ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY (3)

Transkript

1 10. října 2014, Brno Připravil: Ing. Petr Junga, Ph.D. ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY (3) Typologie zemědělských staveb I. - stavby pro chov hospodářských zvířat - stavby pro chov skotu Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/ Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky

2 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 2 Aspekty chovu hospodářských zvířat Zvyšování welfare zvířat - welfare je v rámci EU v oblasti chovu hospodářských zvířat velmi často užívaný výraz, - lze definovat jako vyjádření pozitivních i negativních pocitů zvířat, - zlepšování welfare zvířat by mělo být samozřejmostí nejen ekologických chovů, ale i konvenčních intenzivních chovů. - ochrana zvířat je legislativně vyţadována a klade důraz na vytváření a zachování základních podmínek života a zdraví zvířat a jejich ochranu před fyzickou bolestí, strádáním (utrpením), trýzněním (strachem),

3 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 3 Aspekty chovu hospodářských zvířat - welfare požaduje vytvoření takových podmínek (materiální i nemateriální povahy), které zajistí zvířatům zachování života a zdraví, určitou spokojenost a komfort, - mezi zásady welfare chovu patří zajištění uspokojení fyziologických potřeb (odstranění hladu, žízně; fyzikálních faktorů nepohody-zejména teplotních, vlhkostních; eliminace zranění, bolesti, nemocí) a psychických potřeb (umožnit přirozené projevy chování, odstranění strachu a deprese, navození psychické pohody).

4 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 4 Aspekty chovu hospodářských zvířat - výstavba nových a opravy a adaptace stávajících stájových objektů pro chov by měla maximálně reflektovat snahy o zlepšování welfare zvířat, - návrh a provozování stáje v souladu s poţadavky welfare má přímé důsledky v oblasti zdravotního stavu (prevence onemocnění končetin, problémů s reprodukcí, mastitid apod.), v oblasti produkční i ochraně životního prostředí (např. redukce emisí).

5 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 5 Aspekty chovu hospodářských zvířat - znatelná snaha o postupnou téměř úplnou eliminaci vazného ustájení skotu (pouze ve výjimečných případech), - způsob volného chovu skotu ve skupinách má ale i své nevýhody, vyplívající z přirozeného chování skotu při skupinovém ustájení (možné problémy spojené s agresivitou, strachem, zraněními ),

6 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 6 Aspekty chovu hospodářských zvířat Na tvorbu homeostáze má vliv řada dílčích faktorů, zejména: úroveň chovného prostředí, výběr plemena, krmivo a výţiva zvířat, působení člověka. S narůstající užitkovostí se významně mění požadavky na chov. Např. každý rok se zvyšuje užitkovost zvířat a narůstá počet farem s užitkovostí nad 9 až 10 tis. kg mléka. Vysoce produkční dojnice ale produkují podstatně více metabolického tepla, které je ze zdravotního hlediska nutné odvést do okolního prostředí (zvýšené nároky na kvalitní ventilaci).

7 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 7 Poţadavky na stavby pro chov hospodářských zvířat Volnost pohybu hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by mu působil utrpení. Ustájení musí umožnit zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat, pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířata. Prostor pro leţení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířata. Je zakázáno chovat zvíře v izolaci, působí-li mu to utrpení, pokud to nevyžaduje zdravotní stav. Dojde-li k utrpení nebo jinému poškozování zvířat prokazatelně v důsledku nevhodné technologie, je chovatel povinen tuto technologii upravit nebo změnit.

8 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 8 Poţadavky na stavby pro chov hospodářských zvířat Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví. Materiál, který bude pouţíván pro výstavbu ustájení, zvláště koryta a žlaby, jakož i zařízení, s nimiž mohou zvířata přijít do styku, nesmí být pro ně škodlivé a musí být vhodné pro důkladné čištění a desinfekci. Ustájení a instalace mají být konstruovány a udržovány tak, aby se nevyskytovaly ostré okraje či hrany nebo výčnělky, jež by mohly zvířata zranit.

9 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 9 Koncepční řešení staveb pro chov hosp. zvířat Stájové objekty jsou řešeny jako soubor technologických linek, např.: - technologická linka krmení, - technologická linka odklizu stájových odpadů (tuhých i tekutých), - technologická linka podestýlání, - technologická linka ventilace, - technologická linka dojení, apod.

