Návrh optimalizace hospodaření ekologického zemědělského podniku

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie Návrh optimalizace hospodaření ekologického zemědělského podniku Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Soňa Dušková, Ph.D. Vypracoval: Bc. Hana Bradová Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Návrh optimalizace hospodaření ekologického zemědělského podniku, vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.... podpis

Poděkování: Především bych chtěla velmi poděkovat své vedoucí diplomové práce Ing. Soně Duškové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při vypracování diplomové práce, dále rodinně a příteli za velkou pomoc a podporu.

Abstrakt: Tato práce je psána za účelem prozkoumání, zhodnocení a následně navrhnutí optimalizace hospodaření podniku. Hodnocení podniku je řešeno pomocí metody, jež je založena na využití ekologických, ekonomických a sociálních ukazatelů indikátorů. V ekologické sféře bylo zjištěno nedostatečné hnojení, převážně P a K ale naopak diverzita pěstování plodin a velikostí pozemků jsou na dobré úrovni. Ekonomické ukazatele jsou v kladných výsledcích a sociální ukazatele jsou na vysoké úrovni, také proto, že jde o rodinnou farmu a všichni pracovníci jsou majitelé podniku a mají zájem na zefektivnění produkce, dobrých vztazích s komunitou, vlastním vzdělávání a dobré vzájemné spolupráci. Jako optimalizační opatření bylo navrženo provést na pozemcích rozbor půdy, dále dle akutnosti deficitu živin začít přihnojovat močůvkou, upravit hnojení pozemku s opakováním po 4 letech a dávkou 18tun na ha a nadbytek organické hmoty optimalizovat odvozem slámy z pozemku. Klíčová slova: ekologické zemědělství, trvalá udržitelnost, indikátory, analýza slabých míst Abstract: This work is written in order to explore, evaluate, and then propose the optimization of the enterprise. Assessment is done using the method based on the exploitation of ecological, economic and social indicators. In the environmental sphere was found inadequate fertilization, mainly "P" and "K" on the contrary, diversity of crops and field size are good. Positive results were reached in the economic indicators and social indicators are at high lever, especially because all workers are the owners of the company and thus they make an effort to increase efficiency of production, social engagement, own education and cooperation. As an optimization measures were designed to perform analysis on plots of land, followed by the acuteness of nutrient deficiencies begin manure to fertilize, fertilization modify property repeating after 4 years at a dose of 18 t.ha -1 and excess organic matter being taken to optimize the straw from the land. Keywords: organic farming, sustainability, indicators, analysis of weaknesses

Obsah: 1. ÚVOD... 8 2. CÍL PRÁCE... 9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 3.1 Charakteristika ekologického zemědělství... 10 3.2 Principy ekologického zemědělství... 10 3.2.1 Princip zdraví... 10 3.2.2 Princip ekologie... 11 3.2.3 Princip spravedlnosti... 11 3.2.4 Princip péče... 11 3.3 Vývoj ekologického zemědělství... 12 3.4 Dotace v ekologickém zemědělství... 13 3.5 Optimalizace polní produkce.... 15 3.6 Ovlivňující faktory v ekologickém zemědělství... 15 3.6.1 Vegetační faktory... 16 3.6.2 Produkční faktory... 17 3.6.3 Úrodnost... 18 3.7 Trvale udržitelné zemědělství... 19 3.8 Cíle dnešního hospodaření na ekologické půdě... 21 3.9 Rozšíření a struktura ekologického zemědělství v ČR... 21 3.10 Střídání plodin v EZ... 22 4. MATERIÁLY A METODIKA... 24 4.1 Charakteristika podniku... 24 4.1.1 Hydrologické podmínky podniku... 24 4.1.2 Geomorfologické, geologické a pedologické zázemí podniku.... 25 4.1.3 Pěstované plodiny... 25 4.1.4 Osevní postup... 25 4.1.5 Systém hnojení plodin.... 26 4.1.6 Ochrana rostlin... 26

4.2 Hodnocení podniku... 27 4.2.1 Výroba a prodej produktů rostlinné výroby podniku... 27 4.2.2 Ekologické indikátory... 28 4.2.3 Indikátory ekonomické dimenze udržitelnosti... 31 4.2.4 Indikátory sociální dimenze udržitelnosti... 32 5. VÝSLEDKY A DISKUZE... 34 5.1 Ekologické ukazatelé... 34 5.1.1 Bilance dusíku... 34 5.1.2 Bilance fosforu... 35 5.1.3 Bilance draslíku... 36 5.1.4 Bilance organické hmoty... 38 5.1.5 Eroze půdy... 39 5.1.6 Diverzita... 39 5.2 Ekonomické indikátory... 42 5.2.1 Tržby... 43 5.2.2 Zisk... 44 5.2.3 Příspěvek na úhradu... 44 5.2.4 Rentabilita... 45 5.3 Sociální hodnocení... 45 5.4 Shrnutí hodnocení indikátorů... 46 5.5 Výsledné hodnocení a návrh na zlepšení podniku... 50 6. ZÁVĚR... 52 7. POUŽITÁ LITERATURA... 54 8. SEZNAM OBRÁZKŮ... 57 9. SEZNAM GRAFŮ... 58 11. TABULEK... 59 12. PŘÍLOHY... 60

1. ÚVOD Zemědělství je velmi nejistý způsob podnikání, kdy na zisku se podílí mnoho faktorů. Od klimatických, edafických až po samotné působení člověka. Jednotlivé poměry mezi těmito složkami se s vývojem zemědělství měnily. Důležitou otázkou dnešní doby je nárůst obyvatel na planetě kdy se od roku 1950 jejich počet zdvojnásobil na dnešní počet přibližně sedm miliard a do budoucna je výhledově počítáno, že dosáhne počtu 10 miliard do roku 2050. Na úkor zvyšování počtu obyvatel se trvale snižuje množství zemědělské půdy, je jen otázkou času kdy se dnešní zemědělská nadprodukce sníží natolik, že zemědělství neuživí lidstvo. Proto je nezbytné do budoucna jednat rozumně a řešit tento problém zavčasu. (Černý a kol. 1982). Tato práce bude zaměřena na hodnocení podniku a následné řešení tímto zjištěných slabých míst. Než se tato problematika začne řešit, přiblížím zde obor ekologické zemědělství jeho charakteristiku, vývoj dotační možnost atd. Dále bude rozebrána problematika rostlinné polní produkce a její optimalizace až se dostaneme k trvale udržitelnému zemědělství a následně k samotnému podniku jeho charakteristice, hodnocení, zjišťování výsledků a jejich následnému řešení. 8

2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je vypracovat komplexní hodnocení hospodaření podniku z pohledu jeho rostlinné produkce. Hlavní důraz je kladen na agronomické ukazatele, ale, zohledněna budou také ekonomická i sociální hlediska. Budou identifikována slabá místa v systému rostlinné produkce farmy a následně navrhnuta optimalizační opatření. 9

