Analýza systému dalšího profesního vzdělávání a jeho vazeb na vybrané skupiny trhu práce

Analýza systému dalšího profesního vzdělávání a jeho vazeb na vybrané skupiny trhu práce SLOVINSKO Výstupní analytická zpráva projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017) Danijela Makovec, Davor Marko Fond dalšího vzdělávání, 2015 Překlad anglického originálu 1

Tato analytická zpráva představuje systém dalšího profesního vzdělávání (DPV) ve Slovinsku a klíčová vzdělávací opatření ve vztahu k ohroženým skupinám na trhu práce. Zprávu si nechal vypracovat Fond dalšího vzdělávání od slovinských odborníků s cílem poskytnout českým tvůrcům politik a realizátorům opatření zdroj inspirace pro jejich budoucí činnost. Kromě této zprávy byly vypracovány obdobné analýzy také za Dánsko, Estonsko, Nizozemsko a Rakousko. Na jejich základě a s použitím analýzy systému DPV v ČR vznikla mezinárodní komparace. Všechny zmíněné analýzy vznikly v rámci projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017). Jeho realizátorem byl Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí. Zpráva nejprve podává přehled vývoje trhu práce, kvalifikační struktury a aktivní politiky zaměstnanosti ve Slovinsku. Dále se již věnuje organizaci systému DPV, jeho hlavním aktérům a nástrojům, a nakonec i vybraným konkrétním opatřením vůči ohroženým skupinám na trhu práce. 2

Shrnutí Zpráva ukazuje několik důležitých trendů v další profesní vzdělávání (DPV) ve Slovinsku: V uplynulých letech došlo ve Slovinsku k určitému pozitivnímu vývoji z hlediska dalšího profesního vzdělávání a přípravy. Většina ukazatelů v porovnání s evropským průměrem vykazuje velmi příznivé hodnoty. Slovinsko zasáhla hospodářská krize v některých oblastech velmi tvrdě, což přináší nové výzvy (např. zvýšit účast starších zaměstnanců ve vzdělávacích programech). Účast v celoživotním vzdělávání je ve Slovinsku relativně vysoká, ale poslední data ukazují pokles. Data ukazují, že míra účasti výrazně rostla až do roku 2007, ale poklesla v roce 2011. Největší účast je v neformálním vzdělávání. Hlavní cíl v podobě snadnějšího přístupu ke vzdělávání musí zahrnovat určité cílové skupiny, např. dospělé s nejnižším vzděláním, starší dospělé, včetně osob mimo pracovní trh nebo nezaměstnané. Míra předčasných odchodů ze vzdělávání je ve Slovinsku nízká a dále klesá. V porovnání se trendy a cíli EU si Slovinsko vede velmi dobře i z hlediska dosahovaného vzdělání. V důsledku zdokonalování institucí terciárního vzdělávání a vytváření nových vzdělávacích forem a programů rostou počty nových studentů v terciárním vzdělávání. Jedním z největších problémů Slovinska je nezaměstnanost. Je stále relativně vysoká a nejohroženější skupiny zahrnují starší lidi, nízko kvalifikované, postižené a dlouhodobě nezaměstnané. Existuje současně i znepokojující trend v podobě rostoucí nezaměstnanosti mezi mladými lidmi a absolventy univerzit. Tato zpráva věnuje pozornost řadě možností získávání znalostí a kompetencí. Většina z nich je nabízena prostřednictvím opatření aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž realizaci zajišťuje Ministerstvo pro práci, rodinu, sociální věci a rovné příležitosti. Zahrnují formální vzdělávání na vyšší středoškolské úrovni, včetně vzdělávání na pracovištích, rekvalifikace nebo zdokonalení kompetencí. Pochybnosti však vyvolávají nedávné strategie zaměstnanosti, neboť absolventi škol často získávají pouze krátkodobé pracovní smlouvy, které převažují hlavně v soukromém sektoru. 3

Obsah Shrnutí... 3 Obsah... 4 Úvod... 5 1 Vývoj základních ukazatelů trhu práce... 6 2 Politiky trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti a jejich vztah k DPV... 15 3 Vzdělávací systém... 17 4 Systém dalšího profesního vzdělávání (DPV) a jeho vývoj za posledních 5 let... 19 5 DPV ve vztahu k vybraným skupinám na trhu práce... 29 6 Úspěšná opatření v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV)... 37 Závěr... 42 Seznam zkratek... 43 Přílohy... 44 Autoři... 50 Zdroje... 51 Seznam tabulek Tabulka 1. Osoby předčasně končící programy vzdělávání a přípravy, Slovinsko... 6 Tabulka 2. Dosahování terciárního vzdělávání, Slovinsko... 8 Tabulka 3. Míra zaměstnanosti podle dosaženého terciárního vzdělání věkové skupiny 20 64 let - %... 8 Tabulka 4. Míra účasti ve vzdělávání a přípravě od 25 do 64 let - %... 9 Tabulka 5. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-74 let ve Slovinsku (2008-2012)... 9 Tabulka 6. Míra nezaměstnanosti ve Slovinsku (podle pohlaví, věku, úrovně vzdělání), (2008 2012)... 10 Tabulka 7. Dlouhodobá nezaměstnanost jako procento celkové nezaměstnanosti - %. 10 Tabulka 8. Míra nezaměstnanosti podle ekonomické aktivity - %... 10 Tabulka 9. Procento zaměstnanců, kteří se účastní kurzů dalšího profesního vzdělávání dospělých (DPV, 2005 a 2010)... 11 Tabulka 10. Účast ve vzdělávání dospělých v posledním roce, Adult Education Survey (2007, 2011)... 11 Tabulka 11. Průměrný věk při odchodu ze systému formálního vzdělávání během posledních 5 let (2009) %... 12 Tabulka 12. Ekonomická aktivita mládeže podle věku (2008-2012) %... 13 Tabulka 13. Míra nezaměstnanosti podle věkových skupin - roční průměr, %... 13 Tabulka 14. Podíl dospělých ve věkové skupině 25 64 let, kteří se dále vzdělávali, podle stupně dosaženého vzdělání, Slovinsko, 2011, %... 33 Tabulka 15. Podíl dospělých ve věkové skupině 25 64 let, kteří se dále vzdělávali, podle věkových skupin, %... 34 4

Úvod Slovinsko je demokratická parlamentní republika od 25. června 1991. Do EU vstoupilo dne 1. května 2004. Od získání nezávislosti v roce 1991 byl hospodářský vývoj Slovinska velmi úspěšný a proměnil jej v jednu z nejvíce vzkvétajících transformačních zemí. Zejména v letech 1995 2008 byl hospodářský růst Slovinska stabilní a byl mírně přes 4 %. Slovinská ekonomika je otevřená a její úroveň internacionalizace měřená průměrnou mírou přispění vývozu a dovozu k HDP země narostla v letech 1995 2008 z 52 na 70 %. Hospodářský růst byl dále podpořen mocným nárůstem soukromé spotřeby a investičních výdajů, a to nejvíce v roce 1999. Vyšší hospodářský růst, který byl porovnatelný s průměrem EU, umožnil postupnou eliminaci zaostávání Slovinska. V roce 2007 dosáhlo Slovinsko 89,2 % průměrného HDP 27 zemí EU na osobu z hlediska kupní síly. To odpovídá v porovnání s rokem 1995 nárůstu o 14,8 procentních bodů. V důsledku toho se dostalo Slovinsko na 16. místo v EU. Světová finanční a hospodářská krize výrazně ovlivňovala Slovinsko od konce roku 2008. Ve 4. čtvrtletí roku 2008 čelilo Slovinsko prvnímu poklesu HDP od 2. čtvrtletí roku 1993. Hospodářská krize přiměla slovinskou vládu ke spuštění velmi potřebných reforem pracovního trhu a sociální politiky. 5

1 Vývoj základních ukazatelů trhu práce 1.1 Osoby předčasně končící programy vzdělávání a přípravy Podle nedávných zpráv vydaných státem (Barle Lakota et al., 2011) patří Slovinsko do kategorie zemí s nízkou měrou předčasných odchodů ze vzdělávání. Údaje naznačují, že v roce 2008 řádně absolvovalo střední školu 90,2 % populace ve věku 20 až 24 let (Progress Towards the Lisbon Objectives, 2009, str. 64). Kromě toho vyplývá z údajů v poslední zprávě o vývoji realizace společných evropských cílů ve vzdělávání a přípravě (Progress Towards the Lisbon Objectives, 2011), že v roce 2009 řádně absolvovalo středoškolské vzdělávání a přípravu 89,4 % generace. Míra předčasných odchodů ze vzdělávání (early school leavers, ESL) je dobře zdokumentována. V porovnání s ostatními zeměmi EU je míra předčasných odchodů ze vzdělávání velmi nízká. Údaje Eurostat uvádějí, že v roce 2006 opustilo vzdělávání a přípravu 5,6 % studentů ve věku 18-24 let, 5,0 % studentů v roce 2010 a 4,2 % v roce 2011, přičemž poslední údaj není příliš věrohodný. Přesto tyto údaje dostatečně vypovídají o části populace tohoto věku, která končí středoškolské vzdělávání. Toto téma není proto ve Slovinsku příliš problematické, neboť Strategie Evropa 2020 uvádí, že míra předčasných opuštění škol by neměla přesáhnout 10 %. Slovinská státní strategie připouští míru pod 5 %. Nicméně, existují velké rozdíly mezi muži a ženami. Problém s ESL je spojen s rostoucími obavami z nedostatku dostatečně kvalifikovaných pracovníků. Zvýšil se tedy objem politik namířených proti předčasnému odchodu ze vzdělávání (ESL). V roce 2001 byla slovinská míra předčasného odchodu ze vzdělávání (ESL) 6,4 % a do roku 2013 tato hodnota poklesla na 4,3 % (Eurostat, 2014). Tato hodnota je mnohem nižší než průměrných 12 % ve všech 28 zemích EU. Je současně nejnižší v celé EU. Tabulka 1. Osoby předčasně končící programy vzdělávání a přípravy, Slovinsko ESL 2006 2010 2011 Osoby předčasně končící programy vzdělávání a přípravy, Slovinsko 5,6 5,0 4,2 Poznámka: Předčasný odchod ze vzdělávání (ESL) se týká osob ve věku 18 až 24 let, které splní dvě následující podmínky: za prvé, jejich nejvyšší dosažená úroveň vzdělání nebo přípravy ISCED je 0, 1, 2 nebo 3c krátké; a za druhé, účastníci deklarovali, že neabsolvovali žádné vzdělávání nebo přípravu během čtyř týdnů před datem průzkumu. 1.2 Dosahování terciárního vzdělání Počet obyvatel Slovinska s ukončeným terciárním vzděláním roste a stejně tak roste i počet těch, kteří ukončili vyšší vzdělání. V roce 1961 absolvovalo ve Slovinsku terciární vzdělání 1,8 % populace, zatímco v roce 1991 to bylo 8,9 % a v roce 2002 12,9 %. Tyto hodnoty stoupaly i v letech 2006 (17,8 %), 2010 (20,2 %) a 2011 (21,6 %). Jedná se o důsledek zdokonalování institucí terciárního vzdělávání, vytváření nových forem a programů vzdělávání (např. e-learning) a faktu, že počty nových studentů v oblasti terciárního vzdělávání velmi narostly. V akademických letech 2003/04 2010/11 byl průměrný roční počet studentů v porovnání s akademickými lety 1997/98-2002/03 asi o 25 000 vyšší. Absolventi 1. a 2. stupně boloňského cyklu jsou nadále relativně málo početní, neboť v roce 2011 představovali pouze 3,3 % všech absolventů vyššího vzdělávání. 6

7

Tabulka 2. Dosahování terciárního vzdělávání, Slovinsko TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 2006 2010 2011 Dosahování terciárního vzdělávání, Slovinsko 17,8 20,2 21,6 V březnu roku 2010 přijala Evropská komise růstovou strategii EU nazvanou Evropa 2020, prostřednictvím které Evropská rada schválila pět hlavních měřítek, která by měla řídit aktivity členských zemí a Komise. Jedno z těchto měřítek ve vzdělávání má zvýšit poměr populace ve věku 30 34 let s terciárním vzděláním na nejméně 40 %. Tento cíl byl ve Slovinsku již částečně splněn: podle Statistického úřadu Republiky Slovinsko (http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=4412) již 41,5 % žen v této věkové skupině dosáhlo terciárního vzdělání. Nicméně, muži s terciárním vzděláním dosáhli asi poloviny stanoveného cíle (22,9 %). Přesto je Slovinsko na správné cestě k dosažení tohoto měřítka před rokem 2020. Dne 1. ledna 2011 byl podíl mužů a žen s terciárním vzděláním 31,7 %. Vezmeme-li v úvahu pouze občany Slovinska, tento poměr je dokonce vyšší (33,5 %). 1.3 Míra zaměstnanosti absolventů Ve Slovinsku byla průměrná hodnota nezaměstnanosti v letech 2001 až 2011 nejvyšší v roce 2011, kdy dosáhla 11,8 %. Stejné úrovně dosáhla v době od ledna do září roku 2012. Porovnání údajů o měsíčních registrovaných měr nezaměstnanosti v letech 2006 až 2011 ukazuje, že míra nezaměstnanosti byla nejvyšší v prosinci 2011, kdy dosáhla 12,1 %. V prosinci 2006 dosáhl počet registrovaných nezaměstnaných ve Slovinsku 78 303 a poté začal narůstat. Již v roce 2009 překročil počet nezaměstnaných 90 000 a v prosinci roku 2012 jich bylo již 118 061. Z nich 12 161 nebo 10,3 % dosáhlo alespoň terciárního vzdělání (VII + VIII + B.Š.). Podíl nezaměstnaných s alespoň vyšším vzděláním od roku 2008 narůstá. Podíl nezaměstnaných absolventů programu prvního, druhého nebo třetího stupně mezi nezaměstnanými se rychle zvětšil (v prosinci 2009 činil 0,1 % a v prosinci 2011 již 0,6 %). Tabulka 3. Míra zaměstnanosti podle dosaženého terciárního vzdělání věkové skupiny 20 64 let - % ZAMĚSTNÁNÍ 2006 2010 2011 Míra zaměstnanosti absolventů 87,8 86,6 85,5 Poznámka: Terciární vzdělávání: úrovně 5 6. 1.4 Účast dospělých v celoživotním vzdělávání Účast v celoživotním vzdělávání je ve Slovinsku poměrně vysoká. Slovinsko již splnilo cíl EU ve vztahu k účasti v celoživotním vzdělávání do roku 2010, který byl stanoven na 12,5 %. V roce 2011 se účastnilo celoživotního vzdělávání 15,9 % dospělé populace ve věku 25 64 let. To představovalo v porovnání s předchozím rokem (16,2 %) mírný nárůst účasti, ačkoliv rok 2010 byl výjimečně dobrý, neboť se vzdělávání věnovalo velké 8

množství dospělých. V roce 2006 byla míra účasti dospělých v celoživotním vzdělávání 15,0 % (Tabulka 4). Tabulka 4. Míra účasti ve vzdělávání a přípravě od 25 do 64 let - % ÚČAST V CELOŽIVOTNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2006 2010 2011 Účast dospělých v celoživotním vzdělávání 15,0 16,2 15,9 Poznámka: Celoživotní vzdělávání se týká osob ve věku od 25 do 64 let, které uvedly, že absolvovaly vzdělání nebo přípravu během čtyř týdnů před datem průzkumu 1.5 Míry zaměstnanosti ve Slovinsku Počet zaměstnaných osob klesá od roku 2008. Podle slovinského Statistického úřadu byla míra zaměstnanosti od začátku krize nejnižší v lednu a únoru 2014, kdy počet zaměstnanců poklesl pod 790 tisíc. V porovnání se srpnem 2013 bylo zaměstnaných o 1,9 % méně a v porovnání se srpnem 2008 jich ubylo o 9,8 %. Lze říci, že Slovinsko ztratilo vlivem krize 10 % pracovních míst. Tabulka 5. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-74 let ve Slovinsku (2008-2012) Pohlaví Věk Stupeň vzdělání Muži Ženy 15-24 25-49 50-64 65-74 ISCED 0-2 ISCED 3-4 2008 66,3 56,5 38,4 88,6 49,8 8,4 37,0 65,5 80,9 2009 64,8 56,2 35,3 86,4 51,7 9,7 35,7 63,6 81,3 2010 64,0 55,2 34,1 85,0 50,5 10,1 34,7 62,6 79,9 2011 62,1 53,7 31,5 84,6 46,8 8,4 30,9 60,4 79,2 2012 61,4 53,3 27,3 84,4 47,9 6,9 30,0 59,6 77,2 ISCED 5-8 1.6 Míry nezaměstnanosti Po rychlém nárůstu během prvních let krize se růst nezaměstnanosti po roce 2010 zpomalil. Vlivem nepříznivé struktury nezaměstnanosti a špatných ekonomických vyhlídek slovinského hospodářství očekáváme i nadále nepříznivé podmínky na pracovním trhu. Stejně také není možné očekávat značný pokles míry nezaměstnanosti. Nedostatek pracovních míst a restrukturalizace hospodářství budou nadále ovlivňovat zhoršování struktury nezaměstnanosti. Změny, které v posledních letech transformovaly slovinský trh práce, se budou projevovat ve struktuře nezaměstnanosti dlouho. Současná restrukturalizace slovinského hospodářství má silný vliv na strukturální nezaměstnanost. Během posledních pěti let došlo ke značné ztrátě pracovních míst v průmyslech s intenzivní lidskou prací, zejména pak ve stavebnictví a ve výrobě. Velký přísun nezaměstnaných z těchto oborů, a to většinou osob starších nebo s omezeným vzděláním, ovlivnil strukturu nezaměstnanosti. Vytvořily se různé skupiny nezaměstnaných, které jsou méně atraktivní pro zaměstnavatele. Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří starší lidé, nezaměstnaní bez kvalifikace, postižené osoby, lidé se zdravotními a jinými omezeními, včetně dlouhodobě nezaměstnaných. Rychlý nárůst počtu nezaměstnaných nastal i mezi mladými lidmi s terciárním vzděláním. 9