10 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 10 Technologická linka krmení Mobilní linka - charakteristická tím, že ve stáji je vytvořena dopravní komunikace, na kterou vjíždí mechanizace (šířka krmného stolu závisí na parametrech mechanizace a způsobu krmení, ale je min. 3200mm při jednostranném a 3600 při oboustranném krmení), - po obou stranách komunikace jsou osazeny krmné ţlaby nebo krmné stoly (případně krmný stůl s mělkým žlabem), - materiálové řešení je beton, ŽB (většina prvků), ocel. prvky. Žlaby jsou vystrojené keramickou vložkou,

11 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 11 Technologická linka krmení - výhodou tohoto systému oproti stacionárnímu jsou nižší náklady na provoz (použitou mechanizaci je možno využívat na farmě i k jiným účelům) a vpodstatě bezporuchový provoz, - nevýhodou je vyšší náročnost na prostor (komunikace), a rušení zvířat při provozu.

12 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 12 Technologická linka krmení Stacionární linka - charakteristická tím, že ve stáji je instalováno strojní technologické zařízení, které zabezpečuje dopravu krmení, - jedná se např. o ţlabové pásové dopravníky nebo nadţlabové pásové dopravníky, - materiálové řešení je konstrukční ocel, pryţ, - výhodou tohoto systému je úspora stájového prostoru (obslužná chodba obvykle š mm), - nevýhodou je snadná poruchovost, poměrně rychlé opotřebení, jednoúčelovost zařízení, vysoká investiční i provozní náročnost.

13 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 13 Technologická linka odklizu stájových odpadů Tuhé (chlévská mrva) i tekuté odpady (kejda) - mobilní linka - ve stáji zřízena komunikace pro pohyb mechanizace (např. traktor s radlicí) odklízející chlévskou mrvu (šířka komunikace min mm), - materiálové řešení beton, ŽB, ocel. prvky, - ve svrchní vrstvě zabetonované ocelové vodící prvky L pro radlici. - podlahová konstrukce musí být opatřena hydroizolací (u kališť vícenásobná hydroizolace), - nosná svrchní vrstva podlahy musí mít min. tl. 150 mm,

14 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 14 Technologická linka odklizu stájových odpadů - podkladní ŢB podlahová deska min. tl. 100 mm, - roznášecí vrstva (polštář) ze štěrkopísku musí mít min. tl. 150 mm, - mobilní linka je celkově výhodné řešení, nevýhodou je nutnost nepřítomnosti zvířat v době odklizu odpadů, vyšší nároky na prostor (komunikace) a exhalace z mechanizace.

15 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 15 Technologická linka odklizu stájových odpadů Tuhé (chlévská mrva) i tekuté odpady (kejda) - stacionární linka - ve stáji je instalováno strojní technologické zařízení pro mechanický odkliz odpadů, - řadíme sem např. oběţný shrnovač (v uzavřeném okruhu prostoru kaliště se pomalu pohybuje lopata tažená řetězem), dále vratný shrnovač, šípovou lopatu, - výhodou je úspora prostoru stáje, menší rušení zvířat při odklizu odpadů, častější odkliz udržující větší čistotu stáje, - nevýhodou je snadná poruchovost, poměrně rychlé opotřebení, jednoúčelovost zařízení, vysoká investiční i provozní náročnost.

16 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat Stájová kanalizace Odkliz tekutých odpadů (kejdy) v bezstelivových systémech - systémy mechanické (se strojním zařízením), - systémy hydromechanické (samovolné, gravitační), - řada bezstelivových systémů funguje na principu stájových roštů (nejčastěji ŽB, litina, na menší rozpony i ocelové povrchově upravené poplastováním - PVC), - dnes jsou kanály montované převáţně z prefabrikovaných ŢB prvků, spáry mezi prvky hydroizolačně těsněny. Mohou být i monolitické kanály (cca po 25m bylo nutné provést těsněnou dilataci), - ŢB prefabrikované rošty mají délku až 2,5 m, - rošty musí mít kvalitní provedení (hladký povrch, tvarová přesnost, bez ostrých výčnělků ),

