Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Studijní obor: Regionalistka a veřejná správa Majetek organizačních složek obcí a organizací zřizovaných obcemi diplomová práce Autor diplomové práce: Jan Krmaš Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Petr Toth, Ph.D. Rok: 2011 1

2

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Doc. Ing. Petru Tothovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování této práce. 3

4

Název diplomové práce: Majetek organizačních složek obcí a organizací zřizovaných obcemi Abstrakt: Diplomová práce se zabývá problematikou hospodaření s majetkem obce a organizací zřizovaných obcemi. Při vymezení majetkových vazeb mezi obcí a zřizovanými organizacemi bylo identifikováno několik problémových oblastí. Základním cílem je být vodítkem při výběru vhodné formy organizace určité činnosti, teprve poté se lze zabývat konkrétními majetkovými vazbami. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny základní informace o majetku obce, specifikovány typy organizací, které dle zákona o obcích a rozpočtových pravidlech může obec zřídit - odbor obce, organizační složku, příspěvkovou organizaci, školskou právnickou osobu, společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. V neposlední řadě je zde uvedena přehledná tabulka, shrnující základní vlastnosti jednotlivých forem. V praktické části je uveden výzkum provedený na vzorku devíti obcí a v nich provozovaných technických službách, jehož cílem bylo na základě informací uvedených v teoretické části rozhodnout o vhodné formě organizace této činnosti, jednak z hlediska efektivnosti a dále pomocí swot analýzy. Klíčová slova: Obec, majetek, odbor obce, příspěvková organizace, společnost s ručením omezeným, technické služby 5

Title of the Master s Thesis: The property of organizations established by municipality Abstract: This diploma thesis deals with questions about property of municipality and organizations established by municipality. It was identified a number of problems. The aim of this thesis is provided by information important for the choice of acceptable form of organization of particular activities. As soon as this problem is solved another property contexture could be consider. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part contains important information about the property of municipality. There are mentioned essential types of organizations which could be established by municipality within the law. Last but not least there is a table summarizing the most important properties of particular form of organization. The practical part is based on the theoretical one and it includes research performed on nine technical services established by municipality. The conclusion of this thesis is focused on the SWOT analysis in which the main characteristic of individual form of organization is mentioned. Key words: Municipality, property, organization established by municipality, technical services 6

Obsah Úvod... 8 Teoretická část... 11 1. Majetek obce... 11 2. Typy právních vztahů, které mohou vzniknout mezi obcemi a jinými organizacemi při zajištění veřejných služeb... 14 2.1. Odbor obce, organizační složka obce... 15 2.2. Příspěvková organizace... 18 2.3. Společnost s ručením omezeným, akciová společnost... 24 2.3.1 Společnost s ručením omezeným... 25 2.3.2 Akciová společnost... 32 2.4. Porovnání jednotlivých forem organizací zřizovaných obcemi... 36 Praktická část... 43 3. Odbory a organizační složky obce... 45 4. Příspěvkové organizace... 53 5. Společnosti s ručením omezeným... 62 6. Hodnocení organizace technických služeb... 76 7. SWOT analýza... 78 Závěr... 82 Seznam použité literatury... 85 7

Úvod Diplomová práce je věnována problematice hospodaření s majetkem obce a organizací zřizovaných obcemi. Téma bylo zvoleno proto, že hospodaření s majetkem je činností více než 6 250 obcí v České republice a dalších organizací, které tyto obce zřizují. Z toho je patrné, že se jedná o téma značně obsáhlé a v praxi neustále aktuální. Při vymezení majetkových vazeb mezi obcí a zřizovanými organizacemi, popisu pravidel nakládání s jejich majetkem a při hlubším ponoření se bylo identifikováno několik problémových oblastí. Základním cílem je samotná volba vhodné formy organizace pro konkrétní činnost (technické služby, dopravní podnik, kultura, atd.). Nejprve je totiž zapotřebí vybrat vhodnou formu organizace, a pak se lze teprve zabývat konkrétními majetkovými vazbami. Cílem práce je stát se vodítkem při výběru vhodné formy organizace určité činnosti. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Jde o část teoretickou a praktickou. Teoretická část ve své první kapitole uvádí nejprve základní informace o majetku obce, legislativní úpravu, jeho členění, evidenci a způsoby převodu na jiné vlastníky. Tvoří analýzu, ze které je vycházeno v dalších kapitolách. Ve druhé kapitole jsou uvedeny a blíže specifikovány jednotlivé typy organizací, které může obec na základě zákona o obcích a rozpočtových pravidlech zřídit. Pozornost je věnována především odboru obce, organizační složce, příspěvkové organizaci, školské právnické osobě, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Ke všem těmto formám organizace jsou mimo jiné zmíněny jejich definice, charakteristické znaky, legislativní požadavky při založení a jejich dalším fungování. Samostatná podkapitola 2.2 je věnována porovnání základních charakteristik vycházejících z legislativní úpravy jednotlivých výše specifikovaných forem organizací, které mají obce ve své kompetenci zřídit. Tyto vlastnosti jsou přehledně shrnuty ve vytvořené tabulce. Zvažován je druh poskytovaného statku (veřejný x soukromý), administrativní, časová, 8

