JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Aktualizované a přepracované vydání 2014 Komise pro Zdravé město a Místní agendu 21 ve Valašském Meziříčí
Obsah 1. Úvod... 4 2. Základní pojmy... 5 2.1 Zdraví a jeho determinanty... 5 2.2 Incidence, prevalence, úmrtnost... 6 2.3 Absolutní a relativní údaje, standardizace, trendy... 7 3. Charakteristika území a demografické údaje... 7 3.1 Obec s rozšířenou působností... 7 3.2 Střední délka života... 9 4. Úmrtnost... 12 4.1 Celková úmrtnost... 12 4.2 Úmrtnost podle příčin úmrtí... 14 4.2.1 Úmrtnost na nemoci srdce a cév... 16 4.2.2 Úmrtnost na novotvary (nádory)... 17 4.2.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy... 19 4.4 Úmrtnost nejmladších dětí... 22 5. Nemocnost... 23 5.1 Infekční onemocnění... 23 5.1.1 Tuberkulóza... 24 5.1.2 Virová hepatitida A+B+C (Infekční žloutenka)... 25 5.1.3 Střevní infekce... 26 5.1.4 Pohlavně přenosné nákazy... 27 5.2 Hospitalizace... 29 5.3 Dispenezarizace... 32 5.3.1 Diabetes mellitus (cukrovka)... 33 5.3.2 Alergie... 34 6. Nádory (zhoubné novotvary)... 35 6.1 Incidence zhoubných nádorů... 35 6.2 Zhoubné nádory tlustého střeva, rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu... 38 6.3 Zhoubné nádory plic, průdušnice a průdušek... 39 6.4 Zhoubný melanom kůže... 40 6.5 Zhoubné nádory prsu... 41 6.6 Zhoubné nádory děložního hrdla, dělohy a vaječníků... 42 2
6.7 Zhoubné nádory prostaty... 44 7. Shrnutí... 45 8. Srovnání se světem... 46 9. Dodatky... 50 9.1 Seznam zkratek... 50 9.2 Slovníček pojmů (vyjma definic uvedených v textu)... 50 9.3 Seznam zdrojů... 51 9.4 Seznam grafů... 51 9.5 Seznam tabulek... 53 3
1. Úvod Data k publikaci Analýza zdravotního stavu obyvatel města byla zpracována poprvé v roce 2011 (s dostupností zdravotních údajů do r. 2008). Současná publikace aktualizuje data do r. 2012, poskytuje tak cenné srovnání a dokumentuje vývoj zdravotního stavu obyvatel města, resp. obyvatel ORP, k nimž se většina údajů vztahuje. Analýza byla zpracována podle metodiky, kterou připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR a Národní síť zdravých měst, jejímž je členem. Garantem Analýzy je Komise pro Zdravé město, odbornou část připravila Národní síť podpory zdraví. Zdrojem dat jsou především údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Státního zdravotního ústavu. Zdraví je základní lidská hodnota. Lze odkázat na úvodní pasáž z materiálu Ministerstva zdravotnictví Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí který v lednu 2014 podpořila Vláda České republiky: Možnosti dostupné zdravotnické péče a nových technologií jsou do značné míry vyčerpány a jejich další extenzivní růst je ekonomicky neudržitelný a nepřináší očekávaný efekt v ovlivnění zdraví obyvatelstva. K tomu přistupuje rychle se měnící životní styl, který přináší řadu negativních zdravotních důsledků: narůstá podíl obézních, nedostatečná je pohybová aktivita, roste průměrná hodnota krevního tlaku v populaci, nedaří se redukovat podíl kuřáků a stále vysoká je spotřeba alkoholu a stresová zátěž. S tím narůstá počet závažných neinfekčních onemocnění, zejména diabetu mellitu II. typu, nádorových, kardiovaskulárních, psychických a pohybových nemocí. Měnící se životní podmínky, životní styl, globalizace a migrace obyvatel přinášejí i zvýšené riziko infekčních nemocí, objevování nových infekcí a výskyt znovu se objevujících již dříve potlačených infekcí, a stejně tak nárůst vnímavých skupin obyvatelstva. Efektivním řešením této situace je prevence nemocí, ochrana a podpora zdraví.dobrý zdravotní stav lidí je přínosem pro všechny resorty i celou společnost. To z něj činí významnou hodnotu. Dobré zdraví je nesmírně důležité pro ekonomický a sociální rozvoj a má zásadní význam jak pro život každého jednotlivce, tak i pro rodiny a všechny společenské skupiny. Špatný zdravotní stav plýtvá lidským potenciálem, vede ke stavům beznaděje a odčerpává veřejné i soukromé finanční prostředky. Umožníme-li lidem získat kontrolu nad svým zdravím a nad jeho základními determinantami, přispějeme tím ke zlepšení životní situace populačních skupin a kvality života lidí... I tato aktualizovaná verze určena zejména zástupcům samosprávy a státní správy města, vedoucím pracovníkům institucí, firem, škol, zástupcům neziskového sektoru i všem ostatním zájemcům bez zdravotnického vzdělání. Má za cíl sloužit jako praktický zdroj informací i jako jeden z možných podkladů pro vytváření zdravotní politiky a péče o rozvoj služeb souvisejících se zdravím v našem městě. autoři 4
2. Základní pojmy Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Definice Světové zdravotnické organizace (WHO) popisuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze jako nepřítomnost nemoci. 2.1 Zdraví a jeho determinanty Definice: Individuální zdraví (WHO): stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci. Veřejné zdraví: zdravotní stav určité populace, skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, ba stovek faktorů, jejichž složení a míra vlivu se mění v průběhu života každého jednotlivce. Tyto faktory nazýváme determinanty zdraví, případně rizikové faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života) člověka, dále životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam má i úroveň zdravotní péče, zejména dostupnost a kvalita léčby a prevence. Střetávají se zde tedy momenty biologické podstaty člověka, přírodní a společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf 1: Determinanty zdraví životní styl zdravotní péče genetická zátěž vlivy prostředí I když se odhad podílu jednotlivých determinant v různých odborných zdrojích někdy mírně liší, panuje shoda v tom, že rozhodující vliv na zdraví má životní styl, tj. způsob života každého jedince. Ten je utvářen především stylem výživy, pohybové aktivity, duševní hygieny, rozvržením denního režimu, dále návyky a příp. závislostmi jako je kouření, míra konzumace alkoholu a jiné 5
rizikové chování, ale také typem sexuálního chování, dodržováním hygienických zásad a dalšími faktory. V posledních letech odborníci upozorňují, že tento graf je nutno zasadit do konkrétních sociálních a kulturních podmínek. Tam patří to, kde lidé žijí, zda je v zemi či regionu politická stabilita či nejistota až chaos, zda oblast ekonomicky prosperuje či zda převládá chudoba, jaká je nezaměstnanost, jaké mají lidé možnosti vzdělání a další. Sociální podmínky ovlivňují komplexně veškeré faktory, zejména životní styl, úroveň a dostupnost zdravotní péče, kvalitu životního, komunálního i pracovního či školního prostředí. Genetická zátěž je sociálním prostředím ovlivněna pouze částečně a zprostředkovaně. Graf 2: Determinanty zdraví v kontextu sociálních podmínek SOCIÁLNÍ PODMÍNKY životní styl zdravotní péče genetická zátěž vlivy prostředí 2.2 Incidence, prevalence, úmrtnost Zdravotní stav obyvatelstva obecně i v jednotlivých regionech, tzn. i ve Valašském Meziříčí, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatele zdravotního stavu jsou založeny především na dvou důležitých událostech na vzniku/existenci nemoci a na úmrtí. Ve vztahu k onemocnění se nejčastěji hovoří o incidenci a prevalenci dané nemoci. Definice: Incidence: počet všech nových (nově hlášených, diagnostikovaných) případů onemocnění. Vztahuje se k určitému času a určitému území, tj. k určité populaci. Prevalence: počet všech existujících nemocí v dané populaci i čase. Prevalence může být okamžiková (např. k dnešnímu dni) nebo intervalová (v tomto roce). Nemocnost: počet manifestně nemocných k počtu exponovaných osob v populaci. Úmrtnost: počet zemřelých v populaci za určitou dobu, nejčastěji za jeden rok. 6