17 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 17 Odkliz kejdy, separátor-příklady

18 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 18 Stájová kanalizace kanály s rošty - roštnice mají kónický tvar štěrbin (štěrbiny se směrem dolů rozšiřují). Šířka roštnic závisí na druhu a kategorii chovaných zvířat (např. skot ve výkrmu 3,5 cm, telata 2,5 cm; prasata 2 cm, selata 1,3 cm). - pod rošty se nachází sběrný kanalizační kanál (buďto mělký cca 30 cm s vyhrnovací šípovou lopatou nebo hluboký cca 1 m a více-tzv. jímkové kanály), - mezi hydromechanické systémy řadíme např. přeronový systém (kanály jsou rozděleny systémem přepážek-hrázek, v kanálu je hladina vody, do které propadávají přes rošty výkaly a postupně se přelévají do dalších navazujících sběrných kanálů. - cirkulační kanály (čerpadla udržují proudění kejdy v kanálech),

19 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 19 Stájová kanalizace kanály s rošty Příklad řešení kanálu s přeronovým systémem ( B - železobetonový rošt, C - železobetonový rošt s tepelně izolační vrstvou, D - přeronový kanál, a - podélný řez, b - příčný řez, 1 prostor hnojného podroštového kanálu, 2 roštová podlaha, 3 prostor svodného podroštového kanálu, 4 přirozený spád kejdy 2 až 3 % rozvrstvené na vodní hladině, 5 přeronový jízek, 6 hladina kejdy)

20 strana 20 Stájová kanalizace přeronový systém a systém cirkulačních kanálů

21 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 21 Stájová kanalizace kanály s rošty Příklad řešení bezstelivových roštových podlah ve stájích varianta A železobetonové rošty pro dojnice, varianta B ocelové, plastové rošty pro prasata, varianta C dřevěné rošty pro ovce a kozy (1 ocelový svorník, 2 distanční klíny)

22 Charakteristika staveb pro chov hospodářských zvířat strana 22 Stájová kanalizace - stájové kanály jsou často kombinovány s velkoprofilovým kanalizačním potrubím, - tekuté odpady jsou systémem stájové kanalizace svedeny do tzv. kalové koncovky, zajišťující další zpracování tekutých odpadů (přečerpání do skladovacích nádrží, separace kejdy nebo dávkování do bioplynových stanic ), - nevýhodou stájové kanalizace je vyšší investiční a provozní náročnost a větší objem obestavěného prostoru,

23 strana 23 Základní poţadavky na stáje pro chov skotu Chov skotu je základem ţivočišné výroby. Hlavní uţitkové směry jsou produkce mléka, odchov telat a mladého skotu, produkce masa-zejména výkrm býků. Stáje pro skot by měly vytvářet vhodné chovné prostředí musí být co nejvíce suché a čisté, světlé, dobře větrané. Max. koncentrace škodlivin ( CO 2 0,20 obj. %, NH 3 0,0020 obj. %, H 2 S 0,0007 obj. %). Návrh stájí musí zajišťovat optimální podmínky ustájení a technologického provozu (tech. linky). Základní prvky ustájení (stání, boxy, kotce )se sestavují do řad podél krmišť, krmných žlabů a kališť a to tak, aby k nim měl kaţdý ustájený kus volný přístup a technologický provoz ve stájí mohl být efektivně mechanizován.

24 strana 24 Chovné prostředí Reprodukční stáj (porodna). Individuální a skupinový odchov telat. Hlavní produkční stáj (pro dojnice nebo pro více kategorií) Skupinový odchov telat (teletník). Odchov mladého skotu (jalovice, býčci). Stáj pro výkrm býků Pomocné provozy (čekárna, dojírna, mléčnice, výběhy) Technologické linky (krmení, odkliz odpadů ).

25 strana 25 Reprodukční stáj (porodna) Pro krávy cca 60 dnů před porodem a 5-10 dnů po něm. Upřednostňujeme volné boxové ustájení-individuální porodní kotec (méně vhodný je skupinový porodní kotec-riziko agresivity zvířat, vyšší infekční tlak). Porody na vazném ustájení výjimečně a pouze v odůvodněných případech (např. zdravotní důvody). Reprodukční stáje musí zajistit kravám čas, klid a bezpečný prostor na telení.

