výsledkem bude nové či obnovené využití v současnosti nevyužitých nebo málo využitých areálů a objektů, v řadě případů zdevastovaných, za účelem podpory nových ekonomických aktivit a zvyšování zaměstnanosti. Součástí úsilí je zlepšování prostředí pro lepší a snazší pracovní uplatnění absolventů škol. Prioritní osa 4 je tvořena těmito oblastmi podpory: 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu. Vzhledem k alokaci schválených projektů realizovaných v rámci prioritní osy 4 dochází k výraznějšímu nenaplňování indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj podnikatelského prostředí. Důvodem pro nenaplňování touho indikátoru je nižší povědomí o ROP SV a nižší poptávka projektů předkládaných podnikatelskými subjekty splňujícími definici malého a středního podniku. ŘO ROP SV na tuto skutečnost reagoval opatřeními pro Posílení absorpční a administrativní kapacity v oblasti podpory 4.1. Dále dochází k nenaplňování indikátorů Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem a Celkové realizované výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields. Důvodem je nízká poptávka u typů projektů, jejichž předmětem je revitalizace či regenerace zanedbaných areálů (brownfields). V návaznosti na doporučení vzešlá z evaluační studie Analýza pokroku realizace ROP SV byla zahájena diskuse s EK ohledně možnosti úpravy cílových hodnot těchto indikátorů. 3.1.5 Shrnutí Zpracovatel za největší problémy považuje nenaplňování indikátorů v rámci prioritní osy 2. Zde již byly disponibilní zdroje vyčerpány a přitom nedošlo k naplnění všech indikátorů. To se týká do značné míry indikátorů zaměřených na revitalizaci brownfields, a objektů pro sociální služby a zdravotnictví. Možným řešením může být přealokace finančních 8

zdrojů do této priority a vyhlášení výzev, které by byly zaměřeny na projekty naplňující dané indikátory. 3.2 Analýza potřeb regionu v návaznosti na stav implementace a dosažený pokrok ROP SV v jednotlivých prioritách Tato analýza byla založena zejména na informacích uvedených v krajských koncepčních dokumentech. K těm patří zejména Program rozvoje Pardubického kraje (2006 2010), Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2011 2013, Program rozvoje Libereckého kraje 2007 2013, Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 2015, Analýza socioekonomického rozvoje kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (Královéhradecký kraj, 2010), Analýza socioekonomického rozvoje Libereckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (2010), Analýza socioekonomického rozvoje Pardubického kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (2010). Při analýze byly dále využity dokumenty Konkurenční schopnost České republiky 2008 2009, Studie předpokládaného vývoje hlavních statistických ukazatelů v České republice a jejích krajích, Regionální disparity Pardubického kraje (analytická sonda) 2010. K této analýze zpracovatel považuje za nutné uvést, že i když se přednostně zaměřil na témata, která je možno podporovat v rámci ROP, považoval za potřebné v rámci celkového kontextu jednotlivých problematik (témat) uvést i témata, která nemohou být předmětem podpory z ROP. Příkladem může být např. z oblasti dopravy nadřazená silniční síť. Při analýze předložených projektů zpracovatel uváděl pouze počty projektů, nikoli i finanční částky za projekty, protože se domnívá, že tento údaj nemá vliv na vypovídací schopnost analýzy. Další součástí této kapitoly je vyhodnocení struktury podaných (úspěšných i neúspěšných) projektů z věcného hlediska. Toto vyhodnocení, vedle ostatních použitých metod, také vypovídá o potřebách krajů v NUTS II Severovýchod, o absorpční kapacitě tohoto území a o zaměření úspěšných a neúspěšných projektů. K vyhodnocení byla použita sestava R27 z IS MONIT7 zahrnující všechny podané projekty a jejich status k 25. 10. 2010 a dále na stránkách www.rada-severovychod.cz dostupné popisy obsahů projektů v realizaci. Projekty ze sestavy R27 byly setříděny dle obsahu do tematických skupin vytvořených na základě společných znaků projektů v jednotlivých oblastech podpory. Zpracovatel si je vědom určité míry subjektivity v takto zvolené kategorizaci. Některé projekty je totiž obtížné zařadit do konkrétní kategorie (například rozhodnout, zda projekt spadá do kategorie sport nebo volnočasové aktivity), jiné projekty zahrnují více různých aktivit (například revitalizace veřejného prostranství a rekonstrukce kulturního zařízení a obecního úřadu v obci). Pro účely tohoto vyhodnocení však byly projekty děleny mezi zvolené tematické skupiny maximálně na poloviny (např. rozdělení projektu mezi revitalizace veřejných prostranství a volnočasové aktivity). Zároveň mohlo dojít k zařazení projektu do jiné kategorie, než je jeho skutečné zaměření. I přes tyto nedostatky vypovídá toto vyhodnocení o struktuře projektů v realizaci na jedné straně a projektech neúspěšných žadatelů na straně druhé a rovněž o rozdílech v této struktuře v jednotlivých krajích NUTS II Severovýchod. V úvahu se bere pouze počet a struktura projektů, nikoliv jednotlivé výstupy z projektu vzešlé (km, ha, ubytovací kapacity apod.). Dále používaný pojem pro tuto část analýzy schválené projekty a projekty v realizaci zahrnuje projekty s následujícími statuty dle IS MONIT7 - projekt doporučen/schválen, 9