2.3 Absolutní a relativní údaje, standardizace, trendy Základními údaji jsou absolutní údaje, což jsou čísla, která zachycují skutečné počty zemřelých nebo nemocných, a to celkově nebo podle jednotlivých kritérií (podle diagnóz, podle věku, pohlaví apod.) na vybraném území. Tyto údaje však nelze srovnávat mezi jednotlivými územími, např. mezi městem, okresem, krajem a ČR, a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý počet obyvatel, ve většině případů na 100 tisíc obyvatel. Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se data dále standardizují metodou tzv. věkové standardizace, tzn. přepočtu ve všech srovnávaných oblastech a v každém období na stejnou věkovou strukturu, jako kdyby všude a v každém období žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat údaje v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a srovnat s průměrem ČR i s hodnotami v jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je tomu tak i v této práci tzv. evropský standard, tedy jakýsi evropský věkový průměr. Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k velikosti tzv. statistického souboru, to znamená skutečnému počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory, v tomto případě ukazatele vztahující se k městu Valašské Meziříčí, mívají i po standardizaci a relativizaci výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům z velkých populací. U údajů za menší celky jsou hodnoty, byť standardizované, zatíženy tzv. chybou malých čísel, zejména v případě nepříliš častých diagnóz. V případech, kdy velikost populace v souboru je menší než 100 tisíc osob, mohou přepočty na 100 tisíc být naopak zdrojem zvýšení chyby. Dále je nutné při hodnocení dat ve městech vždy počítat i s jinými než zdravotními vlivy. Například snadná dostupnost nemocnice může zvýšit počet hospitalizovaných městských obyvatel oproti počtu osob se stejnou nemocí, ale bydlištěm v malých obcích. Snaha o nalezení příčin odchylek může být někdy i spekulativní, na základě osobní zkušenosti nebo názoru, nepodložená znalostí všech faktů a vlivů, proto jsme v nejasných případech odchylky Valašského Meziříčí od republikového průměru nehodnotili. Důležitější než přesná čísla v jednotlivých letech jsou však trendy vývoje, čili to, zda např. úmrtnost na danou chorobu má celkově klesající nebo stoupající tendenci. Právě z trendů lze předpokládat další vývoj v budoucnosti. K vyhodnocení trendu je ale potřebná určitá doba sledování daného údaje. Data s rozlišením až na úroveň vlastního města (bez obcí spadajících pod ORP Val. Mez.) nejsou běžně sledována a vzhledem k velikosti města by také jejich hodnocení bylo velmi problematické. 3. Charakteristika území a demografické údaje 3.1 Obec s rozšířenou působností Správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP) zahrnuje katastrální území města, tj. části: Brňov, Bynina, Hrachovec, Juřinka, Krásno nad Bečvou, Křivé, Lhota u Choryně, Podlesí,, a dále pak obce: Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Krhová, Kunovice, Lešná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Poličná, Střítež nad Bečvou, Velká Lhota a Zašová. K 31.12.2012 žilo na území ORP 41 843 osob, ve vlastním městě Valašské Meziříčí pak 26 623 osob, tento počet ale poklesl po oddělení místních částí Krhová a Poličná na 22 733 osob k 31.12.2013 (zdroj www.obce.cz). 7
Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel ORP v letech 2003-2012 Roky počet obyvatel celkem počet obyvatel ve věku 0-14 počet obyvatel ve věku 65+ počet obyvatel ve věku 80+ 2003 41995 6799 5454 1022 2004 41973 6597 5551 1073 2005 41946 6490 5634 1072 2006 41943 6358 5797 1152 2007 42036 6304 5988 1199 2008 42209 6257 6174 1284 2009 42235 6250 6396 1325 2010 42178 6263 6601 1382 2011 41935 6332 6849 1422 2012 41843 6362 7050 1474 Rozdíl za 10 let -152-437 1596 452 V období posledních let vzrůstá v ČR i v ORP počet seniorů (osob nad 65 let věku) a tento počet se bude nadále zvyšovat, stejně jako počet obyvatel nad 80 let věku. Právě tato věková skupina a její rodiny potřebují a budou potřebovat širokou škálu sociálních a zdravotních služeb. Současně je potřeba podporovat takové aktivity a programy, které povedou seniory k aktivní péči o vlastní zdraví, aby byla co nejdéle zachována jejich soběstačnost a přiměřený zdravotní stav. V posledních 5ti letech se zastavil pokles počtu dětí do 14ti let a dochází k potěšitelnému mírnému nárůstu této věkové skupiny. Bohužel se předpokládá, že tento trend je pouze dočasný a v dlouhodobém horizontu bude počet dětí ve městě opět klesat. Graf 3: Vývoj počtu obyvatel ORP ve věku 0-14 let a více než 65 let v letech 2003-2012 7250 7000 6750 6500 6250 6000 5750 5500 počet obyvatel ve věku 0-14 počet obyvatel ve věku 65+ 5250 5000 8
3.2 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Úzce souvisí se všemi determinantami zdraví, jak byly popsány výše. Definice: Střední délka života při narození: střední (průměrný) počet let, kterých se teoreticky dožije novorozenec v daném roce narozený za předpokladu zachování úmrtnostní situace z období jejího výpočtu. Střední délka života tedy představuje pravděpodobnou délku dožití. Není to průměrná délka života žijící populace, nicméně se dá říci, že jí tento ukazatel přibližně odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Střední délka života se v celé ČR i v jednotlivých územích (krajích či městech) u obou pohlaví prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. U žen je střední délka života o několik let vyšší než u mužů. Platí to všeobecně pro populaci nejen v ČR. V Evropě je tento rozdíl přibližně 5 7 let a v posledních letech se délka dožití mužů a žen zvolna přibližuje. Hranice 70 let byla v ČR u mužů překročena v roce 1996, ve státech původní EU k tomu došlo již v roce 1977. Hovoříme-li o délce života, pak stejně významné, ne-li významnější je, aby to byla léta prožitá ve zdraví, kvalitně a s pocitem subjektivní spokojenosti. To zahrnuje celou řadu aspektů ekonomických, sociálních, kulturních i zdravotních. Ukazatele tzv. délky života ve zdraví se v současnosti stávají novými ukazateli pro posouzení celkového vývoje vyspělosti společnosti nebo ke srovnání úrovně vyspělosti mezi jednotlivými zeměmi. Vypracování metodologie získání takového ukazatele se věnuje v poslední době velké úsilí a podílí se na něm několik významných organizací v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Poznámka: před rokem 2008 je k dispozici pouze údaj z roku 2005, neboť dříve se tento údaj sledoval 1x/5let. Graf 4: Střední délka života při narození v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 75,5 75 74,5 74 73,5 73 72,5 72 71,5 9