Tabulka 6. Míra nezaměstnanosti ve Slovinsku (podle pohlaví, věku, úrovně vzdělání), (2008 2012) Pohlaví Věk Stupeň vzdělání Muži Ženy 15-24 25-49 50-64 ISCED 0-2 ISCED 3-4 ISCED 5-8 2008 4,0 4,8 10,4 10,4 3,5 6,2 4,4 3,4 2009 5,9 5,8 13,6 13,6 4,2 8,8 6,3 3,2 2010 7,5 7,1 14,7 14,7 4,8 11,7 7,5 4,3 2011 8,2 8,2 15,7 15,7 7,0 13,4 8,7 4,9 2012 8,4 9,4 20,6 20,6 6,6 14,8 9,1 6,1 Ve Slovinsku se osoba považuje za dlouhodobě nezaměstnanou v případě, že je zaregistrována na úřadu práce po dobu jednoho roku nebo déle. Počet dlouhodobě nezaměstnaných od roku 2009 stoupá. Na konci roku 2009 bylo více než 34 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných. Do konce roku 2011 bylo těchto lidí více než 56 tisíc a do prosince 2012 jejich počet klesnul na přibližně 54 tisíc. V září 2013 bylo dlouhodobě nezaměstnaných 55 726 osob. V budoucnu lze ve Slovinsku očekávat nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Krátkodobě lze tento problém řešit programy politiky aktivní zaměstnanosti (APZ), a to hlavně prostřednictvím dotovaného zaměstnání, neboť stabilní hospodářský růst, který by měl mít kladný vliv na nárůst poptávky ze strany zaměstnavatelů, se během několika dalších let neočekává. Podle údajů úřadů práce jsou dlouhodobě nezaměstnaní většinou starší lidé; 4 z 10 dlouhodobě nezaměstnaných jsou ve věku 50 let nebo starší. Starší pracovníci pomalu opouštějí trh práce, avšak práci si hledají méně aktivně a méně se zajímají o možné zaměstnavatele. V září roku 2013 bylo dlouhodobě nezaměstnaných 48,6 % z lidí bez práce. Nejnižší míru dlouhodobé nezaměstnanosti vykazují mladí lidé ve věku 20 let (18,4 %) a poté se podíl každé věkové skupiny zvyšuje. Ve věkové skupině 40 44 let představují dlouhodobě nezaměstnaní poprvé většinu nezaměstnaných (50,4 %). Ve věkové skupině 60 let a starších je dlouhodobě nezaměstnaných 7 z 10 lidí. Největší slovinský problém je relativně vysoký poměr dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí, neboť čtvrtinu lidí ve věku 20-24 tvoří dlouhodobě nezaměstnaní a ve věkové skupině 25-29 let je dlouhodobě nezaměstnaných téměř jedna třetina. Tabulka 7. Dlouhodobá nezaměstnanost jako procento celkové nezaměstnanosti - % GEO 2009 2010 2011 2012 Slovinsko 30,1 43,3 44,2 47,9 Východoslovinská oblast 32,4 46,4 46,1 49,1 Západoslovinská oblast 26,3 39,2 41,5 46,1 Tabulka 8. Míra nezaměstnanosti podle ekonomické aktivity - % 10

1.7 Další profesní vzdělávání V roce 2010 se na další profesní vzdělávání (DPV) zaměstnanců věnovalo méně zdrojů než v roce 2005. Během roku 2010 věnovaly společnosti a jiné organizace na DPV o 36,5 % méně zdrojů než v roce 2005. Ze 7 626 slovinských společností bylo v roce 2010 označeno 3 114 (40,8 %) společností za "vzdělávací společnosti". Jednalo se o společnosti, které dbaly na účast svých zaměstnanců v programech vzdělávání nebo přípravy. Většina těchto společností patří do skupiny společností s 10 19 zaměstnanci. Tato skupina představovala třetinu všech "vzdělávacích společností" a jednu desetinu všech zaměstnanců v těchto společnostech. Většinu hrazených pracovních hodin (62,4) věnovaných vzdělávání a přípravě poskytla skupina malých společností (zaměstnávajících 20 49 pracovníků). Velké podniky (1000 nebo více zaměstnanců) věnují 27,3 hodin placené práce na vzdělávání a přípravu svých zaměstnanců. Tabulka 9. Procento zaměstnanců, kteří se účastní kurzů dalšího profesního vzdělávání dospělých (DPV, 2005 a 2010) ZEMĚ/ROK 2005 2010 Slovinsko 50,0 43,0 1.8 Průzkum vzdělávání dospělých Ve Slovinsku nastal během posledních 10 let značný posun v účasti dospělých ve vzdělávacích programech. Údaje celostátního průzkumu naznačují, že míra účasti se výrazně zvýšila v roce 2007 dosáhla 41% (v porovnání se 37 % v roce 2004 a 31 % v roce 1998) a poklesla v roce 2011 (36 %). Největší účast zaznamenává neformální vzdělávání. V roce 2011 se formálního vzdělávání účastnilo 8,7 % a neformálního 36 % všech dospělých (ve věku 24 65 let) zapojených do vzdělávacích aktivit. Hlavní cíl v podobě snadnějšího přístupu ke vzdělávání musí zahrnovat určité cílové skupiny, např. dospělé osoby s nejnižším vzděláním, starší dospělé osoby, včetně osob vzdálených pracovnímu trhu nebo nezaměstnaných. Tabulka 10. Účast ve vzdělávání dospělých v posledním roce, Adult Education Survey (2007, 2011) ZEMĚ/OBDOBÍ 2007 2011 Slovinsko 40,6 36,2 Na účast v dalším vzdělávání má velký vliv úroveň dosažená úroveň formálního vzdělání, neboť téměř dvě třetiny dospělých s terciárním vzděláním jsou aktivními účastníky, přičemž více než třetina lidí s vyšším středoškolským vzděláním a pouze asi jedna desetina lidí se základním nebo nižším vzděláním se zúčastnili vzdělávání dospělých. V porovnání s rokem 2007 poklesl podíl zúčastněných dospělých s vyšším vzděláním a dospělých s ukončeným středoškolským vzděláním o čtyři procentní body. Míra účasti dospělých se základním vzděláním ve vzdělávání se nezměnila. 11

1.9 Vstup mladých lidí na trh práce Okolo 25. roku věku většina lidí ve Slovinsku nakonec vstupuje na trh práce. Tento vstup je velmi důležitý kvůli dlouhodobému dopadu na kariéru jednotlivce. Mezinárodní výzkum ukazuje silnou vazbu mezi prvním zaměstnáním a dobou nezaměstnanosti na jedné straně a úspěšnou kariérou na straně druhé. Výzkum také ukazuje, že dlouhodobě úspěšnější jsou takové osoby, které vykazují kratší přechodovou dobu mezi vzděláváním a nezaměstnaností a jsou zaměstnány na úrovni odpovídající jejich vzdělání. Z pohledu společnosti jsou finanční zdroje vyčleňované státem na vzdělávání také důležité. Čím je doba vzdělávání osoby delší, tím více zdrojů věnuje stát na vzdělávání, proto je v případě její dlouhodobé nezaměstnanosti ztráta větší. Toto platí hlavně pro terciární vzdělávání. Údaje ze Slovinska ukazují, že muži v průměru opouštějí vzdělávací systém dříve než ženy. Průměrný muž opouští školu ve věku 22,2 let a žena ve věku 23,4 let. Rozdíly v dosažených úrovních vzdělání jsou ještě výraznější. Osoby, které absolvovaly ISCED úrovně 0 2 formálního vzdělávání, opouštějí školu asi v 17 letech. Lidé, kteří dosáhli titul 3 4 ISCED, odcházejí ze školy ve věku 21 let a studenti na úrovni ISCED 5-6 opouští školu ve 26 letech. Tabulka 11. Průměrný věk při odchodu ze systému formálního vzdělávání během posledních 5 let (2009) % POHLAVÍ/ ISCED ISCED VŠICHNI ISCED 0-2 ISCED 3-4 ISCED 5-6 Muži 22,2 17,4 20,7 25,9 Ženy 23,4 17,1 20,9 25,5 Celkem 22,8 17,3 20,8 25,7 1.10 Mladí lidé podle úrovně vzdělání a míry zaměstnanosti Na začátku krize počet nezaměstnaných mladých lidí stoupal. Mezi všemi nezaměstnanými činil jejich podíl na konci roku 2008 18,4 %. Během posledních pěti let počet zaměstnaných mladých lidí výrazně poklesl a na konci roku 2012 byl jejich relativní podíl v porovnání s rokem 2008 o 30,1 % nižší. Tento velmi výrazný pokles lze vysvětlit demografickými změnami, ale do velké míry je způsoben krizí a nedostatkem pracovních míst, zejména mezi uchazeči o práci s terciárním vzděláním. Mladí lidé patří do nejohroženějších skupin na pracovním trhu, neboť na něj vstupují poprvé a často čelí diskriminaci. Kromě toho pracují často v nejistých a pružných pracovních pozicích. Proto se jich společnosti v krizi obvykle zbavuje jako prvních. Situace mladých lidí by byla ještě horší, pokud by se nevěnovali terciárnímu vzdělávání, nepokračovali ve studiích a při studiu nepracovali. K nezaměstnanosti mládeže by se mělo ve Slovinsku přistupovat z několika pohledů. Velmi vysoká míra nezaměstnanosti je jeden z nejdůležitějších a nejzávažnějších problémů, kterým v současné době země čelí. Ke konci roku 2012 dosáhl podíl nezaměstnaných v aktivní populaci hodnoty 12 %, což představovalo téměř 120 tisíc lidí bez práce. Znepokojující je i struktura nezaměstnaných: téměř polovina z nich (45,6 %) jsou dlouhodobě nezaměstnaní (registrováni jako nezaměstnaní déle než jeden rok), více než třetina z nich (34,4 %) má nízkou kvalifikaci (základní školu nebo nižší), 15 % jsou absolventi škol, třetině (34 %) je přes 50 let a 11,7 % z nich je mladších 25 let. 12

Mladí lidé vstupují na trh práce většinou po škole (pokud nezohledňujeme velmi rozšířenou práci studentů). Většina z nich začala aktivně hledat zaměstnání po dosažení 20. roku věku a mnohem intenzivněji pak po dosažení 25 let. Následující tabulka obsahuje údaje o mladých lidech, kteří jsou ekonomicky aktivní, jakožto procento celkové populace stejného věku, což znamená, že jsou zaměstnaní nebo jsou osoby samostatně výdělečně činné. Je zřejmé, že vlivem účasti ve vzdělávání se nejmenší procento ekonomicky aktivních lidí nachází ve věkové skupině 15 19 let. V roce 2008 bylo v této skupině ekonomicky aktivních 18,8 % mladých lidí. Tento podíl s časem klesal a v roce 2012 činil pouhých 10,8 %. Přibližně dvě třetiny mladé populace ve věku 20 24 let jsou aktivní. Její podíl klesnul z 62,1 % v roce 2008 na 53,5 % v roce 2012. Nejvíce ekonomicky aktivní je věková skupina 25 až 29 let. Přes 80 % populace tohoto věku je buď nezaměstnaných, nebo samostatně výdělečně činných. Tabulka 12. Ekonomická aktivita mládeže podle věku (2008-2012) % VĚK/OBDOBÍ 2008 2009 2010 2011 2012 15 až 19 18,8 17,6 17,1 15,1 10,8 20 až 24 62,1 59,0 57,7 54,7 53,5 25 až 29 88,7 86,3 87,0 87,2 85,8 Celkem 56,5 54,3 53,9 52,3 50,0 Ekonomická krize výrazně ovlivnila slovinský trh práce. Údaje naznačují, že celkový počet zaměstnaných mladých lidí poklesl během čtyř let o více než 6 procentních bodů, a to z 56,5 % v roce 2008 na 50 % v roce 2012. Tento pokles lze částečně vysvětlit demografickou změnou; generace mladých lidí se velmi zmenšily, ale na druhou stranu se také jedná o důsledek hospodářské krize. Mladí lidé, kteří vstupují na trh práce, jsou převážně zaměstnáni v pružnějších pracovních místech. Na začátku hospodářské krize byli mladí lidé s pevnými pracovními smlouvami často propouštěni zaměstnavateli jako první. Problémy spojené s nezaměstnaností mladých lidí se velmi často probírají na všech úrovních veřejných institucí a současně se prezentují i v médiích. Povědomí o tomto problému je značné. Naneštěstí, nic nenaznačuje slibnější budoucnost navzdory určitým iniciativám, které se v této oblasti již udály: první a nejdůležitější z nich spočívá v nové legislativě o politice zaměstnanosti, proto se očekává, že nesoulad mezi krátkodobými a dlouhodobými pracovními smlouvami bude regulován a do jisté míry překonán. Druhá iniciativa se zabývá více omezujícím přístupem ke "studentským pracovním místům". Na druhou stranu je ale velmi pravděpodobné, že dlouhodobé univerzitní studium zmíněné výše bude omezeno, a to alespoň z pohledu nároků na jeho veřejné financování. Následující tabulka popisuje míry nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 24 let. Údaje z let 2008 až 2012 naznačují, že rozdíly mezi dvěma mírami se zvětšovaly od začátku krize. V roce 2012 dosáhl tento rozdíl maxima na úrovni 13 procentních bodů. To potvrzuje obnovenou zranitelnost mladých lidí na pracovním trhu. Tabulka 13. Míra nezaměstnanosti podle věkových skupin - roční průměr, % VĚK/OBDOBÍ 2008 2009 2010 2011 2012 Méně než 25 let 10,4 13,6 14,7 15,7 20,6 Od 25 do 74 let 3,7 5,1 6,5 7,5 7,9 13

