sp.zn. sukls172198/2013 Souhrn údajů o přípravku 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Neodolpasse 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1000 ml obsahuje: Diclofenacum natricum 300 mg Orphenadrini citras 120 mg Osmolarita: 303 mosmol/l Elektrolyty: přibližně 190 mmol sodíku v 1000 ml Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1 3. LÉKOVÁ FORMA Infuzní roztok Čirý a bezbarvý roztok. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Neodolpasse je indikován při terapii akutních bolestí a zánětů. Mezi indikace patří: - vertebrogenní algický syndrom - bolest při revmatických onemocněních - postoperační bolest po neurochirurgických zákrocích 4.2 Dávkování a způsob podání Pro dospělé a mladistvé od 14 let se doporučuje použít následující dávkování: - Obvyklá denní dávka přípravku Neodolpasse je 250 ml. - Ve výjimečných případech je možné podat v jednom dni 2 infuze po 250 ml s tím, že mezi koncem první a začátkem druhé je interval nejméně 8 hodin. - Délka trvání infuze přípravku Neodolpasse je 1,5 2 hodiny. - U pacientů s poruchou funkce ledvin se musí dávka infuze přiměřeně snížit. Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Pacienti s poruchou funkce ledvin Nejsou žádné studie týkající se bezpečnosti a účinnosti u pacientů s poruchou funkce ledvin. Proto by měli tito pacienti dostávat nejnižší účinné dávky a měly by být u nich monitorovány renální funkce. Přípravek Neodolpasse je kontraindikován u pacientů s těžkou renální insuficiencí (viz bod 4.3 a 4.4). Pacienti s poruchou jaterních funkcí Nejsou žádné studie týkající se bezpečnosti a účinnosti u pacientů s poruchou funkce jater. Proto by tito pacienti měli dostávat nejnižší účinné dávky a měla by být monitorována aktivita jaterních enzymů. Přípravek Neodolpasse je kontraindikován u pacientů s těžkou jaterní insuficiencí (viz bod 4.3 a 4.4). 1/12
Starší pacienti (více než 65 let) Nejsou žádné studie týkající se bezpečnosti a účinnosti u starších pacientů (více než 65 let). Je dobře známo, že incidence nežádoucích účinků nesteroidních protizánětlivých přípravků (NSAID) je vyšší u starších pacientů. Proto by tito pacienti měli dostávat nejnižší účinné dávky (viz bod 4.4). Děti a mladiství do 14 let Přípravek Neodolpasse je kontraindikován u dětí a mladistvých do 14 let (viz bod 4.3). Způsob podání Intravenózní podání. Vzhledem k nízké osmolaritě roztoku (přibližně 303 mosmol/l) se může přípravek Neodolpasse podávat periferní žílou. Používejte pouze čiré a bezbarvé roztoky v nepoškozeném obalu. Přípravek Neodolpasse musí být použit okamžitě po prvním otevření. Jakékoliv množství nespotřebovaného roztoku musí být odborně znehodnoceno (viz bod 6.2 inkompatibility a bod 6.6 zvláštní opatření pro likvidaci přípravku). Délka léčby Obvyklá délka léčby je 5-10 dní. 4.3. Kontraindikace přecitlivělost na léčivé látky nebo některou pomocnou látku obsaženou v přípravku astma bronchiale v anamnéze, kopřivka nebo akutní rhinitida, po aplikaci kyseliny acetylsalicylové nebo jiných inhibitorů syntézy prostaglandinů (nesteroidních antirevmatik) porucha hematopoeze, porfýrie, hemoragická diatéza cerebrovaskulární krvácení nebo jiné akutní krvácení myasthenia gravis, bulbární paralýza glaukom s úzkým úhlem závažné srdeční selhání, tachyarytmie stávající městnavé srdeční selhání (NYHA II-IV), ischemická choroba srdeční, periferní arteriální onemocnění a/nebo cerebrovaskulární onemocnění. aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení) anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě nesteroidními antirevmatiky, gastrointestinální stenóza megakolon, paralytický ileus těžká jaterní porucha těžká renální porucha retence moče (např. ve spojitosti s adenomem prostaty, hypertrofií prostaty, nebo obstrukcí močového měchýře) 3. trimestr těhotenství. děti a mladiství do 14 let Dále platí všeobecné kontraindikace pro infuzní léčbu, jako jsou stavy hypervolemie, dekompenzovaná srdeční insuficience, vážné poruchy funkce ledvin s oligurií nebo anurií, edém plic a mozku. 2/12