finanční a kapitálová náročnost při založení, možnost účasti třetích osob, majetková, rozhodovací a personální závislost dané formy na obci, předpoklad tvorby zisku a vlastní úprava v zákoně. Její existence je důležitá pro rychlé vytvoření si představy o tom, co jednotlivé formy organizace obnáší. Praktická část shrnuje informace zjištěné v provedeném výzkumu ve vzorku devíti vybraných obcí. Z široké škály činností, které obce vykonávají, byly vybrány technické služby, protože je v různých formách provozuje prakticky každá obec. Všechny informace byly získány při osobních jednáních se zástupci obcí a vedením technických služeb, což bylo především časově, ale i finančně náročné. Někdy bylo třeba technické služby navštívit opakovaně. Vzorek obcí byl zvolen tak, aby technické služby v těchto obcích provozované měly buď formu odboru, příspěvkové organizace, nebo společnosti s ručením omezeným. Tyto tři formy jsou v praxi nejčastěji se u technických služeb vyskytující. V obchodním rejstříku vedeným u Krajského soudu v Hradci Králové je evidováno 16 příspěvkových organizací, 18 společností s ručením omezeným a žádná akciová společnost, při vyhledávání klíčového slova technické služby. 1 Odbor obce ani organizační složka obce se do obchodního rejstříku nezapisují. Ovšem v praxi je činnost technických služeb u malých obcí provozována formou odboru, organizační složky se v této činnosti téměř nevyskytují. V Královéhradeckém ani v Pardubickém kraji není taktéž evidována žádná akciová společnost provozující technické služby. Specifickým typem organizace je školská právnická osoba, která byla vytvořena za účelem poskytování vzdělávání a školských služeb dle školského zákona 2. U všech devíti vybraných obcí jsou nejprve uvedeny základní statistické informace o dané obci a základní informace o technických službách. Dále je věnována pozornost dvěma činnostem technických služeb zimní údržbě komunikací a chodníků a sekání travnatých ploch a letní údržbě. Tyto činnosti byly vybrány proto, že je v různých formách vykonává každá obec, představují nákladově významnou položku rozpočtu technických služeb, která se v praxi pohybuje od 18 % až po 50 % rozpočtů technických služeb, a především zimní 1 Tzn. do počtu technických služeb dle jednotlivých forem nejsou zahrnuty ty, které nemají v názvu uvedeno technické služby. 2 Zák. č. 561/2004 Sb., školský zákon 9

údržba je veřejností často diskutované téma. U jednotlivých technických služeb je část zabývající se pohledem buď představitele obce nebo ředitele či jednatele technických služeb na danou formu. V šesté kapitole je uvedena tabulka z poskytnutých číselných údajů, jejíž snahou je porovnat jednotlivé formy z hlediska efektivnosti. Proto byly zvoleny pro zimní i letní údržbu vždy dva poměrové ukazatele zajišťující srovnatelnost pro všechny sledované obce. Jedná se o náklady/1 km, náklady/1 obyvatel v zimní údržbě, náklady/1 ha a náklady/1 obyvatel v letní údržbě. Jak následně vyplyne z této tabulky, ani tyto poměrové ukazatele nezajistí srovnatelnost poskytnutých dat. Proto je v sedmé kapitole zpracována SWOT analýza, která sledované formy organizace technických služeb porovnává z jiných úhlů pohledu (nikoli z hlediska efektivnosti). 10

Teoretická část 1. Majetek obce Na majetek obce se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. V tom nejširším smyslu je možno na něj pohlížet jako součást rozpočtové sféry, kde majetkem obce jsou peněžní prostředky (příjmy a výdaje obecních rozpočtů) a s nimi spojená práva a povinnosti. Pro tyto prostředky je typické, že v některých případech nehraje kritérium vlastnictví tu nejdůležitější roli. Jako příklad je možno uvést návratnou finanční výpomoc příspěvkové organizaci (za splnění zákonem daných podmínek). 3 Dvě základní právní normy upravující problematiku obcí jsou zákon o obcích 4 a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 5. Ani v jedné z nich nenajdeme exaktně vyjmenované, co vše patří do obecního majetku. Proto se za majetek obce považují věci, byty a nebytové prostory, které obec vlastní, ideální části věcí, bytů a nebytových prostor, které spoluvlastní, majetková práva (zejména pohledávky), která vznikla z činnosti obce, tj. jejích orgánů, jakož i jejích organizačních složek, anebo souvisejí s hmotným majetkem, který obec vlastní či spoluvlastní, a také jiné majetkové hodnoty, které vznikly z činnosti obce, jakož i jejích organizačních složek, anebo souvisejí s hmotným majetkem, který obec vlastní či spoluvlastní 6. Obec potřebuje mít majetek proto, aby mohla zajistit splnění všech jí svěřených funkcí a úkolů. Za základní členění majetku se považuje rozdělení na majetek hmotný a nehmotný. Dále se v jednotlivých oborech v praxi využívá i dalšího, podrobnějšího, členění (např. účetní členění na majetek dlouhodobý a krátkodobý a dále hmotný, nehmotný a finanční). Obecně můžeme říci, že se za hmotný majetek považují věci, předměty, které mohou být ovládány a mohou být předmětem vlastnického práva. Nehmotný majetek pak představují práva a majetkové hodnoty, k nimž vlastnické právo nemůže existovat. 7 3 Dle: Havlan, 2008, str. 57 a následující 4 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích 5 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 6 Zdroj: Havlan, 2008, str. 57 7 Dle: Havlan, 2008, str. 57 a následující 11

Hospodaření s majetkem obce Základní povinnost uvádí 38 zák. o obcích: Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku. 8 Užívání majetku má buď charakter spotřebování, nebo opotřebování. Při spotřebování splní daná věc svůj účel hned, zatímco u opotřebování dochází ke snižování hodnoty dané věci postupně tím, jak je používána. V účetnictví je toto postupné opotřebení vyjadřováno odpisováním. Povinnost evidence obecního majetku je chápána jako povinnost účtovat o tomto majetku v účetnictví obce, popřípadě vést ho v operativní evidenci či evidenci dle zvláštních předpisů. Účetnictví všech typů účetních jednotek upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a na něj navazující vyhlášky, z nichž na územní samosprávné celky se vztahuje vyhláška č. 505/2002 Sb. Povinností všech účetních jednotek je provádět inventarizaci, při které se porovnává skutečnost zjištěná inventurou se zápisy v účetnictví a následné vyčíslení inventarizačních rozdílů (manko, přebytek) a jejich vypořádání. 9 Od roku 2011 by dle metodických pokynů Ministerstva financí měly začít obce odpisovat i majetek, který využívají v rámci své hlavní činnosti (do této doby totiž odpisovaly pouze majetek v hospodářské činnosti). Zavedení odpisování majetku v hlavní činnosti zdůvodňuje Ministerstvo financí snahou zjistit, zda samospráva dokáže skutečně vytvořit zdroje na prostou obnovu svého majetku nebo zda hospodaří s tzv. vnitřním dluhem 10. Protože se při odpisování vychází z pořizovací ceny, měly obce obavu, aby nemusely veškerý mnohdy historický majetek přeceňovat. Ministerstvo však naznačilo, že nebude zpochybňovat hodnotu majetku dosud vedenou v účetnictví, je-li správná. Dojde k vytvoření několika odpisových skupin a stanovení doby odpisování, ale každá účetní jednotka bude mít prostor pro vlastní začlenění majetku. Výše naznačené záležitosti byly 8 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, 38 odst. 1 9 Dle: Havlan, 2008, str. 57 a následující 10 Zdroj: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/prvni-informace-o-budoucimodpisovani-majetku.aspx 12

