1. Obsah 1. OBSAH... 1 2. ÚVOD... 4 3. HISTORIE... 5 4. PROSTOROVÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ... 6 4.1 GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE... 6 4.2 BIOGEOGRAFIE... 7 4.2.1 Živočišstvo... 7 4.2.2 Rostlinstvo... 7 4.3 KLIMA... 8 4.3.1 Teplota... 8 4.4 VYUŽITÍ PŮDY... 9 4.5 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ MIKROREGIONU... 10 5. POSTAVENÍ MIKROREGIONU V RÁMCI ČR A ZLÍNSKÉHO KRAJE... 13 6. OBYVATELSTVO... 17 6.1 LIDNATOST... 17 6.2 VĚKOVÁ STRUKTURA... 19 6.3 PROGNÓZA VÝVOJE POČTU OBYVATEL... 21 6.4 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL... 21 7. BYDLENÍ A DOMÁCNOSTI... 23 7.1 DOMÁCNOSTI... 23 7.2 DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND... 23 8. ZAMĚSTNANOST OBYVATELSTVA... 26 8.1 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL... 26 8.2 ZAMĚSTNANOST... 27 8.3 MIGRACE ZA PRACÍ... 29 9. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ... 31 9.1 PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ... 31 9.1.1 Dominantní průmyslové podniky... 32 9.2 MALÉ A DROBNÉ PODNIKÁNÍ... 32 9.3 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ... 32 9.4 ROZVOJOVÉ PLOCHY... 33 9.5 PRŮMYSLOVÝ AREÁL ROŽNOV POD RADHOŠTĚM... 44 10. OBČANSKÁ VYBAVENOST... 45 10.1 ŠKOLSTVÍ... 45 10.2 KULTURA... 46 10.3 SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURA... 47 10.4 ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE... 50 11. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 51 11.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 51 Květen 2006 1 z 66
11.1.1 Silniční síť... 51 11.1.2 Železniční doprava... 52 11.1.3 Ostatní druhy dopravy... 53 11.2 VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍŤ... 53 11.3 ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIEMI... 55 11.3.1 Zásobování plynem... 55 11.3.2 Zásobování tepelnou energií... 55 11.3.3 Zásobování elektrickou energií... 56 11.4 SPOJE... 56 12. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 57 12.1 OVZDUŠÍ... 57 12.2 VODA... 57 12.3 PŮDA A RELIÉF... 57 12.4 HLUK... 58 12.5 EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE... 58 13. CESTOVNÍ RUCH... 59 13.1 HISTORIE... 60 13.2 AKTIVNÍ VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU... 60 13.2.1 Zimní rekreace... 60 13.2.2 Letní rekreace... 61 13.3 PAMÁTKY... 61 13.4 PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ... 63 13.5 KULTURA... 63 13.6 LIDOVÉ TRADICE... 64 13.7 INFRA- A SUPRASTRUKTURA... 64 13.7.1 Ubytování... 64 Tabulka č. 1 Využití ploch v mikroregionu... 9 Tabulka č. 2 Administrativní členění mikroregionu... 11 Tabulka č. 3 Komparace lidnatosti ve správních obvodech Zlínského kraje... 13 Tabulka č. 4 Základní demografická data mikroregionu... 19 Tabulka č. 5 Bilance obyvatelstva v letech 1998-2001... 21 Tabulka č. 6 Vzdělaností struktura obyvatelstva staršího 15ti let... 21 Tabulka č. 7 Počty domácností podle typu domácnosti... 23 Tabulka č. 8 Počty domů a bytů podle obcí... 23 Tabulka č. 9 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních absolutně 26 Tabulka č. 10 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních relativně 26 Tabulka č. 11 Komparace míry nezaměstnanosti na různých hier. úrovních... 28 Tabulka č. 12 Významní zaměstnavatelé... 28 Tabulka č. 13 Diferenciace dojíždějících za prací do Rožnova pod Radhoštěm podle odvětví a podle obcí... 30 Tabulka č. 14 Seznam rozvojových ploch... 33 Tabulka č. 15 Přehled školských zařízení v mikroregionu a ve městě Rožnov pod Radhoštěm... 45 Tabulka č. 16 Seznam základních škol v mikroregionu... 46 Tabulka č. 17 Seznam středoškolských zařízení ve městě Rožnov pod Radhoštěm. 46 Tabulka č. 18 Počet sportovních zařízení podle druhu a obcí... 48 Květen 2006 2 z 66
Tabulka č. 19 Lyžařská střediska... 49 Tabulka č. 20 Distribuce pitné vody města Rožnova pod Radhoštěm... 54 Tabulka č. 21 Rozdělení potrubí podle stáří... 54 Tabulka č. 22 Seznam kulturních památek... 62 Tabulka č. 23 Počet ubytovacích zařízení podle kategorií a obcí... 64 Tabulka č. 24 Ubytovací kapacity podle druhů... 65 Tabulka č. 25 Počty a kapacita stravovacích zařízení podle obcí... 65 Graf č. 1 Struktura druhů pozemků... 9 Graf č. 2 Využití půdy... 10 Graf č. 3 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu... 18 Graf č. 4 Bilance obyvatelstva podle obcí v letech 1999-2003... 19 Graf č. 5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15ti let... 22 Graf č. 6 Změna v počtu trvale obydlených bytů mezi lety 1991 až 2001 podle obcí... 25 Graf č. 7 Diferenciace obyvatelstva podle ekonomické aktivity... 27 Graf č. 8 Prostorová a časová dynamika míry nezaměstnanosti... 29 Mapa č. 1 Administrativní členění mikroregionu... 11 Mapa č. 2 Topografická mapa mikroregionu M 1 : 200 000... 12 Mapa č. 3 Topografická mapa města Rožnov pod Radhoštěm M 1: 30 000... 12 Mapa č. 4 Hustota zalidnění Zlínského kraje podle ORP... 14 Mapa č. 5 Vývoj lidnatosti Zlínského kraje podle ORP... 15 Mapa č. 6 Lidnatost vybraných měst Zlínského kraje... 15 Mapa č. 7 Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu... 17 Mapa č. 8 Podíl obyvatel starších 60ti let na celkové populaci... 20 Mapa č. 9 Změna počtu bytů mezi lety 1970 až 2001... 24 Mapa č. 10 Intenzita dopravního zatížení komunikací mikroregionu... 51 Mapa č. 11 Dopravní zatížení komunikací ve městě Rožnov pod Radhoštěm... 52 Mapa č. 12 Podíl bytů napojených na veřejný vodovod... 55 Mapa č. 13 Podíl bytů napojených na plynovod podle obcí... 56 Květen 2006 3 z 66
2. Úvod Mikroregion Rožnovsko leží v severovýchodní části Zlínského kraje. Jeho území je totožné s územním vymezením správního obvodu Rožnov pod Radhoštěm. K 31.12.2003 měl mikroregion 35 208 obyvatel. Převážná většina obyvatel mikroregionu žije ve dvou městech Rožnov pod Radhoštěm a Zubří. Mikroregion leží na rozhraní mezi Moravskoslezskými Beskydami a Hostýnsko-vsetínskou hornatinou. Vzhledem ke své poloze a ke kvalitnímu životnímu prostředí se město Rožnov pod Radhoštěm v 19. století stalo centrem cestovního ruchu byly zde situovány vyhledávané lázně. Společenské a ekonomické změny ve 20. století, především pak v 90. letech, vedly ke zvýšení relevance sektoru služeb na místní ekonomice. Rozvoj cestovního ruchu v posledních 10 letech vedl k posílení jeho vlivu na místní ekonomiku. Město a mikroregion se svými významnými atraktivitami cestovního ruchu tak má všechny předpoklady stát se centrem cestovního ruchu v rámci středoevropského regionu. Květen 2006 4 z 66
