Prevence závažných havárií a ochrana obyvatelstva u HZS ČR Ing. Kateřina Blažková, Ph.D., Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, e-mail: katerina.blazkova@hzsmsk.cz Ing. Daniel Miklós, MPA, Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Úvod Nebezpečné chemické látky a směsi jsou součástí každodenního života civilizované společnosti. Hasičský záchranný sbor ČR každoročně vyjíždí k tisícům událostí, které jsou spojeny s úniky nebezpečných látek. Jedná se především o úniky do životního prostředí. Závažné havárie, které svými účinky bezprostředně ohrožují lidské životy a zdraví, nejsou významné četností svého výskytu, nicméně následky těchto mimořádných událostí bývají fatální. Za období působností zákona o prevenci závažných havárií v ČR došlo ke 12 závažným haváriím, které splnily kritéria přílohy č. 3 zákona [2], v jejich důsledku bylo usmrceno 5 osob, materiální škody se pohybovaly ve stovkách miliónů Kč Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Systém prevence závažných havárií, jako součást procesu havarijního plánování, je jedním z nástrojů k zajištění ochrany lidských životů a zdraví, životního prostředí a majetkových hodnot. Nejen legislativní prostředí, ale rovněž nová koncepce ochrany obyvatelstva [3] je prostředkem pro užší spolupráci odpovědných úřadů veřejné správy s provozovateli zařízení. Společným cílem je realizace takových opatření, která přispívají ke snížení pravděpodobnosti vzniku závažné havárie, vedou k minimalizaci jejich následků a umožňují přijímat efektivní opatření pro realizaci záchranných a likvidačních prací a k ochraně obyvatelstva. Proces havarijního plánování Hasičský záchranný sbor ČR (dále jen HZS ) v obecné rovině v oblasti havarijního plánování odpovídá za přípravu na mimořádné události, integrovaný záchranný systém a ochranu obyvatelstva. Na úrovni jednotlivých krajů: garantuje zpracování dokumentace havarijního plánování, např. havarijního plánu kraje, vnějších havarijních plánů a poplachového plánu integrovaného záchranného systému, spolupracuje na zpracování povodňových plánů, organizuje součinnosti při zpracování dokumentace havarijního plánování, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičením, zabezpečuje varování a vyrozumění, koordinuje záchranné a likvidační práce, organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové přežití obyvatelstva, organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádí dekontaminaci a další ochranná opatření k minimalizaci následků havárie a ochraně lidských životů a zdraví, životního prostředí a majetkových hodnot. K zajištění návaznosti systému prevence závažných havárií na proces havarijního plánování území jsou pro HZS významné údaje z bezpečnostní dokumentace a dokumentace havarijního plánování provozovatelů. Rovněž rekognoskace u provozovatelů, která je zajišťována především prostřednictvím integrovaných kontrol, informace a zkušenosti z reálných nehod a havárií, plánovaná opatření k zamezení vzniku havárií, mechanismy identifikace havarijních stavů a navazující systém řešení havárie na úrovni podniku, jsou klíčové pro efektivní plánování opatření k řešení závažných havárií. Všechny tyto informace jsou cenným zdrojem pro vytvoření vazby a plánování opatření v procesu havarijního plánování území formou vnějších havarijních plánů, havarijního plánu kraje, havarijních karet apod. Bezpečnostní dokumentace a kontrolní činnost podle zákona o prevenci závažných havárií Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., spolu s dalšími objektovými havarijními plány, jsou pro HZS zdrojem dat pro územní analýzu rizik a plánování opatření k ochraně lidských životů a zdraví. Klíčové jsou nejen údaje o nebezpečných chemických látkách a směsích, jejich množství a způsobech nakládání s nimi, ale rovněž údaje o pravděpodobných následcích havárií a způsobech jejich likvidace, možných účincích na obyvatelstvo a životní prostředí, informace o opatřeních přijímaných pro předcházení vzniku havárie a
při jejím vzniku, včetně analýzy sil a prostředků potřebných k likvidaci následků. Významnou roli hraje systém identifikování havarijních stavů u provozovatelů a jeho provázanost s vyrozuměním o vzniku závažné havárie. Rovněž zavedené systémy varování a informování, evakuace, popřípadě ukrytí vlastních zaměstnanců v případě vzniku závažné havárie, jsou startovní čárou pro plánování opatření v území. Provázanost postupů zdokumentovaných ve vnitřním havarijním plánu a dalších havarijních plánech objektů, které zpracovávají provozovatelé, s havarijními plány území, jejichž zpracovateli je HZS, je klíčovým prvkem pro efektivní řešení havarijní situace. Jedná se nejen o organizační zajištění, ale rovněž o definování informačních toků, pravomocí a kompetencí, postupů