26 strana 26 Reprodukční stáj (porodna) Reprodukční stáj se člení na 3 oddělení: - 1. Krávy stojící na sucho, - 2. Předporodní oddělení, - 3. Individuální porodní kotec, (Poporodní oddělení raději umísťujeme do produkční stáje-jiné nároky na krmení i prostředí stáje).

27 strana 27 Reprodukční stáj, individuální a skupinový odchov telat Pobyt v porodním kotci max hodin. Minimální plocha porodního kotce pro volné telení 9,0 m 2 na krávu (skupinový kotec 5,0 m 2 na krávu ). Pro individuální odchov telat využíváme přednostně venkovních individuálních boxů (VIB) - min. rozměr dl.1200 š.1200 mm (krytá část) a dl š mm (výběh). Vizuální kontakt s kravami je z etologického hlediska nevhodný.

28 strana 28 Reprodukční stáj, individuální a skupinový odchov telat Věk 6-10 týdnů telata v oddělení mléčné výţivy. Věk do 6 měsíců telata v oddělení rostlinné výţivy. Minimální plocha pro tele ve volném ustájení, skupinovém kotci se stlanou lehárnou 1,8 m 2 (do 6. měsíců věku).

29 strana 29 Příklad reprodukční stáje spolu s odchovem telat

30 strana 30 Ustájení mladého skotu Ustájení jalovic je pouze volné a je vhodné, aby měly k dispozici zpevněný výběh. Pro jalovice je vhodné ustájení stelivové (včetně ustájení na hluboké podestýlce). Poţadavky na ustájení jalovic závisí na kategorii (dle věku)-do 11. měsíců, měsíců, měsíců.

31 strana 31 Ustájení mladého skotu Ustájení býčků je volné (nejčastěji bezstelivové, na roštech), uplatňují se rovněž skupinové stelivové kotce se sníženým krmištěm. Poţadavky na ustájení býčků závisí na kategorii (dle věku resp. hmotnosti)-0,90 m2 na 100 kg živé hmotnosti u stlaného lože, resp. 0,45 m2 na 100 kg ž.hm. u celoroštového ustájení. Tři kategorie do 350 kg ž. hm., kg ž. hm. (max. 30 ks ve skupině) a nad 550 kg ž.hm.(max. 15 ks ve skupině).

32 strana 32 Ustájení mladého skotu Příklad uspořádání celoroštového ustájení mladého skotu (1 kotec, 2 žlab nebo krmný stůl, 3 zaháněcí ulička, 4 napáječka)

33 strana 33 Hlavní produkční stáj základní návrhové charakteristiky Plocha chovného prostoru lehárny (volné ustájení) pro 1 dojnici 5-9 m 2. Minimální parametry pro krávy při boxovém systému: šířka stání 1125 mm, dl mm. Světlá výška podélných obvodových stěn stáje min mm. Minimální sklon střechy by měl být 20. Výška hřebene střechy se orientačně určuje na základě celkové hmotnosti ustájených zvířat-na kaţdých 1000 kg 1 m převýšení (7000 kg převýšení 7m, 9000 kg převýšení 9m).

34 strana 34 Větrání stájí Větrání musí zajistit dostatečný přívod a odvod vzduchu a zabezpečit volný pohyb vzduchu (proudění) v příčném směru. Podélné větrání vraty jen v případě nouze (např. extrémní teploty v létě). Větrání má zajistit optimální mikroklima ve stáji (teplota, vlhkost i složení stájového vzduchu). Požadavky na parametry vnitřního prostředí pro jednotlivé kategorie skotu stanovuje ČSN Přívod vzduchu se uskutečňuje otvory ve štítových zdech (vrata s protiprůvanovými sítěmi) a bočních zdech (okenní otvory s protiprůvanovými sítěmi, rolovacími plachtami, výsuvnými či roletovými výplněmi, případně stěnovými větracími štěrbinami), Plocha větracích otvorů pro přívod vzduchu je cca 0,06 m 2 na 100 kg hmotnosti zvířete.

