Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 9. schůze konané dne 30. ledna 2007 k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (předložený Komisí) /kód dokumentu 13874/06, KOM(2006) 569 v konečném znění/ Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstkyně ministra dopravy JUDr. Daniely Kovalčíkové a náměstka ministra vnitra Ing. Jaroslava Salivara, po vyslechnutí zpravodajské zprávy posl. Ondřeje Lišky a po rozpravě s c h v a l u j e stanovisko, které je přílohou tohoto usnesení. Josef Šenfeld v. r. Ondřej Liška v. r. Petr Krill v. r. ověřovatel výboru zpravodaj výboru místopředseda výboru
Příloha k usnesení č. 72 DOKUMENT 13874/06 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury KOM(2006) 569 v konečném znění, kód Rady 13874/06 Interinstitucionální spis 2006/0182/COD Právní základ: Článek 71 odst. 1 Smlouvy ES Datum zaslání Radě EU: 5. 10. 2006 Datum zaslání Poslanecké sněmovně prostřednictvím VEZ: 16. 10. 2006 Datum projednání ve VEZ: 30. 1. 2006 Procedura: Spolurozhodování Předběžné stanovisko vlády (dle 109a odst. 1 jednacího řádu PS): Datované dnem 26.10.2006, doručené do výboru pro evropské záležitosti dne 14. 11. 2006 prostřednictvím systému ISAP. Hodnocení z hlediska principu subsidiarity: Návrh je v souladu s principem subsidiarity. Odůvodnění a předmět: Návrh směrnice je předkládán Komisí na základě Bílé knihy evropské dopravní politiky do roku 2010 1 (z roku 2001) a Evropského akčního programu pro bezpečnost silničního provozu (2003), ve kterých Komise oznámila, že podnikne kroky voblasti bezpečnosti silničního provozu, a dále na základě výzvy Evropského parlamentu 2 (2001), který Komisi vyzval, aby poskytla pokyny pro správu vysoce rizikových úseků a audity bezpečnosti silničního provozu. V roce 2001 si Evropská unie stanovila cíl snížit počet úmrtí na evropských silnicích do roku 2010 na polovinu. Podle závěrů průvodního dokumentu 3 k tomuto návrhu směrnice představují v dnešní době silniční infrastruktura a projektování silnic v rámci EU faktor, který přispívá ke smrtelným nehodám v jednom ze tří případů. Infrastruktura by tedy měla 1 KOM(2001) 370 v konečném znění 2 Usnesení Evropského parlamentu A5-0381/2000 ze dne 18. ledna 2001 3 SEK(2006) 1232 1
tvořit spolu s opatřeními zaměřenými na osobu řidiče a na vozidlo samotné třetí pilíř bezpečnosti silničního provozu. Zatímco v posledních dvou jmenovaných oblastech již existuje úprava na evropské úrovni, v oblasti bezpečnosti infrastruktury prozatím společný postup chybí. Návrh směrnice stanoví postupy voblasti hodnocení dopadů bezpečnosti silničního provozu, auditů bezpečnosti silničního provozu a bezpečnostních kontrol. Cílem navrhované směrnice je zajistit, aby bezpečnost byla začleněna do všech fází plánování, projektování a provozu silniční infrastruktury vtransevropské síti (TEN-T), aby byla samostatně zohledněna souběžně s hospodářskými a ekologickými analýzami, a aby v konečném důsledku přispěla ke zvýšení povědomí o bezpečnosti a ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu. To vše by mělo přispět k vytvoření vysoké úrovně bezpečnosti silničního provozu v rámci EU vedoucímu ke snižování úmrtnosti a počtu nehod na evropských silnicích. Obsah a dopad: Návrh se zaměřuje na čtyři hlavní postupy vrámci bezpečnosti silniční infrastruktury, v jejichž rámci stanoví povinnosti členských států. Těmito postupy jsou: - hodnocení dopadů bezpečnosti silničního provozu - audity bezpečnosti silničního provozu - vývoj bezpečnosti silniční sítě v provozu - bezpečnostní kontroly 1. V oblasti hodnocení dopadů bezpečnosti silničního provozu členské státy zajistí, aby hodnocení: - bylo provedeno u všech variant projektu infrastruktury a ve fázi před schválením projektu (kritéria hodnocení v příloze I návrhu směrnice) - obsahovalo informace potřebné pro analýzu poměru nákladů a přínosů hodnocených alternativ 2. V rámci auditů bezpečnosti silničního provozu členské státy zajistí, aby: - audity byly provedeny u všech projektů infrastruktury (kritéria