rozpracovány do Českého účetního standardu č. 708. 11,12 Do konce roku 2011 je třeba, aby obce provedly klasifikaci veškerého dlouhodobého majetku, určily jeho cenu a zaúčtovaly jednorázové oprávky. Od roku 2012 už budou klasicky odepisovat svůj majetek v hlavní činnosti. 13 Převody majetku Převod majetku z vlastnictví obce do vlastnictví právnických nebo fyzických osob mohou být realizovány buď za úplatu na základě kupní smlouvy, nebo bezúplatně směnná nebo darovací smlouva. 14 Pro převod majetku platí následující pravidla daná zákonem o obcích: - Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. 15 - Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. 16 Je nutné zdůraznit, že při hospodaření s majetkem obce, jsou příslušné fyzické osoby odpovědné v rámci trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů. 11 Zdroj: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/prvni-informace-o-budoucimodpisovani-majetku.aspx 12 Zdroj: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/metodicka-podpora-k-odpisovanimajetku-je-nezbyna.aspx 13 Zdroj: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/priprava-na-odepisovani-majetkuzacina.aspx 14 Dle: Havlan, 2008, str. 57 a následující 15 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, 39 odst. 1 16 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, 39 odst. 2 13

2. Typy právních vztahů, které mohou vzniknout mezi obcemi a jinými organizacemi při zajištění veřejných služeb Základním vztahem, který vzniká mezi obcemi a organizacemi při poskytování veřejných služeb je přímé řízení prostřednictvím vlastnictví. To je realizováno buď přímo obcí (jejím odborem, organizační složkou nebo založenou příspěvkovou organizací, o jejímž zřízení rozhoduje zastupitelstvo obce) nebo prostřednictvím společnosti s právní subjektivitou (obchodní společnosti, nejčastěji společnost s ručením omezeným či akciová společnost, o jejichž zřízení taktéž rozhoduje zastupitelstvo obce). Tato pravomoc je zastupitelstvu dána zákonem o obcích, v 84 pravomoc zastupitelstva obce. Další variantou je privatizace dané činnosti a její zajišťování soukromou firmou. Tuto problematiku řeší i několik zahraničních ekonomů. Např. Aichian tvrdí, že pokud veřejné statky poskytují soukromé firmy místo veřejného sektoru, jsou schopny dosáhnout nižších nákladů. To zdůvodňuje především vyšším stupněm konkurence, kterému čelí soukromé firmy. Pod tímto tlakem pak mohou produkovat veřejné statky s nižšími náklady. Dalším ekonomem zabývajícím se problematikou poskytování veřejných služeb veřejným a soukromým sektorem je Savas (1977). Příklad uvádí na službě svoz odpadu, kdy zkoumá náklady na svoz odpadu pro jednotlivé místní vlády v USA. Savas definuje tři základní alternativy organizování svozu odpadu. Za prvé se jedná o zajišťování této činnosti obcí, dále soukromou firmou prostřednictvím smlouvy a jako poslední variantu uvádí soukromou firmu čelící soutěži. Savas zjišťuje, že náklady obecního sběru jsou o 30 % vyšší než soukromé subjekty v soutěži a o 60 % vyšší než soukromý svoz prostřednictvím smlouvy. V podobném duchu uvažuje i Stevens (1978), který soudí, že náklady na svoz odpadu jsou nižší, pokud svoz provádí soukromý monopol oproti veřejnému monopolu. 14

Problematikou veřejných financí, služeb a veřejnou volbou se zabývají i pánové Buchanan a Musgrave. Zatímco Musgrave je ve svém pohledu na věc vcelku optimistický a stát považuje za spravedlivého a rovného přerozdělovače, Buchanan je považován za klasického liberalistu. V České republice může obec kromě výše uvedených (odbor obce, organizační složka, příspěvková organizace, společnost s právní subjektivitou) může obec za účelem plnění jí svěřených úkolů dále zřizovat obecně prospěšné společnosti, nadace, školské právnické osoby, veřejné výzkumné instituce atd. V případě zajišťování služeb samotnou obcí nebo jejím odborem či organizační složkou je zcela jasné, že odpovědnost za vlastnictví, investice, rizika a náklady nese obec. Stejně tak jako je příjemcem provozních výnosů. 17 V případě příspěvkové organizace zůstává vlastníkem majetku i nadále daná obec jakožto zřizovatel. V odpovědnosti zřizovatele jsou i náklady na výstavbu, rozšiřování a obnovu a stanovení výše poplatků za poskytované služby. Příspěvková organizace je ale příjemcem provozních výnosů. 18 Nejrozšířenějším příkladem společnosti s ručením omezeným, jejímž zřizovatelem je obec, jsou technické služby. Pro ně je charakteristické, že jednak zajišťují služby pro svého zřizovatele (jejich primární úloha, např. svoz odpadu), a dále vyvíjí vlastní ziskovou činnost (např. prodej sypkého materiálu). Jako akciovou společnost obce v praxi nejčastěji zakládají dopravní podniky. 2.1. Odbor obce, organizační složka obce Odbor obce Odbory obce představují výkonné orgány obce, jejichž počet ani struktura není stanovena žádnou právní normou. Možnost jejich zřízení je dána zákonem o obcích v 102 odst. 2 bod f) a 109 odst. 2, ale není dále blíže specifikována. Jejich zřízení je ovlivněno 17 Zdroj: Provazníková, 2007, str. 225 a následující 18 Zdroj: Provazníková, 2007, str. 226 15