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Charakteristika ekologického zemědělství Ekologickým zemědělstvím se rozumí, zemědělský produkční systém, jenž zachovává zdraví půd, ekosystémů a lidí. Místo použití vstupů s nepříznivými dopady, spoléhá na ekologické postupy, přizpůsobené místním podmínkám, spojující tradice, inovace a vědecký výzkum s cílem prospívat společnému prostředí a podporovat přirozené vztahy a dobrou kvalitu života. (Ministerstvo zemědělství, 2012) 3.2 Principy ekologického zemědělství Zemědělství bylo odjakživa jednou z nejzákladnějších činností lidstva, lidé vždy potřebovali a budou potřebovat jíst, z tohoto důvodu se dá říct, že historie, kultura a společenské hodnoty mají své kořeny v zemědělství. Ekologické zemědělství je založeno na souboru mezinárodně uznávaných zásad. Tyto zásady jsou pilíře, na nichž ekologické zemědělství roste a rozvíjí se. Podle těchto zásad je tedy nutné na zemědělství pohlížet a co možná nejvíce rozvíjet nauku a péči o krajinu, rostliny, zvířata ať už důvodu výroby nebo volného času, až po komunikaci s okolní krajinou, celkovým životem kolem a všech těchto zkušeností a poznatků předávat budoucím generacím. Z tohoto důvodu byli stanoveny principy, které uvádějí, jak by měl zemědělec, nebo jakýkoliv člověk jednat, jsou to princip zdraví, princip ekologie, princip spravedlnosti a princip péče.(soil Association, 2013) 3.2.1 Princip zdraví Ekologické zemědělství by mělo vést ke zlepšení nebo udržování zdraví planety jako celku, z toho důvodu se klade velký důraz na zlepšování zdraví půdy, rostlin, zvířat a 10

lidí. Nelze oddělovat zdraví lidstva od zdraví ekosystému, ze zdravých rostlin zdravé potraviny a krmiva pro zdravá zvířata. Pod pojmem udržovat zdravé se nemyslí jen bez nemocí ale i udržování fyzické, duševní, sociální a ekologické pohody a nesmíme ani opomenout udržování a rozvíjení imunity, odolnosti a schopnosti regenerace. (Bio-info, 2009) 3.2.2 Princip ekologie Princip ekologie by měl být založen především na přirozenosti, to co v ekosystému fungovalo přirozeně staletí, by se mělo udržovat a člověk by se měl tomuto přizpůsobovat a ne jak se mnohdy stává vše upravovat k obrazu svému. Důležité je udržování rovnováhy v ekosystému šetrným postupem. Jiný systém bude využíván v ekosystému pole, louky nebo farmy a důležitá je zde i recyklace. (Bio-info) V ekologii je velmi důležité udržení i co největší biodiverzity a genetických zdrojů ať v rostlinné nebo živočišné říši. (Bio-info, 2009) 3.2.3 Princip spravedlnosti Princip spravedlnosti se zakládá především na mezilidských vztazích, respektu, rovnosti, poctivosti, spolupráci s ostatními lidmi a tvory. Lidé v ekologickém zemědělství by toto vše měli vytvářet a udržovat tak aby byla zajištěna spravedlnost pro všechny, ať už jsou na jakékoliv úrovni. (Bio-info, 2009). 3.2.4 Princip péče Ekologické zemědělství je živý a dynamický systém, který reaguje na vnitřní i vnější požadavky a podmínky. Proto je velmi důležité do něj zasahovat co nejšetrněji a vyvarovat se nepředvídatelných nebezpečných technologií. (Bio-info, 2009) 11

3.3 Vývoj ekologického zemědělství První historické záznamy o ekologickém zemědělství sahají do období prvních desetiletí 20. stol., v této době vznikly první dokumenty o poškození půdní úrodnosti a agrosystémů, související především s rozvojem biochemie a tedy intenzivnějším používáním dusíkatých hnojit a jiných chemikálií. (Šarapatka, Urban 2003) Zde se ale především zaměřím na vývoj od roku 1990, kdy byly v ČR registrovány 3 podniky hospodařící na 480 ha. Roku 1991 to bylo již 132 podniků hospodařících na 17 507 ha, což bylo 0,41% zem. půdního fondu. Tento počet stále rostl (viz graf. 1) až do pro rok 2012 aktuálních 3 934 podniků, obdělávajících 488 658 ha půdy, což je 11,46% zemědělského půdního fondu.( Ministerstvo zemědělství, 2012) 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Graf č. 1 Vývoj hektarové výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR Další důležitou složkou systému jsou výrobci biopotravin, kterých roku 2001 bylo 75, od té doby prožívali nárůst, až do roku 2011 viz graf č. (2), kdy se vyšplhaly až 12

na 646 výrobců, ale od roku 2012 společnost Billa ukončila dopékání mražených EKO polotovarů a počet biovýrobců klesl na 454 podniků. 700 600 500 400 300 200 100 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Graf č. 2 Počet výrobců biopotravin v letech 2001-2012 v České republice. 3.4 Dotace v ekologickém zemědělství Dotace pro ekologický způsob hospodaření jsou vypláceny na základě zemědělské politiky Evropské unie. V současnosti končí rozpočtové období 2007 2013, v rámci kterého byl titul Ekologické zemědělství zařazen mezi tzv. agroenvironmentální opatření. Výška dotace je daná v eurech pro celé uvedené období (na české koruny se přepočítává každoročně dle aktuálního kurzu).( Ministerstvo zemědělství, 2012) a) 155 EUR/ha při hospodaření na orné půdě, s výjimkou pěstování zeleniny nebo speciálních bylin, b) 89 EUR/ha při hospodaření na travních porostech pro 100 % ekologického zemědělce (bez souběhu s konvenčním zemědělstvím), 71 EUR/ha pro zemědělce se souběhem c) 849 EUR/ha, při obhospodařování vinic, ovocných sadů nebo chmelnic/ 510 EUR/ha při obhospodařování extenzivních ovocných sadů d) 564 EUR/ha při pěstování zeleniny nebo speciálních bylin na orné půdě Celkový objem vyplacených dotací pro jednotlivé roky znázorňuje tab. 1 13

Rovněž jsou ekologičtí zemědělci od roku 2007 zvýhodnění v následujících investicích, které jsou součástí Programu rozvoje venkova os I a III. - Modernizace zemědělských podniků -Zahájení činnosti mladých zemědělců -Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům -Podpora cestovního ruchu -Diverzifikace činností nezemědělské povahy Rokem 2012 je zastaven příjem žádostí od nových žadatelů, budou tedy podporováni pouze stávající ekologičtí zemědělci. Podmínky uváděné podpory zůstávají zatím v platnosti také pro rok 2014, poté budou zavedeny pravidla, nyní připravované nové podmínky nového rozpočtového období 2014 2020. Tabulka č. 1 Vyplacené finanční prostředky v rámci agroenvironmentálního opatření Ekologické zemědělství - dotace na plochu zařazenou do ekologického zemědělství nebo přechodného období v letech 1998 2012 (Ministerstvo zemědělství, 2012) Rok Vyplacené finanční prostředky 1998 48 091 000 1999 84 168 000 2000 89 101 971 2001 167 966 104 2002 210 861 131 2003 230 810 809 2004 292 200 000 2005 285 828 855 2006 304 995 064 2007 536 410 176 2008 687 594 517 2009 980 809 000 2010 1 154 028 000 2011 1 160 709 973 2012 zažádáno o 1 224 569 370 Kč 14