auditů v příloze II) - byl jmenován auditor pro vykonání auditu projekčních vlastností projektu infrastruktury - auditor pro každou fázi projektu infrastruktury určil v auditní zprávě kritické projekční prvky a navrhl nápravná opatření 3. V rámci vývoje bezpečnosti silniční sítě v provozu členské státy zajistí, aby: - správa vysoce rizikových silničních úseků a řízení bezpečnosti sítě byly prováděny na základě každoročního přezkumu provozu silniční sítě - byl každý úsek transevropské silniční sítě na jejich území klasifikován v souladu s potenciálem snížení nákladů vzniklých v důsledku nehod - vysoce rizikové silniční úseky s nejvyšším potenciálem snížení nákladů vzniklých v důsledku nehod byly zhodnoceny kontrolními skupinami - bylo stanoveno pořadí důležitosti opatření - účastníci silničního provozu byli upozorněni na vysoce rizikové silniční úseky prostřednictvím vhodných opatření 4. V oblasti bezpečnostních kontrol členské státy: - zajistí, aby u silnic transevropské silniční sítě byly prováděny kontroly s cílem určit rizika a předejít nehodám (kritéria v příloze III) - zajistí, aby příslušný subjekt pravidelně prováděl běžné kontroly - přijmou pokyny týkající se dočasných bezpečnostních opatření při pracích na silnici 2
- zavedou vhodný kontrolní režim, aby bylo zajištěno řádné uplatňování uvedených pokynů Návrh směrnice stanoví členským státům, kromě nároků kladených na členské státy v rámci výše uvedených čtyř oblastí, další povinnosti: - zajistit, aby příslušný subjekt vypracoval zprávu o nehodě pro každou nehodu, při níž zemřela či byla vážně zraněna jedna či více osob a k níž došlo na silnici transevropské silniční sítě - vypočítat průměrné sociální náklady spojené s těmito nehodami (kritéria v příloze IV ) - zajistit, aby do tří let od vstupu této směrnice v platnost byly přijaty pokyny, které budou k dispozici všem zúčastněným stranám a byly přijaty osnovy odborné přípravy pro auditory bezpečnosti silničního provozu - zajistit, aby auditoři bezpečnosti silničního provozu vykonávající funkce v rámci této směrnice byli držiteli osvědčení o způsobilosti získaného na základě splnění jasně definovaných požadavků a byli řádně školeni - podat Komisi zprávu o provádění této směrnice pět let po vstupu této směrnice v platnost a potom dále každé čtyři roky Platnost navrhované směrnice je vymezena pouze na silnice, které jsou součástí transevropské silniční sítě bez ohledu na to, jestli se nacházejí ve stádiu projektování, výstavby či provozu, s výjimkou silničních tunelů, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES. Členské státy mají pochopitelně možnost aplikovat tuto směrnici i na další komunikace. Dopady pro Českou republiku: Návrh směrnice v současné podobě je velmi stručný a velmi obecně formulovaný. Členským státům je ponechána volnost při zachování již užívaných postupů v oblasti bezpečnosti silniční infrastruktury i možnost zavedení nových vlastních postupů. Návrh neobsahuje právně závazné konkrétní povinnosti při výstavbě nových komunikací či úpravě a údržbě stávající infrastruktury vyplývající z prováděných hodnocení, auditů a kontrol. Není jasné, do jaké míry by měly být důsledky vyplývající z těchto postupů zohledněny (např. při výběru projektu) a do jaké míry jsou závazné pro dotčené subjekty. Navrhovaná směrnice pouze ukládá povinnost provádět hodnocení, audity, přezkumy, kontroly, informovat, podávat zprávy, klasifikovat silniční úseky atd.; další uplatnění, zohlednění či závaznost těchto poznatků však již neupravuje. Vzhledem ke stručnosti a obecnosti tohoto návrhu lze v této fázi těžko specifikovat další konkrétní dopady. V současné podobě návrhu prozatím není ani stanoveno datum, ke kterému by měla být směrnice transponována do právních řádů členských států. Pokud by byl návrh směrnice přijat v současné podobě, týkaly by se dopady na právní řád ČR především zákona č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (a jeho prováděcího předpisu vyhlášky MDS č.104/1997 Sb.) části týkající se správy a výstavby pozemních komunikací, případně stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.). Uplatňování navrhované směrnice by nemělo představovat podstatný dopad na státní rozpočet, odhady nákladů na zavedení zmíněných postupů se pohybují do výše 1 % celkových nákladů projektu. 4 Podle šetření Komise a podle zkušeností ze zemí, kde se již navrhované postupy uplatňují, jsou náklady na uplatnění navrhovaných opatření ušetřeny 4 SEK(2006) 1232, str.7 3
