Boj s mastitidami na mléčných farmách I V. Krömker
Obsah Představení Diagnóza Analýza rizik Pracovní standardy Léčba Závěr
Cíle zdraví mléčné žlázy Stádo bez výskytu Sc. agalactiae a Mycoplasma spp. S. aureus na nízkém stupni prevalence (< 5 % infikovaných zvířat) Výskyt mastitid u jalovic na nízké úrovni (< 20 %) Výskyt klinických případů s prostřeďovými bakteriemi a < 20% /rok
Definice mastitidy* (DVG, 1994) Obsah buněk [buněk/ml mléko] Patogeny - + < 100.000 normální sekrece (NS) > 100.000 nespecifické mastitidy (UM) latentní infekce (LI) mastitidy (M) * Na základě cyto-bakteriologického vyšetření vzorků ze čtvrtí mléčné žlázy
Diagnóza
Typické klíčové ukazatele zdravé mléčné žlázy BMSCC léčených zvířat % laktujících zvířat < 100.000 /měsíc % nových infekcí/ měsíc % opakujících se případů mastitid /rok
Situace v chovu (KU) Klíčové ukazatele n (%) krav CMSCC > 100.000 buněk/ml n (%) krav minulý měsíc < 100.000 a nyní > 100.000 n (%) krav CMSCC > 700.000 buněk/ml po 3 kontroly n (%) klinických případů mastitidy/rok n (%) prvotelek CMSCC > 100.000 buněk/ při 1. kontrole Léčba v době stání na sucho Poslední kontrola vs. první kontrola > 100.000 buněk/ml vs. < 100.000 buněk/ml < 100.000 buněk/ml vs. > 100.000 buněk/ml průměr/cíl [%] ~50/~25 ~20/~12 ~ 5/~2 ~50/~12 ~40/~5 >50 < 15
Nové infekce za měsíc laktace 18 16 Numbers of new infections 14 12 10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Tim e of new infection (m onth of lactation)
Jaký je toto patogen?
Vzorky mléka? Start: 10 klinických případů, 10 dojnic po otelení, 10 SB > 200.000 buněk/ml čtvrťové vzorky mléka Sc. agalactiae/mycoplasma spp.: S. aureus: Ostatní: celé stádo jednorázově celé stádo postupně jalovice s vysokým SB po otelení, klinické případy, vysoké SB Velká stáda: monitoring Sc. agalactiae, S. aureus, Mycoplasma v bazénovém vzorku mléka
Typické bakteriologické rozvrstvení (klinické případy) (10 publikací) Sc. agalactiae, S. aureus = 0-11 % CNS = 3-26 % Prostřeďové streptokoky = 14-44 % Koliformní = 12-40 % Ostatní = 4-15 % Bez růstu = 19-46 %
Epidemiologie mastitid praktické aspekty Farm: Krömker Date: April 2012 Klasifikace (IDF 1999) Těžké, střední, mírné, subklinické Těžké a střední klinické mastitidy potřebují ATB léčbu (welfare zvířat) Quar ter Leve l Ther apy Date Cow 02/04/12 /2 155 fr S Yes 04/04/12 /1 27 Rl M No 14/04/12 /1 207 Fl L No 17/04/12 /2 75 Fr L No 20/04/12 /1 188 Rr M Yes Rozhodnutí o léčbě mírných klinických mastitid by měly být založeny spíše na ekonomickém hodnocení Mírné (koliformní) = 52 75 % (48 %) Střední = 20 41 % (31 %) Těžké = 5-23 % (21 %)
Infekční tlak relativní důležitost různých aspektů pro boj s mastitidami MASTITIDA
Rizika v managementu infekční patogeny V y s o k é b a z é n o v é S B, m n o h o s u b k l i n i c k ý c h i n f + + S. a u r e u s, S. a g a l a c t i a e, S. d y s g a l a c t i a e v a n á z v í ř a t a + + + P o r a n ě n í s t r u k ů + + R u c e d o j i č e + á s a d c e + + K ů ž e s t u k u + + Z p ě t n ý t o k m l é k a + M o u c h D e k o n t a m i n a c e D o j e n í s t r u k ů P r ů v o d n í f a k t o r y + c n á a i m u n i t n í o d e z v a s t r u k u Rukavice, výměna násadců, nasazování Separace, léčba, vyřazení Kondice struku