velikostí obce a rozsahem činností, které musí v rámci samostatné, ale i přenesené působnosti daná obec vykonávat. 19 Znaky odborů obecních úřadů můžeme shrnout takto: - forma organizace typická pro poskytování veřejných statků - nemají právní subjektivitu, - nemají svůj rozpočet (jsou součástí obecního rozpočtu, proto jsou málo motivovány k tvorbě zisku, případně minimalizaci nákladů), - nevlastní majetek, při své činnosti využívá majetek zřizovatele, - nevykonávají vlastní personální politiku jsou pod přímým dohledem a řízením starosty nebo tajemníka, řídí se státními pravidly a předpisy pro zaměstnance obecních úřadů. 20 O zřízení a zrušení odborů obecního úřadu rozhoduje rada obce. 21 Při zřízení není daná výše minimálního kapitálu, založení je časově, administrativně i finančně nenáročné. Na této formě organizace není možná účast třetích osob. Organizační složka obce 22 Organizační složka obce: - nemá podobně jako odbor obce právní subjektivitu, - není účetní jednotkou, - nevlastní žádný majetek, při své činnosti využívá majetek zřizovatele, - je financována z obecního rozpočtu, - nepředpokládá se u nich tvorba zisku, - není možná účast třetích osob, - forma vhodná pro poskytování veřejných statků, - je přímo kontrolována orgány obce, - jejich zaměstnanci jsou zaměstnanci zřizovatele, ten jmenuje vedoucího. 23 19 Podrobněji viz Peková, 2004, str. 91 a následující 20 Zdroj: Provazníková, 2007, str. 217 21 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, 102 odst. 2, bod f) a 109 odst. 2 22 Jsou upraveny zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 23 Zdroj: Provazníková, 2007, str. 217 a Peková: 2004, str. 132 16

Ze své činnosti jim plynou pouze malé (nebo žádné) příjmy, neboť své služby poskytují obyvatelstvu zdarma, případně za symbolickou cenu. 24 Zákon o rozpočtových pravidlech přesně specifikuje, pro jaké činnosti může obec zřídit organizační složku. Jsou to činnosti, které: a) nevyžadují velký počet zaměstnanců b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. 25 Povinností obce jakožto zřizovatele organizačních složek je sestavit rozpočet jednak svůj a jednak každé organizační složky. Ty musí podle tohoto rozpočtu hospodařit. Při své činnosti může být vedoucímu organizační složky svěřena pravomoc disponovat s peněžními prostředky, tzv. provozní zálohou (v hotovosti nebo na běžném účtu) pouze na zabezpečení pravidelně se opakující činnosti. Organizační složce může být zřizovatelem uloženo vybírat za svou činnost rozpočtové příjmy, které mu na konci každého měsíce odvádí. Své finanční hospodaření zachycuje v peněžním deníku v členění dle rozpočtové skladby. 26 V souladu se zákonem musí zřizovatel vydat zřizovací listinu organizační složky s těmito náležitostmi: a) název zřizovatele včetně uvedení okresu, do kterého patří, b) jedinečný název (odlišný od názvů ostatních organizačních složek téhož zřizovatele) a sídlo organizační složky, c) účel zřízení, d) uvedení osob s oprávněním jednat za organizační složku, e) specifikace majetku obce, který svěřuje organizační složce, f) specifikace majetkových práv, na jejichž základě může svěřený majetek organizační složka užívat pro svou činnost, g) příjmy a výdaje a jejich použití ty které jsou organizační složce svěřeny, 24 Zdroj: Provazníková, 2007, str. 217 25 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 24, odst. 1 26 Zdroj: Peková, 2004, str. 133 17

h) vysvětlení, jakým způsobem bude vedeno účetnictví o příjmech a výdajích svěřených organizační složce, i) určení doby, na kterou je založena. 27 Třebaže se o tom 26 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů výslovně nezmiňuje, lze doporučit, aby byl ke zřizovací listině připojen též organizační řád, anebo aby v ní bylo konstatováno, že jej vedoucí organizační složky do určitého data přijme. 28 Z výše uvedeného je patrné, že zřízení organizační složky je časově i administrativně náročnější než je tomu u odboru obce. Finančně a kapitálově je to srovnatelné. Ani zde není daná minimální výše vkladu zřizovatele a tato forma se nezapisuje do žádného rejstříku. 2.2. Příspěvková organizace Obce, podobně jako kraje, mají ve své kompetenci zřizovat příspěvkové organizace, a to pro zajištění určitých činností svěřených obci do její působnosti (pro poskytování veřejných statků). Zpravidla se jedná o rozsáhlejší neziskové činnosti vyznačující se takovou mírou komplikovanosti, jež si zasluhuje být řešena na základě samostatné právní 29, 30 subjektivity, kterou právě příspěvkové organizace mají. Na zajímavou skutečnost upozorňuje Havlan. Jde o to, že nikde v zákoně o obcích, ani v zákoně o krajích není exaktně uvedeno, že tyto mohou zřizovat příspěvkové organizace. 31 Obě právní normy pouze uvádějí že pro výkon samostatné působnosti mohou zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky 32 Jedinou konkrétní zmínku o příspěvkových organizacích najdeme v 84 odst. 2 písm. d) zákona o obcích, kde je ve výčtu pravomocí zastupitelstva obce uvedeno: zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny. 27 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 26 28 Zdroj: Havlan, 2008, str. 32 29 Na rozdíl od např. organizačních složek obcí, které právní subjektivitu nemají a ani nejsou účetními jednotkami. 30 Dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 31 Zdroj: Havlan, 2008, str. 35 a následující 32 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, 35a 18