projekt v realizaci, realizace projektu ukončena, financování projektu ukončeno, výdaje projektu certifikovány. Pojem neschválené projekty zahrnuje projekty s těmito statuty projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti, projektová žádost nesplnila formální náležitosti, projekt ohodnocen nedosáhl minimální bodové hranice, projekt vyřazen na základě ex-ante kontroly, projekt nesplnil podmínky pro vydání Rozhodnutí/podpis Smlouvy, projektová žádost stažena žadatelem, projekt nedokončen/stažen, smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS. 3.2.1 Dopravní dostupnost Dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí. Stav komunikací a souvisejících staveb, dopravní dostupnost a obslužnost území, napojení na nadregionální dopravní síť. Dopravní dostupnost území NUTS II SV je v podstatě zajištěna všemi druhy dopravy, až na vodní dopravu, která je využívána doplňkově k rekreaci. Územím NUTS II SV prochází strategicky významné evropské železniční koridory; v území se rovněž nachází významné veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích, které patří mezi páteřní letiště ČR a nedokončená dálnice D11 s budoucím napojením na polskou síť prostřednictvím R11. V území NUTS II SV chybí nadřazená silniční síť dálnic a navazujících rychlostních komunikací. Klíčovou potřebou území je dostavba dálnice D11 a vybudování R 35 jako hlavní dopravní osy ve směru západ východ a také R43 pro napojení na jižní Moravu. Jejich absence způsobuje zhoršení průchodnosti území a zhoršení ovzduší v dotčených obcích. Vybudování nadřazených komunikací v konečném důsledku uspokojí potřeby regionu, zlepší dopravní napojení na sousední regiony, zatraktivní území a rozšíří potenciál rozvoje podél budoucí R35. Nárůst silniční dopravy v kombinaci se zpožděním výstavby těchto evropsky významných komunikací způsobuje přetíženost ostatní silniční sítě, především silnic nižších tříd. Technický stav stávající sítě silnic I. třídy je vcelku vyhovující, avšak obsahuje přetížené úseky, vedení tranzitní dopravy městy prodlužuje jízdní doby a má negativní vliv na životní prostředí. Navrhováno je především zkvalitnění jejich povrchu, případně rozšíření. Postupně dochází k navyšování kapacity některých hlavních silnic budováním čtyřpruhových úseků, přeložkami komunikací, apod. Cílem modernizací je odklonit tranzitní dopravu z center sídel vybudováním silničních obchvatů. Především krajská města i některá větší sídla (např. bývalá okresní města) trpí v důsledku vysokého nárůstu silniční dopravy dopravními kongescemi a vysokým zatížením životního prostředí. Je nutno investovat do zvýšení kapacity, plynulosti a bezpečnosti dopravy silničního provozu ve velkých sídelních aglomeracích modelováním změn dopravních řešení a realizací naváděcích informačních systémů. Hustá síť silnic II. a III. třídy v majetku kraje (v kompetenci regionálních samospráv) zabezpečuje napojení důležitých míst v území na nadřazenou dopravní infrastrukturu a zabezpečuje dopravní obslužnost obcí. Nevyhovující technický stav regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy, místní komunikace) komplikuje dopravu v území, neodpovídá dopravním potřebám (bezpečnosti silničního provozu, ochraně životního prostředí, apod.), proto je nezbytná její obnova. Zanedbanost silnic II. a III. třídy lze shrnout do těchto oblastí: výstavba nových komunikací (obchvaty, směrová vyrovnání, odstraňování dopravních závad, atd.); 10