pro identifikaci havarijní situace a její řešení, plánování sil a prostředků provozovatele i vnějších zásahových prostředků, vazbu na aktivaci opatření ochrany obyvatelstva. Kontrolní činnost v působnosti zákona o prevenci závažných havárií Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. je nejen nástrojem pro validaci získaných poznatků z bezpečnostních dokumentací, nýbrž i prostředkem pro rekognoskaci území a posouzení všech zohledňovaných zařízeních ve vztahu k zařízením, které se fyzicky na provozech vyskytují. Není náhodným jevem, že analýzy a hodnocení rizik, vnitřní havarijní plány či podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu nezohledňují všechny zdroje rizik. Tento nešvar lze odhalit pouze fyzickou kontrolou dotčených provozů. Kontrolní činnost není pouze rekognoskací u provozovatelů, je rovněž nástrojem k ověřování dodržování dokumentovaných pravidel. Integrovaná kontrola rovněž umožňuje audit systému havarijní připravenosti u provozovatele a následné nastavení pravidel, která zohledňují rovněž možnost odezvy složek integrovaného záchranného systému (dále i IZS ) při vzniku závažné havárie. Havarijní plánování pro území zasažená průmyslovými haváriemi je jednoznačně definováno pro provozovatele zařazené ve skupině B, v jejichž okolí se stanovuje zóna havarijního plánování, ve které jsou formou vnějšího havarijního plánu uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva s cílem zajistit ochranu lidských životů a zdraví, životního prostředí a majetku. Zařízení provozovatelů skupiny A a nezařazených provozovatelů jsou předmětem selekce a hodnocení, která jsou realizována v rámci havarijního plánu kraje. Identifikovaní provozovatelé mohou být zahrnuti do havarijního plánu kraje, z čehož jim pak vyplývají povinnosti dané zákonem o integrovaném záchranném systému [11] s cílem zajistit provozní bezpečnost a plánování opatření k realizaci opatření vedoucích k minimalizaci následků havárií a ochraně ohroženého obyvatelstva. Pracovním nástrojem pro plánování těchto opatření často bývají tzv. havarijní karty. Jejich obsah není dán legislativou, v praxi jsou však užívanou formou pracovní dokumentace k vnějším havarijním plánům nebo k havarijnímu plánu kraje. Zpracované analýzy a hodnocení rizik jednotlivých provozovatelů jsou zdrojem dat pro analýzu rizik území, poskytují vstupy pro havarijní plán kraje a pro vnější havarijní plány. Umožňují hodnocení možnosti vzniku domino efektů mezi jednotlivými provozovateli. Problémem při využívání těchto dat je nejednotnost přístupu k analýze a hodnocení rizik. Neexistence jednotných kritérií pro volbu přístupů k analýze, volbu scénáře, limitních koncentrací apod. mnohdy znesnadňují využitelnost těchto údajů a vyžadují další analýzy. Prvním počinem k sjednocení je metodický pokyn Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., který sjednocuje přístup k volbě limitních koncentrací pro modelování úniků nebezpečných látek. Ovšem nezávaznost tohoto pokynu často vede u provozovatelů k neakceptování těchto kritérií. Možným nástrojem pro sjednocení těchto přístupů může být rovněž metodika [5], která definuje pravidla pro využití výstupů analýzy a hodnocení rizik pro stanovování zóny havarijního plánování. Sjednocení přístupů k analýze a hodnocení rizik je jedním z nástrojů, který zajistí vyšší efektivnější plánování opaření k ochraně obyvatelstva ohroženého potenciálními provozními haváriemi v České republice. Systém preventivních opatření, která mohou vést k včasné identifikaci havarijního stavu a snížení následků, je dalším nástrojem pro plánování opatření od úrovně provozovatele směrem k území a občanovi. Systémy včasné detekce možných havarijních stavů eliminuje následky havárií, včasný zásah snižuje pravděpodobnost dalšího rozvoje závažné havárie. Účinná separace prostřednictvím pasívních bariér zabraňuje únikům, snižuje množství uniklé ze zařízení a tím snižuje intenzitu aktivního zásahu obsluhy či záchranných složek a eliminuje následky pro ohrožené obyvatelstvo. Včasná identifikace havarijního stavu rovněž zefektivňuje systém vyrozumění o havárii a možnostech přijímání opatření k ochraně lidských životů a zdraví, především provedení včasného varování a informování obyvatelstva o hrozícím nebezpečí. K zajištění varování a informování obyvatelstva o hrozícím nebezpečí HZS buduje obousměrný selektivní systém ovládání a monitorování stavu koncových prvků varování (sirén) a koncových prvků měření. Tento zajistí nejen obousměrný přenos mezi operačním a informačním střediskem (dále jen OPIS ) a koncovými prvky varování, ale rovněž přenos informací