35 strana 35 Větrání stájí Rovněž je nutné zajistit odvod kontaminovaného vzduchu ze stáje prostřednictvím příslušných zařízení ve střešní konstrukci (hřebenové větrací štěrbiny s protiprůvanovými regulačními klapkami, doplňkově ventilačními komíny s turbínovou hlavicí), Šířka hřebenové štěrbiny se orientačně stanoví ze vztahu 25 mm šířky štěrbiny na 1 m rozponu stáje. Uvnitř stáje je vhodné umístit ventilátory pro zintenzivnění proudění vzduchu (každých 100 mm průměru ventilátoru ovlivní 1 m okolí). Plocha větracích otvorů pro odvod vzduchu cca 0,037 m 2 na 100 kg hmotnosti zvířete. Větrání stájí má letní (intenzivnější) a zimní (úsporný) režim.

36 strana 36 Větrání stájí Příklad uspořádání přirozeného větrání nezateplených lehkých stájí (1 přívod vzduchu štěrbina s klapkou pro regulaci přiváděného vzduchu, 2 otevřená hřebenová štěrbina)

37 strana 37 Větrání stájí Příklad řešení větracího otvoru přirozeného větrání stájí - hřebenová větrací štěrbina (1 stříška z transparentního materiálu, 2 ventilační klapka, 3 ochranná clona proti větru, 4 ovládací mechanismus, 5 odvětrání tepelně izolovaného střešního pláště, 6 nosný střešní rám, 7 tepelná izolace na podhledovém plechu, 8 těsnění mezer PUR pěnou, 9 krycí fošna)

38 strana 38 Větrání stájí Příklad řešení větracího otvoru přirozeného větrání stájí stěnová štěrbina pro regulovaný přívod vzduchu (1 větrací klapka, 2 popruh, 3 kloubové uchycení, 4 naviják popruhu, 5 třmen, 6 pohon, 7 ochranná mřížka, 8 záklop z prken, 9 laťování, 10 krokev, 11 vláknocementová vlnitá střešní krytina, 12 nosný střešní rám)

39 strana 39 Větrání stájí Příklady uspořádání systémů nuceného větrání stájí A - letní větrání, B - zimní větrání, C - půdorysné uspořádání ventilačních jednotek a štěrbin (1 ventilační jednotka, 2, 3 nasávací štěrbiny)

40 strana 40 Osvětlení stájí Prosvětlovací plocha pro přirozené osvětlení by měla tvořit min. 10 % z plochy ustájení. Prosvětlení by mělo být navrženo s ohledem na světové strany, a to tak, aby nedocházelo k nežádoucímu přehřívání stájí. Dříve se používalo prosvětlení průběţnými prosvětlovacími pásy (příčnými či podélnými), které nerespektuje světové strany a je méně vhodné.

41 strana 41 Osvětlení stájí Doplňkově je v stáji osazeno umělé osvětlení (úsporná zářivková tělesa) pro provoz a přisvětlování. Osvětlení v produkční stáji 200 Lx (min. po dobu 16 hodin denně září-březen nutnost přisvětlování). Osvětlení v dojírně 200 Lx (500 Lx v místě dojení). V porodnách je vhodné méně intenzivní osvětlení.

42 strana 42 Osvětlení stájí Příklad grafického průběhu denního osvětlení ve stáji

43 Produkční stáj Dojnice tvoří hlavní kategorii v chovu skotu s produkcí mléka a telat. Dle technologické koncepce ustájení a možnosti pohybu zvířat rozlišujeme ustájení volné a vazné. Volné ustájení je dnes převaţující způsob ustájení (umožňuje uskutečňování přirozených návyků a chování zvířat a snižuje náročnost práce ošetřovatelů). Volné ustájení můţe být kotcové nebo boxové. U volného ustájení dále rozlišujeme: - ploché kotce (oddělení) dělené na stlané loţe a krmiště, umožňující volný pohyb mezi oběma částmi (kotce mohou být napojeny i na zpevněný výběh), - kotce s loţem upraveným pro hlubokou podestýlku (hluboké lože) a se zvýšeným krmištěm.

