Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2009 Lucie Uvarová

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky Zásady tvorby rozpočtu obce Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno 2009 Vypracovala: Lucie Uvarová

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zásady tvorby rozpočtu obce vypracovala samostatně a použila jen pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne podpis

4 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala panu Doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Také bych ráda poděkovala referentce finančního odboru Úřadu městské části Brno Žabovřesky, paní Nataše Zemanové, a ostatním zaměstnancům úřadu, za poskytnutí nezbytných materiálů a informací, bez nichž by tato práce nevznikla.

5 ABSTRAKT Bakalářská práce je vypracována na téma Zásady tvorby rozpočtu obce. V literární rešerši jsou vymezeny základní pojmy z dané problematiky, především obecní rozpočet, se zaměřením na jeho strukturu, tvorbu, zásady rozpočtu, příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Vlastní práce se zabývá problematikou tvorby a čerpání rozpočtu na příkladu městské části Brno Žabovřesky. Jednotlivé položky příjmů a výdajů jsou analyzovány dle skutečných hodnot v pětiletém období a to včetně financování. Ve vlastní práci je rovněž ukázán vztah města Brna k městským částem a to z hlediska rozpočtů. V závěru práce je provedena analýza majetku obce. Klíčová slova Obecní rozpočet, rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje, financování, majetek ABSTRACT This bachelor's thesis is elaborated on the theme of "Principles of community budget. In the literary research are set out basic terms of the issue, particularly the municipal budget, focusing on its structure, development, principles of budget, revenue and expenditure budget. Own work deals with the problems production and dumping budget for example the city district Brno Žabovřesky. Individual items of income and expenditure are analyzed according to the actual values in the five-year period, including financing. In own work is also shown a relationship to the city of Brno and city districts in terms of budgets. In conclusion this work is an analysis of community property. Key Words The municipal budget, budgetary revenues, budgetary expenditures, funding, property

6 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ REŠERŠE Územní samospráva Charakteristika obce Působnost obce Orgány obce Hospodaření obce Rozpočet obce Rozpočtový proces Rozpočtová skladba Příjmy rozpočtu Výdaje rozpočtu Financování třída Majetek obce Vymezení majetku obce Hospodaření s majetkem obce Ukazatel dluhové služby CÍL PRÁCE A METODIKA VLASTNÍ PRÁCE Město Brno Hospodaření města Brna Městská část Brno Žabovřesky Historie MČ Brno Žabovřesky Činnost Úřadu městské části Brno - Žabovřesky Finanční vztah města Brna a městských částí Hospodaření MČ Brno Žabovřesky Příjmy rozpočtu Výdaje rozpočtu Financování Majetek obce... 51

7 4.4.5 Rok 2008 a návrh rozpočtu roku Ukazatel dluhové služby ZÁVĚR LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 60

8 1 ÚVOD Hospodaření obcí stojí na dvou pilířích, jedním je rozpočet a druhým majetek obce. Rozpočet můžeme brát jako finanční plán určitého společenství lidí, které na jednu stranu stanoví své předpokládané příjmy a na druhou stranu své předpokládané výdaje. Bez tohoto určení by tato společnost nemohla existovat. Vlastnictví majetku zase obci umožňuje samostatně s ním nakládat a hospodařit. Rozpočet je tedy dokument, který je pro hospodaření obcí zásadní. Správné sestavení rozpočtu je však nejtěžším úkolem obce. Obec musí zjistit, jaké bude mít v daném roce příjmy a od těchto příjmů určit výši výdajů. Diskutovaným tématem rozhodování o rozpočtu je také financování obce a hospodaření obce s jim svěřeným majetkem. Ve své práci se zaměřuji podrobně na rozpočet městské části Brno Žabovřesky včetně jejího vztahu k rozpočtu města Brna. Podklady nezbytné pro vypracování této práce jsem získala z finančního odboru Úřadu městské části Brno Žabovřesky. Na tomto finančním odboru jsem vykonávala svoji odbornou praxi v rámci studia na Provozně ekonomické fakultě, oboru manažersko - ekonomického. V literární rešerši práce vymezuji hlavní pojmy týkající se územní samosprávy a obce. Další část práce se věnuje problematice rozpočtu obce, a to jak tvorbě a struktuře rozpočtu, příjmovým a výdajovým částem rozpočtu, ale například i zásadám tvorby obecního rozpočtu. Ve vlastní práci charakterizuji nejprve město Brno a uvádím obecné informace o městské části Brno - Žabovřesky, která pod město Brno přísluší. Taktéž v práci najdeme jejich vzájemné propojení a to především z hlediska rozpočtů. Většinu vlastní práce pak zaujímá konkrétní rozbor rozpočtu městské části a jejího majetku. Závěr bakalářské práce je zaměřen na zhodnocení hospodaření městské části Brno Žabovřesky s možnými doporučeními ke zlepšení tohoto systému hospodaření. 8

9 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Územní samospráva Územní samospráva zabezpečuje řadu úkolů, nejdůležitější jsou úkoly ekonomické povahy, tedy zabezpečování různých druhů veřejných statků. Důležitým nástrojem zabezpečování úkolů územní samosprávy a financování potřeb v lokálním a regionálním veřejném sektoru, ale i pro ovlivňování dlouhodobého sociálně ekonomického rozvoje v obcích v regionu, jsou rozpočty jednotlivých článků územní samosprávy, případně další mimorozpočtové účelové fondy Charakteristika obce Charakteristiku obce jako územního společenství občanů, které má právo na samosprávu, určuje základní zákon státu, tedy Ústava ČR. Obec se v ní vyznačuje třemi základními znaky a to územím, občany, kteří na tomto území žijí a působností obce, tedy samosprávou. V zákoně č. 128 /2000 Sb. o obcích najdeme obec vymezenou jako základní územní samosprávné společenství občanů tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce, každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zákon jinak Působnost obce Obec je právnická osoba a Ústava ČR i zákon o obcích jí označují za tzv. veřejnoprávní korporaci. Je tedy právnickou osobou veřejného práva a vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Obec je nadána dvěma druhy působnosti a to samostatnou působností (samosprávou) a přenesenou působností (státní správou), které musí vždy při výkonu své funkce rozlišovat. 1 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s

