1 Kapitola č. 6 Chůze naboso Vážení přátelé, chůze naboso v posledních letech zažívá svou renesanci. Ale není to žádná módní záležitost, jak by se mohlo zdát. Stačí zabrousit do literatury a hned najdeme několik příkladů: - krásným propagátorem chůze naboso byl známý český básník Jaroslav Vrchlický a jeho nádherné verše: Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý... - nebo jistě znáte krásnou písničku Jarka Nohavici Cukrářská bosanova - a do třetice - ve filmu Škola základ života při rozboru básně student Krhounek na otázku profesora: A proč byl chlapeček bos? podává tzv. absolutně logicky-nevyvratitelnou odpověď: Prosím, chlapeček byl bosý, protože neměl botičky. Sami vidíte, že odkazů na chůzi bos je jen v naší české historii bezpočet Tak, už jste doufám poznali, že jsem si z vás hned v úvodu trochu utahoval. Ale je pravdou, že chůze naboso není žádnou novinkou nebo výmyslem moderní doby, její dnešní popularita je spíše jen logickým vyústěním naší stísněně-sešněrované doby. * * * Malá vsuvka v jedné diskusi na internetu jsem se dozvěděl, že: - bosý/chodit bos = chodit bez bot, bez jakékoliv obuvi, mít holé nohy (tedy nemít ani ponožky) - naboso = chodit v obuvi obuté na bosé nohy Zda je to správně, jsem v Ústavu pro český jazyk nezjišťoval. Ale abych to zjednodušil a abychom se vyhnuli nedorozuměním, tak v tomto článku všechny výrazy bos, bosý, naboso, bosky a podobně znamenají stav, kdy je noha bez obuvi, tj. holou nohou přímo na zemi. To jen tak pro případné šťoury a ať v tom máme jasno * * * Známý léčitel Sebastian Kneipp koncem minulého století řekl: "Každý krok bosky znamená jednu minutu života navíc." Chůzi naboso ostatně doporučoval i Vincenz Priessnitz, zakladatel vodoléčby u nás. O vhodnosti chůze naboso při různých onemocněních psali a hovořili již starořečtí, staročínští a egyptští lékaři. A tak se pojďme společně podívat, jak to s tou chůzí naboso vlastně doopravdy je.
2 Co se děje při chůzi naboso? Při chůzi bosky vnímáme (přes naše receptory, kterých máme na chodidle přes 2 tisíce), prostředí, kde se pohybujeme. Zároveň se nám také mohou naplno roztáhnout krátké i dlouhé svaly a šlachy nohou, které jsou v botě stažené. Stimulujeme si tak svaly na nohou i celé tělo, posilujeme páteř, což má vliv na postoj, držení těla, koordinaci pohybu a schopnost držet rovnováhu. Při chůzi naboso zvyšujeme aktivitu tepelných i mechanických receptorů, které na chodidlech máme. Proto lidé, kteří soustavně otužují své nohy, mají velmi vyvinutou vlastní termoregulaci. Při bosé chůzi zvyšujeme činnost nervosvalových procesů, působíme na stabilizaci tlaku a na zlepšení okysličení v organismu. V literatuře se lze dočíst, že chůze bez bot nám může pomoci v prevenci nebo dokonce i léčení nejrůznějších deformací, jako jsou ploché nohy a vbočené palce. Dle mého názoru nelze toto tvrzení brát globálně. Pokud problémy či deformity odchytíme v jejich počátcích, může chůzí naboso dojít k nápravě (pokud člověk naboso pravidelně chodí, využívá různé povrchy apod.). U těžších deformit, pokud je již porušena statika a dynamika nohy, tak je míra vlivu chůze bosky popř. případná náprava opravdu velmi individuální. Jak chodit naboso? Chůzi naboso se ve své knize Reflexní terapie jako životní styl (nakladatelství Eminent) věnují i Beáta Patakyová a Julius Pataky, známí reflexologové. Autoři zde doporučují chodit po zemi naboso alespoň 3x týdně po 5 minutách nejlépe ráno, v rose. Pokud se chcete chůzi naboso pravidelně věnovat, je potřeba se začít postupně otužovat, tedy od léta, potom plynule přecházet přes podzim až do zimy a následně pravidelně chodit bosí i ve sněhu a mrazu. Na pravidelnou chůzi naboso si chodidla brzo zvyknou. Potom sama dávají signál, že už dlouho nebyla "vyvenčena"; je v nich cítit nespokojenost, a jakmile se naskytne sebemenší příležitost, ani nevíte jak, a stojíte na zemi s bosýma nohama, uvádí autoři. Autoři také zmiňují, že děti mají silnou tendenci chodit bosé. Rodiče jim to však ze strachu, aby nenastydly nebo se neporanily, nedovolují. To je škoda, protože děti tak přicházejí o potřebnou stimulaci, a navíc se jim do mysli vkládá špatný program: chůze naboso = nastydnutí, případně poranění. S tímto názorem manželů Patakyových se absolutně ztotožňuji.