44 strana 44 Produkční stáj Příklad uspořádání volného ustájení dojnic v kotcích - ploché stlané lože a snížené krmiště (1 stlané ploché lože, 2 krmiště, 3 žlab nebo krmný stůl, 4 krmná chodba)

45 strana 45 Charakteristiky ustájení Počet zvířat nesmí být větší neţ počet boxů a počet míst v krmišti (pokud není krmení ad libido). Kotcové ustájení je vhodné pro skupinový odchov telat, jalovic, býčků a výkrm býků. Boxové ustájení je vhodné především může být stelivové nebo bezstelivové. Boxové ustájení je vhodné pro dojnice (používaný, ale méně vhodný pro jalovice a telata). U boxového ustájení dále rozlišujeme: - boxové loţe se sníženým krmištěm a pohybovými chodbami, - kombinované boxy (krmnoložné boxy) pro odpočinek i krmení, se sníženým kalištěm (pohybovou chodbou),

46 Charakteristiky ustájení Boxové ustájení musí být navrţeno tak, aby umoţňovalo: - snadnou orientaci zvířat a důvěru ve vyhrazené místo k odpočinku, - pohodlí při uléhání, vstávání a dostatečný prostor neomezující volný pohyb, - dostatek prostoru pro boky a břišní krajinu, s vyloučením příčného zaléhávání do boxových loží, - pevnost, neklouzavost a trvanlivost podlahy, - pevnost a hladkost bočního hrazení.

47 strana 47 Charakteristiky ustájení Příklad uspořádání volného boxového ustájení dojnic boxy se stelivovým nebo bezstelivovým provozem (1 odpočinkový box, 2 krmiště, 3 žlab nebo krmný stůl, 4 boční zábrana, 5 hřbetní zábrana)

48 strana 48 Charakteristiky ustájení Vazné ustájení je na ústupu, navrhuje se jen ve výjimečných případech (ošetřovny, izolační stáje, porodny). U tohoto systému jsou dojnice fixovány u žlabu a dle délky vazného stání rozlišujeme: - vazné stání krátké, - vazné stání střední, - vazné stání dlouhé (porodní). Kombinací volného a vazného ustájení je ustájení v kombinovaných boxech se zadní fixací, umožňující uzavření dojnice v boxech.

49 strana 49 Charakteristiky ustájení Příklad vazného ustájení dojnic dnes jen výjimečného (1 vazné stání, 2 žlab se zábranami nebo krmný stůl, 3 drážka pro oběžný shrnovač hnoje, 4 hnojná chodba, 5 krmná chodba, 6 napáječka, 7 mléčné a podtlakové potrubí dojícího systému)

50 strana 50 Charakteristiky ustájení U stelivového stání není třeba podlahovou konstrukci tepelně izolovat. Podestýlka ze slámy. U hluboké podestýlky je nutné z kaliště ke krmišti provést schůdky tzv. dobytčí stupeň (případně lávku), - výška stupně mm, - systém vhodný pro nezatepelné haly, - bezodtoková vana s podestýlkou (respektive hnojem) se vyklízí až po úplném zaplnění. Stelivové stání s boxy se sešlapávanou podestýlkou (proměnný příčný spád podlahy od 7(10) % do 2 %. U bezstelivového stání může být v boxech uložena hnojná podestýlka (např. separát z kejdy), pryžová matrace nebo rohož, písek, dřevěné piliny.

51 strana 51 Charakteristiky ustájení

52 strana 52 Charakteristiky ustájení Příklad uspořádání ustájení na hluboké podestýlce (1 lehárna s hlubokou podestýlkou, 2 pevné krmiště, 3 žlab nebo krmný stůl, 4 krmná chodba)

53 Podlaha stání bývá tvořena: průmyslová podlaha (např. plastbeton), keramická stájová dlaţba, betonová dlaţba, čedičová dlaţba, betonová mazanina (vždy musí být s protiskluznou úpravou) Betonové podlahy by měly být podélně rýhované. Hnojné chodby (kaliště) jsou u bezstelivového systému opatřeny buď rošty a kanály (výkrm býků často s celoroštovou podlahou) nebo odkliz odpadů zajišťuje oběţná lopata pro povrchový odkliz (při odklizu oběžnou lopatou je vhodné vyhrnovat aţ 12x za den). Šířka hnojné chodby min mm (musí umožnit průjezd mechanizace a vzájemné míjení dojnic). Roštové podlahy musí mít správně navržené mezery mezi roštnicemi (dojnice 40, telata 25, jalovice 30, výkrm 35 mm) Typologie zemědělských staveb I. stavby pro chov skotu Charakteristiky ustájení