3. Historie Počátky souvislého osídlení území spadají do 11. století, nejprve byly založeny nynější vsi a města. Vznik dalších sídel je spojen s rozvojem pasekářství. První osadníci se na dnešním Valašsku usídlili v údolích řek především ve 13. a 14. století. Jednalo se o migranty české národnosti. Do 15. století neměly Beskydy ani své jméno a člověk tehdy žil pouze na jejich předhůří. Lesy se rozvíjely přirozeně - někde husté a těžko prostupné pralesy, ve vyšších polohách javořiny, jak se od 16. stol. nazývaly rozsáhlé horské plochy řídce porostlé stromy a keři. V 16. a 17. století se začalo osídlené území rozšiřovat mimo údolí na úkor lesních porostů. Na náhorních plošinách vznikaly nové usedlosti paseky, pro jejichž obyvatele se užívá termín pasekáři. V této době do regionu migrovali také obyvatelé z jiných částí Karpatského oblouku. V 17. a v 18. století již byla značná část území odlesněna. V 17. století zde proběhla řada povstání, císařská vojska získala nad územím kontrolu roku 1644. V tomto století vznikl významný regionální fenomén: portášský sbor, jehož úkolem bylo kontrolovat hranici mezi dnešní ČR a SR. 17. století bylo také stoletím tureckých nájezdů. Všechny tyto události měly vliv na sídelní strukturu a lidnatost území. Dominantní postavení v ekonomice mikroregionu mělo zemědělství. V 17. století se začalo rozvíjet manufakturní podnikání (sklářské hutě, tkalcovství, papírny) vázané na místní přírodní zdroje. V 19. století začal růst podíl lesního hospodářství na místní ekonomice, byl utlumován chov ovcí, rozvíjel se chov skotu. Výrazný rozvoj průmyslu nastal v polovině 19. století, roku 1892 získal mikroregion železniční spojení. Rozvíjelo se lázeňství. Mikroregion přesto zůstal oblastí s málo rozvinutou ekonomikou a nízkou životní úrovní, což mělo za následek záporné migrační saldo. Po druhé světové válce se průmysl dále rozvíjel (založení podniku Tesla Rožnov pod Radhoštěm) a proběhla kolektivizace zemědělství. Po roce 1989 nastaly změny v politickém, společenském a hospodářském životě v mikroregionu se všemi z toho plynoucími pozitivy i negativy, především sníženou schopností některých místních ekonomických subjektů reagovat na změny ve struktuře světové ekonomiky a vyvíjející se poptávku. Květen 2006 5 z 66
4. Prostorové charakteristiky území Celková rozloha mikroregionu činí 239 km 2. 4.1 Geologie a geomorfologie Území je budováno převážně flyšovými horninami druhohorního a třetihorního stáří. Geologicky je mikroregion součástí rozsáhlé soustavy mladých pásemných pohoří vznikajících koncem druhohor a ve třetihorách působením několika fází alpinského vrásnění. Jelikož od těchto pohybů neuplynula z geologického hlediska dlouhá doba, jeví se jako soustava mohutných hřbetů, oddělených hlubokými údolími či kotlinami. Na území vystupují souvrství dílčího vývoje godulského. Z celé řady vrstev se výrazněji uplatňují nejstarší uloženiny křídového stáří, známé dnes jako těšínsko-hradišťské souvrství, obsahující vložky pelosideritu. Navíc bylo toto souvrství proraženo těšinitovými vyvřelinami, které vystupují jako drobné izolované žíly a výlevy v pásu mezi Valašským Meziříčím a Českým Těšínem. Nejvýraznějším reprezentantem slezského příkrovu jsou vrstvy godulské, pocházející ze střední křídy. Místy až 2 000 m mocné souvrství odolných pískovců buduje centrální část Moravskoslezských Beskyd, Beskydy Slezské a skupinu Ondřejníka. Vrstevní sled křídových usazenin ukončují vrstvy istebňanské, v nichž se střídají polohy pískovců a méně odolných jílovců. Lemují z jihu oblast godulských pískovců a budují celé zadní pásmo hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Souvrství příkrovu podslezského, který je jinak převážně vyvinut na pravém břehu řeky Moravy, jsou většinou méně odolné usazeniny, takže dnes jsou na ně vázány sníženiny a mělké tvary. Jižní polovina oblasti, to jsou všechny hornatiny jižně od Moravskoslezských Beskyd, je budována souvrstvími příkrovu magurského. S odolnými pískovci a slepenci soláňských vrstev se setkáme ve Slovenských Beskydách, na hlavním hřebeni Vsetínských vrchů a v pásmu Makyty v Javorníkách. Na území mikroregionu jsou zastoupeny tři typy reliéfu: členité vrchoviny v nejníže položených oblastech, hornatiny a velehorský reliéf. Nejznámější horou je Radhošť (1129 m n.m.), na jejímž vrcholu je socha posvátného boha Radegasta. Geomorfologicky náleží území mikroregionu k subprovincii Vnější Západní Karpaty, k celkům Moravskoslezské Beskydy (sever území), Rožnovská brázda (střed území) a Hostýnsko-vsetínská hornatina (jih území). Radhošťská hornatina je nejvyšším pohořím mikroregionu. Průlomové údolí Čeladénky tento masív odděluje od zvlněného hřbetu s vystupujícími vrchy Čertův mlýn, Pustevny a Radhošť. Severní rozsochy Noříčí a Velká Stolová dosahují rovněž přes tisíc metrů. Hluboké Rožnovské sedlo tzv. Pindula, odděluje Radhošť od hřbetu Veřovických vrchů s vrcholem Velký Javorník. Tady končí i Moravskoslezské Beksydy. Na jihu Radhošťská hornatina klesá pozvolna ve vrchovinu nad Rožnovskou brázdou. Významným geomorfologickým prvkem je pseudokras. Jde o jevy obdobné krasovým, vzniklé v nekrasových horninách, v tomto případě v pískovcích. Od nepaměti jsou známy Radhošťské ďúry, jeskyně Cyrilka na Pustevnách či hluboké zářezy a pukliny se vstupy do podzemí na hřebeni Radhoště a Pusteven. Vzhledem k ochraně vyskytujících se netopýrů jsou nepřístupné. Jih mikroregionu je tvořen celkem Vsetínské vrchy. Od Moravskoslezských Beskyd na severu jsou odděleny Rožnovskou brázdou (údolí Rožnovské Bečvy), vyplněnou zvlněným pahorkatiným reliéfem. Od Javorníků na jihu jsou odděleny údolím Vsetínské Bečvy, stejně jako od západně ležících Hostýnských vrchů. Vrcholy mírně zvlněného hřbetu, ve středu jsou Květen 2006 6 z 66
