Socialismus Obsah kapitoly 1. Úvod 2. Vznik socialismu 3. Klíčové pojmy socialismu 4. Marxismus 5. Klíčové pojmy marxismu 6. Sociální demokracie Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Pochopení vývoje socialismu Pochopit základní pojmy socialismu Představit hlavní představitele Cca 2 hodiny, je potřeba věnovat se studiu doporučené odborné literatury. Literatura: Heywood, A.: Politické ideologie, Aleš Čeněk, Plzeň 2008 - příslušná kapitola Blackwellova encyklopedie politického myšlení Pojmy k zapamatování Socialismus Marxismus Kolektivismus Lidství Společnost Proletariát Revizionismus Marxismus v SSSR Pomocí odborné literatury se podívejte na všechny představitele jednotlivých modifikací socialismu, kteří jsou uvedeni v tomto distančním textu.
Úvod Výkladová část Socialismus - vznik Socialismus je politická a ekonomická ideologie vedená ideálem spravedlnosti a bratrství. Má řadu forem a to odpovídá i členění tohoto distančního textu. V následujícím textu se snažím představit základní směry tohoto myšlení. V textu uvádím základní pojmy, které jsou typické pro jeho jednotlivé modifikace. Socialistické myšlenky lze vysledovat již u autorů 17. století (Thomas More), či dokonce u Platóna - v jeho díle Ústava. Jako politická ideologie se však socialismus etabloval teprve na počátku 19. století. Tato myšlenková soustava vznikla jako reakce na průmyslový kapitalismus, který byl spojován zejména s dělnickou třídou. Ve svých počátcích byla socialistická myšlenka utopická a revoluční. Cílem socialismu bylo odstranit kapitalistickou ekonomiku, založenou na tržní směněn a nahradit jí lepší - socialistickou ekonomikou, jež je konstruována na principu společného vlastnictví. Představitelem této varianty socialismu je Karel Marx. Reformistický socialismus V této formě socialismu se prosazuje postupné zařazování pracujících do kapitalistické společnosti, kdy se lepší jejich pracovní podmínky a roste vliv odborů a socialistických politických stran. Tato varianta socialismu hlásá postupný, pokojný a legální přechod k socialismu. Reformistický socialismus čerpal ze dvou zdrojů: Tradice etického socialismu, který přestavovali Robert Owen (1771-1858), Charles Fourier (1772-1837) a William Morris (1854-1896). Revizionismus - revizionistický marxismus, který Eduard Bernstein (1850-1932). představoval rozšiřující text Revizionismus - pozměňování původních nebo obecně názorů. Více o jednotlivých směrech a osobnostech se dozvíte v Blackewellově encyklopedii politického myšlení. přijímaných
Socialistické hnutí tak bylo rozděleno na dva tábory. Revoluční - socialistické se řídilo příkladem V.I. Lenina a bolševiků, které se označilo za komunisty a reformní socialisty, kteří sledovali ústavní politiku a přiklonili se k tomu, co se nazývá sociální demokracie. Klíčové pojmy POSPOLITOST: Jádrem socialismu je představa, že lidé jsou součástí pospolitosti. Lidé jsou tvorové společenští a jsou spjatí společným lidstvím. Lidská identita je dle pojetí socialismu utvářena společenskou interakcí ve společenských skupinách a kolektivních útvarech. BRATRSTVÍ: Jelikož je lidství společné všem bytostem, jsou lidé k sobě poutáni soudružstvím neboli bratrstvím (ne ve smyslu příbuzenském ale ve smyslu náležitosti k lidskému rodu). To vede socialisty k upřednostňovaní spolupráce před konkurencí a kolektivismu před individualismem. Spolupráce k sobě individua poutá naopak konkurence je staví proti sobě. ROVNOST: je ústřední hodnotou socialismu, je jí přikládání prvenství mezi ostatními hodnotami. Socialisté zdůrazňují zejména sociální rovnost, tedy rovnost výsledků (nikoliv příležitostí). Materiální statky by se dle idejí