Analýza risku prostřeďové patogeny Problémy s mastitidou Nízké bazénové SB, hodně klinických infekcí Hlavní patogenní bakterie + Sc. uberis, E. coli, Klebsiella, Enterobacter Průvodní faktory +++ Zdroj patogenů Stelivo +++ Hnůj ++ Nejsou infekční patogeny+ Obecná imunitní odezva Bachorová acidóza(t/b)1.0 +++ Ketóza(t/b) 1.5 +++ Problémy s paznehty ++ Enteritida + Imunitní odpověď struků Kondice struků +++ Stupeň vydojení + Otevřený strukový kanálek +++ Vektory Hygiena boxů + Hygiena ustájení suchostojných ++ Klima stájí + Čištění struků+ Optimalizace krmení Ustájení suchostojných dojnic Kvalita podestýlky Hygienické podmínky Čištění před dojením
Analýza risku kožní oport. bakterie Problémy mastitidy Střední bazénové SB, střední počet klinických infekcí Hlavní patogenní bakterie ++ Koaguláza negativní stafylokoky (CNS) Průvodní faktory ++ Zdroj patogenů Kůže struku +++ Neinfekční patogeny + Obecná imunitní odpově d Bachorová acidóza (t/b)1,0 + Ketóza (t/b) 1,5 + Imunitní odpověď struků Kondice struků +++ Stupeň vydojení + Otevřený strukový kanálek +++ Vektory Ruce dojiče++ Čištění před dojením+ Nedezinfikování po dojení + Optimalizace čištění před dojením stav struku dezinfekce struku
Pracovní standardy
Hygienická opatření v kotcích a lehárnách (pro boj s prostřeďovými mastitidami) 1. Optimalizace hygieny v telícím kotci (odstraňování hnoje, čištění, nová podestýlka po každém otelení) 2. Důkladné čištění leháren a průchozích chodeb (čisté dojnice v dojírně) 3. Krátký interval pro výměnu podestýlky (max. 2 dny) 4. Stelivová sláma/hobliny nejlepší kvality a optimálně skladovaná (suché, pod střechou) 5. Neskladovat stelivový materiál v přední části odpočinkových prostor
Snížení počtu mikroogranismů na rukou dojičů a v dojících strojích 1. Jednorázové rukavice 2. Pořadí dojení (skupiny) 3. Dezinfekce strojů (peroctová kys. 500-1000 ppm po dobu 35 sec.; vana, airwash, vědro, postřikový systém/trysky na květiny); kontrolovat dezinfekční kapacitu testovacícm proužkem 4. Omezit odstřikování na končetiny nebo použít nádoby na 1. střiky 5. ISO certifikovaný přístroj 6. Nízké kolísání podtlaku 7. Laminar tok mléka 8. Dezinfekce po dojení
Snížení počtu mikroogranismů na kůži struků Příprava mléčné žlázy 1. Odstranění chlupů 2. Dojírna bez hrubých nečistot 3. Suché čistění je dostatečné 4. Jednorázové papírové utěrky (suché/vlhké) nebo hadry 1x na dojnici a jedno dojení 5. Čištění hrotů struků (min. 5 sec.) 6. Test čistoty hrotu struku u 95%, struků max. trochu šedivé zbarvení, ale bez viditelných nečistot
Lokální imunitní obrana
Strojové dojení jemné, rychlé/volné a kompletní ovlivňuje nový výskyt infekcí strojové dojení způsobuje 20% nových infekcí na farmě, app.