3.5 Optimalizace polní produkce. Pokud chceme zlepšit polní produkci ať už kvantitativně nebo kvalitativně musíme si uvědomit, že se jedná o živý systém, kde jeden faktor navazuje na druhý, navzájem se doplňují, podporují, vylučují nebo na sebe nereagují. Pokud chceme zlepšit jeden znak, musíme se na něj zaměřit z různých směrů, abychom zjistili, jaký to bude mít dopad na ostatní. Především si musíme ujasnit vlastnosti a nároky dané plodiny. Využijeme zde znalosti botaniky, meteorologie, fyziologie, geologie, půdoznalství, mikrobiologie, agrochemie a velmi výživy rostlin. (Kostelánský 1997) Způsob jak zoptimalizovat polní produkci tkví především ve zjištění ovlivňujících faktorů produkce, vlastností půdy, podnebí, nadmořské výšky a celkové lokality. Poté se vezmou v úvahu tyto všechny ukazatele na výběr vhodných odrůd určených k pěstování, jejich hnojení, výživu a celkovou agrotechniku tak aby vedla k zúrodnění. 3.6 Ovlivňující faktory v ekologickém zemědělství Důležitým znakem živé rostlinné hmoty je látkový a energetický metabolizmus. Podmínky, za nichž probíhají tyto děje, jejichž důsledkem jsou růstové a vývojové změny nazýváme vývojoví činitelé neboli vegetační faktory. Častěji diskutovaným termínem jsou produkční faktory. Produkční faktory se vztahují k tvorbě výnosu polních plodin a jeho kvality, zahrnují, vegetační faktory a pěstitelská opatření. Dalším důležitým znakem je půdní úrodnost, ta je závislá na přírodních procesech a na lidské činnosti, nejvíce jí ovlivňuje podnebí, počasí, živiny, použité metody ochrany rostlin, množství mikroorganizmů, jež jsou jedním z producentů živin. V ekologickém zemědělství farmář musí mechanismy působení těchto faktorů dobře uvědomovat a musí je dokázat správně využívat pro regulaci systému. Nemá totiž k dispozici řadu vstupů, které se v konvenční produkci běžně používají, jak již bylo řečeno. Musí tedy hospodařit pouze s faktory, které má dle daných pravidel k dispozici. (Urban, Šarapatka 2003) 15

3.6.1 Vegetační faktory Každý vegetační faktor je pro správný vývoj rostliny nepostradatelný, lze je charakterizovat kvantitativně a kvalitativně.(kostelanský 1997) Jsou děleny do kategorií: 1. Hmotní vegetační činitelé - vláha, rostlinné živiny, humus, atd. 2. Energetičtí vegetační činitelé - sluneční světlo pro autotrofní rostliny, chemická energie pro prototrofní organizmy a organické látky pro heterotrofy 3. Fyzičtí vegetační činitelé - teplo, tlak, aj. 4. Prostoroví vegetační činitelé - vzdálenost řádků, spon a hustota setí 5. Časoví vegetační činitelé - délka dne a délka vegetační doby Vegetační činitele (faktory) lze dále dělit podle složitosti na elementární - teplo, světlo, vláha), nebo komplexní (celý soubor rostlinných živin) Světlo Světelné účinky má záření od 380 do 750 nm. Pro fotosyntézu je rostlinami využíváno záření o vlnové délce 380 až 710 nm. Rostlina využije pouze tu energii, kterou absorbovala, zelené rostliny dokáží transformovat zářivou sluneční energii na chemickou energii a následně ji uložit do svého těla. Množství využité energie záleží na hustotě porostu a postavení lístků. Rostliny můžeme podle požadavků na světlo rozdělit na rostliny dlouhodenní kvetou při dlouhém dni a nebo při nepřetržitém osvětlení. Rostliny krátkodenní plodiny kvetoucí za krátkého dne, které za dlouhého dne zůstávají trvale ve vegetativním stavu, dále rostliny intermediální jsou rostliny vyžadující zvláštní foroperiodu, např. osmihodinový den a neutrální rostliny, tyto rostliny začínají kvést až po vytvoření určitého počtu listů. 16

Teplo Je formou energie, která se přenáší neuspořádaným pohybem částic. Dodáním nebo odebráním energie se mění teplota. Nejdůležitějším zdrojem je pro rostliny slunce, vhodná teplota je základem pro vývoj rostlin a to jejich růst a diferenciaci. Pro rostlinu je důležitá teplota vzduchu a půdy. Teplotu půdy ovlivňuje množství vody v ní. Voda Voda je vegetační faktor, který je jeden z nejdůležitějších, vyskytuje se v půdě i rostlinách, její obsah v půdě lze ovlivnit správnou agrotechnikou. V rostlině má voda mnohé funkce, je součástí různých sloučenin, určuje nasycení pletiv, je univerzálním rozpouštědlem, podílí se na syntéze org. látek atd. Podle příjmu vody rostliny dělíme na na hydatofyta, rostliny žijící ve vodním prostředí, na aerofyta suchozemské rostliny. Ty dále dělíme na Hydrofyta rostliny rostoucí na zamokřené půdě, mezofyta rostoucí na mírně vlhké půdě a rostliny rostoucí na suché půdě neboli Xerofyta 3.6.2 Produkční faktory Produkční faktory obvykle dělíme do tří skupin růst určující, růst limitující a růst redukující. Růst určující faktory (potenciální produkční úroveň). Tyto faktory jsou splněny při dostatečně zásobenosti rostliny vodou a živinami. Úroveň výnosu za působení potenciálních faktorů označujeme jako potenciální výnos, těchto výnosů dosahujeme minimálně. Růst limitující faktory (dosažitelná produkční úroveň). Limitující faktory tvoří abiotičtí činitelé např. voda s živinami, kteří podle zásobenosti limitují růst a vývoj rostliny. Působí-li růst určující a růst limitující faktory vzniká dosažitelný výnos. Řídit limitující faktory lze optimální výživou, hnojením a optimalizováním vodního režimu půdy 17

Růst redukující faktory (skutečná produkční úroveň). Jsou faktory redukující dosažitelnou intenzitu růstu na aktuální úroveň. Působením všech tří skupin produkčních faktorů vzniká aktuální výnos. (Kostelanský 1997) Obrázek č. 1 Schématický přehled produkčních faktorů a jim odpovídajících produkčních úrovní (Rabinge, 1993). 3.6.3 Úrodnost Půdní úrodnost je schopnost poskytnout rostlinám vodu, živiny a jiné vegetační půdní činitele, umožnit podmínky pro makro a mikro org. a vyrovnávat změny v půdním prostředí, je závislá na přírodních procesech a na lidské činnosti, nejvíce jí ovlivňuje podnebí, počasí, živiny, použité metody ochrany rostlin, množství mikroorganizmů, jež jsou jedním z producentů živin. (Kalinová 2007) 18