10 Samostatná působnost Samostatná působnost obce určuje obci právo samostatně se rozhodovat v mnoha oblastech veřejné správy, mít obecní majetek a hospodařit s ním dle vlastního rozpočtu, což je vymezeno v zákoně o obcích. Samostatnou působnost obce vykonává v ČR volené zastupitelstvo, samotná realizace pak připadá výkonným orgánům a obecnímu úřadu. Právo na vlastní samosprávu určuje obci Ústava ČR. Rozsah samostatné působnosti je pro všechny obce stejný bez ohledu na to, kolik obyvatel obec má. Z hlediska práva je teda vytvořena naprostá rovnost mezi jednotlivými obcemi, faktický rozsah samosprávy pak ale záleží především na tom, s jak vysokým rozpočtem obec disponuje. V této působnosti není obec nikomu podřízena, ani orgánům kraje ani orgánům státu, podléhá však do jisté míry dozoru ze strany státu. Přenesená působnost Vedle samosprávy vykonává obec také přenesenou působnost, tedy samostatnou správu delegovanou na obec státem. Vykonávají ji výkonné orgány obcí a jsou v této činnosti podřízeny a kontrolovány orgány státní správy a krajskými úřady. Obecní úřad vykonává v přenesené působnosti státní správu v rozsahu vymezeném v zákoně o obcích. Rozsah výkonu přenesené působnosti se u obcí liší a to především s ohledem na to, o jakou obec jde. Podle rozsahu svěřené státní správy rozděluje zákon o obcích obce na tři kategorie, a to na obce, obce s pověřenými obecními úřady a obce s rozšířenou působností. Vedle tohoto rozdělení máme také obce s matričním úřadem nebo stavebním úřadem. Odlišný rozsah výkonu přenesené působnosti však neznamená, že by se obce nacházely v pozici nadřízenosti nebo podřízenosti. 10

11 2.3 Orgány obce Podle PEKOVÉ, lze v demokratických zemích na municipální úrovni rozdělit orgány obce do dvou skupin a to na: volené orgány, složené z volených zástupců občanů, v nichž pracují dobrovolně členové - občané, a výkonné orgány s placenou administrativou zaměstnanci. 2 Zastupitelstvo obce je kolektivním voleným orgánem, kterému je podle 84 a 85 zákona o obcích vyhrazeno rozhodovat o nejdůležitějších záležitostech patřících do samostatné působnosti obce. Do pravomocí zastupitelstva v rámci samostatně působnosti obce patří zejména schvalování rozpočtu a závěrečného účtu obce, vydávání obecně závazných vyhlášek, program rozvoje obce, volba a odvolání starosty, místostarosty a členů rady obce a podobně. V neposlední řadě je to taktéž zřizování obecní policie, rozhodování o názvech ulic a dalších veřejných prostranství. Zasedání zastupitelstva obce jsou pořádány většinou jednou za měsíc a musí na nich být přítomna nadpoloviční většina členů zastupitelstva. K platnému usnesení musí být vyslovena nadpoloviční většina všech zastupitelů, nikoliv tedy jen nadpoloviční většina přítomných zastupitelů na zasedání. Zasedání zastupitelstva jsou vždy veřejná, svolává a řídí je starosta obce. Členové zastupitelstva jsou zvolení zástupci jednotlivých stran, popřípadě i nezávislí zastupitelné. Jsou voleni na čtyřleté volební období a podle zákona o obcích se rozlišují na dvě skupiny, a to na uvolněné, kteří jsou ze svého současného pracovního poměru dlouhodobě uvolněni a je jim přiznána měsíční odměna podobna platu a neuvolněné členy zastupitelstva, kterým odměna vyplacena být může, nikoliv však musí. Počet členů zastupitelstva je odvozen od počtu obyvatel obce a velikosti územního obvodu obce. 2 PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. Praha: Codex Bohemia, s

12 Rada obce je výkonným orgánem obce pro samostatnou působnost obce a skládá se ze starosty, místostarosty a radních. Vykonává především to, co je jí uloženo od zastupitelstva a tomuto orgánu také odpovídá. Starostu, místostarostu a další členy rady obce volí do svých řad zastupitelstvo. Jednání rady obce jsou neveřejná zasedání a usnesení rady je schváleno jen tehdy, hlasuje-li pro usnesení nadpoloviční většina všech jejích členů. Počet členů rady je lichý, musí se pohybovat v rozmezí od pěti do jedenácti a nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Rada obce však nepůsobí ve všech obcích. Tam, kde je počet členů zastupitelstva menší než patnáct, se rada nevolí a její pravomoc přebírá starosta obce a do určité míry i zastupitelstvo. Funkce starosty je především zastupování obce navenek, je tedy v postavení statutárního orgánu právnické osoby. Podíl na rozhodování o záležitostech patřících do samosprávy obce mají ale kolektivní orgány, tedy zastupitelstvo a rada, funkci starosty lze teda přirovnat spíše k funkci prezidenta. Starosta svolává zastupitelstvo obce a je mu také odpovědný. Připravuje, svolává, a řídí schůze rady obce, jmenuje a odvolává tajemníka obce a není-li tajemník zvolen, vykonává jeho funkci. U obcí, kde se nevolí obecní rada, přebírá starosta i tuto funkci. Ve statutárních městech zaujímá funkci starosty primátor, který je rovněž volen zastupitelstvem obce a je mu odpovědný. Primátor funguje jako představitel statutárního města. Obecní úřad vykonává veškerou státní správu svěřenou obci s výjimkou té, kterou zákon výslovně přiznává zastupitelstvu, radě a starostovi. V samostatné působnosti většinou obecní úřad plní úkoly, které mu zadalo zastupitelstvo nebo rada obce a pomáhá výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti. Dá se říci, že obecní úřad je takovým servisem samosprávy. 12