Na rozdíl od zákona o obcích zákon o rozpočtových pravidlech ve svých ustanoveních výslovně uvádí, že obec má ve své kompetenci zřizovat příspěvkové organizace, a to pro zajištění určitých činností svěřených obci do její působnosti. 33 O založení příspěvkové organizace rozhoduje zastupitelstvo obce, které také schvaluje jejich zřizovací listinu. Náležitosti zřizovací listiny uvádí 27 zákona o rozpočtových pravidlech: a) úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen "svěřený majetek"), f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. 34 Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. 35 Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele a do 33 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 34 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 27, odst. 2 35 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 27, odst. 3 19

svého vlastnictví může nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena. 36 Způsoby nabytí majetku příspěvkové organizace: - bezúplatný převod majetku od zřizovatele, - dar, se kterým musí zřizovatel vyslovit písemný souhlas, - dědictví, se kterým musí zřizovatel vyslovit písemný souhlas, - výše neuvedeným způsobem, o kterém rozhodne zřizovatel. 37 Příspěvkové organizace odpisují majetek, čímž jsou zainteresovány na hmotné reprodukci. Odpisování majetku je upraveno v zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví v 28 odpisování majetku. Další úprava je obsažena v 34 vyhlášky č. 505/2002 Sb. a Českém účetním standardu č. 512. Důsledkem odpisování je vznik záporného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, což vyvolává tlak na rozpočet zřizovatele, protože ztráta nemůže být dlouhodobě realizována. 38 Nastane-li situace, kdy příspěvková organizace majetek získaný převodem od zřizovatele již dále ke své činnosti nepotřebuje, je její povinností nabídnout ho zřizovateli bezúplatně zpět. Jestliže to zřizovatel odmítne a poskytne příspěvkové organizaci písemný souhlas s převodem tohoto majetku třetí osobě, může příspěvková organizace takto učinit. 39 Zřizovateli přísluší jednak kontrolovat hospodaření příspěvkové organizace a dále rozhodovat o jejím sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení, přičemž sloučit a splynout může příspěvková organizace s jinou příspěvkovou organizací téhož zřizovatele. 40 Zřizovateli zákon 41 ukládá povinnost podat návrh na zápis příspěvkové organizace do 42, 43 obchodního rejstříku. 36 Zdroj: zák. č. 250/2000 Sb., 27, odst. 4 a 5 37 Zdroj: zák. č. 250/2000 Sb., 27, odst. 5 38 Zdroj: Podklady k přednáškám z předmětu Účetnictví neziskových organizací 39 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 27, odst. 6 40 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 27, odst. 7 a 9 41 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 42 Zápis do obchodního rejstříku má v tomto případě pouze deklaratorní povahu. Příspěvkové organizace působící v oblasti školství se dále zapisují i do Rejstříku škol a školských zařízení, a příspěvkové organizace působící v oblasti sociálních služeb do Registru poskytovatelů sociálních služeb podle zákona o sociálních službách. 20

Co se týká finančního hospodaření, hospodaří příspěvková organizace s peněžními prostředky: - z vlastní činnosti, - z rozpočtu zřizovatele, - svých fondů, - s finančními dary, 44, 45 - s dotacemi z Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Zákon uvádí situace, kdy může zřizovatel nařídit příspěvkové organizaci odvod prostředků do svého rozpočtu. Jde např. o případy, kdy plánované výnosy příspěvkové organizace jsou vyšší než její plánované náklady, 46 nebo kdy porušila rozpočtovou kázeň. 47 Podle 29 zákona o rozpočtových pravidlech vytváří příspěvkové organizace tyto peněžní fondy: - rezervní fond tvoří se buď z přijatých darů, nebo z tzv. zlepšeného výsledku hospodaření. Ten příspěvková organizace vytváří, pokud součet jejích výnosů a příspěvku od zřizovatele je větší než její náklady 48. Účel použití: rozvoj vlastní činnosti, překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady, úhrada ztráty předchozích let, 49 - investiční fond - slouží k profinancování investičních potřeb včetně úvěrů a půjček, vytváří se z: odpisů, investiční dotace přijaté od zřizovatele, výnosů z prodeje majetku, darů, převodů z rezervního fondu, 50 - fond odměn - maximálně do svých 80 % je zdrojem pro tvorbu tohoto fondu zlepšený hospodářský výsledek, slouží k financování odměn zaměstnanců příspěvkové organizace, 51 43 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 27, odst. 10 44 Nejsou-li tyto finanční prostředky spotřebovány do konce kalendářního roku, musí je příspěvková organizace převést do rezervního fondu, kde se sledují odděleně. Z rezervního fondu mohou být použity v dalších letech, ovšem jen na stanovený účel. 45 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 28, odst. 1 46 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 28, odst. 6 47 Viz Zák. č. 250/2000 Sb., 28, odst. 7, písm. a) e) 48 Jedná se o skutečné náklady a výnosy. 49 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 30 50 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 31 21

- fond kulturních a sociálních potřeb - je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci 52. Motivem jeho tvorby je zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. 53 V 37a zákon vylučuje možnost, že by příspěvková organizace mohla zakládat právnické osoby či mít majetkovou účast v jiných právnických osobách, které byly založeny za účelem podnikání. 54 K příspěvkovým organizacím můžeme shrnout. Jedná se o právnické osoby fungující na neziskovém principu, které od obce (svého zřizovatele) můžou dostávat příspěvek na provoz i investice, odvádět ji část svých provozních výnosů, užívat ke své činnosti její majetek, tzn., že jsou na ni závislé. Založení příspěvkové organizace je vzhledem ke stanoveným legislativním požadavkům časově, finančně i administrativně náročnější než u předchozích dvou forem organizace (odboru obce a organizační složky). Co se týká kapitálové náročnosti při založení, je totožná s oběma výše zmíněnými formami, minimální výše vkladu není stanovena. Na svém zřizovateli jsou příspěvkové organizace závislé i z hlediska rozhodování a běžného řízení. Dále zřizovatel jmenuje a odvolává ředitele. Na rozdíl od organizačních složek nesou své náklady, rozpočtovaný přebytek nemusí odvádět zřizovateli, mají větší volnost v odměňování svých zaměstnanců. Toto všechno je motivuje k hospodárnější činnosti. Se souhlasem zřizovatele může příspěvková organizace provozovat i jinou (doplňkovou) činnost, případně realizovat zlepšený hospodářský výsledek v rámci své hlavní činnosti. Tvorba zisku jako taková, však u této 51 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 32 52 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 33, odst. 1 53 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 33, odst. 3 54 Zdroj: Zák. č. 250/2000 Sb., 37a 22