homogenizace silnic sjednocením šířkového uspořádání a požadovanou únosností vozovky v celém profilu; navození reprodukčního stavu celého silničního majetku včetně vybudovaných a modernizovaných komunikací II. a III. třídy; u nadbytečného silničního majetku vytvořit režim s prodlouženou reprodukční lhůtou (útlum, vyřazení, likvidace). Kromě výše uvedeného je síť silnic II. a III. třídy zatížena nevypořádanými vlastnickými vztahy k pozemkům, na nichž tyto liniové stavby jsou. Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a modernizace silnic II. třídy a významných silnic III. třídy i některých místních komunikací, které jsou v kompetenci regionálních samospráv, existence technicky i kapacitně nevyhovujících úseků na těchto komunikacích a nutnost uvedení kritických úseků a bodových závad do normového stavu jsou významným problémem celého regionu NUTS II SV. Modernizace komunikací nižších tříd je nutnou podmínkou pro mobilitu obyvatelstva. Důležitou úlohu v regionu má také veřejná hromadná doprava osob včetně MHD. Problematická je dostupnost a dopravní obslužnost zejména malých obcí. Systémový rozvoj dopravní obslužnosti území a zásadní zkvalitnění veřejné dopravy je jedním z významných faktorů mobility obyvatel. Nežádoucími důsledky růstu individuální dopravy je zhoršování dopravní obslužnosti regionu a pokles přepravních výkonů veřejné hromadné dopravy. Byla zrušena nebo výrazně omezena řada spojů (zejména v okrajových a příhraničních oblastech), přetrvává plošná nerovnoměrnost dopravní obslužnosti. Jednou z možností zlepšení situace je integrace veřejné dopravy v rámci integrovaného dopravního systému. Je potřeba i nadále zkvalitňovat a rozšiřovat IDS a modernizovat infrastrukturu pro veřejnou dopravu. Potřeby regionu byly naplněny obnovou vozového parku a to nákupem ekologických, bezbariérových a nízkopodlažních autobusů a také železničních vozidel, které zvýšily standard a komfort veřejné přepravy osob a atraktivitu veřejné hromadné dopravy. Rovněž došlo v rámci oblasti podpory 1.2 k zavedení odbavovacích systémů v MHD a k rozšíření IDS do dalších oblastí v regionu. Dále byla realizována modernizace tramvajových tratí, rekonstrukce lanové dráhy, modernizace nádraží, výstavba či rekonstrukce dopravních terminálů a v neposlední řadě realizace plnící stanice CNG. Narůstající doprava má negativní vliv na životní prostředí. Soustředěná intenzivní silniční doprava v obcích nepříznivě zvyšuje hlukovou zátěž zejména z nadměrné tranzitní dopravy. Základním předpokladem pro snížení hlukové zátěže v obcích je komplexní vyřešení tranzitní přepravy přes území NUTS II SV a to především dobudováním dálnice D11, vybudováním navazujících rychlostních komunikací (R35, R43) a obchvatů obcí pro maximální snížení tranzitní dopravy v obcích. Hlukové limity z ostatních zdrojů (železniční, letecká doprava, průmyslová výroba) jsou překračovány místně. Pro respektování ochrany životního prostředí je v regionu Severovýchod potřeba zejména podpořit: Využívání alternativních paliv v dopravě, snižování hlukové zátěže a budování protihlukových bariér, řešení tranzitní dopravy v obcích, budování obchvatů, budování rychlostních komunikací a dálnic. S rozvojem a zvyšující se popularitou cyklistiky a cykloturistiky je značná pozornost věnována budování a vyznačování cyklotras regionálního i nadregionálního významu. V regionu Severovýchod je navržena páteřní síť cyklistické dopravy, která po svém dokončení zajistí vzájemné propojení rekreačních oblastí na území ČR i okolních států. 11

Samostatným prvkem cyklistické dopravy jsou cyklostezky. Není dostatečně zajištěna infrastruktura pro cyklisty. Intenzivnější automobilová doprava komplikuje další rozvoj cyklodopravy, a to jak pro rekreační účely, tak pro každodenní využití v rámci dopravní dostupnosti včetně dojížďky do zaměstnání. Problémem zůstává chybějící oddělení cyklistické dopravy od silniční. Podporou ekologických forem dopravy může dojít ke snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Železniční síť v hlavních dopravních osách pokrývá rozhodující přepravní směry v území, a proto se neuvažuje do budoucna o jejím rozšiřování, ale počítá se pouze s rekonstrukcí a modernizací regionálních či lokálních úseků, které neodpovídají daným parametrům. Velkým nedostatkem je neexistující dvoukolejné spojení mezi krajskými městy Pardubice a Hradec Králové. V Libereckém kraji neexistuje žádný dvojkolejný ani elektrifikovaný úsek a kraj je značně vzdálen od koridorových tratí. Zvláště nevyhovující je spojení Liberce s Prahou (jízdní doba ve srovnání s autobusem a pražskou MHD je více než dvojnásobná), dlouhodobě se uvažuje o vybudování kvalitního a rychlého spojení. Kvalita regionálních železničních tratí je z hlediska technických parametrů nerovnoměrná, zjm. v Libereckém kraji výrazně zaostává. Situaci v železniční dopravě zlepší realizace projektů, např. zdvoukolejnění železniční trati Pardubice Hradec Králové, přeložka trati Pardubice Chrudim (Medlešická spojka), přeložka železniční trati v úseku Choceň Ústí nad Orlicí, aj. Zprovozněna bude obnovená trať Harrachov Szklarska Poreba, spojení s Polskem je ale i tak nevyhovující. Vodní doprava na řece Labi je zahrnuta do transevropské sítě vodních cest kategorie E. K dlouhodobým záměrům regionu patří splavnění řeky Labe do Pardubic, vybudování přístavu v Pardubicích a Multimodálního logistického centra. V Pardubicích by měla začínat trasa plavebního kanálu Dunaj Odra Labe. Vodní doprava v Královéhradeckém kraji je využívána pouze k rekreačnímu účelu. Letecká doprava je v území NUTS II SV významně zastoupena veřejným mezinárodním letištěm Pardubice se smíšeným vojenským a civilním provozem, které je jedním z pěti páteřních letišť ČR a má statut celního letiště. Předností letiště je výhodná geografická poloha v ČR s možností využití jako záložního letiště (pro letiště Praha, Brno i Ostrava) a jeho umístění v blízkosti hradecko pardubické aglomerace. Další rozvoj tohoto letiště bude naplněn realizací projektu Technické zázemí civilní části veřejného mezinárodního letiště v území a zároveň i rozšíření pohybových ploch letiště, jehož projektová žádost byla úspěšná v rámci oblasti podpory 1.3 ROP SV. Dále se v území nachází 8 veřejných vnitrostátních letišť v Královéhradeckém kraji, které mají pouze doplňkovou funkci a potenciál pro další rozvoj má z nich pouze mezinárodní neveřejné letiště v Hradci Králové. Ostatní letiště v území mají převážně sportovní charakter, některá umožňují i provoz všeobecného letectví nebo slouží jako záložní vojenská letiště. 12