13 Obecní úřad je tvořen starostou, jeho zástupci, tajemníkem obecního úřadu a zaměstnanci obce. V čele úřadu stojí starosta, který je v pozici nadřízenosti nad zaměstnanci obce v úřadu a také tajemníka. Výkonným orgánem obecního úřadu jsou odbory. Počet odborů a jejich zaměření závisí na velikosti obce a rozsahu samostatné a přenesené působnosti obce. Struktura a názvy odborů nejsou předepsány a proto se mohou v jednotlivých obcích lišit Hospodaření obce Hospodaření obce závisí na dvou pilířích. Jedním z nich je rozpočet obce a druhý majetek obce. Veřejné rozpočty lze brát jako finanční plán společenství lidí, ve kterém se stanoví předpokládané příjmy a předpokládané výdaje za určité časové období. Vždy by se měl předpokládaný rozsah výdajů obce, odvíjet od dostupných příjmů obce Rozpočet obce Územní rozpočet je jedním z nejdůležitějších nástrojů zajištění činnosti územní samosprávy. Každá obec musí vytvářet rozpočet, je jejím finančním plánem, podle kterého celý rok hospodaří. Rozpočet je významný dokument, který musí obec každý rok sestavovat a zastupitelstvo každoročně schvalovat. Obecní rozpočty jsou součástí veřejných rozpočtů, do které dále patří také například rozpočty krajské, rozpočty příspěvkových organizací zřizovanými územně správními celky, rozpočet státní, rozpočty zdravotních pojišťoven apod. V praxi územních rozpočtů je velmi důležité rozhodování o optimálním přiřazení příjmů a výdajů. Toto optimální přiřazení ovlivňuje jejich míru samofinancování, tj. do jaké míry může obec financovat své výdaje související se 3 MINISTERSTVO VNITRA ČR, VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PRO VEŘEJNOU SPRÁVU ČR, o.p.s.: Příručka člena zastupitelstva obce po volbách Praha: Svaz měst a obcí české republiky, s

14 zabezpečováním veřejných statků. Taktéž ovlivňuje míru finanční soběstačnosti danou poměrem vlastních příjmů k celkovým příjmům rozpočtu. PAŘÍZKOVÁ charakterizuje rozpočet jako: 1. decentralizovaný peněžní fond, ve kterém se soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, které se pak rozdělují a používají na financování veřejných statků. Tvoří, rozděluje a používá se na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti; 2. bilance, která bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtové období; 3. rozpočtovým plánem, podle kterého se v rozpočtovém období hospodaří; 4. nástroj prosazování cílů municipální, resp. regionální politiky, jako součásti veřejné politiky, který slouží ke splnění volebních programů. 4 Hospodaření s rozpočtovými prostředky je většinou charakterizováno tímto vztahem, přičemž rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. F 1 + P V = F 2, kde F1 stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období; P příjmy; V výdaje; F2 stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období. Je-li F1 > F2 obec vytváří finanční rezervu pro hospodaření v dalším rozpočtovém roce. Opačný vztah znamená použití minulých rezerv nebo jiných zdrojů na vyrovnání roční rozpočtové bilance. Zákon hovoří o tom, že rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný, charakterizovaný vztahem P = V, kde P představují příjmy a V představují výdaje. Lze však sestavit i rozpočet přebytkový, kdy P > V, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v dalších letech a tím jsou 4 PAŘÍZKOVÁ, I.: Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, s

15 uchovány pro účely budoucích potřeb. Na druhou stranu je možné sestavit rozpočet schodkový, kdy P < V, pouze však je-li známo, čím bude rozpočtový schodek uhrazen. Například ušetřenými finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem či finanční výpomocí. Není doporučeno sestavování tohoto schodkového rozpočtu, neboť vede k zadlužování obce, a s tím spojených problémů se splácením dluhu včetně úroků v dalších letech (tzv. dluhové služby). 5 Při zpracování rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočtový výhled je označován jako pomocný nástroj obce sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodaření obce. Sestavuje se zpravidla na 2-5 let následující po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje základní údaje o příjmech, výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Dále můžeme dělit rozpočty také podle rozpočtové skladby, a to na: běžný rozpočet, což je bilance běžným příjmů a výdajů, každoročně pravidelně se opakujících, vztahujících se k rozpočtovému roku; kapitálový rozpočet, tvořící příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a příjmy z prodeje finančního majetku Rozpočtový proces Rozpočtový proces představuje činnost orgánů obce, a to volených i výkonných, spojenou se sestavením návrhu rozpočtu obce, jeho schválením a realizací během rozpočtového období, kontrolou jeho plnění a schválení závěrečné skutečné bilance hospodaření. Rozpočtové období trvá rok a je shodné s kalendářním rokem. Rozpočtový proces je však delší a trvá zpravidla rok a půl až dva roky. 5 PAŘÍZKOVÁ, I.: Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, s. 59 a 4 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 6 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s

16 ETAPY ROZPOČTOVÉHO PROCESU 1. Sestavení návrhu rozpočtu Sestavování místního rozpočtu je jednou z nejdůležitějších a nejobtížnějších etap rozpočtového procesu. Jedná se o nejpřesnější předvídání a naplánování příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Jde o to, aby naplánované příjmy a naplánované výdaje byly reálné a splnitelné. Návrh rozpočtu obce sestavuje výkonný orgán obce, tedy finanční odbor dle rozpočtových zásad. Návrh rozpočtu musí být zveřejněn nejpozději 15 dnů před projednáváním v obecním zastupitelstvu, aby se k němu mohli občané náležitě vyjádřit. 2. Projednání a schválení rozpočtu Druhá etapa rozpočtového procesu se skládá ze samotného projednání návrhu rozpočtu a jeho schválení, které je uskutečňováno v obecním zastupitelstvu. Schvaluje se nejen struktura příjmů a výdajů, ale i celková výše rozpočtu obce. Pokud o rozpočtu zastupitelstvo nerozhodne do začátku příslušného rozpočtového období, hospodaří obec dle tzv. rozpočtového provizoria. Zastupitelstvo poté stanoví objemy nezbytných výdajů na dobu do schválení řádného rozpočtu a to na základě loňského rozpočtu. 3. Plnění rozpočtu Po schválení obecního rozpočtu začíná vlastní plnění rozpočtu neboli rozpočtové hospodaření. Rozpočtové prostředky mají být vynakládány co nejhospodárněji, použity na účel jim stanovený a mohou být použity pouze do konce rozpočtového roku. Nedodržení časového či účelového hlediska z důvodů řádného plnění úkolů je však v zákoně o rozpočtových pravidlech možné, a to s využitím tzv. rozpočtového opatření. 4. Průběžná kontrola plnění rozpočtu Průběžnou kontrolu rozpočtu provádějí volené a výkonné orgány a to během rozpočtového období. Analyzují příčiny neplnění rozpočtu a určují vhodná opatření k eliminaci negativních vlivů na hospodaření obce. Konkrétní četnost 16