z detektorů výšky hladiny na vodních tocích nebo detektorů úniků nebezpečných látek. S cílem modernizace systému varování probíhá obměna elektrických rotačních sirén za moderní koncové prvky varování, které umožňují nejen vysílání varovného signálu, ale rovněž tísňové informace, včetně přímých vstupů do těchto systémů s dispečerských pracovišť OPIS. Pro oblast prevence mají význam rovněž zkušenosti z reálných havárií. Za dobu působnosti zákona o PZH v podmínkách ČR proběhlo 12 závažných havárií, které splňovaly kritéria daná přílohou č. 3 zákona [2]. Analyzované příčiny vzniku těchto závažných havárií a navazující preventivní opatření, která jsou přijímána, vedou k eliminaci vzniku havárie. Platná legislativa v této souvislosti řeší kompetence původce havárií a krajských úřadů, které jsou odpovědny za posouzení navrhovaných opatření a vydávání správních rozhodnutí. Spolupráce mezi krajskými úřady a ostatními orgány, která se zabývá zjišťováním příčiny havárie, není definována. V praxi jen velmi zřídka a dle ne zcela zřejmých pravidel dochází ke konzultacím zpráv o havárii v působnosti zákona o prevenci závažných havárií (dále i PZH ) se zprávami hasičů, policistů, inspektorátu práce, kteří havárii vyšetřují. V této souvislosti chybí rovněž veřejně přístupný systém, který by poskytoval informace o závažných haváriích, nehodách na našem území či na území EU a umožňoval tak nejen provozovatelům, ale rovněž ostatním orgánům, využití zkušeností z jejich řešení a v oblasti prevence. Havarijní připravenost území Havarijní připravenost území nesmí být vnímána pouze jako připravenost zásahových složek určených k likvidaci havárie. Součástí systému havarijní připravenosti území jsou, vedle zásahových složek IZS, rovněž provozovatelé zdrojů rizik, orgány veřejné správy a občanský sektor. Připravenost složek IZS pro realizaci plánovaných opatření je periodicky prověřována cvičeními havarijní připravenosti. Nejedná se jen o velká cvičení složek IZS, ale o proces komplexní přípravy jednotlivých složek pro řešení havárií spojených s úniky nebezpečných látek. Příprava je zajišťována především formou instruktáží, školení, nácviků, ukázek, cvičení. Rovněž provozovatelé se významnou mírou podílejí na zajištění havarijní připravenosti území. Preventivní opatření na zdrojích rizik eliminují pravděpodobnost vzniku závažné havárie a snižují její možný rozsah. Nastavené informační toky jsou periodicky ověřovány nejen ze strany provozovatelů formou vnitřních cvičení, ale rovněž v rámci cvičení složek IZS. Tato cvičení jsou v souladu s legislativou [17] organizována v zónách havarijního plánování s maximálně tříletou periodou. Jsou cenným prostředkem k prověření vhodnosti a funkčnosti nastaveného systému. Nejzranitelnějším prvkem v systému je však občan. Občan musí být v systému havarijní připravenosti vnímán jako aktivní prvek, který se spolupodílí na řešení mimořádné události. Občan není jen ohroženým cílem, jeho schopnost reakce na vzniklou mimořádnou událost je přímo vázána na následky mimořádné události. Bude-li obyvatelstvo na mimořádnou událost předem připraveno, což znamená, že bude mít informace o nebezpečích ve svém okolí a bude seznámeno se způsoby varování o hrozícím nebezpečí a o postupech k sebeochraně, následky mimořádné události budou mít lehčí dopady. Naopak obyvatelstvo, které není seznámeno s možnostmi sebeochrany a bude pasivně spoléhat, že se o něj někdo postará, je problémovým prvkem a nejzranitelnějším prvkem systému havarijní připravenosti. Příprava obyvatelstva pro řešení mimořádných událostí je předmětem řady právních předpisů [10], [11]. Občan má právo na informace o hrozícím nebezpečí. Dle zákona o PZH jsou obyvatelstvu v zóně havarijního plánování (dále i ZHP ) periodicky poskytovány informační letáky, které ho informují o nebezpečí a zároveň instruují k sebeochraně pro případ vzniku průmyslové havárie. Realizované výzkumy [12] k ověření povědomí obyvatelstva o nebezpečí v jejich okolí, o způsobech varování v případě vzniku havárie a znalostech sebeochrany potvrzují obávanou skutečnost, že obyvatelstvo neví, jak bude varováno a jak se má chovat, zazní-li varovný signál. Přitom havarijní plány, které jsou pro řešení mimořádných událostí zpracovány a koncepce ochrany obyvatelstva spoléhají na aktivní účast občana schopného sebeochrany a svépomoci. Z dotazníkového šetření rovněž vyplývá, že dotazovaní lidé mají zájem o informace. Mladá generace k jejich vyhledáváním využívá nejčastěji internet, sociální sítě. Ekonomicky aktivní populace pak očekává informace z vysílání veřejnoprávní televize a regionálního tisku. Starší generace pak upřednostňuje papírovou formu informací. Potřeba systematické výchovy obyvatelstva je zahrnuta v koncepci ochrany obyvatelstva [3]. Nejefektivnější příležitostí ke vzdělávání je především rozvíjení vzdělávání v mateřských, základních a středních školách a optimalizace systému přípravy odborníků. V současné době je prostředkem