Tabulka 2: Střední délka života při narození v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 72,4 72,4 72,6 73,1 73,3 73,4 72,3 74 74,2 74,4 74,7 75 Graf 5: Střední délka života při narození v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 81,5 81 80,5 80 79,5 79 78,5 78 Tabulka 3: Střední délka života při narození v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 79,5 79,5 79,2 79,8 79,8 80,3 78,7 80,1 80,1 80,6 80,7 80,9 Ačkoliv se očekávaná střední délka života při narození v ORP zvyšuje, toto zvyšování je ve srovnání s průměrem České republiky pomalejší, a tak v posledních letech ORP VM v tomto ukazateli zaostává, a to zejména u mužů. Nepříznivý rozdíl mezi průměrem ČR a Valašským Meziříčí má navíc v posledních letech tendenci se zvětšovat. Pro představu uvádíme ještě grafické porovnání s ostatními ORP, na kterých je patrné, že u mužů v roce 2012 patřilo ORP VM mezi oblasti s nízkou očekávanou střední délkou života při narození. U žen vykazuje tento ukazatel v rámci ČR vysoké hodnoty, ačkoliv ani zde již nedosahuje průměru ČR. 10
Graf 6: Střední délka života při narození v roce 2012 v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 2 Střední délka života při narození - muži 2012 Horní 4. 3. 2. Spodní Nejsou data Min = 69.2 75 Graf 7: Střední délka života při narození v roce 2012 v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 2 Střední délka života při narození - ženy 2012 Horní 4. 3. 2. Spodní Nejsou data Min = 76.2 80.9 11
4. Úmrtnost 4.1 Celková úmrtnost Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy uváděna jako tzv. SDR úmrtnost (= Standard Death Ratio). Jedná se o údaje u úmrtnosti (celkové nebo podle jednotlivých příčin), přepočtené na 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. evropský věkový standard, jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury. Výsledné údaje nejsou totožné s absolutními počty zemřelých, ale takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací. S ohledem na skutečnost, že ORP tvoří výrazně menší statistický soubor než ČR, je patrné, že hodnoty u našeho ORP výrazně více kolísají, než u velkých souborů. Proto byl zařazen také lineární trend vývoje v ORP Val. Mez. Definice: Standard Death Ratio (SDR): teoretická intenzita úmrtnosti (na 100 tisíc osob) reálné populace s určitým věkově specifickým profilem úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. evropskému standardu. Graf 8: Celková standardizovaná úmrtnost v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 1400 1350 1300 1250 1200 1150 1100 1050 1000 950 900 850 Tabulka 4: Celková standardizovaná úmrtnost v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1386,1 1281,6 1216,7 984,3 967,3 1058,6 1083 964,2 1002,5 1050,9 1164,9 1106,6 1076,7 1024,1 991,2 966,5 962,5 940,8 918,4 903,1 12
Graf 9: Celková standardizovaná úmrtnost v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 800 750 700 650 600 550 500 Tabulka 5: Celková standardizovaná úmrtnost v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 683,4 593,2 783,3 680,5 589,3 561,4 565,8 553,4 532 529,9 703,6 661,9 657,2 613,2 595,4 576,7 576,5 557,1 545,5 542,6 Ukazatele úmrtnosti patří mezi základní kritéria stavu veřejného zdraví. Před rokem 1989 patřila v ČR celková úmrtnost k nejvyšším v Evropě. Pokles započal u mužů po roce 1990, u žen již o několik let dříve. Od roku 1990 celková úmrtnost v celé ČR, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve většině měst výrazně klesá. To souvisí s prodlužující se průměrnou délkou života: lidé žijí déle a úmrtnost (zemřít musíme nakonec všichni) je rozložena na delší časové období, čili čísla za jednotlivé roky jsou menší. Stejně jako střední délka života, tak i úmrtnost populace je ovlivněna všemi základními determinantami zdraví, tj. především životním stylem, úrovní lékařské péče, kvalitou prostředí i dědičnými předpoklady každého člověka. Je patrné, že úmrtnost u mužů je dlouhodobě vyšší než u žen, což koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Trend vývoje celkové úmrtnosti u mužů i žen ve Valašském Meziříčí kopíruje příznivý trend České republiky, i když strmý pokles z let 2003-2008 se u mužů v posledních letech výrazně zpomalil a celková úmrtnost zůstává mírně nad průměrem ČR. V absolutních číslech umírá v ORP v posledních letech ročně 400 440 osob. 13
4.2 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé u nás nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění). I když úmrtnost na tyto nemoci dlouhodobě klesá, stále tvoří téměř polovinu všech příčin úmrtí. Druhou nejčastější příčinou jsou nádorová onemocnění. Úmrtnost na ně tvoří v posledních letech již více než čtvrtinu všech úmrtí. Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou poranění a úrazy s výrazným rozdílem mezi muži a ženami. Všechny další příčiny úmrtí představují cca pětinu z celkového počtu. Graf 10: Struktura příčin úmrtí v ČR v roce 2012 v %, muži 22% 44% 8% srdečněcévní nemoci zhoubné nádory 26% poranění a otravy (vnější příčiny) ostatní Graf 11: Struktura příčin úmrtí v ČR v roce 2012 v %, ženy 20% 49% 5% srdečněcévní nemoci zhoubné nádory 26% poranění a otravy (vnější příčiny) ostatní 14
Ve Valašském Meziříčí je struktura úmrtnosti obdobná, avšak úmrtnost na nádorová onemocnění je u obou pohlaví nižší, než je průměr ČR, zejména u žen. U žen naopak přetrvává vyšší úmrtnost na srdečně cévní nemoci. Vzhledem k vyššímu meziročnímu kolísaní dat v ORP ve srovnání s ČR byl v následujících dvou grafech pro ORP použit průměr z údajů za léta 2008-2012: Graf 12: Struktura příčin úmrtí v ORP, průměr v % z let 2008-2012, muži 24% 44% 8% srdečněcévní nemoci zhoubné nádory 24% poranění a otravy (vnější příčiny) ostatní Graf 13: Struktura příčin úmrtí v ORP, průměr v % z let 2008-2012, ženy 20% 53% 5% srdečněcévní nemoci zhoubné nádory 22% poranění a otravy (vnější příčiny) ostatní 15
Předchozí údaje platí pro celou populaci daného území, ale struktura příčin úmrtí se v jednotlivých věkových kategoriích velmi liší. V případě úmrtí mladých lidí je procentuální zastoupení příčin smrti zcela odlišné. Mladí lidé do cca 35ti let umírají nejvíce na vnější příčiny (zejména chlapci a mladí muži), ve středním věku začínají postupně dominovat nádorová onemocnění a s postupujícím stářím přibývá úmrtí na srdečně cévní nemoci. Maximum úmrtnosti na nádory se u žen nachází asi o 10 let dříve než u mužů (u žen 55 59 let, u mužů 65 69 roků). U mužů v tomto věku, 50 65 let, má oproti ženám větší podíl na celkové úmrtnosti kardiovaskulární mortalita. Od 70 let věku jsou již u obou pohlaví dominantní příčinou smrti srdečně cévní nemoci. 4.2.1 Úmrtnost na nemoci srdce a cév Hlavní příčinou úmrtí ve skupině srdečně cévních nemocí (nemoci oběhové soustavy, kardiovaskulární nemoci) zůstávají srdeční infarkty a cévní mozkové příhody. Obojí příčiny jsou ovšem důsledkem většinou dlouhodobého procesu chorobných změn srdečně cévního systému. Od 90. let 20. století dochází u nás k pozitivnímu trendu poklesu úmrtnosti na tyto nemoci. Ačkoliv se jedná o nemoci do značné míry preventabilní, pokles úmrtnosti souvisí především s výraznými pokroky ve zdravotní péči o pacienty s již vzniklými onemocněními. Zlepšila se dostupnost špičkové léčby pro široké vrstvy obyvatelstva, ale i diagnostika časných stádií nemocí. V oblasti prevence je stále ještě významný prostor pro zlepšování, a to nejen ze strany jednotlivců, ale i ze strany státu. Graf 14: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 800 750 700 650 600 550 500 450 400 350 Tabulka 6: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 785,4 718,3 658,3 501,2 427,3 542,4 434,9 451,3 405 456,3 568,5 530,9 508,1 477,8 453,7 437,1 436 424,4 412,9 403,1 16