17 kontroly a konkrétní účel kontroly stanovuje zastupitelstvo obce a to na základě vyhrazených pravomocí v zákoně o obcích. 5. Přehled o skutečném plnění rozpočtu, tzv. závěrečný účet Po skončení rozpočtového období je sestavován závěrečný účet obce. I zde musí být toto rozhodnutí zveřejněno 15 dnů před jeho projednáváním v obecním zastupitelstvu, aby se k němu mohli vyjádřit občané. Dle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, si pak obce nechávají přezkoumat svůj závěrečný účet příslušnému krajskému úřadu nebo auditorovi. Ve všech fázích rozpočtového procesu je třeba dodržovat určitá pravidla a obecně platné rozpočtové zásady: každoroční sestavování a schvalování územního rozpočtu; reálnost a pravdivost rozpočtu, tj. reálný odhad příjmů a výdajů, aby bylo možné splnit rozpočet jako finanční plán bez výrazných odchylek; úplnost a jednotnost rozpočtu dosažená pomocí závazné rozpočtové skladby; dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu je základem úspěšného dlouhodobého hospodaření; hospodárnost a efektivnost, účetní audit; publicita, jejímž výsledkem je důkladná informovanost občanů o hospodaření obce, je předpokladem účinné občanské kontroly Rozpočtová skladba Podrobné členění příjmů a výdajů v podobě přehledného systému je označováno jako rozpočtová skladba (klasifikace), která umožňuje souhrnný pohled na finanční hospodaření obce. Vychází z opatření ministerstva financí ČR 374/1992 pro státní rozpočet a pro místní rozpočty. Jedná se o třídění příjmů a výdajů dle jednotlivých znaků, zásad a pravidel. Rozpočtová skladba 7 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s

18 má být jasná, přehledná a jednoduchá. Umožňuje analyzovat peněžní operace v rámci běžného i kapitálového rozpočtu, lze pomocí ní porovnávat jednotlivé rozpočty v čase i rozpočty vzájemně mezi jednotlivými subjekty. Pro všechny veřejné rozpočty platí jednotná klasifikace. Třídění příjmů a výdajů podle závazné rozpočtové skladby respektuje zásady: jednotnosti a závaznosti, každý údaj rozpočtu má své jednoznačně identifikované místo a je tříděn podle čtyřmístného číselného kódu; stability třídění rozpočtů, je důležitá pro potřeby makroekonomických analýz, pro časovou srovnatelnost a pro analýzu plnění rozpočtů; srozumitelnosti, při třídění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů na základě jasně definovaných hledisek; kompatibility s mezinárodními účetními a statistickými standardy, aby byla zajištěna transparentnost na mezinárodní úrovni; 8 potřebu agregace, sumarizace a využití principu konsolidace, aby nedocházelo k několikerému načítání některých operací. 9 Rozpočtová skladba je upravena vyhláškou Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje analyzovat příjmy a výdaje pomocí využití třídění z hlediska odpovědnostního, druhového, odvětvového a konsolidačního. Odpovědnostní neboli kapitolní třídění Toto třídění je použito pouze pro státní rozpočet, pro obec a kraje je nepovinné, ale zůstává v jejich pravomoci ho využít. Dle odpovědnostního hlediska se jedná o třídění rozpočtu do kapitol, které vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu, v němž se realizují peněžní operace. 8 PAŘÍZKOVÁ, I.: Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, s PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s

19 Druhové třídění Třídění druhové je základním systémem třídění v rozpočtové skladbě. Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje podle příjmových a výdajových druhů. Druhové třídění umožňuje odlišit rozpočtové třídy, seskupení položek, podseskupení položek a jednotlivé položky příjmů a výdajů pomocí čtyřmístného číselného kódu. Příjmy představují inkasa připsaná na bankovní účet, nelze však do nich zahrnout příjmy jako jsou vypůjčené finanční prostředky nebo přijaté splátky půjček. Výdaje jsou platby odepsané z bankovního účtu a rovněž zde nemůžeme zahrnout splátky vypůjčených peněžních prostředků ani použití finančních prostředků za účelem jejich zhodnocení. 10 REKTOŘÍK třídí peněžní operace do osmi tříd následujícím způsobem: 1) Příjmové operace daňové nedaňové kapitálové přijaté dotace 2) Výdajové operace běžné výdaje kapitálové výdaje 3) Financování 11 Odvětvové třídění Z hlediska odvětvového jsou příjmy a výdaje tříděny dle účelu, na jaký jsou peněžní prostředky vydávány, neboli do jakého odvětví. Využívá se čtyřmístný klasifikační kód třídění na skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy. Toto členění umožňuje získat přehled o základních odvětvích, která se do rozpočtu zařazují. 10 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s REKTOŘÍK, J.,ŠELESOVSKÝ J. a kolektiv: Jak řídit kraj, město, obec, II. díl - Finance, Rozpočty, Účetnictví, Veřejná kontrola. Brno: Masarykova univerzita, s

20 Odvětvové třídění třídí jen operace výdajové a vybrané daňové a kapitálové příjmy. Dle vyhlášky MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů sem patří zejména skupiny: zemědělství a lesní hospodářství průmyslová a ostatní odvětví hospodářství služby pro obyvatelstvo sociální věci a politika zaměstnanosti bezpečnost státu a právní ochrana všeobecná veřejná správa a služby Konsolidační třídění Z hlediska konsolidačního se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a příjmy vznikající uvnitř této soustavy. Příjmy a výdaje se třídí dle stupňů konsolidace, kde se za stupeň konsolidace považuje okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, mezi nimiž peněžní převody probíhají a jak se tyto údaje sumarizují Příjmy rozpočtu KINŠT charakterizuje příjmy jako veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, z domácí ekonomiky i ze zahraničí, včetně přijatých darů a dotací a přijatých splátek půjček, poskytnutých za účelem rozpočtové politiky. 12 DAŇOVÉ PŘÍJMY TŘÍDA 1 Nejvýznamnější skupinu běžných příjmů tvoří zpravidla daňové příjmy, což jsou povinné neopětované příjmy plynoucí z daní, vybíraných celostátně a místních poplatků. 12 KINŠT, J.: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady. Praha: Pragoeduca, s