Problém nízké kvalifikace nebo dosahování omezeného vzdělání mezi mladými lidmi není vážný problém Slovinska. To znamená, že problém nespočívá v zaměstnatelnosti, ale v nedostatku pracovních míst. Lidé, kteří si potřebují osvojit nové dovednosti, mají několik možností, díky kterým mohou získat i znalosti a schopnosti. Většina z nich je nabízena prostřednictvím opatření aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž realizaci zajišťuje Ministerstvo pro práci, rodinu a sociální věci. Zahrnují formální vzdělávání na vyšší středoškolské úrovni, včetně vzdělávání na pracovištích, přeškolování nebo aktualizaci schopností. Na financování většiny těchto opatření se podílí Evropský sociální fond. Skutečná nezaměstnanost mládeže může být částečně skrytá, neboť většina mladých lidí je zapojena do univerzitních programů, ale mnoho z nich pouze ze "sociálněekonomických" důvodů. Tento fakt by mohl být sám o sobě pozitivní, pokud by neodhaloval další problém: velmi nízký výkon v oblasti získávání terciárního vzdělání. V roce 2011 bylo v zemi 24 440 řádných studentů v institucích vyššího vzdělávání a pouze 10 478 absolventů. Průměrný věk běžných studentů v institucích vyššího vzdělávání je 22,6 let a průměrná délka studia je 5,8 let. Tím pádem není značný počet mladých lidí oficiálně uváděn ve skupině nezaměstnaných, neboť studují, ačkoliv jejich studia trvají velmi dlouho nebo končí nezdarem. Další problém, kterému mladí lidé čelí, spočívá v krátkodobých a nestálých pracovních místech, které převažují ve všech sektorech hospodářství (s určitou výjimkou ve veřejném sektoru). Podíl krátkodobých pracovních smluv se dokonce zvýšil, a to ze 78 % (2008) na 83 % (2012) všech registrovaných pracovních smluv. S tímto faktem souvisí mnoho závažných problémů. Např. bydlení (bez stálého zaměstnání nemůžete dost žádnou půjčku) a výchova rodin, která velmi souvisí s bydlením. Tento problém také způsobuje problém, který jsme zmínili výše: dlouhodobý status studenta a bydlení doma u rodičů až do věku přes třicet let. 14

2 Politiky trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti a jejich vztah k DPV 2.1 Trh práce a politika zaměstnanosti ve Slovinsku Situaci na pracovním trhu ovlivňuje ve Slovinsku nadále hospodářská krize. Ve Slovinsku poklesla míra zaměstnanosti (věkové skupiny 20 64 let) na 68,3 %, což je o asi 4,7 procentních bodů méně než v roce 2008, zatímco míra nezaměstnanosti se zdvojnásobila a v roce 2012 dosáhla 8,9 %. Výraznější zhoršení situace na slovinském pracovním trhu než v EU je také způsobeno větším poklesem hospodářské aktivity vlivem strukturálních omezení slovinského hospodářství, které bylo částečně ovlivněno zvýšením minimální mzdy v rámci snížení konkurenceschopnosti během krize ve Slovinsku. Trvající krize prohlubuje strukturální problémy trhu práce. V roce 2012 se průměrná dlouhodobá nezaměstnanost v EU zvýšila na 4,6 %, což bylo o asi 2 procentní body více než v roce 2008. Ve Slovinsku se dlouhodobá nezaměstnanost zvýšila ještě rychleji a v letech 2008 2012 se více než zdvojnásobila. Na počátku hospodářské krize reagovalo Slovinsko na zhoršující se podmínky na pracovním trhu zásahy na ochranu pracovních míst a podporou realizace aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Později se však tato politika stala pasivnější. V roce 2009 se udály dva zásahy na ochranu pracovních míst s cílem dočasně zmírnit pokles zaměstnanosti ve Slovinsku. Množství nezaměstnaných zapojených v programech aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v letech 2009 a 2010 prudce narostlo. Avšak po roce 2010 se zvětšil rozsah pasivní podpory nezaměstnaných vlivem dalšího nárůstu počtu nezaměstnaných a poněkud příznivějšího systému podpor v nezaměstnanosti. V letech 2011 a 2012 prudce poklesla účast dlouhodobě nezaměstnaných, starších a méně kvalifikovaných lidí v programech AEP. Současně poklesl i zájem nezaměstnaných o programy přípravy a vzdělávání. Tato politika se ukázala z pohledu rostoucích rozdílů na pracovním trhu jako neodpovídající. Analýzy ukazují, že Slovinsko patří ke skupině zemí, které věnovaly relativně omezené prostředky na politiky trhu práce (měřeno podle % HDP). Vykazují pouze nárůst pasivní podpory. Při uvážení rostoucích strukturálních problémů pracovního trhu spočívá doporučení v posílení realizace a účinnosti programů APZ, zejména pak těch, které reagují na potřeby zaměstnavatelů. 2.2 Systém podpory nezaměstnaných nebo osob ohrožených nezaměstnaností APZ se realizuje prostřednictvím akcí a programů, které jsou dostupné v revidovaném Katalogu aktivní politiky trhu práce z roku 2013 (Ministerstvo pro práci, rodinu, sociální věci a rovné příležitosti). Účelem APZ je koordinovat nabídku a poptávku na pracovním trhu, omezovat nezaměstnanost a zvyšovat zaměstnanost, posilovat kapacitu lidí a pomáhat jim při hledání práce. Nezaměstnaní a další uchazeči o práci, kteří si přejí zvýšit své možnosti získat zaměstnání, mají právo a povinnost využívat opatření APZ. APZ realizují slovinské zaměstnanosti (ESS, slovinsky Zavod Republike Slovenije za zaposlovanje, ZRSZ) Hlavní opatření APZ jsou: 1. školení a vzdělávání 2. výměny na pracovišti a sdílení práce 3. pobídky k zaměstnanosti 4. tvorba pracovních míst 15

5. podpora samostatné výdělečné činnosti Opatření APZ se zaměřují na různé cílové skupiny, a to hlavně na: - nezaměstnané osoby, - ostatní uchazeče o práci, - uchazeče, jejichž pracovní místo je ohroženo, - ohrožené skupiny nezaměstnaných osob na trhu práce, které tvoří všichni znevýhodnění, vážně znevýhodnění a postižení pracovníci - zaměstnanci a zaměstnavatelé 2.3 Systém podpory zaměstnanců s postižením Služby zaměstnanosti zahrnují nezaměstnané osoby s postižením do všech programech a činností realizovaných pro všechny nezaměstnané. Patří mezi ně služby při hledání práce, kariérní poradenství a programy APZ. Existuje další zvláštní nástroj, kterou představují pracovně rehabilitační služby, které jsou určeny výhradně nezaměstnaným osobám s postižením. Lidé s postižením jsou zahrnováni do programů APZ jako prioritní cílová skupina ve všech opatřeních uvedených výše. Výhradně v rámci pomoci postiženým nezaměstnaným při hledání práce se využívají následující opatření: Vzdělávání na pracovišti a integrované vzdělávací programy pro postižené Vzdělávání ve vzdělávacích dílnách Propagace zaměstnávání Úhrada části mezd postižených a znevýhodněných osob. 2.4 Systém podpory samostatně výdělečně činných osob Služby zaměstnanosti vedly v letech 2007 2013 programy na podporu samostatné výdělečné činnosti. V rámci programů APZ v této době svépomoci dostávalo dotace 23 316 nezaměstnaných a uchazečů o práci. Program skončil v roce 2014. V APZ lze nalézt také několik opatření, která se snaží prosazovat zaměstnanost mladých podnikatelů a pobídky pro nově založené firmy. Během realizace APZ některé městské úřady nabízejí veřejná výběrová řízení na částečné hrazení nákladů samostatné výdělečné činnosti mladých nezaměstnaných v místní komunitě. Městské úřady vyzvaly nezaměstnané osoby ve věku 15 29 let žijící na území daného městského úřadu, aby požádaly o peníze určené k přechodu z nezaměstnanosti k samostatně výdělečné činnosti. Osoba, která takovou pomoc využije, si musí udržet svůj nový status po dobu nejméně 12 měsíců, jinak musí vrátit městskému úřadu 50 % peněz poskytnutých na samostatně výdělečnou činnost. Cílem tohoto opatření bylo poskytovat nezaměstnaným mladým lidem v dané komunitě podmínky k pokusu o realizaci obchodních nápadů a současně je motivovat k zachování vlastního zabezpečení po dobu nejméně jednoho roku. Účelem opatření je vytvářet nové pracovní příležitosti cestou motivace k podnikání mezi nezaměstnanými mladými lidmi v místní komunitě. Tato opatření byla hrazena hlavně z městských rozpočtů a evropských strukturálních fondů. 16

3 Vzdělávací systém Ústava Republiky Slovinsko (1991) zaručuje svobodnou volbu ve vzdělávání a reguluje základní práva v oblasti vzdělávání tak, že stanovuje následující: Vzdělání je bezplatné. Za povinnou základní školní docházku zodpovídá stát. Stát musí hradit povinné vzdělávání z veřejných fondů. Stát zodpovídá za poskytování možnosti získat odpovídající vzdělání svým občanům. Předškolní výchova Předškolní výchova je rozdělena do dvou částí: První věková skupina (2 roky, věk 1-3), druhá věková skupina (3 roky, věk 3-6). Základní vzdělávání (povinné vzdělávání) Povinné školní vzdělávání trvá 9 let, začíná v 6 letech věku a končí úspěšným absolvováním vzdělávacího programu nebo po 9 letech školní docházky. Povinná základní devítiletá škola zahrnuje tříleté cykly: Základní vzdělání: první cyklus (věk 6 8), druhý cyklus (věk 9 11); nižší středoškolské vzdělávání: třetí cyklus (věk 12 14). Středoškolské vzdělávání je rozděleno na odborné a technické vzdělávání a všeobecné středoškolské vzdělávání. Odborné a technické vzdělávání představuje nejvíce různorodou část vzdělávacího systému. Patří sem: Krátké odborné vyšší středoškolské vzdělávání (2 roky), Odborné vyšší středoškolské vzdělávání (3 roky), Technické vyšší středoškolské vzdělávání (4 roky). Všeobecné vyšší středoškolské vzdělávání realizují: gymnázia (všeobecné střední školy), všeobecná gymnázia (včetně klasické varianty s latinou a řečtinou) a gymnázia se specializací (technickou, ekonomickou a uměleckou). Studium na gymnáziu konči maturitou, která je všeobecnou podmínkou pro přijetí na univerzitu a která umožňuje zahájení vzdělávání po střední škole a vyššího vzdělávání. Vyšší vzdělávání zahrnuje následující úrovně: Vyšší odborné vzdělání (2 roky), Odborné vzdělávání prvního cyklu (3-4 roky), Akademické vzdělávání prvního cyklu (3-4 roky). Druhý cyklus, označovaný také jako magisterské programy (1-2 roky). Třetí cyklus známý jako doktorské programy (3 roky). 17

3.1 Příležitosti k získání stupně vzdělání (formální nebo osvědčení o absolvování) během výchozí přípravy Jak uvádíme výše, po absolvování povinného vzdělávání mohou studenti zahájit vzdělávání středoškolské, které probíhá na různých úrovních (viz schéma). Všeobecné vyšší středoškolské vzdělávání (ISCED 3A), technické vyšší středoškolské vzdělávání (ISCED 3B), odborné vyšší středoškolské vzdělávání (ISCED 3C), odborné technické vzdělávání (ISCED 3B) a krátké odborné vzdělávání (ISCED 3C). 3.2 Možnosti formálních osvědčení pro dospělé studenty počátečního vzdělávacího systému a pravidla a podmínky návratu zpět do výchozího vzdělávacího systému Dospělí, kterým se nepodařilo úspěšně absolvovat základní školu, mohou nastoupit do základní školy pro dospělé. Je určena pro všechny ty, kdo absolvovali povinnou školní docházku a je jim nejméně 15 let. Může se jednat o dospělé, kteří absolvovali základní školu se zvláštním programem. Základní škola pro dospělé je studentům k dispozici zdarma. Studenti základní školy pro dospělé úspěšně absolvují vzdělávání v tomto programu, pokud splní veškeré požadavky stanovené programem a získají kladné hodnocení ve všech předmětech 9. třídy. Základní škola vydává osvědčení studentům, kteří úspěšně splní veškeré požadavky určitého ročníku. Jestliže student nedokončí ročník jako celek a pracoval na požadavcích jednotlivých kurzů, může osvědčení obdržet. Studentům, kteří program základní školy pro dospělé úspěšně absolvují, se vydává závěrečné osvědčení. Schéma vzdělávacího systému podle Evropského kvalifikačního rámce viz Příloha B. 18

4 Systém dalšího profesního vzdělávání (DPV) a jeho vývoj za posledních 5 let 4.1 Systém DPV a jeho nástroje Ve Slovinsku odpovídá definice dalšího profesního vzdělávání (DPV) popisu definice dle Cedefop, "Vzdělávání nebo příprava po absolvování výchozího vzdělávání a přípravy nebo po vstupu do pracovního života, která si klade za cíl pomáhat zlepšovat nebo aktualizovat znalosti anebo dovednosti lidí; včetně jejich nových dovedností potřebných ke změně kariéry nebo přeškolení a pokračování v jejich osobním nebo profesním rozvoji. Další vzdělávání a příprava jsou součástí celoživotního vzdělávání a přípravy a mohou zahrnovat jakýkoliv druh vzdělávání (všeobecné, specializované nebo odborné, formální nebo neformální, atd.). Jiná definice říká: "Další profesní vzdělávání a příprava aktualizují a rozšiřuje znalosti získané během základního vzdělávání. Člověk jej podstupuje, když potřebuje získat další znalosti nutné pro určitou profesi. Cílem dalšího odborného vzdělávání a přípravy může být zlepšení již vybudovaných schopností nebo získání nových schopností potřebných k jiné práci nebo k pracovnímu postupu" (Refernet Slovenia, 2010, str. 23). Další profesní vzdělávání (DPV) upravuje v oblasti vzdělávání dospělých Zákon o vzdělávání dospělých a Státní zákon o profesních kvalifikacích: Zákon o vzdělávání dospělých (Zakon o izobraževanju odraslih) definuje vzdělávací programy pro dospělé, práva dospělých z hlediska akreditovaných vzdělávacích programů a řízení veřejných vzdělávacích ústavů pro dospělé, upravuje vydávání Ročního plánu vzdělávání dospělých a ročních programů ve vzdělávání dospělých a příslušné financování. Státní zákon o profesních kvalifikacích (Zakon o nacionalnih poklicnih kvalifikacijah) reguluje orgány, instituce a organizace způsobilé připravovat a přijímat odborné normy a katalogy znalostí, dovedností a schopností, včetně podmínek a postupů získávání státních profesních kvalifikací. Státní zákon o profesních kvalifikacích umožňuje získávat státní odborné kvalifikace (NVQ), ale nikoliv úroveň vzdělání. Další profesní vzdělávání a přípravu (DPV) také regulují zákony a jejich články související s počátečním vzděláváním: Zákon o organizaci a financování vzdělávání, Zákon o odborném vzdělávání, Zákon o bakalaureátu, Zákon o odborném vzdělávání po střední škole, Zákon o vyšším vzdělávání. Další profesní vzdělávání (DPV) dospělých jsou také zahrnuty do pracovní a sociální legislativy pro konkrétní sektory činností. Práva a zodpovědnosti vzdělávacího systému za konkrétní cílové skupiny upravuje pracovní a sociální legislativa. Zákon o zaměstnaneckém poměru (Zakon o delovnih razmerjih) stanovuje právo zaměstnanců na vzdělání a právo na studijní volno během příslušného studia. Realizaci tohoto práva zajišťují kolektivní smlouvy. Zákon o penzijním a invalidním pojištění (Zakon o pokojninskem in invalidskem zavarovanju) stanovuje právo postižených lidí na pracovní rehabilitaci. Zákon o zaměstnanosti a pojištění pro případ nezaměstnanosti (Zakon o zaposlovanju in 19