Graf 15: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 550 500 450 400 350 300 250 200 Tabulka 7: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 436,5 380,5 506,2 331,5 313,1 345,3 293,3 285,7 248,4 287,7 384,4 356,9 351,1 318,2 306,8 292,3 296,2 282,4 268,1 264 Z přiložených grafů vyplývá, že úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, která e v ORP pohybovala mírně nad celorepublikovým průměrem, klesala zejména u mužů strměji a v posledních letech je na úrovni republikového průměru. 4.2.2 Úmrtnost na novotvary (nádory) Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění. Trend úmrtí na tato onemocnění je rovněž mírně sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že výskyt zhoubných nádorů naopak v České republice vzrůstá, je pokles úmrtnosti dán stále se zlepšující a dostupnější léčbou nádorů. Další snižování úmrtnosti může být výrazně podpořeno rozvojem efektivní sekundární prevence, tj. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Ta jsou léčitelná mnohem lépe než stadia rozvinutá a léčba je pro pacienta méně zatěžující. V neposlední řadě je léčba časných stadií efektivnější i ekonomicky. Důležité je především zvýšení účasti obyvatelstva na screeningových programech nádorů děložního hrdla, prsu a tlustého střeva a konečníku. I když počet obyvatel, kteří absolvují tato preventivní vyšetření, vzrůstá, stále ještě zůstává značné procento osob, které preventivní vyšetření neabsolvují. 17
Graf 16: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 330 310 290 270 250 230 210 190 170 150 Tabulka 8: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 287,3 273 298,5 208,3 264,4 219,5 291,7 172 268,6 293 321,1 315,2 296,8 286,8 277,5 272,8 268,9 266,9 249,2 243,2 Graf 17: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 200 180 160 140 120 100 80 18
Tabulka 9: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 118,5 118,9 149,6 190,3 95,3 96,4 144,9 130,7 125 109,5 177,5 173 166,2 164,9 157 155,2 150,7 149,5 146,4 145 Úmrtnost na novotvary (nádory, nádorová onemocnění) je ve Zlínském kraji ve srovnání s průměrem ČR nízká. Tomu odpovídají i data z ORP. Tento rozdíl je výrazný zejména u žen. V našem regionu je úmrtnost na nádory u žen jedna z nejnižších v České republice, i když meziroční výkyvy jsou výrazné. 4.2.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Poranění (úrazy) a otravy představují třetí nejčastější příčinu úmrtí občanů ČR. Existují zde významné rozdíly mezi muži a ženami, mužů umírá z těchto příčin výrazně více než žen (ČR 2012: 7,9 % ze všech úmrtí u mužů, 4,8 % u žen). Také úmrtnost na úrazy patří mezi ukazatele, u nichž je možné situaci příznivě ovlivnit preventivními zásahy. Prevence úrazů je nedílná součást výchovy ke zdraví, protože právě mezi dětmi a mladými lidmi se jedná o dominantní příčinu smrti. Prevence úrazů a výchova k bezpečnému chování by proto měla mít podporu i v místních programech zaměřených na podporu zdraví a bezpečnost obyvatelstva. Graf 18: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 200 180 160 140 120 100 80 60 40 19
Tabulka 10: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 175,1 92,6 99,5 117,8 111,7 72,8 75,2 99,3 94,2 57,2 96,3 89 82,8 77,6 78 76,5 75,2 74,7 73,1 70,9 Graf 19: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 70 60 50 40 30 20 10 Tabulka 11: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 63,6 20,7 28,8 43,6 38,2 29,5 29,6 18 44,7 23,8 35,4 34 29,3 25,4 26,1 25,4 23,8 23,4 23,4 22,6 Republikový trend u mužů i u žen je od roku 1985 sestupný. V ORP byl počet úmrtí na poranění a otravy nad republikovým průměrem, v posledních letech je ale pokles v našem regionu strmější a údaje se blíží republikovému průměru. V absolutních číslech zemřelo v ORP z těchto příčin v posledních 5ti letech ročně 13-22 mužů a 5-12 žen. Ještě výraznější rozdíl mezi úmrtností mužů a žen je v úmrtnosti na sebepoškození (sebevraždy). Muži umírají z této příčiny cca 4x častěji než ženy. Ačkoliv je u mužů v ORP Valašské Meziříčí trend v posledních letech klesající a u žen naopak stoupající, vzhledem k celkově nízkému počtu případů by hodnocení bylo spekulativní. Roční počet úmrtí z důvodů sebepoškození se v posledních pěti letech pohybuje mezi 3 až 8 úmrtími u mužů a 0 až 2 úmrtími u žen. 20
Graf 20: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 40 35 30 25 20 15 10 Tabulka 12: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 33,2 27,5 26,9 35,8 32,4 27 13,3 36,6 25,9 16,4 26,2 24,3 23,8 21,1 20,8 20,2 21,8 22,1 23,6 23,9 Graf 21: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 21
Tabulka 13: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození v ORP a České republice v letech 2003-2012, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2,7 4,8 0 4 4 0 0 2,6 9,4 5,4 5,8 4,7 4,8 4,2 3,6 4,2 3,7 4,1 4,1 4,3 4.4 Úmrtnost nejmladších dětí Zdravotní a sociální úroveň země je také dána mírou úmrtnosti nejmladších dětí: novorozenců a kojenců. V tomto ukazateli se řadí mezi nejvyspělejší země Evropy i světa. Úmrtnost novorozenců a kojenců klesá již od 60. let minulého století, pozitivní trend se zrychlil v 80. letech. Definice: Novorozenecká úmrtnost: počet zemřelých do 28 dní věku připadající na 1 000 dětí živě narozených. Kojenecká úmrtnost: počet zemřelých do 1 roku věku připadající na 1 000 dětí živě narozených. Graf 22: Novorozenecká úmrtnost v ORP a České republice v letech 2003-2012 7 6 5 4 3 2 1 0 Tabulka 14: Novorozenecká úmrtnost v ORP a České republice v letech 2003-2012 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2,6 2,6 4,5 2,4 6,2 0 0 4,5 0 2,5 2,4 2,3 2 2,3 2,1 1,8 1,6 1,7 1,7 1,6 22
Graf 23: Kojenecká úmrtnost v ORP a České republice v letech 2003-2012 12 10 8 6 4 2 0 Tabulka 15: Kojenecká úmrtnost v ORP a České republice v letech 2003-2012 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 5,2 2,6 9 4,8 10,4 0 0 4,5 2,4 2,5 3,9 3,7 3,4 3,3 3,1 2,8 2,9 2,7 2,7 2,6 V ORP odpovídá úmrtnost nejmenších dětí v posledních letech situaci v České republice. Výrazné kolísání grafu je způsobeno celkovými malými hodnotami. V absolutních počtech zemřely v posledních 5ti letech (2008-2012) celkem 4 děti ve věku do 1 roku, z toho 3 ve věku do 28 dnů. 5. Nemocnost 5.1 Infekční onemocnění Infekční onemocnění jsou onemocnění způsobená mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Po staletí tvořily, a v řadě zejména afrických a asijských zemích doposud tvoří, jednu z hlavních příčin úmrtí. Ve zvládnutí problematiky infekcí patří k nejvyspělejším státům světa. V posledních desetiletích se podařilo významně snížit až eliminovat většinu vážných infekčních chorob. Nejvýznamnější podíl na tomto úspěchu má bezesporu zvýšení životní úrovně a celkového hygienického standardu, důsledně prováděné očkování a objevy účinné léčby. Bylo by však fatální chybou se domnívat, že infekce jsou již zvládnutou skupinou onemocnění. I dnes jsou u nás jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách. U dětí jsou častým důvodem hospitalizace. Protože infekční nemoci se nejsnáze šíří v podmínkách s nižším standardem hygieny a při zanedbání běžných protiinfekčních opatření, je nutné zejména mezi 23