Analýza předložených projektů do ROP prioritní osa 1 Tab. 1 Struktura projektů v oblasti podpory 1.1 - Liberecký kraj Obsahové zaměření projektů Schválené projekty a projekty v realizaci Neschválené projekty Celkem Silnice II. třídy 10 0 10 Silnice III. třídy 16,5 0 16,5 Mosty 2,5 0 2,5 Křižovatky 5 0 5 Rekonstrukce městských ulic 2 0 2 Celkem 36 0 36 Tab. 2 Struktura projektů v oblasti podpory 1.1 Královéhradecký kraj Schválené projekty a projekty v realizaci Neschválené projekty Celkem Silnice II. třídy 15 0 15 Silnice III. třídy 9 1 10 Mosty 3 0 3 Křižovatky 0 0 0 Rekonstrukce městských ulic 0 0 0 Celkem 27 1 28 Tab. 3 Struktura projektů v oblasti podpory 1.1 Pardubický kraj Obsahové zaměření projektů Schválené projekty a projekty v realizaci Neschválené projekty Celkem Silnice II. třídy 7 2 9 Silnice III. třídy 0 0 0 Mosty 0 0 0 Křižovatky 0 0 0 Rekonstrukce městských ulic 0 0 0 Celkem 7 2 9 Tab. 4 Struktura projektů v oblasti podpory 1.1 NUTS II SV Obsahové zaměření projektů Schválené projekty a projekty v realizaci % schválených Neschválené projekty % neschválených Celkem % z celkového počtu projektů Silnice II. třídy 32 45,71% 2 66,67% 34 46,58% Silnice III. třídy 25,5 36,43% 1 33,33% 26,5 36,30% Mosty 5,5 7,86% 0 0,00% 5,5 7,53% Křižovatky 5 7,14% 0 0,00% 5 6,85% Rekonstrukce městských ulic 2 2,86% 0 0,00% 2 2,74% Celkem 70 100 % 3 100 % 73 100 % 13

Ze struktury projektů podaných v oblasti podpory 1.1 v rámci Libereckého kraje je patrné zaměření na silnice III. třídy, což vyplývá z geografické polohy kraje (příhraničí) a struktury komunikací v tomto území. Zaměření projektů Královéhradeckého kraje je ve prospěch silnic II. třídy, avšak zastoupení silnic III. třídy je též významné. Pardubický kraj zaměřuje své projekty pouze na silnice II. třídy. Vzhledem k tomu, že jedinými žadateli v oblasti podpory 1.1 jsou kraje a projekty jsou ve velké míře koordinovány, dosud pouze 3 projekty nebyly schváleny, z toho ve 2 případech projekty staženy na žádost žadatele. Graf 1 Schválené projekty a projekty v realizaci v NUTS II SV oblast podpory 1.1 Graf 2 Schválené projekty a projekty v realizaci dle krajů v NUTS II SV dle obsahového zaměření oblast podpory 1.1 14

Graf 3 Projekty dle krajů v NUTS II SV oblast podpory 1.1 Graf 4 Schválené projekty a projekty v realizaci dle krajů v NUTS II SV dle obsahového zaměření oblast podpory 1.1 Tab. 5 Struktura projektů v oblasti podpory 1.2 Liberecký kraj Obsahové zaměření projektů Schválené projekty a projekty v realizaci Neschválené projekty Celkem Autobusová nádraží, dopravní terminály 6 5 11 Dopravní prostředky 1 1 2 Cyklostezky/cyklotrasy 2 2 4 Odbavovací systémy 1 0 1 Tramvajové linie 4 0 4 CNG stanice 0 2 2 Dopravní obslužnost území - ostatní 2 0 2 Celkem 16 10 26 15

Tab. 6 Struktura projektů v oblasti podpory 1.2 Královéhradecký kraj Obsahové zaměření projektů Schválené projekty a projekty v realizaci Neschválené projekty Celkem Autobusová nádraží, dopravní terminály 3 2 5 Dopravní prostředky 3 1 5 Cyklostezky 1 0 1 Odbavovací systémy 1 0 1 Tramvajové linie 0 0 0 CNG stanice 0 0 0 Dopravní obslužnost území - ostatní 1 2 2 Celkem 9 5 14 Tab. 7 Struktura projektů v oblasti podpory 1.2 Pardubický kraj Obsahové zaměření projektů Schválené projekty a projekty v realizaci Neschválené projekty Celkem Autobusová nádraží, dopravní terminály 3 0 3 Dopravní prostředky 3 0 3 Cyklostezky 4 0 4 Odbavovací systémy 0 0 0 Tramvajové linie 0 0 0 CNG stanice 0 1 1 Dopravní obslužnost území - ostatní 0 0 0 Celkem 10 1 11 16