21 Takzvaná rozpočtová pravidla vymezují daňové určení, tzn. určují druhy daní vybírané podle celostátně platných zákonů, jejichž výnos plyne přímo do rozpočtů obcí. Jedná se o svěřené daně. Podle daňových určení lze rovněž stanovit podíl na celostátně vybíraných daních, které bude příjmem rozpočtu obce, to jsou tzv. sdílené daně. Příjmem rozpočtů obcí jsou rovněž místní poplatky, které sice nejsou součástí daňové soustavy, ale svým charakterem daněmi jsou a najdeme je v zákoně č. 565 /1990 Sb. o místních poplatcích. Místní poplatky mají fakultativní charakter, tedy orgány obcí (především zastupitelstvo) rozhodují, zda budou poplatky vybírat od fyzických či právnických osob a jaké poplatky budou vybírat. Veškeré náležitosti spojené s vybíráním místních poplatků jako jsou maximální možná sazba a rozpětí sazeb upravuje zákon o místních poplatcích. Do daňových příjmů zahrnujeme rovněž správní poplatky neboli příjmy z vlastní správní činnosti. Jedná se o poplatky na správní úkony spojené s vykonávání přenesené působnosti obce. Jejich výši nemohou orgány obce ovlivnit, je upravena celostátně platným zákonem č 368 /92 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o činnosti, jako jsou výpisy z matrik, vystavení různých dokladů, ověření pravosti dokladů, podpisů apod. NEDAŇOVÉ PŘÍJMY TŘÍDA 2 Nedaňovými příjmy se rozumí veškeré opětované příjmy, jako jsou příjmy z vlastního podnikání, uživatelské poplatky, sankční pokuty, příjmy z mimorozpočtových fondů a ostatní příjmy. KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY TŘÍDA 3 Kapitálové příjmy jsou příjmy z prodeje dlouhodobého majetku pořizovaného z investičních prostředků a finančních aktiv, jako jsou například akcie, majetkové podíly a přijaté dary pro investiční účely PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. Praha: Codex Bohemia, s

22 PŘIJATÉ DOTACE TŘÍDA 4 Obce jsou finančně nesoběstačné subjekty, proto potřebují ve větší či menší míře dodatečné finanční prostředky zejména za státního rozpočtu. Přijaté dotace jsou tedy významnou částí rozpočtu obce a lze je charakterizovat jako neopětované a nenávratně inkasované dotace a dary od jiných úrovní vlády a od zahraničních vlád a institucí. Většinu dotací obce tvoří dotace ze státního rozpočtu. Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí jsou považovány za projev solidarity a obecné podpory obcí i podporou specifických činností obcí, na kterých má stát svůj zájem. Dotace ze státního rozpočtu jsou účelové i neúčelové a mají charakter běžných dotací, poskytovaných na financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb, nebo charakter kapitálových dotací, tj. jednorázových, pravidelně se neopakujících na financování dlouhodobých potřeb. Účelové dotace jsou poskytovány na financování běžných potřeb a jsou považovány za jeden z nepřímých nástrojů kontroly a vlivu státu na hospodaření obce, neboť jejich použití kontroluje. Tímto způsobem je omezována do určité míry pravomoc místních orgánů, a proto jsou tyto druhy dotací ve vyspělých zemích omezovány. Neúčelové dotace se poskytují zpravidla podle souboru ukazatelů, z nichž největší váhu má ukazatel počtu obyvatel Výdaje rozpočtu Podle KINŠTA jsou výdaje veškeré nenávratné platby na běžné i kapitálové účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) za účelem rozpočtové politiky. Výdaje můžeme rozdělit na běžné a kapitálové, toto rozdělení je dnes využíváno skoro ve všech zemích a je předpokládána jejich unifikace, aby bylo možné provádět mezinárodní analýzy a srovnání. 14 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J.: Veřejná správa a finance. Praha: Codex Bohemia, s

23 BĚŽNÉ VÝDAJE TŘÍDA 5 Běžné výdaje slouží k financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb v běžném rozpočtovém roce. Někdy bývají označovány jako provozní nebo neinvestiční výdaje. Tyto výdaje dále dělíme na: neinvestiční nákupy - výdaje na zboží a služby a náklady spojené s pracovní silou neinvestiční transfery - výdaje s charakterem dotací, příspěvků a dávek poskytovaných mimo rozpočtovou jednotku neinvestiční půjčky - nenávratně půjčené prostředky jiným subjektům. KAPITÁLOVÉ VÝDAJE TŘÍDA 6 Kapitálové výdaje naopak slouží k financování dlouhodobých, především investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období a jsou jednorázové, pravidelně se neopakující. Tyto investiční výdaje dělíme na: investiční nákupy - výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, akcií a majetkových účastí investiční transfery - výdaje charakteru dotací a příspěvků poskytovaných mimo rozpočtovou jednotku investiční půjčky - návratně poskytnuté prostředky jiným subjektům. 15 Dle PAŘÍZKOVÉ je nutné výdaje obecního rozpočtu nejprve použít na pokrytí plynulého chodu a nejnutnějšího provozu všech veřejných prospěšných zařízení především na úseku školství, zdravotnictví a sociálního zabezpečení. Další investování peněžních prostředků zvažují na svých zasedáních pracovníci finančních odborů, radní a následně zastupitelé. Vždy je však obec oprávněna vynakládat své finanční prostředky pouze prostřednictvím svého výdajového účtu. Tato zásada umožňuje jak celospolečenský pohled na obecní finance, ale 15 KINŠT, J.: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady. Praha: Pragoeduca, s

24 rovněž usnadňuje samotné obci pohled na své vlastní finance. Dle výdajových rozpočtů lze rovněž porovnat jednotlivé obce v ČR mezi sebou. Výdaje rozpočtové skladby můžeme dělit, podobně jako u státního rozpočtu, taktéž na výdaje plánované a neplánované. Plánované výdaje rozpočtu obce jsou výdaje přesně určitelné, lze u nich podrobně zvažovat jejich objem a strukturu. Jsou to výdaje vynaložené například na školství. Neplánované výdaje, nebo také nahodilé výdaje, nemůže obec nikdy předem odhadnout a nemůže nijak určit, kdy vzniknou a v jaké výši. Patří sem výdaje způsobené nahodilými událostmi nebo katastrofami, ale také například výdaje sankční. Tyto neplánované výdaje jsou v ČR většinou financovány z rezerv či rezervních fondů Financování třída 8 Do okruhu peněžních operací v rámci rozpočtu obce patří příjmy, výdaje, ale rovněž financování. Do financování zahrnujeme operace, které zabezpečují financování schodku hospodaření nebo využití přebytku hospodaření a jeho dalšího využití v rámci finančního investování a podobně. Financování zahrnuje následující kategorie peněžních operací: a) když si obec sama peníze půjčuje, od banky nebo emisí vlastních dluhopisů a následně tyto vypůjčené peněžní prostředky splatí. b) když obec peníze sama půjčí za účelem optimalizace své likvidity, především cestou nákupu cizích dluhopisů, akcií a následnou maximalizací finančního výnosu z takto realizovaných dočasně volných peněžních prostředků. c) jakoukoliv změnu stavu finančních prostředků na účtech, které jsou odrazem příjmových a výdajových operací hrazených z těchto účtů. d) opravné položky, které charakterizují některé operace, které nemají charakter veřejných rozpočtů nebo mají charakter nepeněžních operací. 16 PAŘÍZKOVÁ, I.: Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, s