skupinami sociálně slabých obyvatel, v dětských kolektivech a v potravinářských provozech věnovat trvalou pozornost prosazování hygienických pravidel. Nelze také podceňovat trvalou hrozbu nových infekcí ani riziko zavlečení infekčních chorob z jiných částí světa. Výskyt infekčních nemocí se nejčastěji vyjadřuje incidencí, což je údaj vyjadřující počet nově zjištěných onemocnění na daném území v daném čase, přepočtený na 100 tisíc obyvatel. U infekcí údaj většinou není věkově standardizovaný. Výskyt většiny infekcí podléhá tzv. povinnému hlášení. Řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně), bez zjevných příznaků u postižených osob, případně probíhají pouze s lehkými příznaky a nemocný nevyhledá lékaře. Taková onemocnění potom z hlášení unikají. Skutečný počet případů je tak obvykle vyšší (někdy výrazně vyšší), než udávají statistické údaje. Závažná je skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem nákazy pro další osoby. Definice: Incidence infekčních nemocí: hlášené případy v daném roce na 100 tisíc obyvatel podle trvalého bydliště. 5.1.1 Tuberkulóza Graf 24: Incidence tuberkulózy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 14 12 10 8 6 4 2 0-2 Tabulka 16: Incidence tuberkulózy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 11,9 7,1 7,1 4,8 7,1 7,1 2,4 0 0 0 11,4 10,4 9,8 9,5 8,4 8,4 6,8 6,5 5,8 5,8 24
Výskyt tuberkulózy u nás je nyní spíše ojedinělý a vzestup před 10ti a více lety byl spíše na úkor dovezených případů. Vývoj ve všech sledovaných oblastech naznačuje sestupný trend a v ORP je situace příznivá nový případ se nevyskytl od roku 2010. TBC představuje v současné době riziko hlavně pro osoby žijící ve špatných sociálních podmínkách a pro osoby se sníženou obranyschopností. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy došlo je změně očkovacího kalendáře a očkování dětí proti TBC již není plošně povinné. 5.1.2 Virová hepatitida A+B+C (Infekční žloutenka) Hepatitidy (žloutenky) představují skupinu onemocnění s různými původci, která mají podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který je způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A, B, C, D a E. Po překonání jednoho typu žloutenky se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět více typy. Nejčastěji se u nás setkáme s hepatitidou typu A, přezdívanou nemoc špinavých rukou, která se snadno šíří zejména v prostředí se sníženou sociální a hygienickou úrovní. Hepatitidy typu B a C mají jiný způsob šíření, mohou se přenášet krví i pohlavním stykem. Hepatitida typu C je rozšířená v komunitách problémových uživatelů drog (injekční aplikace). Graf 25: Incidence hepatitidy A, B, C v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 35 30 25 20 15 10 5 0 Tabulka 17: Incidence hepatitidy A, B, C v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 11,9 0 28,6 4,8 2,4 16,6 4,7 0 2,4 2,4 13 13 14,9 14,2 13,7 28,1 20,8 17,3 12,1 11,7 25
Výskyt hepatitid je v ORP nízký. Hepatitida typu A byla zaznamenána naposledy v roce 2009 (1 případ) a hepatitida B v roce 2008 (1 případ). Méně příznivá je situace výskytu hepatitidy C, která je sice ojediněle (1-2 případy ročně) zjišťována v našem ORP v posledních letech každoročně s výjimkou roku 2010. 5.1.3 Střevní infekce Střevní infekce patří mezi velmi častá onemocnění. Skutečný počet nemocných je vyšší než počet laboratorně vyšetřených, prokázaných a tedy ve statistikách evidovaných případů. Nejznámější ze střevních infekcí, salmonelóza, byla v 90. letech nejčastěji diagnostikovanou bakteriální střevní infekcí, v posledních deseti letech však její výskyt začal klesat a její místo zaujala infekce s podobnými příznaky a průběhem, kampylobakterióza. Důvod těchto záměn původců souvisí s protiepidemickými opatřeními vůči původcům salmonelózy, dále s vývojem složitého vzájemného vztahu imunity populace a virulence mikroorganismů, ale podílet se může i počet prováděných cílených vyšetření. Graf 26: Incidence salmonelózy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Tabulka 18: Incidence salmonelózy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 387,9 428,7 297,8 231,3 238,3 125,8 146,8 97,2 80,9 114,6 263,7 301 321,7 244,5 176,4 105,6 103 82 83,4 99,98 26
Graf 27: Incidence kampylobakteriózy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 700 600 500 400 300 200 100 0 Tabulka 19: Incidence kampylobakteriózy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 337,9 490,6 624,3 560,4 602,8 453,4 494,9 538 409 265 196,7 249,8 295,8 221,2 235 193,4 194,2 201,2 179,2 175,2 Pokles evidovaných případů salmonelózy je v ORP v souladu s republikovým trendem. Vyšší výskyt kampylobakteriózy v ORP ve srovnání s republikovým průměrem je nutné hodnotit opatrně. Vliv může mít také vyšší počet laboratorně potvrzených nákaz. Je možné, že v našem ORP jsou pacientům, zejména dětem, s podezřením na toto onemocnění častěji odebírány vzorky k vyšetření, a tak se větší počet nemocí potvrdí a objeví ve statistikách. V absolutních počtech je v posledních několika letech v našem ORP potvrzeno méně než 50 případů salmonelózy ročně (v roce 2012 to bylo 48 případů) a 100-200 případů kampylobakteriózy (nejméně v roce 2012 111 případů). 5.1.4 Pohlavně přenosné nákazy Jako příklady výskytu pohlavně přenosných nákaz uvádíme ve statistikách dostupná data o onemocnění syfilis, kapavkou a HIV/AIDS (virová hepatitida B je zmíněna výše). I když je nutné pamatovat, že způsob šíření u těchto infekcí nemusí být vždy jen sexuálním stykem, pohlavní cesta přenosu je u nich nejčastější. 27
Graf 28: Incidence syfilis (příjice) v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 12 10 8 6 4 2 0 Tabulka 20: Incidence syfilis (příjice) v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 7,1 0 0 0 0 2,4 2,4 0 0 2,4 8,3 6,7 5,1 4,9 8 8,1 9,5 9,7 7 6,6 Graf 29: Incidence kapavky v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 28
Tabulka 21: Incidence kapavky v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 16,7 2,4 2,4 0 14,3 7,1 0 0 2,4 9,5 10,1 9,3 8,4 10,5 11,1 7,8 6,9 7,2 6,8 11 Tyto pohlavně přenosné nákazy jsou v ORP diagnostikovány spíše ojediněle U syfilis jsou to za posledních 5 sledovaných let 4 případy, kapavky je evidováno 8 případů. U kapavky je ovšem míst na paměti, že pravděpodobně část případů uniká ze systému povinného hlášení a skutečný počet bude asi vyšší. V každém případě i výjimečná přítomnost těchto infekcí znamená, že dodržování preventivních zásad je stále aktuální a velmi důležité je i výchova dospívající generace k bezpečnému sexuálnímu chování. To platí také pro stoupající hrozbu onemocnění virem HIV/AIDS. Na začátku uplynulého desetiletí se zdálo, že nárůst nových případů HIV/AIDS se v ČR zastavil, ale od roku 2003 pozorujeme opět vzrůst počtu potvrzených infikovaných. Předpokládá se také, že většina HIV pozitivních případů není zjištěna, poměr se nyní odhaduje na cca 1 : 4-5 v neprospěch podchycených případů infekce (dříve 1 : 10). Prevence HIV/AIDS tak zůstává jednou z priorit zdravotní výchovy obyvatelstva. Počet zjištěných případů infekce HIV/AIDS od počátku sledování ve Zlínském kraji je v rámci ČR nízký. Celkem bylo v ČR doposud (k 31.7.2014) zjištěno 2166 případů HIV pozitivních osob, u 411 osob se rozvinulo onemocnění AIDS, 209 nemocných zemřelo. Ve Zlínském kraji bylo ke stejnému datu evidováno 38 případů, u 9 osob bylo zjištěno klinické stadium AIDS. Data na úrovni ORP nejsou běžně dostupná. 5.2 Hospitalizace Jedním z trendů současné doby je pokles počtu dní, které lidé, bez ohledu na diagnózu, stráví v nemocnicích a dalších léčebných zařízeních, tj. pokles tzv. standardizované hospitalizace. Přesun léčby do domácího prostředí tam, kde je to vhodné, je možný především díky novým účinnějším a šetrnějším metodám léčby. Je výhodný pro nemocného, který léčbu ve vlastním známém prostředí preferuje a lépe snáší, a přináší to také nemalé úspory zdravotnickému systému. Definice: Standardizovaná hospitalizace v nemocnicích: teoretická intenzita hospitalizace na 100 tisíc osob reálné populace s věkově specifickým profilem hospitalizace za předpokladu věkové struktury populace odpovídající evropskému standardu. 29