Můžeme jí dělit na přirozená (potenciální) úrodnost: Hrají zde roli pouze přírodní činitelé je výsledkem genetického půdotvorného procesu. Nachází pouze u tzv. panenských půd. Kulturní (umělá) úrodnost: Vytvářena působením člověka a to nejrozmanitějšími zásahy, především zpracování půdy, hnojení a pěstitelské využití. Úrodnost lze ovlivnit v obou směrech k jejímu zlepšování i zhoršování. Většinou je kulturní úrodnost větší než přirozená. Efektivní úrodnost je výsledkem přirozené a kulturní úrodnosti. Lze o ní říci, že se jedná o kulturní úrodnost, jež je ovlivněná klimatickými, povětrnostními a vegetačními činiteli. Ekonomická úrodnost vychází se zde z produkce na daném stanovišti, jedná se o ekonomické vyjádření efektivnosti úrodnosti. 3.7 Trvale udržitelné zemědělství Velmi častým pojmem se v poslední době stal termín trvale udržitelné. Trvalým rozvojem je myšlen rozvoj který uspokojí současné nároky a potřeby bez omezení těchto nároků a potřeb budoucím generacím (WCED, 1987, cit. HERDT, STEINER, 1995). Aspekty trvalé udržitelnosti zemědělství se především zaměřují na zodpovědnost za lidi žijící na planetě a především na zodpovědnost pro další generace, ochrana zdrojů, zachování biologické rozmanitosti, zajištění ekonomické životaschopnosti zemědělských podniků a odpovědností zemědělců za zásobování a kvalitu potravin. Podle prezidenta světové banky, se do roku 2050 bude o 50% větší nárok na produkci ze zemědělství. (Zemědělec, 15/2013). V zemědělství lze použít indikátory udržitelného zemědělství a pomocí nich hodnotit ekologické, ekonomické a sociální dopady na agroekosystémy a poměry podniku. Tímto způsobem lze sledovat, zda je stav a vývoj v souladu s cíli udržitelného rozvoje a kvantifikovat aktuální stav a odchylky od žádoucího směru vývoje. Dimenze Indikátory udržitelného zemědělství Existuje množství metod využívajících indikátory pro hodnocení udržitelnosti zemědělského hospodaření. Liší se počtem indikátorů, zahrnutými oblastmi hodnocení i 19

způsobem vyjádření výsledků. Záleží zejména na tom, pro jaký účel a jakého uživatele byla daná metoda vytvořena. Metodika dle Křena a kol. (2011) využívá soubor indikátorů, uvedený níže: kazatel Strana Ekologické - voda a ovzduší bilance dusíku - využití zdrojů bilance fosforu - bilance draslíku - bilance organické hmoty - měrná spotřeba energie - biodiverzita intenzita ochrany rostlin - půdní eroze - potenciál biodiverzity Ekonomické - stabilita tržby podniku - zisk - zadluženost - likvidita příspěvek na úhradu - likvidita - rentabilita Sociální - práce a zaměstnanost odměna za práci - pracovní doba - dovolená - vzdělávání - BOZP - zapojení zaměstnanců - společenská angažovanost zapojení do společnosti hodnocené ukazateli: sociální angažovanost styk s veřejností angažovanost v regionu 20

3.8 Cíle dnešního hospodaření na ekologické půdě Cíle dnešního hospodaření lze rozdělit do těchto bodů: Jedním z hlavních cílů ekologického zemědělství je poskytovat potraviny, krmiva, hnojiva atd., v odpovídajícím množství, nutriční hodnotě a bez cizorodých látek. Mít udržovací a zlepšující efekt na úrodnost půdy, obsah organické hmoty, fyzikální, ekologické a mikrobiální vlastnosti. Vytvořit co nejvíce uzavřený systém kde se využívají především místní zdroje a minimalizují ztráty. Zaměřit se na obnovitelné zdroje a minimalizovat ty neobnovitelné. Zajistit zvířatům ale i rostlinám podmínky, jenž nejvíce odpovídají jejich vlastnostem a potřebám. Umožnit zemědělcům odpovídající ekonomický a sociální rozvoj, tím uspokojení z práce a udržení osídlení venkova. Dosáhnout co nejlepší spolupráce člověka s okolím, díky němuž se snáze udrží kvalitní životní prostředí (Šarapatka, Urban a kol. 2003) 3.9 Rozšíření a struktura ekologického zemědělství v ČR V zemědělském půdním fondu ČR je pro rok 2012 přibližně 488 658ha EKO půdy, procenticky vyjádřeno 11,46 % ekologické půdy. Tuto půdu můžeme dále rozdělit na 58 489 ha orné půdy, 407 219 ha TTP, 6 672 ha sadů, 1 000 ha vinic, 11 ha chmelnic, 17 371 ha ostatních ploch. Nárůst jednotlivých složek EKO zemědělské půdy v jednotlivých letech je znázorněn v grafu 3. Ze 100 % zemědělské půdy je tedy 11,76 % orná půda, 83,13 % zastupují TTP, 1,54 % jsou trvalé kultury a 3,54 % tvoří ostatní půda.(mze 2012) 21

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 ostatní plochy trvalé kultury Orná půda TTP 100 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Graf 3 výměra EZ půdy v letech (2001 2012) 3.10 Střídání plodin v EZ Osevní postup a střídání plodin je základním opatřením řízení agrosystému v ekologickém zemědělství. Je zde nezbytné dodržovat střídání plodin s malým a mohutným kořenovým systémem, mělce kořenící s hluboce kořenícími plodinami, vegetační kryt by měl být co nejdéle ideálně i přes zimu. Osevní postup musí bránit erozi půdy. Druhová pestrost by měla být co největší z důvodu přežívání prospěšných organismů a nezbytné jsou jeteloviny nebo luskoviny. Plodiny málo konkurenčně schopné je třeba střídat s konkurenčně schopnými, využívají se odrůdy odpovídající podmínkám stanoviště, rezistentní či tolerantní vůči škodlivým činitelům. Pomoci si lze přísevy, přesevy, odrůdovými směsmi a smíšenými kulturami. 22

Plevele se redukují správnými agrotechnickými zásahy a střídání plodin, není dovoleno používání herbicidů. Ochrana rostlin se zajišťuje agrotechnikou, biologickými metodami a přípravky rostlinného původu. Hnojení a výživu rostlin je třeba zajistit organickými hnojivy (statková hnojiva, zelené hnojení) a pomocí leguminóz. Použití syntetických a lehce rozpustných minerálních hnojiv neví povoleno. Fosfor, Draslík a mikro prvky lze podle výsledků analýz dodat přírodními hnojivy. Struktura osevního plánu musí odpovídat nárokům chovaného zvířectva a zajistit jim plnohodnotnou a vyváženou celoroční krmnou dávku. (KOTOUČKOVÁ 2010) 23

4. MATERIÁLY A METODIKA 4.1 Charakteristika podniku Tato diplomová práce bude zaměřena na rostlinnou výrobu a to především na plodiny na orné půdě. Podnik, z tohoto důvodu, bude charakterizován v tímto směrem. Rodinná ekofarma v Nové Cerekvi, byla postavena roku 1991, prošla za uplynulou dobu mírnými změnami a současnosti je farma vedena jako propojené hospodářství čtyř podnikatelů, kde každý má svou sféru za kterou je zodpovědný. Chová se zde především skot BTPM v počtu přibližně 70 ks v plemenné zastoupenosti kříženců Charolaise, Českého strakatého skotu a Gasconne, dále šest koní, různá drůbež, psi a kočky. Podnik hospodaří na 114,8 ha pozemků z toho je 70,2 TTP a přes 44,6 ha orné půdy. Trvalé travní porosty se využívají k pastvě a jako louky, na orné půdě se pěstují obilniny (Pšenice, Ječmen, Žito Oves), luskoobilné směsky (Peluška s Ovsem) a jeteloviny (Jetel luční). Podnik se nachází v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Lokalita, ve které se podnik nachází, zapadá do bramborářské výrobní oblasti, průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 6 až 8 C, úhrn srážek se nachází v rozmezí 600 800mm. Lokalita, ve které se podnik se nachází převážně v mírně teplém klimatickém regionu, v malé míře je zde zastoupen mírně chladný region. 4.1.1 Hydrologické podmínky podniku Oblast, níž se podnik nachází, leží na povodí řeky Želivky. Vodní režim dále ovlivňují klimatické (srážková situace, tání sněhu), hydrogeologické, hydropedologické (hladina podzemní vody, propustnost půdy). Většina půd má lehčí zrnitostní charakter se střední propustností, v některých oblastech s méně propustnou půdou dochází k zamokření a naopak na některých pozemcích je propustnost zvýšená. 24