54 strana 54 Charakteristiky ustájení Příklady řešení podlah stání pro skot varianta A volné boxové stelivové ustájení (slamnaté lože, nezateplené), varianta B volné kotcové stelivové ustájení (podestýlané lože a snížené nepodestýlané krmiště), varianta C vazné stelivové ustájení (stacionární odkliz výkalů), (1 stlaný box, 2 krmiště nebo hnojná chodba, 3 vodící ocelový úhelník, 4 vazné stání, 5 drážka pro oběžný shrnovač, 6 hnojná a zaháněcí ulička, 7 podestýlaná lehárna, 8 krmiště)

55 strana 55 Charakteristiky ustájení Pohybové (přeháněcí) chodby a čekárny - protiskluzný povrch (rýhovaný nebo zbroušený), - chodby by neměly být úzké a protisměrné (zpomalují pohyb), pokud jsou v chodbě schůdky, potom jsou výškové stupně min. dl mm a v mm, sklon změny směru řešeny oblouky, - výborné osvětlení chodeb, - nároky na podlahy v čekárnách jsou obdobné jako na pohybové chodby, - celoroštová podlaha v čekárně zhoršuje mikroklima v čekárně (škodlivé plyny, nadměrná vlhkost ). - u čekáren se počítá s plochou 1,5 m 2 na dojnici.

56 strana 56 Charakteristiky ustájení Zábrany (hrazení) rozlišujeme-pevné a flexibilní a: - čelní diagonální, - kohoutková zábrana (tento typ s flexibilním výškovým a dopředným nastavením je nejvhodnější), - samopoutací s mechanickým ovládáním Šířka krmného místa mm (u zábran čelních a samopoutacích), mm (u zábran kohoutkových). Nesprávně navrţené zábrany u krmiště mohou způsobit zhoršený přístup ke krmení (jeho spotřeba může klesnout až o 50 %), závažný je rovněž možný vznik poranění zvířat.

57 Napájení - zajištění dostatku vody a optimálních podmínek pro napájení je velmi důležité! - max. vzdálenost k napajedlu 20 m, - šířka volného prostoru u napajedla je min.2700 mm, - min. objem napajedla 150 l, - napajedlo opatřeno pro zimní období vyhříváním (regulace termostatem), - přítok vody l/min, - délka napájecí hrany je 100 mm (dojnice I. a II. období laktace), 60 mm (III. období laktace) 40 mm (krávy na sucho), - důležité je udržovat napájecí vodu čistou a nízká energetická náročnost provozu napajedla. Typologie zemědělských staveb I. stavby pro chov skotu strana 57 Charakteristiky ustájení

58 strana 58 Charakteristiky ustájení Krmné stoly, ţlabový prostor - nejčastěji se dnes uplatňuje krmný stůl (rovněž krmné stoly s mělkými žlaby), - před žlab navrhujeme předpoţlabnicový stupeň (snižuje migraci zvířat u žlabu, usměrňuje postoj a těžiště krávy, odděluje žlabové těleso od znečištěného krmiště) - šířka stupně 400 aţ 500 mm, výška stupně 100 mm,

59 strana 59 Alternativní řešení-foliové stáje Foliové stáje - jedná se o lehké stáje skládající se z nosné kovové konstrukce (nejčastěji příhradová konstrukce z lehkých kovů hliník, dural) a foliové krytiny, - volba takovéto stáje musí vycházet z vyhodnocení její vhodnosti pro danou lokalitu (zejména s ohledem na přehřívání či ochlazování v nepříznivých obdobích) a z porovnání investičních nákladů, - tyto stáje jsou vhodné jako alternativní řešení pro všechny kategorie skotu.