zavarovanju za primer bezposelnosti) upravuje práva nezaměstnaných na vzdělání a přípravu, včetně povinností z těchto práv vyplývajících. Tato práva a zodpovědnosti jsou konkrétněji definovány v programech aktivní politiky zaměstnanosti a v Programu vzdělávání nezaměstnaných osob. DPV dále upravují zvláštní zákony v oblastech zdraví, životního prostředí, zemědělství, kultury a dalších, které stanovují požadavky těchto profesí a požadavky na průběžné vzdělávání zaměstnanců. Institucionální zodpovědnost za řízení DPV sdílí: Ministerstvo vzdělávání, vědy a sportu (MoESS) (Ministrstvo za izobraževanje, znanost in šport), které zodpovídá za vysokoškolské a univerzitní vzdělávání (krátké vyšší vzdělávání je zahrnuto), sport a vzdělávání dospělých Ministerstvo pro práci, rodinu a sociální věci (MoLFSA) (Ministrstvo za delo, družino in socialne zadeve), které zodpovídá, kromě jiného, za odborné vzdělávání a přípravu. Na Ministerstvu vzdělávání, vědy a sportu (MoESS) zodpovídají za vzdělávání na různých úrovních jednotlivá ředitelství. Vzdělávání dospělých spadá pod Ředitelství pro vyšší středoškolské a krátké vyšší odborné vzdělávání, uvnitř kterého se nachází sektor vzdělávání dospělých. Rada odborníků na vzdělávání dospělých ustavená státem sleduje a vyhodnocuje situaci a vývoj vzdělávání dospělých. Připravuje návrhy pro ministra vzdělávání ohledně programů doporučených k akreditaci a řeší další související otázky v oblasti vzdělávání dospělých. Ústav pro vzdělávání dospělých (Slovenian Institute for Adult Education, SIAE) je nezávislý výzkumný ústav, který provádí rozvojové a výzkumné projekty na poli rozvoje teorie a praxe vzdělávání dospělých. Poskytuje expertízy pro rozhodování Rady odborníků na vzdělávání dospělých a funguje jako poradenská služba organizacím zapojených do vzdělávání dospělých. Ministerstvo pro práci, rodinu a sociální věci (MoLFSA) je také zapojeno do DPV. Za vzdělávání dospělých zodpovídá Ředitelství pro trh práce a zaměstnanost v sektoru celoživotního vzdělávání a stáží. Sektor zodpovídá za vzdělávání a přípravu nezaměstnaných lidí a další ohrožené skupiny na pracovním trhu. Výkonná agentura, Služba zaměstnanosti, zodpovídá za realizaci práva na vzdělání ohrožených skupin. Úlohu sociálních partnerů (komor, obchodních služeb, odborů)v dalším profesním vzdělávání a přípravě (DPV) a vzdělávání dospělých koordinuje Ministerstvo pro práci, rodinu a sociální věci (MoLFSA). Komory organizací zaměstnavatelů, které zastupují zaměstnavatele v sociálním dialogu a realizují technické, rozvojové a poradní činnosti v oblasti odborného vzdělávání. Připravují normy znalostí, dovedností a schopností pro certifikační systémy. V jejich pravomoci se konají zkoušky vedoucích řemeslníků, mistrů a řídicích pracovníků, kteří představují nejběžnější formy dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV). Organizují zkoušky a certifikace kvalifikací řemeslných činností, které nevyžadují zkoušku na úrovni vedoucího řemeslníka. Obě komory (Komora obchodu a průmyslu a Komora řemesel) také fungují jako organizátoři a poskytovatelé neformálního odborného vzdělávání a přípravy. Celostátně platná osvědčení nenabízejí. Odbory jsou zákonem omezeny na úroveň partnera v postupu certifikace státních odborných kvalifikací. Nezávisle organizují a poskytují vzdělávání a přípravu odborovým aktivistům. Se zavedením sociálních partnerství do odborného vzdělávání a přípravy hrají zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců důležitou roli a jsou také zastoupeni ve státních orgánech. 20

Lokální úroveň (městské úřady) není zahrnuta do plánování politiky vzdělávání dospělých a přípravy opatření k její realizaci. Většina městských úřadů v této oblasti postrádá strategie nebo řídicí struktury. Po přechodu na tržní hospodářství nevytvořili sociální partneři ve Slovinsku žádný vyhrazený fond. Z doby před transformací byl zachován Vzdělávací fond pro pracující a řemeslníky. Zaměstnavatelé do něj přispívali 1 % z hrubých mezd zaměstnanců, ale tento fond ukončil svoji činnost ve druhé polovině roku 2008. V poslední době některé městské úřady vytvořily fondy dobrovolné. Zákon o zaměstnaneckém poměru (2013) poskytuje všem zaměstnancům 1 den volna z práce po dobu prvního pokusu o složení zkoušky; přičemž další pobídky ke vzdělávání mají být zahrnuty v kolektivních smlouvách. Od roku 2004 je důležitým zdrojem financování vzdělávání dospělých Evropský sociální fond (ESF), ale vlivem složitých administrativních postupů zůstává z velké míry nevyužit. Slovinské odbory peníze na DPV neposkytují. Zabývají se hlavně vzděláváním svých odborových představitelů, členů výborů a předsedů odborových organizací (nabízejí jim základní vzdělávání). V zásadě však vzdělávání podporují a snaží se posilovat povědomí o důležitosti celoživotního vzdělávání. Jedním z cílů aktivního zapojení oborů do dění v oblasti dalšího vzdělávání a přípravy zaměstnanců společností a organizací je motivace zaměstnanců. V této souvislosti jsou zapojeny do propagování veřejné debaty a diskuze o politice související s těmito tématy. DPV je ve Slovinsku silně zakotveno v podobě státního odborného dokumentu, jakožto zcela rovnoprávná oblast systému vzdělávání, a označuje se za klíčový prvek celoživotního vzdělávání v Hlavních plánech vzdělávání dospělých, které každý rok schvaluje slovinský parlament. Díky tomuto dokumentu a uvolnění více zdrojů pro DPV byly dosaženy čtyři hlavní cíle: Zlepšení přístupu ke vzdělávání a učení; Zlepšení kvality vzdělávání a přípravy prostřednictvím zmodernizovaných programů, osnov a katalogů znalostí ze "strategických kurzů" celoživotního vzdělávání; Rozvoj úrovní vzdělávání pro starší osoby; Uznávání předchozího vzdělávání dospělých, díky kterému mohou získávat státní odborné kvalifikace (Zákon o státních odborných kvalifikacích z roku 2006). Zodpovědnost za rozvoj a realizaci DPV v současné době sdílí stát se sociálním partnery. Ministerstvo vzdělávání, vědy a sportu zodpovídá hlavně za legislativu v oblasti formálního DPV, přičemž Ministerstvo pro práci, rodinu, sociální věci a rovné příležitosti zodpovídá za certifikační systém státních odborných kvalifikací (NVQ). Sociální partneři jako slovinská Obchodní a průmyslová komora a Komora řemesel jsou organizace, které zastupují zaměstnance ve společenském dialogu a vykonávají technické, rozvojové a poradní činnosti v odborném vzdělávání. Odbory jsou taktéž zapojeny, avšak věnují se pouze certifikaci státních odborných kvalifikací (EQUAVET Slovenia, str. 3). Úlohu sociálních partnerů (komor, obchodních služeb, odborů) v DPV a vzdělávání dospělých vůbec koordinuje Ministerstvo pro práci, rodinu, sociální věci a rovné příležitosti. Komory zaměstnavatelů zastupují zaměstnavatele v sociálním dialogu a realizují technické, rozvojové a poradní činnosti v oblasti odborného vzdělávání připravují normy znalostí a dovedností pro certifikační systém. V jejich pravomoci se konají zkoušky vedoucích řemeslníků, mistrů a řídicích pracovníků. Organizují zkoušky a certifikace kvalifikací řemeslných činností, které nevyžadují zkoušku na úrovni vedoucího řemeslníka. Obě komory (Komora obchodu a průmyslu a Komora řemesel) také fungují jako organizátoři a poskytovatelé neformální odborného vzdělávání a přípravy. Celostátně platná osvědčení nenabízejí. Odbory jsou zákonem omezeny na úroveň 21

partnera v postupu certifikace státních odborných kvalifikací. Nezávisle organizují a poskytují vzdělávání a přípravu odborovým aktivistům. Se zavedením sociálních partnerství do odborného vzdělávání a přípravy hrají zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců důležitou roli a jsou také zastoupeni ve státních orgánech. Během dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) mohou dospělí získávat kvalifikace v tradičním/formálním školním systému a v certifikačním systému, který je určen výhradně pro dospělé. Tyto dva systémy (škola a certifikace) se doposud nespojily (Refernet Slovenia, 2011). Hlavními poskytovateli formálního DPV na základní úrovni jsou "lidové" střední školy. Hlavními poskytovateli na vyšší středoškolské úrovni jsou školy, které poskytují programy v počátečním vzdělávání a opět "lidové" střední školy. Dospělí na vyšších odborných vysokých školách nebo univerzitách a samostatných ústavech vyššího vzdělávání studují jako externí studenti. Všechny programy kromě základní školy si dospělí studenti hradí. Existují velké rozdíly v systémech zajišťování kvality formálního vzdělávání a přípravy (po absolvování se získává státní osvědčení nebo diplom), veřejně akreditovaných neformálních vzdělávacích kurzů a neformální přípravy bez veřejné akreditace. Mechanismy zajišťování kvality ve formálním DPV se neliší od obdobných mechanismů v počátečním vzdělávání. Poskytovatelé vzdělávání dospělých musí být v případě formálních a neformálních programů akreditováni a uvedeni ve státním registru, který vede Ministerstvo vzdělávání, vědy a sportu. Akreditace je možná pouze na základě prokázané schopnosti (učitelé, zařízení) realizovat programy. Kromě toho se nedávné projekty vzdělávání dospělých podporované Evropským sociálním fondem zaměřily na sebehodnocení poskytovatelů vzdělávání. Zvláštní cenu uděluje výzkumný ústav SIAE za vynikající úspěchy organizací a jednotlivců při zajišťování kvality vzdělávání dospělých (Refernet Slovenia 2011, str. 68). 4.1.1 Finanční nástroje Slovinský Fond lidských zdrojů a vzdělávání představuje ústřední státní řídicí ústav pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Nabízí stipendia pro studium a výzkum, zvýšenou mezinárodní mobilitu studentů a výzkumníků, poskytuje finanční pobídky zaměstnavatelům k rozvoji lidských zdrojů, odměňuje dokonalost a poskytuje aktuální informace a pomáhá budovat síť pro minimalizaci překážek mobility studentů, výzkumníků a zaměstnanců. Fond aktivní politiky zaměstnanosti slouží k financování APZ. 4.1.2 Právní nástroje Rozhodnutí o Hlavním plánu vzdělávání dospělých v Republice Slovinsko v letech 2013 2020. Toto je jeden z nejdůležitějších strategických dokumentů pro plánování a realizaci DPV ve Slovinsku. Nový "Hlavní plán vzdělávání dospělých" (MPAE 2013-2020), jehož vypracování vychází ze zákona o vzdělávání dospělých, určuje priority, stanovuje cílové skupiny a nastavuje měřítka pro každou z nich. Kromě toho stanovuje finanční rámec na několik let dopředu. Na základě tohoto nového plánu (MPAE) se připravuje Hlavní roční plán vzdělávání dospělých, který stanovuje státní zájem na vzdělávání dospělých, aktivity 22

nezbytné pro realizaci vzdělávání dospělých a poskytuje stabilní financování z veřejných zdrojů. Vzdělávací programy pro nezaměstnané. Programy formálního vzdělávání a přípravy poskytované prostřednictvím Vzdělávacího programu pro nezaměstnané jsou nejvýznamnějším opatřením poskytování DPV z úrovně státu. Děje se tak již od roku 1997 (původně jako Program 5000). Zaměřuje se na nezaměstnané lidi, žáky předčasně opouštějící vzdělávání, osoby bez odborných kvalifikací nebo s kvalifikacemi, po kterých není na pracovním trhu poptávka, anebo osoby nezaměstnané déle než šest měsíců. Počet míst a studijních oborů vychází z poptávky na oblastních trzích práce, odborných a osobních dovedností nezaměstnaných účastníků, možností úspěšného absolvování programu a nákladů na programy. Zájmy nezaměstnaných se berou v úvahu podle možností. Cíle, délka a certifikace programů vycházejí z formálních programů a možností jejich poskytovatelů. Roční program vzdělávání dospělých (AAEP) schvaluje vláda a stanovuje programy vzdělávání a přípravy, účast dospělých, základní infrastrukturu a peníze, včetně priorit pro jednotlivé roky (zlepšování gramotnosti, zvyšování úrovní vzdělání, realizace ověřování a uznávání neformálního vzdělávání, rozvoj sítí veřejných poskytovatelů vzdělávání dospělých). Pokyny pro úpravu programů dálkového studia na odborných vysokých školách (Official Gazette of RS, č. 43/12). Pro některé hlavní charakteristiky osnov DPV platí, že státní osnovy pro všechny úrovně vzdělávání ve formálním školním systému jsou stejné. Prostřednictvím příslušných zvláštních směrnic ministr vzdělávání, vědy a sportu stanovuje pravidla pro upravování vzdělávání dospělých. Tyto úpravy zahrnují změny organizace, doby trvání a hodnocení znalostí a dokumentace. Postup úpravy je stanoven a před zahájením úprav musí proběhnout úvodní povinný pohovor s dospělými kandidáty. Úpravy připravují učitelé. Operační program rozvoje lidských zdrojů pro období 2007 2013. Priority vývoje programů jsou následující: (a) podpora podnikatelských schopností a přizpůsobivosti, (b) prosazování zaměstnatelnosti uchazečů o práci a ekonomicky aktivních lidí, (c) rozvoj lidských zdrojů a celoživotního vzdělávání a (d) posilování společenského začlenění. 4.1.3 Administrativní nástroje 1. Síť formálního vzdělávání. Kvalifikace určují ve školním systému úroveň vzdělání (základní, vyšší středoškolská a terciární), náplň odborné kvalifikace a druh všeobecných, profesních a odborných znalostí, dovedností a schopností. Úrovně, jejich role, hlavní prvky a osvědčení vydávaná po absolvování programu se neliší od počátečního vzdělávání. Statistické údaje ukazují, že v letech 2009 a 2010 se věnovalo formálnímu vyššímu středoškolskému vzdělávání 14 039 23