pohoří Tanečnice (912 m), Soláň (861 m) a za ní po úseku Bernešky, to je nejvyšší vrchol Vysoká (1024 m). Na východě, při hranici se Slovenskem je populární rekreační oblast Bumbálka. V oblasti jsou četné sesuvy a skalnaté srázy mrazových srubů. 4.2 Biogeografie 4.2.1 Živočišstvo Současná fauna popisované oblasti je výsledkem dlouhodobého vývoje a četných migrací. Rostlinstvo a živočišstvo mikroregionu bylo výrazně ovlivněno antropogenní činností. Jako první vymizely původní velké šelmy (vlk, medvěd, rys). Z velkých dravců vymizeli orel skalní a orel křiklavý, stejně tak i sokol stěhovavý. Velmi vzácným ptákem se stal dříve hojný tetřev hlušec. Zvláště patrná je redukce původních společenstev v uměle vytvořených agrocenózách v rovinatých oblastech mikroregionu. Do mikroregionu migrují původní živočišné druhy ze Slovenska, především medvědi a rysové. Na horských potocích s čistou vodou a dobrým zarybněním se vzácně vyskytuje vydra říční. Znečištění vod vedlo k redukci původních vodních společenstev, nejzachovalejší společenstva vodních živočichů se vyskytují na horních tocích potoků a řek. Z běžných šelem je dosti hojná liška obecná, rovnoměrně, i když poměrně vzácněji je rozšířen jezevec lesní a celkem běžné jsou kuna lesní, kuna skalní, tchoř tmavý a lasice. Typickým obyvatelem hlubokých horských lesů, především Moravskoslezských Beskyd, je jelen evropský, jehož stavy stále vzrůstají, což se místy negativně projevuje na lesních porostech. Co do početnosti je ze sudokopytníků nejhojněji zastoupena zvěř srnčí, především v nižších polohách se střídajícími se loukami a lesíky. Na celém území se objevují migrující tlupy divokých prasat. Vedle běžných drobných savců, jako jsou například rejsek obecný, rejsek malý, ježek východní, veverka obecná, plch velký, plšík lískový a myšovití hlodavci, se zde vyskytují i druhy velmi vzácné. Patří k nim vývojově nejstarší živočich u nás: rejsek alpský a plch lesní. Zoologickou raritou je myšivka horská (glaciální relikt). Vyskytuje se pouze ve vrcholových částech některých hor. Nesmíme zapomenout ani na užitečnou chráněnou skupinu netopýrů, jejichž hlavními zástupci jsou v popisované oblasti netopýr velký, netopýr vousatý a netopýr ušatý. Slunné horské paseky, okraje lesů a jalovcové stráně skýtají vhodné podmínky plazům. Nejčastěji se můžeme střetnout s drobnou hnědavou ještěrkou živorodou. Větší ještěrka zelená stejně jako slepýš křehký dávají přednost nižším polohám. Zmije se vyskytuje v černých i šedavých formách, není však příliš hojná. Z užovek je běžná užovka obojková, v menší míře užovka hladká. 4.2.2 Rostlinstvo Moravskoslezské Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy a jen některé hřebeny jsou holé. Převládá uměle vysazený smrk, na jižních a západních svazích se mezi něj mísí buk, dub, modřín, javor a jedle, v údolích olše, jasan, jeřáb, vrba, lípa, v nejvyšších polohách roste kosodřevina. Květena je bohatá, subalpínská, s několika chráněnými druhy. Lesní vegetaci tvoří především květnaté bučiny as. Dentario enneaphylli - Fagetum, následované dubohabřinami as. Carici pilosae - Carpinetum. Podstatně méně jsou zastoupeny acidofilní bučiny a údolní jasano - olšové luhy. V pestrém zastoupení travinobylinných společenstev dominují ovsíkové louky a poháňkové pastviny as. Lolio - Cynosuretum i as. Anthoxantho - Agrostietum. Na vlhkých stanovištích se vyskytují pcháčové louky, tužebníková lada a v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd. Dále zde Květen 2006 7 z 66
nalezneme širokolisté suché trávníky, kde se poskrovnu vyskytuje jalovec a orchidej. Maloplošně se na lokalitě vyskytují podhorské smilkové trávníky, štěrbinová vegetace skal, prameniště, slatiniště a mokřadní vegetace. Poměrně rozšířené jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. V oblasti horských vrcholů převládají podhorské a horské typy acidofilních bučin, které ve vyšších partiích střídají horské třtinové smrčiny. V rozvolněných porostech papratkových smrčin a jako náhradní společenstvo ve vytěžených imisních smrčinách se vyskytují porosty kapradinových niv s Athyrium distentifolium. Klimaxová vegetace papratkových smrčin se vyvíjí v nejvyšších polohách na mlžných závětrných svazích severozápadní, méně také severovýchodní expozice. Na prudkých svazích se maloplošně nachází suťové lesy. Objevují se na mezotrofních rankerech často sycených svahovou vodou i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. Suťové lesy mohou přecházet v horské klenové bučiny. Mimo tyto porosty se lze převážně v nižších polohách setkat s náhradními porosty kapradinových niv as. Daphno mezerei-dryopteridetum filicis-maris (převážně v polohách horských klenových bučin), ale i patrně primárními porosty této vegetace vázanými na strmé soliflukční svahy v zářezech potoků. Maloplošně jsou podél potoků vyvinuty liniové porosty devětsilových lemů. Roztroušeně a maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy. Bezlesé enklávy ve vrcholových partiích tzv. polany, reprezentuje vegetace podhorských smilkových trávníků as. Anthoxantho-Agrostietum a as. Violion caninae. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. 4.3 Klima Nejníže položené části mikroregionu náleží to mírně teplé oblasti MT2 (klasifikace podle Quitt, 1971), jsou charakteristické normálním až krátkým, mírně chladným létem. Podzim je mírný a zima je normálně dlouhá, chladná až mírná, suchá až mírně suchá s průměrným trváním sněhové pokrývky. Výše položené lokality náleží do oblastí CH4, CH6 a CH7, které jsou charakteristické velmi krátkým až krátkým létem, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým přechodným obdobím, s chladným až mírně chladným jarem a mírně chladným až mírně teplým podzimem. Zima je dlouhá až velmi dlouhá, mírná až chladná s dlouhým trváním sněhové pokrývky. 4.3.1 Teplota Základní faktor - úhrn slunečního záření je ovlivňován dalšími klimatickými faktory i prvky reliéfu jako jsou nadmořská výška či expozice. S přibývající nadmořskou výškou klesá teplota zhruba o 0,5 až 1 C na 100 metrů. Tento teplotní rozdíl je však v zimě menší než v létě. Způsobují to zimní teplotní inverze, při nichž teplota za určitých klimatických podmínek s výškou až do určité hranice stoupá. Spodní vrstva atmosféry je prochlazená vyzařováním a těžší studený vzduch stéká do údolí a kotlin. Na jeho vrchní hranici se často tvoří polštář mlh a oblačnost, takže hřebeny a horské vrcholy jsou ozářeny sluncem, zatímco v údolích převládá sychravé a nevlídné počasí. Možnosti srovnávání dávají především hodnoty průměrných teplot (denních, ročních), vypočítávané z mnohaletých řad měření. Vzhledem k rozdílu nadmořských výšek v popisované oblasti je zřejmé, že vrcholové partie hornatin jsou podstatně studenější než údolní polohy a oblasti pahorkatin v podhůří. Nejteplejší části jsou v údolích, zasahujících do oblasti od Moravy, kde činí průměrná roční teplota 8 až 9 C. S postupující výškou teplota klesá, na hřebenech hor činí okolo 5 C a nejchladnější jsou Moravskoslezské Beskydy, kde je průměrná roční teplota 3 C. Obdobně jako na většině území našeho státu bývá nejteplejším měsícem červenec, jehož měsíční teplotní průměr dosahuje v údolích od 12 C do 18 C. Naopak nejstudenější leden má odpovídající hodnoty -8,5 C až - 3,0 C. Květen 2006 8 z 66