snížením budoucích nákladů na odstraňování či úpravy nehodových lokalit a snížením počtu nehod a z nich vzniklých škod. Mohou být také ušetřeny primárně, přímo snížením stavebních nákladů. Další pozitivní dopad směrnice by se měl projevit v menším znečištění životního prostředí a v minimalizaci společenských ztrát snížením nehodovosti. 5 Stanovisko vlády ČR: ČR v obecné rovině úsilí o zlepšení bezpečnosti infrastruktury podporuje, nicméně nepovažuje za nutné, aby tato problematika byla upravena evropskou směrnicí. ČR považuje většinu ustanovení v současné podobě návrhu za jen obtížně transponovatelná nebo zcela netransponovatelná. S ohledem na podobu návrhu by ČR upřednostnila formu doporučení nebo určitých metodických vodítek (guidelines). 6 ČR souhlasí s vymezením platnosti návrhu pouze na silnice transevropské silniční sítě i s definovanými čtyřmi hlavními postupy, s jejichž zavedením počítá vládou schválená Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Rámcová pozice vlády však nachází v návrhu některé nejasnosti týkající se konkrétního způsobu realizace navržených opatření. Z návrhu neplynou důsledky hodnocení dopadů bezpečnosti silničního provozu na výběr konkrétního projektu a není zřejmé, zda tato hodnocení mají být posuzována státními orgány v rámci stavebního řízení. Z návrhu nevyplývá, jestli mají členské státy povinnost provádět opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v rizikových úsecích. U bezpečnostních kontrol není zřejmé, zda se jedná o běžné kontroly (tj. postup veřejných orgánů směřujících ke zjištění, jsou-li splněny povinnosti uložené právními předpisy) nebo jde-li o další variantu hodnocení bezpečnosti již provozovaných silnic transevropské silniční sítě. Dále ČR poukazuje na nesoulad mezi terminologií ( vážná nehoda, hospitalizovaná osoba ) potřebnou k požadovanému výpočtu průměrných sociálních nákladů spojených s nehodami (příloha IV) a terminologií používanou v českých statistikách. V neposlední řadě ČR považuje za zbytečně byrokratický požadavek Komise na pravidelné podávání zpráv o provádění této směrnice každé čtyři roky, za dostačující považuje vypracování prvotní zprávy (po pěti letech od vstupu směrnice v platnost) a poté jen následnou aktualizaci údajů, dojde-li k jejich změně. Z pohledu ČR také není jasná požadovaná výsledná šíře regulace dané oblasti ze strany EU. Současná podoba návrhu představuje obecný administrativní rámec, který však do budoucna nevylučuje možnost zavedení harmonizované společné evropské metodiky. To by ovšem ČR považovala za odporující zásadě subsidiarity a bude do budoucna proti této možnosti v dalším projednávání vystupovat. Předpokládaný harmonogram projednávání v orgánech EU: Dokument bude projednán 5. června 2007 v příslušném výboru Evropského parlamentu. 5 Podle odhadů Komise by uplatňování směrnice mělo každoročně snížit počet občanů EU, kteří zemřou na silnicích transevropské silniční sítě o více než 600 případů a počet zraněných přibližně o 7000. SEK(2006) 1232, str.7. 6 V tom se pozice ČR shoduje s pozicí Velké Británie a Nizozemska, pochybnosti o účinnosti navrhovaných obecných postupů vyjadřuje také Itálie. 4
Závěr: Výbor pro evropské záležitosti 1. bere na vědomí Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury; 2. podporuje v souladu se stanoviskem vlády přijetí navrhovaného dokumentu spíše formou doporučení; 3. žádá vládu, aby ho informovala o dalším průběhu projednávání tohoto dokumentu. Josef Šenfeld v. r. Ondřej Liška v. r. Petr Krill v. r. ověřovatel výboru zpravodaj výboru místopředseda výboru 5