dospělých, přičemž 66,4 % dospělých studovalo ve čtyřletých technických programech a tříletých programech odborného vzdělávání a přípravy. 2. Státní certifikační systém. Dospělí mohou získávat státní odborné kvalifikace (NVQ) i prostřednictvím certifikačního systému NVQ pro povolání nezahrnutá do programů formálního vzdělávání. Státní odborné kvalifikace určují obsah odborné kvalifikace a druh všeobecných a odborných znalostí, dovedností a schopností. V případě určitých výjimek je možné získat kvalifikace prostřednictvím certifikačního systému i odborného středoškolského vzdělávání. 3. Program vzdělávání mladých dospělých osob (PLYA) je státem schválený program neformálního vzdělávání nezaměstnaných ve věku 15 až 25 let, kteří nemají žádnou odbornou kvalifikaci nebo schopnosti a čelí společenskému vakuu vlivem nedostatku podpory a pomoci od svého okolí. Základním účelem programu je pomáhat osobám, které předčasně opustily vzdělávání překonávat sociální vyloučení, ve kterém se nacházejí, a motivovat je k pokračování ve studiu a jeho řádnému ukončení a tím k získání odborných kvalifikací nebo stupně vzdělání. Program dále naplňuje potřeby mladých tak, že je vybavuje dovednostmi a schopnostmi, které jsou nezbytné pro hledání práce a vstup na trh práce. 4.1.4 Informační nástroje Portál Eurydice http://www.eurydice.si/ Síť Eurydice poskytuje informace o evropském vzdělávacím systému a jeho politikách a analyzuje jej. Vydává pravidelné studie různých aspektů evropských vzdělávacích systémů a poskytuje podrobné popisy systémů v každé zúčastněné zemi. Od roku 2013 jej tvoří 40 národních jednotek ve všech 36 zemích, které jsou zapojeny do programu celoživotního vzdělávání EU. Portál státních odborných kvalifikací http://www.npk.si Informace o státních odborných kvalifikacích (NVQ) pro žadatele a zaměstnavatele. K dispozici jsou i katalogy státních odborných kvalifikací. Slovinský Fond lidských zdrojů a vzdělávání http://www.sklad-kadri.si/ Fond poskytuje aktuální informace o možnostech rozvoje lidských zdrojů, nabízí stipendia pro studium a výzkum, zvyšuje mezinárodní mobilitu studentů a výzkumníků a poskytuje finanční pobídky zaměstnancům na rozvoj lidských zdrojů. Statistický úřad Republiky Slovinsko http://www.stat.si/eng/index.asp Úkolem slovinského Statistického úřadu je poskytovat orgánům a organizacím veřejné správy, hospodářství a veřejnosti kvalitní, včasné a mezinárodně porovnatelné údaje o situaci a trendech v ekonomické, demografické a sociální oblasti, včetně údajů o životním prostředí a přírodních zdrojích. Údaje pro potřeby země a pro šíření v zahraničí se poskytují za přiměřených nákladů. Úřad vykonává činnosti na úrovni státní statistiky na základě Zákona o státní statistice (1995, 2001) a schválených postupů, které vyplývají ze Střednědobého programu statistického průzkumu 2013-2017. S pomocí oprávněných poskytovatelů slovinský Statistický úřad poskytuje orgánům a organizacím 24

veřejné správy, hospodářství a veřejnosti údaje o stavu a trendech v ekonomické, demografické a sociální oblasti, včetně údajů o životním prostředí a přírodních zdrojích. Ústav Republiky Slovinsko pro odborné vzdělávání a přípravu (CPI) http://www.cpi.si/en/ Ústav Republiky Slovinsko pro odborné vzdělávání a přípravu (CPI) je ústřední státní ústav na poli odborného vzdělávání a přípravy. Zodpovídá za propojování sociálních partnerů a podporuje rozvojové, výzkumné, realizační a systémové procesy, které zvyšují kvalitu odborného vzdělávání a přípravy občanů Slovinska v kontextu celoživotního vzdělávání. CPI tak přispívá k rozvoji jednotlivců a společnosti jako celku. Ústav pro vzdělávání dospělých (SIAE) http://www.acs.si/index.sgi?lang=4 Ústav pro vzdělávání dospělých (SIAE) je hlavní státní ústav pro výzkum a rozvoj, kvalitu ve vzdělávání, poradenství a ověřování a propagační a informační aktivity na poli vzdělávání dospělých. Ústav navrhuje odborné základy a hodnocení a sleduje rozvoj vzdělávacího systému dospělých, rozvíjí různé neformální a formální formy vzdělávání, rozvíjí programy na podporu gramotnosti dospělých a věnuje značnou pozornost zlepšování přístupu ohrožených skupin dospělých ke vzdělávání. Během této činnosti rozvíjí nezbytnou infrastrukturu na podporu vzdělávání, rozvíjí modely sebehodnocení kvality a ověřování předchozího vzdělání a poskytuje odborné vzdělávání a přípravu dospělým učitelům. Ústav informuje odborníky a širokou veřejnost o všech těchto procesech a úspěších a přispívá k širšímu povědomí o důležitosti a roli vzdělávání dospělých. 4.1.4.1 Projekty ESF Projekt "EmployID" https://empoloyid.eu EmployID je výzkumný projekt na podporu veřejných služeb zaměstnanosti a jejich zaměstnanců ve smyslu přizpůsobování se změnám v jejich práci. Činí tak prostřednictvím podpory rozvoje jejich odborných schopností. Cílem projektu je podporovat pracovníky veřejných služeb zaměstnanosti a jejich organizace při aktivním zapojování se do procesů transformace odborných profilů, a to cestou podpory následujících činností: Nahlížení/vyhodnocování vlastních zkušeností jako "zaujímaní postoje a vytváření postoje"; budování kontaktů/účast v širších komunitách a budování nových odborných profilů společně s ostatními; šíření získaných poznatků, zejména pomocí nových přístupů, jako hromadné otevřené online kurzy (MOOC) a budování struktur; osvojování nových dovedností se zaměřením na usnadňování vzdělávání ostatním přechodem od tradičních modelů na bázi silného řízení k intervizním modelům (tj. posilování role kolegů pomocí kolegů-poradců); měření, sběr, analýza a vykazování údajů o prakticích a jejich různých kontextech s cílem optimalizovat vzdělávání o procesech transformace identity napříč Evropou a propojit transformaci identity s výkonem organizace (a stávajícími systémy měření výkonu). Projekt "SEA - Agentura sociálního hospodářství" http://www.ita-slo.eu Hodnota projektu SEA spočívá v rozvoji inovativního systému, který poskytuje ohroženým lidem možnost zaměstnanosti v činnostech, které přispějí k rozvoji sociálního hospodářství a společného systému sociální a profesní integrace. Celkovým cílem projektu je vytvořit systém návratu ohrožených osob na trh práce. V souvislosti se všeobecnými aspekty projektu budou plněny konkrétní cíle na obou stranách hranice: 25

posilovat vazby mezi veřejnými subjekty, připravovat nové strategie pro integraci zaměstnanosti ohrožených skupin, kvantitativní a kvalitativní zlepšování zaměstnanosti v nových oblastech sociální ekonomiky, příprava společných politik sociální integrace a udržitelného rozvoje. Cílovými skupinami jsou sociální podniky, ohrožené skupiny, instituce poskytující služby na podporu integrace zaměstnanosti, veřejné instituce, sdružení a dobrovolné organizace. Projekt "Rozvoj a propagace služeb a nástrojů pro celoživotní rozvoj kariéry nezaměstnaných, uchazečů o práci a dalších neaktivních lidí" http://www.ess.gov.si/o_zrsz/projekti_zavoda/projekt?aid=491 Účelem projektu je zabezpečovat a posilovat činnosti v oblasti celoživotního kariérového poradenství (LCO) nezaměstnaných, uchazečů o práci a neaktivních lidí a motivovat jednotlivce k aktivnímu přístupu k řešení své vlastní nezaměstnanosti. Projekt podporuje jednu z hlavních služeb pracovního trhu prostřednictvím celoživotního rozvoje kariéry. Projekt také věnuje zvláštní pozornost rozvoji programů pro neaktivní lidi s cílem propagovat jejich opětovnou aktivizaci na trhu práce a posílit síť poskytovatelů dostupných programů upravených služeb pro cílovou skupinu LCO. Projekt "Podpora zaměstnatelnosti, vzdělávání a sociální integrace imigrantů a jejich rodin." http://www.ess.gov.si/o_zrsz/projekti_zavoda/projekt?aid=122 Cílem projektu je upevňovat rovnost pracovních příležitostí pro imigranty s cílem zlepšit jejich sociální integraci a ekonomickou nezávislost, omezit vyloučení ze společnosti a porušování práv pracovníků. Klíčové aktivity pro dosahování cílů projektu jsou následující: nábor a příprava poradců a informátorů pro vybudování a provoz "Informačního místa pro cizince" uprostřed Lublaně a mobilních středisek v kariérních střediscích služeb zaměstnanosti a tisk brožur; příležitosti k samostatně výdělečné činnosti a podnikání ve Slovinsku; příprava vícejazyčných webových stránek pro imigranty, organizace vzdělávání za účelem poskytování informací imigrantům na místní úrovni; nabídka dalších bezplatných služeb, jako poskytování informací a poradenství, postupy právní pomoci při prosazování a ochraně práv pracovníků, obhajoba, chyby registrace na úrovni řídicích orgánů a soudních orgánů, příprava na kariérní změnu v nejvíce ohrožených cílových skupinách pracovníků imigrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl. Projekt "Modernizace a rozšiřování odborných standardů a katalogů" Cílem projektu Modernizace a rozšiřování odborných standardů a katalogů je vytvořit efektivní systém integrace pracovního trhu a vzdělávání a integrace stávajících struktur vzdělávání vedoucí k omezení strukturálních nerovnováh a zlepšení pracovní a geografické mobility a pracovních příležitostí. Činnosti realizované v rámci projektu jsou následující: Příprava a hodnocení nových odborných standardů a katalogů státních odborných kvalifikací (NVQ) v odborném kontextu, analýza úrovní vzdělání profesí a potřeb pracovního trhu, jakožto základ rozvoje odborných standardů a vzdělávacích programů, prosazování certifikačního systému, konference, sympózia, semináře, vzdělávání, systém umisťování pro určování potřeb zaměstnavatelů. 4.1.4.2 Mediální kampaně Týden celoživotního vzdělávání (LLW) http://llw.acs.si Slovinský týden celoživotního vzdělávání je nejvýznamnější propagační kampaň na poli vzdělávání ve Slovinsku. Partneři této složité aktivity se odhodlali zvýšit veřejné 26

povědomí o důležitosti vzdělávání ve všech obdobích života a ve všech rolích, které člověk má jako osobnost nebo člen rodiny, na pracovišti nebo ve společnosti jako celku. Televizní seriál "Toto bude moje profese" http://www.rtvslo.si/modload.php?&c_mod=rtvoddaje&op=web&func=read&c_id=25509 Státní televize připravila a odvysílala seriál s názvem "Toto bude moje profese", který byl vytvořen ve spolupráci s Ministerstvem práce. Vysílaný seriál měl 30 dílů, ve kterých bylo představeno 55 různých profesí. 4.2 Hlavní aktéři DPV Hlavní aktéři DPV jsou: Ministerstvo vzdělávání, vědy a sportu Ministerstvo pro práci, rodinu, sociální věci a rovné příležitosti Komora řemesel a drobného podnikání ve Slovinsku Obchodní a průmyslová komora Slovinska (CCIS) Slovinský ústav pro vzdělávání dospělých (SIAE) Více viz Příloha C. 4.3 Hlavní změny v systému během posledních 5 let a připravované změny Největší problém v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) je neregulovaný systém financování. Na základě doporučení Bílého papíru o vzdělávání ve Slovinské republice z roku 2011 vzniká potřeba nalézat nebo poskytovat nové zdroje financování vzdělávání dospělých, potřebné poté, kdy vyprší současné způsoby financování ESF. Na základě Rozhodnutí z Hlavního plánu vzdělávání dospělých ve Slovinské republice v letech 2012 2020 byly stanoveny následující prioritní oblasti v DPV: zvyšování zapojení dospělých s neúplným základním vzděláním do programu základního vzdělávání na bázi odborných vzdělávacích programů nebo do programů zakončených odbornou kvalifikací, prosazování zlepšování profesního vzdělávání, zvyšování podílu dospělých s ukončenými čtyřmi roky střední školy, zvyšování podílu dospělých s ukončeným vysokoškolským vzděláním, nalézání a uznávání různých způsobů získání znalostí. Prioritní cílové skupiny budou tvořit méně vzdělané a nezaměstnané osoby starší 45 let a mladí lidé, kteří opouštějí školy předčasně (Rozhodnutí 2013 2020). Ministerstva, odborné orgány a dodavatelé plní tyto cíle takto: zavádějí opatření na podporu řádného absolvování základní školy pro dospělé a nižšího odborného vzdělávání, prosazují hodnocení a uznávání dovedností získaných cestou formálního a neformálního vzdělávání, otevírají možnost společného financování přípravy na čtyřleté středoškolské studium a vzdělávání po střední škole s důrazem na nedostatečné oblasti, které připravují e-learning, rozvíjejí různé formy mobilního vzdělávání (ibid). 27

Na poli středoškolského vzdělávání Rozhodnutí otevírá možnost společného financování středoškolského vzdělávání pro všechny dospělé mladší 55 let prostřednictvím veřejných fondů: pro zaměstnance, kteří využívají tohoto práva poprvé jako dospělí studenti, a pro nezaměstnané s jakoukoliv formou nezaměstnanosti, pokud jde o řešení strukturální nerovnováhy (ibid). Jakožto důležitá oblast Rozhodnutí 2013 2020 také poskytuje právo na bezplatné informace a poradenství před, během a po vzdělávání, bude zajišťovat zavádění nových modelů poradenství pro ohrožené dospělé osoby (starší dospělé osoby, nedostudovaní studenti), pro tento účel budou vytvořeny různé odborné metody a materiály (ibid). 4.4 Odkaz na státní dokumenty, strategie, zákony atd. Hlavní dokumenty, strategie a zákony dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV): Zákon o organizaci a financování vzdělávání; Zákon o vzdělávání dospělých; Státní zákon o odborných kvalifikacích; Zákon o bakalaureátu; Zákon o odborném vzdělávání po střední škole; Zákon o vyšším vzdělávání; Zákon o pracovních poměrech; Zákon o řízení pracovního trhu; Zákon o kolektivních smlouvách; Rozhodnutí o Hlavním plánu vzdělávání dospělých v Republice Slovinsko v letech 2012-2020. Bílý papír o vzdělávání ve Slovinské republice 2011; (Odkazy naleznete v Příloze D) 28