Počet letních dnů, kdy teplota přestoupí 25 C, se pohybuje od 0 na vrcholech do 40 v pahorkatinách. Počet mrazových dnů s minimem pod 0 C činí od 100 v údolích do 170 na vrcholech. Počet ledových dnů, v nichž teplota vůbec nevystoupí nad 0 C, je od 25 do 60. 4.4 Využití půdy V oblasti je druhý nejvyšší podíl lesní půdy v kraji, představuje 58,3 % rozlohy správního obvodu. Podíl zemědělské půdy tvoří necelých 32 %. Graf č. 1 Struktura druhů pozemků 1 Tabulka č. 1 Využití ploch v mikroregionu 2 Územní útvar Celková Zem. v tom nezemě- v tom výměra půda Orná zahra- sady louky dělská lesní vodní zastav. ostatní dy půda plochy plochy plochy Dolní Bečva 2 005 405 116 37 0 252 1 600 1 373 26 21 180 Horní Bečva 4 241 1 144 141 40 1 962 3 097 2 786 35 38 238 Hutisko - Solanec 2 992 831 210 47 2 572 2 161 1 900 12 20 229 Prostřední Bečva 2 345 595 136 14 3 443 1 750 1 500 25 20 204 Rožnov p. R. 3 947 1 408 551 154 33 670 2 540 1 936 36 131 438 Valašská Bystřice 3 597 963 163 23 2 774 2 634 2 334 18 23 259 Vidče 1 179 69 292 54 4 342 486 370 6 21 90 Vigantice 764 398 194 24 4 176 366 288 4 9 65 Zubří 2 839 1 108 524 106 6 471 1 731 1 442 38 42 209 Rožnovsko 23 909 6 921 2 327 499 55 4 662 16 365 13 929 200 325 1 912 1 Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001 2 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín. Stav k 1.3.2003, údaje v ha. Květen 2006 9 z 66
Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Graf č. 2 Využití půdy 3 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% ostatní plochy zastav. plochy vodní plochy lesní louky sady zahrady vinice orná 20% 10% 0% 4.5 Administrativní členění mikroregionu Území mikroregionu se člení do 9 obcí, sídelních jednotek je však mnohem více. V oblasti politické správy podléhal Rožnov do r. 1850 správě velkostatku sídlícímu v Krásně n. B. a od 3 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín. Stav k 1.3.2003. Květen 2006 10 z 66
r. 1850 náležel k obvodu okresního hejtmanství Valašské Meziříčí. V l. 1855-1868 sídlil v Rožnově samostatný tzv. smíšený okresní úřad, od r. 1869 až do r. 1960 spadal znovu Rožnov pod orgány politické správy ve Valašském Meziříčí, od r. 1960 je součástí okresu Vsetín. Od roku 1960 spadal mikroregion do Severomoravského kraje, od roku 2000 do Zlínského kraje, v tomto roce se Rožnov pod Radhoštěm stal obcí s rozšířenou působností. V l. 1850-1949 byl Rožnov sídlem okresního soudu, později spadal k okresnímu soudu ve Valašském Meziříčí a od r. 1960 k okresnímu soudu Vsetín. Tabulka č. 2 Administrativní členění mikroregionu 4 Populace Hustota Celková Územní útvar výměra 1.3.2001 zalidnění ha ob / km 2 Dolní Bečva 2005 1772 88,4 Horní Bečva 4241 2419 57,0 Hutisko - Solanec 2992 1900 63,5 Prostřední Bečva 2345 1668 71,1 Rožnov pod Radhoštěm 3947 17845 452,1 Valašská Bystřice 3597 2182 60,7 Vidče 1179 1600 135,7 Vigantice 764 874 114,4 Zubří 2839 5365 189,0 Rožnovsko 23909 35625 149,0 Mapa č. 1 Administrativní členění mikroregionu 4 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 01.03.2001 Květen 2006 11 z 66
Mapa č. 2 Topografická mapa mikroregionu M 1 : 200 000 Mapa č. 3 Topografická mapa města Rožnov pod Radhoštěm M 1: 30 000 Květen 2006 12 z 66
5. Postavení mikroregionu v rámci ČR a Zlínského kraje Dnešní postavení mikroregionu je výsledkem působení fyzickogeografických podmínek a jeho kulturně historického vývoje. První osadníci se na dnešním Valašsku usídlili v údolích řek. Bylo to především ve 13. a 14. století. Jednalo se o migranty české národnosti. V 16. a 17. století se začalo osídlené území rozšiřovat mimo údolí na úkor lesních porostů. Na náhorních plošinách vznikaly nové usedlosti (paseky), pro jejichž obyvatele se užívá termín pasekáři. V této době do regionu migrovali také obyvatelé z jiných části Karpatského oblouku. Výsledkem tohoto procesu, společně s urbanizací v 19. a ve 20. století a s procesem suburbanizace, je současná sídelní struktura mikroregionu. Postavení města Rožnov pod Radhoštěm a mikroregionu Rožnovsko v rámci Zlínského kraje a ČR ovlivnil nejvíce jeho vývoj v 19. a 20. století. Město Rožnov pod Radhoštěm se profilovalo jako centrum cestovního ruchu a v polovině 19. století se zde začal rozvíjet textilní průmysl. Od roku 1949 v Rožnově sídlil podnik Tesla. V Zubří byl roku 1935 založen podnik Gumárny Zubří. V dalších obcích se rozvíjely především drobné firmy, velký význam si udrželo zemědělství a lesnictví. Stále větší podíl na ekonomice mikroregionu mají služby, především pak služby pro účastníky cestovního ruchu, neboť Rožnovsko je tradiční rekreační oblastí s množstvím atraktivit. Lidnatost K 31.12.2003 měl mikroregion 35 208 obyvatel a leží tedy přibližně uprostřed žebříčku správních obvodů Zlínského kraje. Porovnání počtu obyvatel samotného města Rožnov pod Radhoštěm s ostatními městy kraje je uvedeno v tab. 3. Hustota zalidnění a vývoj lidnatosti je patrný z map 4 a 5. Tabulka č. 3 Komparace lidnatosti ve správních obvodech Zlínského kraje 5 Obyvatelstvo celkem Přírůstek mezi sčítáními (%) 1961 1970 1980 1991 2001 1961-1970 1970-1980 1980-1991 1991-2001 Kraj celkem 532 676 550 465 591 334 596 903 595 010 3,3 7,4 0,9-0,3 Správní obvody celkem Bystřice pod Hostýnem 15 818 15 611 16 193 15 770 16 015-1,3 3,7-2,6 1,6 Holešov 21 593 20 941 21 718 21 686 21 620-3,0 3,7-0,1-0,3 Kroměříž 68 502 67 637 70 990 70 290 70 176-1,3 5,0-1,0-0,2 Luhačovice 16 523 17 656 19 372 19 921 19 816 6,9 9,7 2,8-0,5 Otrokovice 25 940 27 187 34 581 36 154 35 305 4,8 27,2 4,5-2,3 Rožnov pod Radhoštěm 25 278 28 561 33 249 35 102 35 625 13,0 16,4 5,6 1,5 Uherské Hradiště 86 124 87 640 91 258 90 393 90 281 1,8 4,1-0,9-0,1 Uherský Brod 54 098 54 481 56 113 54 795 54 236 0,7 3,0-2,3-1,0 Valašské Klobouky 23 355 23 540 23 789 23 701 24 215 0,8 1,1-0,4 2,2 Valašské Meziříčí 33 560 37 699 41 146 42 232 42 009 12,3 9,1 2,6-0,5 Vizovice 15 241 14 533 14 932 15 619 16 101-4,6 2,7 4,6 3,1 Vsetín 61 411 63 645 68 198 68 831 68 680 3,6 7,2 0,9-0,2 Zlín 85 233 91 334 99 795 102 409 100 931 7,2 9,3 2,6-1,4 5 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2003, ORP - Květen 2006 13 z 66
Mapa č. 4 Hustota zalidnění Zlínského kraje podle ORP Květen 2006 14 z 66
Mapa č. 5 Vývoj lidnatosti Zlínského kraje podle ORP 6 Mapa č. 6 Lidnatost vybraných měst Zlínského kraje 7 6 Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001, mapa RRA VM 7 Zdroj tematických dat: ČSÚ, stav k 1.3.2001, výška sloupce 1 cm = 30 000 obyvatel Květen 2006 15 z 66
Květen 2006 16 z 66