Tab. 8 Struktura projektů v oblasti podpory 1.2 NUTS II SV Obsahové zaměření projektů Autobusová nádraží, dopravní terminály Dopravní prostředky Schválené projekty a projekty v realizaci % schválených Neschválené projekty % neschválených Celkem % z celkového počtu projektů 12 34,29% 7 43,75% 19 37,25% 7 20,00% 2 12,50% 10 19,61% Cyklostezky 7 20,00% 2 12,50% 9 17,65% Odbavovací systémy 2 5,71% 0 0,00% 2 3,92% Tramvajové linie 4 11,43% 0 0,00% 4 7,84% CNG stanice 0 0,00% 3 18,75% 3 5,88% Dopravní obslužnost území - ostatní 3 8,57% 2 12,50% 4 7,84% Celkem 35 100% 16 100% 51 100% Nejvíce realizovaných projektů v Libereckém kraji je zaměřeno na realizaci dopravních terminálů a autobusových nádraží, zároveň je v této oblasti nejvíce podaných projektů, které nebyly schváleny. V Pardubickém kraji převažují projekty týkající se cyklistické dopravy, v Královéhradeckém kraji dopravní terminály ve stejné míře jako ekologické dopravní prostředky. Pouze v Libereckém kraji ve městě Liberec jsou vzhledem k charakteru městské veřejné dopravy realizovány projekty zaměřené na výstavbu tramvajových linií. Neschválených projektů je kromě Libereckého kraje relativně malé množství a v žádném kraji neexistuje převis podaných a neschválených projektů nad schválenými. Graf 5 Schválené projekty a projekty v realizaci v NUTS II SV oblast podpory 1.2 17

Graf 6 Schválené projekty a projekty v realizaci dle krajů v NUTS II SV dle obsahového zaměření oblast podpory 1.2 Graf 7 Projekty dle krajů v NUTS II SV oblast podpory 1.2 18

Graf 8 Schválené projekty a projekty v realizaci dle krajů v NUTS II SV dle obsahového zaměření oblast podpory 1.2 V oblasti podpory 1.3 byl podán pouze 1 projekt - Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch, který byl v době zpracování analýzy schválen. Shrnutí potřeb území NUTS II SV v prioritní ose 1 Přestože bylo doposud v regionu NUTS II SV podáno v oblasti dopravy prostřednictvím prioritní osy 1 celkem 125 projektů, ne všechny získaly dotaci a byly realizovány. Stále jsou v regionu tedy další dopravní potřeby, na které by se měla zaměřit pozornost. NUTS II Severovýchod stále nemá dostatečně kvalitní dopravní napojení jednotlivých regionů a sídel na nadregionální silniční síť TEN-T, kterou je potřeba dále doplnit o páteřní modernizovanou síť silnic II. a III. třídy. Zároveň ještě trpí špatným stavem silnic II. a III. třídy v důsledku zanedbané údržby a trvalého přetížení silniční sítě. Zlepšením současného nevyhovujícího stavu regionální dopravní infrastruktury dojde ke zvýšení kvality a bezpečnosti regionálních silnic II a III třídy a také ke zvýšení kvality veřejné hromadné dopravy, která regionální silniční síť využívá. Mezi další potřeby patří v regionu řešení a odstraňování bodových závad a bariér na komunikacích II. a III. třídy (zlepšení nevyhovujících parametrů či technického stavu mostů a propustků, řešení dopravně závadných křižovatek, zúžené profily komunikací, mosty, kruhové objezdy, nepřehledné křižovatky apod.), a dále rekonstrukce a přeložky frekventovaných silnic II. a III. třídy napojujících region na silniční síť TEN-T) v blízkosti sídel s vazbou na snižování nepříznivých dopadů na životní prostředí (budování obchvatů, protihlukových stěn apod.). K eliminaci negativních vlivů dopravy na životní prostředí přispěje zkvalitnění povrchů komunikací, zkrácení jízdních dob a zvýšení plynulosti dopravy. Přes poměrně hustou dopravní síť a existující systémy MHD není stále veřejná hromadná doprava v území dostatečně koordinovaná a variabilní, aby byla schopna konkurovat individuální dopravě. Není dosud dokončena integrace veřejné hromadné dopravy v území, ani vyřešena parkoviště typu P+R, B+R a K+R s návazností na veřejnou hromadnou dopravu a přestupních terminálů včetně dostupnosti přepravy pro občany se sníženou 19