3 Jaký terén je nevhodnější? Nejlepší je přírodní terén, který není rovný (tedy NE asfalt či betonová cesta), vhodný je terén s nerovnostmi, ale bez ostrých hran (jako např. ostré kameny) louka, zatravněná plocha, polní cesta apod. Takovýto terén svou rozmanitostí stimuluje nervová zakončení na plosce nohy, která tímto lépe vnímá terénní nerovnost a je schopna účinným zatnutím svalů nohy tuto nerovnost kopírovat. Určitě si ale dejte pozor, aby na vás v terénu nečíhalo nebezpečí v podobě např. rozbitého skla, psích exkrementů či odhozené banánové slupky Během červnového olomouckého půlmaratonu jsem viděl několik běžců, kteří závod běželi naboso. Vzhledem k tomu, že trasa vedla po asfaltových silnicích a kočičích hlavách, je to výkon více než obdivuhodný. Dovolit si to ale může pouze ten, který se chůzi či běhu naboso věnuje dlouhodobě a jehož nohy si na tento typ terénu zvykly. Je chůze naboso vhodná pro všechny? městské parky nabízejí vhodné zatravněné plochy Přes nesporné výhody, které chůze naboso přináší, jsem přesvědčen, že chůze bosky není vhodná pro každého. Pokud jste zdraví a netrpíte zdravotními problémy či deformitami chodidel, můžu vám chůzi bosky jen doporučit. Také v případě chůze na krátké vzdálenosti či malé procházky v trávě vám určitě nevzniknou žádné problémy. Opatrní by ale měli být ti, kteří mají vrozené vady dolních končetin, páteře, trpí různými deformitami nohou nebo v minulosti podstoupili operace, léčili se z úrazů, apod. Tito lidé by se měli poradit s lékařem, fyzioterapeutem či podiatrem před tím, než začnou chůzi bosky praktikovat.