6. Obyvatelstvo 6.1 Lidnatost Demografická situace mikroregionu je výsledkem vzájemných interakcí této struktury s okolním prostředím. Hlavním determinantem byla vždy ekonomická a sociální situace na úrovni města nebo obce, regionu, makroregionu i na globální úrovni. Retrospektivní vývoj od roku 1869 nevykazuje žádné v regionu neobvyklé charakteristiky. Dynamika růstu obyvatel byla ovlivněna nejprve hospodářskou krizí, která postihla Rakousko-Uhersko v 80. a 90. letech 19. století, záporný přírůstek obyvatelstva byl zapříčiněn záporným migračním saldem (vystěhovalectví do Vídně a do USA), další pokles lidnatosti nastal jako důsledek 1. světové války. Období první republiky bylo charakteristické záporným migračním saldem (Praha, Ostravsko, Zlín) a hospodářskými problémy první republiky, tendence pokračovala až do počátku 50. let (následek 2. světové války a hospodářských problému státu po politických změnách v roce 1948, populační exploze po skončení hospodářské krize ve 30. letech a po druhé světové válce v měřítku 10tiletých period nemají významnou relevanci). Mapa č. 7 Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu 8 Změna nastala počátkem 50. let. Výrazně rostla prostorová mobilita obyvatel a výrazně se zvýšil přirozený přírůstek obyvatel. V šedesátých letech zesílila migrace do průmyslových center Zlínska a na Ostravsko, pokles obyvatel nastal především v relativně odlehlých částech regionu. Populační exploze vrcholila v 70. letech 20. století. Přirozený přírůstek slábnul v 80. letech, v 90. letech dále výrazně slábnul přirozený přírůstek, poklesla také prostorová mobilita obyvatel. Mezi lety 1990 až 2001 byla demografická situace ve městě Rožnov pod 8 Výše sloupce vyjadřuje lidnatost obcí. Data: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001 Květen 2006 17 z 66
lidnatost Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Radhoštěm i v celém regionu stabilizovaná. V rámci procesu tvorby strategického plánu byla podrobně analyzována data bilance obyvatelstva za léta 1999 až 2003, za sledované období klesl počet obyvatel o 381, na tomto výsledku se podílela prostorová i přirozená dynamika obyvatelstva. Největší pokles obyvatel nastal u města Rožnov pod Radhoštěm (bilance: - 669), tento výsledek je příčinou záporného migračního salda mikroregionu jako celku a je také způsoben procesem suburbanizace. Kladný přirozený přírůstek vykazovala jen obec Hutisko-Solanec (viz graf. č. 4). Graf č. 3 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu 9 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 1869 1890 1910 1930 1961 1980 2001 rok 9 Zdroj: ČSÚ KR Zlín, data za jednotlivá sčítání lidu Květen 2006 18 z 66
PP Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Graf č. 4 Bilance obyvatelstva podle obcí v letech 1999-2003 10 50 MS 0-700 -600-500 -400-300 -200-100 0 100 200 Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov p. R. Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Mikroregion -50-100 -150-200 6.2 Věková struktura V mikroregionu se cca od roku 2000 projevují depopulační tendence patrné v celé ČR, klesá počet živě narozených dětí. To společně se záporným migračním saldem způsobuje pokles počtu obyvatel. Bilance obyvatelstva mikroregionu v letech 1991 2003 dokládá záporný přirozený migrační přírůstek a záporné migrační saldo na konci tohoto období. Tabulka č. 4 Základní demografická data mikroregionu Rok Střední Stav Živě Přirozený Přírůstek Celkový Zemřelí stav obyvatel narození přírůstek stěhováním přírůstek obyvatel k 31.12. 1991 512 345 167 82 249 35 125 35 249 1992 438 342 96 82 178 35 338 35 427 1993 415 332 83 89 172 35 513 35 599 1994 417 343 74 60 134 35 666 35 733 1995 385 363 22 40 62 35 764 35 795 1996 328 322 6 62 68 35 829 35 863 1997 279 334-55 52-3 35 862 35 860 1998 300 305-5 53 48 35 884 35 908 1999 313 310 3 79 82 35 949 35 990 2000 305 355-50 21-29 35 976 35 961 2001 298 338-40 -210-250 35 517 35 392 2002 302 323-21 -20-41 35 372 35 351 2003 283 347-64 -79-143 35 280 35 208 10 Zdroj ČSÚ KR Zlín, PP přirozený přírůstek, MS migrační saldo Květen 2006 19 z 66
Z hlediska relace mezi přirozeným přírůstkem a migračním saldem za období let 1999 2003 podle klasifikace podle Webba se jedná o obec typu G (záporný přirozený přírůstek je menší, než záporné migrační saldo). Situace je zapříčiněna především výrazně záporným migračním saldem města Rožnov pod Radhoštěm. Lze očekávat, že tento vývoj bude pokračovat také v následujících letech. Mapa č. 8 Podíl obyvatel starších 60ti let na celkové populaci Věková struktura obyvatel je podobná, jako v celé ČR, projevují se zde populační exploze po druhé světové válce a v 70. letech. Depopulační tendence je patrná v 90. letech, ve věkové pyramidě se projevuje nízkým zastoupením 0-5tiletých a 5-9tiletých. Průměrný věk obyvatel se zvýšil z 33,6 let (SLDB 1991) na 37,7 (SLDB 2001). Index demografického stáří 11 (I ds ) činí pro Zlínský kraj 111,6%, pro mikroregion 103,3 %. Tento údaj vypovídá o nízké porodnosti v mikroregionu v uplynulých letech a o nízkém podílu 0 až 15tiletých na celkovém počtu obyvatel. Výsledek však ukazuje na výrazně příznivější demografickou strukturu, než jakou disponuje zbylé území kraje. Nejpříznivější je hodnota I ds ve městě Rožnov pod Radhoštěm. Lze předpokládat, že v budoucnu bude počet obyvatel mikroregionu klesat, depopulační tendence se projeví v Rožnově pod Radhoštěm a v odlehlých obcích, především v Horní Bečvě. Bude to dáno migrací obyvatel města (především ze silně urbanizované části centrum, sídliště) do satelitních obcí, nižší migrací do samotného města a nízkou porodností. Do vysokého věku (70 80 let) se za cca 25 30 let dostanou relativně silné populační ročníky. Vývoj mobility obyvatelstva, především prostorové, lze však jen velmi obtížně předvídat. 11 Index vyjadřuje vzájemnou relaci počtu obyvatel starších 60ti let k počtu obyvatel mladších 15ti let. Květen 2006 20 z 66