4.1.2 Geomorfologické, geologické a pedologické zázemí podniku. Území podniku se nachází v Křemešnické vrchovině, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Její rozloha je 2634 km², střední výška je 551,5 m. n. m., nejvyšším bodem je zde Křemešník 765 m. n. m. Terén v okolí podniku má převážně mírný sklon, nalezneme zde i roviny, ale nechybí zde lokality se středním až okrajově příkrým sklonem. Expozice je většinově severozápad a severovýchod. Půda je zde většinově slabě skeletovitá až středně skeletovitá v malé míře nalezneme i bezskeletovitou a silně skeletovitou. Půda je převážně středně hluboká malé procento zastupuje mělká půda a okrajově hluboká půda. Půdní typy zde zastupují v největší míře kambizemě, dystické kambizemě, podzoly a kryptozoly.(sowac-gis). 4.1.3 Pěstované plodiny Pěstují se zde plodiny většinově, pro vlastní spotřebu a domluvené odběratele. Přebytky se prodávají. Podnik obhospodařuje celkem 114,8 ha z toho 44,6 ha orné půdy a 70,2 ha TP. Na orné půdě pěstuje převážně obiloviny, luskoobilné směsky a jeteloviny. Jako meziplodina se využívá Svazenka vratičolistá pro vlastní spotřebu se pěstují brambory. 4.1.4 Osevní postup Osevní postup je až na malé výjimky stálý. Jak ukazuje tabulka č. () Především z důvodu zajišťování krmiva pro živočišnou produkci podniku, na prodej do potravinářského segmentu, k produkci na prodej osiva, vlastní osivo a k prodeji přebytků. Orná půda je rozdělena do 8 honů, na kterých se pravidelně střídají pěstované plodiny. 25

Tabulka č. 2 osevní plán Hon ha název 2013 2012 2011 2010 2009 1 5,6 Zaječák ječmen pšenice jetel jetel ječmen s podsevem 2 7,99 Jesení pšenice jetel jetel ječmen s podsevem žito 3 6,56 Kotovna jetel jetel ječmen s podsevem žito oves s peluškou 4 6,21 U pily jetel ječmen s podsevem triticale oves s peluškou ječmen 5 5,34 Pod farmou ječmen s podsevem hořčice oves s peluškou ječmen pšenice 6 7,34 Němkovičky žito oves s peluškou ječmen pšenice jetel 7 6,56 Hatě oves s peluškou ječmen pšenice jetel jetel 4.1.5 Systém hnojení plodin. Orná půda je hnojena pomocí kompostovaného hnoje v rozmezí 7 let dávkou 25 T/ha, dále se zaorávají posklizňové zbytky slámy, vzrostlého jetele a na zelené hnojení se pěstuje Svazenka. Pěstují se leguminózy, Jetel luční a Peluška, které váží vzdušný Dusík. 4.1.6 Ochrana rostlin V podniku se ochrana zajišťuje především nepřímou ochranou a preventivními opatřeními. Pěstují se zástupci, kteří jsou zde již dlouho a jsou odolnější pro tuto oblast, než odrůdy, které vznikly jinde. 26

Dále je zde snaha o co nejkvalitnější a nejlépe terminovanou agrotechniku a pěstitelský postupy. Proti plevelům se zde nejvíce využívá včasného výsevu, z důvodu aby plodina mněla dostatek času a příležitost využít půdní vlhkost po zimě a co nejdříve vyklíčila a tímto byla konkurence schopnější plevelům a vláčeni před setím a tím přerušení růstu plevelů. 4.2 Hodnocení podniku V podniku bude zhodnocena jeho výroba s následným prodejem produktů vyrobených rostlinnou výrobou. Dále bude podnik hodnocen pomocí vybraných indikátorů udržitelného zemědělství dle metodiky Křen a kol. (2011). Zahrnuta je pouze orná půda a období let 2009-2013. Indikátory budou posuzovat udržitelnost zemědělství podniku z ekologického, ekonomického a sociálního směru. Prostřednictvím výsledků získám představu o kvalitě a efektivnosti, podnikání tohoto podniku. Následně budou navržena opatření pro optimalizaci hospodaření. 4.2.1 Výroba a prodej produktů rostlinné výroby podniku Podnik produkuje obilniny, jež se pěstují na zrno a to se následně využívá u žita a v malé míře pšenice k potravinářským účelům a to na prodej do mlýna. Ječmen a velká část pšenice se pěstují ke krmným účelům podniku a přebytky se prodávají. Luskoobilná směska a jetel luční se pěstují pro celou rostlinu, ze které se vyrábí siláž pro vlastní spotřebu a v malé míře k prodeji. V roce 2012 se na zrno pěstovala hořčice k prodeji na výrobu osiva. Tedy produkce rostlinné výroby se zaměřuje především na výrobu pro vlastní spotřebu v živočišné sféře, výrobu vlastních osiv a na dlouhodobé smlouvy s odběrateli například mlýn na mouku, odběratelé z malochovů a malé množství přebytků se prodává rovněž nahodile. 27

4.2.2 Ekologické indikátory 4.2.2.1 Bilance organické hmoty Bilance organické hmoty je kvantifikována na základě působení plodiny na půdní organickou hmotu a dodaného organického hnojení. Vypočítá se podle vzorce: Bilance OH organické hmoty (působení plodin) = tvorba organické hmoty (organická hnojiva) - potřeba Obě položky bilance vycházejí ze standardních tabulkových hodnot podle metodiky VDLUFA (2004). Optimálním výsledkem této bilance jsou hodnoty v rozmezí -75 až 100 kg C ox.ha- 1, při těchto hodnotách je bilance považovaná za vyváženou. Hodnoty mimo toto rozmezí nasvědčují o potenciálním problému v hospodaření s organickou hmotou. 4.2.2.2 Bilance dusíku Pro výpočet bilance dusíku je použit vzorec: Nb = (Ni + Ns + Nf + Noh + Norg) (No + Nz). kde: Přísun N imisemi (Ni), přísun N osivem, N (Ns), fixace vzdušného N (Nf), přísun N mineralizací org. látek (Noh), přísun N ve statkových hnojivech (Norg.) odběr N z pozemku hlavními a vedlejšími produkty (No) a ztrátami dusíku do vody a ovzduší (Nz). Následně vypočtenou bilanci převedeme na hodnotu indikátoru, jež představuje celkové vyhodnocení bilance dusíku. 28