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití Přípravek Neodolpasse by neměl být podáván společně s jinými nesteroidními antirevmatiky včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy. Nežádoucí účinky lze minimalizovat podáváním nejmenší účinné dávky po co nejkratší dobu nutnou k léčbě příznaků. Pacienti s významnými rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních příhod (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření) smí být léčeni diklofenakem pouze po pečlivém zvážení. Protože se kardiovaskulární riziko diklofenaku může zvyšovat s dávkou a délkou léčby, je nutno podávat nejnižší účinné dávky po nejkratší možnou dobu. Pacientovu potřebu symptomatické úlevy a jeho odezvu na léčbu je nutné pravidelně vyhodnocovat. Používání diklofenaku může poškodit ženskou fertilitu a proto se nedoporučuje ženám, které se snaží otěhotnět. Poškození je reversibilní a odezní po ukončení terapie. VAROVÁNÍ PROTI DIKLOFENAKU: Gastrointestinální systém U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků, zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.2). Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik, kdykoli během léčby s varujícími příznaky, ale i bez nich a bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod. Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku, u starších osob a u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3). Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou. U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, mezi něž patří i pacienti dlouhodobě léčeni acetylsalicylovou kyselinou v antiagregačních dávkách nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy). Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby. Zvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení (např. orálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová.viz bod 4.5). Pokud se během léčby přípravkem Neodolpasse objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba ukončena. S opatrností se musí podávat nesteroidní antirevmatika pacientům s gastrointestinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože se může jejich stav touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).. 3/12
Současné požívání alkoholu zvyšuje nebezpečí krvácení do zažívacího traktu. Krevní systém Zvláštní opatrnost by měla být u pacientů s poruchou krevní koagulace a trombocytopenie. Vzhledem k tomu, že diklofenak může zpomalit tvorbu krevních destiček, zvýšit sklon ke krvácení a vyvolat trombocytopenii. Centrální nervový systém Opatrnost by měla být u pacientů se závažným mentálním onemocněním, epilepsií a parkinsonismem, protože diklofenak může způsobit dráždivost, křeče, psychotické reakce, deprese a třes. Kardiovaskulární a cerebrovaskulární systém Je třeba poučit a monitorovat pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého srdečního selhání, protože v souvislosti s léčbou NSA byly hlášeny případy retence tekutin a edémů. Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání diklofenaku, obzvláště ve vysokých dávkách (150 mg denně) po dlouhou dobu může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (tj. infarkt myokardu a mrtvice). Podávání přípravku Neodolpassse je třeba pečlivě zvážit u pacientů se špatně kompenzovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním ICHS, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním. Obdobně je třeba zvažovat zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory kardiovaskulární choroby (např. hypertenzí, hyperlipemií. diabetes mellitus, kouřením). Léčení diklofenakem pacientů s nekontrolovanou hypertenzí, dekompenzovanou srdeční vadou, diagnostikovanou srdeční chorobou, periferní artropatií a nebo cerebrovaskulárním onemocněním je možné až po pečlivém uvážení.. Velmi pečlivě nutno uvážit prospěch/riziko použití infuzí u pacientů při systolickém tlaku pod 100 mm/hg, nebo nestabilní oběhové situaci, jako je začínající porucha oběhu při infarktu, různé traumatické stavy, nebo začínající oběhový šok. Játra Zvláštní péče musí být věnována pacientům s poruchou jater. Jako jiné nesteroidní antirevmatické přípravky, diklofenak může vést ke zvýšené sérové aktivitě jednoho nebo více jaterních enzymů. V případě přetrvávání nebo zhoršení poruchy funkce jater musí být léčba přípravkem Neodolpasse okamžitě přerušena. Může se objevit hepatitida bez prodromálních příznaků. U pacientů s jaterní porfýrií, může diklofenak vyvolat záchvat. Ledviny Zvláštní péče musí být věnována pacientům s poruchou ledvin, protože může dojít ke sníženému vylučování moči. 4/12
Kůže Zvláštní péče musí být věnována pacientům s kožním lupus erythematosus, protože diklofenak může způsobit závažné kožní reakce. U pacientů se systémovým lupus erytematosus byl po podání NSA pozorován vznik aseptické meningitidy. Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě nesteroidními antirevmatiky hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby. Reakce se nejčastěji objevují během prvního měsíce léčby přípravkem Neodolpasse. Léčba musí být přerušena při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersensitivity. Obecně Zvýšená pozornost musí být věnována při podávání infuzí u následujících onemocnění v anamnéze: U pacientů s bronchiálním astmatem, chronickém onemocnění dýchacích cest, alergické rhinitidě nebo jiných reakcí z přecitlivělosti, protože diklofenak může způsobit anyfylaktické nebo anafylaktoidní systémové reakce, včetně bronchospasmu a astmatických záchvatů. Elektrolyty Zvláštní pozornost musí být věnována pacientům s hypernatremií, protože přípravek Neodolpasse obsahuje 190 mmol sodíku v 1000 ml přípravku. Laboratorní testy Je nutné kontrolovat ionty a acidobazickou rovnováhu v krevním séru, vodní bilanci, dále jaterní testy, funkci ledvin, krevní obraz, krevní srážlivost a výsledky hemokultivace. Při současném použití přípravku Neodolpasse s orálními antidiabetiky je nutná kontrola glykémie. Je nutné kontrolovat hladinu draslíku velmi pečlivě v případě, že je přípravek Neodolpasse podáván s diuretiky šetřícími draslík. Krevní srážlivost musí být pečlivě monitorována, je-li přípravek Neodolpasse podáván spolu s antikoagulantii. VAROVÁNÍ PROTI ORFENADRÍNU: Dlouhodobá kontinuální aplikace orfenadrínu může být návyková. Ve studiích s přípravkem Neodolpasse se návykovost neprojevila. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Následující interakce s přípravkem Neodolpasse je nutno vzít v úvahu: Diklofenak: Léky podávané současně Lithium Phenytoin Srdeční glykosidy Quinolony Možné interakce Zvýšení plazmatické koncentrace těchto substancí 5/12 Křeče