schopností pohybu a orientace. Současný standard stále snižuje atraktivitu veřejné hromadné dopravy. Ačkoli již proběhla a probíhá obnova vozového parku, integrace dopravy, zavádění elektronických odbavovacích systémů, které dovolují zkrátit dobu odbavení cestujících a zvýšit bezpečnost provozu a rychlost dopravy, stále jsou v regionu potřeby a rezervy. Zvýšení konkurenceschopnosti ekologické hromadné dopravy s cílem udržet příznivý poměr mezi individuální a veřejnou osobní dopravou bude i nadále eliminovat negativní vlivy dopravy na životní prostředí obyvatel (nákup a přestavba vozidel MHD a vozidel technické obsluhy s alternativními pohony, vybudování doprovodné infrastruktury a pořízení prachových filtrů pro naftové motory vozidel MHD a technické obsluhy). Ekologickou alternativou k dalším druhům dopravy se stává cyklistika a rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu se zaměřením na zvýšení bezpečnosti provozu. V regionu již byla realizována řada projektů na rozvoj infrastruktury pro cyklodopravu (budování cyklostezek a doprovodné infrastruktury). Stále však existuje v regionu potřeba dalšího rozvoje v této oblasti. Rozvojovou příležitostí z hlediska dostupnosti území jsou veřejná mezinárodní letiště. Region soudržnosti Severovýchod potřebuje kvalitní a dostupné letecké spojení, proto je třeba výstavba a modernizace stávající letištní i navazující infrastruktury veřejného mezinárodního letiště (včetně dopravního napojení). V regionu byl schválen projekt týkající se technického zázemí civilní části veřejného mezinárodního letiště a rozšíření pohybových ploch letiště Pardubice, nicméně i do budoucna lze vidět potřebu jeho dalšího rozvoje. 3.2.2 Zlepšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatelstvo Zlepšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit: nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields, služby občanské vybavenosti, úroveň infrastruktury v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí, stav životního prostředí, stav infrastruktury v oblasti vzdělávání, existence sociálně patologických jevů, provázanost zdravotnických a sociálních služeb. Problémy měst i venkovského prostoru v regionu NUTS II Severovýchod lze charakterizovat v obecné poloze, neboť kopírují situaci v ČR. Města dosahují vyššího stupně vzdělání. Potenciální ohrožení podmíněné městských prostředím spočívá ve vyšším výskytu sociálně patologických jevů (drogy, kriminalita, apod.). Města se potýkají s problémy - intenzivní dopravou (přetížené silnice, chybějící obchvaty, absence parkovacích ploch, apod.) a vlivem vyšší hustoty zalidnění a vyššího podílu zastavěné plochy jsou ve městech také nižší hodnoty u výměry zeleně na obyvatele. Urbanistická struktura měst bývá narušena existencí nevyužívaných nemovitostí, převážně průmyslových areálů (tzv. brownfields v regionu Severovýchod zejména opuštěné textilky, koželužny, sklárny, apod.), dále je narušena chátrajícími kulturně-historickými památkami nebo dalšími privátními objekty. Z hlediska hodnocení environmentální kvality života jsou s městem spojeny zejména problémy s kvalitou životního prostředí (vyšší znečištění složek životního prostředí, zvýšená emisní zátěž, vyšší koncentrace hluku a prachu, vyšší produkce komunálních odpadů). Venkovské oblasti regionu NUTS II Severovýchod jsou charakteristické velkým počtem malých sídel. Na venkově dochází k postupnému vylidňování zejména v důsledku migračních ztrát. Atraktivními se stávají venkovské oblasti s rekreační funkcí. Kvalita poskytovaných služeb i jejich dostupnost je v malých sídlech nižší. Problematická bývá existence nevyužívaných (převážně zemědělských) objektů, tzv. brownfields. Venkov obecně nabízí vyšší kvalitu přírodního prostředí, která je však vyvážena menší dostupností služeb (v nejširším vymezení) pro obyvatele z hlediska kvantity i kvality. 20