Roční bilance v optimální hodnotě se pohybuje od 0 do 50 kg N.ha - ¹, předpokládá se že ztrátám nejde zabránit. Pokud je bilance N negativní lze předpokládat snížení množství N v půdě dostupného pro rostliny a tím snížení produkční schopnosti půdy. S vysokými hodnotami bilance je spojené riziko ztráty N, je zde důležité brát v úvahu půdně-klimatické podmínky lokality. 4.2.2.3 Bilance fosforu a draslík. Pro výpočet P a K byl použit vzorec Pb (Kb) = Ph (Kh) Po (Ko) kde: Přísun P (Ph) nebo K (Kh), odběr P (Po) nebo K (Ko) z pozemku pro hlavní a vedlejší produkty. Optimálním hodnotám u bilance P odpovídají hodnoty bilance mezi -5 až 5 kg P.ha -1. Za udržitelné je považován výsledek do hodnot -25 do 25 kg P.ha -1. Jsou-li hodnoty pod -60 kg P.ha-1 a přes 60 kg P.ha -1 jsou již považovány za neudržitelné. Optimální hodnoty bilance K jsou mezi -20 až 20 kg K.ha -1. Hodnoty -50 popř. 50 kg K.ha -1 jsou prahem udržitelnosti. Pokud klesnou hodnoty pod -140 kg K.ha -1 nebo narostou přes 140 kg K.ha -1 je výsledek bilance považován za ukazatel neudržitelného hospodaření s touto živinou. 4.2.2.4 Diverzita Podle metodiky podle Křena a kol. (2011), je indikátor biodiverzity složen z 11 znaků, v této práci rozeberu pouze velikost pozemků, diverzitu využívání půdy a pěstování plodin. Diverzita využívání a pěstování plodin na pozemku se zjišťují pomocí Shannonova indexu. Je potřeba znát plochu osetou v daném roce jednotlivými plodinami. Tyto plochy lze zjistit například pomocí map v LPIS. 29

Velikost pozemků, velikost pole (honu) je hodnocena především z ekologického pohledu, čím menší pole tím je lépe ekologicky hodnoceno. Optimální hodnota se pohybuje mezi 5 až 25 ha. 4.2.2.5 Eroze půdy Půda je zdroj, který nelze obnovit a z tohoto důvodu má velký význam její ochrana. Definuje jej zákon 334/92 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu definuje požadavky na předcházení a na odvrácení nebezpečí poškození půdy. Hodnoceni eroze půdy se provádí podle standardů GAEC. Využívá se průměrná hodnota sklonitosti půdního bloku v LPIS a údaje o kultuře na půdním bloku (orná půda, trvalý travní porost). Poté sledujeme zda, jsou dodrženy všechny standardy ochrany půdy před erozí. Ze zemědělského hlediska lze omezit půdní erozi několika možnostmi: volbou vhodné plodiny, pěstováním meziplodin, využíváním podsevů, způsobem zpracování půdy, volbou termínu prováděných opatření. 4.2.2.6 Vyhodnocení ekologických indikátorů Pro jednodušší a přehlednější vyhodnocení jsou výsledky ekologických indikátorů převedeny na hodnoty od 1 (optimální stav) do 0 (naprosto nevyhovující, neudržitelný stav). Převod je prováděn na základě výše uváděných optimálních a mezních hodnot jednotlivých indikátorů. Za výsledek indikující udržitelné hospodaření je považováno hodnocení 1-0,75. Hodnoty nižší než 0,75 naznačují problematická místa v hospodaření 30

a tedy oblasti, ve kterých by bylo vhodné upravit stávající praxi a navrhnout optimalizační opatření. 4.2.3 Indikátory ekonomické dimenze udržitelnosti Indikátory ekonomické dimenze udržitelnosti, jsou v této práci počítány jen pro rostlinnou výrobu. Pro výpočet tržeb na 1 ha jsem celkové tržby z výsledovky vydělila ha orné půdy. Zisk jsem počítala z tržby, od které jsem odečetla náklady (přímé i nepřímé). Příspěvek na úhradu jsem počítala odečtením přímých nákladů od tržeb. Rentabilitu nákladovou stanovím podílem zisku s celkovými náklady, vynásobím 100, výsledek budu uvádět v procentech, rentabilitu výnosovou vypočítám podílem zisku s tržbami. 4.2.3.1 Tržby podniku Finanční vyjádření hodnot, které podnik získal v určitém daňovém období např. prodejem materiálu, výrobků, službami. Je rozhodujícím finančním zdrojem, ze kterého se uhrazují náklady. Je nezbytné, aby byl podnik ze svých tržeb veškeré náklady a nedostával se do záporných hodnot, pokud se dostává do ztráty více než 3 roky, začíná být jeho hospodaření neudržitelné. 4.2.3.2 Zisk, Příspěvek na úhradu, Rentabilita. Zisk podniku je založen na rozdílu tržeb nákladů. Ze zisku vypočítáme rentabilitu podniku, výkonost a kvalitu řízení. Příspěvkem na úhradu, je myšlen rozdíl cen produkce a variabilních nákladů. Rentabilita je přehled výkonosti a efektivnosti. Lze využít náklady i výnosy a vytvořit nákladovou a výnosovou rentabilitu. 31

4.2.4 Indikátory sociální dimenze udržitelnosti Sociální dimenze je vedena formou dotazníku, které se následně vyhodnocují orientovány na zaměstnance, osoby nebo celé skupiny které jsou znevýhodněni. Hodnotí se: Odměna za práci se na prahu udržitelnosti hodnotí (0,75) je považována mzda, která je obdobná regionální statistice mzdy. Pokud mzda dosahuje pod 75% této statistiky, hodnotí se (0). Mzda, která je přes tarif se hodnotí hodnotami mezi 0,75 a 1 Pokud pracovní doba přesáhne týdně 48 hodin, hodnotí se (0). Pracují-li zaměstnanci 40 hodin týdně a méně, přiřazuje se hodnocení (1) Dovolená. Má-li pracovní týden 40 hodin, má zaměstnanec nárok na 20 dní dovolené. Tato situace má hodnotu (0,75). Vzdělávání by mělo být pravidelně poskytováno 50 % zaměstnanců, aby byl splněn práh udržitelnosti. BOZP - Nedostatečné dodržování příslušných bezpečnostních opatření. Hodnocení 0 - Existují nedostatky v bezpečnostních opatřeních a nejsou uvedeny postupy jak zabránit případným nehodám. Hodnocení 0,5 - Je zdokumentováno, že v posledních třech letech nebyly žádné stížnosti na bezpečnost práce a vzniklé nedostatky byly odstraněny. Hodnocení 0,75 - Kromě toho jsou zpracována pravidla bezpečnosti práce a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno. Hodnocení 1 Zapojení zaměstnanců a společenská angažovanost jsou prokazatelné aktivity v oblasti zapojení zaměstnanců do řízení a inovace provozu a zapojení podniku do aktivit komunity. Existuje-li alespoň jedna prokazatelná aktivita, je indikátor splněn na práh udržitelnosti (hodnocení 0,75). Optimální oblasti (1) je dosaženo, pokud jsou prokazatelné alespoň tři takové aktivity. 32

Při hodnoceni se vychází z toho, že pro hodnocení sociální dimenze je možno využít: průměrnou mzdu uvnitř mzdové skupiny spíše než nejnižší mzdu, -pracovní dobu osoby, která pracuje nejvíce, spíše než průměrnou pracovní dobu všech zaměstnanců, právní zajištění zaměstnanců, kteří mají podepsané pracovní smlouvy. 29 33

5. VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Ekologické ukazatelé 5.1.1 Bilance dusíku Podnik má za pětileté období bilanci dusíku -7,61 N.ha -1 a jeho hodnocení je 0,924. V jednotlivých letech jsou výsledky bilance celkem vyrovnané, a to především z důvodu pravidelného hnojení hnojem v sedmiletém cyklu a téměř pevného osevního postupu. Hodnota bilance se nachází většinově v mírně záporné oblasti, ale pohybuje se v udržitelných hodnotách, což znázorňuje graf. č. 4 a tabulka č. 3.. Tabulka č. 3 Přehled bilance dusíku na orné půdě (2009 2013) Roky 2013 2012 2011 2010 2009 Bilance průměrná -11,54-7,4-16,51-2,9-7,98 Minimální -70,63-70,63-59,85-75,22-77,3 Maximální 64,5 64,5 44,7 67,4 57,2 Počet pozemků 7 7 7 7 7 Více jak 100 0 0 0 0 0 (50;100) 3 2 0 3 3 (50 ;0) 0 1 2 0 0 (0;-50) 1 2 3 2 1 (-50;-100) 3 2 2 2 3 Méňě jak -100 0 0 0 0 0 Optimum (0;50) (0;50) (0;50) (0;50) (0;50) Udržitelnost (-25;75) (-25;75) (-25;75) (-25;75) (-25;75) Hodnocení 0,885 0,926 0,845 0,971 0,920 Komentář udržitelné udržitelné udržitelné udržitelné udržitelné 34

5.1.2 Bilance fosforu Bilance fosforu v pětiletém období podniku je -17,77 P.ha -1 a hodnocení je 0,840 Všechny pozemky mají záporné hodnoty, z důvodu nehnojení žádným fosforečným hnojivem a nedostatečným hnojením organickými hnojivy, což znázorňuje graf č. 4 a tabulka č. 4. Ve všech letech je výsledek téměř stejný, z důvodu pravidelného střídání plodin a hnojením hnojem. Bilance za všechny roky se nachází stále v udržitelné oblasti hodnot. Je ale trvale v její záporné oblasti. Nastalou situaci je potřeba začít řešit, je problém že podnik nemá dělány rozbory půdy a tudíž ani výsledky AZP, z tohoto důvodu je pro podnik nejdůležitější aby si tyto výsledky obstaral a podle výsledné půdní zásoby tuto zápornou bilanci řešil. Tabulka č. 4 Bilance fosforu Roky 2013 2012 2011 2010 2009 Bilance průměrná -20,32-18,36-18,14-17,69-19,88 Minimální -34,28-30,08-30,8-31,2-35,3 Maximální -40,2 37,55 37,22 38,36 36 Počet pozemků 7 7 7 7 7 Více jak 100 0 0 0 0 0 (50;100) 0 0 0 0 0 (50 ;0) 1 1 1 1 1 (0;-50) 6 6 6 6 6 (-50;-100) 0 0 0 0 0 Méňě jak -100 0 0 0 0 0 Optimum (-5;5) (-5;5) (-5;5) (-5;5) (-5;5) Udržitelnost (-25;25) (-25;25) (-25;25) (-25;25) (-25;25) Hodnocení 0,809 0,833 0,836 0,841 0,814 Komentář udržitelné udržitelné udržitelné udržitelné udržitelné 35

5.1.3 Bilance draslíku Bilance draslíku za pětileté období farmy je -59,5 kg K.ha -1 s hodnocením 0,671. Přehled za jednotlivé roky je znázorněn v grafu č. 4 a tabulkou č. 5. Takto silně záporné číslo je výsledkem nedostatečného hnojení organickými hnojivy a absencí minerálního draselného hojení. Jak již u bilance fosforu bylo řečeno, nejsou udělány rozbory AZP, a není tedy známa půdní zásoba K která je v řešení velmi důležitá, tento problém je nutné řešit neodkladným provedením tohoto rozboru a následným vyhodnocením akutnosti řešení záporné bilance draslíku. Tabulka č.5 Bilance draslíku Roky 2013 2012 2011 2010 2009 Bilance průměrná -60,24-53,77-61,17-60,35-65,44 Minimální -162-135 -150 162-162 Maximální 101,48 177,5 104,92 105,1 105 Počet pozemků 7 7 7 7 7 Více jak 100 1 1 1 1 1 (50;100) 0 0 0 0 0 (50 ;0) 1 1 1 1 1 (0;-50) 2 1 2 2 2 (-50;-100) 0 1 0 0 0 Méňě jak -100 3 3 3 3 3 Optimum (-20;20) (-20;20) (-20;20) (-20;20) (-20;20) Udržitelnost (-50;50) (-50;50) (-50;50) (-50;50) (-50;50) Hodnocení 0,665 0,719 0,657 0,664 0,621 Komentář neudržitelné neudržitelné neudržitelné neudržitelné neudržitelné 36

Bilance dusíku, fosforu a draslíku je v námi sledovaných letech 2009 až 2013 meziročně velmi vyrovnaná jak je znázorněno grafem č. 3. Žádná z bilancí se nenachází v optimální oblasti hodnot. Bilance dusíku a fosforu jsou ve všech letech v záporné části udržitelné oblasti a bilance draslíku je ve všech letech nižší, než je metodikou stanovená nejnižší tolerovatelná hranice. 0 2009 2010 2011 2012 2013-10 -20-30 -40 N P K -50-60 -70 Graf 4 Bilance NPK 37

5.1.4 Bilance organické hmoty Bilance organické hmoty za sledované pětileté období je 286,16 kg K.ha -1, což jí přiřazuje hodnocení 0,447. Na většině pozemků je zvýšená bilance organické hmoty, jak ukazuje tabulka č. 10 a to hlavně z důvodů využívání podsevů, zaorávání slámy a hnojení statkovými hnojivy. Vysoký bilanční přebytek organické hmoty v půdě by mohl vést ke zvýšení ztrát živin při její mineralizaci. Pro zpřehlednění je přiložena tabulka č. 6 s bilancí organické hmoty a grafy č. 4 a 5. Tabulka č. 6 Bilance organické hmoty Roky 2013 2012 2011 2010 2009 Bilance průměrná 332,58 213,07 276,32 276,63 305,79 Minimální -350-350 -350-350 -350 Maximální 2050 2050 2050 2050 2050 Počet pozemků 7 7 7 7 7 Více jak 100 4 3 4 4 4 (50;100) 0 0 0 0 0 (50 ;0) 0 1 0 0 0 (0;-50) 0 0 0 0 0 (-50;-100) 0 0 0 0 0 Méňě jak -100 3 3 3 3 3 Optimum (-75;100) (-75;100) (-75;100) (-75;100) (-75;100) Udržitelnost (-135;200) (-135;200) (-135;200) (-135;200) (-135;200) Hodnocení 0,253 0,701 0,464 0,463 0,353 Komentář střednědobě střednědobě střednědobě střednědobě střednědobě tolerovatelné tolerovatelné tolerovatelné tolerovatelné tolerovatelné 38