Graf 30: Standardizovaná hospitalizace v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 26000 24000 22000 20000 18000 16000 Tabulka 22: Standardizovaná hospitalizace celkem v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Valašské Meziříčí Česká republika 24945 24306,1 24322,9 22217,2 21989,9 21829,2 21059,9 20963,2 20370,2 20743,2 21788,4 22095,1 21919,4 21061,8 20883,4 20375,2 19975,2 19573,9 19241,3 19126,4 Graf 31: Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 3500 3000 2500 2000 1500 30
Tabulka 23: Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3017,4 3170,3 3012,2 2743,4 2465,1 2432,9 2417,1 2219,4 2192,4 2559,1 2914,8 2955,8 2833,2 2675,5 2558,2 2445,2 2423,9 2334 2232,9 2218,1 Graf 32: Standardizovaná hospitalizace na novotvary v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2000 1800 1600 1400 1200 Tabulka 24: Standardizovaná hospitalizace na novotvary v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1866,9 1893,2 1864 1914,1 1779 1878,8 1774,1 1818,8 1655,9 1452,1 1739,4 1746,9 1712,1 1628,9 1634,6 1591,1 1505 1481,9 1410,4 1337,2 31
Graf 33: Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2600 2400 2200 2000 1800 1600 1400 Tabulka 25: Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2262,3 2180,2 2402,8 2282,5 2044,4 1796 1894,7 1898,2 1919,4 1923,6 1840,4 1883,6 1857,8 1778,5 1728,8 1738,8 1739,1 1729,9 1714,8 1746 Standardizovaná hospitalizace obyvatel ORP se v nemocnicích (všechna lůžková zdravotnická zařízení) pohybuje nad republikovým průměrem, trend vývoje je ale stejný - klesající. Zatímco u úrazů odpovídají vyšší údaje skutečnosti, že v našem regionu je vysoký počet úrazů, u nádorů se jedná o údaj poněkud překvapující, protože výskyt nádorů je v regionu naopak nižší, než je republikový průměr (viz dále). 5.3 Dispenezarizace Lidé s chronickými onemocněními bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po prodělaném onemocnění (např. po infarktu myokardu) nebo při zjištění příznaků onemocnění vysokého krevního tlaku, abnormálních hodnot krevních markerů apod. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak hovoříme o jejich incidenci, tj. kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj. kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým obdobím jeden kalendářní rok. 32
Z hlediska veřejného zdraví jsou u nás významná především hromadně se vyskytující onemocnění, která úzce souvisí s životním stylem a společensko-kulturním klimatem a která proto bývají také nazývána tzv. civilizačními chorobami. Do této skupiny nemocí patří především již zmíněné srdečně cévní nemoci, nádorová onemocnění a diabetes (cukrovka) II. typu. Dále sem bývá řazena skupina alergií, některé duševní choroby (především úzkostné a afektivní poruchy) a funkční bolesti zad. Ačkoliv poslední jmenované nemoci nejsou většinou přímou příčinou úmrtí, dlouhodobé poškození zdraví a subjektivní zdravotní potíže snižují významně kvalitu života nemocných a bývají také často příčinou dlouhodobých pracovních neschopností. Zejména u diabetu spočívá další nebezpečí ve spojení s dalšími navazujícími chorobami, především onemocněním srdce a cév či ledvin. 5.3.1 Diabetes mellitus (cukrovka) Graf 34: Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 11000 10500 10000 9500 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 Tabulka 26: Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 7491,4 7733,5 8151 8690,4 9101,7 8623,8 8810,2 9054,5 9679,3 9898,9 6726,4 6967,1 7212 7276,3 7272,4 7390,1 7455,4 7654,5 7856,7 7999,4 Prevalence diabetiků má v celé ČR vzestupnou tendenci, to znamená, že počet nemocných se zvyšuje. Počet léčených diabetiků v OPR je nad republikovým průměrem, ale v rámci republiky hodnoty v jednotlivých ORP kolísají a počty léčených ve Valašském Meziříčí nejsou extrémní. Ve Zlínském kraji vykazuje dlouhodobě výrazně nejvyšší hodnoty Zlín. 33
5.3.2 Alergie Graf 35: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 23000 21000 19000 17000 15000 13000 11000 Lineární () 9000 7000 5000 Tabulka 27: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel v ORP a České republice v letech 2003-2012, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Valašské Meziříčí Česká republika 14227,9 14771,4 15155,2 15227,8 17623 14532,4 14234,6 21741,2 20395,9 20584,1 8609,5 8581,1 8840,6 9053,6 8852,7 8293 8464,79 8524,1 8459 8451,3 Počet osob, léčených v alergologických ambulancích ORP, překračuje vysoko průměr ČR a má stoupající trend, na rozdíl od víceméně stagnujícího trendu ČR. Jak ukazuje následující graf, v rámci ČR patří ORP mezi oblasti s nejvyšším počtem dispenzarizovaných pacientů. I když počet sledovaných osob vykazuje značný rozptyl hodnot v jednotlivých ORP, neznáme pro tento stav ve Valašském Meziříčí vysvětlení a bylo by vhodné situaci podrobněji analyzovat. 34
Graf 36: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel srovnání ORP 40000 Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích - na 100 000 obyvatel 30000 20000 10000 0 2012 6. Nádory (zhoubné novotvary) 6.1 Incidence zhoubných nádorů Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) sledovaných většinou odděleně u mužů a žen, protože u obou pohlaví jsou někdy značné rozdíly ve výskytu. Údaje jsou uváděny po přepočtu na 100 tisíc obyvatel za rok a po standardizaci na evropský věkový standard. Incidence, tj. výskyt nově zjištěných zhoubných nádorů celkem, bývá vyjadřována buď v součtu všech příslušných diagnóz, anebo častěji bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy jiné zhoubné nádory kůže. Je to proto, že tzv. jiný zhoubný nádor kůže má oproti ostatním zhoubným nádorům určitá specifika. Je nejčastější v průměru tvoří zhruba 20 % ze všech nádorů vyskytuje se převážně ve vysokém věku, roste zvolna, obvykle nevytváří metastázy a jeho prognóza je většinou příznivá. Incidence nádorů v České republice má bohužel stále stoupající charakter. Příčin je více. Především jsou to důvody, které jsou shodné pro všechny vyspělé země a které jsou vlastně pozitivní: především prodlužování průměrné délky života, neboť nádory jsou onemocnění zejména vyššího věku. Dalším důvodem je také fakt, že díky dobré úrovni zdravotní péče poklesla významně úmrtnost na choroby, na které dříve umírali lidé v mladém a středním věku (např. infekce, úrazy, porodní komplikace), a tak se věku, ve kterém se nádory nejčastěji vyskytují, dožívají i jedinci se slabší odolností. Vliv na stoupající incidenci má také aktivní vyhledávání stále časnějších případů onemocnění. Z vnějších vlivů hraje jednoznačně nejvýznamnější roli životní styl, a to zejména nesprávná výživa, kouření a konzumace alkoholu. Tyto faktory, které může ovlivnit každý člověk, stojí v pozadí nejčastěji se vyskytujících nádorů. Na rozvoji nádorových onemocnění se ale podílí i další vnější a vnitřní rizikové faktory podle míry odhadovaného významu následují určité virové infekce, genetická zátěž, typ sexuálního chování, geofyzikální faktory (např. sluneční záření, radon), kvalita 35