Obyvatelé malých sídel se potýkají s nedostatkem pracovních příležitostí (v důsledku dopadů restrukturalizace zemědělství a tradičního zpracovatelského průmyslu), problematickou dopravní obslužností. Absence pracovních příležitostí se kombinuje s nízkou vzdělaností či vyšší mírou sociální exkluze obyvatel. Zejména v příhraničních venkovských oblastech chybí stabilizované podnikatelské subjekty nebo je jich nedostatek a oblasti nejsou atraktivní pro nové investory. V NUTS II SV se vyskytují nevyužité, obtížně využitelné, zanedbané nebo kontaminované plochy a zchátralé objekty typu brownfields, které ztratily své původní funkční (ekonomické) využití. Jedná se především o bývalé průmyslové areály a zemědělské objekty, lokality poškozené těžbou, opuštěné vojenské areály, nevyužívanou dopravní infrastrukturu apod. Některé opuštěné budovy jsou zároveň kulturními památkami. Specifickými venkovskými brownfields jsou bývalé společenské a kulturní domy, postavené v socialismu, pro které obce dosud nemají plnohodnotné a odpovídající využití. Stav těchto objektů odpovídá jejich dřívějšímu využití. Charakteristickým rysem takových nemovitostí (objektů a ploch) je celková zchátralost, ve většině z nich není možné zaznamenat jakoukoli aktivitu. Příčiny jsou zejména stavebně technického rázu, nevyhovují dispozice pro rozsáhlejší výrobu či služby, rekonstrukce objektů by si vyžádaly značné náklady, nevyhovuje nebo chybí potřebná infrastruktura. Významným problémem řady ploch jsou ekologické zátěže vyžadující mnohdy investice převyšující samotnou kupní cenu těchto nemovitostí. Lokality brownfields lze řešit obnovením jejich původní funkce nebo novým typem využití. Potenciální investoři kromě ekologické nezávadnosti území, dobrého stavebního stavu budov a jejich vybavení požadují také ve většině případů vnitřní prostory bez příček, kvalitní přístupové cesty a velkokapacitní přilehlá parkoviště. Takové požadavky staré objekty a plochy ve většině případů nesplňují. Dalším negativním rysem těchto objektů jsou majetkové spory mezi vlastníky, nedokončená konkurzní řízení, existující zástavní práva. Tyto skutečnosti v podstatě znesnadňují jejich využití. Z hlediska možností, jak využít alespoň některé plochy a objekty, by se měl volit způsob jejich výběru podle toho, jaký ekonomický potenciál mají aktivity a subjekty, které hledají odpovídající prostory a nemají dostatek finančních prostředků na realizaci svého záměru. Právě zde je vítána intervence ve formě zajištění spoluúčasti a doplnění veřejných finančních prostředků o prostředky soukromého investora za účelem realizace veřejně prospěšného záměru. V žádném případě nejde o dotace, které budou mít za následek pouze snížení nákladů a rizik soukromého investora. Jde o projekty obsahující veřejný zájem nebo kombinaci veřejného a soukromého zájmu. Veřejná prostranství (náměstí, parky, parkovací plochy, aj.) v sídlech regionu NUTS II SV trpí dlouhodobě nízkou mírou investic do jejich údržby a rozvoje. Tento stav je řešen převážně obcemi prostřednictvím revitalizací a regenerací náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně (např. parky) a parkovacích ploch s cílem zvýšení atraktivity sídel a zlepšení kvality života v nich. V regionu NUTS II SV je k dispozici síť škol všech stupňů, tedy infrastruktura pro vzdělávání. Počet škol s výjimkou vyšších odborných a vysokých škol každoročně klesá. Počet žáků a studentů základních a středních škol se postupně také snižuje. S tím souvisí problém nedostatečně optimalizované školské soustavy. Nedostatek žáků může vést především na venkově ke zvýšení (sloučení) malotřídních základních škol nebo k jejich úplnému zrušení. V současnosti je tendence ve vzdělávacím systému zaměřena ve prospěch odborného vzdělávání. V Pardubickém kraji klesá nabídka technicky vzdělané pracovní síly, chybí především absolventi odborných učilišť a technických SŠ. Pro každý kraj je charakteristický 21

určitý typ oborů. Pro Královéhradecký kraj představuje tuto specifičnost např. Střední průmyslová škola kamenická a sochařská a Střední odborné učiliště kamenické v Hořicích, Pardubický kraj charakterizují především potravinářské a chemické obory (Střední průmyslová škola potravinářská, Střední průmyslová škola chemická) na středních školách a vyšších odborných školách. Liberecký kraj se vyznačuje vysokou koncentrací středních uměleckoprůmyslových škol a vyšších odborných škol uměleckého zaměření (sklářství, aj.), která je ojedinělá v evropském, ale i světovém měřítku. Je tendence pokračovat u středních škol v optimalizaci oborové ve smyslu snížení počtu škol vyučujících stejné obory a zároveň tím reagovat na potřeby trhu práce. Při optimalizaci kapacitní a oborové je potřeba zachovat vyváženou lokalizaci těchto škol v krajích. Podmínky výuky ve středních školách jsou v krajích NUTS II rozdílné. Pro řadu základních i středních škol je potřebné uskutečnit rekonstrukce havarijního stavu budov, rekonstrukce sociálních zařízení, rekonstrukce školních jídelen a celkovou obnovu související s rekonstrukcí (vybavení interiérů vhodným nábytkem apod.). Některé školy nejsou plynofikovány nebo nesplňují hygienické podmínky ve školních jídelnách či na sociálních zařízeních. V regionu NUTS II Severovýchod představují střední školy významný nevyužitý potenciál v oblasti materiální i v oblasti personální, uplatnitelný např. pro oblast celoživotního učení. Univerzitní vzdělávání v NUTS II Severovýchod reprezentuje Univerzita Pardubice (7 fakult, 10 500 studentů), jediná vysokoškolská instituce univerzitního typu v Pardubickém kraji. V Královéhradeckém kraji působí Univerzita Hradec Králové, 2 fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové a 1 fakulta Univerzity obrany v Hradci Králové. V Libereckém kraji je významná Technická univerzita v Liberci (6 fakult, cca 9000 studentů), která má celorepublikový význam a věnuje se i unikátním výzkumným projektům např. v nanotechnologii. Vysoké školství představuje pro region silný rozvojový potenciál. Celoživotní učení, do něhož patří také oblast dalšího vzdělávání, je v NUTS II Severovýchod poskytováno různými subjekty (soukromé vzdělávací firmy, střední, vyšší a vysoké školy, vzdělávací instituty, neziskové organizace, aj.). Mezi hlavní problémy v oblasti celoživotního učení patří jistá nepřehlednost systému celoživotního učení. Problémem je tedy absence ucelené koncepce, provázaný koordinovaný systém, který by byl zárukou kvality dalšího vzdělávání. Nabídka vzdělávacích kurzů je široká, ale nevyrovnaná. Kromě zvýšení zájmu obyvatel o další vzdělávání je nutné zajistit, aby byly adekvátně využity stávající kapacity subjektů poskytujících celoživotní učení, a to zejména prostřednictvím cílenější propagace. (např. více mediálních kampaní typu týden vzdělávání dospělých apod.). Kvalita zdravotní péče, míra vybavenosti území regionu zařízeními zdravotních a sociálních služeb a úroveň sociální péče patří mezi základní podmínky kvalitního života obyvatel regionu. Existence kvalitní a spolehlivé občanské vybavenosti v obcích a existence ostatních služeb pro veřejnost v regionu přispívá ke zlepšování životních podmínek, ke stabilizaci místních obyvatel a zvýšení migrační atraktivity území. Dostupnost a četnost jednotlivých veřejných služeb musí být založena podle rozumné a funkční spádovosti, aby vytvářela dobře fungující síť. Jedná se o síť nemovitostí (budov a ploch) zdravotnických a sociálních zařízení a služeb ostatní občanské vybavenosti, jež by se podílely na příznivé ekonomické situaci regionu. Nezbytné je také zaměřit pozornost na správné identifikování potřebnosti dané služby. Z pohledu zdravotních služeb došlo v zájmu úsporných opatření k výraznější redukci lůžkových kapacit akutní péče zejména v menších nemocnicích (městských a soukromých) a 22