10 % mastitis (Mein et al. 2004) 10 % mastitis (Mein et al. 2004)
Zdraví mléčné žlázy a strojové dojení 1. Patogenní bakterie v blízkosti strukového kanálku (strukové násadce, mléko) 2. Zrychlení do strukového kanálku 3. Snížení obranschopnosti v blízkosti strukového kanálku Infection Invasion Contamination
Zlepšení lokální obranyschopnosti (struk) 1. Akutní stav struku (cíl: < 20 % struků s kroužky na bázi struku, změna barvy struku (cyanóza) a/nebo < 10 % struků s krváceninami 2. Chronický stav struku (cíl: < 15 % struků s hyperkeratózou (více než malý bílý kroužek) 3. Zbytkové mléko po dojení ve vemeni (cíl: < 10 % zvířat se zbytkem mléka > 300 g)
Příčiny špatné kondice struku - akutní 1. Nedostatečná stimulace (příliš malá manuální stimulace, příliš krátká doba čekání) 2. Šplhání strukových násadců (vlhké struky, krátká A-fáze) 3. Špatná pulzace (poměr sání vs. stisku (příliš krátká D-fáze) 4. Špatně zvolené strukové gumy (špatný průměr, popraskané podtlakem) 5. Špatně zvolené stroje (hmotnost, pozice)
Příčiny špatné kondice struku - chronické Čas s nízkým průtokem mléka < 1 kg Nízké kolísání podtlaku v krátké mléčné hadici Dlouhé struky Špičaté zakončení struků 2 1 3
Snížení počtu mikroorganismů snížením kolísání podtlaku na koncích struků 1. Nasazování / snímání bez masivního vniknutí vzduchu Kompulsivní ventilace strojů rukou Technické chyby v ACR (automatické snímání strojů) 2. Ventilační otvory jsou na stroji příliš malé 3. Vniknutí vzduchu na konci dojení (pískání násadců max. 5% zvířat) Nedostatečná stimulace Vhodná struková guma Úroveň podtlaku na konci struku Pozice stroje/morfologie vemene <5 kpa ztráta podtlaku při maximálním toku mléka
Kontrolní body pro posouzení strojního dojení Chování zvířat Vstup do dojírny (hbitý) Defekace v dojírně (zřídka, <5%) Přežvykování v dojírně (vysoké> 30%) Obranné pohyby při dojení (nepatrné) Ocas není přitlačován k tělu
Doporučené postupy dojení čisté, bezstresové prostředí pro dojnice kontrola odstřiků a mléčné žlázy na mastitidy čištění struků (suché jednorázové utěrky, odstraněné chlupy = méně nečistoty) stimluace (manuální kontakt s dojnicí min. 10 sek, čas mezi prvním dotykem a nasazením min.60 sec., max. 90 sec, včetně odstřikování a očištění ) nasazování bez syčení poloha (stroj svisle pod struky, strukové návlečky a hadice nestočené, nezkřivené) ACR (automatické snímání) 300g/min. 10 sec., postdip bezprostředně po sejmutí stroje (ošetření kůže a dezinfekce)
Obecná obranyschopnost
Ketózou ovlivněné obranné mechanismy vemene (Suriyasathaporn, 2000) Snížená PMN (neutrofily?) schopnost fagocytózy Snižuje množství of superoxide aniontů leukocytů Snižuje množství cytokinů produkovaných leukocyty Snižuje počet leukocytů v krvi Snižuje chemotaxi
Rizikové faktory enviromentálních mastitid (64 chovů) Rizikový faktor Poměr tuk/bílkovina 1.0 /> 5 % z chovu Pozitivní test na BHB v 1-4 týdnu laktace Kvalita podestýlky (Tbc > 10 7 cfu/g) Vysoký individuální tok mléka > 5 kg/min > 5 % z chovu Krávy infikované S.aureus/S. agalac. v chovu Poporodní paréza (Curtis 1983) Poporodní paréza (pro koliformní infekce; Curtis 1983) Retence placenty (Emmanuelson 1993) OR (poměr rizika) 4.9 3.5 10.7 9.1 0.04 8.1 9.0 ++ Krömker & Grabowski 2002
Rizikové faktory imunokompetence krávy Riziko pro rozvoj mastitidy se zvyšuje 1.5-8 krát Chyby ustájení Přeplnění stájí, zásobení pitnou vodou Stres Přeplnění stájí, hygiena, klima, management Nemoci
Krmení a zdraví vemene OR/RR pro vznik mastitidy 2-15 Přímá kontaminace vemene enteritida Snížení obranyschopnosti těla Energie ++ or Protein ++ Struktura KD bohatá na rychle degradovatelné uhlohydráty Deficit Se, Na, Ca, vitamínů Přebytek proteinu v době stání na sucho Otok vemene