pracovního a životního prostředí a některá léčiva. U některých typů nádorů jsou rizikové faktory dosud neznámé. U nádorů ještě více než u jiných nemocí má časná detekce zásadní vliv na pravděpodobnost uzdravení. Vzájemný podíl rizikových faktorů nádorů je znázorněn na následujícím grafu: Graf 37: Odhad podílu rizikových faktorů pro vznik zhoubných novotvarů 10% 5% 5% 3% 1% 6% 40% nesprávná výživa kouření infekce nevhodné sexuální chování škodlivé vlivy prac.prostředí geofyzikální faktory 30% znečištění živ. prostředí ostatní vlivy Data o standardizované incidenci nádorů na úrovni obcí a měst, a tedy i pro ORP Valašské Meziříčí, jsou k dispozici pouze do roku 2010. Definice: Zhoubné novotvary bez dg Jiný ZN kůže evropský standard: Standardizovaný ukazatel incidence (nově hlášené případy) onemocnění zhoubným novotvarem nebo novotvarem in situ v daném roce (podle data stanovení diagnózy) podle místa trvalého bydliště pacienta. Graf 38: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez C44 (evr. standard) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži 650 600 550 500 450 400 350 36
Tabulka 28: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez C44 (evr. standard) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 419,6 388,1 446,6 420 506,9 467,4 560,2 577,3 518,1 524,6 535,3 522,1 526,4 525 532,4 539,4 Graf 39: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez C44 (evr. standard) v ORP a České republice v letech 2003-2010, ženy 440 420 400 380 360 340 320 300 Tabulka 29: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez C44 (evr. standard) v ORP a České republice v letech 2003-2010, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 387 309,2 345,4 337,2 385,3 337,3 421,6 357 399,8 401,9 399,8 404,2 420,4 417,5 406 414,7 Výskyt nádorů ve Zlínském kraji, bývalém okrese Vsetín i v ORP je pod průměrem České republiky. U mužů v ORP ale dochází k prudkému vzestupu incidence a v posledních dvou sledovaných letech se data pohybují nad průměrem ČR. V absolutních počtech je v posledních letech ročně diagnostikováno v ORP více jak 200 nových případů zhoubných nádorů (2010: 234 případů, z toho ve věku do 44 let 14 případů). 37
6.2 Zhoubné nádory tlustého střeva, rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu Graf 40: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva (C18) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech 2003-2010, muži i ženy 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 Tabulka 30: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva (C18) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech 2003-2010, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 50,5 17,2 24,3 33 33,1 36 52,3 41,1 37,2 35,6 35,4 34,6 33,6 34,3 34,2 34,6 Graf 41: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu (C19-21) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži i ženy 35 30 25 20 15 10 5 38
Tabulka 31: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu (C19-21) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 28,6 29,2 32,6 22,6 12,7 24,3 18 27,2 27,5 29 27,5 25,8 26 26,5 25,6 24,3 Zhoubné nádory střev a konečníku tvoří jeden z nejčastějších typů nádorů u obou pohlaví, výskyt u mužů je ale ve srovnání se ženami více než dvojnásobný. Ve výskytu těchto nádorů Česká republika zaujímá nelichotivá přední místa v celosvětovém měřítku. Výskyt nových případů v posledních letech má v České republice mírně klesající trend. V ORP je tento pozitivní pokles patrný pouze u nádorů rektosigmoideálního spojení, konečníku a řitního kanálu. U nádorů tlustého střeva počty případů kolísají s poměrně značným meziročním rozptylem kolem průměru ČR a trend je stoupající. 6.3 Zhoubné nádory plic, průdušnice a průdušek Graf 42: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33-34) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži i ženy 70 60 50 40 30 20 10 0 39
Tabulka 32: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33-34) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 27,3 23,9 36,6 21,5 53,1 60,6 36,5 35,6 49,8 51,6 50,2 49,1 50,2 49,2 47,7 47,1 Vývoj incidence nádorů plic, průdušnice a průdušek je v našem ORP nepříznivý, tj. stoupající i když průměrná hodnota incidence za sledované období zůstává pod průměrem České republiky. Naprostá většina nádorů plic má jednoznačnou příčinnou souvislost s kouřením tabákových výrobků, zejména cigaret. Dříve byly nádory plic u českých mužů nejčastějším typem zhoubných nádorů, v posledních 10ti letech však počet nových případů u českých mužů klesá, tak jak se v populaci snižuje počet mužů-kuřáků. Ve Zlínském kraji je pokles incidence těchto nádorů velmi výrazný, za posledních 15 let o více jak 40%. Naopak počet případů u žen spolu se stoupajícím počtem kuřaček vzrůstá. Do budoucna se u žen očekává další výrazný nárůst tohoto onemocnění, což je velmi nepříznivá prognóza a tento fakt by měl být zohledněn v podpoře programů zaměřených na prevenci kouření u mládeže a na opatření podporující nekuřácké prostředí. Na úrovni ORP lze získat pouze souhrnné údaje mužů i žen společně. 6.4 Zhoubný melanom kůže Graf 43: Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže (C43) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži i ženy 30 25 20 15 10 5 0 40
Tabulka 33: Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže (C43) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži i ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 21,1 13 15,9 10,3 19 22,7 24 17,8 14,7 13,9 15,5 14,5 16,4 15,1 16,4 15,8 Výskyt zhoubného melanomu kůže má mírně vzestupnou tendenci v celé ČR, výskyt u obou pohlaví není výrazně rozdílný. V ORP se výskyt pohybuje kolem republikového průměru. Nárůst souvisí s pobytem na slunci a zeslabenou ochrannou vrstvou ozónu kolem Země. S těmito faktory souvisí i výskyt dalších zhoubných novotvarů kůže. 6.5 Zhoubné nádory prsu Graf 44: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru prsu (C 50) v ORP a České republice v letech 2003-2010, ženy 110 100 90 80 70 60 50 Tabulka 34: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru prsu (C 50) v ORP a České republice v letech 2003-2010, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 95,9 87,1 89 65,2 94,5 67,2 68,5 80,1 92,4 88,7 86,3 89,6 98,6 94,6 87,3 92,3 41