Methotrexát Glukokortikoidy Bifosfonáty Pentoxifylin Alkohol Přípravky proti destičkám Selektivní inhibitory serotoninu (SSRI) Zidovudin Triamteren Moklobemid Jiná nesteroidní antirevmatika Inhibitory agregace krevních destiček ACE inhibitory Cyklosporin Takrolimus Diuretika ACE inhibitory Diuretika šetřící draslík Antikoagulantia Furosemid a jiná diuretika Antihypertensiva Acidum acetylosalicylicum Orální antidiabetika Aplikace diklofenaku dříve než 24 hodin před a po léčbě methotrexátem vede k nárůstu hladiny methotrexátu a ke zvýšení toxicity této substance Zvýšené riziko gastrointestinálního vředu nebo krvácení (viz bod 4.4) Zvýšení gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4) Zvýšení gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4) Zvýšené riziko hematotoxicity Renální nedostatečnost Zvýšený účinek diklofenaku Zvýšení nežádoucích účinků Zvýšený účinek těchto léků Zvýšené riziko nefrotoxicity vyvolané diclofenakem Zvýšené riziko hyperkalémie NSAID mohou zvýšit účinek antikolagulancií např. warfarinu (viz bod 4.4).Zvýšené riziko krvácení Snížený účinek hypersenzitivních léků Snížení hladiny diklofenaku nebo kyseliny acetylosalicylové Hypoglykemická reakce Orfenadrin Léky podávané současně Amantadin MAO inhibitory Chinidin Levodopa Tricyklická antidepresiva Trankvilizéry 6/12 Možné interakce Nárůst jejich anticholinergních účinků Zrychlený metabolizmus vedoucí ke zvýšení hladiny trankvilizérů Dextropropoxyfen Třes, křeče, pocit strachu Tyroxin Ofenadrin může ovlivnit analýzu tyroxinu/funkci tyroidní žlázy (zvýšená hladina proteinu vázaná na tyroxin) 4.6. Těhotenství a kojení Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální/embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1% na přibližně 1,5%. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání diklofenaku vede k zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání diklofenaku zvířatům v průběhu organogenetické periody. V průběhu prvního a druhého trimestru nesmí být diklofenak podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je diklofenak podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší. Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů, tedy i diklofenak mohou vystavovat plod: -kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr duktus arteriosus a pulmonální hypertense) -renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnionem matku a novorozence na konci těhotenství: - potenciálnímu prodloužení krvácení - inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu Z těchto důvodů je diklofenak kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství. Studie zaměřená na podávání orphenadrinu během těhotenství u lidí nenaznačuje možné teratogenní působení, u novorozenců nebyly shledány abnormality. Dostupné údaje však nejsou postačující, proto by orphenadrin neměl být v průběhu těhotenství používán, pokud to není nezbytné. Kojení Diklofenak prostupuje do mateřského mléka v tak malém množství, že není příliš pravděpodobné ovlivnění kojeného dítěte. Vzhledem ke krátkému biologickému poločasu je také riziko kumulace v organismu minimální. Jestliže je nutné, aby kojící matka byla diklofenakem léčena, měla by jej užívat krátkodobě a být poučena, že v případě jakýchkoli změn v projevech dítěte je třeba se poradit s lékařem. S podáváním orphenadrinu během kojení nejsou žádné zkušenosti. Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit riziko zejména anticholinergních nežádoucích účinků, není užívání během kojení vhodné. Plánované těhotenství Nesteroidní antirevmatika, která jsou inhibitory syntézy prostaglandinu, se nesmí podávat ženám, které plánují těhotenství, protože prostaglandiny hrají velmi významnou úlohu v ovulaci, implantaci a vaskularizaci placenty. Jestliže žena dostává NSAID má problémy s fertilitou a proto se doporučuje přerušení léčby přípravky NSAID. 7/12