400 350 300 250 200 150 100 50 0 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 5 bilance organické hmoty v letech (2009 2013) 5.1.5 Eroze půdy V podniku na orné půdě se nachází mírně erozí ohrožené pozemky se sklonitostí do 7 stupňů. Více erozně ohrožené půdy byly převedeny do trvale travních pozemků, podnik toho důvodů dbá na dodržování podmínek GAEC, a to nepěstování širokořádkých plodin, jako je kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice, které se na těchto pozemcích mohou pouze s využitím půdoochranných technologií. K potlačení eroze se využívá především osevní postup, kde se pravidelně zařazují víceleté pícniny, dále se v podniku využívají meziplodiny (svazenka). 5.1.6 Diverzita Podnik má ustálenou strukturu pěstovaných plodin, každoročně se vyseje 6 druhů, na podobné výměře. Z tohoto důvodu vyšla v celém pětiletém období vyrovnaná biodiverzita, vyjádřená Shannonovým indexem, s výslednou průměrnou hodnotou 1,74 s odpovídajícím hodnocením 1, jak je možno vidět v tabulce 15 v přílohách. Tato struktura plodin má silnou stránku ve velkém podílu jetelovin, jež jsou zastoupeny přibližně 29 %, jeteloviny mají dobré vlastnosti pro půdu, obohacují jí o vzdušný dusík, obohacují jí organickou hmotou a tím zlepšují strukturu půdy a nesmí se ani opomenou působení jako přerušovače obilných sledů, takto jsou využívány i v tomto 39

sledovaném podniku. Další zlepšující skupinou pěstovaných plodin jsou luskoobilné směsky, jež jsou v osevním plánu podniku zastoupeny přibližně 14 %, zástupci LOS částečně, slouží také jako přerušovač obilných sledů. Luskovina má v této směsce podobně jako jetelovina zlepšující vliv na půdní strukturu a vaznost vzdušného dusíku. Ale z důvodu, že je ve směsce, a tedy v menším množství, projeví se její vlastnosti v menší míře. Poslední a nejvíce zastoupenou plodinou v námi sledovaném osevním plánu jsou obilniny, jejichž vlastnosti pro půdu jsou spíše zhoršující, obzvláště pokud ve sledu plodin převládají. V podniku, který hodnotíme, jsou zastoupeny 57 %, což je optimální až lehce vyšší hodnota. Kdyby se toto procento zvýšilo, mohli by začít vznikat problémy, které nastávají jejich častým pěstováním. Jedná se především o choroby například pat stébel a kořenů, a riziko zaplevelení půdy. Obrázek č. 2 znázorňuje plánek pozemků podniku. Žlutou barvou jsou vyznačeny pozemky v přechodném období a zeleně pozemky v rámci ekologického zemědělství. Dále jsou na mapě černě orámovány a očíslovány jednotlivé hony orné půdy. Z plánku je patrné, že půdní držba farmy je velmi roztříštěná. Jednotlivé pozemky sousedí s pozemky jiných uživatelů, většinou hospodařících v konvenčním režimu, dále s lesem, biokoridorem, větrolamem V takovéto situaci je velmi obtížné posoudit a jakkoli hodnotit vliv konkrétní farmy na strukturu případně ekologickou hodnotu krajiny. Takováto roztříštěná půdní držba s sebou přináší také řadu praktických provozních komplikací 40

Obrázek č. 2 Mapa všech pozemků podniku s očíslovanými jednotlivými hony orné půdy. Diverzita velikosti pozemků je především ekologický ukazatel, který ukazuje, že hony v rozmezí 5 až 25 ha, jsou nejlepší pro faunu, floru a celkový ráz krajiny. Rozloha nejmenšího pozemku je 1,99ha a největšího 7,34ha. V průměru mají velikost 4,96ha s odpovídajícím hodnocením 0,998. Tento výsledek je z ekologického hlediska velmi příznivý, podporuje diverzitu krajiny, rostlin a živočichů. Z agronomického hlediska je problém s roztroušeností pozemků, zvýšené náklady na přejezdy jak je možno vidět v mapě pozemků a některé pozemky mají nepraktický tvar, tudíž stěžují práci na daném pozemku. 41

8 pozemek/ha 7 6 5 4 3 2 1 0 Hon 1 Hon 2 Hon 3 Hon 4 Hon 5 Hon 6 Hon 7 Hon 8 Hon 9 Graf č. 6 Velikosti jednotlivých pozemků (honů)/ha 5.2 Ekonomické indikátory Ekonomické výsledky podniku jsou následující. Tržby na orné půdě jsou znázorněny v tab. 7 podnik je v kladných hodnotách v průměru 19512,53 Kč za roky 2009 až 2013. Produkce podniku je v zisku, jak ukazuje tabulka č. 8, důležitou položkou je připočítání dotačních titulů, AEO EAFRD, EAFRD LFA, SAPS a Top Up, jenž jsou podnikem čerpány a vychází průměrně za pětileté období na 10 400 Kč.ha -1 by byl jeho průměrný ekonomický výsledek -5900 Kč.ha -1, podnik by byl v mínusových hodnotách, ale po jejich započítání je, průměrný ekonomický výsledek v pětiletém období v rostlinné výrobě na orné půdě 4500 Kč, což odpovídá hodnocení 1. Průměrný příspěvek na 42

úhradu je 4963,61 Kč. Za celé sledované období je v zisku jak ukazuje tabulka č. 9. Nákladová rentabilita se pohybuje v rozmezí 34,55 % až 21,52 %, což je znázorněno v tabulce č. 10 a výnosová rentabilita je 30,15 % až 17,69 %, jak je ukázáno tabulkou č. 11. 5.2.1 Tržby Tabulka č. 7 Tržby Tržby Podnik Rok Tržby orná půda Ha tržba kč/ha. 2009 920657 44,6 20189,846 2010 876079 44,6 19212,259 2011 881381 44,6 19328,531 2012 810336 44,6 17770,526 2013 960404 44,6 21061,491 Průměr za 5 let 19512,53 43

5.2.2 Zisk Tabulka č. 8 Zisk Podnik 2009 2010 2011 2012 2013 Tržby 20189,85 19212,26 19328,53 17770,53 21061,49 Náklady celkem 16599,47 16698,25 17034,43 18050,79 18376,97 Zisk 3590,37 2514,01 2294,10-280,26 2684,52 ha 45,60 45,60 45,60 45,60 45,60 Zisk ha 78,74 55,13 50,31-6,15 58,87 Dotace 9756 9892 10117 10471 11764 Závazky 6263,00 6263,00 6263,00 5473,00 5473,00 Zisk v rostlinné výroby 3571,74 3684,132 3904,3092 4991,85388 6349,871 5.2.3 Příspěvek na úhradu Tabulka č. 9 Příspěvek na úhradu PNU (Kč/Ha) 2009 2010 2011 2012 2013 Přímé náklady 13279,579 13358,6 13627,544 14440,6316 14701,58 Tržby 19523 18608 18643 17142 20310 PNU (Kč/Ha) 6243,421 5249,4 5015,456 2701,36842 5608,42 Průměrný PNU (Kč/Ha) 4963,614 44

5.2.4 Rentabilita Tabulka č. 10 Nákladové rentability rentabilita nákladová 2009 2010 2011 2012 2013 zisk 3571,7362 3684,132 3904,3092 4991,85388 6349,871 náklady 16599,474 16698,25 17034,43 18050,7895 18376,97 Rentabilita % 21,52 22,06 22,92 27,65 34,55 Tabulka č. 11 Výnosové rentability výnosová rentabilita 2009 2010 2011 2012 2013 zisk 3571,7362 3684,132 3904,3092 4991,85388 6349,871 tržby 20189,846 19212,26 19328,531 17770,5263 21061,49 Rentabilita % 17,690755 19,17594 20,199721 28,0906361 30,1492 5.3 Sociální hodnocení Zákoníkem práce je dána pracovní doba na 40 hodin týdně, ale protože v podniku pracují majitelé, tak se toto nedodržuje a pracovní doba je podle sezóny, ale jak už většinou to u podnikání bývá, členové rodiny pracují na farmě celodenně. Protože se délka pracovní doby neeviduje, nelze indikátor objektivně vyhodnotit. Vycházíme-li z odhadu situace, lze pracovní dobu hodnotit hodnotou 0. Odměnou za práci jsou členům výsledky hospodaření většinově v budoucnu finančním ohodnocením. S odpovídajícím hodnocením 0,5. 45