25 Pro pochopení smyslu konstrukce rozpočtové skladby a zjištění salda územního rozpočtu je důležitá rovnice: PŘÍJMY VÝDAJE = PŘEBYTEK (+) / SCHODEK(-) = minus / plus FINANCOVÁNÍ Představuje platnost, že skončí-li rozpočet po odečtení příjmů a výdajů přebytkový, musí být úhrn financování roven částce přebytku. Skončí-li však rozpočet jako schodkový, musí být tento schodek profinancován opět stejnou částkou, jaká odpovídá danému schodku Majetek obce Vymezení majetku obce Vlastnictví majetku je jednou z nejdůležitějších předpokladů existence územní samosprávy a sám zákon o obcích články územní samosprávy zavazuje o jim svěřený majetek pečovat. O způsobu využívání a nakládání s majetkem ve vlastnictví obcí má v kompetenci zastupitelstvo obce. Jednotlivé stupně územní samosprávy na našem území vlastnily tradičně různý majetek, jak movitý, tak nemovitý, a to až do konce r Byly však rozdíly ve velikosti majetku, v jeho hodnotě, jak mezi obcemi, tak mezi okresy. Po reorganizaci veřejné správy byl obcím k veškerý majetek znárodněn a až do r národní výbory majetek pouze spravovaly. 18 Po r bylo nutné obcím alespoň část majetku vrátit a to se dělo buďto ze zákona nebo rozhodnutím. Konkrétní právo na vlastní majetek bylo obcím přiznáno na základě zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl již několikrát novelizován a obcím navrací zejména nemovitosti, které byly ve vlastnictví státu. Díky někdy nedostatečným dokumentům a s tím spojených administrativních problémů si tento proces vyžádá delší časové období. 17 KINŠT, J.: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady. Praha: Pragoeduca, s PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s

26 Za zákona byl vrácen do majetku obcí majetek: tzv. historický majetek, to je majetek, který obce vlastnily k a jsou to především nezastavěné pozemky, stavby, pozemky tvořící jeden funkční celek, a taktéž nemovitý majetek, který obce vlastnili mimo své katastrální území. stavby a pozemky převedené do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření. Jde o majetek, který byl v minulosti svěřen do správy organizacím bez právní subjektivity a vrácen obcím. bytový fond s pozemky tvořící jeden funkční celek a domy a jejich příslušenství, které vlastnily v tzv. přímé správě nebo byly postavené po roce 1949 státem v rámci státní bytové výstavby. Do vlastnictví přešla i sídlištní zeleň, chodníky apod. objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k na katastrálním území příslušné obce a majetek investorských organizací. 19 Kulturní památky, muzea, galerie, sbírkové předměty apod. jako historický majetek se vrací do vlastnictví obce pouze na základě rozhodnutí ministerstva kultury ČR. Majetek obcí v České republice tvoří zejména: hmotný majetek nemovitosti (pozemky, budovy, dopravní cesty, vodní plochy); movité věci (vnitřní zařízení budov, stroje, přístroje); majetková práva a pohledávky; peněžní prostředky (hotovosti a vklady na účtech u peněžního ústavu); cenné papíry (šeky, směnky, akcie); nehmotná aktiva (software apod.) PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s

27 Podle TOTHA hraje klíčovou roli vlastnictví rovněž infrastruktura, která je chápána jako celý soubor odvětví, které zajišťují předpoklady pro existenci a další rozvoj všech ostatních činností města a obce, především její ekonomiky, průmyslové a zemědělské výroby. Infrastrukturu dělí TOTH na: technickou infrastrukturu, kam spadají jednak technické sítě (elektrické vedení, vodovody, kanalizace) a jednak jejich obslužné budovy a stavby (čističky odpadních vod, vodojemy aj.) Specifickou součásti infrastruktury je doprava realizována jak na místní úrovni (městská hromadná doprava, místní komunikace), tak na státní úrovni (vodní, letecká, železniční doprava). Taktéž do technické infrastruktury patří spoje, energetika, vodní hospodářství a životní prostředí. sociální služby, je infrastruktura zahrnující především oblast školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, kultury a kulturních zařízení, sportu a tělesné výchovy a také oblast bydlení a údržbu bytového fondu. Jak uvedl TOTH, tak zákon č. 127/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí sice obcím možnost vlastnit majetek zadává, ale už jim nestanovuje jeho rozsah. Vyvstává zde tedy problém, zda více podporovat provozování činností sektoru veřejného, či se snažit zajišťovat činnosti sektoru soukromému. V minulosti byl veřejný sektor poměrně rozsáhlý, ale v poslední době zaznamenává postupný útlum. Už jen velice málo odvětví, kromě správy a soudnictví je nyní ve vlastnictví pouze veřejného sektoru. Celé odvětví jako je finančnictví, obchod, cestovní ruch, ale i tradiční bezpečnost (bezpečnostní agentury) patří dnes výhradně do područí soukromého sektoru. Odvětví, v nichž stále převládají činnosti veřejného sektoru, jsou činnosti, které vyžadují účast státu na jejich realizaci, tím jsou zejména školství, zdravotnictví, sociální péče a správa TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí. Praha: Vysoká škola ekonomická, s