Kontinuální podávání hydrochloridu orphenadrinu nezpůsobilo u myší infertilitu ve 2 po sobě následných generacích. 4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Přípravek Neodolpasse může u některých pacientů vyvolat nežádoucí reakce, které mohou snížit jejich schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Při ambulantním léčení je nutno brát v úvahu, že vlivem nežádoucích účinků jako jsou bolesti hlavy, závrať, excitace, stavy podrážděnosti, únava a ospalost může být schopnost reakce ovlivněna a snížena pozornost. Pokud se u některých pacientů tyto nežádoucí účinky vyskytnou nemohou řídit motorová vozidla ani obsluhovat stroje. 4.8. Nežádoucí účinky Následující četnost byla stanovena u nežádoucích účinků Velmi časté: ( 1/10) Časté: ( 1/100, 1/10) Méně časté ( 1/1.000, 1/100) Vzácné: ( 1/1.0000, 1/1.000) Velmi vzácné: ( 1/10.000) Při klinickém použití infuzí Neodolpassu byly nejčastěji zaznamenány: spavost, nevolnost, závratě, sucho v ústech, gastrointestinální příznaky a svědění. Nežádoucí účinky diklofenaku jsou: Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky byly gastrointestinální účinky, peptický vřed, perforace, nebo gastrointestinální krvácení v některých případech fatální, zejména u starších pacientů (viz bod 4.4). Nauzea, zvracení, průjem plynatost, zácpa, dyspepsie abdominální bolest, meléna, hemateméze, ulcerózní stomatitida, zhoršení existující ulcerózní kolitidy nebo Crohnova choroba, byly popsány po podání NSAID (viz bod 4.4). Gastritida byla popsána méně často. V souvislosti s léčbou NSA byly hlášeny edémy, hypertenze a srdeční selhání. Klinické studie a epidemiologická data konzistentně poukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod (například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) spojené s užíváním diklofenaku, zejména ve vysokých dávkách (150 mg denně) a při dlouhodobé léčbě. (viz body 4.3 a 4.4 Kontraindikace a Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Poruchy krve a lymfatického systému Velmi vzácné: Inhibice agregace krevních destiček, sklon ke krvácení, trombocytopenie, purpura, leukopenie, agranulocytóza, hemolytická anémie, aplastická anémie, panmyelopatie. Poruchy centrálního nervového systému: Méně časté: Bolesti hlavy, slabost, vertigo. Vzácné: Ospalost, neklid, vzrušení. Velmi vzácné: poruchy citlivosti včetně parestézie, ztráta paměti, desorientace, zvláštní vize (neostré vidění, dvojité vidění), tinitus, poruchy sluchu, nespavost, podrážděnost, křeče, psychotické reakce, deprese, pocity strachu, noční můra, třes, poruchy chuti. Srdeční a cévní poruchy Edém, hypertenze a srdeční selhání. O těchto bylo referováno při terapii s NSAID stejně jako o palpitaci a bolesti na prsou. 8/12
Gastrointestinální poruchy: Časté: dyspepsie, anorexie, bolest v epigastriu, nauzea, zvracení, průjem, nadýmání, Méně časté: křeče v břiše, ztráta chuti Vzácné: krvácení do gastrointestinálního traktu, které může být okultní; peptické vředy s krvácením nebo bez něj a/nebo s perforací, někdy fatální, zvláště u starších pacientů (viz bod 4.4); hematemeza, melena, krvavé průjmy Velmi vzácné: Břišní potíže jako nespecifická hemorhagická kolitida, zhoršení existující enterokolitidy, ulcerózní kolitidy nebo Crohnovy choroby (viz bod 4.4); aftózní stomatitida, glositida, esofageální léze, gastritida a zácpa, pankreatitida. Poruchy jater a žlučových cest: Méně časté: Přechodné zvýšení transamináz. Vzácné: Porucha jaterní funkce, hepatitida s ikterem nebo bez něj, Velmi vzácné: fulminantní hepatitida Poruchy kůže a podkožní tkáně: Méně časté: rash, exantémy, Vzácné: urtica, pruritus. Velmi vzácné: reversibilní alopecie, bulózní reakce včetně Stevens-Johnsonova syndromu (erythema exudativum multiforme) a Lyellova syndromu (toxická epidermální nekrolýza), erytrodermie, purpura včetně alergické purpury, ekzém, fotosensitivita. Poruchy pohybového systému a pojivé tkáně: Jsou ojedinělá sdělení o zhoršení infekčních zánětů (např. vznik nekrotické fascitidy) po systémové aplikaci nesteroidních antirevmatik. To je pravděpodobně souvisí s mechanizmem účinku nesteroidních antirevmatik. Poruchy ledvin a