socialismu měly rozdělovat nikoliv podle zásluh, ale podle jednotlivých, individuálních potřeb. Klasickým principem, který tento princip vyjadřuje Marxův princip rozdělování za komunismu: každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. SPOLEČENSKÁ TŘÍDA: Socialismus je ideologie, která je determinována materiálně. Socialisté rozdělují společnost z hlediska distribuce příjmů či bohatství. Z tohoto důvodu používají termín společenská třídy, který aplikují na dělení společnosti. Právě ve třídním dělení viděli socialisté zdroj potencionálních konfliktů ve společnosti. Socialismus se tradičně vázal na potřeby vykořisťované dělnické třídy a dělnickou třídu považoval za strůjce společenských změn i sociální revoluce. Rozdělení společnosti na třídy lze dle socialismu vymýtit odstraněním či zmírnění,m ekonomické a sociální nerovnosti
Marxismus MARXISMUS Marxismus je teoretický systém, který představoval hlavní alternativu liberálního myšlení, tento myšlenkový systém byl rovněž po dlouhou dobu - až do rozpadu východního bloku chápán jako protivník západního kapitalismu. U marxistické ideologie můžeme vnímat dvě pojetí, první, které vnímá marxismus jako sociální filosofii (myšlenky K. Marxe a B. Engelse) a druhé, které označujeme jako komunismus, u kterého došlo k revizi některých principů prvního pojetí Klíčové pojmy HISTORICKÝ MATERIALISMUS: Marxismus je myšlenkovým systémem, který je determinován materialismem a z pozice materialismu hodnotí také dějiny, hovoříme proto o tzv. metalistickém pojetí dějin. Toto pojetí zdůrazňuje především význam hospodářského života a okolností, kterým lidé uspokojují své životní potřeby. Marx tvrdil, že ekonomická základna, kterou tvoří především výrobní způsob determinuje (ovlivňuje) tzv. nadstavbu čili život politický. Z této skutečnosti vyplývá, že život politický lze ovlivňovat a vysvětlovat pomocí ekonomických a třídních faktorů. DIALEKTICKÁ ZMĚNA: Marx věřil, že hnací silou dějinných proměn je dialektika, tj. proces vzájemného působení protichůdných sil, jehož výsledkem je vyšší vývojové stadium. Jinými slovy je dějinná změna způsobena bojem výrobních způsobů. ODCIZENÍ: Jedná se o proces, kterým se za kapitalismu mění pracovní síla pouze ve zboží a práce se tak mění v odosobněnou činnost, neboť dělníci se odcizují od produktu své práce, neboť jej nevyrábějí pro svou potřebu ale pro kapitalistu, který jej prodá se ziskem. TŘÍDNÍ BOJ: Soukromé vlastnictví (kterým je charakterizován kapitalismus) od sebe odděluje třídu kapitalistů (buržoasii) a proletariát, který nemá žádný majetek a živí se prodejem pracovní síly. Buržoasie je vládnoucí třída, má moc ekonomickou a tím pádem má i moc politickou. NADHODNOTA: Mezi buržoasií a proletariátem je vztah nesmiřitelného konfliktu, který plyne ze skutečnosti, že proletariát je
vykořisťován. Marx zastával názor, že veškerá nadhodnota je výsledkem práce vynaložené na výrobu zboží. Úsilí o zisk kapitalistické podniky nutí ždímat z dělníků nadhodnotu, a to tak, že jim platí méně, než kolik činí hodnota jejich práce. PROLETÁŘSKÁ REVOLUCE: Marx věřil, že kapitalismus je odsouzen k zániku a že proletariát je jeho hrobař. Kapitalismus bude dle Marxe stále zažívat větší krize z nadvýroby. To přivede proletariát k revolučnímu třídnímu vědomí. KOMUNISMUS: Marx předpokládal, že proletářská revoluce vyústí v přechodné socialistické období, kdy bude zapotřebí diktatury proletariátu, aby se potlačila kontrarevoluce. Jakmile zmizí třídní antagonismus a nastoupí společnost úplného komunismu, tak proletářský stát jednoduše odumře. Nastane komunistická společnost, kdy bohatství budou vlastnit všichni společně. Lidé se pak budou moci