28 2.5.2 Hospodaření s majetkem obce Zákon přesně nedefinuje hospodaření s obecním majetkem, a proto lze říci, že se obec má při nakládání s majetkem chovat jako každý jiný vlastník a nakládat s ním, jak uzná za vhodné. Obec má plnou právní subjektivitu, a proto může vstupovat do smluvních vztahů bez jakéhokoliv omezení. Má právo majetek nabývat, držet, užívat, pronajímat ho, zastavovat věci, prodávat věci apod. Obce však mají i odpovědnost o majetek pečovat, chránit ho, zajišťovat jeho údržbu a opravy tohoto majetku. 22 Příjmy z prodeje majetku, zejména nemovitého, významně ovlivňuje způsob oceňování. Pro obec je velmi důležité znát výchozí hodnotu majetku, aby s ním pak mohla racionálně hospodařit. Na oceňování staveb má vliv jejich stáří, technický stav, druh konstrukce, vybavenost, atraktivnost polohy apod. K oceňování stavebních pozemků se využívají tzv. cenové mapy, které obec zveřejňuje obecně závaznou vyhláškou v Cenovém věstníku Ministerstva financí ČR. Cenové mapy mají vliv jak na cenu prodeje, tak na cenu pronájmu nemovitostí Ukazatel dluhové služby Vláda České republiky usnesením č. 346/2004 uložila místopředsedovi vlády a ministru financí sledovat zadluženost obcí a krajů podle ukazatele dluhové služby a podávat vládě každoročně informace. Rozpočty územních samosprávních celků patří do soustavy veřejných rozpočtů, zadluženost obcí je tedy nedílnou součástí zadluženosti veřejného sektoru ČR. Systém regulace zadluženosti vychází z principu, kdy se v daném kalendářním období sledují výdaje na splátky závazků (především splátky jistin úvěrů a půjček) a poměřují se k vybraným příjmům. Sleduje se tedy, kolik prostředků musí obec vynaložit na splátky svých závazků a kolik prostředků jí po úhradě 22 TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí. Praha: Vysoká škola ekonomická, s PEKOVÁ, J., PILNÝ, J.: Veřejná správa a finance. Praha: Codex Bohemia, s

29 zbude na běžný provozní chod. Jako únosná hranice pro posuzování úrovně zadluženosti je stanovena hodnota 30 % standardních příjmů obce použít na splátky závazků a zbývajících 70 % na chod obce. Tento systém sledování zadluženosti se používá od roku 1997 a po úpravách se používá až dodnes. Výsledkem systému regulace obcí podle ukazatele dluhové služby, může být stanovení další podmínky pro rozhodování o poskytnutí státní dotace konkrétní obci. Vychází se z toho, že obce, které mají problémy se splácením svých závazků, mohou mít také problémy s naplněním podmínek pro použití státních dotací. Jde vlastně o preventivní opatření. Ke konci roku 2004 bylo zjištěno 171 obcí s dluhovou službou vyšší než stanovený limit. V dalších letech tento počet rostl a poslední dosažené údaje z roku 2007 mluví o 245 obcích, které mají vyšší ukazatel dluhové služby, než je stanovený limit. V drtivé většině případů bylo překročení limitu dosaženo vlivem tzv. zohledňujících ukazatelů, především jednorázovou splátkou nebo kontokorentním účtem. Z dosavadního fungování systému regulace zadluženosti podle nového ukazatele dluhové služby vyplývá, že splnil svůj účel. Splnil především onu preventivní úlohu při rozhodování obcí uzavírat další smlouvy o úvěru. Obce přehodnotily své rozpočtové priority právě s cílem snížit svou zadluženost a o většinou jednorázovými splátkami úvěrů a půjček MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online] Zadluženost územních samosprávných celků. [cit ]. Dostupné z: < 29

30 3 CÍL PRÁCE A METODIKA Bakalářská práce je vypracována na téma Zásady tvorby rozpočtu obce a proto je jejím cílem především dopodrobna rozebrat tvorbu rozpočtu obce, jeho příjmové a výdajové části a rovněž majetek obce v určitém sledovaném období. Pro tyto účely byl použit rozpočet městské části Brno Žabovřesky, který byl analyzován v pětiletém období let Rešeršní část práce obsahuje vymezení základních pojmů dané problematiky, hospodaření obcí a rozpočet, rozdělený na příjmové a výdajové části. Taktéž je v ní uvedena struktura majetku obce a hospodaření s ním. Vlastní práce obsahuje podrobnou analýzu obecního rozpočtu městské části Brno Žabovřesky. Je v ní uvedena charakteristika města Brna a zmiňované městské části. Jsou v ní rovněž objasněny vztahy mezi městem a městskými částmi a to především z hlediska rozpočtů. Hospodaření městské části zahrnuje vyhodnocení vývoje jednotlivých složek rozpočtu ve sledovaném pětiletém období let , a to z hlediska skutečně čerpaných rozpočtů. Rok 2008 je rozpracován ve všech fázích tvorby rozpočtu (rozpočet plánovaný, upravovaný, skutečné čerpání rozpočtu). V práci je zmíněn i plánovaný rozpočet roku Údaje potřebné k vypracování práce byly poskytnuty finančním odborem Úřadu městské části Brno Žabovřesky. Rovněž je ve vlastní práci zpracován majetek městské části. V závěru práce je uvedeno zhodnocení a možná doporučení pro zdokonalení systému hospodaření městské části. V práci jsou použity jak horizontální, tak vertikální metody analýzy. Horizontální analýza představuje změnu jednotlivých položek vůči jiným obdobím. Vertikální analýza se používá pro zjištění procentního podílu jednotlivých položek z určeného základu. Získaná data jsou zpracována do tabulek, ilustrována graficky a zjištěné výsledky jsou komentovány. V závěru vlastní práce je rovněž vyhodnocen vývoj specifického ukazatele municipity, dluhové služby. 30

31 4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Město Brno Brno je podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. statutárním městem. Statutární město Brno (SMB) má vlastní příjmy a hospodaří podle vlastního rozpočtu, rovněž má vlastní majetek. SMB vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplívajících. Území města tvoří jednotný správní a samosprávný celek statutární město Brno. Vnitřně se dělí na 29 městských částí (MČ), které jsou organizačními jednotkami města. Území města a členění na území městských částí znázorňuje příloha č. 1. Hranice města a městských částí jsou vyznačeny v mapách Katastru nemovitostí na úřadech MČ a na Magistrátu města Brna (MMB) Hospodaření města Brna Příloha č. 2 obsahuje hospodaření města Brna ve sledovaném období 2004 až Příjmy jsou rozděleny dle tříd na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Výdaje se sestávají z běžných a kapitálových výdajů. Příjmy města Brna se pohybují v analyzovaném období okolo tis. Kč, k tomu připočteme příjmy všech městských částí, které se pohybují okolo tis. Kč, tedy celkem za statutární město odpovídají příjmy tis. Kč. Největší podíl na celkových příjmech statutárního města Brna zaujímají daňové příjmy a to v průměru 68 % celkových příjmů a mají stoupající tendenci z 64 % v roce 2004 na 71 % v roce Na této skutečnosti se podílely především rostoucí daňové příjmy města Brna a to rostoucím výnosem z daně z přidané hodnoty, daňové příjmy městských částí zůstávají konstantní. Další položka podílející se na příjmech statutárního města Brna jsou přijaté dotace, které zaujímají v průměru 20 %, nedaňové příjmy představují 7 % a kapitálové příjmy zbylých 5 % z celkových příjmů. Na výdajích statutárního města Brna se největší měrou podílely běžné výdaje a to z 68 % celkových výdajů a zbylých 32 % zaujímají kapitálové příjmy. 31