pro vzdělávání na základních a středních školách rámcový vzdělávací program, v rámci kterého je do výuky začleňována problematika přípravy člověka na běžná rizika a mimořádné události. Tyto aktivity jsou výstupem projektů podporovaných HZS, např. Hasík.cz [14], Záchranný kruh [15]. K posílení vazby směrem k území a konkrétním obcím existuje koncepce vzdělávání starostů [13], podle které probíhá jejich vzdělávání z úrovně jednotlivých krajů. Cílem této aktivity je zvýšení povědomí starostů obcí o odpovědnostech, které jim vyplývají na úseku ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Rovněž nově vznikající požadavek na specializaci technika ochrany obyvatelstva u jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí [16] je prvkem systému vzdělávání, jehož cílem je příprava kvalitních odborníků v oblasti ochrany obyvatelstva, kteří mohou působit v oblasti prevence nebo v případě vzniku mimořádné události přímo v území obce. V gesci prevence závažných havárií je v současné době realizován projekt bezpečnostního výzkumu KOMRISK Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., který se týká nastavení efektivních mechanismů komunikace s obyvatelstvem v rámci zákona o prevenci závažných havárií. Příprava HZS na SEVESO III direktivu Požadavky směrnice SEVESO III [7] (dále i Směrnice ) mají být jednotlivými členskými státy implementovány do právních předpisů do 31. května 2015, tak aby mohly být tyto předpisy použity od 1. června 2015. V zájmu HZS jsou především ty články Směrnice [7], které se týkají havarijního plánování a informování obyvatelstva. V souvislosti s přípravou nové legislativy prevence závažných havárií je HZS, který disponuje odborníky v oblasti havarijního plánování a ochrany obyvatelstva, připraven spolupracovat s MŽP a konzultovat odpovědné články Směrnice v procesu jeho implementace do právního řádu ČR. V rámci mezirezortního připomínkování, které má proběhnout v květnu letošního roku, je zájmem HZS zajistit projednání návrhu v co nejširším měřítku u odborné veřejnosti. V této souvislosti jsme připraveni postoupit návrh na úroveň jednotlivých krajů HZS a našich odborných pracovišť. Vzhledem k faktu, že v působnosti Směrnice jsou nově podzemní zásobníky plynů, probíhá spolupráce s jejich provozovateli. Jedním z výsledků této spolupráce je vznik metodického listu bojového řádu [8] JPO P46 Plynárenská zařízení Těžební sondy, který rámcově popisuje nebezpečí, technologii, možné scénáře, definuje úkoly a postupy pro řešení závažné havárie a popisuje možné specifika a zvláštnosti, které mohou při těchto závažných haváriích vzniknout. HZS v rámci přípravy na implementaci Směrnice podpořil v rámci Programu bezpečnostního výzkumu ČR projekty, které reflektují na potřeby procesu prevence závažných havárií. Jedná se zejména o projekt OPTIZON [5] a KOMRISK Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Projekt OPTIZON, jehož výstupem je Metodika pro realizaci novely vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu [5], stanovuje postup pro vymezení ZHP respektující současný stav vědy a změny nastávající při přechodu na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 1272/2008/EC Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Projekt KOMRISK řeší problematiku preventivního informování obyvatelstva v dikci zákona o prevenci závažných havárií. Rovněž byly zahájeny práce na optimalizaci obsahu vnějšího havarijního plánu (dále i VHP ), který je v současné době dán přílohou č. 2 vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu [5]. Vznikla pracovní skupina odborníků, která analyzuje současný stav v oblasti havarijního plánování a řeší otázku optimální podoby vnějšího havarijního plánu. V současné době je obsah VHP nevyhovující. Je velmi rozsáhlý, řada dat či celých plánů konkrétních činností se dubluje s daty, které jsou součástí havarijního plánu kraje, jsou v něm popisována teoretická východiska. Pro praktické využití se tak tento plán stává nevyužitelný. Záměrem HZS je připravit takovou strukturu VHP, která umožní použití informací a dat zejména na operační úrovni a bude tak praktickým nástrojem v procesu řešení závažné havárie. Snahou je zpracovat vnější havarijní plán v takové formě, která bude umožňovat identifikaci havarijního scénáře a kde budou obsaženy toky informací a postupy zasahujících složek pro řešení závažné havárie. Vzhledem k provázanosti dokumentace havarijního plánování, zejména pak k havarijnímu plánu kraje, musí novelizace uvedené přílohy č. 2 vyhlášky navazovat a úzce korespondovat s novelizací zákona o integrovaném záchranném systému [11] a jeho prováděcí vyhlášky [17], která mimo jiné definuje obsahové náležitosti havarijního plánu kraje.