močových cest: Vzácné: Insuficience ledvin, akutní renální selhání, hematurie. Velmi vzácné: Intersticiální nefritida, proteinurie, nefrotický syndrom, papilární nekróza. Poruchy imunitního systému Vzácné: anafylaktické a anafyloidní systémové reakce včetně hypotenze, šok a bronchospasmus, astmatické záchvaty, eosinofilie. Poruchy reprodukčního systému a prsu: Vzácné: impotence Reakce v místě aplikace: Reakce v místě vpichu (např. iritace žíly, trombofebitida) jsou možné. Nežádoucí účinky orfenadrinu: závisí hlavně na jeho parasympatolytickém účinku. Poruchy nervového systému: Slabost, bolest hlavy, vertigo a neklid Oční poruchy: Přechodné poruchy akomodace, zvýšení nitroočního tlaku. 9/12
Srdeční a cévní poruchy: Tachykardie, palpitace. Gastrointestinální poruchy: Nauzea, zvracení, sucho v ústech, ztráta chuti, zácpa. Poruchy ledvin a močových cest: Poruchy močení. Poruchy kůže a podkožní tkáně: Redukce pocení z přehřátí, zrudnutí kůže. 4.9. Předávkování Symptomy: Při akutním předávkování diklofenakem může dojít ke zvýšení nežádoucích účinků, zvláště gastrointestinálních (nauzea, zvracení, bolest břicha, krvácení v gastrointestinálním traktu) a centrálního nervového systému (bolesti hlavy, závratě, vertigo, hyperventilace, porucha vědomí, myoklonické křeče) stejně tak poruchy renálních a/nebo jaterních funkcí. Akutní předávkování orfenadrinem se projeví horkem, suchou kůží, zvýšenou dechovou frekvencí, rozšířením papil, poruchou motility, svalovým třesem, ataxií, tonickými a klonickými křeči, halucinací, anurií, poruchami srdečního rytmu a poruchami elektrolytového a acidobazického hospodářství. Terapie: K léčbě se používá hlavně všeobecných postupů intenzivní léčby jako je hemodialýza nebo hemoperfuze, v případě potřeby léčba antikonvulzivní a antipsychotická. Proti anticholinergnímu působení orfenadrinu je možné použít léčbu fyzostigminem. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1. Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: protizánětlivé a antirevmatické přípravky. ATC kod: M03BC51 Přípravek Neodolpasse je kombinací analgeticky působícího nesteroidního antirevmatika diklofenaku se substancí působící proti spazmům kosterního svalstva orfenadrinem, k léčbě těžkých akutních syndromů bolestí a zánětů. Kombinace analgetika a antiflogistika s myotonolyticky působícím agens kombinuje kauzální léčbu bolesti (antiflogistický a myotonolytický efekt) se symptomatickou léčbou (analgetický efekt) a ruší tak kruh mezi bolestí a reflexní svalovou kontrakcí. Diklofenak (o-[(2,6-dichlorophenyl)amino]-phenyl-octová kyselina), derivát kyseliny fenyloctové je nesteroidní antirevmatikum s analgetickým, protizánětlivým a antipyretickým účinkem. Jeho hlavní účinek spočívá v inhibici cyklooxygenázy a biosyntézy prostaglandinů. Orfenadrin (2-dimethylaminoethyl-2-methylbenzylhydrylether) je centrálně velmi silně působící svalové relaxans, které snižuje pouze patologicky zvýšený svalový tonus a neovlivňuje normální svalový tonus. Bolesti podmíněné spazmy kosterního svalstva ovlivňuje orfenadrin dobře. Orfenadrin má také parasympatikolytické (anticholinergnnií), lokálně anestetické a slabě antihistaminické účinky. 10/12