60 strana 60 Pomocné provozy Dojírny a mléčnice - klíčové technologické zařízení pro produkci mléka, - rozlišujeme dojírny tandemové, rybinové, rotační (rototandem a rotorybinová), - dojící stání jsou řazena podél prostoru pro dojiče (rybinová a tandemová dojírna) nebo se pohybují kolem něho (rotační dojírna), - určitou nevýhodou rybinové dojírny je to, že se zároveň dojí celá skupina delší doba dojení, - počet dojících stání se navrhuje v závislosti na počtu dojnic a požadovaném času dojení, - obvykle se dojí 2x denně (doba dojení 2x2 hodiny),

61 strana 61 Pomocné provozy

62 strana 62 Pomocné provozy - dojírny - podlaha dojírny je s protiskluznou úpravou, - stěny opatřeny sanitárním, omyvatelným obkladem do min. v mm, - podlaha jámy pro dojiče je oproti podlaze dojírny snížena o cca 800 mm, - kovové součásti dojírny (hrazení, potrubí apod.) musí být elektricky uzeměny! - dojírna i mléčnice musí být výborně osvětleny, s účinnou ventilací a tepelnou stabilitou budovy, - dojírna musí být opatřena napajedly (kráva je zejména po dojení dehydratovaná), spotřeba vody 8-12 l při 20 C, l při 32 C,

63 strana 63 Pomocné provozy - dojírny Příklad uspořádání rybinové dojírny 2 x 5 stání, kde je nástup i odchod celé skupiny 10 dojnic relizován najednou (1 - dojicí stání, 2 dojicí zařízení, 3 snížená jáma pro dojiče, 4 mléčné potrubí do mléčnice, 5 jádrové krmivo, může být dávkováno krmnými automaty ve stáji)

64 strana 64 Pomocné provozy - dojírny Příklad uspořádání kruhové - rotační dojírny (1 dojicí stání, 2 snížená jáma pro dojiče, 3 elektrický pohon, 4 jádrové krmivo, může být dávkováno krmnými automaty ve stáji, 5 čekárna pro dojnice)

65 strana 65 Pomocné provozy - ve stáji a okolí nesmí působit (technologická zařízení a mechanizace) nadměrný akustický tlak-hluk (max. 70 db), a vibrace (max. 0,3 m s v případě vyšší prašnosti se uplatňuje ionizátor (vyvíjí záporně nabité ionty a snižuje množství polétavého prachu).

66 strana 66 Pomocné provozy - mléčnice obsahuje prostor s chladícími nádržemi (zpravidla nerezovými tanky) na mléko a prostor pro chladicí jednotky a vývěvy, - mléko se v mléčnici filtruje a rychle zchlazuje na teplotu +5 C, - úpravy povrchů (podlah, stěn) jsou obdobné jako u dojíren-musí umožňovat snadné mytí a desinfekci, - mléčnice by měla mít okna (denní osvětlení) nejlépe ze severní strany a konstrukce (střeny i stropy) s výbornými tepelně izolačními schopnostmi, - u vazného ustájení se pro dojení používají přenosné dojicí poloautomaty, které jsou napojeny na mléčné potrubí a podtlakové potrubí vývěvy,

67 strana 67 Výběhy Jsou zřizovány především u stájí pro dojnice (produkčních stájí). Mají mít vždy zpevněný povrch (nejčastěji betonový) s protiskluznou úpravou (zbroušení, drážkování ). Výběh musí být odspádován směrem od objektu (spád min. 3 %), do sběrných příkopů nebo kanálů na okraji výběhu, ohraničujících celý výběh a odkanalizovaných do jímky. V případě, že je součástí výběhu venkovní krmiště, pak je sběrný příkop (kanál) uvnitř výběhu.

68 Drbadla - drbadla zlepšují welfare zvířat a měly by být součástí každé moderní stáje, - slouží k zvýšení komfortu a pohody, čištění pokryvu, - bylo zjištěno, že dojnice tráví u drbadel soustavně dobu i přes 300 s, Desinfekční vany - jsou nutné pro zajištění dokonalé hygienické prevence, - pro optimální funkci je nutné jejich pravidelné používání a správné situování, - dezinfekční roztok musí mít předepsanou koncentraci a správnou teplotu, - řešeny jako vodotěsné průchozí (průjezdné) mělké vany, nejčastěji ze železobetonu, Typologie zemědělských staveb I. stavby pro chov skotu strana 68 Příslušenství