formy organizace není většinou požadována. Účast třetích osob na této formě organizace není možná. 55 Specifickou formou organizace, kterou obec může zřídit, je školská právnická osoba (š.p.o.). Tou rozumíme právnickou osobu zřízenou dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů a školských služeb dle tohoto zákona. 56 Školská právnická osoba se zřizuje buď zřizovací listinou (jeden zřizovatel), nebo zřizovací smlouvou (více zřizovatelů), a vzniká zápisem do rejstříku školských právnických osob. Zřizovatelem může být obec, kraj ministerstvo, právnická či fyzická osoba či více osob společně. Zřizovatel schvaluje rozpočet školské právnické osoby, schvaluje zlepšený hospodářský výsledek a jmenuje a odvolává ředitele. Vedle hlavní činnosti může š.p.o. vykonávat i činnost doplňkovou. Pro svou činnost užívá jednak vlastní majetek a dále majetek vypůjčený či pronajatý od zřizovatele nebo jiné osoby. Majetek odpisuje v souladu s ustanoveními zákona o účetnictví. 57 Odlišnosti školské právnické osoby (ŠPO) od příspěvkové organizace (PO) - ŠPO se zapisují do rejstříku školských právnických osob, PO se zapisují do obchodního rejstříku. ŠPO se vyznačují menší časovou náročností založení a změn pro svého zřizovatele, - ŠPO může vlastnit majetek, zatímco PO majetek nevlastní, - ŠPO vede účetnictví dle vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, PO účtují v souladu s vyhláškou č. 505/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, 55 Zdroj: Provazníková, 2007, str. 218 a 219 56 Zdroj: Zák. č. 561/2004 Sb., 124 57 Zdroj: Zák. č. 561/2004 Sb., 125 23

- ŠPO tvoří rezervní fond, investiční fond a fond kulturních a sociálních potřeb a nejsou pro ně stanovena tak přísná pravidla jako pro PO, které navíc tvoří i fond odměn. Z toho vyplývá větší flexibilita ŠPO. 58 Školská právnická osoba je primárně určena pro poskytování veřejných statků (vzdělávání), ale je možné i její použití pro soukromé statky. Při založení je třeba sepsat zřizovací listinu či smlouvu a š.p.o. zapsat do rejstříku školských právnických osob. Z těchto důvodů je její založení administrativně, časově i finančně náročnější než např. u odboru či organizační složky. Kapitálově není založení š.p.o náročné, neboť žádná minimální výše vkladu není stanovena. Jak vyplývá z výše uvedeného je školská právnická osoba majetkově a personálně závislá na svém zřizovateli (majetkově může mít od něho vypůjčený či pronajatý majetek, personálně zřizovatel jmenuje ředitele). 2.3. Společnost s ručením omezeným, akciová společnost Zákon o obcích dává v pravomoc zastupitelstvu: - rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, - rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách a delegovat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, - navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast a navrhovat jejich odvolání. 59 Existují různé formy účasti obce na vlastnictví obchodní společnosti. Obec může být: - jediným (stoprocentním) vlastníkem, - většinovým vlastní většinu obchodních podílů, zbylou část vlastní soukromý sektor, - menšinovým vlastní jen menší část obchodních podílů, většina patří soukromým subjektům, 58 Zdroj: http://www.msmt.cz/ministerstvo/skolska-pravnicka-osoba-zrizena-dobrovolnym-svazkemobci?highlightwords=%c5%a1kolsk%c3%a1+pr%c3%a1vnick%c3%a1+osoba 59 Zdroj: Zák. č. 128/2000 Sb., 84, odst. 2, písm. e) až g) 24

- bezpodílovým společnost vlastní soukromé subjekty. 60 2.3.1 Společnost s ručením omezeným Základní ustanovení týkající se společnosti s ručením omezeným nalezneme v obchodním zákoníku. Ten definuje společnost s ručením omezeným takto: Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. 61 Tuto společnost může založit jedna osoba, ale takto založená společnost se poté nesmí stát jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Nejvýše může mít padesát společníků. 62 Za své závazky ručí společnost s ručením omezeným celým svým majetkem. Společníci ručí do výše svého nesplaceného, zapsaného vkladu. 63 V obchodním názvu společnosti (neboli firmě) musí být uvedeno, že se jedná o společnost s ručením omezeným. Možné je použít zkratku s. r. o., nebo spol. s r. o. 64 Minimální výše základního kapitálu je obchodním zákoníkem stanovena na 200 000 Kč a minimální vklad jednoho společníka na 20 000 Kč. Součet vkladů všech společníků do společnosti musí odpovídat celkové výši základního kapitálu. Každý společník má ve společnosti pouze jeden vklad. Jeho výše se může měnit, může být pro jednotlivé společníky rozdílná a musí být dělitelná na celé tisíce. 65 Založení společnosti s ručením omezeným Při založení společnosti je nutno sepsat společenskou smlouvu. Její náležitosti jsou: obchodní název a sídlo společnosti, společníci (jméno /název/, bydliště /sídlo), předmět 60 Zdroj: Provazníková, 2007, str. 219 61 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 105, odst. 1 62 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 105 63 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 106 64 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 107 65 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 108, 109 25