5.2 Farmakokinetické vlastnosti Diklofenak proniká do zánětlivé synoviální tekutiny, kde dosahuje vysokých koncentrací. Poločas eliminace ze synoviální tekutiny je pomalejší (3 až 6 hodin), než poločas eliminace z krevního séra (1 až 2 hodiny). Diklofenak se z největší části metabolizuje v játrech a vylučuje se močí a žlučí. Orfenadrin se po aplikaci rychle dostává do všech orgánů a tkání. Největší část se metabolizuje v játrech, menší část zůstává nezměněna a vylučuje se převážně močí. Orfenadrin má větší poločas eliminace než diklofenak, a proto působení orfenadrinu je delší (14 17 hodin). 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Předklinický vliv působení byl pozorován pouze při dávkách značně vyšších než maximální dávka pro lidi, což svědčí o malém významu pro klinické použití. Na základě rozdílných studií pro použití in vitro a/nebo in vivo (na zvířatech) modelů lze konstatovat, že mutagenní a karcinogenní účinky jsou nepravděpodobné. Toxicita diklofenaku po injekci za 15 sekund u potkanů ukázala LD 50 83,4 mg/kg těl.hm. u mužských jedinců a 90,8 mg/ kg těl.hm. u ženských jedinců. Toxicita orphenadrinu po jednotlivé dávce injekce u potkanů LD 50 vykazovala 19,7 mg/kg těl.hm. u mužských jedinců a 22,0 mg/kg těl.hm. u ženských jedinců. Hodnoty LD 50 u myší za stejných podmínek byly 36,5 mg/kg těl.hm. u mužských jedinců a 45,4 mg/ kg těl.hm. u ženských jedinců. LD 50 u přípravku Neodolpasse nelze kalkulovat při podávání potkanů v dávce 180 ml/kg těl. hm. (odpovídající 54 mg/kg těl.hm. diklofenaku a 21,6 mg/ kg těl.hm. orphenadrinu) po dobu 6 hodin, protože všichni živočichové přežili. U potkanů a prasat se ukázalo nebezpečí poškození žaludeční sliznice po opakovaném orálním podávání diklofenaku. Opakované dávky ve studii toxicity infuzního roztoku obsahovaly 100 mg diklofenaku ve 250 ml u potkanů a ukázaly, že toxické účinky byly pouze u ženské populace, která dostávala vyšší dávky. Avšak úpravy poznamenávají, že nedochází k ohrožení života. Studie Pozorování nežádoucích účinků nebyly pozorovány nežádoucí účinky, jestliže dávka byla 7 ml infuzního roztoku (2,8 mg diklofenaku) na kg těl.hm. za den u ženských jedinců a vyšší než 20 ml infuzního roztoku (8 mg diklofenaku) na kg těl.hm. denně u mužských jedinců. Semichronická LD 50 orphenadrinu po orálním podání byla kolem 60 mg/kg/den u myší (kolem 50% akutní LD 50 ) a nepřekročila 300 mg/kg/den u potkanů (více než 70% akutní LD 50 ). Studie toxicity u přípravku Neodolpasse po opakované dávce u potkanů ukázala, že všechny účinky byly velmi slabé a nebyly životu nebezpečné. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek acetylcystein kyselina jablečná, L-forma dihydrát dinatrium-edetátu hydroxid sodný 11/12
roztok hydroxidu sodného 1 mol/l čištěná voda 6.2 Inkompatibility V případě nutnosti přidání jiných léčivých přípravků je nutné, dodržovat přísně aseptický režim a kombinovaný roztok je nutno dobře promísit, aby byl kompatibilní. Přípravek Neodolpasse je možno mísit s kompatibilními roztoky pro parenterální podání např. s roztoky obsahujícími dexametazon, prednizolon, omeprazolon, lidokain, ranitidín, metoklopramid a esomeprazol. Kompatibility musí být kontrolovány vizuálně. Roztoky musí být čiré, bez viditelných částic. Kompatibilní data jsou k dispozici na vyžádání. 6.3 Doba použitelnosti Doba použitelnosti přípravku v původním balení: 1 rok Doba použitelnosti po prvním otevření: Pouze k jednorázovému použití - Neodolpasse se musí spotřebovat okamžitě po prvním otevření. Jakékoliv množství nespotřebovaného roztoku se musí odborně znehodnotit. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 C. Uchovávejte lahve ve vnějším obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. 6.5 Druh obalu a velikost balení Skleněná infuzní (typ skla I PhEur) zapertlovaná lahev s pryžovou zátkou. Velikost balení: 1x250 ml, 10x250 ml. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Používejte pouze čiré, bezbarvé roztoky v neporušeném obalu. Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Fresenius Kabi Austria GmbH Hafnerstrasse 36 8055 Graz Rakousko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 29/423/99-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 16.6.1999 / 3.12. 2008 10. DATUM REVIZE TEXTU 1.11.2013 12/12