svobodně realizovat. Rozšiřující text V.I. Lenin (1870-1924) Marxismus v praxi, to je označení pro ortodoxní marxismus, který svou podobu nalezl v Sovětském Svazu po boleševiské revoluci v roce 1917. Největší vliv na jeho podobu měli dva sovětští vůdci, a to, V.I. Lenin a J.V. Stalin. V pojetí Lenina byl marxismus pozměněn z obavy, že se proletriát nechá uchlácholit buržoasií a nedojde tak k realizaci revolučních změn. Z tohoto důvodu Lenin hovořil o jakémsi předovji revoluční strany, která by plnila roli avantgardy dělnické třídy. Tato strana má býr demokraticky cenralizovaná a má se skládat z profesionálních revolucionářů. Diktatura porletariátu se mění an diktaturu komunistické strany. Stalinova proměna marxistické ideologie vycházela z inovace vytvoření toerie socialismu v jedné zemi, která hlásala, že v SSSR dokáže vybudovat socialismus sám, aniž by k tomu potřeboval revoluci proletariátu. V reálném životě to znamenalo de facto zrušení veškerého podnikání, kolektivizace zemědělství a následné haldomory, díky kterým zahynolu na 20 miliónů lidí. V průběhu 30. Let se sovětský režim změnil v osobní diktaturu, a to pomocí řady politických čistek, které měly svůj odraz ve všech lidových demokraciích včetně Československa. J.V. Stalin (1879-1953) O tomto období referuje řada literatury, doporučil byl například knihy čsko-židovskégho spisovatele Jiřího Weila, který jako první československý spisovatel přinesl autentické svědectví o poměrech v SSSR ve své knize Moskva - hranice, za přečetní také stojí Solženicinova kniha Souostroví Gulag, popřípadě svědectví
autora Perestrojky Alexandra Jakovleva Rusko plné křížů. odkaz www.totalita.cz Sociální demokracie SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE Sociální demokracie usiluje o určitou vyváženost trhu a státu, jejím jádrem je jakýsi kompromis mezi kapitalismem, který je schvalován jako jediný spolehlivý mechanismus a přáním sdílet společné bohatství na základě morálky, nikoliv trhu. Obrat ke kapitalismu byl pro sociální demokraty bolestivým obratem, neboť praktické okolnosti ukazovaly, že klasické ideové přesvědčení nepoutá k sobě dostatek voličů a v praxi je takřka nerealizovatelné. Hlavním charakteristickým rysem sociálně demokratického myšlení je zájem o lidi, kteří ve společnosti prohrávají, tedy jsou slabí a zranitelní. Z tohoto směru lze vysledovat, že sociální demokracie čerpá ze socialistických tradic (společně sdílené= lidství), ale nejen to. Jejím zdrojem je také liberální víra v pozitivní svobodu a rovným příležitostem otázka k zamyšlení shrnutí Během studia se zaměřte na pojem fabiánský socialismus, zkuste se zamyslet nad tím, co tento termín znamená a jaké jsou jeho charakteristiky. Rovněž si zkuste odpovědět na otázku, jak souvisí fabiánský socialismus s pojmem sociální demokracie? Ke studiu můžete opět použít Blackwellovu encyklopedii politického myšlení. Podat jednoznačnou charakteristiku socialismu není snadné, neboť existují jeho různá pojetí. Jistou skutečností je, že socialismu vznikl jako reakce na sociální podmínky průmyslového kapitalismu. Socialismus lze rozdělit na reformní a radikální. Se socialismem souvisejí i další termíny jako marxismus a komunismus. Dnes se socialistické hnutí své myšlenky aplikuje v mezích zákona a v kontextu konstitučního liberalismu. otázky k zamyšlení 1. Jak se socialisté dívají na společnost? 2. Za jakých podmínek se dle socialistů může člověk realizovat? 3. Proč vznikl socialismus? 4. Jak marxisté dívají na tržní vztahy? 5. Co je to nadstavba? 6. Jak se stalinismus projevoval v Československu?
7. Jak lze charakterizovat marxismus v praxi? 8. Co chápete pod pojmem dialektická změna?