podnikání, výše základního kapitálu a výše vkladů všech společníků, určení jednatelů (jména, bydliště), určení členů dozorčí rady (jména, bydliště), správce vkladu. 66 Vznikem společnosti se rozumí její zápis do obchodního rejstříku. Aby mohla být společnost zapsána do obchodního rejstříku, je třeba splnit podmínku splacení celého emisního ážia 67 a alespoň 30 % každého peněžitého vkladu. Celková výše splacených vkladů (peněžitých i nepeněžitých) musí dosáhnout nejméně poloviny minimální výše základního kapitálu, tj. 100 000 Kč. Jedná-li se o společnost s jediným společníkem, je podmínkou zápisu do obchodního rejstříku splacení celého základního kapitálu. 68 Povinností každého společníka je splatit svůj vklad dle ustanovení společenské smlouvy, nejdéle do pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Neučiní-li tak společník, 69, 70 musí zaplatit dvacetiprocentní úrok z prodlení. Obchodním podílem rozumíme účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. 71 Podobně jako je tomu u vkladu společníka, může mít i obchodní podíl každý společník pouze jeden. 72 Převod obchodního podílu na jiného společníka je možný jen se souhlasem valné hromady, 73 převod obchodního podílu na jinou osobu je reálný pouze umožňuje-li to společenská smlouva. Výjimkou je převod obchodního podílu v případě společnosti s jediným společníkem, tam je obchodní podíl na třetí osoby převoditelný vždy. 74 Je-li společníkem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, obchodní podíl se dědí. Dědění může vyloučit společenská smlouva, ovšem v případě společnosti s jediným společníkem se dědění vyloučit nedá. 75 66 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 110 67 Emisní ážio je rozdíl mezi výší vkladu a jmenovitou hodnotou vkladu. 68 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 111 69 není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak. 70 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 113 71 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 114, odst. 1 72 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 114 73 nestanoví-li společenská smlouva jinak. 74 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 115 75 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 116 26

Je-li společníkem společnosti právnická osoba, může, pokud to společenská smlouva nevylučuje, při jejím zániku přejít obchodní podíl na jejího právního nástupce. 76 Pokud to nevylučuje společenská smlouva, je možné 77 obchodní podíl rozdělit, a to pouze při jeho přechodu nebo převodu na dědice či právního nástupce. 78 117a Obchodního zákoníku připouští, že se obchodní podíl může stát na základě zástavní smlouvy předmětem zástavního práva. Toto zástavní právo se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu jeho trvání vykonává společník svá práva spojená s účastí ve společnosti. Právem zástavního věřitele je při nesplnění zajištěné pohledávky obchodní podíl prodat v obchodní veřejné soutěži, a to i bez souhlasu valné hromady. 79 Zisk společnosti, o kterém valná hromada rozhodne, že se rozdělí mezi společníky, je mezi ně rozdělen podle obchodních podílů. K výplatě se nesmí použít základní kapitál, rezervní fond, ani další fondy a prostředky, vyloučené obchodním zákoníkem, společenskou smlouvu nebo stanovami. 80 Povinností každé společnosti s ručením omezeným je vytvořit rezervní fond. Ten tvoří buď na základě ustanovení společenské smlouvy, nebo dle obchodního zákoníku, a to v prvním roce, ve kterém vykáže čistý zisk ve výši minimálně 10 % z tohoto zisku, ovšem ne více než 5 % hodnoty základního kapitálu. V dalších letech rezervní fond doplňuje minimálně 5 % z čistého zisku, až do té doby, nedosáhne-li alespoň 10 % základního kapitálu. 81 Orgány společnosti s ručením omezeným Valná hromada Valná hromada, jakožto nejvyšší orgán s.r.o. schvaluje: - řádnou, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku, - stanovy, 76 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 116 77 se souhlasem valné hromady 78 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 117 79 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 117a 80 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 123 81 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 124 27

rozhoduje o: - rozdělení zisku a úhradě ztráty, - změně obsahu společenské smlouvy, - změnách základního kapitálu, - přeměnách společnosti, jmenuje, odvolává a rozhoduje o odměňování: - jednatelů, - členů dozorčí rady, - likvidátorů. 82 Společník má právo účastnit se valné hromady osobně, nebo na základě plné moci pověřit jinou osobu. 83 Podle obchodního zákoníku je valná hromada usnášeníschopná, účastní-li se jejího jednání alespoň tolik společníků, kteří mají minimálně polovinu hlasovacích práv. 84 Valná hromada rozhoduje 85 - prostou většinou hlasů přítomných společníků v základních záležitostech, - dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků v závažných otázkách (např. při zrušení společnosti). 86 Valná hromada se musí konat alespoň jednou ročně a svolávají ji jednatelé. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. 87 Každý společník obdrží písemnou pozvánku na valnou hromadu včetně programu jednání minimálně 15 dnů před jejím konáním. Body, které nejsou uvedeny na pozvánce, mohou být na valné hromadě projednány pouze v případě účasti všech společníků. 88 82 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 125 83 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 126 84 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 127 85 nestanoví-li společenská smlouva vyšší počet hlasů 86 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 127 87 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 128 88 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 129, odst. 1 28

Jednatelé jsou povinni svolat valnou hromadu do jednoho měsíce od doby, kdy o to požádají společníci s podílem nejméně 10 % na základním kapitálu. Neučiní-li tak, mohou ji tito společníci svolat sami. 89 Každý společník, jednatel, likvidátor, insolvenční správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li řádně svolána, ode dne, kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, nejdéle však do jednoho roku od konání valné hromady, zaniká. 90 Pokud má společnost s ručením omezeným pouze jednoho společníka, vykonává působnost valné hromady tento společník. Každé jeho takovéto rozhodnutí musí být učiněno písemnou formou a společníkem podepsané, případně mít formu notářského zápisu. 91 Jednatelé statutární orgán společnosti Jednatelem (jednateli) společnosti s ručením omezeným je fyzická osoba jmenovaná valnou hromadou, přičemž není třeba, aby byla společníkem. 92 V odpovědnosti jednatelů je řádné vedení účetnictví, seznamu společníků a informační povinnost vůči společníkům. 93 Na jednatele se vztahuje zákaz konkurence, proto nesmí 94 sám být osobou samostatně výdělečně činnou, společníkem s neomezeným ručením, nebo statutárním orgánem jiné právnické osoby, to vše pokud se jedná o stejný obor podnikání. 95 89 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 129, odst. 2 90 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 131, odst. 1 91 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 132 92 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 133 93 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 135 94 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 136, odst. 1, body a) d) 95 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 136 29