5 DPV ve vztahu k vybraným skupinám na trhu práce 5.1 Situace vybraných skupin na trhu práce Osoby samostatně výdělečně činné Služby zaměstnanosti vedly v letech 2007 2013 program na podporu samostatné výdělečné činnosti. V rámci programu v této době vlastní pomoci dostávalo dotace 23 316 nezaměstnaných a uchazečů o práci. Program skončil v roce 2014. V roce 2011 tvořili osoby samostatně výdělečně činné 12,6 % všech zaměstnaných osob ve Slovinsku. Příčinu tohoto nárůstu během posledních let lze nalézt v programu ESS, který vynaložil mnohem více peněz na příspěvky osobám samostatně výdělečně činným. Druhý důvod, který ovlivnil mnohem více samostatně výdělečně činných osob, spočívá v nových náborových metodách zaměstnavatelů, kteří upřednostňují osoby se statusem "soukromý podnikatel". Tento status umožňuje zaměstnavateli ukončit obchodní vztah se samostatně výdělečně činnou osobou a současně má vůči ní méně povinností ve smyslu přestávek, dovolené, vzdělávání, atd. Lidé s postižením Zaměstnávání lidí s postižením upravuje ve Slovinsku Zákon o pracovním poměru a Zákon o odborné rehabilitaci a zaměstnávání postižených osob, ve kterém jsou popsána práva a podmínky spojené se zaměstnáváním těchto osob. Podle Zákona o pracovním poměru musí mít osoby s postižením rovné zacházení jako ostatní zaměstnanci. Na základě Zákona o odborné rehabilitaci a zaměstnávání postižených osob a v souvislosti se snahou zachovávat a vytvářet nová pracovní místa pro postižené osoby poskytuje Slovinská republika zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více postižených osob, než kolik vyžadují nařízení, finanční pomoc. Kromě zaměstnávání v běžných společnostech existují také společnosti, které zaměstnávají hlavně postižené osoby. Zaměstnavatelé, kteří plánují nábor a zaměstnávání postižených osob, musí zohlednit kodex mezinárodní organizace práce ve vztahu k řízení postižených na pracovišti, aby byly pro ně zajištěny shodné příležitosti, včetně náboru a zachování pracovního místa. Pracovní místa vhodná pro postižené osoby jsou taková, ve kterých není z hlediska prohlášení o hodnocení bezpečnosti a rizik tělesné postižení překážkou pro shodné vykonávání práce. Akční program pro postižené osoby 2007 2013 uznává fakt, že postižené děti a dospělí jsou méně integrováni a mají nižší úroveň vzdělání. Konkrétně pak uvádí: ( ) jejich zastoupení ve strukturách středoškolského a vyššího vzdělávání je obzvláště nízké. Zapojení do procesu středoškolského a vyššího vzdělávání je výzvou z hlediska shodných příležitostí pro postižené osoby v celém vzdělávacím systému. Opatření, která by měla být realizována, aby nastala změna, jsou všeobecná a zahrnují, kromě jiného, potřebu bezbariérového prostředí, přístup k dostupné studijní literatuře, právo na tlumočníka, přístup k indukční smyčce, atd. Po absolvování základního vzdělání mohou postižené děti a mladí lidé pokračovat v systému středoškolského vzdělávání nebo profesního vzdělávání a přípravy. Na úrovni středoškolského vzdělávání využívají děti se zvláštními potřebami upravené programy všeobecného středoškolského nebo odborného vzdělání s další odbornou pomocí. Kromě práva na další odbornou pomoc (max. 3 hodiny týdně) může organizace vzdělávacího procesu na středoškolské úrovni zahrnovat osobní pomoc ve škole, menší počet žáků ve třídě, používání upravených učebních pomůcek a upravených studijních materiálů. Lidé s nízkou kvalifikací Starší osoby a osoby s omezenou kvalifikací jsou častěji vystaveny dlouhodobé nezaměstnanosti a mají méně příležitostí ke vzdělávání. Výzkum statusu lidí z hlediska 29

věku a vzdělání ukazuje, že tyto dva parametry mají silný vliv na status člověka na pracovním trhu, tedy je-li daný člověk zaměstnaný, nezaměstnaný nebo neaktivní. V roce 2012 bylo zaměstnaných 74 % lidí s terciárním vzděláním, přičemž 5 % z nich práci nemělo a neaktivních bylo 21 %. Na druhou stranu se ale také ukázalo, že z lidí se základním nebo nižším vzděláním bylo 25 % zaměstnaných, 4 % nezaměstnaných a 71 % neaktivních (Statistični urad Republike Slovenije, 2013). Míra nezaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací je vyšší než lidí se středoškolským nebo terciárním vzděláním. Jejich průměrné mzdy jsou také nižší. Nízké vzdělání znamená vysoké riziko chudoby. Lidé s nízkou kvalifikací vykazují v průměru nižší úrovně gramotnosti než lidé se vzděláním vyšším. Zapojení lidí s nižším vzděláním do procesu dalšího formálního a formálního vzdělávání je nízké, což je vývojový problém. Lidé s omezenou kvalifikací ve Slovinsku obvykle pracují v základních profesích, obvykle čistí, vykonávají jednoduché práce na stavbách, ve službách, zemědělství, rybářství, atd. V roce 2008 bylo zastoupení lidí s omezenou kvalifikací z hlediska celkového počtu zaměstnaných osob nejvyšší ve stavebnictví, a to vysoce nad slovinským průměrem. Osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené a osoby pečující o osobu blízkou Na základě Zákona o ochraně rodičů a pomoci rodinám a Nařízení o postupu uplatňování práv na pomoc rodinám mají rodiče ve Slovinsku právo na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou. Mateřská dovolená je dovolená určená k přípravě na porod, péči o dítě ihned po narození a následné ochraně zdraví matky a novorozence. Právo na mateřskou dovolenou má matka dítěte a za určitých podmínek i otec dítěte nebo jiná osoba, případně jeden z prarodičů dítěte. Mateřská dovolená trvá 105 dnů. Matka zahájí mateřskou dovolenou 28 dnů před plánovaným dnem porodu. Otcovská dovolená je vyhrazena pro otce, aby se mohli starat o matku a novorozence. Otec má právo na otcovskou dovolenou v délce 90 kalendářních dnů (bez ohledu na počet současně narozených dětí), přičemž prvních 15 dnů si musí vybrat do šesti měsíců věku dítěte nebo pouze ve výjimečných případech až do dvanácti měsíců věku (tj. tato část otcovské dovolené musí být vybrána). Zbývajících 75 dnů lze využít maximálně do tří let věku dítěte. Za 15 dnů otcovské dovolené, které otec využívá do šestého nebo dvanáctého měsíce života dítěte, poskytuje stát otcům náhradu, včetně dnů, které lze využít až do tří let věku dítěte. Stát zajišťuje platby sociálního pojištění, které jsou vyšší než minimální mzda. Rodičovská dovolená je dovolená určená pro další péči o dítě po vypršení mateřské dovolené. Právo na ni mají oba rodiče a za určitých podmínek další osoba nebo jeden z prarodičů dítěte. Každý rodič má nárok na rodičovskou dovolenou v délce 130 dnů. Matka může převést otci 100 dnů rodičovské dovolené, avšak zbývajících 30 dnů převést nelze. Otec může převést matce 130 dnů své rodičovské dovolené. Jeden z rodičů tuto dovolenou využívá ihned po ukončení mateřské dovolené. Pokud neexistuje nárok na mateřskou dovolenou, nárok na dovolenou rodičovskou vzniká ihned po dosažení 77 dnů věku dítěte. Právo na kompenzaci během péče o dítě náleží rodiči a pěstounovi nebo opatrovníkovi, který se o dítě stará, případně manželovi nebo partnerovi, který žije ve společné domácnosti a stará se o dítě své partnerky. Toto právo lze využívat až od 18 let věku dítěte a po dobu trvání rodičovských práv. Právo na odměnu za péči o člena rodiny pokrývá v každém případě až sedm pracovních dnů v případě dětí mladších sedmi let. V případě dětí starších, které jsou středně nebo silně mentálně postižené a fyzicky postižené se tato doba prodlužuje až na 15 pracovních dnů. Mladí lidé do 25 let 30

Většina mladých lidí začíná aktivně hledat zaměstnání po dosažení 20. roku věku a mnohem intenzivněji pak po dosažení 25 let věku, avšak je pravda, že nezaměstnanost mládeže ve Slovinsku stoupá. Stejně tak platí, že osoby mladší 25 let (studenti, kteří opouštějí školy předčasně) jsou uváděni v Rozhodnutí o státním programu vzdělávání dospělých (2013 2020) jako jedna z cílových skupin. Nezaměstnanost mládeže je velký problém Slovinska. Více se jí věnujeme na str. 12. Osoby ve věku 50 65 let Osoby starší 50 let představují jednu z ohrožených skupin. Ve Slovinsku vykazují nízkou aktivitu na pracovním trhu starší i mladí lidé. Nízká aktivita (nebo vysoká neaktivita) je důsledkem "mladých" důchodců a "starých" studentů, což je charakteristika Slovinska (Statistični urad Republike Slovenije, 2013). V roce 2012 bylo z lidí ve věku 15 24 a 55 64 let asi 65 % neaktivních, zatímco podíl lidí aktivních ve věkové skupině 25 54 let byl asi 9 %. Jestliže porovnáme starší (55 64 let) a mladší (15 24 let) generaci, vidíme mírně vyšší podíl nezaměstnaných osob (7 %) mezi mladými než staršími (2 %) a mírně vyšší podíl zaměstnaných osob (33 %) mezi staršími než mezi mladými (27 %). Problém, kterému tato skupina čelí, spočívá v tom, že mezi osobami staršími 45 let existuje velké zastoupení lidí s nižším vzděláním, což představuje z hlediska další zaměstnanosti rostoucí problém. Tato cílová skupina se obtížněji přizpůsobuje novým pracovním požadavkům, zejména pokud nemáte klíčové nebo požadované odborné dovednosti. Z hlediska vzdělávání a přípravy, dospělí v této věkové skupině mají stejná práva jako všichni ostatní zaměstnanci, ale společnosti, které zaměstnávají osobu starší 50 let nebo ji zajistí vzdělávání, dostávají určité výhody. Slovinský fond pro lidské zdroje a vzdělání realizuje programy společného financování vzdělávání zaměstnanců s cílem podporovat větší zapojení společností a jednotlivců do dalšího vzdělávání a přípravy ve snaze docílit větší konkurenceschopnost a přizpůsobivost zaměstnanců. Společné financování probíhá za podpory Evropského sociálního fondu. Od roku 2004 však existují jiné cíle a míry společného financování než v době spuštění tohoto programu ze strany ESS. Část nákladů uhradí studující zaměstnanci ve věku 50 let a starší, přičemž vzdělávací programy budou poskytovat externí dodavatelé na území Slovinské republiky i mimo ni. Externí dodavatelé ve Slovinsku musí mít odpovídající akreditace pro vzdělávání anebo přípravu podle standardní klasifikace činností. 5.2 Účast, potřeby a problémy těchto skupin v DPV Zaměstnanci Skupina zaměstnanců ve věku 15 65 let zahrnuje většinu pracujících lidí v zemi. Jejich status závisí na druhu vykonávané práce. Každý zaměstnanec má podle Zákona o pracovním poměru právo na vzdělávání a přípravu. Zaměstnavatel zodpovídá za poskytování vzdělávání pracovníkovi, zejména: Pracovník má právo na další vzdělávání, rozvoj a přípravu v souladu s potřebami pracovního procesu s cílem zachovat svoji rostoucí schopnost vykonávat smluvně dohodnutou práci, udržet si ji a zvyšovat svoji zaměstnatelnost. Pracovník je povinen tyto činnosti vykonávat. Zaměstnavatel je povinen poskytovat pracovníkům vzdělávání a přípravu podle potřeb pracovního procesu, případně pokud další vzdělávání a příprava mohou zabránit rozvázání pracovního poměru z kapacitních nebo obchodních důvodů. Na základě potřeb v oblasti vzdělávání, rozvoje a přípravy zaměstnanců má zaměstnavatel právo navrhovat zaměstnanci vzdělávání, další vzdělávání a přípravu a zaměstnanec má právo vystupovat jako kandidát. 31

Dobu trvání a průběh vzdělávání a práva stran během něj a po jeho absolvování budou upravena ve smlouvě o vzdělávání nebo v kolektivní smlouvě. Zaměstnavatel odesílající pracovníka do vzdělávacího nebo přípravného kurzu hradí související náklady. Každý zaměstnanec má také právo na volno po dobu studia, zejména pokud podstupuje vzdělávání, přípravu nebo vyšší přípravu v souvislosti se svým zaměstnáním, včetně pracovníka, který absolvuje vzdělávání, přípravu nebo vyšší přípravu ve svém vlastním zájmu, má právo na volno během přípravy na zkoušky. Pracovník podstupující vzdělávání nebo přípravu bude mít nárok na hrazené pracovní volno. Osoby samostatně výdělečně činné Samostatně výdělečná činnost se během posledních let stala jedním z opatření vedoucích ke snižování nezaměstnanosti. Stát podporuje samostatně výdělečnou činnost a současně poskytuje určité finanční pobídky, avšak pracovníci musí fungovat na pracovním trhu sami. Někteří zaměstnavatelé upřednostňují namísto běžného zaměstnání samostatně výdělečnou činnost, což znamená, že osoby samostatně výdělečně činné nesou náklady na pojištění a sociální zabezpečení. Osoby samostatně výdělečně činné také samy nesou náklady a zodpovědnost za svoji účast v dalším vzdělávání. Lidé s nízkou kvalifikací Nízká motivace lidí s omezenou kvalifikací ke vzdělání je problém. Lidé s omezenou kvalifikací jsou často nezaměstnaní z důvodu špatných zkušeností s formálním vzděláváním, nízké sebedůvěry a špatných návyků při učení. Jejich motivace je v porovnání s jinými skupinami mnohem nižší. Účast skupiny pracovního trhu s omezeným vzděláním není dobrovolná nebo nevychází z jejich vnitřních potřeb či zájmů. Reaguje na vnější tlaky v podobě nedostatečného vzdělání, které znemožňuje zaměstnanost, ztráty práce nebo poskytování nových pracovních příležitostí. Jsou více motivováni k certifikaci neoficiálně získaných znalostí. Významnou překážkou ve vzdělávání lidí s nízkou kvalifikací jsou náklady na jejich vzdělávání, které jsou pro ně příliš vysoké. Ve Slovinsku existují v rámci politiky aktivní zaměstnanosti různé vzdělávací programy pro lidi s omezenou kvalifikací. Patří mezi ně společné vzdělávání zaměstnanců v sektorech, které procházejí transformací. V rámci zvyšování úrovně vzdělávání, jak je uvedeno v Rozhodnutí o Státním programu vzdělávání dospělých (2013 2020), se věnuje pozornost hlavně zvyšování zapojení dospělých, kteří nedokončili základní školu, v programu dokončení základního vzdělání, v programech odborného vzdělávání a programech vedoucích k odborným kvalifikacím. Dosažené vzdělání významně ovlivňuje míru dalšího vzdělávání (viz Tabulka 14). Téměř dvě třetiny dospělých s terciárním vzděláním pokračovaly ve vzdělávání. Na druhou stranu, více než třetina lidí s vyšším středoškolským vzděláním a pouze o něco více než desetina lidí se základním vzděláním nebo se vzděláním nižším se zapojila do nějakého vzdělávání. V porovnání s rokem 2007 podíl dospělých s terciárním a vysokoškolským vzděláním zapojených do procesu dalšího vzdělávání poklesl o 4 procentní body. Míra účasti dospělých se základním vzděláním ve vzdělávání se nezměnila. 32