Tabulka č. 5 Bilance obyvatelstva v letech 1998-2001 12 Úz. jednotka Přirozený Přírůstek Celkový přírůstek (úbytek) Přírůstek PP MS (úbytek) Dolní Bečva -22 70 48 Horní Bečva -33 36 3 Hutisko - Solanec 26 31 57 Prostřední Bečva -19 7-8 Rožnov p. R. -75-594 -669 Valašská Bystřice -30 84 54 Vidče -10 42 32 Vigantice -3 49 46 Zubří -6 62 56 Mikroregion -172-213 -381 6.3 Prognóza vývoje počtu obyvatel V nejbližších letech lze předpokládat pokles obyvatel bydlících na území města Rožnov pod Radhoštěm a Zubří, bude však růst počet obyvatel satelitů, kteří své pracovní a jiné aktivity realizují ve městech. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva nedojede ke změnám, nadále bude růst relativní počet obyvatel starších 60ti let. Celkový počet obyvatel bude záležet jak na celospolečenské situaci v ČR a v EU, tak na situaci v mikroregionu a v jeho jádrech, na jeho ekonomické situaci a atraktivitě pro bydlení. Do značné míry záleží také na výstavbě nových bytů. Je však otázka, do jaké míry budou sloužit stávajícím obyvatelům města a do jaké míry přistěhovalým. 6.4 Vzdělanostní struktura obyvatel Vzdělanostní struktura obyvatel je srovnatelná se situací v ČR a ve Zlínském kraji. Nejlepší situace je ve městě Rožnov pod Radhoštěm (nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva), naopak méně příznivá je v obcích venkovského charakteru. Ve městě Rožnov pod Radhoštěm sídlí významné vzdělávací instituce, vysokoškolské vzdělání je poskytováno ve Valašském Meziříčí, v Ostravě a ve Zlíně. Tabulka č. 6 Vzdělaností struktura obyvatelstva staršího 15ti let 13 Počet z toho mající nejvyšší dokončené vzdělání Územní útvar obyvatel Relativně starších 15 základní střední úplné střední vysokolet celkem učňovské odborné školské Dolní Bečva 1 479 30% 41% 20% 5% Horní Bečva 2 032 34% 41% 18% 5% Hutisko - Solanec 1 610 34% 39% 20% 5% 12 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín 13 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2003, údaje v %. Květen 2006 21 z 66
Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Rožnovsko Okr. Vsetín Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Počet z toho mající nejvyšší dokončené vzdělání Územní útvar obyvatel Relativně starších 15 základní střední úplné střední vysokolet celkem učňovské odborné školské Prostřední Bečva 1 376 34% 42% 17% 3% Rožnov pod Radhoštěm 14 791 22% 32% 28% 13% Valašská Bystřice 1 800 34% 41% 18% 5% Vidče 1 320 24% 37% 27% 8% Vigantice 722 27% 40% 23% 5% Zubří 4 446 25% 43% 24% 5% Rožnovsko 29 576 26% 37% 24% 9% Okres Vsetín 121 688 25% 38% 25% 7% Zlínský kraj 497 000 25% 40% 29% 7% ČR 8 575 198 23% 38% 25% 9% Graf č. 5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15ti let 14 45% 40% 35% 30% 25% 20% základní učňovské ÚSO VŠ 15% 10% 5% 0% 14 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2003 Květen 2006 22 z 66
7. Bydlení a domácnosti 7.1 Domácnosti Při posledním SLDB roku 2001 bylo v mikroregionu zjištěno 6 106 domů, jejichž průměrné stáří bylo 37,5 roku, což je pod celokrajským průměrem (41 let). V mikroregionu bylo 13 865 domácností. Tabulka č. 9 zahrnuje jak cenzovní,tak hospodařící domácnosti. 15 Tabulka č. 7 Počty domácností podle typu domácnosti 16 Cenzové domácnosti celkem úplné rodiny v tom podíl jednotlivých typů domácností (%) neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů cenzové domácnosti 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001 Kraj celkem 220 157 231 969 66,9 60,4 9,7 12,4 0,4 1,4 23,1 25,8 2,54 Rožnov pod 13 021 13 865 65,9 59,8 10,2 12,9 0,4 1,2 23,4 26,1 Radhoštěm 2,55 Z hlediska strukturálních změn domácností se ve městě projevují celospolečenské trendy: nárůst počtu jednočlenných domácností pokles počtu úplných rodin snižování průměrné velikosti rodin Změny jsou způsobeny jak novými schématy sociálního chování obyvatel, tak změnami podmínek bydlení. 7.2 Domovní a bytový fond Mikroregion je vybaven byty, které pocházejí z různých období a jsou rozmanité kvalitativní a velikostní skladby. Tabulka č. 8 Počty domů a bytů podle obcí 17 Domy z toho z toho Byty z toho z toho Územní útvar celkem trvale v byt. v rodin. celkem trvale v byt. v rodin. obydl. domech domcích obydl. domech domcích Dolní Bečva 561 447 6 434 694 558 38 507 Horní Bečva 866 666 7 653 992 773 27 739 Hutisko Solanec 619 477 10 460 765 601 46 548 Prostřední Bečva 588 456 i.d. 450 661 520 7 509 Rožnov pod Radhoštěm 2 081 1 867 298 1 528 7 028 6 430 4 649 1 725 Valašská Bystřice 682 526 11 511 800 629 64 562 Vidče 518 438 i.d. 435 559 478 i.d. 475 Vigantice 256 224 5 218 350 307 25 282 Zubří 1 126 1 005 62 935 1 921 1 741 634 1 098 Rožnovsko 7 297 6 106 399 5 624 13 770 12 037 5 490 6 445 15 Hospodařící domácnost je tvořena společně bydlícími a společně hospodařícími osobami. Cenzovou domácnost tvoří osoby bydlící společně v bytě na základě vztahů hospodařící v rámci hospodařící domácnosti. Tato základní jednotka se dále nečlení. 16 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2001 17 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k 1.3.2001 Květen 2006 23 z 66
Nejvíce bytových domů bylo v Rožnově pod Radhoštěm postaveno po druhé světové válce a to zejména v letech 1950 až 1980 v obytných souborech Záhumení (realizace v letech 1956 1960). Na pravý břeh Bečvy se soustředila panelová výstavba, v prostoru Dolních pasek bylo v l. 1964-1972 sídliště 1. máje, v 70. letech vyrostlo další sídliště Dolní Paseky I. Projekt sídliště Jižní město už zůstal pouhým torzem. Panelová technologie byla použita také v Zubří. Byty jsou ještě v relativně dobrém technickém stavu, první kvalitativní kategorie, urbanisticky přijatelné se jeví především řešení lokality Záhumení (Rožnov). Postupně se hromadící zanedbaná údržba domů v tzv. panelákových sídlištích a taktéž související bezprizorný anonymní parter včetně neuspokojivého řešení parkování a garážování (garážové slamy ), si žádají systematickou péči a humanizaci. Neuspořádané se jeví obytné prostředí v místech, kde nová zástavba neorganicky prorostla do starší urbanistické. Rostou náklady nutné na údržbu panelových domů, často jsou nevyhovující z hlediska tepelné izolace, rekonstrukci budou vyžadovat také inženýrské sítě v těchto domech. Nejvíce rodinných domků v Rožnově je z období poválečného. Nejrozsáhlejším novodobým uceleným souborem někdejší tzv. individuální bytové výstavby je lokalita Rybníčky, další IBV byla soustředěna do lokalit Kramolišov, Dolní a Horní Paseky, Tylovice a Dolní Dráha. Mapa č. 9 Změna počtu bytů mezi lety 1970 až 2001 Vývoj bytové výstavby kopíroval v historii křivku nárůstu počtu censovních domácností, respektive ji mírně předbíhal, neboť počet domácností v jednom bytě se stále snižoval (dnes reprezentují byty s více domácnostmi méně než 10% případů). Pouze začátkem 90. let stavění bytů v mikroregionu, tak jako ostatně v celé České republice, stagnovalo, ale Květen 2006 24 z 66