Zhoubné nádory prsu jsou v současnosti nejčastějším zhoubným nádorem žen a jejich výskyt má, bohužel, v České republice stoupající trend, i když se vzestup po roce 2003 zpomalil. V ORP je, podobně jako v celém Zlínském kraji, incidence v posledních letech pod republikovým průměrem. Existuje zde výrazné meziroční kolísání a hodnotit současný klesající trend výskytu by bylo předčasné. Primární prevence u tohoto typu nádoru není zcela známá, proto je důležitá včasná diagnostika. Ta sice výskyt těchto nádorů neovlivní, ale výrazně zvyšuje šanci na trvalé vyléčení postižených. Účast ve screeningových programech i znalost samovyšetřování u žen sice postupně roste, ale osvěta na tomto poli musí být jednou z priorit i do budoucna. 6.6 Zhoubné nádory děložního hrdla, dělohy a vaječníků Graf 45: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru hrdla děložního (C53) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech 2003-2010, ženy 40 35 30 25 20 15 10 5 Tabulka 35: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru hrdla děložního (C53) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech 2003-2010, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 37 11,7 15,9 17,7 21,1 17,1 15,8 22,1 17,5 17,8 16,7 18 16,6 16,8 16,4 16,1 Nádory hrdla děložního jsou jedním z typů nádorů, u kterých zaznamenáváme v celé České republice pozvolný pokles výskytu. Souvisí to zřejmě s bezpečnějším sexuálním chováním, které omezuje infekci virem HPV, jež je nezbytnou podmínkou pro rozvoj nádoru. Vliv očkování proti HPV se projeví až později. Výskyt nádorů hrdla děložního je v okrese srovnatelný s výskytem v ČR. 42
Graf 46: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru těla děložního (C54) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech 2003-2010, ženy 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 Tabulka 36: Standardizovaná incidence zhoubného novotvaru těla děložního (C54) v ORP Valašské Meziříčí a České republice v letech 2003-2010, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 24,1 17,8 25,2 40,4 22,4 35,3 40,4 43,4 25,6 25,9 25,8 26,6 24,9 25,9 25,7 25,5 Výskyt zhoubných nádorů dělohy je v České republice v posledních 15ti letech víceméně stabilní. Poměrně prudce stoupající trend v ORP Valašském Meziříčí je obtížné hodnotit, protože meziroční kolísání je značné a v letech 2008-2010 byly zaznamenány vyšší počty případů. Může se ale stále jednat o náhodné nahromadění, které vychýlilo trend. Je potřebné sledovat tento ukazatel i do budoucna, zda se zvyšování výskytu tohoto onemocnění potvrdí. Podobná situace je i u incidence nádorů vaječníků, jak ukazuje níže uvedený graf. 43
Graf 47: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů vaječníků a jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů (C56-57) v ORP a České republice v letech 2003-2010, ženy 30 25 20 15 10 5 0 Tabulka 37: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů vaječníků a jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů (C56-57) v ORP a České republice v letech 2003-2010, ženy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2,2 15,5 7,2 18,3 21,8 16,5 25,8 16,7 21,1 20,6 18 17,2 17,8 18,1 17,1 16,5 6.7 Zhoubné nádory prostaty Graf 48: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty (C 61) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži 160 140 120 100 80 60 40 20 44
Tabulka 38: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty (C 61) v ORP a České republice v letech 2003-2010, muži 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 39,4 48,9 118,4 92,7 109,5 50,2 125,4 122,1 75,5 84,1 93,2 90,4 93,4 93,9 105,2 112,4 Stoupající incidence nádorů prostaty u mužů souvisí s prodlužujícím se věkem mužů, protože toto onemocnění se objevuje většinou až ve vysokém věku. Primární prevence není známá, proto je nutné věnovat pozornost varovným prvním příznakům onemocnění. Při včasném záchytu má onemocnění velmi dobrou prognózu. Výskyt ve Valašském Meziříčí odpovídá průměru České republiky. 7. Shrnutí Ve většině sledovaných ukazatelů zdravotního stavu potvrdila data z posledních let trendy, které bylo možné pozorovat již při první Analýze zdravotního stavu obyvatel ORP v roce 2010. Jedná se zejména o tyto tendence: dochází ke stárnutí obyvatelstva průměrný věk v ORP stoupá vzrůstá počet osob nad 65 i nad 80 let věku a počet seniorů se bude dále zvyšovat za posledních deset let se snížil počet dětí, žijících v OPR, i když počínaje rokem 2010 se pokles počtu dětí zastavil průměrná střední délka života při narození se neustále prodlužuje, u mužů nyní dosahuje (v roce 2012) 73,4 let, u žen 80,3 let, u obou pohlaví však zůstává pod úrovní střední délky života v České republice kojenecká i novorozenecká úmrtnost je velmi nízká celková standardizovaná úmrtnost vykazuje sestupný trend nejčastější příčinou úmrtí jsou u obou pohlaví nemoci oběhové soustavy, která nyní příčinu přibližně poloviny všech úmrtí, následují úmrtí na nádorová onemocnění (cca 23 % úmrtí) úmrtnost na srdečně cévní choroby má klesající trend standardizovaná úmrtnost na nádorová onemocnění patří v rámci ČR mezi nízké, zejména u žen, a má mírně klesající trend úmrtí na poranění a otravy tvoří je výrazně častější příčinou smrti u mužů než u žen; má u obou pohlaví v našem ORP klesající trend výskyt zhoubných novotvarů stoupá a předpokládá se další vzestup nejčastějším typem zhoubných nádorů mužů jsou nádory prostaty, u žen jsou to nádory prsu výskyt cukrovky diabetes mellitus vzrůstá vzrůstá počet osob léčených na alergie, počet dispenzarizovaných osob z důvodů alergií je výrazně vyšší, než je průměr České republiky (v přepočtu na 100 000 obyv.) incidence i prevalence infekčních chorob v posledních desetiletích výrazně klesla, pokles je ve Valašském Meziříčí zřejmý u sledovaných infekcí i v posledních deseti letech infekce virem HIV byla v kraji doposud (7/2014) diagnostikována u 38 osob celková hospitalizace má klesající trend 45
8. Srovnání se světem Pro doplnění uvádíme několik grafů a tabulek k dané tématice, které srovnávají ukazatele různých zemí světa. Ačkoliv data z různých zdrojů se někdy mírně liší, tato srovnání jsou zajímavá a dokumentují, mimo jiné, vliv společenských poměrů na zdraví. Společensko-politická situace ovlivňuje úroveň lékařské péče v daném regionu (zemi), stav životního prostředí i životní úroveň a životní styl obyvatel. Následující tabulka je převzata z aplikace Index Mundi, http://indexmundi.com (CIA World Factbook, 2012). Zde je celkem je srovnáváno 220 zemí (území), rozptyl let Naděje dožití při narození (Life Expectancy at Birth) je od 38,76 let v Angole do 89,73 let v Monaku. Pořadí Země Naděje dožití při narození (roky) 1 Monaco 89.73 2 Macau 84.41 3 San Marino 83.01 4 Andorra 82.43 5 Japonsko 82.25 6 Guernsey 82.16 7 Singapore 82.14 8 Hongkong 82.04 9 Austrálie 81.81 10 Itálie 81.77 11 Trikot 81.38 12 Kanada 81.38 13 Francie 81.19 14 Španělsko 81.17 15 Švédsko 81.07 16 Švýcarsko 81.07 17 Izrael 80.96 18 Island 80.9 19 Anguilla 80.87 20 Bermudy 80.71 21 Kajmanské ostr. 80.68 22 Isle of Man 80.64 23 Nový Zéland 80.59 24 Lichtenštejnsko 80.31 25 Norsko 80.2 26 Irsko 80.19 27 Německo 80.07 28 Jordánsko 80.05 29 Spojené království 80.05 30 Řecko 79.92 31 Saint Pierre a Miq. 79.87 32 Rakousko 79.78 46
33 Faerské ostrovy 79.72 34 Malta 79.72 35 Nizozemsko 79.68 62 77,19 Zajímavé je i srovnání výskytu (incidence) různých typů zhoubných nádorů. Grafy zde uvedené jsou převzaty z aplikace Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice, http://www.svod.cz. 47
48
49