Tabulka 14. Podíl dospělých ve věkové skupině 25 64 let, kteří se dále vzdělávali, podle stupně dosaženého vzdělání, Slovinsko, 2011, % VZD/ČÁST Zapojeni do formálního vzdělávání Zapojeni do neformálního vzdělávání Zapojeni do formálního a neformálního vzdělávání Základní nebo N 13,0 13,1 nižší Vyšší 7,5 32,5 34,7 středoškolské Terciární 3,1 61,7 63,0 Celkem 2,4 34,8 36,3 N - Odhad je příliš nepřesný, tudíž jej nelze publikovat Zdroj: SORS Lidé s postižením Slovinský statistický úřad uvádí, že podíl postižených osob ve Slovinsku je asi 12 13 % veškerého obyvatelstva. Tento údaj se významně neliší od odhadů pro celou EU (Statistični urad Republike Slovenije, 2014). Ve Slovinsku jsou asi 4 % všech zaměstnanců postižení lidé (Statistični urad Republike Slovenije, 2014). Množství postižených zaměstnanců je přibližně stejné jako v minulých letech. Pracují v běžných podmínkách, které zahrnují práce ve veřejném a soukromém sektoru a systému povinných kvót zaměstnanosti postižených lidí (tj. zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnávat určité procento postižených lidí). Podle údajů Služby zaměstnanosti Slovinska (2014) se zastoupení postižených lidí v řadách registrovaných nezaměstnaných pomalu zmenšuje. V říjnu 2014 bylo registrováno více než 17 500 nezaměstnaných postižených osob. Od ledna do října roku 2013 bylo zaměstnáno více než 2600 postižených lidí, což byla úroveň zaměstnanosti v celém roce 2012, kdy bylo zaměstnáno méně než 2 700 postižených lidí. Strukturální problém postižených lidí spočívá hlavně v jejich dlouhodobé nezaměstnanosti, na kterou má vliv nízká úroveň vzdělání a vyšší věk těchto lidí. Ze všech nezaměstnaných postižených lidí je asi 80 % dlouhodobě nezaměstnaných (stejné množství jako v roce 2012). Ze všech postižených lidí je méně než 30 % zaměstnáno. Všichni ostatní jsou postižení důchodci nebo osoby, u kterých bylo oficiálně uznáno, že nemohou pracovat nebo vést samostatný život. V září roku 2014 bylo mezi zaměstnanými lidmi (kromě zemědělců) více než 30 800 postižených lidí. Vláda přijala Akční program pro postižené 2014 2021". Účelem tohoto akčního programu je prosazovat, chránit a zajišťovat kompletní a shodné využívání práv postižených osob a prosazovat respektování jejich důstojnosti. Vzdělávání je důležitou součástí sociálního soužití a nezávislosti všech lidí, včetně lidí postižených, a to na všech úrovních - předškolní, základní a střední, vysokoškolské a univerzitní vzdělávání. Ve Slovinsku musí mít podle ústavy a mezinárodních smluv děti stejná práva a příležitosti ke vzdělání a přípravě. Největší překážky v zapojování postižených lidí do vzdělávání se objevují na úrovni fyzického prostředí (zejména v případě tělesně postižených), přístupu ke studijní literatuře (zrakově postižení) a indukční smyčce (sluchově postižení). Je obzvláště důležité nacházet příležitosti pro postižené lidi ve školách, které by jim poskytly i praktickou přípravu na pracovišti, kterou 33

potřebují k získání příslušné odborné kvalifikace. Postižení lidé mohou být také zahrnuti do formálního vzdělávání v postupech získávání osvědčení o státních odborných kvalifikací (NVQ). V rámci tohoto systému většina NVQ zaznamenává i úpravy pro postižené lidi. Ve Slovinsku existuje síť služeb zaměstnanosti, která funguje na oblastní i místní úrovni. První kontaktní osobou postižených lidí, kteří hledají práci prostřednictvím střediska zaměstnanosti, je "rehabilitační poradce". Rehabilitační poradce připravuje společně s postiženou osobou a v souladu se závěry rehabilitační komise plán pracovní rehabilitace, který zahrnuje opatření a služby, na které má postižená osoba nárok v rámci zvyšování svých možností získat práci. Postižení lidé představují jednu z nejohroženějších skupin na pracovním trhu. Z hlediska zaměstnanosti a rozvoje profesní kariéry čelí velkým problémům a překážkám. V zájmu zlepšení jejich situace a zajištění shodných příležitostí na pracovním trhu byl v roce 2005 přijat Zákon o odborné rehabilitaci a zaměstnanosti postižených osob. Pracovní rehabilitace představuje soubor služeb poskytovaných postiženým osobám s cílem pomoci odstraňovat překážky při hledání a udržení pracovních míst. Mladí lidé ve věku pod 25 let a osoby starší 50 let Podíl mladých lidí ve věku 18 24 let s nižším středním vzděláním, kteří se dále nevzdělávají nebo nepřipravují, je ve Slovinsku relativně malý. Nicméně, jedná se o důsledek vysoké účasti mladých lidí ve věku 15 19 let v systému vyššího středoškolského vzdělávání a vysoké míry dokončení tohoto vzdělání. To přispívá k nízkému podílu mladých lidí s nízkým vzděláním. K malému podílu nedostudovaných studentů přispívá několik faktorů a opatření příslušné politiky. Lidé, kteří nedokončí základní školu, mají možnost dokončit základní vzdělání jako dospělí a zdarma. Ti, kteří nedokončí vyšší středoškolské vzdělání, mají možnost tak učinit jako dospělí. Takové vzdělávání je zdarma pro registrované nezaměstnané. (Refernet 2011, s. 12). Výsledky studie vzdělanosti dospělých potvrdily závěr, že zájem o další vzdělávání klesá v s věkem (Tabulka 15). Ve věkové skupině 25 34 let se vzdělávalo o něco méně než 44 % dospělých a ve věkové skupině 35 49 let 41 % dospělých a pouze 26 % dospělých ve věkové skupině 50 64 let. Tabulka 15. Podíl dospělých ve věkové skupině 25 64 let, kteří se dále vzdělávali, podle věkových skupin, % VĚK/ÚČAST Zapojeni do formálního vzdělávání Zapojeni do neformálního vzdělávání Zapojeni do formálního a neformálního vzdělávání 25-34 let 7,7 38,7 43,8 35-49 let 1,0 40,3 40,8 50-64 let N 26,3 26,4 Celkem 2,4 34,8 36,3 N - Odhad je příliš nepřesný, tudíž jej nelze publikovat Zdroj: SORS 34

Osoby ohrožené sociálním vyloučením Ve Slovinsku byla v roce 2012 míra ohrožení chudobou (rok příjmů 2011) 13,5 %, přičemž 271 000 lidí žilo pod prahem ohrožení chudobou. Z toho bylo 124 000 mužů a 147 000 žen (SORS, 2013). Míra ohrožení chudobou od roku 2005 klesala a dosáhla nejnižší úroveň těsně před hospodářskou krizí (v roce 2009, údaje o příjmech z roku 2008). Poté nejvíce narostla v prvním roce krize (v roce 2010, údaje o příjmech z roku 2009) a nejvyšší úroveň dosáhla v roce 2011. Podíl sociálně vyloučených lidí dosáhl v roce 2012 19,6 %. Podle slovinských statistických údajů (SORS, 2013) počet lidí chudých nebo sociálně vyloučených poklesl ve Slovinsku z 362 000 v roce 2005 na 339 000 v roce 2009 (údaje o příjmech z roku 2008, tj. před nástupem hospodářské krize). V roce 2010 (nástup hospodářské krize, příjmy z roku 2009) narostl počet chudých nebo sociálně vyloučených lidí na 366 000, zatímco v roce 2012 to bylo 392 000 nebo 19,6 %, přičemž 6,6 % z nich (133 000) trpělo velkou materiální nouzí, 7,5 % (118 000) žilo v domácnostech s velmi malou intenzitou práce a 13,5 % (271 000) se nacházelo pod prahem ohrožení chudobou. Většina lidí pod prahem ohrožení chudobou (31 %) byli důchodci (22 % muži a 9 % ženy). Po nich následovaly malé děti (19 %), nezaměstnaní (20 %), zaměstnaní lidé (19 %) a další neaktivní lidé (11 %), tj. lidé neschopní práce, lidé v domácnosti a studenti. V roce 2012 tvořili skupiny nejvíce ohrožených lidí neaktivní lidé a důchodci. Z neaktivních lidí byli v nejhorší situaci nezaměstnaní (46,9 % z nich bylo pod prahem ohrožení chudobou). Po nich následovaly ženy v důchodu (20,4 %) a další neaktivní ženy (18,2 %). Ze všech lidí pod prahem ohrožení chudobou byli v roce 2012 46 % muži a 54 % ženy. Z hlediska míry ohrožení chudobou byly ženy do 65 let věku přibližně ve stejné pozici jako muži mladší 65 let, avšak po 65 let věku se mezera mezi pohlavími značně rozevírá. Ženy ve věku 65 let nebo starší (25,0 %) a ženy v důchodu (20,4 %) vykazovaly mnohem vyšší míry než muži, jejichž míry byly 11,7 % a 12,0 %, tudíž pod úrovní celé země. V nejhorší situaci byly osamělé ženy (míra ohrožení chudobou 40,1 %), avšak osamělí muži také vykazovali míru (32,3 %) nad průměrem země. Míra ohrožení chudobou byla v případě zaměstnaných žen (5,3 %) mírně nižší než v případě zaměstnaných mužů (7,6 %). Byla také nižší u nezaměstnaných žen (45,5 %) než u nezaměstnaných mužů (48,1 %) (SORS, 2013). Další důležitou skupinu v ohrožení tvoří imigranti a Romové. Podle Státního statistického úřadu se v letech 2008 až 2012 přistěhovalo do Slovinska téměř 78 000 cizích občanů, ze kterých 56 000 (72 %) stále žilo k 1. lednu 2013 ve Slovinsku. Je zřejmé, že Slovinsko je a bude cílovou zemí mnoha cizích občanů, což potvrzuje fakt, že během krátké doby získalo slovinské občanství více než tisíc imigrantů. Cizí občané svoji věkovou strukturou nadále omlazují slovinskou populaci, neboť střední věk Slovinců je přes 42 let, zatímco během posledních pěti let byl střední věk imigrantů 33 a půl roku. Jeden ze čtyř zahraničních imigrantů měl alespoň středoškolské technické vzdělání a dva ze tří měli vyšší než základní vzdělání. Podíl zahraničních imigrantů s terciárním vzděláním (8 %) v období 2008-2012 není porovnatelný s podílem Slovinců s terciárním vzděláním (19 %), ale když vezmeme v úvahu fakt, že populace Slovinska se rozrostla o více než 4 000 tisíce velmi vzdělaných lidí, pak údaje o emigraci občanů Slovinska narozených ve Slovinsku jsou prezentovány pod správným úhlem. Když se přistěhovali do Slovinska, tři ze čtyř cizích imigrantů s terciárním vzděláním byli mladší 45 let. Hlavní problém Romů spočívá v jejich špatné struktuře vzdělání. Omezené vzdělání dospělých Romů limituje jejich možnosti na pracovním trhu. Struktura vzdělání Romů se liší od struktury vzdělání Slovinců. Zastoupení Romů ve skupině lidí s neúplným základním vzděláním je mnohem vyšší než v případě Slovinců. Vzdělání je jednou ze základních podmínek prolomení cyklu chudoby, která vytlačuje Romy na okraj Slovinské 35

společnosti. Slovinsko nabízí různé programy vzdělávání dospělých Romů. Jsou určeny hlavně pro registrované nezaměstnané. Slovinská Služba zaměstnanosti organizuje celou řadu všeobecných a cílených programů vzdělávání a přípravy. Ačkoliv počet dospělých Romů zapojených do programů základního a odborného vzdělávání roste, je nutné nejenom zapojit Romy do procesu vzdělávání, ale také zajistit, aby vzdělávací programy úspěšně absolvovali. Romové jsou specifická skupina. Navštěvují vzdělávací programy bez ohledu na předchozí vzdělání (někteří nemají žádné formální vzdělání, někteří nedokončili základní vzdělání a jen málo z nich ukončili základní nebo odbornou školu). Liší se také ve své motivaci ke vzdělávání. Lidé, kteří se vzdělávají dobrovolně, jsou motivováni, zatímco lidé studující na popud střediska pro sociální práci nebo veřejné zaměstnanosti vnímají vzdělávání jako zátěž a nátlak. Jeden z problémů spojených se vzděláváním Romů spočívá také ve financování vzdělávacích programů. Není systematicky organizováno, takže se neustále jedná o fondy vyčleňované na přípravu a realizaci programů a projektů. 36

6 Úspěšná opatření v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) 6.1 Opatření v DPV v systému jako celku Státní odborné kvalifikace Osoby, které se rozhodnou nezískat určitou úroveň formálního vzdělání, mohou požádat o ověření svých znalostí v systému Státních odborných kvalifikací (NVQ). Zákon o státních odborných kvalifikacích vyústil v certifikační systém tvoří jej síť institucí a orgánů, která umožňuje lidem získat formální uznání znalostí a schopností, které získali zkušenostmi nebo neformálním vzděláváním. Zákon stanovuje podmínky a postupy hodnocení a udělování NVQ. Hodnocení probíhá na základě státem schválených standardů znalostí a dovedností, které jsou požadovány pro výkon určité profese nebo její části. Nicméně, systém státních odborných kvalifikací (NVQ) neposkytuje osvědčení o absolvování vzdělání (Refernet Slovenia 2010, str. 72). Podle informací Státního informačního střediska pro odborné kvalifikace existuje ve Slovinsku nyní 263 katalogů NVQ. Každý rok probíhá v souladu se zákonem hodnocení systému NVQ. Jeho účelem je získat informace o postupu získávání osvědčení a odhalit nedostatky systému a umožnit tak systematické zlepšování systému. Systém je úspěšný, neboť během relativně krátké doby jednotlivci získávají kvalifikaci nebo uznání neformálního vzdělání. Díky tomu mohou vstupovat na trh práce nebo na něm využívat svoji zvýšenou konkurenceschopnost. Nicméně, je nutné zmínit určité nedostatky: Systém NVQ byl vyvinut s cílem uznávat neoficiálně získané vzdělání jednotlivců a udělovat jim osvědčení. V současné době probíhá v systému intenzivní vzdělávání, kterého se účastní osoby bez zkušeností v určité oblasti. Po absolvování vzdělávání nebo hodnocení dostávají osvědčení, avšak nadále postrádají praktické zkušenosti, které jsou nezbytné k nezávislé práci v oblasti dané kvalifikace. Kvalifikace jsou rozděleny na příliš mnoho "malých částí" (např. "výrobce dřevěného zboží", "výrobce párátek", atd.); Mládež tento systém vnímá jako náhražku formálního vzdělávání (což vede k předčasným odchodu ze vzdělávání); Pro některé poskytovatele se udělování kvalifikací stává zdrojem příjmu (pokusy ovlivnit poskytovatele ve snaze stanovit složení komisí NVQ); V některých oblastech začíná systém státních odborných kvalifikací nahrazovat počáteční vzdělávání. Mechanismy ověřování neformálního vzdělání Zásady akreditace neformálního vzdělávání stanovuje legislativa vzdělávání a legislativa středního vzdělávání pro vyšší středoškolské (Pravidla hodnocení znalostí na středních školách) a vyšší odborné vzdělávání (Pravidla uznávání předchozího vzdělání ve vyšším odborném vzdělávání) a pravidla univerzit pro vyšší vzdělávání. Poskytovatelé vzdělávání dospělých stanovují postupy a orgány (např. pracovníky zodpovědné za informace a vedení, komise pro ověřování a akreditaci škol) a nástroje pro uznávání a akreditaci (např. ve středoškolském vzdělávání musí neformální vzdělávání představovat alespoň 70 % obsahu formálního programu, jinak musí účastník skládat zkoušku z "chybějící" části formálního programu, alespoň 25 hodin výuky ekvivalent 1 kreditního bodu; nástroje taktéž stanovují uznávání pracovních zkušeností) pro účastníky programů. Nicméně, proces uznávání, hodnocení a akreditace nenahrazuje vstupní kritéria pro vstup do dalšího formálního vzdělávání nebo 37