poč. trvale ob. bytů Zubří Vigantice Vidče Valašská Bystřice Rožnov pod Radhoštěm Prostřední Bečva Hutisko-Solanec Horní Bečva Dolní Bečva Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko postupně se rozběhla výstavba rodinných domů a od druhé poloviny 90. let i výstavba bytová, nejdříve s byty malometrážními. Plošný standard bytů postupně narůstá zejména u rodinného individuálního bydlení, podobný trend lze očekávat v budoucnosti i u bytů v bytových domech. Za období 1991 až 2001 vykazuje Rožnovsko, především samotné město Rožnov pod Radhoštěm a obec Vigantice, nárůst počtu bytů. Vývoj počtu bytů je uveden v grafu č. 7. Graf č. 6 Změna v počtu trvale obydlených bytů mezi lety 1991 až 2001 podle obcí 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 1991 2001 2 000 1 000 0 obec Květen 2006 25 z 66
8. Zaměstnanost obyvatelstva Podle výsledků SLDB 2001 bylo na území mikroregionu 18 102 ekonomicky aktivních osob. Míra nezaměstnanosti byla v březnu 2005 12,74 %, tato hodnota je mírně vyšší než okresní průměr. Ke stejnému datu bylo na území mikroregionu 16 390 zaměstnaných osob a 16 246 obsazených pracovních míst. Na 1000 zaměstnaných obyvatel bydlících na území mikroregionu tak připadalo 991 pracovní místo, což je hodnota mírně nad celokrajským průměrem. 8.1 Ekonomická aktivita obyvatel V mikroregionu bylo k 1.3.2001 18 102 ekonomicky aktivních obyvatel. Ve městě se tedy projevil trend patrný v celém Zlínském kraji. Tabulka č. 9 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních absolutně 18 Ekonomicky aktivní v tom pracujících v odvětví Vyjíždě- Územní útvar celkem v tom zeměděl., prů- staveb- ostatní jící muži ženy les., vodní myslu nictví za prací hospodář. z obce Dolní Bečva 872 478 394 31 392 57 327 458 Horní Bečva 1 161 669 492 43 441 109 483 574 Hutisko Solanec 937 536 401 55 413 86 363 529 Prostřední Bečva 821 461 360 41 392 69 283 452 Rožnov pod Radhoštěm 9 286 4 901 4 385 179 3 967 581 3 875 1 376 Valašská Bystřice 1 094 622 472 60 556 96 313 483 Vidče 804 446 358 37 350 80 267 450 Vigantice 418 232 186 23 163 30 157 228 Zubří 2 709 1 552 1 157 101 1 458 235 863 1 300 Rožnovsko 18 102 9 897 8 205 570 8 132 1 343 6 931 5 850 Okres Vsetín 73 991 40 660 33 331 2 814 28 885 6 541 30 913 22 607 Zlínský kraj 298 616 164 897 133 719 11 732 109 549 28 947 148 388 247 278 Česká republika 5 253 400 2 872 450 2 380 950 230 475 1 525 837 454 835 3 042 253 4 287 908 Tabulka č. 10 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních relativně Míra Ekonomicky aktivní z toho pracující v odvětví Podíl Územní útvar ekonomické celkem v tom zeměděl., prů- staveb- ostat- vjížděj. aktivity muži ženy les., vodní myslu nictví ních z celk. hospodář. počtu Dolní Bečva 49,21% 100% 54,81% 45,19% 3,56% 44,95% 6,54% 37,50% 52,52% Horní Bečva 48,00% 100% 57,42% 42,58% 3,70% 37,98% 9,39% 41,60% 49,44% Hutisko - Solanec 49,32% 100% 57,20% 42,80% 5,87% 44,08% 9,18% 38,74% 56,46% Prostřední Bečva 49,22% 100% 56,15% 43,85% 4,99% 47,75% 8,40% 34,47% 55,05% Rožnov pod Radhoštěm 52,04% 100% 52,77% 47,23% 1,93% 42,72% 6,26% 41,73% 14,82% Valašská Bystřice 50,14% 100% 56,85% 43,15% 5,48% 50,82% 8,78% 28,61% 44,15% Vidče 50,25% 100% 55,47% 44,53% 4,60% 43,53% 9,95% 33,21% 55,97% Vigantice 47,83% 100% 55,50% 44,50% 5,50% 39,00% 7,18% 37,56% 54,55% 18 Zdroj: ČSÚ, stav k 1.3.2001 Květen 2006 26 z 66
Míra Ekonomicky aktivní z toho pracující v odvětví Podíl Územní útvar ekonomické celkem v tom zeměděl., prů- staveb- ostat- vjížděj. aktivity muži ženy les., vodní myslu nictví ních z celk. hospodář. počtu Zubří 50,49% 100% 57,29% 42,71% 3,73% 53,82% 8,67% 31,86% 47,99% Rožnovsko 50,81% 100% 54,67% 45,33% 3,15% 44,92% 7,42% 38,29% 32,32% Okres Vsetín 50,31% 100% 55% 45% 3,78% 39% 8,84% 41,77% 30,55% Zlínský mkraj 50,19% 100% 55,22% 44,78% 3,92% 36,69% 9,69% 49,69% 82,80% Česká republika 51,35% 100% 54,67% 45,32% 4,38% 29,04% 8,65% 57,91% 81,62% Míra ekonomické aktivity obyvatel mikroregionu je mírně vyšší než ve zbytku kraje (51 %, kraj 50,1 %). Situace je dána úpadkem tradičních průmyslových odvětví a dosud ne plně rozvinutých služeb. Tento nedostatek se projevuje především u služeb v cestovním ruchu. Mezi léty 1991 až 2001 nastal výrazný posun v odvětvové struktuře zaměstnanosti, klesl podíl osob zaměstnaných v zemědělství, lesnictví, v rybolovu (z 8,6 % na 3,4 %) a v průmyslu (ze 60,7 % na 47,9 %), naopak stoupl podíl osob zaměstnaných ve službách (z 26,8 % na 47,5 %). V porovnání se Zlínským krajem má větší podíl na odvětvové struktuře zaměstnanosti průmysl, naopak nižší jsou ve srovnání s celokrajským poměrem počty osob zaměstnaných v sektoru služeb. Podíl ekonomicky aktivních osob zaměstnaných v průmyslu je vůbec nejvyšší v rámci celého kraje (stejně jako roku 1991). Graf č. 7 Diferenciace obyvatelstva podle ekonomické aktivity 19 4% 4% 3% Vnější kruh obsahuje data za mikroregion, prostřední za okres Vsetín, vnitřní za Zlínský kraj. 41% 45% 37% 49% 42% 48% zemědělství, lesnictví a rybolov stavebnictví průmysl ostatní 8% 9% 10% 8.2 Zaměstnanost V posledních cca 10 letech míra nezaměstnanosti v mikroregionu roste. Nárůst nezaměstnanosti byl způsoben neschopností některých místních, případně regionálních ekonomických aktérů přizpůsobit se společensko-ekonomickým změnám po roce 1989 a výkyvům světové ekonomiky. Nízká elasticita místní ekonomiky je příčinou současné 19 Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001. Květen 2006 27 z 66
ekonomické situace regionu. Novým podmínkám se budou muset přizpůsobit všechny struktury v mikroregionu včetně pracovních sil. Tabulka č. 11 Komparace míry nezaměstnanosti na různých hierarchických úrovních 20 Uchazeči o zaměstnání celkem Územní celek podle stavu k 31.12 2002 2003 2004 Dolní Bečva 9,95 9,86 11,93 Horní Bečva 12,76 15,16 17,83 Hutisko - Solanec 10,31 11,10 13,77 Prostřední Bečva 15,20 15,35 15,96 Rožnov pod Radhoštěm 10,82 11,28 13,45 Valašská Bystřice 9,82 10,33 13,53 Vidče 7,47 8,33 9,45 Vigantice 8,31 10,29 10,29 Zubří 9,48 9,12 11,1 Mikroregion celkem 10,46 11,20 13,03 Okres celkem 11,85 12,13 10,89 Míra nezaměstnanosti je ovlivněna ekonomickou situací prostředí, v němž se nachází. V rámci mikroregionu vykazuje míra nezaměstnanosti výraznou dynamiku v prostoru a v čase, nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují nejodlehlejší obce Horní Bečva a Prostřední Bečva, možnost jejich obyvatel uplatnit se na trhu práce je snížena jak relativní odlehlostí těchto obcí, tak rozptýleným charakterem osídlení, který znesnadňuje dojížďku za prací. Z hlediska časové dynamiky vykazuje míra nezaměstnanosti po relativně stabilním období trvajícím cca do roku 1997 trvalý růst, především v odlehlých obcích (Horní a Prostřední Bečva). Tabulka č. 12 Významní zaměstnavatelé 21 Název LOANA, a.s. Gumárny Zubří, akciová společnost TCT, a.s. ENERGOAQUA, a.s. Brose CZ spol. s r.o. Převažující činnost Výroba punčochového zboží Výroba ostatních pryžových výrobků Výroba elektronek a jiných elektronických součástek Výroba a rozvod páry a teplé vody, výroba chladu Zprostředkování obchodu 20 Zdroj: Úřad práce Kroměříž 21 Zdroj: ČSÚ KR Zlín Květen 2006 28 z 66