32 Vývoj rozpočtového hospodaření statutárního města Brna znázorňuje příloha č. 3. V analyzovaném období vykazuje hospodaření města Brna i městských částí deficit, který je vyrovnám dlouhodobě vydanými dluhopisy, popřípadě změnou stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech. Jedině v roce 2005 městské části dosahovaly přebytku, který byl využit na uhrazení splátek dlouhodobých půjček a úvěrů. 4.2 Městská část Brno Žabovřesky Historie MČ Brno Žabovřesky Dnes již nelze určit období, kdy na křižovatce dvou cest z Brna na hrad Veveří a z Králova Pole do Jundrova, začaly vznikat první zárodky původně zeměpanské vsi. První zmínky pochází již z roku 1314 a Žabovřesky byly v té době svobodný šlechtický majetek. Významný vliv na vývoj obce měly reformy císaře Josefa II, původní zemědělský charakter obce se začal měnit, v obyvatelstvu převažovali dělníci a řemeslníci. Zástavba se rychle rozšiřovala a v roce 1919 byly Žabovřesky připojeny k Brnu, pod jehož správu příslušely. Během první republiky došlo na území Žabovřesk k realizaci významných projektů architektonické hodnoty. Byly vybudovány známé Kaunicovy koleje, které složily během 2. světové války jako věznice gestapa a v současné době jsou vyhlášeny Národní kulturní památkou. V důsledku pádu komunistického režimu došlo v roce 1990 k novému rozdělení města na městské části s vlastní samosprávou. Sídlem Úřadu městské části Brno - Žabovřesky se stal v roce 1994 nově vybudovaný komplex radnice. S více než 24 tisíci obyvateli patří dnes Žabovřesky mezi největší brněnské městské části. Díky své poloze, bohatou zelení a kvalitní zástavbě s mnohými architektonickými zajímavostmi jsou bezesporu i jednou z nejhezčích městských částí Brna. 32

33 4.2.2 Činnost Úřadu městské části Brno - Žabovřesky Předmětem činnosti městského úřadu je především zajištění chodu a rozvoje městské části, poskytování a zveřejňování informací občanům. Jednotlivé informace a služby poskytuje několik odborů a referátů, které tvoří strukturu Úřadu městské části Brno Žabovřesky. V čele městské části stojí starosta, dva místostarostové a tajemnice, pod které tytu odbory a referáty spadají. Úřad městské části Brno Žabovřesky je dělen na tyto odbory a referáty: Finanční odbor Odbor všeobecný (referát životního prostředí) Stavební úřad Odbor sociální péče, školství, tělovýchovy a mládeže Odbor majetkový a bytový Odbor pečovatelské služby Odbor zájmového a společenského vyžití Kancelář starosty a místostarostů Kancelář interního auditora Kancelář tajemníka úřadu (referát matriky) Městská část má také dvě detašovaná pracoviště, kterými jsou Odbor zájmového a společenského vyžití - KD Rubín a Pečovatelská služba. Rovněž je také zřizovatelem deseti příspěvkových organizací ve školství, jedná se o tři základní školy, pět mateřských škol a dvě školní jídelny. Všechny tyto příspěvkové organizace byly zřízeny na dobu neurčitou Finanční vztah města Brna a městských částí Město Brno každý rok schvaluje příjmy, které postupuje do rozpočtů městských částí a výši procentního podílu kritérií sloužících pro rozdělení dotace z rozpočtu města do rozpočtů městských částí. Postoupené příjmy zahrnují účelové dotace za státního rozpočtu a dále účelové, neúčelové dotace a specifickou 25 BRNO ŽABOVŘESKY [online]. O městské části Brno Žabovřesky. [cit ]. Dostupné z: < 33

34 dotaci z rozpočtu statutárního města Brna, příjmy náležící městským částem dle Statutu města Brna a financování. Všechny postupované příjmy jsou uvedeny ve Statutu města Brna v čl. 76 odst. 7, 8, 9 a 10. Návrh příjmů, které město Brno postoupí do rozpočtů městských částí ve sledovaném období postupovaných městem městským částem znázorňuje příloha č. 4. Následující příloha č. 5 pak ukazuje příjmy postoupené Brnem do městské části Brno Žabovřesky, na kterou se později v rozboru rozpočtu obce zaměřuji. Účelová dotace za státního rozpočtu (bez sociálních dávek) Účelová dotace ze státního rozpočtu zahrnuje dvě základní položky. Jednou z nich je příspěvek na žáka ZŠ a MŠ, počet žáků pro výpočet této dotace vychází vždy ze zahajovacích sestav předchozího školního roku. Druhou položkou je příspěvek na výkon státní správy, který zahrnuje výkon stavebních úřadů, výkon matričního úřadu, výkon zvláštního matričního úřadu a výkon ostatní státní správy. Tyto přípěvky náleží vždy městským částem, které tuto činnost zabezpečují, avšak výkon zvláštního matričního úřadu přísluší pouze městské části Brno střed. Účelová dotace za státního rozpočtu na sociální dávky Tato účelová dotace byla v letech 2004, 2005 a 2006 součástí vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí, avšak v roce 2007 došlo ke změně a dle zákona už dotace na sociální dávky nelze řadit do schváleného rozpočtu města Brna, a proto nejsou součástí postoupených příjmů z rozpočtu města městským částem. Účelové dotace z rozpočtu města Účelová dotace z rozpočtu města je postupována všem městským částem, které zabezpečují činnosti spojené s pečovatelskou službou, péčí o staré občany (přechodný pobyt), romskými středisky, požární ochranu a speciálně městské části Brno střed na vedení zvláštní matriky. 34