regulovaných profesí. Namísto toho pouze vede poskytovatele formálního vzdělávání k tomu, aby umožňovaly účastníkům neabsolvovat určité předměty nebo části programů, a umožňuje jim postupovat programem rychleji (Refernet Slovenia 2011, p. 77). Programy akreditované gramotnosti mají za cíl zvyšování znalostí matematiky, slovinského jazyka, přírodních věd, společenských dovedností, aktivního občanství, ICT schopnosti učit se v různě preferovaných skupinách: mladší nezaměstnaní lidé bez kvalifikace, kteří si přejí vrátit se do systému formálního vzdělávání (program v délce 120 hodin), nekvalifikovaná venkovská populace, která hledá placenou práci na venkově (program v délce 50 hodin), dospělí se zvláštními potřebami, kteří se snaží zlepšit si své každodenní dovednosti (program v délce 120 hodin) a nevzdělaní zaměstnanci, kterým hrozí nadbytečnost (program v délce 350 hodin). Pro každého účastníka musí být sestaven plán zaměstnanosti (ibid, str. 80). Institucionalizované vzdělávací programy připravují účastníky se zájmem o státní odborné certifikace (NVQ) tak, aby se zlepšila jejich zaměstnatelnost a konkurenceschopnost na pracovním trhu. Zaměřují se na nezaměstnané osoby bez jakéhokoliv odborného vzdělání nebo osoby vzdělané v nadbytečných profesích, mladé nezaměstnané osoby, mladé lidi bez pracovních zkušeností, zaměstnance ohrožené nadbytečností a postižené lidi. Programy trvají až 12 měsíců a v případě postižených až 18 měsíců (ibid). Vzdělávání na pracovišti zahrnuje programy praktického hodnocení znalostí, dovedností, zájmů a schopností nezaměstnaných lidí a vzdělávání na pracovišti, které je určeno nezaměstnaným a absolventům. Programy se snaží zvyšovat zaměstnatelnost nezaměstnaných lidí a absolventů poskytováním pracovních zkušeností a schopností potřebných pro určité profese nebo soubory činností. Programy trvají od 1 do 3 měsíců (ibid). Kariérní poradenské služby Hlavní poskytovatelé kariérních poradenských služeb jsou ve Slovinsku školy, slovinská Služba zaměstnanosti (ESS) a střediska poradenských služeb ve vzdělávání dospělých (ISIO). Všichni poskytovatelé využívají odborné poradce. Poskytují široký rozsah poradenských služeb (osobní, sociální a odborné). Poradenství v ESS poskytují místní a oblastní kanceláře a střediska odborných informací a poradenství (VICC) po celém Slovinsku. Koordinaci zajišťuje Oddělení odborného poradenství a Státní středisko pro odborné poradenství (odtud NVICC). První středisko VICC vzniklo v roce 1999. Nyní funguje v rámci ESS více středisek VICC (4 větší střediska a 9 menších středisek, včetně 8 středisek provozovaných společně s dalšími partnery). Profesionální poradci poskytují v ESS a VICC poradenské služby nezaměstnaným lidem (80 %) a žákům/studentům (15 %). Poradenské služby se nabízejí i dalším dospělým (zaměstnaní, školní poradci), kteří v roce 2008 představovali 5 % všech klientů. ESS poskytuje i omezené poradenské služby studentům základních a středních škol (ibid, str. 90). Osoby registrované u slovinské Služby zaměstnanosti mohou zdarma absolvovat 104 hodin doplňkového nebo pokročilého praktického vzdělávání. Účastníci se vzdělávají v různých oblastech: Zařízení CNC, elektrická zařízení, automatizace průmyslových procesů, pohostinství a služby, domácí péče, mechanická zařízení a zdroje obnovitelné energie, cukrářství a pekařství. Vzdělávání organizuje vzdělávací střediska společností ve spolupráci se Službou zaměstnanosti, Ministerstvem vzdělávání, vědy a sportu, Ministerstvem pro práci, rodinu, sociální věci a rovné příležitosti a Evropských sociálním 38

fondem. Vzdělávání je pro osoby registrované u ESS bezplatné. ESS také pokrývá cestovní výdaje a dávky hrazené během aktivní účasti v kurzech. 6.2 Opatření v DPV úspěšně realizovaná směrem k vybraným skupinám na trhu práce 6.2.1 Zaměstnanci Střediska schopností pro rozvoj lidských zdrojů Slovinský Fond lidských zdrojů a vzdělávání (HRSF) realizoval výběrová řízení na vytvoření a provoz středisek schopností pro rozvoj lidských zdrojů v období let 2010 2013 za 2 750 000 eur. Výběrové řízení proběhlo v rámci Evropského sociálního fondu. Cílovými skupinami byli společnosti a jejich zaměstnanci. Společné hrazení vzdělávání pracovníků Účelem vzdělávání pracovníků nabízeného HRSF je propojit lidské zdroje se sférou zaměstnanosti, neboť dlouhodobé plánování pracovníků může pomoci společnostem připravovat pracovníky, které potřebují, a tímto způsobem napomáhat rozvoji společnosti. Účelem vzdělávání pracovníků v rámci jednotných oblastních vzdělávacích programů je vytvořit systém pobídek na podporu propojení vzdělávání s potřebami pracovního trhu s cílem eliminovat strukturální nerovnováhu v zaměstnanosti, zlepšit strukturu kvalifikace lidských zdrojů a zvýšit zaměstnatelnost v oblasti. Společně hrazení školného dospělých Cílem programu omezování nedostatků ve vzdělání prostřednictvím slovinského Fondu lidských zdrojů a vzdělávání je zvyšovat všeobecné vzdělání dospělé populace a zvyšovat úroveň vzdělání slovinských občanů ve věku 25 64 let. Prostřednictvím společného financování školného jsou dospělí motivováni k absolvování programů formálního vzdělávání až do středoškolské úrovně (úroveň vzdělání 5) a tímto způsobem zvyšovat úroveň svého vzdělání. Ukončené středoškolské vzdělání zvyšuje možnost získání práce a přispívá k vyšší tržní konkurenceschopnosti jednotlivce. Společně financování vzdělávání a přípravy Fond poskytuje programy společného financování vzdělávání a přípravy s cílem docílit vyšší konkurenceschopnost a pružnost zaměstnanců. 6.2.2 Nízko kvalifikovaní Programy vzdělávání pro život (TLS; Usposabljanje za življenjsko uspešnost). Hlavním cílem programů "Vzdělávání pro život" je motivovat dospělé s nižší úrovní vzdělání a gramotnosti ke zlepšování jejich základních dovedností spojených s gramotností (čtení, psaní, aritmetika), společenské dovednosti, celoživotní vzdělávání, aktivní občanství a schopnost pracovat s počítačem. Konkrétní obsah programů vychází z potřebného vzdělání a zájmů cílové skupiny. Tyto programy mají preventivní a nápravné účinky. Např. program Společné čtení a psaní" se zaměřuje na rodiče s nižším vzděláním a poskytuje jim možnost číst a psát společně se svými dětmi v nižších třídách základní školy. Na druhou stranu jsou však k dispozici účinnější programy, jako program UŽU-Most do izobrazbe" (TLS - Most ke vzdělání), který je zaměřen na méně vzdělané dospělé lidi, kteří se chtějí vrátit do škol. Všechny programy TLS jsou hrazeny 39

z veřejných zdrojů a realizují je vzdělávací instituce pro dospělé jako knihovny a další veřejné instituce. 6.2.3 Mladí lidé do 25 let Projekt vzdělávání mladých dospělých (PLYA) byl připraven zvláště pro lidi, kteří opustili školu předčasně. Tento program v roce 2007 obdržel cenu Evropský šampión sociální politiky. Jedná se o akreditovaný program neformálního vzdělávání pro mladé lidi ve věku 15 25 let, kteří jsou bez práce a mají omezené vzdělání nebo jsou zcela nevzdělaní. Účelem programu je motivovat mladé lidi k opětovnému zahájení přerušeného vzdělávání, pomoci jim vybrat správnou formu vzdělávání a nabídnout jim individuální podporu během doplňování chybějících znalostí. Program trvá 1 rok. Téměř 65 % mladých účastníků programu se vrací do školy. Program PLYA by měl umocňovat pozitivní zážitky ze školy, pokračovat v motivaci k setrvání ve školách, pomáhat s přípravou kariérní strategie a v získávání pozitivních zkušeností v běžných podmínkách. Účast v programu je zdarma a může trvat od tří měsíců do jednoho roku. Nejdůležitějším cílem programu je pomáhat mladým dospělým při získávání zkušeností a znalostí, které by jim umožnily úspěšně pokračovat ve vzdělávání nebo kariéře. Druhým důležitým cílem je získávání praktických znalostí, které rozvíjejí znalosti všeobecné a rozšiřují myšlení a jeho pružnost, získávání praktických dovedností, získávání pozitivních zkušeností během vzdělávání, určování profesních cílů a strategie kariéry nebo zaměstnání, včetně schopnosti kriticky myslet. Program PLYA bere v úvahu zájmy a schopnosti účastníků zapojených do různých forem práce. Účastníci vybírají téma projektu, zdroje pro vzdělávání, metody a postupy a poradci jim při tom radí. Účastníci práce na projektu získávají základní praktické dovednosti (matematika, informatika, atd.), ale hlavní je pozitivní zkušenost ze vzdělávání, která je motivuje k návratu do školy. Program jako PLYA by mohl být při zvážení všech místních specifik příkladem dobrého postupu, který by mohl probíhat i v jiných zemích. Škola výroby. Podobné cíle jako v programu PLYA má i program Škola výroby. Jeho cílovou skupinou jsou mladí lidé, kteří ukončili základní vzdělání, a je jim 15 až 18 let. Škola výroby pomáhá mladým lidem s různými problémy vrátit se do vzdělávacího systému a současně podporuje jejich vstup na trh práce. Na jednu stranu umožňují mladým získávat vhodné postoje, znalosti a zkušenosti, a na druhou stranu nabízejí rady rodičům s cílem upravovat jejich očekávání a požadavky v oblasti vzdělávání. 6.2.4 Osoby ohrožené sociálním vyloučením. Program výchozí integrace imigrantů. Kurzy slovinského jazyka pro imigranty probíhají v rámci státem schváleného vzdělávacího programu s názvem Výchozí integrace imigrantů - společný program pro výuku slovinského jazyka a historie, kultury a ústavního pořádku Slovinska (Slovinská zkratka "ZIP", 2011). Tento program má dvě úrovně cílů a témat a jeho cílem je vzdělat studenty na referenční úroveň A2 nebo B1 jazykových schopností v souladu se Společným evropským rámcem jazyků (CEFR). Témata zahrnutá v tomto vzdělávacím programu jsou taková, která jsou běžně součástí jazykových programů pro dospělé, a jsou také zahrnuty ve stávajících jazykových učebnicích: Úvod do vzdělání, identity člověka, bydlení a domov, rodina a domov, trh práce a pracoviště, zdraví a sociální zabezpečení, vzdělávání, veřejný život ve Slovinsku, slovinská kultura, společnost a ústavní pořádek. 40

Kurzy pro imigranty ve středisku pro slovinštinu. Slovinská republika přijala nařízení o integraci cizinců v roce 2008 a nařízení o způsobech a rozsahu poskytování programů na podporu integrace občanů třetích zemí v roce 2010 (v platném znění z roku 2012, v platnosti od 1. ledna 2013), která poprvé umožnila imigrantům ve Slovinsku větší možnosti studia slovinského jazyka zdarma. 41

Závěr V letech 2005 2010 došlo ve Slovinsku k určitému pozitivnímu vývoji z hlediska dalšího profesního vzdělávání a přípravy. Většina ukazatelů v porovnání s evropským průměrem vykazuje velmi příznivé hodnoty. Slovinsko bylo citelně zasaženo hospodářskou krizí v několika oblastech, takže vyvstalo několik problémů. První problém spočívá v poskytování neustálého odborného vzdělávání a přípravy na úrovni firem. Při zvážení důležitosti tohoto vzdělávání a přípravy pro hospodářský rozvoj by mělo být motivováno více vzdělávacích podniků, zejména v případě společností s 10 až 49 zaměstnanci, mezi kterými je podíl vzdělávacích podniků mnohem nižší než mezi společnostmi s 250 nebo více zaměstnanci. Podíl studentů, předčasně opouštějících vzdělávání, je ve Slovinsku velmi nízký a pod průměrem EU. Údaje Eurostatu uvádějí, že v roce 2006 opustilo vzdělávání a přípravu 5,6 % studentů ve věku 18 24 let, 5,0 % studentů v roce 2010 a 4,2 % v roce 2011. Tyto údaje dostatečně vypovídají o části populace tohoto věku, která končí středoškolské vzdělávání. Údaje ukazují, že muži v průměru opouštějí vzdělávací systém o něco dříve než ženy. Průměrný muž opouští školu ve věku 22,2 let a žena ve věku 23,4 let. Rozdíly v dosažených úrovních vzdělání jsou ještě výraznější. Osoby, které absolvovaly ISCED úrovně 0 2 formálního vzdělávání, opouštějí školu asi v 17 letech. Lidé, kteří dosáhli titul 3 4 ISCED, odcházejí ze školy ve věku 21 let a studenti na úrovni ISCED 5-6 opouští školu ve 26 letech. V porovnání se trendy a cíli EU si Slovinsko vede velmi dobře i z hlediska dosaženého vzdělání. Počet obyvatel Slovinska s ukončeným terciárním vzděláním roste. Jedná se o důsledek zdokonalování institucí terciárního vzdělávání, vytváření nových forem a programů vzdělávání a faktu, že počty nových studentů v oblasti terciárního vzdělávání velmi narostly. Jedním z velkých problémů Slovinska je nezaměstnanost a hlavně nezaměstnanost určitých cílových skupin. Nezaměstnanost roste od roku 2005 a nejvyšší byla v roce 2011 (11,8 %). Po rychlém nárůstu během prvních let krize se nárůst nezaměstnanosti po roce 2010 zpomalil, ale ekonomické předpovědi naznačují, že nedostatek pracovních míst a restrukturalizace hospodářství budou nadále ovlivňovat strukturu nezaměstnanosti. Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří starší lidé, nezaměstnaní bez kvalifikace, postižené osoby, lidé se zdravotními a jinými omezeními, včetně dlouhodobě nezaměstnaných. Existuje současně i znepokojující trend v podobě rostoucí nezaměstnanosti mezi mladými lidmi a absolventy univerzit. Analýza ukazuje, že uchazeči o práci mají ve Slovinsku mnoho příležitostí k získávání znalostí a schopností. Většina z nich je nabízena prostřednictvím opatření aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž realizaci zajišťuje Ministerstvo pro práci, rodinu a sociální věci a rovné příležitosti. Zahrnují formální vzdělávání na vyšší středoškolské úrovni, včetně vzdělávání na pracovištích, rekvalifikace nebo aktualizaci dovedností. Na financování většiny těchto opatření se podílí Evropský sociální fond. Problematické jsou nedávné trendy "strategií zaměstnávání" zaměstnavatelů, neboť mladí lidé často čelí krátkodobým a nestálým pracovním smlouvám, které převažují ve všech sektorech hospodářství. 42

Seznam zkratek APZ Aktivní politika zaměstnanosti DPV Další profesní vzdělávání ESF Evropský sociální fond PLYA Projekt vzdělávání mladých dospělých ESL Předčasné odchody ze vzdělávání ESS Služby zaměstnanosti Slovinska NVQ Státní odborné kvalifikace ISIO Střediska poradenských služeb ve vzdělávání dospělých SIAE Ústav pro vzdělávání dospělých CPI Ústav Republiky Slovinsko pro odborné vzdělávání a přípravu 43

Přílohy 6.3 Příloha A Zákony relevantní vůči DPV: Zákon o vzdělávání dospělých (Official Gazette 110/06). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako449 Vzdělávací program pro nezaměstnané 2011/2012. http://www.ess.gov.si/_files/2826/ibo_2011_2012.pdf Zákon o zaměstnanosti a pojištění pro případ nezaměstnanosti (Official Gazette, str. 79/06). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako4474 Zákon o pracovním poměru (Official Gazette 21/13 in 78/13 - corr.). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako5944 Zákon o vyšším vzdělávání (Official Gazette 32/12). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako172 Zákon o maturitní zkoušce (Official Gazette 1/07). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako2064 Zákon o státních odborných kvalifikacích (Official Gazette. 81/00, 55/03, NPB1, 83/03 - UPB1, NPB2, 118/06, NPB3, 1/07 - UPB2, NPB4, 85/09 v NPB5). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako1626 Zákon o organizaci a financování vzdělávání (Official Gazette 16/07 - oficiální text, 36/08, 58/09, 64/09 - corr., 65/09 - corr., 20/11, 40/12 - ZUJF v 57/12 - ZPCP-2D). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako445 Zákon o penzijním pojištění a pojištění pro případ postižení (96/12, 39/13, 99/13 - ZSVarPre-C, 101/13 - ZIPRS1415 v 44/14 - ORZPIZ206). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako6280 Zákon o odborném vzdělávání po střední škole (Official Gazette 86/04 v 100/13). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako4093 Zákon o odborném vzdělávání (Official Gazette 79/06). http://www.pisrs.si/pis.web/pregledpredpisa?id=zako4325 44

6.4 Příloha B Struktura vzdělávání a systém DPV ve Slovinsku 45