Dozorčí rada V působnosti dozorčí rady je dohled nad činností jednatelů, kontrola účetních záznamů, účetních závěrek a informování o zjištěných skutečnostech valné hromady. 96 Její členy jmenuje a odvolává valná hromada. Musí mít nejméně tři členy, jejichž povinností je dodržovat podobně jako jednatelé zákaz konkurence. 97 Změna společenské smlouvy Ke změně obsahu společenské smlouvy může dojít buď rozhodnutím valné hromady, o kterém je třeba v tomto případě vyhotovit notářský zápis, nebo souhlasem všech společníků. 98 Změny základního kapitálu Jedná se o jeho zvýšení či snížení. Zvýšit základní kapitál lze jednak peněžitými vklady (pouze v případě, že jsou již všechny předchozí peněžité vklady splaceny), nebo nepeněžitými (pro ně není žádné omezení). O změnách základního kapitálu rozhoduje valná hromada. 99 Ke zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady mají přednostní právo stávající společníci, v tomto případě by se jednalo o převzetí tzv. závazku ke zvýšení vkladu. 100 Ke zvýšení základního kapitálu může na základě rozhodnutí valné hromady dojít i z vlastních zdrojů společnosti. Všem společníkům se navýší jejich vklady se zachováním původního poměru vkladů. 101 Povinností jednatelů v souvislosti se zvýšením i snížením základního kapitálu je podat návrh na zápis těchto změn do obchodního rejstříku, a to bez zbytečného odkladu. 102 96 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 138 97 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 139 98 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 141 99 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 142 100 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 143 101 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 144 102 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 145 30

Zánik účasti společníka ve společnosti K zániku účasti společníka ve společnosti může dojít: - zrušením účasti společníka soudem - společník navrhne, aby jeho účast ve společnosti zrušil soud (nesmí jít o jediného společníka), 103 - vyloučením společníka - neplní-li společník své povinnosti, může se u soudu domáhat vyloučení společníka ze společnosti sama společnost, dříve ovšem musí být společník na tuto variantu písemně upozorněn, 104 - dohodou o ukončení účasti - musí být sjednána písemně. 105 Vypořádací podíl Nárok na vypořádací podíl vzniká společníkovi, který ukončil svou účast ve společnosti. Vypořádací podíl společnost vyplatí, jakmile společník splatí celou výši svého vkladu, máli již splaceno, tak bez zbytečného odkladu. 106 Zrušení a likvidace společnosti s ručením omezeným Ke zrušení společnosti dochází: - uplynutím doby, na kterou byla založena, - splněním cíle, pro který byla založena, - rozhodnutím valné hromady o zrušení společnosti, nebo o přeměnách společnosti, - rozhodnutím soudu - za podmínek specifikovaných ve společenské smlouvě, - v případě, pokud dle ustanovení společenské smlouvy nepřísluší rozhodnutí o zrušení valné hromadě (je nutná dohoda všech společníků). 107 Zrušuje-li se společnost s ručením omezeným s likvidací, vzniká každému společníkovi právo na podíl na likvidačním zůstatku. 108 Ke společnosti s ručením omezeným můžeme shrnout, že co se týká administrativní, časové a finanční náročnosti při založení je velmi podobná příspěvkové organizaci. 103 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 148 104 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 149 105 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 149a 106 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 150 107 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 151-153 108 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 153 31

Administrativní náročnost je dána především nutností sepsat společenskou smlouvu či listinu, což se provádí u právníka či notáře a splnit další povinnosti nutné k zápisu do obchodního rejstříku. Samotný proces založení trvá několik týdnů časová náročnost při založení. Finanční náročnost vyjadřuje především nutnost zaplatit příslušné poplatky spojené se založením (např. odměna právníkovi, kolek, atd.). Odlišnost je v kapitálové náročnosti založení, kde je u s.r.o. stanovena minimální výše základního kapitálu 200 000,- - Kč. Společnost s ručením omezeným je primárně určená forma organizace pro poskytování soukromých statků, ale není vyloučeno její použití pro poskytování statků veřejných. Na jejím podnikání se jako společníci mohou účastnit i další osoby. Jedná se o obchodní společnost, jejímž základním cílem podnikání je tvorba zisku. Je-li jejím společníkem (zakladatelem) obec, je jasné, že se podílí na základním rozhodování dané společnosti (otázka jednání valné hromady) a dále zde funguje běžná komunikace mezi vedením obce a vedením s.r.o. týkající se běžného každodenního provozu, nových požadavků ze strany obce atd. Na personální politice se obec podílí pouze v rámci jednání valné hromady, která jmenuje jednatele či ředitele. Co se týká majetkové závislosti na obci, není zde tak vysoká jako u ostatních výše zmíněných forem organizace. Majetková závislost nemusí být žádná (společník vloží peněžní vklad do základního kapitálu při založení společnosti a dále se již neangažuje), nebo vloží při založení společnosti vklad nepeněžní (např. stroje, budovu, atd.). V dalším životě společnosti již do jejího majetku většinou dále nezasahuje (i když reálná je např. forma darování majetku apod.). Odpisování majetku s.r.o. Společnost s ručením omezeným provádí odpisování majetku v souladu s příslušnými ustanoveními zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 2.3.2 Akciová společnost Dle obchodního zákoníku se akciovou společností rozumí společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. 109 109 Zdroj: Zák. č. 513/1991 Sb., 154, odst. 1 32