4 Bosé běhání S vlnou chůze naboso se vynořila i spousta běžců, kteří běhají naboso. Zde platí stejná pravidla jako pro chůzi na bosý běh je potřeba si začít postupně zvykat, zprvu jen krátké vzdálenosti (pár stovek metrů) a postupně přidávat, vybírat si ze začátku vhodný terén a postupně nohy otužovat. V současné době se spolu s během naboso objevila záplava bot pro bosé běžce, které imitují běh naboso tzv. minimalistická obuv, barefoot obuv, fivefingers a další. Barefoot obuv Tloušťka podrážky barefoot se pohybuje od 3 do 6 mm. Podrážka je stejně široká po celé své délce, má tedy nulový sklon mezi špičkou a patou (je v jedné rovině s přední částí chodidla). Barefoot obuv také nemá žádnou podporu nožní klenby. Špička boty je anatomicky tvarovaná, což zaručuje prstům přirozený pohyb nezávisle na sobě. Minimalistické boty Podrážka je silnější než u barefoot bot (o cca 4-7 mm) a noha má tak větší sklon. Prostor pro prsty je řešen podobně jako u klasické obuvi. Můžeme se zde také setkat s menším množstvím pěnové výplně, noha je tak stále částečně tlumena a nemá bezprostřední kontakt s povrchem, jako je tomu u barefoot obuvi. Fivefingers Boty fivefingers se liší tím, že každý prst je v botě oddělen a tím pracuje sám za sebe. Naše chodidlo má 5 prstů a má k tomu důvod pokud umožníme každému prstu pracovat, noha se přizpůsobuje potřebám pohybu a terénu a funguje jako dokonalý stabilizační a tlumící systém. Podrážka je vysoká cca 3-4 mm. Standardní běžecká obuv Standardní běžecká bota je výrazně odpružená, podrážka má mezi patou a špičkou výrazný sklon, čímž sice tlumí dopady při běhu, ale může nutit běžce našlapovat na střed chodidla či na patu (běžec pak může mít po určité době problémy s bolestí kolen, kloubů a kyčlí). Správné našlapování by ale mělo být při běhu na špičku, což barefoot, minimalistická obuv a fivefingers umožňují (dopad na špičku tlumí nárazy a dochází k menšímu zatížení kolen a zad). Nelze ale obecně říci, které z výše uvedených bot jsou nejlepší a není ani mým záměrem propagovat určitou značku. Záleží na každém individuálně, v jaké je kondici, jaký je jeho zdravotní stav, jak často se věnuje chůzi či běhu naboso apod., je potřeba boty vyzkoušet a zjistit, jak vám sedí. Doporučuji navštívit specializované prodejny, ve kterých vám poradí. V každém případě jsou různé druhy těchto bot vhodné jako ochrana před horkým či hrbolatým terénem a mohou eliminovat nebezpečí poranění od střepů či ostrých hran.
5 Závěr ano či ne? Když cestujete po zemích, kde lidé chodí běžně bosi (např. Indie, Indonésie, Sri Lanka, Vietnam, Afrika atd.), tak málokde najdete člověka, který by měl výraznou deformaci či nějaké patologické změny na nohou. Pokud tedy chodíte bosi pravidelně, jsou výhody takovéto chůze veliké. Bohužel v našich tzv. civilizovaných zemích se takovéto chůzi věnujeme pouze velmi omezeně, nejsme tedy často schopni všech výhod chůze naboso plně využít. Jsme jednak příliš zhýčkaní a také u nás panuje přílišná obava ze zranění. Já osobně vám chůzi naboso doporučuji za mě tedy ANO. Nicméně, jako u jiných aktivit, i zde platí pravidlo zlaté střední cesty. Vybírejte VHODNÝ terén, otužujte se POSTUPNĚ (nezačínejte s chůzí naboso na podzim či v zimě), dejte pozor na vaše zdravotní omezení a hlavně chůzi naboso si užívejte! Jakmile vám začne být chůze naboso nepříjemná nebo dokonce bolestivá, je nejvyšší čas ji ukončit. Nedávno jsem se vracel domů parkem a přede mnou šla mladá dáma v upjatém business kostýmku. Byla velmi elegantní a víte co? Celou cestu parkem šla vedle asfaltové cestičky po trávě a lodičky na vysokém podpatku držela v ruce. A o tom to je. Pokud máte chuť se vyzout, tak to udělejte, kousek trávy naleznete všude. A uvidíte, že si to vaše nohy spolu s vámi užijí... Váš Jiří Nežádal P.S. Poznámka nakonec aneb lingvistické okénko. Anglicky se bosá noha řekne bare foot /čti bér fút/. Víte, jak to vzniklo? V historických dobách, kdy ještě muži po úspěšných bojích oslavovali své vítězství v krčmách, se velmi často stávalo, že zde propili veškerý svůj majetek i ošacení, včetně bot. Odcházeli tak z baru bosky a těmto kymácejícím se figurkách s bosýma nohama se začalo říkat bar foot (barová noha). Později se slova spojila a mezi ně vklouzlo tzv. němé e No dobře, tak ne. Bare anglicky znamená holý, bosý a foot je jednoduše chodidlo V příští kapitole nás čeká téma: - nemoci a problémy - úrazy