převodu na lůžka následné péče a lůžka ošetřovatelská (léčebny dlouhodobě nemocných aj.). Také byla reorganizována lékařská služba první pomoci. Dostupnost jednotlivých druhů zdravotnických služeb je vyhovující, problematická je pouze časová dostupnost nemocnic a specializovaných zařízení z některých periferních oblastí regionu (zejména z pohraničí, viz např. pokrytí horských oblastí zdravotnickou záchrannou službou, apod.). V regionu NUTS II SV působí desítky nemocnic, odborných léčebných ústavů a další zdravotnická zařízení včetně samostatných ordinací lékařů. Velký rozmach zaznamenaly také lékárenské služby. Úroveň zdravotnické infrastruktury (stavebně-technický stav) je v regionu silně diferencovaná. Vedle nových či modernizovaných pavilonů jsou lůžka umístěna také v nevyhovujících prostorách, které vyžadují rekonstrukce a modernizace. Různá je také úroveň vybavení přístrojovou technikou, jejíž obnova a modernizace má reflektovat míru vytížení (velikost spádového území). Z nelůžkových zařízení jsou významné zdravotnické záchranné služby, které prostřednictvím výjezdových stanovišť při větších nemocnicích nebo zdravotnických zařízeních pokrývají celé území regionu, a zajišťují přednemocniční akutní péči v regionu. Zdravotnická záchranná služba nepokrývá zejména horské oblasti. V regionu jsou však nadále potřebná další výjezdová stanoviště zdravotnické záchranné služby. Vážné případy vyžadující okamžitý a rychlý zásah v terénu řeší letecká záchranná služba se stanovišti v Hradci Králové a v Liberci. V počtu lékařů je v současné době v regionu zaznamenán mírný nárůst. Ve venkovských oblastech lze v ambulantní sféře očekávat problémy s obsazením lékařských a stomatologických praxí v důsledku relativně vysokého průměrného věku těchto lékařů. K dosažení vyšší kvality zdravotní péče je podporováno využívání moderních technologických postupů a metod, které umožňují zdravotnickým zařízením poskytovat lepší, kvalitnější a efektivnější zdravotní péči pacientům a modernizace zdravotnických zařízení. Územní pokrytí sociálními službami je v jednotlivých oblastech regionu nevyvážené. Poskytovatelé sociálních služeb mají odlišnou úroveň kvality poskytovaných služeb. V regionu existuje široké spektrum zařízení poskytujících sociální služby. Nadregionální význam má Jedličkův ústav v Libereckém kraji zaměřený na péči o postiženou mládež. Úroveň poskytovaných služeb závisí také částečně na stavu infrastruktury pro sociální služby, která je dlouhodobě podfinancovaná. V regionu chybí některé speciální služby (např. pro psychotiky, alkoholiky). Terénní služby jsou dostupné hlavně ve větších městech, ale mají v regionu rezervy v pokrytí některých oblastí. V Královéhradeckém kraji jsou nedostatečně rozvinuty především služby pro děti a mládež, např. nízkoprahová centra. Dále jsou v regionu potřebné služby typu zařízení pro krizovou pomoc nebo azylové domy. V území nejsou dostatečně poskytovány sociální služby pro sociálně vyloučené skupiny obyvatel. Terénní sociální pracovníci významně přispívají ke zmírňování sociální exkluze, jejich počet je ale stále nedostatečný pro komplexní řešení daného problému. Služby osobní asistence chybí především v některých oblastech Královéhradeckého kraje. V Libereckém kraji chybí dostatečné alternativy k ústavní péči. Je nutné pružně reagovat na nové trendy související se vznikem nových forem sociálních služeb. Infrastruktura pro sociální integraci a sociální služby je poměrně široká, problémem je ale stav některých pobytových zařízení, která nevyhovují moderním trendům v poskytování sociálních služeb a neodpovídají nastaveným standardům kvality sociálních služeb. V rámci transformace a humanizace pobytových zařízení dochází k omezování kapacity těchto zařízení a úměrně tomu se zvyšují nároky na terénní služby, zejména osobní asistence. 23