míra nezaměstnansoti v % Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Graf č. 8 Prostorová a časová dynamika míry nezaměstnanosti 22 14 13 12 11 10 Okres Vsetín Zlínský kraj Rožnov p/r ČR Mikroregion 9 8 XII.00 XII.01 XII.02 XII.03 XII.04 měsíc, rok 8.3 Migrace za prací Ve městě Rožnov pod Radhoštěm připadá na 1000 zaměstnaných osob 1417 pracovních míst, je proto centrem dojížďky za prací a v rámci SLDB 2001 bylo vymezeno jako centrum pracovního mikroregionu. Plocha pracovního mikroregionu je determinována územím mikroregionu a územím obce Zašová. Atraktivitu jádra mikroregionu pro osoby migrující za prací vyjadřuje tabulka č. 13. Většinu dojíždějících atrahují místa v průmyslu, naopak minimální význam mají pro dojíždějící pracovní místa v zemědělství. Z hlediska diferenciace dojíždějících podle ekonomického odvětví, v němž jsou zaměstnání, lze pozorovat nepřímou úměru mezi vzdáleností dojížďky a podílem dojíždějících zaměstnaných v primárním a sekundárním sektoru (Vsetín, Ostrava). Situaci na trhu práce v mikroregionu Rožnovsko výrazně ovlivňuje relativní blízkost dalšího centra dojížďky, Valašského Meziříčí, do kterého za prací dojíždí z Rožnova pod Radhoštěm 563 osob (v opačném směru je to 517 osob). Město Zubří nebylo vymezeno jako centrum pracovního mikroregionu, přesto má velký význam jako centrum dojížďky, na 1000 zaměstnaných zde existuje jen 642 pracovních míst. 22 Zdroj: Úřad práce Vsetín Květen 2006 29 z 66
Tabulka č. 13 Diferenciace dojíždějících za prací do Rožnova pod Radhoštěm podle odvětví a podle obcí 23 Celkem zemědělství, lesnictví z toho odvětví Rožnov pod Radhoštěm průmysl stavebnictví obchod doprava a zdravotnictví, školství telekomun. soc. činnosti Dojíždějící celkem 5 310 76 3 286 353 357 164 160 116 v tom: z ostatních obcí okresu celkem 4 530 68 2 834 310 299 148 137 103 z toho obce: 1) Vsetín 51-22 4 4 1 4 3 Dolní Bečva 376 6 238 11 32 15 18 4 Horní Bečva 379 3 241 25 15 22 9 15 Hutisko-Solanec 401 8 241 28 25 18 8 12 Prostřední Bečva 317 7 213 14 23 9 9 8 Střítež nad Bečvou 103 1 67 10 6 1 4 2 Valašská Bystřice 414 1 273 20 26 17 15 6 Valašské Meziříčí 563 8 354 42 35 9 18 12 Velké Karlovice 54 2 23 5 4 2 1 2 Vidče 297 6 165 21 23 15 8 8 Vigantice 185 2 98 10 20 3 9 5 Zašová 249 3 148 32 21 4 12 3 Zubří 933 17 632 64 50 23 18 13 z jiných okresů celkem 780 8 452 43 58 16 23 13 z toho obce: 1) Frenštát pod Radhoštěm 277 3 187 10 12 7 11 2 Ostrava 55-23 3 6-1 1 23 Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k 1.3.2001 Květen 2006 30 z 66
9. Podnikatelské prostředí 9.1 Průmysl a stavebnictví K nejstarším zařízením průmyslového charakteru v Rožnově a v mikroregionu musíme počítat mlýny, v r. 1507 jsou zmiňovány: mlýn horní a dolní. Z vrchnostenského mlýna, který vrchnost koupila 1615 od Viktorýna Nešvary, vznikla papírna (z r. 1664 dochován filigrán se značkou papírníka Pavla Bimra). Od výroby papíru přešla papírna r. 1862 zcela na výrobu lepenek. Po znárodnění byla v l. 1950-1981 součástí n. p. Vratimovské papírny, pak se stala součástí n. p. Olšanské papírny. Podle stavu v r. 1910 byly v Rožnově pod Radhoštěm tyto živnosti: barvírna, cukrářství, zlatník a hodinář, 2 holiči, 16 hostinců, 2 kameníci, kloboučník, 2 klempíři, 2 knihaři, kominík, 3 kováři, 13 krejčích a švadlen, 5 krupařství, 3 malíři a natěrači, 33 různých obchodů, 16 obuvníků, 5 pekařů, 5 prodejců tabáku, řemenář, 6 řezníků a uzenářů, soustružník, 7 stolařů, 5 tkalců, 2 zámečníci. V polovině 19. století pronikl do Rožnova textilní průmysl, který navázal na domáckou výrobu plátna v Rožnově a okolí. Po r. 1850 byla v Rožnově dvě bělidla a úpravny plátna, z nichž Herliczkova byla v provozu v l. 1861-1948. Největší textilní podnik byla Brillova mechanická továrna na pletené a stávkové zboží, která vznikla r. 1889 a r. 1902 byla v Rožnově založena pobočka valašskomeziříčské továrny Monti. Dále zde byla Kantorkova koželužna, která měla v l. 1923-1949 charakter továrny (r. 1923 měla 40 zaměstnanců). Po r. 1945 byla do Rožnova přestěhována továrna na výrobu jemných punčoch Elite Varnsdorf. Pletárenské podniky se po r. 1945 spojily v n. p. Moravskoslezské pletárny Rožnov, který byl při reorganizaci textilního průmyslu v r. 1967 přejmenován na n. p. Loana Rožnov. Podnik měl na území okresu další pobočky ve Valašském Meziříčí, Dolní Bečvě a v Kelči. Rožnovský závod produkoval především punčochové kalhoty, pletené kojenecké a ortopedické zboží. Na bažinatých pozemcích u vlakového nádraží vyrůstal od r. 1949 podnik Tesla, zaměřený na elektrovakuovou techniku. Od původní výroby elektronek přešel na výrobu tranzistorů, televizních obrazovek a později integrovaných obvodů. V r. 1984 byly uvedeny do provozu objekty pro výrobu barevných televizních obrazovek. Po r. 1990 došlo k propadu výroby a podnik se rozdělil na více menších subjektů. V obci Zubří byly roku 1935 založeny gumárny. Za více než 60 let své existence si získal a udržel pevné místo na trhu a vyrobil a prodal produkty v hodnotě několik desítek miliard Kč. Prvním výrobním programem byly protiplynové masky typu Leyland. Po roce 1945 se rozšiřuje výrobní sortiment o podrážkové plotny, malířské válečky, dětské hračky a další výrobky z technické pryže. V roce 1959 se zavádí výroba hnacích ozubených řemenů s ocelovým lankem. V roce 1970 byl zahájen postupný přechod od klasického lisování na technologii vstřikování. V roce 1974 firma zavádí pro výrobu gumárenských směsí nové zařízení. Gumárny Zubří se tak stávají jedním z největších výrobců kvalitních pryžových výlisků v Československu. V současné době je výroba zaměřena především na technickou pryž pro automobilový, strojírenský a stavební průmysl a na ochranné masky. K 1. 1. 1991 se státní podnik privatizoval a vznikla akciová společnost Gumárny Zubří. Po změně společensko ekonomických podmínek v 90. letech 20. století se začala měnit také struktur ekonomiky. Nastal útlum tradičních průmyslových odvětví a velkých průmyslových podniků, začalo se rozvíjet malé a střední podnikání, tedy menší firmy. Nejdůležitější zaměstnavatelé jsou soustředěni v průmyslovém areálu Tesla Rožnov pod Radhoštěm a v Gumárnách Zubří. S útlumem tradičních průmyslových odvětví po roce 1989 je spojen pokles zaměstnanosti v těchto odvětvích a s ní související nárůst míry nezaměstnanosti. Květen 2006 31 z 66