Krmení může zlepšit celkovou obranyschopnost Nízký výskyt hypokalcémií (poměr, vitamin D3, bolusy) Nízký výskyt otoků vemene (protein, K, Na) Vysoký příjem sušiny (H 2 O, zdravé končetiny, chutnost, hustota zvířat) Stálé zásobení živinami Tuk/bílkovina - poměr (den 1-100) <= 5 % > 1,5 tuk/bílkovina - poměr <= 5 % < 1,0 močovina < 300 ppm (sd < 20 ppm) Nízká frekvence onemocnění (problémy končetin)
Léčba
Jak zaměřit antibiotickou léčbu mastitid dle různých patogenů? (Erskine 2003 mod.) Patogen Trvání infekce Cílová lokalizace Intensita vylučování S. aureus Sc. agalactiae KNS Sc. uberis Koliformní Měsíce - roky Měsíce - roky Týdny Dny - týdny Dny - týdny Mléčný parenchym Mlékovody Mlékovody Mlékovody/paren chym,dojnice Nízká - střední Vysoká Střední Vysoká Nízká
Faktory ovlivňující výsledek léčby Stádové faktory +++ Stupeň hygieny Obranyshopnost krmení/ustájení Počet nových infekcí Individuální vliv zvířete +++ Chronicita Individuální obranyschopnost Mikrobialní faktory ++ Pravděpodobnost vyléčení ( spontánní nevyléčitelný ) Infekční tlak Léčiva + Citlivost/rezistence Praktická aplikace
Identifikace nevyléčitelných dojnic 3x v KU v řadě >700.000 buněk/ml Léčba před > 2 Počet SB u dojnice > 1 Mio. Lump > tangerine (S. aureus) > 2 infikované čtvrtě (S. aureus) Věk > 3 laktace Hamann 1993, Sol et al. 1999, Krömker et al. 2003, Osteras 2006
Co víme o léčbě mastitid Úspěšnost léčby závisí na: dojnici ( věk ) původci Sc. uberis 89 %, KNS 85 %, Sc. dysgalactiae 69 %, S. aureus 33%, Kvasinky, Pseudomonas spp., Mykoplasma spp., Prototheca spp. 0 % 5-40 % případů je mikrobiologicky negativních diagnóza před léčbou
Co víme o léčbě mastitid Prodloužená doba léčby je doporučována us. aureus astr. uberis ve stádech s nízkým počtem nových infekcí Častější vydojování není doporučováno NSAID vliv na závažné mastitidy ( 3. stupeň ) Parenterální antimikrobiální léčba pro závažné koliformní mastitidy (přežití +, stav po léčbě +) Intramamární léčba? = časté samovyléčení, mnohá léčiva bez efektu
Jak léčit Str. agalactiae? Jednorázová léčba stáda (všechna zvířata, všechny čtvrtě ) Jednorázová léčba všech infikovaných dojnic (3x 3 Mio I.E. Penicillin G na čtvrť/24 h ) Intramammární léčba, při nedostatečné hygieně parenterální léčba (Penethamat-Hydrojodid) Separace Opakované vyšetření za 2 týdny Vyřazení pozitivních kusů Opakované vyšetření negativních zvířat za další týden Vyřazení pozitivních kusů
Doporučení k léčbě Infekce : Klinické příznaky (střední nebo závažné) gram positivní původci: prodloužená léčba 1. mastitidy v laktaci 1 & 2 gram negativní původci a horečka: tekutiny, NSAID, parenterální antibiotika Subklinické a klinické: Str. agalactiae, Str. dysgalactiae, Str. canis: okamžitá léčba (Penicillin) S. aureus: Suchostojné období a časná laktace(d 0-30) Ostatní: Jen jako krizové opatření a po poklesu infekčního tlaku
Zlepšení hygieny Strategie léčby mastitid Optimalizace imunitní obrany Včasné zahájení léčby 1. případ mastitidy na 1. a 2. laktaci = nutnost léčby!! Opakované případy= omezená léčba V dlouhodobém horizontu: Snížení antibiotik díky nižšímu počtu nových infekcí
Shrnutí Kontrola mastitid znamená Odhalení správných vztahů Provedení analýzy rizik mastitid Snížení nákladů v hledání účinné léčby-vyšší náklady kontroly rizik ( prevence) Určení specifických rizikových faktorů pro konkrétní stádo Kontrola infekčních patogenů mléčné žlázy Zlepšení hygieny Snížení výskytu ketóz a acidóz ve stádě (příjem sušiny )
Děkuji za vaši pozornost
Kdo jsem? Volker Krömker DVM (Hanover 1990) 5 let praktický veterinární lékař ve Westfalsku (skot a koně) 6 let hygiena mléka Univ. Vet. Med. Hanover 3 roky udder health service Lower Saxony Od r.2004: Science Hanover konsultant v problematice mastitid (Evropa a střední východ) Specialista na hygienu a epidemiologii mléka Dipl. European College of Bovine Health Management
Lower Saxony - Niedersachsen 14,600 mléčných farem 730,000 dojnic 50 dojnic/stádo 218,000 buněk/ml bazenovém vzorku mléka 2 centy /kg mléka náklady na mastitidu 41 % (subklinické) a 78 % (klinické) environmentální patogeny