Závěr Systém prevence závažných havárií velmi úzce souvisí s procesem havarijního plánování objektů i ohroženého území. Nedílnou součástí havarijního plánování a zajištění havarijní připravenosti území je vedle orgánů veřejné správy rovněž provozovatel a občan. Všichni aktéři procesu jsou aktivními prvky, které je potřeba systematicky a preventivně připravovat pro řešení závažných havárií. Smutnou zkušeností je fakt, že v posledních letech narůstá počet nehod u provozovatelů, které pak vedou nebo mohou vést k vzniku havárie. Důvodem je ekonomická situace provozovatelů, v rámci které jsou často redukovány činnosti a opatření související s údržbou jednotlivých zdrojů rizik, která se často dostávají na hranici provozuschopnosti. Bude-li tento stav pokračovat, lze očekávat zvýšený výskyt průmyslových havárií, jejichž následky nemusí být vždy bez ztrát na lidských životech a zdraví. Literatura: [1] MŽP ČR. Rizika pro životní prostředí/havárie/výroční zprávy ČIŽP. mzp.cz [online]. 2008-2012 [cit. 2014-0-26]. Dostupné z: http://mzp.czúcz/vyrocni_zpravy_ceske_inspekce [2] ČESKO. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů ČR. 2006, částka 25, s. 842. [3] Kolektiv autorů: Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. MV GŘ HZS ČR. Praha 2013. s. 68. [4] Metodický pokyn pro postup při stanovení limitů akutní toxicity pro analýzy rizik podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. In: Věstník MŽP ČR, Praha, červenec 2011. Částka 7. [5] Kolektiv autorů: Metodika pro realizaci novely vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. 2014. s. 27. [6] ČESKO. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 36, s. 1201. [7] ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. [8] MV GŘ HZS ČR: Bojový řád jednotek požární ochrany. [on-line]. 2005 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/bojovy-rad-jednotek-pozarni-ochrany-v-dokumentech-491249.aspx. [9] Zefektivnění komunikace o rizicích pro zvýšení bezpečnosti obyvatel v rámci novelizace zákona o prevenci závažných havárií, KOMRISK (VG3VS/088). Program bezpečnostního výzkumu ČR (BV II/2-VS). 2013 2015. [10] ČESKO. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů ČR. 2000, částka 73, s. 3475. [11] ČESKO. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů ČR. 2000, částka 73, s. [12] MECOVÁ, Eva. Analýza efektivnosti preventivního informování obyvatelstva v zónách havarijního plánování. Opava, 2013. Bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě, Matematický ústav v Opavě. [13] MV GŘ HZS ČR: Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení. [on-line]. 2005 [cit. 2014-01- 31]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/soubor/koncepce-vzdelavani-v-obl-kr-pdf.aspx [14] ČESKO. Citadela Bruntál o.s. Hasik cz preventivně výchovná činnosti v oblasti PO a OOb [online]. Citadela Bruntál, 1999-2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: www.hasik.cz [15] ČESKO. Asociace Záchranný kruh [online]. Smartware s.r.o. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.zachranny-kruh.cz [16] MV GŘ HZS ČR: Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 27.1.2014, k odborné přípravě a odborné způsobilosti členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH
podniků. In: Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR. Částka 3/20014. s. 14. [17] ES. Nařízení evropského parlamentu a Rady č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. [18] ČESKO. Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 127, s. 7447. [19] ČESKO. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů ČR. 1985, částka 34, s. 0674.